Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

8 C 32/2019-202

Rozhodnuto 2022-01-05

Citované zákony (6)

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov v [obec] rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému: ; , IČ: [osobní údaje žalovaného] se sídlem [adresa žalované] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného [právnická osoba] člen holdingu [anonymizováno], [IČO] se sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení 557.879,10 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 557.879,10 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši, která bude stanovena v písemném vyhotovení rozhodnutí, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši, která bude stanovena v písemném vyhotovení rozhodnutí, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni 557.879,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že dne [datum] okolo půlnoci na cestě domů, na ulici [ulice] před domem [číslo] uklouzla na neudržovaném zledovatělém chodníku pokrytém zmrazky sněhu a rozšlapaným sněhem na ledové plotně bez známek posypového materiálu, a způsobila si úraz, a to frakturu kotníku pravé dolní končetiny. Žalobkyně byla vybavena vhodnou obuví s protiskluzovou podrážkou a pohybovala se obezřetně. K úrazu došlo na veřejné komunikaci, jejímž vlastníkem je žalovaný, a příčinou úrazu byla závada ve schůdnosti komunikace v důsledku její zimní neúdržby. Žalobkyně informovala žalovaného o úrazu, například přípisem z [datum], bylo provedeno také šetření na místě samém. Žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na odškodnění úrazu a žalovanému zaslala předžalobní upomínku z [datum]. Zranění žalobkyně si vyžádalo 2 operace. Bolestné bylo vyčísleno na 300 bodů a při hodnotě 264,67 Kč za bod činí náhrada bolestného 79.401 Kč. Ztížení společenského uplatnění bylo ohodnoceno 1430 body, což představuje částku 378.478,10 Kč. Úraz i jeho následná léčba byly velice bolestivé, žalobkyně musela strávit vánoční svátky v nemocnici, nemohla být s rodinou, se svými přáteli, věnovat se svým koníčkům a zálibám, což jí silně zasáhlo a mělo to velice negativní vliv na její psychiku. Za tento nedobrovolně a bolestivě strávený čas v nemocnici žalobkyně požaduje nemajetkovou újmu 100.000 Kč. Při stanovení její výše žalobkyně vycházela z principu slušnosti.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že pro vznik odpovědnosti vlastníka komunikace musí být splněny 4 podmínky, a to vznik škody, existence závady ve schůdnosti, příčinná souvislost mezi vznikem škody a výskytem závady ve schůdnosti a neexistence specifických liberačních důvodů. Vlastníku chodníku nelze přičítat odpovědnost za škodu vzniklou každým uklouznutím či jiným úrazem chodce na chodníku. Jeho odpovědnost nastupuje tehdy, kdy stav chodníku pro chodce je nepředvídatelný a tento stav vlastník chodníku mohl podle svých možností ovlivnit. Příčinou vzniku škody nebyla v daném případě závada ve schůdnosti ve smyslu § 26 odstavec 7 silničního zákona, kterou je taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou chodec nemůže předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravnětechnickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Žalobkyně však tvrdí, že komunikace nebyla udržovaná, ač tomu tak mělo být, přitom neudržovaný chodník závadu ve schůdnosti nepředstavuje. Údržba chodníku se v roce 2016 ve [obec] řídila plánem zimní údržby místních komunikacích ve městě [obec], v němž byla ulice [ulice] zařazena do prvního pořadí důležitosti. V této kategorii se provádí údržba časově do čtyř hodin od vydání pokynu k zahájení. Údržbu místních komunikací provádí pro žalovaného na základě smlouvy o dílo [právnická osoba], s. r. o. V den úrazu [datum] žalovaný postupoval podle plánu zimní údržby, a dodržel stanovené pořadí důležitosti. Zmírňování závad ve schůdnosti chodníku bylo v ulici [ulice] provedeno časově do čtyř hodin od vydání pokynu k zahájení. V této ulici od ranních do dopoledních hodin byl proveden posyp vozem s technickou solí a poté od 10:00 do 15:00 hod. další posyp pískem. Žalovaný dále poukázal na to, že klimatické podmínky panující v den úrazu byly standardní, jak vyplývá ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí v den úrazu se nelišilo od ostatních dnů v dané lokalitě. Teplota byla pod bodem mrazu, a tudíž se nárazově mohly tvořit zmrazky. Není v silách žalovaného zabezpečit všechny chodníky ve městě tak, aby byly absolutně schůdné, natož pak v tak pozdních hodinách, kdy k úrazu došlo. Pokud by se jednalo o závadu způsobenou povětrnostními situacemi a jejich důsledky, žalovaný jednoznačně dostál své povinnosti takovou závadu podle svých možností zmírnit. Není pravděpodobné, že by chodník byl neudržovaný. Pokud se na chodníku vyskytla závada ve schůdnosti a této závadě nebylo možné se vyhnout, nebylo v mezích možností žalovaného tuto závadu odstranit nebo zmírnit. Žalobkyně má povinnost podle § 19 odstavec 1 silničního zákona přizpůsobit se stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, což v zimních měsících je intenzivnější. Pokud jde o škodu žalobkyně, tak požadovanou náhradu nemajetkové újmy 100.000 Kč spočívající v bolestivé léčbě, odloučení od rodiny při pobytu v nemocnici během vánočních svátků, není možné nárokovat samostatně. Tyto psychické i fyzické útrapy jsou již zahrnuty v ohodnocení bolesti a nelze je samostatně uplatňovat nad rámec bolestného. Žalovaný uvedl, že má uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu s [právnická osoba], která má zájem na výsledku tohoto řízení. Žalovaný proto navrhl, aby tato společnost vstoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného. 3. [právnická osoba] člen holdingu [anonymizováno], vstoupila do řízení na výzvu žalovaného učiněnou prostřednictvím soudu jako vedlejší účastník na straně žalovaného. Vedlejší účastník navrhl rovněž zamítnutí žaloby. Ztotožnil se stanoviskem žalovaného. Poukázal na to, že z ustanovení § 26 odstavec 7 zákona o pozemních komunikacích vyplývá, že pro vznik odpovědnosti musí jít o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti komunikace způsobenou vnějšími vlivy. Za předpokladu, že k pádu žalobkyně došlo v měsíci prosinci na chodníku, který následkem povětrnostních vlivů byl viditelně pokryt slabou sněhovou pokrývkou nebo zmrazky, je zřejmé, že kluzký povrch může a musí chodec předvídat. Příčinou pádu žalobkyně nebyla změna ve schůdnosti chodníku, kterou by ani při obezřetné chůzi respektující stav chodníku a důsledky povětrnostních vlivů nemohla předpokládat. Výši škody uplatněnou žalobkyní vedlejší účastník rozporoval a ztotožnil s žalovaným v tom, že nárok na odškodnění 100.000 Kč za bolestivou léčbu a odloučení od rodiny při pobytu v nemocnici během vánočních svátků je zahrnut do ohodnocení bolestného.

4. Místo úrazu žalobkyně zjistil soud ze záznamu o místním šetření, z fotodokumentace, z výpovědi svědka [příjmení], z mapy [územní celek], z ortofotomapy a z leteckého snímku [územní celek]. K úrazu došlo v městě [obec] na chodníku z zámkové dlažby před domem [adresa] na ulici [ulice], a to na levé straně této ulice směrem od centra města.

