8 C 32/2020-1028

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov v [obec] rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa], [část obce] žalobce: ; b) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa], [část obce] žalobkyně: ; c) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa], [obec] všichni zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: ; Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČ: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle, takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci a), b), c) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě): 1. [role v řízení], [země] [anonymizována čtyři slova], [příjmení] [osobní údaje žalované], [anonymizována dvě slova] [adresa žalované] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“), [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec], [územní celek], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec], [územní celek] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec], [územní celek]. [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno]) [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo], [role v řízení] [anonymizováno]) [celé jméno žalobce], [datum narození], [rodné číslo] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]) [celé jméno žalobkyně], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [datum], [rodné číslo], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno]), [anonymizováno 8 slov]: [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno]. [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno] ) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno] ) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno]) [stát. instituce], [pozemkový úřad], [číslo jednací], [anonymizováno] [část obce] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [název soudu], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno 11 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno 11 slov] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno]), [anonymizováno]), [anonymizováno]) [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]), [anonymizováno]), [anonymizováno 6 slov]: [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizována tři slova] [katastrální uzemí] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [výměra], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] [obec], [anonymizováno 9 slov] [role v řízení] [anonymizováno]) [celé jméno žalobce] [anonymizováno 13 slov] [role v řízení] [anonymizováno]) [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova]) [celé jméno žalobkyně], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [anonymizováno 13 slov] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno 8 slov].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a), b), c), oprávněným společně a nerozdílně, náklady řízení ve výši 511.918 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

Odůvodnění

1. Žalobci a), b), c) se domáhají vydání rozsudku, jímž by soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s všemi žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, na základě níž by žalovaná převedla do spoluvlastnictví žalobců, a to žalobci a) v podílu ideální , žalobci b) ideální a žalobkyni c) ideální pozemky parc. [číslo] v katastrálním území Hrušovany u Brna, parc. [číslo] v k. ú. [obec] nad Jihlavou, parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Žalobci tvrdí, že jsou oprávněnými osobami podle § 4 zákona o půdě a mají na základě 21 rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha právo na nabytí vlastnictví k náhradním pozemkům za pozemky nevydané pro překážky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Žalobci jsou právními nástupci původní vlastnice odňatých nemovitostí [jméno] [příjmení] zemřelé [datum], ve spoluvlastnickém podílu ideální 1/9 vzhledem k celku. Žalobce a) uplatnil restituční nárok ke spoluvlastnickému podílu ideální [číslo] vzhledem k celku a JUDr. [jméno] [příjmení], zemřelá [datum], uplatnila restituční nárok také k podílu ideální [číslo]. Právními nástupci JUDr. [jméno] [příjmení] jsou žalobci b) a c). Právní předchůdci žalobců odmítli dědictví po [jméno] [příjmení] nejen proto, že neměli peníze na zaplacení vysokých dědických daní, ale zejména ze strachu, že díky tehdejšímu režimu přijde rodina o pracovní místa, která zastávala. [příjmení] [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], byl diskriminován pro své negativní postoje vůči komunismu, skončil na nekvalifikovaném místě a měl důchod 900 Kč měsíčně, jeho rodina žila téměř na hranici bídy. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] byla rovněž perzekuována, měla důchod 400 Kč a její manžel byl povolán k pomocným technickým praporům. Některé z pozemků ve vlastnictví [jméno] [příjmení], které patřily dříve k velkostatku [anonymizováno], byly oprávněným osobám v příslušných spoluvlastnických podílech navráceny, ale množství neoprávněně zabraných nemovitostí státem nebylo navráceno. Žalobci a), b), c) uplatnili svůj restituční nárok již v roce 1992 pod č. j. PU1107/92 a do současné doby tento restituční nárok není zcela vypořádán. Žalovaná nesprávně stanovila charakter pozemků, v důsledku čehož pozemky nesprávně ocenila, a proto eviduje restituční nárok žalobců v nesprávné výši. Žalobci a), b), c) se od roku 2006 účastnili veřejných nabídek náhradních pozemků, přihlásili se celkem 6x do roku 2012, byli však úspěšní pouze v některých případech. Kladně byly vyřízeny žádosti žalobců o náhradní pozemky v k. ú. Alberovice, obec Loket, k. ú. Líšno, obec Bystřice, k. ú. [část obce], obec Netvořice, k. ú. [obec], k. ú. [obec], k. ú. [část obce], obec Netvořice, k. ú. [obec], k. ú. [obec], k. ú. [obec], k. ú. [obec], k. ú. [obec] u [obec] a k. ú. [obec]. Podle žalované již žalobci další restituční nároky neměli, a proto se nemohli do žádné veřejné nabídky dále přihlásit. Žalobci se obrátili na žalovanou výzvou z [datum], v níž žádali, aby žalovaná jejich restituční nároky zaevidovala ve správné výši, a odkázali na konkrétní územně plánovací dokumentaci platnou k datu přechodu vlastnického práva k pozemkům odňatým jejich rodině na stát, jakož i na účel vyvlastnění některých odňatých pozemků za účelem výstavby. Žalovaná na to vyzvala žalobce, aby doložili, že pozemky byly určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění. Žalobci sdělili žalované, že územně plánovací dokumentace, a to návrhy přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] VIII. severní [část obce] a [anonymizováno] s přilehlým územím [obec] IX. [část obce] a [část obce], pro část území [obec] XVI. [část obce], pro část území [obec] XVI. [část obce] a [obec] XVII. [příjmení] a pro část území [obec] XVII. [část obce], je již delší dobu známa, neboť žalovaná ji používala v případě vybraných restituentů za účelem ocenění odňatých pozemků jako stavebních, avšak v případě žalobců toto nepoužila. Žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] z [datum], v němž znalkyně ocenila pozemky, a tento posudek žalobci žalované předložili. V posudku byly oceněny nevydané pozemky na celkem 8.304.364 Kč, což odpovídá restitučnímu nároku žalobce a) ve výši 4.152.182 Kč a restitučnímu nároku žalobců b) a c) 2.076.091 Kč pro každého. Podle tohoto posudku vychází nárok žalobců mnohonásobně vyšší, než jak ho ocenila žalovaná, která u žalobce a) určila výši nároku na 129.940,57 Kč a u právní předchůdkyně žalobců b) a c) JUDr. [jméno] [příjmení] na stejnou částku. Z toho pro každého z žalobců b), c) připadá 64.970,28 Kč. Současný neuspokojený nárok žalobce a) tedy činí 4.022.241,43 Kč a u právní předchůdkyně žalobců b), c) JUDr. [jméno] [příjmení] stejnou částku, což pro žalobce b) a c) vychází na 2.011.120,72 Kč pro každého. Žalovaná na výzvu žalobců však nikterak nereagovala. Poté se žalobce a) přihlásil dne [datum] do veřejné nabídky, aby uspokojil část svého skutečného nároku, převodem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], žalovaná však jeho přihlášku zamítla jako neplatnou dne [datum] pro nedostatečnou výši jeho restitučního nároku. Žalobce b) se přihlásil téhož dne do veřejné nabídky ohledně pozemku parc. č. 1908 v k. ú. [obec] v [obec], i jeho přihlášku žalovaná zamítla z téhož důvodu. Žalobkyně c) se téhož dne přihlásila do veřejné nabídky ohledně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], i její přihláška byla obdobným způsobem z téhož důvodu zamítnuta. Za takové situace je jediným způsobem, jak se žalobci mohou domoci splnění svých nároků, podání žaloby. Žalovaná, resp. pozemkový úřad [obec], vydal 21 rozhodnutí, v nichž rozhodl tak, že žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b), c) JUDr. [jméno] [příjmení] nejsou spoluvlastníky specifikovaných pozemků, a tudíž žalobci a), b), c) mají právo na vydání náhradních pozemků. Toho se však nemohou domoci z důvodu nesprávné evidence hodnoty jejich restitučního nároku ze strany žalované. Žalobci a), b), c) se obrátili na žalovanou s předžalobní výzvou z [datum], žalovaná odpověděla v tom směru, že regulační plány uvedené znalkyní nemohly v roce 1960 a 1965 prokazovat, že pozemky byly určeny k zastavění, neboť se jednalo již o neplatnou územně plánovací dokumentaci. Žalobci s tímto názorem nesouhlasili, poukázali na to, že návrhy regulačních a zastavovacích plánů uvedené v posudku nebyly zrušeny Krajským národním výborem a nebyly nahrazeny jinou územně plánovací dokumentací, až teprve Směrným územním plánem hlavního města Prahy 1964, který byl v souladu s předchozími návrhy regulačních a zastavovacích plánů. Žalobci předložili přehled IPR [obec], podle něhož první schválený územní plán hlavního města Prahy byl směrný územní plán z [datum], ačkoliv zákon 84/1958 Sb. o územním plánování předpokládal existenci územně plánovací dokumentace již od účinnosti tohoto zákona. Realita však byla taková, že do doby účinnosti směrného územního plánu žádná územně plánovací dokumentace neexistovala. Žalobci rovněž předložili územní rozhodnutí odboru výstavby města a vodního hospodářství rady UNV hl. m. [obec] z [datum] v jiné věci, která však dokládá, že v dané době byly používány regulační plány z let 1938 jako platná územně plánovací dokumentace pro příslušnou část [obec]. Žalovaná v rozporu s postupy uplatňovanými vůči jiným restituentům neurčila hodnotu pozemků odňatých právním předchůdcům žalobců podle územně plánovací dokumentace platné ke dni přechodu vlastnictví na stát, ale trvá na ocenění, které je pro ni výhodnější a je podle úřední evidence v pozemkových knihách s tím, že pozemky měly zemědělský charakter. Žalovaná přitom v letech 2008 až 2017 se 22x obrátila na Institut plánování a rozvoje hl. m. [obec] s dotazem na poskytnutí této dokumentace, aby podle ní ocenila restituční nároky vybraných restituentů. V případě žalobců a), b), c) však takovýto dotaz nevznesla. Žalobci se účastnili řady veřejných nabídek, přičemž pro prokázání svévole žalované a dostatečné aktivity restituentů postačí pouhé dvě účasti ve veřejných nabídkách a jedna urgence vůči žalované ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu z 12. 9. 2017 sp. zn. 28 Cdo 1964/2017. Přístup žalobců byl dostatečně aktivní, když žalobci požadovali správné ocenění jejich restitučního nároku, zaslali žalované předžalobní výzvu a účastnili se veřejných nabídek. Žalovaná tak ztěžuje uspokojení nároku žalobců jakožto oprávněných osob nesprávným určením ceny odňatých a nevydaných pozemků. Znalkyně prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] stanovila ocenění všech odňatých pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec], pozemků parc. [číslo] p. k. v k. ú. [část obce] v [obec] a pozemků parc. [číslo] k. ú. [část obce] v [obec] Nejvyšší soud i Ústavní soud ve svých rozhodnutích vyjádřili požadavek, aby při určování povahy odňatých pozemků byl používán flexibilnější přístup zohledňující různá kritéria pro účel restitučních předpisů, kterým je zmírnění křivd způsobených nedemokratickým režimem. Rozsáhlá judikatura, žalované známa, zastává stanovisko, že je třeba posuzovat každý jednotlivý případ zvlášť a neulpívat rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební. Pro daný případ je územně plánovací dokumentací pro odňaté pozemky Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [obec] VIII., IX., XVI., XVII., a to severní [část obce], [anonymizováno], [část obce], [část obce], [část obce], [příjmení] a [část obce]. Data přechodu vlastnictví k odňatým pozemkům na stát vyplývají z vyvlastňovacích titulů, kterými jsou darovací prohlášení z [datum] pro pozemky v k. ú. [část obce] a odúmrť – odmítnutí dědictví po [jméno] [příjmení] zákonnými dědici, jak plyne z usnesení Státního notářství pro [část Prahy] [datum], a to pro pozemky v k. ú. [část obce] a k. ú. [část obce]. Podle příslušného regulačního plánu byly odňaté pozemky příp. jejich části určeny k zastavění, a proto ve znaleckém posudku oceněny jako stavební. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že restituční nárok žalobce a) činí 4.152.182 Kč, a žalobců b) a c) částku 2.076.091 Kč pro každého. Současný skutečný neuspokojený nárok žalobce a) je 4.022.241,43 Kč a žalobců b) a c) 2.011.120,72 Kč pro každého.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Potvrdila, že právní předchůdkyni žalobců vznikl nárok na převod náhradních pozemků z vlastnictví státu za odňaté pozemky, žalovaná však nesouhlasí s oceněním těchto nevydaných pozemků, a tudíž s výší tvrzeného restitučního nároku žalobců. Regulační plány státní regulační komise, které použili žalobci, mohly být platnou územně plánovací dokumentací jen do [datum], než nabyl účinnosti zákon o územním plánování [číslo] Sb. Ten v § 17 odst. 1 zrušil ustanovení § 19 zákona 280/1949 Sb., které do té doby upravovalo platnost regulačních a zastavovacích plánů z dřívější doby. Od [datum] se předpokládal vznik nové závazné a platné územně plánovací dokumentace. Žalovaná namítla, že značná část nevydaných pozemků se fakticky zastavovala až v 70. letech 20. století, a je tudíž pravděpodobné, že při zástavbě bylo postupováno podle územně plánovací dokumentace z let 1971 anebo 1976. Existence pouhého směrného územního plánu nedovoluje učinit závěr o stavebním charakteru pozemků, kdy pouhé zařazení pozemků do takového plánu města ke změně druhu pozemků nemohl vést. Podle žalobců nevydané pozemky přešly na stát na základě darovacího prohlášení a jako odúmrť. Nelze dovodit, že by nevydané pozemky měly být už v době jejich přechodu na stát odebrány za účelem výstavby, a s ohledem na historické letecké snímky k roku 1966 je zřejmé, že nevydané pozemky nebyly bezprostředně po jejich odnětí zastavovány. Žalovaná rovněž vytkla znalkyni prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], že se nezabývala důvodností aplikace všech srážek podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky. Žalovaná potvrdila, že žalobci se účastnili veřejných nabídek a v rámci nich došlo téměř k úplnému vypořádání jejich restitučního nároku. Není proto pravdou, že by žalovaná svévolně a liknavě neumožnila žalobcům uspokojovat jejich restituční nároky. Od roku 2012 se žalobci o žádné náhradní pozemky neucházeli ve veřejných nabídkách ani neusilovali o přecenění restitučního nároku. Až v roce 2019 se žalobci zúčastnili veřejných nabídek, z nichž však museli být vyloučeni z důvodu překročení výše svého restitučního nároku. Žalobci přihlašovali svůj nárok v neexistující výši, když k svým přihláškám nedoložili ani předmětný znalecký posudek, neboť nebyl ještě vypracován. Žalovaná nemohla jednat jinak, než přihlášku žalobců do veřejné nabídky zamítnout jako neopodstatněnou. Žalobci před zahájením tohoto řízení neusilovali aktivně o vypořádání jejich restitučního nároku ve výši podle jejich tvrzení a průběžně s žalovanou nespolupracovali, a až do podání žaloby neusilovali řádně o přecenění jejich restitučního nároku. Žalovaná poukázala na to, že k úplnému vypořádání restitučního nároku žalobce a) a JUDr. [příjmení], právní předchůdkyně žalobců b), c), došlo nejpozději v roce 2012, a restituční nárok žalobců tedy musel být nejpozději ke dni [datum] již promlčen. Žalobci se na žalovanou obrátili až výzvou k přecenění restitučního nároku v červenci 2019.

3. Předmět řízení se v průběhu řízení několikrát změnil ohledně požadovaných pozemků. Usnesením z 8. 4. 2020 č. j. 8 C 32/2020-225 byl k samostatnému řízení vyloučen nárok žalobců na nahrazení projevu vůle ohledně pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] nad [anonymizováno], věc byla poté vedena pod sp. zn. 8 C 78/2020 a byla postoupena z důvodu místní nepříslušnosti Okresnímu soudu v Břeclavi. Usnesením z 19. 1. 2021 č. j. 8 C 32/2020-565, které nabylo právní moci [datum], bylo řízení zastaveno ohledně pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Žalobci v této části vzali žalobu zpět, neboť tyto pozemky byly převedeny do vlastnictví jiných osob.

4. Žalobci následně navrhli rozšíření žaloby o další pozemky. Usnesením z [datum] připustil soud změnu žaloby tak, že žalobci se domáhají nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci a), b), c) dohodu o bezúplatném převodu dalších pozemků, a to parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Naopak soud stejným usnesením nepřipustil změnu žaloby ohledně pozemků v obci [obec], katastrální území Bystrc a obci [obec], katastrální území Žebětín. Žalobci vzali žalobu zpět ještě ohledně dalších pozemků, a usnesením z 19. 11. 2021 č. j. 8 C 32/2020-953, které nabylo právní moci [datum], bylo řízení zastaveno ohledně pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Soud tedy věcně rozhodoval o třech pozemcích, a to parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec] a [číslo] v k. ú. [obec].