5. Pokud jde o stav chodníku, tedy čím byl pokryt v době úrazu, tvrdí žalobkyně v žalobě, že chodník byl neudržovaný, zledovatělý, pokrytý zmrazky sněhu a ledu, a že příčinou úrazu byla závada ve schůdnosti komunikace v důsledku její zimní neúdržby. V doplnění žaloby žalobkyně tvrdí, že chodník byl pokryt rozšlapaným sněhem, na ledové plotně bez známek posypového materiálu. U prvního jednání žalobkyně tvrdila, že než spadla, viděla, že po celé délce chodníku byla vrstva spíš zmrzlého než rozšlapaného sněhu a ledu, což se snažila obcházet, šla středem chodníku, nikoliv po kraji. Na chodníku nebyla souvislá ledová plocha, ale byly tam ledové plochy různě velké, vlastně po celé šíři chodníku. K úrazu došlo tak, že žalobkyně šlápla na led, podjela jí levá noha a přisedla si pravou nohu. I jinde to klouzalo, bylo to namrzlé prostě celkově, všude, žalobkyně šla s manželem, jak to šlo. V záznamu o místním šetření, konaném [datum], manžel žalobkyně popsal událost úrazu tak, že žalobkyně uklouzla na neuklizeném chodníkovém tělese. Žalobkyně v žádosti o odškodnění ze [datum] uvedla, že chodník v době úrazu byl neošetřený. [jméno] [příjmení] ve svém písemném prohlášení z [datum] uvedl, že žalobkyně uklouzla na ledu. Je však třeba uvést, že [jméno] [příjmení] neviděl úraz a všiml si žalobkyně, až když seděla na zemi. [jméno] [příjmení] ve svém písemném prohlášení z [datum] uvedl, že žalobkyně seděla na zasněženém a neuklizeném chodníku. Zástupce žalobkyně v předžalobní výzvě z [datum] sděluje, že úraz se žalobkyni stal na neudržovaném, zledovatělém chodníku, pokrytém sněhem. Ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nezjistil soud o stavu chodníku v době úrazu žalobkyně ničeho, svědci si vůbec nepamatovali, jaký byl povrch chodníku, zda na povrchu chodníku něco bylo, jak chodníky vypadaly v době úrazu. Svědek [příjmení] sdělil, že žalobkyně mohla uklouznout na námrzkách.

6. Nejvíce skutečností ohledně stavu chodníku v době úrazu bylo možné zjistit z výpovědi manžela žalobkyně, svědka [jméno] [příjmení]. Podle něj, když žalobkyně s manželem vycházeli z domu, chodníky, po nichž šli, byly částečně odklizeny, velmi sporadicky, nebyla vidět velká údržba. Chodníky byly zasněžené, sníh byl pošlapaný, na chodnících byla vidět snaha o posyp pískem, písek byl na chodnících, ale částečně byl zakrytý sněhem. [obec] byl pokryt tím, co namrholilo a namrzlo. Když se žalobkyně s manželem vraceli z restaurace domů, chodníky byly ve stejném stavu. [obec] úrazu asi nebylo dost ošetřeno, bylo tam nějaké místo posypané pískem, a žalobkyně s manželem na místě, kde žalobkyně spadla, nemohli předpokládat, že místo nebude ošetřeno. Nedaly se dopředu předpokládat zmrazky sněhu na chodníku, i když před tím na chodníku nějaké zmrazky byly v důsledku počasí, a bylo normální, že zmrazky na chodnících zůstávají. Chodník v místě úrazu byl posypán pískem, na chodníku byla vidět snaha o posyp pískem, ale tento podle svědka nebyl takový jako by měl být. Chodník byl posypán pouze sporadicky, posyp sice byl na celé šířce chodníku, ale nebyl dostatečný. V zimě je místo na chodníku, kudy se dá jít, užší, neboť po stranách je nahrnut sníh, takto to bylo i v době úrazu, a místo, které bylo odhrnuto, nebylo souvisle ošetřeno. V době úrazu byl chodník ve stavu, jak to obvykle bývá.

7. Z tvrzení žalobkyně a z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně v den úrazu šla s manželem na procházku po [obec], z domova vyšli mezi 20.00 hod. a 20.30 hod., oklikou šli do restaurace na [anonymizováno] ulici, do níž vcházeli asi ve 21.00 hod. Z restaurace po večeři odcházeli mezi 23.15 hod. a 23.30 hod. Podle žalobkyně šli s manželem většinou vedle sebe a drželi se za ruce, v některých místech šli za sebou, nikoliv však v místě úrazu. Počasí odpovídalo danému datu, podle svědka [příjmení] bylo mlhavo, posněženo, namrzlé stromy, a v den úrazu sněžilo a mrholilo průběžně, stejné počasí bylo i dva dny před tím, tedy mrholilo, byla mlha, sněžilo a namrzalo. K úrazu došlo krátce před půlnocí. Žalobkyně měla zimní oblečení, na nohou měla obuty zimní boty s vibramovou podrážkou. Soud na tomto místě uvádí, že žalobkyně obuv přinesla k jednání a svědek [příjmení] potvrdil, že tyto boty měla žalobkyně obuty v době úrazu. Soud se přesvědčil, že jde o kotníkové boty, zimní, s traktorovou podrážkou.

8. Z výpovědi svědka [příjmení] soud dále zjistil, že v době úrazu byli na místě pouze on a žalobkyně, nikdo další, a až během několika minut přišli ještě svědci [příjmení] a [příjmení]. Pomocí nich manžel žalobkyně přesunul žalobkyni na blízkou lavičku, zavolal taxi, svědci [příjmení] a [příjmení] mu pomohli žalobkyni naložit do taxíku a žalobkyně s manželem odjeli do Úrazové nemocnice v Brně.

9. Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] neviděli pád žalobkyně, ani jak došlo k úrazu. Potvrdili, že krátce před půlnocí se vraceli z hospody po [příjmení] ulici po chodníku z druhé strany silnice, než šla žalobkyně, nikoho jiného okolo neviděli, až potom zahlédli žalobkyni s manželem, který na oba svědky zavolal, aby mu pomohli. Svědci přešli přes silnici, pomohli manželovi žalobkyně zvednout žalobkyni a posadit ji na blízkou lavičku a následně naložit žalobkyni do auta taxi. Pomáhal více svědek [příjmení]. Oba svědci byli schopni normálně žalobkyni zvednout na místě, kde byla. Svědek [příjmení] je rodák ze [obec], zná místo úrazu i [příjmení] ulici, ví, že ve městě je nějaká služba, nějací muži jezdí s údržbou a starají se o chodníky. Svědek [příjmení] bydlí v [obec], jezdívá za svědkem [příjmení], svým kamarádem, do [obec], obvykle před Vánocemi chodí spolu na pivo, a v den úrazu žalobkyně byli v restauraci [obec] na křižovatce ulic [ulice] a [ulice]. Podle svědka [příjmení] šli se svědkem [příjmení] po druhé straně silnice ulice [ulice], než žalobkyně s manželem, neboť je tam podle něj lepší cesta, nejsou tam přechody, nemusí se přecházet a je to nejkratší cesta až do sídliště. Jak již bylo shora zmíněno, ani svědek [příjmení] ani svědek [příjmení] si nepamatovali, v jakém stavu byly předmětné chodníky, co bylo na jejich povrchu, případně jak vypadal chodník v místě, kde našli žalobkyni s manželem.