5. Žalobci tvrdí, že jejich právní předchůdci uplatnili v zákonných lhůtách nárok na navrácení nemovitého majetku, o němž bylo rozhodnuto následujícími 21 rozhodnutími: 1) Rozhodnutím [anonymizováno] úřadu hl. m. [obec] ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], nejsou vlastníky části pozemků č. kat. 614 role a části č. kat. [číslo] role každý k ideální v k. ú. [část obce] v [obec], neboť tyto pozemky nelze vydat podle § 11 odstavec 1 písmeno c) zákona o půdě a oprávněným osobám bude poskytnut náhradní pozemek, anebo finanční náhrada. Původní spoluvlastnicí ideální těchto pozemků byla [jméno] [příjmení] a pozemky přešly na stát na základě darovacího prohlášení z 29. 3. 1960 č. j. FIN-561/60, které učinili právní nástupci. 2) Rozhodnutím [anonymizováno] úřadu hl. m. [obec] ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), právní předchůdkyně žalobců b), c) JUDr. [jméno] [příjmení] a dalších 16 navrhovatelů nejsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] ostatní plochy, tedy částí původních pozemků č. kat [číslo] role a č. kat. [číslo] role v k. ú. Smíchv v [obec]. K přechodu vlastnictví těchto nemovitostí na stát došlo m. j. z vlastnictví [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], odmítnutím dědictví zákonných dědiců, jak vyplývá z usnesení Státního notářství pro [část Prahy] 13. 5. 1965 č. j. 3 D 79/64. Tento nárok uplatnili žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení], u nich jsou splněny předpoklady podle § 6 odstavec 1 písmeno l) zákona o půdě, přičemž žalobce a) i JUDr. [jméno] [příjmení] jsou oprávněnými osobami po [jméno] [příjmení] každý k ideální [číslo]. 3) Rozhodnutím Pozemkového úřadu hl. m. [obec] ze dne [datum] sp. zn. PÚ 1940 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), právní předchůdkyně žalobců b), c) JUDr. [jméno] [příjmení] a dalších 16 navrhovatelů nejsou podílovými spoluvlastníky části pozemku č. kat. [číslo] role sloučené do parc. [číslo] části pozemku č. kat. [číslo] role sloučené do parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. Mezi původní spoluvlastníky pozemků náležela i [jméno] [příjmení] k ideální 1/9 a žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] jsou tak oprávněnými osobami po [jméno] [příjmení] každý k ideální [číslo]. 4) Rozhodnutím Pozemkového úřadu hl. m. [obec] ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a dalších 16 navrhovatelů nejsou podílovými spoluvlastníky části původního pozemku č. kat. [číslo] role v k. ú. [část obce] v [obec]. 5) Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne 27. 2. 2001 č. j. PÚ 580/01 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další navrhovatelé nejsou vlastníky zbytku parc. [číslo] pastviny, zbytku parc. [číslo] louky, zbytku parc. [číslo] pastviny a zbytku parc. [číslo] role v k. ú. [část obce] v [obec]. 6) Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne 28. 2. 2001 č. j. PÚ 607/01 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky zbytku parc. [číslo] role a zbytku parc. [číslo] role v k. ú. [část obce] v [obec]. 7) Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne 28. 2. 2001 č. j. PÚ 608/01 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky zbytku parc. [číslo] role a zbytku parc [číslo] role v k. ú. [část obce] v [obec]. 8) Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne 29. 10. 2001 č. j. PÚ 3000/01 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky zbytku parc. [číslo] role v k. ú. [část obce] v [obec]. 9) Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne 23. 11. 2001 č. j. PÚ 3226/01 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky zbytku parc. [číslo] louky v k. ú. [část obce] v [obec] a zbytku parc. [číslo] pastviny, zbytku parc. [číslo] role a zbytku parc. [číslo] role v k. ú. [část obce] v [obec]. 10) Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne 7. 3. 2002 č. j. PÚ 718/02 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky části parc. [číslo] role, dosud vedené v katastru nemovitostí jako parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. 11) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 29. 4. 2003 č. j. PÚ 1519/03 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky části parcel [číslo] role vedených v katastru nemovitostí jako parcely [číslo] část [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. 12) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 20. 5. 2003 č. j. PÚ 1701/03 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky části parcel [číslo] role, vedených v katastru nemovitostí jako parcely [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. 13) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 30. 3. 2004 č. j. PÚ 734/04 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky zbytku parc. [číslo] role v k. ú. [část obce] v [obec]. 14) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 30. 11. 2004 č. j. PÚ 2563/04 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky zbytku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. 15) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 12. 5. 2005 č. j. PÚ 1365/05 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky parc. [číslo] pastviny a parc. [číslo] ulice v k. ú. [část obce] v [obec]. 16) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 26. 10. 2005 č. j. PÚ 2549/05 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky parc. [číslo] zastavěné plochy s bývalým domem [adresa] v katastrálním území Smíchov v [obec]. 17) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 16. 11. 2005 č. j. PÚ 3330/05 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky pozemků parc. [číslo] zbytku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. 18) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 20. 3. 2006 č. j. PÚ 992/06 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky původního pozemku parc. [číslo] pastvina vedeného v katastru nemovitostí jako parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. 19) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 31. 5. 2006 č. j. PÚ 1805/06 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky původního pozemku parc. [číslo] role vedeného v katastru nemovitostí jako parc. [číslo] – 4 v k. ú. [část obce] v [obec]. 20) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 18. 10. 2007 č. j. PÚ 2440/07 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky původních pozemků podle pozemkové knihy parc. [číslo] s domem [adresa], parc. [číslo] zbytku parc. [číslo] vedených v katastru nemovitostí jako parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec]. 21) Rozhodnutím Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] ze dne 9. 12. 2009 č. j. PÚ 1107/92/3 bylo rozhodnuto tak, že žalobce a), JUDr. [jméno] [příjmení] a další oprávněné osoby nejsou vlastníky původního pozemku parc. [číslo] role vedeného v katastru nemovitostí jako parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec].

6. V odůvodněních těchto rozhodnutí je uvedeno, že [jméno] [příjmení] byla spoluvlastnicí těchto pozemků k ideální 1/9, a k přechodu vlastnictví na stát došlo odmítnutím dědictví zákonných dědiců po [jméno] [příjmení], jak vyplývá z usnesení Státního notářství pro [část Prahy] 13. 5. 1965 č. j. 3 D 79/64. Vzhledem k tomu, že nebylo možné výše uvedené pozemky oprávněným osobám vydat, mají tyto osoby právo na poskytnutí jiných náhradních pozemků nebo na finanční náhradu.

7. O dědictví po oprávněné osobě JUDr. [jméno] [příjmení] bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 16. 2. 2015 č. j. 20 D 721/2014-520, které nabylo právní moci dne [datum]. Dědictví po zůstavitelce nabyli rovným dílem vnuk [celé jméno žalobce], tedy žalobce b), a vnučka [jméno] [příjmení], tedy žalobkyně c). Podle oddacího listu žalobkyně c) uzavřela dne [datum] manželství a její příjmení je nyní [celé jméno žalobkyně].

8. Ohledně přechodu odňatých pozemků na stát zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rozena [příjmení], učinili v [obec] dne [datum] prohlášení o tom, že jsou rovnodílnými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných ve vložkách [osobní údaje žalované] [číslo] pozemkové knihy katastrálního území Prosek, do nichž m. j. náleží pozemky č. kat. 614 a [číslo], a že tyto pozemky dobrovolně a bezúplatně postupují Československému státu se vším příslušenstvím. Stát tyto pozemky přejímá do svého vlastnictví. Toto prohlášení bylo schváleno a nabídka daru byla přijata Finančním odborem rady Obvodního národního výbore v [obec a číslo] pod číslem Fin [číslo]. Ohledně pozemků v k.ú. [část obce] a k. ú. [část obce] v [obec] bylo rozhodnuto usnesením Státního notářství pro [část Prahy] 13. 5. 1965 č. j. 3 D 79/64-26, které nabylo právní moci tentýž den tak, že státní notářství vydává majetek zůstavitelky [jméno] [příjmení] zemřelé [datum], jako odúmrť Československému státu – Obvodnímu národnímu výboru v [obec a číslo]. Jednalo se o podíl ideální 1/9 pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v [obec] a shora uvedené pozemky v k. ú. [část obce] v [obec]. Z odůvodnění se podává, že zůstavitelka nezanechala závěti a všichni zákonní dědicové dědictví odmítli, proto dědictví připadá státu jako odúmrť.

9. Na zmíněné rozhodnutí navazuje čestné prohlášení žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] z [datum], podle něhož dědicové po [jméno] [příjmení] odmítli dědictví nejen proto, že neměli peníze na zaplacení vysokých dědických daní, ale hlavně ze strachu, že s ohledem na nepřátelský režim přijde rodina i o ta pracovní místa, která zastávala. [příjmení] [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], byl pro své postoje vůči komunismu a pro buržoazní původ velmi diskriminován, skončil na nekvalifikovaném místě z postu ředitele spořitelny, a měl nepatrný důchod necelých 900 Kč. Jeho manželka nemohla vykonávat ze [anonymizováno] důvodů manuální zaměstnání, a jinam ji nevzali. Rodina přišla při měnové reformě o úspory a žila téměř na hranici bídy. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] byla také pronásledována, živila se příležitostným zaměstnáním a dostala důchod pouze 400 Kč, a zbylá rodina ji musela podporovat. Rovněž další rodinní příslušníci byli pronásledováni, mohli vykonávat pouze jednoduchá pracovní povolání. Celá rodina byla ve finanční, existenční i politické tísni, a proto jim nezbylo ničeho jiného, než dědictví po [jméno] [příjmení] odmítnout.

10. Žalobci, resp. žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení], se účastnili veřejných nabídek náhradních pozemků, které vyhlašovala žalovaná. Od roku 2006 do roku 2012 se přihlásili celkem 6x a snažili se získat za svůj restituční nárok náhradní pozemky. Z jejich žádostí zjistil soud tyto skutečnosti. Dne [datum] požádal žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] o pozemky v k. ú. Alberovice, obec Loket, k. ú. Líšno, obec Bystřice a k. ú. [obec], s kladným výsledkem pouze ohledně 5 pozemků v k. ú. Líšno a 13 pozemků v k. ú. Alberovice. Dne [datum] byla podána žádost o pozemky v k. ú. [část obce], obec Netvořice, k. ú. [část obce] u [obec], k. ú. Křivosoudov a k. ú. [obec] u [obec], s kladným výsledkem pouze u pozemků v k. ú. [část obce]. Dne [datum] stejné osoby podaly žádost o pozemky v k. ú. [obec], k. ú. [obec] a k. ú. [obec], s kladným výsledkem u jednoho pozemku v k. ú. [obec] a jednoho pozemku v k. ú. [obec]. Dne [datum] byla podána žádost o pozemky v k. ú. [obec] nad [anonymizováno], avšak se záporným výsledkem. Dne [datum] požádala stejné oprávněné osoby o pozemky v k. ú. [část obce] obec Netvořice a v k. ú. [obec], s kladným výsledkem. V tomtéž roce požádaly stejné oprávněné osoby o pozemky v k. ú. [obec], k. ú. [obec], k. ú. [obec], k. ú. [obec] u [obec] a k. ú. [obec], a to s kladným výsledkem, pouze jeden pozemek v k. ú. [obec] u [obec] vydán nebyl.

11. Žalovaná v listině přehled nároku a plnění nároku oprávněné osoby § 11 určila pro žalobce a) a pro JUDr. [jméno] [příjmení] ocenění jejich nároku na částku 129.940,57 Kč pro každého ke dni 4. 3. a [datum].

12. Žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek na ocenění nevydaných pozemků od prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem]. V jejím znaleckém posudku [číslo] 2019 ze dne [datum] určila znalkyně podle § 14 vyhlášky 182/1988 Sb. cenu ke dni [datum] u všech nevydaných pozemků zvlášť za nevydanou stavební výměru a zvlášť za nevydanou nestavební výměru. Jedná se o pozemky pod parcelními čísly p. k. 614 a [číslo] v k. ú. [část obce], parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a následující pozemky v k. ú. [část obce] v [obec]: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Znalkyně stanovila cenu za nevydanou stavební výměru těchto pozemků na [číslo] Kčs, cenu za nevydanou nestavební výměru 18.078 Kč a celkem cenu [číslo] Kčs. Pro žalobce a) vyčíslila znalkyně jeho podíl u obou pozemků v k. ú. [část obce] a podíl [číslo] u všech zbývajících pozemků na celkem 4.152.182 Kč. Nárok v téže částce měla i JUDr. [jméno] [příjmení], a její právní nástupci, žalobci b), c) mají každý vyčíslený nárok částkou 2.076.091 Kč. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že ke dni [datum], tedy ke dni darování pozemků v k. ú. [část obce] státu, a ke dni [datum], tedy ke dni smrti [jméno] [příjmení] a přechodu ostatních pozemků na stát z důvodu odúmrtí, byla v předmětných územích platná územně plánovací dokumentace, a to Návrhy přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [obec]. Jednalo se o území [obec] VIII. severní [část obce] a Stříškov s přilehlým územím [obec] IX. [část obce] a [část obce], dále pro část území [obec] XVI. [část obce], pro část území [obec] XVI. [část obce] a [obec] XVII. [příjmení] a pro část území [obec] XVII. [část obce]. Regulační plány státní regulační komise byly vydávány ve 30. letech minulého století podle zákona č. 88/1920 Sb. a platily až do 60. let 20. století, kdy postupně byly nahrazovány územně plánovací dokumentací podle zákona 84/1958 Sb. o územním plánování. Do doby jejich nahrazení byly tyto regulační plány plně využívány v územních řízeních. V katastrálních územích [část obce], [část obce] a [část obce] nebyla pro roky 1960 a 1963 dohledána žádná jiná platná územně plánovací dokumentace než následující. Pro k. ú. [část obce] je to Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [obec] VIII. severní [část obce] a Stříškov s přilehlým územím [obec] IX. [část obce] a [část obce] SRK000287, který byl potvrzen Ministerstvem veřejných prací dne [datum] a znovu potvrzen dne [datum]. Pro k. ú. [část obce] jde o Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XVI. [část obce] SRK000502 potvrzený Ministerstvem veřejných prací dne [datum], a Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XVI. [část obce] a [obec] XVII. [příjmení] SRK000501 potvrzený Ministerstvem veřejných prací dne [datum]. Pro k. ú. [část obce] jde o Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XVII. [část obce] SRK000557 potvrzený Ministerstvem veřejných prací dne [datum]. Znalkyně uvedla i původní výměry jednotlivých odňatých pozemků. Částkou 250 Kčs za 1 m2 byly oceněny parcely, které podle regulačních a zastavovacích plánů spadaly do funkčních ploch určených pro zástavbu. Jednalo se o funkční plochy určené k zastavění souvislou obytnou zástavbou a komunikacemi nebo sportovištěm, a znalkyně čerpala ze zákresů jednotlivých parcel do jednotlivých regulačních a zastavovacích plánů. Pro tento účel si znalkyně přibrala odbornou konzultantku, autorizovanou architektku [titul] [jméno] [příjmení] a všechny tyto zákresy jsou obsaženy ve znaleckém posudku. Znalkyně neshledala důvody pro aplikaci srážek podle přílohy [číslo] vyhlášky 182/1988 Sb. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy vyjmenoval veškeré dosud schválené územní plány, a na prvním místě jako nejstarší je směrný územní plán hlavního města Prahy 1964 schválený dne [datum] usnesením vlády ČSR [číslo]. Následující územní plány jsou pozdějšího data, a to revize směrného územního plánu 1971, směrný územní plán 1976, a další.

13. Žalovaná nechala zpracovat oponentní znalecký posudek [číslo] z [datum] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Podle tohoto znalce došlo v posudku prof. Ing. [příjmení] [příjmení] k opomenutí existence směrného územního plánu z roku 1948, podrobného územního plánu [část obce] z roku 1962. Znalec určil administrativní cenu oceňovaných pozemků k letům 1960 a 1963 částkou [číslo] Kčs, z toho u pozemků stavebních [číslo] Kčs a u ostatních pozemků [číslo] Kčs. Restituční nárok žalobců tak činí celkem 2.196.604 Kč, z toho na žalobce a) připadá 1.098.302 Kč a na žalobce b) a c) 549.151 Kč na každého.

14. Znalkyně prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] se k posudku Ing. [příjmení] vyjádřila a namítla, že Ing. [příjmení] nezohlednil, že podle § 14 odstavec 1 vyhlášky [číslo] ve spojení s § 6 vyhlášky 85/ 1976 je pozemkem určeným pro výstavbu pozemek určený územním plánem k zastavění. Není možné při určení charakteru odňatých pozemků vycházet ze směrného územního plánu z roku 1948, neboť tento nebyl schválen a sama žalovaná sdělila, že z tohoto pozemku nemůže vycházet. Znalkyně naopak vycházela z regulačních plánů, které byly řádně Ministerstvem schváleny. Znalkyně vyloučila rovněž aplikaci srážek podle přílohy [číslo] citované vyhlášky, a to pro stavební nesrostlost, za přístup pro nezpevněné komunikaci, za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci a vodovod, za nepříznivou docházkovou vzdálenost, za svažitý pozemek a ztížené základové podmínky. Tato znalkyně byla vyslechnuta Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou u jednání dne 13. 10. 2010 ve věci sp. zn. 12 C 33/2020, v níž vystupují totožní účastníci řízení na obou stranách sporu. Znalkyně poukázala na to, že směrný územní plán hlavního města Prahy byl schválen až [datum], a do té doby byly využívány zmíněné regulační plány, z nichž vycházela a použila výřezy z těchto regulačních plánů a letecké snímky. Použila také dokument z archivu územního rozhodnutí z roku 1959, kde se též odkazuje na regulační plán a povědomost o tom má i z jiného posuzování. Znalkyně se dále vyjádřila k aplikaci srážek. Zodpověděla veškeré dotazy žalované.