10. Dne [datum] proběhlo místní šetření, jehož se zúčastnil [jméno] [příjmení] za město Šlapanice a manžel žalobkyně, a to na ulici [ulice] před domem [číslo]. Ze záznamu o tomto místním šetření vyplývá, že manžel žalobkyně popsal, že žalobkyně uklouzla při chůzi po chodníku na neuklizeném chodníkovém tělese, byla ošetřena v Úrazové nemocnici v Brně a oznámení o úrazu došlo na [stát. instituce] [datum]. Manžel žalobkyně uvedl, že svědky úrazu byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], žalobkyně byla přepravena k ošetření přivolaným taxíkem. Manžel žalobkyně vzal na vědomí, že po ukončení léčby podá písemnou žádost o náhradu škody doloženou závěrečnou lékařskou zprávou a dalšími doklady prokazujícími vzniklou újmu, a následně bude odpovědným předáno hlášení pro pojišťovnu. Při místním šetření byla pořízena fotodokumentace, na níž je zachycen chodník a vyznačeno místo, kde došlo k úrazu žalobkyně. Jedná se o chodník ze zámkové dlažby, v době místního šetření holý a suchý. Mezi chodníkem a silnicí je záhon, z druhé strany chodníku je travnatá plocha, na ni navazuje chodník z čtvercových dlaždic a budova – dům [adresa].

11. Po místním šetření svědci [příjmení] a [příjmení] sepsali písemná prohlášení. Svědek [příjmení] dne [datum] podepsal, že při návratu domů dne [datum] kolem půlnoci uviděl s kamarádem [jméno] [příjmení] dvě postavy, všiml si, že paní sedí na zemi a pán se ji snaží zvednout. Žalobkyně měla problém s kotníkem, uklouzla na ledu, takže ji odnesli na nedalekou lavičku, rozhodla se, že chce odjet do nemocnice, její manžel zavolal odvoz a žalobkyni naložili do auta. [jméno] [příjmení] dne [datum] podepsal výpověď, podle níž dne [datum] krátce před půlnoci při návratu domů se svým kamarádem [jméno] [příjmení] zpozoroval nedaleko veterinární ordinace na [příjmení] ulici dvě nezvykle se pohybující osoby, oslovil je neznámý člověk s tím, že jeho manželka upadla a nemůže po úrazu vstát, paní seděla na zasněženém a neuklizeném chodníku, nebyla schopna se postavit, přesunuli ji na lavičku před nedalekým domem, pán zavolal taxi, paní do vozidla společně přesunuli a uložili na zadní sedadlo. Asi za týden si [jméno] [příjmení] všiml před prodejnou potravin na stejné ulici pána, jak veze paní na invalidním vozíku, a poznal onu dvojici z uvedeného večera.

12. Ohledně počasí vycházel soud ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu z [datum], pobočky v [obec]. Podle pozorování a měření na stanici [obec] – [obec], tedy v blízkosti [obec], dne [datum], tedy dva dny před úrazem, byl povrch půdy po celý den pokryt sněhovou pokrývkou výšky asi 6 cm, průměrná denní teplota vzduchu -3,4°C, teplota v 7.00 hod. byla -3,4°C, v 14.00 hod. -3°C a ve 21.00 hod. -3,5°C, minimální teplota vzduchu činila -3,7°C a maximální teplota -2°C. Dne [datum], tedy den před úrazem, bylo inverzní počasí, zataženo s nízkou oblačností, ojediněle mrznoucí mlhy, po celý den kouřmo silné intenzity, od půlnoci do 18.24 hod. bylo pozorováno slabé náledí, od 18.23 hod. do 20.40 hod. bylo velmi slabé mrznoucí mrholení a od 22.15 hod. do půlnoci opět mrznoucí mrholení. [příjmení] 18.24 hod. do půlnoci vznikala slabá ledovka. Povrch půdy byl po celý den pokryt sněhovou pokrývkou výšky asi 6 cm, během dne se nevyskytl nový sníh, úhrn srážek za den 0,1 mm, celý den bylo zataženo bez slunečního svitu, s průměrnou denní teplotou -3,7°C. V 7.07 hod. byla teplota -3,9°C, v 14.00 hod. byla teplota -3,5°C a ve 21.00 hod. teplota – 3,6°C, maximální teplota činila -3,4°C a minimální teplota -4°C. V den úrazu [datum] bylo po celý den kouřmo silné intenzity a slabá ledovka. Od půlnoci do 9.25 hod., potom od 13.29 hod. do 14.25 hod. a večer od 18.28 hod. do 18.50 hod. bylo slabé mrznoucí mrholení. Odpoledne a večer bylo mrznoucí mrholení občasné, povrch půdy byl po celý den pokryt sněhovou pokrývkou a výška dosahovala 5 cm. Během dne se nevyskytl nový sníh, srážky byly neměřitelné, celý den bylo zataženo bez slunečního svitu. Průměrná denní teplota činila -3,6°C. V 7.00 hod. byla teplota -3,4°C, v 14.00 hod. byla teplota -3,2°C a ve 21.00 hod. byla teplota -3,9°C. Maximální teplota byla -3,1°C a minimální teplota -4°C, vlhkost vzduchu činila 96%. Pokud jde o pojem ledovka, tímto je myšlena homogenní ledová vrstva, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti, a která se tvoří na vodorovných, svislých či šikmých plochách, na větvích, kmenech stromů, drátech, tyčích, na povrchu země, na chodnících i vozovkách.

13. Ohledně zdravotního stavu žalobkyně v době úrazu vycházel soud ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení, z posudku o invaliditě a z tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tvrdí, že má [anonymizována dvě slova], žádným onemocněním pohybového aparátu netrpí a celkový zdravotní stav byl uspokojivý. Podle [obec] správy sociálního zabezpečení [obec] byl žalobkyni přiznán invalidní důchod III. stupně dne [datum]. Žalobkyně byla u prvního jednání vyzvána k doplnění tvrzení o tom, jaký byl její zdravotní stav v období půl roku před úrazem a v den úrazu, celkově, jakými nemocemi trpěla a jak to ovlivnilo její pohyb, aktivitu a únavu. Žalobkyně doplnila, že nejlépe je její zdravotní stav patrný z posudku o invaliditě. Z tohoto posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Brno – venkov č. j. [spisová značka] [anonymizováno] soud zjistil, že posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně bylo provedeno [datum]. Invalidita u žalobkyně vznikla [datum], jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, o invaliditu III. stupně, žalobkyně není schopná výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, její pracovní schopnost poklesla o [anonymizováno]. Je dlouhodobě sledována na [anonymizováno], u které je v popředí dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. U žalobkyně opakovaně docházelo k [anonymizována dvě slova], často v souvislosti s [anonymizována dvě slova] onemocnění, což bylo provázeno [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] až [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Pracovní potenciál z [anonymizována dvě slova] chybí, u žalobkyně byla [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova]. Podle posudkové komise se jedná o těžké postižení, a vzhledem k charakteru onemocnění je další kontrola [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] let. U žalobkyně byly zjištěny tyto diagnózy: [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]. Je tedy zřejmé, že žalobkyně kromě [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] trpí potížemi s [anonymizováno], s [anonymizována dvě slova], s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], s [anonymizováno], s [anonymizováno] a s [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

14. O ošetření žalobkyně, její léčbě a hodnocení jejího úrazu zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Ze zprávy Úrazové nemocnice ošetřujícímu lékaři je zřejmé, že žalobkyně byla přijata v Úrazové nemocnici v [obec] dne [datum] s oteklým kotníkem, byla zjištěna [anonymizována čtyři slova] s [anonymizováno] jeho [anonymizována dvě slova] poloviny [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. Tentýž den byla provedena operace pravého kotníku, a to [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]. Po operaci žalobkyně neměla komplikace, operační rána byla klidná a žalobkyně byla propuštěna do ambulantní péče [datum]. Podle lékařské zprávy [datum] byla žalobkyně na kontrole, byla objednána na další kontrolu [datum] se zavedeným režimem. Podle zprávy Úrazové nemocnice v Brně byla žalobkyně znovu hospitalizována od [anonymizováno] do [datum] a prodělala [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova], byl jí tedy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Pooperační průběh měla žalobkyně bez komplikací, při propuštění byla kompenzována a stabilní. Byl jí doporučen doma klid, analgetika podle bolesti, chůze s berlemi odlehčením končetiny 14 dní, stehy vytáhnout za 14 dní od operace, kontrola na ambulanci za 6 týdnů.