15. Žalobci si znovu podali žádosti o převod zemědělského pozemku podle § 11a zákona o půdě z vlastnictví státu, jak vyplývá z žádostí všech tří žalobců ze dne [datum]. Jednalo se o přihlášení do veřejné nabídky pozemků, a to ohledně pozemků v k. ú. [obec], k. ú. [obec] v [obec] a k. ú. [obec]. Žalovaná přípisy z [datum] sdělila žalobcům následující. Žalobci a) bylo sděleno, že správce nároku Pozemkový úřad pro hlavní město Prahu nepotvrdil blokaci restitučního nároku ve výši vyhlášené ceny pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že restituční nárok je nižší než vyhlášená cena pozemku, a přihláška žalobce a) se proto stala neplatnou a nelze s ním uzavřít smlouvu o převodu pozemku. Žalobci b) žalovaná sdělila, že správce nároku nepotvrdil blokaci restitučního nároku na parc. č. 1908 v k. ú. [obec] v [obec], neboť neeviduje žalobce b) jako oprávněnou osobu s nárokem na náhradu u rozhodnutí uvedených v žádosti. Proto se přihláška stala neplatnou. Obdobnou odpověď žalovaná zaslala žalobkyni c) ohledně žádosti o pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že původní oprávněná osoba JUDr. [jméno] [příjmení] nedisponuje restitučními nároky, a nároky z rozhodnutí jsou již vypořádány.

16. Žalobci vedli s žalovanou korespondenci, z níž soud zjistil tyto skutečnosti. Dopisem z [datum] žalobci požádali o sdělení, k jakému funkčnímu využití byly určeny všechny odňaté pozemky v k. ú. [část obce], [část obce] a [část obce] v [obec] k datům [datum] a [datum]. Žalovaná odpověděla dne [datum] tak, že žádost žalobců o přehodnocení nároku na náhradu za nevydané pozemky není dostatečně doložena. Žalobci dopisem ze [datum] se vyjádřili k posouzení přecenění ze strany žalovaného a poukázali na přehled schválených územních plánů hlavního města Prahy, který byl sdělen Institutem plánování a rozvoje hl. m. [obec], a na judikaturu soudů.

17. Ohledně využívání výše uvedených plánů Státní regulační komise žalobci předložili územní rozhodnutí odboru výstavby města a vodního hospodářství Rady Národního výboru hlavního města Prahy ze dne 24. 8. 1959 č. j. V [číslo] 1959. V něm je uvedeno, že podkladem pro územní rozhodnutí m. j. byl přehledný upravovací plán bývalé státní regulační komise z roku 1938, podle něhož je území rozestavěno, a kterým se nahrazuje podobný územní plán podle zákona č. 84/1959 Sb. Podkladem pro zastavovací plán je přehledný upravovací plán území z roku 1938. Z odůvodnění se podává, že území bylo rozestavěno v předválečných letech podle plánů bývalé státní regulační komise z roku 1938 a z tohoto důvodu byl tento plán vzat za podklad k další výstavbě a dispozice tohoto plánu zůstává nezměněna.

18. Ohledně žalobci požadovaného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaná neuvedla žádné překážky, které by bránily převodu tohoto pozemku na žalobce. U pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [obec] však byla situace odlišná, žalovaná uvedla, že tyto pozemky nejsou způsobilé pro převod ve prospěch žalobců z důvodu řady překážek. Žalobci poté, co se seznámili s povahou těchto překážek, ve snaze vyhovět žalované, nechali vypracovat geometrické plány na oddělení částí obou těchto pozemků, přičemž na tyto části se již žádné překážky pro převod pozemků na žalobce nevyskytují.

19. Soud výpisy z katastru nemovitostí ověřil označení všech tří požadovaných pozemků. Pozemek parc. [číslo] – orná půda o výměře 9984 m2 je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Blažovice u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj pracoviště [obec] – venkov. Jeho vlastníkem je žalovaná Česká republika a příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu má Státní pozemkový úřad [obec]. Pozemek parc. [číslo] – orná půda o výměře 4293 m2 je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj pracoviště [obec] – venkov, jeho vlastníkem je žalovaná a příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má rovněž Státní pozemkový úřad. Třetí pozemek parc. [číslo] – orná půda o výměře 33 851 m2 je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj pracoviště [obec] – venkov, jeho vlastníkem je žalovaná a příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má Státní pozemkový úřad.

20. Geometrickým plánem vypracovaným společností [právnická osoba] [číslo] který ověřil Ing. [příjmení] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] byl odsouhlasen Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj pracoviště [obec] – venkov, byla z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] oddělena část označená [číslo] o výměře 3405 m2.

21. Geometrickým plánem vypracovaným společností [právnická osoba] [číslo] ověřeném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] odsouhlaseném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj pracoviště [obec] – venkov byla z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] oddělena část označená [číslo] o výměře 17 562 m2.

22. Žalobci proto požadovali převést do svého vlastnictví toliko tyto oddělené části zmíněných dvou pozemků. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne [datum].

23. Ohledně zmíněných oddělených částí z dvou pozemků v k. ú. [obec] a [obec] žalovaná již neměla žádných námitek k převodu těchto částí pozemků na žalobce, když podle žalované již žádné překážky převoditelnosti u těchto oddělených částí pozemků se nevyskytují.

24. Cenu tří pozemků požadovaných žalobci, resp. oddělených částí u dvou z nich, zjistil soud z následně uvedených znaleckých posudků. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] určil na zadání žalované cenu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] na 107.328 Kč Cenu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] určil znalec částkou 50.548,70 Kč, z toho cenu zemědělské části pozemku o výměře 4293 m2 určil na 38.848,70 Kč a cenu zastavitelné části pozemku o výměře 650 m2 určil na 11.700 Kč. Účastníci tyto ceny pozemků v k. ú. [obec] i k. ú. [obec] odsouhlasili, a na základě závěrů tohoto znaleckého posudku se shodli také na ocenění oddělené části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], označené jako parc. [číslo] to na částce 36.206,90 Kč.

25. Dne [datum] byl vypracován znalecký posudek [číslo] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] na zadání žalované. Znalec určil cenu oddělené části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] označenou [číslo] na částku 133.472 Kč.

26. Cena všech tří žalobci nárokovaných pozemků, resp. jejich oddělených částí, tak činí 277.006,90 Kč, přičemž na všech těchto cenách se účastníci shodli. Rozdělení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo schváleno Městským úřadem Tišnov, odborem stavebního úřadu dne 17. 6. 2021 pod č.j. MÚTI 25472/2021.

27. Žalobci označili několik dalších rozhodnutí různých soudů v obdobných věcech s tím, že podepsaný soud by měl postupovat obdobně a stejným způsobem posoudit právně významné skutečnosti i v tomto případě. Okresní soud v Berouně rozsudkem z 3. 11. 2020 č.j. 18 C 13/2020-476 rozhodl ve věci žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalované České republice tak, že nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Jedná se o oprávněnou osobu, jejíž nárok vychází ze stejných rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha, jako v tomto případě. Soud vycházel z posudku téže znalkyně prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], který posoudil jako zcela správný. Soud rovněž shledal ocenění nároku oprávněné osoby podle tohoto posudku za správné a na straně žalované zjistil svévoli a liknavost. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze z 28. 4. 2021 č.j. 21 Co 39/2021-683 a dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR z 19. 10. 2021 č.j. 28 Cdo 2505/2021-801 Okresní soud v Kolíně rozsudkem z 1. 2. 2021 č.j. 20 C 27/2020-317 rozhodoval o žalobě žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalované České republice a nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků v katastrálním území Libenice, [obec], [příjmení] [příjmení], [část obce] u [obec], [obec], [obec] u [obec] a v k.ú. [část obce], obec Český Brod. Soud se zcela ztotožnil se znaleckým posudkem prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] a shledal na straně žalované liknavost a svévoli ve vyřizování restitučního nároku [jméno] [příjmení], který je odvozen od stejných rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha jako v této věci. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze z 8. 7. 2021 č. j. 19 Co 97/2021-376, a dovolání žalované bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR z 9. 11. 2021 č. j. 28 Cdo 2957/2021-422 Nejvyšší soud výslovně uvedl, že hodnotící závěry odvolacího soudu o liknavém a svévolném postupu žalované při uspokojování restitučního nároku žalobkyně odpovídají zjištěným okolnostem, že v rozsahu restitučního nároku se žalobkyně či její právní předchůdci až do roku 2012 účastnili veřejných nabídek náhradních pozemků a později žalobkyně sama aktivně usilovala o přecenění svého restitučního nároku, k čemuž opatřila i potřebné podklady, včetně znaleckého posudku, avšak žalovaná jejímu požadavku nevyhověla. Žalovaná tím výrazně ztížila uspokojení restitučního nároku formou účasti žalobkyně ve veřejných nabídkách. Restituční nárok tak vzdor aktivitě žalobkyně a jejich právních předchůdců zůstává neuspokojen po dobu 30 roků.

28. Okresní soud v Mladé Boleslavi rozsudkem z 26. 11. 2020 č.j. 20 C 99/2020-874 rozhodoval ve věci žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalované České republice a vyhověl žalobě, a k odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem z 8. 4. 2021 č.j. 27 Co 27/2021-1093 rozsudek soudu prvního stupně částečně potvrdil, částečně zamítl a částečně zrušil. Z odůvodnění se podává, že odvolací soud shledal liknavost a svévoli v postupu žalované při vyřizování restitučního nároku [jméno] [příjmení] a ztotožnil se se závěry znaleckého posudku prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem].

29. Okresní soud v Mladé Boleslavi rozsudkem z 18. 6. 2020 č.j. 8 C 232/2019-378 rozhodoval ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti žalované České republice, shledal liknavost a svévoli v postupu žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce a vycházel rovněž ze znaleckého posudku stejné znalkyně prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], který shledal správným a dostatečným pro ocenění odňatých pozemků. Žalobě bylo vyhověno ohledně převodu pozemků v k.ú. [ulice] [obec]. K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 12. 2020 č.j. 26 Co 199/2020-427 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a zcela se ztotožnil s jeho závěry i právním hodnocením. Dovolání žalované bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR z 28. 4. 2021 č.j. 28 Cdo 979/2021-465.

30. Stejní žalobci a), b), c) vedli proti žalované řízení u Okresního soudu [obec] a rozsudkem z 16. 2. 2021 č.j. 12 C 33/2018-628 bylo žalobě žalobců vyhověno a soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemků v k.ú. [obec] parc. [číslo] parc. [číslo] přičemž vydáním těchto pozemků byl uspokojen nárok žalobců ve výši 86.504,20 Kč, a to žalobce a) v rozsahu ideální a u žalobců b) a c) v rozsahu ideální pro každého. Soud vycházel z toho, že žalobci a), b), c) jsou oprávněnými osobami podle stejných rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha jako v tomto řízení 8 C 32/2020 u podepsaného soudu, znalecký posudek prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] shledal správným a vycházel z něj při ocenění restitučního nároku žalobců. Shledal rovněž na straně žalované liknavost a svévoli v uspokojování restitučního nároku žalobců a), b), c). K odvolání žalované byl rozsudek potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové z 14. 10. 2021 č.j. 25 Co 107/2021-962, když odvolací soud se zcela ztotožnil se závěry i právním hodnocením soudu prvního stupně.

31. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b) a c) uplatnili v letech 1992 a 1993 u Pozemkového úřadu v [obec] nárok na navrácení nemovitých věcí, a shora uvedenými 21 rozhodnutími Pozemkového úřadu v [obec] bylo rozhodnuto tak, že žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] nejsou, spolu s dalšími oprávněnými osobami, vlastníky shora uvedených pozemků nacházejících se v městě [obec] v katastrálních územích [část obce], [část obce] a [část obce]. V rozhodnutích bylo konstatováno, že oprávněné osoby mají právo na pozemky náhradní, případně na náhradu v penězích. Restituční nárok žalobců byl stanoven žalovanou ve výši 129.940,57 Kč pro žalobce a) a ve stejné výši pro právní předchůdkyni žalobců b) a c) JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] se v letech 2006 až 2012 přihlásili celkem 6× do veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou, částečně byli úspěšní, částečně nikoliv, a následně podle žalované už žádné restituční nároky neměli, a proto se do dalších veřejných nabídek náhradních pozemků nemohli přihlásit. Žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] na ocenění všech nevydaných pozemků, podle něhož činí restituční nárok žalobce a) 4.152.182 Kč a restituční nárok žalobců b) a c) pro každého polovinu této částky, tedy 2.076.091 Kč. Žalobci vedli s žalovanou korespondenci, vyzvali ji ke správnému ocenění svého restitučního nároku a přihlásili se [datum] do veřejné nabídky náhradních pozemků, jejich přihlášky však byly zamítnuty jako neplatné, neboť podle žalované žalobci již neměli dostatečný restituční nárok. Žalovaná si nechala nevydané pozemky ocenit oponentním znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], který nárok žalobců a), b), c) ohodnotil částkou 2.196.604 Kč, z toho pro žalobce a) 1.098.302 Kč a pro žalobce b) a c) polovinu z posledně uvedené částky pro každého. Žalobci v průběhu řízení měnili rozsah požadovaných pozemků, a předmětem řízení nakonec byly tři pozemky, a to parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaná neshledala žádné překážky převoditelnosti u pozemku v k.ú. [obec], a u zbývajících dvou pozemků tyto překážky namítla. Žalobci na základě toho nechali vypracovat geometrické plány na oddělení částí z těchto dvou pozemků, a tímto způsobem byly odděleny pozemky označené v geometrických plánech jako parc. [číslo] v k.ú. [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaná u těchto oddělených částí již neshledala žádné překážky pro převoditelnost těchto pozemků ve prospěch žalobců.

32. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Nejprve soud uvádí, že podle § 13 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. může každý, kdo se domáhá právní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodů této odchylky. Soud v této souvislosti poukazuje na výše uvedená rozhodnutí jiných soudů, v nichž bylo žalobcům a další oprávněné osobě [jméno] [příjmení] vyhověno, když se jednalo o nároky ze stejných rozhodnutí Pozemkového úřadu v [obec] spočívající v tom, že oprávněné osoby nebyly určeny vlastníky pozemků, tyto jim tedy nebyly vydány a bylo konstatováno jejich právo na náhradu buď v pozemcích anebo v penězích.

33. Na zjištěné skutečnosti soud použil zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Podle § 4 odst. 1 tohoto zákona je oprávněnou osobou státní občan [obec] a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 téhož zákona. Žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b), c) JUDr. [jméno] [příjmení] uplatnili v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 citovaného zákona svůj nárok u pozemkového úřadu v letech 1992 a 1993. Pozemkový úřad vydal na základě toho 21 shora uvedených rozhodnutí, v nichž konstatoval, že byl naplněn restituční titul ve smyslu § 6 odst. 1 písm. l) zákona o půdě.

34. Ustanovení § 11 zákona o půdě upravuje případy, kdy pozemky nelze vydat, přičemž ve všech 21 rozhodnutích pozemkového úřadu bylo shledáno, že výše vyjmenované pozemky v obci [obec], katastrální území Prosek, [část obce] a [část obce] nelze oprávněným osobám vydat. V takových případech oprávněným osobám přísluší náhrada ve formě buď jiného pozemku, anebo náhrada finanční. Poskytnutí náhradních pozemků je upraveno v § 11a zákona o půdě, v jehož odstavcích 1 a 2 je stanoveno, že oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, anebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu. Ve smyslu odst. 4 pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí a o jejich ceně. Osoba, která žádá o převod pozemku, musí požádat pozemkový úřad o převod písemně do jednoho měsíce ode dne vyhlášení nabídky, jak je uvedeno v odstavci 5.

35. Jak bylo výše zmíněno, žalobce a) a JUDr. [jméno] [příjmení] se domáhali svých nároků od roku 1992 a 1993, a pozemkový úřad rozhodl 1× v roce 1993, následně v letech 1997 a 1999, a 2001 až 2009. Žalobci se domáhali svých nároků ve formě náhradních pozemků, vedli s žalovanou korespondenci výše popsanou, snažili se domoci svých práv, poukazovali na nesprávnost ocenění nevydaných pozemků a tedy výše jejich nároku, a požadovali vysvětlení. Žalovaná neakceptovala podklady předložené žalobci, a to znalecký posudek prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], a trvala na ocenění nároku žalobců ve výši mnohonásobně nižší. Soud opakuje, že celková výše nároku všech žalobců činí podle znaleckého posudku prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] 8.304.364 Kč, z toho nárok žalobce činí polovinu této částky a nárok žalobců b) a c) čtvrtinu této částky pro každého. Žalovaná ocenila restituční nárok žalobců celkem pro všechny 3 žalobce částkou 259.881,14 Kč, z toho žalobce a) má nárok na polovinu této částky, tedy 129.940,57 Kč, a žalobci b) a c) na čtvrtinu každý. V průběhu řízení žalovaný nechal vypracovat oponentní znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], který určil výši restitučního nároku všech žalobců dohromady částkou 2.196.604 Kč, z toho na žalobce a) připadá 1/2, tedy 1.098.302 Kč, a na žalobce b) a c) na každého , tedy 549.151 Kč. Žalovaná tak změnila své stanovisko ohledně ocenění nároku žalobců až v průběhu tohoto řízení, přičemž soud připomíná, že žalobci žádali po žalované změnu jejího stanoviska ohledně ocenění odňatých pozemků, předložili za tímto účelem žalované znalecký posudek prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] a znovu v roce 2019 se zúčastnili veřejných nabídek náhradních pozemků, žalovaná však jejich přihlášky nevyřídila kladně s tím, že restituční nárok žalobců byl již vyčerpán.