15. Z dalších listin bylo zjištěno, že žalobkyně hlásila úraz [právnická osoba] dne [datum] včetně trvalých následků úrazu, obě hlášení byla potvrzena lékařem. Z hodnocení bolestného a hodnocení trvalých následků ze dne [datum], provedeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktickou lékařkou společnosti [právnická osoba] [obec], [ulice a číslo], vyplývá, že bolestné bylo ohodnoceno 300 body, a to za položku [číslo] - 200 bodů se zvýšením o 50%, tedy o 100 bodů, s ohledem na bolestivost léčení a operaci. Trvalé následky byly hodnoceny celkem [číslo] body, a to položka 9.5 – 200 bodů, položka [číslo] – omezení pronace a supinace pravé nohy – 200 bodů, položka [číslo] omezení pohyblivosti hlezenného kloubu lehkého stupně - 800 bodů a položka [číslo] jizvy - 230 bodů. Žalobkyně počítala při výpočtu výše odškodnění s hodnotou bodu bolestného za rok 2016 ve výši 264,67 Kč.

16. Žalobkyně požadovala po žalovaném odškodnění úrazu, jak je patrno z následně uvedených listin. Dopisem ze [datum] žalobkyně požádala o odškodnění za úraz z [datum] na chodníkovém tělese ve [obec], [ulice] ulice před domem [číslo] s tím, že chodník byl neošetřený. Ničeho dalšího žalobkyně neuvedla, není zde zmíněno, jaké nároky vznáší a v jaké výši. Dalším dopisem z [datum] předložila žalobkyně žalovanému posudek o bolestném včetně příloh a sdělila číslo účtu pro plnění. K posudku o bolestném žalobkyně připojila lékařské zprávy. Ani v tomto dopise není uvedeno, co konkrétně žalobkyně požaduje, které nároky uplatňuje a jaké výši. Dalším dopisem z [datum] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému vyplněné formuláře [anonymizována dvě slova] s vyčíslením bolestného 300 bodů a ohodnocení ztížení společenského uplatnění [číslo] bodů a požádala o odškodnění bolestného v sazbě 264,67 Kč za bod, tedy za bolestné požadovala 79.401 Kč a za ztížení 378.478,10 Kč podle metodiky Nejvyššího soudu. Dále žalobkyně uplatnila požadavek na náhradu za nemajetkovou újmu 150.000 Kč, celkově tedy požadovala 607.879,10 Kč a náklady právního zastoupení 26.750 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto dopisu.

17. Žalovaný odpověděl na tuto předžalobní výzvu dopisem z [datum] tak, že v den úrazu a nejméně dva dny před ním byly klimatické podmínky takové, že maximální i minimální teploty byly pod bodem mrazu. Zledovatělý chodník nelze hodnotit tedy jako závadu ve schůdnosti, kterou žalobkyně nemohla předvídat, pokud by chůzi přizpůsobila povětrnostní situaci. Nejde tedy o takovou závadu ve schůdnosti, za níž by žalovaný nesl odpovědnost. [obec] úrazu je zahrnuto do časového pásma prvního pořadí důležitosti v plánu zimní údržby místních komunikací [územní celek]. Chodníky byly v čase ošetřeny posypem soli a následným opakovaným ošetřením posypem písku. Žalovaný odmítl žalobkyni požadovanou náhradu poskytnout.

18. Žalovaný je pojištěn u vedlejšího účastníka pojistnou smlouvou [číslo] která byla uzavřena dne [datum], a tato pojistná smlouva nahradila pojistnou smlouvu dřívější z roku 2011 Počátek pojištění byl dohodnut na [datum] a pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Předmětem pojistné smlouvy je pojištění odpovědnosti za újmu z činnosti žalovaného a ze vztahu pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti žalovaného za újmu způsobenou jinému v rozsahu článku 2 odstavec 1 všeobecných pojistných podmínek odpovědnosti 2014. Limit pojistného plnění byl sjednán na částku 5.000.000 Kč a byla dohodnuta spoluúčast žalovaného 1.000 Kč.

19. Ohledně údržby komunikací [územní celek] zjistil soud o úpravě provádění této údržby a o konkrétním provedení údržby v předmětné době z následně uvedených důkazů tyto skutečnosti. Dne [datum] bylo vydáno nařízení [územní celek] [číslo] [rok], jehož účelem je stanovení časových limitů na zmírnění závad ve sjízdnosti a schůdnosti místních komunikací ve městě a vymezení úseku místních komunikací a chodníků ve městě, na nichž se nezajišťuje pro jejich malý dopravní význam sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí. [ulice] údržba komunikací se provádí na základě plánu zimní údržby místních komunikací ve městě [obec]. Podle článku 2 časové limity pro zmírňování závad ve sjízdnosti místních komunikací a schůdnosti chodníků jsou stanoveny podle jejich faktické důležitosti v příloze [číslo] tohoto nařízení. Účinnost toto nařízení nabylo [datum]. Plán zimní údržby místních komunikací ve městě [obec a číslo] – 2017 byl schválen na 57. schůzi Rady [územní celek] dne [datum]. V článku 3 je stanoveno provádění zimní údržby a její technologie s tím, že zimní údržba komunikací a chodníků se provádí od 1. listopadu běžného roku do 31. března následujícího roku, a to odhrnováním sněhu a následným posypem buď solí, pískem, štěrkem nebo drtí. [ulice] údržbu chodníků zajišťuje město podle svých možností, které vychází z technického vybavení a kapacit pracovníků firmy [právnická osoba] a současně výpomoci občanů města, majitelů přilehlých nemovitostí. Činnost vedoucí ke zmírňování závad vznikajících povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací je zahájena na základě pokynu kompetentního pracovníka, a to neprodleně po zjištění potřeby uvedené činnosti. Tyto činnosti jsou prováděny podle pořadí důležitosti daného úseku ve stanoveném časovém limitu, což je stanoveno v příloze 2 a příloze 3 tohoto plánu. Mezi chodníky zahrnuté do prvního pořadí důležitosti náleží i ulice [ulice] od zastávky hromadné dopravy [obec] [ulice] po [ulice] [obec] úrazu žalobkyně náleží do této části ulice [ulice], když jiné části téže ulice patří do druhého a třetího pořadí důležitosti. V prvním pořadí důležitosti je stanoven časový limit pro zmírňování závad schůdnosti chodníků do čtyř hodin od vydání pokynu k zahájení. V tomto plánu jsou uvedeni rovněž kompetentní pracovníci, dispečink Jihomoravského kraje, operační štáb a seznam a spojení na členy pro oblast [anonymizováno]. U každé osoby je rovněž uvedeno telefonní číslo. O tom, že místo úrazu žalobkyně se nachází v prvním pořadí důležitosti, se soud přesvědčil v příloze [číslo] plánu zimní údržby, v němž jsou chodníky tohoto pořadí označeny červenou barvou.