36. S ohledem na výše uvedené okolnosti má soud za to, že žalobci projevili dostatek aktivního jednání vůči žalované ohledně uspokojení jejich restitučního nároku a žádnou jinou možnost již neměli. Nelze přehlédnout, že ustanovení § 4a odst. 1 zákona o půdě určuje státním orgánům, tedy i žalované, při prosazování nároku oprávněných osob poskytovat těmto osobám pomoc, přičemž v daném případě k tomu nedošlo. Je otázkou, jakým způsobem by se žalobci mohli domoci uspokojení svých restitučních nároků postupem formou veřejné nabídky, když žalovaná neuznala výši jejich nároků a teprve v průběhu tohoto řízení pozměnila ocenění nároku žalobců v jejich prospěch. Soud tedy má za to, že to byla žalovaná, kdo ztěžoval účast žalobců a uspokojení jejich restitučních nároků postupem podle zákona o půdě, tedy prostřednictvím veřejných nabídek pozemků. Za takové situace žalobci zcela oprávněně přistoupili k uplatnění práv prostřednictvím soudu, a tento postup připouští rozhodovací praxe, když soud uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, 28 Cdo 4265/2007. V rozhodnutí z 24. 11. 2016 sp. zn. 28 Cdo 4758/2016 Nejvyšší soud konstatoval, že uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu, je považováno za výjimečné, uplatnitelné v situaci, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž podkladě lze postup žalované kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, a kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Nejvyšší soud tehdy vycházel ze situace, že o restitučním nároku bylo rozhodnuto pozemkovým úřadem v roce 2008, pozemkový úřad evidoval restituční nárok žalobce ve zcela nepřiměřeně nízké výši a neakceptoval podklady předložené žalobcem, například znalecký posudek ohledně charakteru pozemku. Lze konstatovat, že žalobci by se nemohli domoci svých práv, tedy náhradních pozemků z veřejných nabídek v hodnotě odpovídající jejich nároku, aniž by se obrátili na soud, kdy vedle nepřiměřené délky řízení u pozemkového úřadu jako hlavní důvod vyvstává právě mnohonásobně nižší ocenění nároku žalobců ze strany žalované, které bylo změněno až v průběhu tohoto řízení před soudem. Soud ještě dodává, že tento názor je zcela v souladu s rozhodovací praxí Ústavního soudu, kdy soud připomíná například nález z [datum] sp. zn. III. ÚS 495/02 publikovaný pod [číslo] ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, dále nález z [datum] sp. zn. III. ÚS 495/05 publikovaný pod [číslo] ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, anebo nález pléna Ústavního soudu z [datum] sp. zn. Pl.ÚS 6/05 publikovaný pod [číslo] Sb.

37. Na tomto místě je třeba ještě uvést, že poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem pozemkového fondu, nyní pozemkového úřadu, jak je uvedeno v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 17. 6. 2015 sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, a že náhrada by měla být poskytnuta v co možná nejkratší době, co nejširšímu okruhu oprávněných osob. Případné nesnáze při vyřizování restitučních nároků nesmí státní orgán přesouvat na oprávněné osoby. Stát je zodpovědný za průtahy a za neuspokojení každého jednotlivého restituenta. Za situace, kdy restituční nároky žalobců nebyly uspokojeny dosud, tedy po 30 letech, i když se žalobci aktivně zúčastňovali veřejných nabídek, je to žalovaná, která fakticky ztížila, ne-li zcela znemožnila, uspokojení jejich restitučního nároku.

38. Ohledně charakteru odňatých pozemků je třeba připustit, že nelze vycházet izolovaně pouze z platných či neplatných územních rozhodnutí a je nutno přihlédnout i k faktickému postupu tehdejšího státu a důvodům odnětí pozemků. Pokud se tak stalo za účelem plánované výstavby, která se následně realizovala, je nutné ocenit pozemky jako pozemky určené pro stavbu podle § 14 odst. 1 vyhlášky 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky 316/1990 Sb., a to bez ohledu na to, zda byly v době jejich odnětí dosud evidovány jako pozemky zemědělské. Je třeba zdůraznit, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán, a pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má právo na náhradu za zemědělský pozemek, jak je například uvedeno v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 2003 sp. zn. 28 Cdo 101/2003, anebo ze dne 26. 11. 2009 sp. zn. 28 Cdo 2699/2008. Podle názoru Nejvyššího soudu ČR obsaženého v těchto rozhodnutích má být zachována identita v charakteru pozemků v tom směru, že rozhodný je jejich charakter, a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. V situaci, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky 182/1988 Sb. K tomuto názoru dospěl Nejvyšší soud v řadě rozhodnutí, například v rozhodnutí z 25. 11. 2015 sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, z 3. 6. 2015 sp. zn. 28 Cdo 4678/2014, anebo z 4. 7. 2016 sp. zn. 28 Cdo 294/2016.

39. Soud hodnotí znalecký posudek prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] jako přesvědčivý, znalkyně obhájila tento posudek i před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou ve shora uvedeném řízení vedeném mezi týmiž účastníky řízení, kdy zodpověděla dotazy a připomínky žalované. Znalkyně vycházela z výše uvedených Návrhů regulačního a zastavovacího plánu pro jednotlivé části území [obec], přičemž bylo zjištěno, že převažují nevydané dotčené pozemky stavebního charakteru, kdy podle dobové legendy měly být na pozemcích činžovní domy v blocích uzavřených a otevřených, případně rodinné domy v zahradách, tovární a skladištní bloky, hřiště a podobně. Použití těchto Návrhů regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] i v roce 1960 a 1963, kdy byly pozemky odňaty právním předchůdcům žalobců, podporuje také zpráva Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, podle níž před těmito roky žádný závazný územní plán pro dotčená území [obec] neexistoval. Znalec [příjmení] [příjmení] použil směrný územní plán z roku 1948, avšak tento nebyl schválen, na rozdíl od Návrhů regulačního a zastavovacího plánu, které byly řádně schváleny příslušným ministerstvem, jak je výše zmíněno. Soud ještě dodává, že znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] nelze považovat za revizní znalecký posudek vůči znaleckému posudku prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], jelikož nesplňuje náležitosti tohoto druhu znaleckého posudku, nezahrnuje přezkoumání správnosti závěrů znaleckého posudku prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] a takový úkol ani nebyl znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] zadán.

40. Nelze však pominout, že i posudek Ing. [jméno] [příjmení] určuje cenu neuspokojeného restitučního nároku žalobců částkou převyšující 2.000.000 Kč, konkrétně 2.196.604 Kč pro všechny žalobce dohromady. Žalobci byli dosud uspokojeni v rozsahu 259.881,14 Kč, což se skládá z částky 129.940,57 Kč pro žalobce a) a ze dvou částek po 64.970,28 Kč pro žalobce b) a c) pro každého. Dále byl nárok žalobců uspokojen na základě výše uvedeného rozsudku Okresního soudu [obec] ve výši 86.504,20 Kč pro všechny 3 žalobce dohromady. Celkem tedy uspokojení nároku všech 3 žalobců dohromady představuje 346.385,34 Kč. Je zřejmé, že tato částka zdaleka nedosahuje ceny restitučního nároku žalobců, kterou určil znalec [příjmení] [příjmení], natož aby se blížila k ocenění provedeném v posudku prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem]. Nebylo proto třeba zabývat se podrobněji věcnou správností zmíněných znaleckých posudků.

41. Soud v této souvislosti připomíná zásadu obsaženou ve výše citovaném ustanovení § 13 občanského zákoníku o tom, že každý může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ stejného druhu. Je sice pravdou, že liknavý postup na straně žalované je třeba v každé věci hodnotit samostatně, ve vztahu ke každé konkrétní oprávněné osobě, avšak v daném případě kromě výše citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu v jiných věcech jsou zde výše zmíněná rozhodnutí již pravomocná, ve věci stejných žalobců, případně jejich příbuzné [jméno] [příjmení], která je oprávněnou osobou vedle žalobců na základě předmětných 21 rozhodnutí Pozemkového úřadu v [obec].