20. Soud ověřil, že v zápisu z [anonymizováno] schůze [anonymizováno] [územní celek] z [datum] pod bodem [anonymizováno] a [číslo] [spisová značka] schválila [jméno] města plán zimní údržby místních komunikací ve městě [obec] pro zimní období 2016 až 2017, podle hlasování bylo usnesení jednomyslně přijato. Pod následujícím bodem [anonymizováno] a [číslo] 2016 bylo schváleno nařízení [územní celek] [číslo] 2016 o stanovení časových limitů na zmírnění závad ve sjízdnosti a schůdnosti místních komunikací, podle hlasování bylo usnesení jednomyslně přijato. Žalobce v této souvislosti tvrdí, že zápisy ze schůzí Rady města jsou přístupné každému, mimo jiné způsobem umožňujícím dálkový přístup na [webová adresa]. Nařízení [územní celek] [číslo] 2016 bylo vyvěšeno [datum] na úřední desce [stát. instituce] a sejmuto bylo dne [datum]. V tomtéž období bylo vyvěšeno s umožněním dálkového přístupu.

21. Žalovaný zajišťuje údržbu chodníků prostřednictvím [právnická osoba], s.r.o. se sídlem ve [obec], [ulice a číslo], [IČO], a to na základě smlouvy o dílo o poskytování služeb ze dne [datum]. Z této smlouvy soud zjistil, že za službu a její obsah se pro účely smlouvy považuje soubor činností v údržbě majetku města, které je dodavatel schopen zajistit s využitím svého technického vybavení. Podle článku II. předmětem smlouvy je opakované celoroční provádění činnosti dodavatele, tedy [právnická osoba], při údržbě městského majetku, mimo jiné čištění chodníků a místních komunikací a zimní údržba chodníků a místních komunikací. Ve smyslu článku III. čištění chodníků a místních komunikací a zimní údržba chodníků a místních komunikací bude prováděna v rozsahu obvyklém v předchozím období s respektováním požadavků a podmínek zákona 13/1997 Sb. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od [datum].

22. Ohledně konkrétního provedení údržby na ulici [ulice] v místě úrazu žalobkyně v den úrazu a dva dny před tímto úrazem žalobce tvrdí, že pravá strana chodníku na ulici [ulice] směrem od centra se projíždí malým čistícím vozem, který rozsypal technickou sůl, po jejíž aplikaci se led a sníh rozpouští. [ulice] strana chodníku je užší a čistící vůz tudy neprojede. Sníh, námrazy a nečistoty na chodníku byly proto odklizeny manuálně odklízecí četou, po tomto odklízení procházel pracovník údržby s automatickým ručním posypovým vozíkem, který rovnoměrně po celé délce chodníku rozsypává písek v pásu o šířce asi 60 cm. Pokyny k zahájení údržby vydával [právnická osoba]. Dne [datum] podle žalovaného pokyn k zahájení údržby obdrželi pracovníci začátkem směny v 5.30 hod. ráno rozdělením dílčích úkolů. [příjmení] stranu ulice [ulice], tedy stranu, na níž došlo k úrazu, odklízela manuálně odklízecí četa, a pomocí lopat, košťat a jiného nářadí byly odklizeny zmrazky a jiné překážky na chodníku, tak aby byl chodník bezpečně průchozí, po té byl aplikován písek pomocí automatického ručního posypového vozíku, se spotřebou asi 30 kg písku na úsek o délce asi 150 m. [obec] je kontinuálně doplňován, zásoby písku jsou údržbě vždy k dispozici v zásobníku, který je vezen spolu s ručním posypovým vozíkem. S ohledem na teplotu v den úrazu -3°C až -4°C byl písek účinnější než posypová sůl. Před koncem pracovní doby, tedy v [číslo] hod až 15.30 hod., byly ulice prvního pořadí důležitosti znovu zkontrolovány a s ohledem na panující počasí nebyla vyhodnocena potřeby tyto úkony opakovat ve večerních hodinách. V den úrazu se naposledy podle žalovaného prováděla údržba chodníku v místě úrazu v odpoledních hodinách před koncem pracovní doby, tedy před 15.30 hod., a to shora uvedeným způsobem, tato strana chodníku byla odklizena manuálně a následně rovnoměrně posypána pískem. Žalobce nemá záznamy o údržbě chodníků a těmito záznamy nedisponuje ani [právnická osoba].

23. Žalovaný předložil záznamy o jízdě posypových vozů ze dnů 20., 21. a [datum], z nichž podle žalovaného vyplývá zahájení prací v daných dnech. Z těchto záznamů zjistil soud tyto skutečnosti. Dne [datum] sklopka [anonymizována dvě slova] [číslo] prováděla posyp, naložila posyp v 6:30 hod. a čas vykládky byl 15:30 hod. Tentýž den vozidlo Peugeot Boxer dodávka [registrační značka] odváželo nářadí s časem odjezdu 6:20 hod. a časem příjezdu 14.40 hod. Následujícího dne [datum] sklopka Gaselone nakládala posyp v 11:30 hod. a vracela se v 15:00 hod. [příjmení] [jméno] vezla sůl a nářadí, čas odjezdu 6:30 hod., čas příjezdu 15:00 hod. V den úrazu [datum] dodávka Peugeot vezla sůl a nářadí, čas odjezdu 15:35 hod. a čas příjezdu není příliš zřetelný, buď 12:30 hod. nebo 18.30 hod. V tentýž den vozidlo Magma [registrační značka] vezlo posyp, doba nakládky byla 6:30 hod. a čas příjezdu 15:00 hod.

24. Ze shora uvedených listin tedy je patrno, v které době probíhala nakládka a jízda posypových vozů, tedy kdy byly zahájeny, příp. ukončeny posypové práce, a žalovaný z toho dovozuje, že posyp byl prováděn rovněž na chodnících.

25. Svědek [jméno] [příjmení] pracuje pro [územní celek] asi 24 let, v roce 2016 byl členem party, jejímž úkolem bylo sečení, uklízení, stříhání keřů, stromů a v zimě údržba zeleně, odklízení sněhu a ledovky. O úrazu žalobkyně nevěděl, dozvěděl se o něm až asi v roce 2020. Náplní práce svědka bylo to, že ráno svolal lidi a rozdělil úkoly, byl zaměstnán ve [právnická osoba]. K záznamu vozidla Magma ze dne [datum] shora zmíněného svědek uvedl, že jedná se o jedno ze dvou aut, které byly tehdy k dispozici, a listina svědčí pouze o tom, že se prováděl posyp na silnicích. K druhému záznamu z téhož dne dodávky Peugeot svědek uvedl, že dodávkou se tehdy jezdilo a sypaly se chodníky od 5:30 hod., údržba se dělala solí, pracovalo se určitě ještě po 12:00 hod., neboť potom trvá pracovní doba. Svědek si nepamatoval na konkrétní den [datum]. Z jeho výpovědi je však zřejmé, jakým způsobem zimní údržba chodníků pokaždé probíhala. K dispozici byla na silnice dvě auta, a na chodníky traktůrek a dvě party po třech lidech. Ráno se vždy rozdělily úkoly, kdo měl na starosti chodníky, přednostně dělal ulici [příjmení] a [anonymizováno], kde je větší koncentrace lidí, pak se dělaly další úseky. Používala se hrabla, košťata, sůl, písek a strojek. Traktůrek se však dostane pouze na širší chodníky, a v místě úrazu žalobkyně se vše dělá manuálně tak, že se sníh shrabuje, odmete, ale něco tam vždy zůstane, neboť lidi tam chodí a zašlapou to. Co je zašlapáno, nelze odstranit, a proto se to sype solí. Když je však velká zima, sůl neúčinkuje, a tak se provádí posyp pískem. Obvykle je to při teplotách okolo -4°C a méně. Údržba se provádí 3x až 4x denně, podle počasí, když padá sníh podle okolností. Sůl se v místě úrazu žalobkyně sype ručně, písek se sype ručním strojkem na kolečkách, který jede a sype plynule písek na celý chodník.

26. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] žalobkyně se svým manželem po 20:00 hod. večerní odešli z domova a chtěli si udělat procházku po [obec], oklikou šli až do restaurace na [anonymizováno] ulici, kam dorazili okolo 21.00 hod. Z restaurace odcházeli mezi 23:15 hod. a 23:30 hod., šli domů po ulici [ulice] po levé straně z centra, a před půlnocí u domu [číslo] žalobkyně uklouzla, upadla a přitom si zlomila pravý kotník. Měla obuty zimní kotníkové boty s traktorovou podrážkou. Po několika minutách manžel žalobkyně si povšiml dvou chodců na protější straně silnice, a přivolal je na pomoc, společně žalobkyni zvedli a přemístili na blízkou lavičku. Manžel žalobkyně zavolal taxi, a svědci [příjmení] a [příjmení] pomohli dostat žalobkyni do taxíku, žalobkyně s manželem odjeli do úrazové nemocnice, kde byla žalobkyně ošetřena, prodělala hned operaci dne [datum] a dne [datum] byla propuštěna domů. V době úrazu a před ním byla [role v řízení] [anonymizována dvě slova], měla III. stupeň invalidity a shora uvedené diagnózy, a projevovala se u ní [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizováno]. V době úrazu a dva dny před tím bylo konstantní počasí, zataženo, teploty vždy pod bodem mrazu po celé dny, občasné mrholení, slabá ledovka, namrzání. Chodníky, kudy žalobkyně s manželem šla, byly částečně odklizeny, byly zasněžené, sníh byl pošlapaný, byla na nich vidět snaha o posyp pískem, písek byl pokryt tím, co namrholilo a namrzlo. V místě úrazu byl chodník posypán pískem na celé šířce chodníku. Žalobkyně prostřednictvím svého manžela oznámila žalovanému úraz až [datum], téhož dne bylo provedeno místní šetření, bylo zjištěno přesné místo úrazu. Následně žalobkyně v červnu 2018 žalovanému předala posudek o bolestném, dopisem z [datum] vyzvala žalovaného k uspokojení již konkrétně formulovaných nároků s konkrétními částkami, což žalovaný následně odmítl s tím, že za škodu žalobkyně neodpovídá. Žalovaný je pojištěn u vedlejšího účastníka, předmětem pojistné smlouvy je pojištění odpovědnosti za újmu. Žalovaný provádí údržbu chodníků v zimě na základě nařízení [územní celek] 1/ 2016 a plánu zimní údržby. Má rozděleny jednotlivé chodníky podle pořadí důležitosti a místo úrazu se nacházelo v prvním pořadí důležitosti. Zápis ze schůze [anonymizováno] [územní celek], na němž bylo nařízení [územní celek] schváleno, byl vyvěšen na úřední desce a rovněž na elektronické úřední desce. [obec], kde žalobkyně spadla, je na levé straně ulice [ulice] z centra města, chodník je užší, proto tam probíhala zimní údržba manuálně, žádné písemné záznamy o konkrétním provádění údržby za den úrazu ani dva dny před tím nebyly pořizovány. Údržba se prováděla stejně jako obvykle shora popsaným způsobem, a to několikrát denně, nejprve v ranních hodinách, posypem solí a pískem.

27. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 104/1997 Sb. a občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobkyně tvrdí, že uklouzla na neošetřeném chodníku, upadla a způsobila si zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření a následné léčení. Odpovědnost za škodu v takových případech upravuje zákon o pozemních komunikacích v ustanovení § 27 odstavec 3 tak, že vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Závada ve schůdnosti je definována pro účely tohoto zákona v § 26 odstavec 7 tak, že jde o takovou změnu ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravnětechnickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Pojem schůdnost je vysvětlen v § 26 odstavec 2 téhož zákona tak, že v zastavěném území obce jsou místní komunikace schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravnětechnickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Ve smyslu ustanovení § 27 odstavec 7 rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků stanoví obec nařízením. Na posledně uvedené ustanovení navazuje prováděcí vyhláška č. 104/1997 Sb. V § 41 odstavec 1 této vyhlášky je stanoveno, že závady ve schůdnosti místních komunikací, vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací, se zmírňují zimní údržbou podle pořadí důležitosti. Zimní údržba se podle odstavce druhého téhož ustanovení provádí podle plánu zimní údržby, přičemž v obvyklé zimní situaci vlastník nebo správce komunikace odstraní, anebo alespoň zmírní závady ve schůdnosti komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby. O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují ve smyslu § 42 odstavec 2 téže vyhlášky obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací. Soud ještě poukazuje na ustanovení § 46 téže vyhlášky, podle něhož obce zajišťují sjízdnost místních komunikací 1. až 3. třídy v lhůtách podle pořadí důležitosti, a pro první pořadí důležitosti do čtyř hodin. Jedná se o sjízdnost místních komunikací, nikoliv o schůdnost, a soud připomíná, že žalovaný měl stanovenou obdobnou lhůtu pro zajišťování schůdnosti chodníků zařazených do prvního pořadí důležitosti.

28. Žalovaný jakožto město a vlastník předmětného chodníku, na němž žalobkyně upadla, postupoval podle schváleného plánu zimní údržby a předmětné místo, zařazené do prvního pořadí důležitosti, ošetřoval výše popsaným způsobem v den úrazu i dva dny před ním. Konkrétně to znamená, že chodník byl čištěn manuálně a posypán nejprve solí a potom pískem, a to několikrát denně od ranních hodin až do přibližně 15.30 hod. Žalovaný sice neměl záznamy o tom, jak přesně byla údržba chodníku v den úrazu provedena, ale z výše uvedených záznamů o vozidlech ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] lze mít za to, že údržba popsaným způsobem proběhla. Tuto skutečnost potvrzuje i to, že chodník v místě úrazu i v okolí byl posypán pískem. To, že sníh mohl být rozšlapán, je pochopitelné s ohledem na to, že jde o chodník v blízkosti centra města, po němž během dne běžně chodí množství lidí. Podle svědka [příjmení] byl chodník v místě úrazu posypán pískem na celé jeho šířce, ale podle svědka nebyl posyp dostatečný. Pojem dostatečný představuje již hodnotící závěr, a stěží lze usuzovat na to, co konkrétně si svědek představuje pod pojmem dostatečný posyp. Z jeho výpovědi nelze přesně dovodit, kolik písku na chodníku bylo, případně v jaké vrstvě, tedy žádná objektivní fakta, z nichž by bylo možné vyhodnotit, zda byl posyp písku dostatečný. Podstatné v daném případě však je, že chodník pískem posypán byl po celé jeho šířce, což znamená, že žalovaný chodník zcela jistě tentýž den musel ošetřovat způsobem, který tvrdí. Je pochopitelné, že krátce před půlnocí nebylo množství písku stejné jako v odpoledních hodinách při posledním posypu, když procházející lidé posyp rozšlapou a odnesou jeho část na své obuvi na jiná místa.

29. V daném případě je třeba přihlédnout k charakteru počasí, které bylo neměnné tři po sobě následující dny stejné, když den úrazu je z těchto tří dnů poslední. Teplota nevystoupila nad bod mrazu, mrzlo ve dne i v noci, teploty byly v podstatě konstantní bez větších výkyvů, mrholilo, mrzlo a objevovalo se náledí, tedy počasí bylo obvyklé, jak tomu bývá ve druhé polovině prosince. Za takové situace nebylo v mezích možností žalovaného zcela odstranit jakékoliv stopy po sněhu či ledu na chodnících, případně jiným než shora popsaným způsobem sníh či led zmírnit, anebo na něj upozornit. Soud je toho názoru, že žalobkyně s ohledem na povětrnostní situaci panující již nejméně třetí den mohla a měla předvídat stav chodníků a tomuto měla přizpůsobit svůj pohyb po chodníku. Svědek [příjmení] potvrdil, že v den úrazu sněžilo a mrholilo průběžně, bylo mlhavo, stromy byly namrzlé, a za takových okolností lze počítat s tím, že i na posyp pískem na chodníku může namrholit, a že toto může namrznout. Žalobkyně za těchto povětrnostních podmínek se ve večerních hodinách, po 20.00 hodině vydala s manželem na procházku, a jak sama tvrdí, šli společně oklikou z místa bydliště do restaurace v centru města. Žalobkyně tedy dobrovolně zvolila pobyt venku ve tmě, pouze za pouličního osvětlení, tedy za snížené viditelnosti, a nejednalo se o nějaký naléhavý případ, kdy by žalobkyně byla nucena pobývat před půlnocí venku z jakýchkoliv závažných a mimořádných důvodů. Za této situace žalobkyně setrvala v restauraci více než dvě hodiny, když soud zváží tvrzení žalobkyně, že do restaurace s manželem došli ve 21.00 hod. Podle žalobkyně i podle svědka [příjmení] opouštěli restauraci mezi 23.15 hod. a 23.30 hod., a než došli na místo úrazu, bylo krátce před půlnocí. Žalobkyně si musela být vědoma toho, že v noci neprobíhá pravidelná údržba chodníků, že bude mít horší viditelnosti jako přes den, a že bude mrznout, tedy že se budou tvořit zmrazky, námrazy, náledí.

30. Soud považuje za významné v dané věci ještě následující skutečnosti. Nelze přehlédnout, že žalobkyně je [anonymizována tři slova]. Její [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení o tom, jaký byl její zdravotní stav ke dni úrazu a jak to ovlivnilo její [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Žalobkyně reagovala tak, že nejlépe je její zdravotní stav patrný z posudku o invaliditě, který je výše zmíněný. Z toho vyplývá, že i když nebylo konkrétně zjištěno, jak přesně se žalobkyně cítila před úrazem, lze usuzovat na to, že s ohledem na pokročilou dobu, procházku a pobyt v restauraci byla žalobkyně již unavená. Popsaný dlouhodobý stav žalobkyně, vyznačující se [anonymizována dvě slova], se jistě promítl i do jejího stavu před úrazem, a je otázkou, zda žalobkyně s těmito dispozicemi měla volit pěší cestu domů krátce před půlnocí, a zda neměla raději dát přednost odvozu např. taxíkem, a to za situace, kdy se rozhodla pobývat ve večerních a nočních hodinách venku za daného počasí.

31. Je třeba přihlédnout ještě k tomu, že krátce před půlnocí nebývá frekvence chodců stejná jako v denních hodinách, tomu odpovídá i skutečnost, že žalobkyně s manželem v době úrazu okolo nich nikoho nespatřili, než za několik minut šli v blízkosti nich po druhé straně silnice svědci [příjmení] a [příjmení], kteří taktéž nikoho okolo neviděli. Noční hodiny kladou na údržbu chodníků proto nižší nároky, než hodiny denní. Z toho vyplývá, že v nočních hodinách se údržba chodníků nezajišťuje ve stejné míře jako ve dne.

32. Soud je tedy toho názoru, že odpovědnost žalovaného ve smyslu výše citovaného ustanovení § 27 odstavec 3 zákona o pozemních komunikacích vůči žalobkyni není dána. Závada ve schůdnosti chodníku, spočívající v jeho kluzkém povrchu na některých místech, nemohla být ze strany žalovaného zmírněna více, než tomu bylo ve skutečnosti. Naopak žalobkyně mohla takový stav chodníku předvídat a za takových okolností a s přihlédnutím k zdravotnímu stavu a denní době, resp. spíše večerní a noční době, neměla se vystavovat riziku úrazu.

33. Soud rovněž zvažoval, zda žalobkyně neutrpěla úraz v důsledku toho, že by žalovaný předmětný chodník neudržoval dlouhodobě. Tuto možnost však lze zcela jednoznačně vyloučit, když bylo prokázáno, že chodník ošetřován byl, a že byl posypán v místě úrazu pískem po celé jeho šíři.

34. Soud přihlédl k rozhodovací praxi Ústavního soudu v obdobných věcech a vycházel z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2315/15, II. ÚS 4100/19 a II. ÚS1991/20 z nedávné doby ze dne 1. 12. 2021 Ústavní soud v nich dospěl k závěru, že domáhá-li se chodec náhrady újmy na zdraví a uvádí, že tato újma mu vznikla kvůli stavu místní komunikace, je třeba, aby soud na jedné straně zkoumal, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel, a na druhé straně musí zhodnotit, nakolik vlastník komunikace dodržel svou povinnost zajistit, aby komunikace umožňovala bezpečný pohyb chodců. O přiznání náhrady se rozhodne podle toho, nakolik ke vzniku újmy přispěl sám chodec a nakolik k tomu přispěl vlastník komunikace. Přitom je nutné vycházet z principu úplné náhrady újmy na zdraví, tedy plné náhrady majetkové i nemajetkové újmy, který plyne z článku 7 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod. Není důvod k tomu, aby vlastník chodníku objektivně odpovídal za veškerou újmu, jejíž hlavní příčinou byla závada ve schůdnosti. V řízeních tohoto typu nelze brát v úvahu pouze předvídatelnost změny ve schůdnosti chodníku, tuto je možné zvažovat jako jedno z kritérií pro posouzení konkrétních skutkových okolností případu, nikoliv však kritérium jediné. Jinými slovy to znamená, že soud je povinen zabývat se veškerými relevantními okolnostmi případu, a tyto potom řádně vyhodnotit. Závada ve schůdnosti přitom nemá žádný zvláštní obsah nad rámec veškerých okolností případu, a má pouze zajistit spravedlivou rovnováhu mezi právy a povinnostmi vlastníků a uživatelů pozemních komunikací.

35. V souladu s těmito názory Ústavního soudu podepsaný soud konstatuje, že žalovaný dodržel svoji povinnost zajistit, aby chodník umožňoval bezpečný pohyb chodců v tom směru, že v den úrazu i dva dny před tím ošetřoval chodník výše uvedeným způsobem a posypem solí a pískem, kdy tento písek byl v době úrazu skutečně na chodníku po celé jeho šířce. Přesný rozsah kluzkých ploch v místě úrazu nebyl prokázán, stejně tak ani přesné množství či vrstva písku na chodníku. Žalobkyně nejspíše uklouzla na zledovatělém místě, které mohlo i nemuselo být pokryto pískem. Žalovaný postupoval podle schváleného plánu zimní údržby, který byl přijat v rámci nařízení [územní celek] 1/ 2016 z [datum], které bylo zveřejněno na úřední desce žalovaného i způsobem umožňujícím dálkový přístup. V tomto plánu žalovaný neomezil nepřiměřeně svou povinnost zajistit, aby chodníky umožňovaly bezpečný pohyb. V možnostech žalovaného nebylo v nočních hodinách, krátce před půlnocí, odstranit či zmírnit důsledky povětrnostní situace výše popsané, tedy stálého mrazu, mrholení, námrazy a vzniku ledu.