42. Mezi účastníky nebyla sporná cena tří nárokovaných pozemků, když cena pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] činí 107.328 Kč, cena oddělené části označené jako parc. [číslo] v k.ú. [obec] činí 133.472 Kč a cena oddělené části označené jako parc. [číslo] v k.ú. [obec] činí 36.206,90 Kč Celkem cena těchto 3 pozemků představuje 277.006,90 Kč. Je evidentní, že vydáním těchto pozemků žalobcům ani zdaleka nedojde k vyčerpání jejich restitučního nároku podle žádného ze zmíněných znaleckých posudků. Odečtením výše již uspokojeného nároku žalobců 346.385,34 Kč od celkového nároku žalobců podle posudku prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem] 8.304.364 Kč je dosaženo rozdílu 7.957.978,66 Kč. Odečtením téže částky od výše nároku žalobců podle posudku Ing. [příjmení] 2.196.604 Kč se získá rozdíl 1.850.218,66 Kč.

43. Převoditelnost všech 3 požadovaných pozemků, respektive jednoho pozemku a 2 oddělených částí, nebyla mezi účastníky sporná. Žalovaná připustila, že žádné překážky převoditelnosti neshledala a v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by bránily převést tyto pozemky do vlastnictví žalobců a), b), c). Soud uvádí, že k tomu, aby požadovaný náhradní pozemek bylo možné převést oprávněným osobám, je třeba, aby takový pozemek byl potenciálně zařaditelný do veřejné nabídky ve smyslu § 11a) odst. 2 zákona o půdě, jak je uvedeno například v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 28. 6. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5368/2015. Kritéria pro vhodnost převodu náhradních pozemků jsou obsažena v § 11 odst. 1 zákona o půdě a v § 6 zákona o státním pozemkovém úřadu č. 503/2012 Sb. Výluky obsažené v § 11 odst. 1 zákona o půdě na nárokované pozemky vůbec nedopadají.

44. Žalovaná namítla promlčení práva žalobců na přecenění nevydaných pozemků. Poukázala na to, že žalobci ani jejich právní předchůdci nevznesli k výši ocenění jejich restitučního nároku připomínky do roku 2019, přitom žalovaná měla od poslední účasti žalobců ve veřejných nabídkách v roce 2012 za to, že restituční nárok žalobců byl už plně uspokojen. Soud by měl chránit dobrou víru žalované a nevystavovat jí riziku, že po více než sedmi letech od plného uspokojení restitučního nároku se oprávněné osoby budou domáhat dalšího plnění.

45. K tomu je třeba konstatovat, že právo na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, nepředstavuje samostatné majetkové právo, podléhající promlčení. Soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 10. 4. 2019 sp. zn. 28 Cdo 595/2019. Tato otázka souvisí s promlčením celého restitučního nároku žalobců. Nárok na vydání náhradních pozemků je nárokem vyplývajícím ze zákona o půdě, který je přiznáván správními rozhodnutími, a je uspokojován postupně ve veřejných nabídkách. Plnění oprávněných osob, spočívající v získání náhradních pozemků za pozemky nevydané, je závislé na spoluúčasti žalované. V případě, kdy žalovaná jakožto povinná osoba nepopírá svůj závazek a jedná s oprávněnými osobami o podmínkách poskytnutí náhrady, může promlčecí doba počít běžet nejdříve dnem, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit, jak je uvedeno například v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 995/2002. V situaci, kdy žalovaná je povinna řádně ocenit restituční nárok oprávněné osoby a žalovaná přitom dlouhodobě nerespektuje ustálenou soudní praxi ohledně oceňování nevydaných pozemků, v důsledku čehož znemožňuje žalobcům získat plnění ve veřejných nabídkách, je třeba považovat námitku promlčení v restitučních vztazích za výkon práva v rozporu s dobrými mravy. K takovému závěru dospěl Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1548/2009.

46. Na základě všech výše uvedených skutečností soud považuje žalobu žalobců za důvodnou, a proto jí vyhověl výrokem I. tohoto rozhodnutí.

47. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud posoudil výsledek řízení jako plný úspěch žalobců ve věci. Je třeba přihlédnout k tomu, že neuspokojení restituenti jsou v situaci, kdy je výběr náhradních pozemků obtížný, je omezen počtem i existencí řady zákonných překážek anebo důvodů nevhodnosti, které žalobci nemohou v době zahájení řízení znát. Ve zpětvzetí žaloby ohledně výše uvedených pozemků nelze spatřovat procesní zavinění na straně žalobců. Důvodem zpětvzetí byly skutečnosti, které žalobci nebyli schopni zjistit z veřejně dostupných rejstříků, například uplatnění restitučního nároku podle zákona o církevních restitucích, případně převod pozemků na jiné osoby. Soud rovněž zohlednil, že toto řízení je svojí povahou řízením o určitém způsobu vypořádání vztahu mezi účastníky ve smyslu § 153 odst. 2 občanského soudního řádu. Při stanovení výše mimosmluvní odměny zástupkyně žalobců je třeba vycházet z hodnoty vydávaných pozemků, tedy z částky 277.006,90 Kč. Odměna za 1 úkon právní pomoci tak představuje 9.420 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu. Zástupkyně žalobců však zastupovala 3 žalobce a podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu při společných úkonech při zastupování 2 a více osob náleží za každou zastupovanou osobu odměna snížená o 20 %, což odpovídá částce 22.608 Kč pro všechny 3 žalobce dohromady za 1 úkon. Odměna byla přiznána za celkem 17 úkonů, a to převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva z [datum], sepis žaloby, vyjádření z [datum] k stanovisku žalované, vyjádření z [datum] s částečným zpětvzetím, zastupování u jednání před soudem [datum], rozšíření žaloby a doplnění tvrzení z [datum], zastupování u jednání [datum], vyjádření z [datum] s návrhem na rozdělení pozemku, zastupování u jednání [datum], písemné vyjádření z [datum], zastupování u jednání [datum], vyjádření z [datum] včetně částečného zpětvzetí, zastupování u jednání [datum], vyjádření z [datum] a zastupování u jednání ve dnech 26. 1. a [datum]. Soud nepřiznal žalobcům odměnu za úkon spočívající v písemném závěrečném návrhu, neboť toto zahrnul do úkonu zastupování u posledního jednání před soudem. Odměna tak činí 384.336 Kč. Ke každému úkonu náleží paušál režijních výloh podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 5.100 Kč. Zástupkyně žalobců cestovala ze svého sídla v [obec] do [obec] k soudu a zpět celkem k 7 výše uvedeným jednáním. Za to jí náleží náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu. [ulice] ke každému ze 7 jednání strávila zástupkyně žalobců celkem 5 hodin, tedy 10 půlhodin, což při 7 jednáních představuje 70 půlhodin, tedy 7.000 Kč. Zástupkyně žalobců cestovala ke všem 7 jednáním automobilem a 1 zpáteční cesta z [obec] do [obec] a zpět představuje 520 km. Jízdy k prvním třem jednáním byly vykonány osobním automobilem typu [příjmení] [jméno] [registrační značka] se spotřebou nafty 5,9 litru na 100 km. Cesty ke zbývajícím čtyřem jednáním byly vykonány obytným automobilem typu [příjmení] [registrační značka] se spotřebou 11,8 litru na 100 km. Jízdné za cestu k jednání [datum] činí 3.159,62 Kč při ceně 31,80 Kč za litr nafty a sazbě 4,2 Kč za ujetý kilometr. Jízdné za cesty k jednání [datum] a [datum] představuje 3.122,49 Kč za každou jízdu při sazbě 4,4 Kč za ujetý kilometr a ceně nafty 27,20 Kč za litr. Jízdné za cesty 22. 9. a [datum] činí 3.956,99 Kč za každou při sazbě 4,4 Kč za kilometr a ceně nafty 27,20 Kč za litr, avšak odlišná je již spotřeba pohonných hmot 11,8 litru na 100 km. Jízdné za cesty 26. 1. a [datum] činí 4.659,09 Kč za každou cestu při sazbě 4,7 Kč za kilometr a ceně nafty 36,1 Kč za litr. Poslední složkou nákladů žalobců je 21 % daň z přidané hodnoty vypočtená ze všech složek nákladů řízení a tato činí 88.845,28 Kč. Celkové náklady žalobců tak představují 511.918 Kč.

48. Žalobci jsou v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. j) zákona 549/1991 Sb. o soudních poplatcích osvobozeni od soudních poplatků. Žalovaná je podle § 11 odst. 2 písm. a) téhož zákona rovněž od poplatku osvobozena. Nedošlo tudíž ve smyslu § 2 odst. 3 téhož zákona k přechodu poplatkové povinnosti na žalovanou.

Poučení