36. Soud se zabýval také tím, nakolik ke vzniku úrazu přispěla sama žalobkyně. Soud rekapituluje, že žalobkyně, [anonymizována čtyři slova], jejíž zdravotní stav se vyznačuje [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], odešla ve večerních hodinách po 20.00 hod., tedy potmě na procházku za stávajícího popsaného počasí, následně šla do restaurace, odkud po více než dvou hodinách se vydala pěšky domů před půlnocí. Žalobkyně měla obuty vhodné zimní boty. Byla si vědoma svého zdravotního stavu, snížené viditelnosti, trvalého charakteru počasí, přesto se vystavila tomuto riziku a zcela dobrovolně zvolila pobyt venku ve večerních a zejména nočních hodinách. Za takových okolností a takto nepříznivého počasí žalobkyně nezvolila raději odvoz taxíkem nebo jiným vozidlem alespoň pro cestu z restaurace domů, kdy by byl již unavený každý člověk, nejen žalobkyně ve svém [anonymizována dvě slova]. Je třeba také uvést, že žalobkyně neupadla v blízkosti restaurace, ale až po přibližně čtvrt až půl hodině chůze. Žalobkyně rovněž si měla a mohla být vědoma toho, že v nočních hodinách, krátce před půlnocí, nebude péče o chodníky na takové úrovni, jako v denní dobu. Mohla tudíž předpokládat, že posyp chodníků může být již částečně rozšlapán za odpoledne, a že další ošetření chodníků proběhne až následující den ráno. Jinak by se hodnotila povinnost žalovaného zajistit schůdnost chodníků v denní dobu, kdy je velká frekvence chodců, a jiným způsobem zase o půlnoci.

37. Na základě výše uvedených skutečností soud zaujal stanovisko, že ke vzniku újmy přispěla žalobkyně do té míry, že jí zjednodušeně řečeno vyšla jednoznačně naproti. Účast poškozeného na vzniku škody je upravena v § 2918 občanského zákoníku tak, že vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Okolnosti, které jdou k tíži žalobkyně, se na škodě podílejí v rozhodující míře. Okolnosti, které je možné přičítat žalovanému, by mohly spočívat snad pouze v tom, že o půlnoci mělo být na chodníku v místě úrazu více písku. Taková okolnost, pokud by byla zjištěna, by se na škodě podílela pouze zanedbatelným způsobem, pokud vůbec, a za takové situace se škoda nedělí, a poškozený, v tomto případě žalobkyně, si škodu nese sám. V této souvislosti soud zmiňuje právní názor vyjádřený v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3287/2019, podle něhož účelem ustanovení § 2918 občanského zákoníku je omezit nebo dokonce vyloučit povinnost škůdce k náhradě újmy, pokud se na jejím vzniku podílely okolnosti, které lze přičíst k tíži poškozenému s tím, že kdo se chce domáhat náhrady újmy od druhého, musí svým věcem věnovat takovou pozornost jako každý řádný člověk, a pokud tak nečiní, stíhá ho nepříznivý následek, i když je poškozený. Spolupůsobení újmy spočívá buď v aktivním jednání, anebo naopak v pasivitě, kdy poškozený nepřijal taková opatření, která by zabránila vzniku nebo zvětšení újmy. Soud má za to, že žalobkyně nevěnovala dostatek pozornosti všem okolnostem, tedy svému [anonymizována dvě slova], povětrnostní situaci trvající již několik dní a pokročilé večerní a poté noční době. Tyto okolnosti vyhodnotila tak, že podstoupila nepřiměřeně vysoké riziko vzniku škody, a ke škodě skutečně došlo.

38. Na základě výše uvedených skutečností soud nepovažuje žalobu žalobkyně za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

39. Žalovaný měl ve sporu plný úspěch a v souladu s ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu mu vzniklo právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 144.280,40 Kč. Tato částka se skládá z odměny za právní zastoupení za 11 úkonů právní pomoci po 10.540 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále z 11 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a z částky 25.040,40 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, zastupování u jednání před soudem [datum], které trvalo více než 2 hodiny, tedy za tento úkon náleží odměna dvojnásobná, dále písemné vyjádření z [datum] a [datum] a zastupování u jednání ve dnech 2. 6., 21. 7., 11. 10., [datum] a [datum].

40. Soud se zabýval rovněž tím, zda tyto náklady žalovaný vynaložil účelně, tedy zda bylo nutné zastoupení žalovaného advokátem, když žalovaný jakožto město má určitý administrativní aparát k tomu, aby mohl vyřizovat veškeré úřední záležitosti spojené s činností města. Žalovaný však sdělil, že nedisponuje dostatečným právním aparátem na to, aby byl schopen sám řešit věci tohoto druhu. Vlastními silami řeší běžné záležitosti. Tuto záležitost však nepovažuje žalovaný za běžnou, jde o specializovanou věc, u níž hrozí, že žalovaný bude zavázán k vysokému plnění více než půl milionu Kč, jde navíc o první spor ohledně obdobné škody, a žalovaný pokládá tento případ za precedens pro svoji činnost, z níž bude vyvozovat důsledky. Rada [územní celek] proto rozhodla, že město není schopno se zastoupit v tomto případě samo, a že využije právního zastoupení, když se nejedná o běžnou agendu vyplývající z činnosti obce. Soud se s tímto stanoviskem žalovaného zcela ztotožnil, navíc je třeba poukázat na to, že žalovaný je městem, tedy územně samosprávným celkem, který nemůže hospodařit se svěřeným majetkem volně, nýbrž je vázán zákonem o obcích. V případě úspěchu žalobkyně ve sporu by město muselo vynaložit vysoké částky ze svého rozpočtu, a je zcela pochopitelné, že v takové věci město využije služeb advokátní kanceláře.

41. Rovněž vedlejší účastník měl ve sporu plný úspěch, a podle téhož ustanovení mu vzniklo právo na účelně vynaložené náklady řízení 118.047,60 Kč. Tato částka se skládá z odměny za právní zastoupení za 9 úkonů právní pomoci po 10.540 Kč podle § 7 advokátního tarifu, z 9 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty ve výši 20.487,60 Kč. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a zastupování u shora uvedených 6 jednání, kdy za jednání [datum], trvající více než 2 hodiny, náleží odměna dvojnásobná.

42. Soud rovněž i v tomto případě se zabýval tím, zda na straně vedlejšího účastníka jde o náklady vynaložené účelně, tedy zda bylo nutné zastoupení advokátem. Vedlejší účastník v této souvislosti poukázal na to, že s ohledem na podstatu sporu a vysokou žalovanou částku nedisponuje vedlejší účastník dostatečným aparátem na jednání v této věci, a pro tyto účely má právního zástupce, který se specializuje na spory obdobného typu. Soud považuje i právní zastoupení vedlejšího účastníka advokátem za účelně vynaložený náklad, kdy se jedná o vysokou žalovanou částku a je to proto pochopitelné, že vedlejší účastník využije služeb advokáta, aby jeho zájmy byly dostatečným způsobem ochráněny, a aby bylo tímto způsobem zaručeno, že vedlejší účastník by v případě úspěchu či částečného úspěchu žalobkyně ve sporu nemusel hradit částku vyšší, než je podle zákona třeba.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.