8 C 337/2022 - 276

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] proti žalované:[Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce], narozeným [Datum narození zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] o určení dědického práva, takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky [jméno FO], [datum], naposledy bytem [adresa], zemřelé dne [datum], ze závěti ze dne [datum].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 21.900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám [Jméno advokátky], advokátky v [Anonymizováno].

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov náklady řízení 36.428 Kč do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou 19. 12. 2022 domáhá vydání rozsudku., jímž by soud určil, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky [jméno FO], narozené [datum], zemřelé [datum], ze závěti ze dne [datum]. Tvrdí, že je dcerou zůstavitelky [jméno FO], která zanechala holografní závěť, v níž žalobkyni odkázala podíl 7/8 na bytové jednotce č. 513/2 v budově č. p. [Anonymizováno] na adrese [adresa], a žalované jakožto své druhé dceři zůstavitelka odkázala podíl 1/8 na téže bytové jednotce. Veškerý ostatní majetek odkázala oběma dcerám rovným dílem. Žalovaná však neuznala závěť za pravou a platnou, namítla, že zůstavitelka v jejím věku neměla znalosti, které jsou v závěti obsaženy, a tudíž jí tyto informace musel někdo nadiktovat, anebo napsat za ni. Následně žalovaná uvedla, že závěť považuje za neplatnou, vzhledem k tomu, že nedokáže posoudit písmo zůstavitelky, a proto nedokáže posoudit ani pravost závěti. Poukázala na to, že v závěti není uveden list vlastnictví č. [hodnota], vztahující se k bytové jednotce, ale je v ní uveden pouze list vlastnictví č. [hodnota]. Ohledně listu vlastnictví č. [hodnota] by tedy mělo být děděno rovným dílem. Usnesením z 3. 10. 2022 č. j. [spisová značka] byla žalobkyně vyzvána, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podala proti pozůstalé dceři, tedy žalované, žalobu na určení, že žalobkyně je dědičkou ze zmíněné závěti. Ohledně pravosti a správnosti závěti žalobkyně tvrdí, že zůstavitelka se dlouhodobě netajila nijak se svým záměrem upravit majetkové poměry ohledně bytové jednotky způsobem uvedeným v závěti, opakovaně tvrdila žalobkyni, že jde o výslovné přání zůstavitelky, o odraz vděku zůstavitelky za to, jak se žalobkyně o ní stará, zajímá se o ni, projevuje dlouhodobě značnou péči, náklonnost a starost. Žalobkyně si byla se zůstavitelkou, svojí matkou, blízká, několikrát týdně ji pravidelně navštěvovala, na požádání pomáhala zůstavitelce zařizovat různé záležitosti, navštěvovala ji i se svojí rodinou, dělala jí společnost, neboť zůstavitelka žila sama. Zůstavitelka se léčila s vysokým krevním tlakem a lehkou cukrovkou, a žalobkyně se snažila být jí nablízku, doprovázela ji k lékaři, dohlížela na správné dávkování léků a doprovázela ji na delší procházky venku. Žalobkyně zcela popřela, že by zůstavitelka nebyla v době pořízení závěti, tedy více než rok před svojí smrtí, schopna posoudit důsledky svého jednání, případně že by nerozuměla tomu, co je obsahem závěti. V té době byla zcela soběstačná, žila sama, zajišťovala si sama stravu a zařizovala své záležitosti. Zajímala se aktivně také o dění okolo sebe, dlouhá léta byla předsedkyní Společenství vlastníků jednotek, a i když už žádnou funkci nezastávala, s různými činnostmi ohledně Společenství vlastníků jednotek pomáhala, například s přípravou podkladů pro vyúčtování služeb a nájemného, případně hlídala revize, spolupracovala aktivně se stávajícím pověřeným vlastníkem [jméno FO]. Zůstavitelka v době pořízení závěti netrpěla žádnou duševní poruchou ani závažnou nemocí. Žalobkyni nejsou známy žádné okolnosti, pro které by zůstavitelka měla pociťovat úzkost, tíseň či obavy, pro které by její projev vůle zachycený v závěti neměl být jejím pravým, pravdivým a vážným projevem vůle. Pokud by žalovaná tvrdila, že zůstavitelka trpěla závažnou poruchou, měla by toto prokázat. Celý obsah závěti je jednoznačný, je zřejmé, co zůstavitelka tímto projevem vůle zamýšlela učinit a jak si přála upravit své poměry pro případ své smrti. Není proto podstatné, že v závěti není uveden list vlastnický č. [hodnota], přičemž je zcela běžné, že se uvádí pouze list vlastnický, na kterém je uvedena bytová jednotka. Navíc spoluvlastnický podíl na společných částech budovy či pozemku je automaticky součástí bytové jednotky. Podle žalobkyně nemůže být pochyb o tom, že listinu sepsala a podepsala zůstavitelka. Vzhled písma odpovídá typu písma a sklonu, který má žalobkyně spojený s písmem zůstavitelky. S ohledem na obsah závěti je zřejmé, že zůstavitelka si musela obsah závěti předem zjistit a připravit, je také možné, že si obsah závěti nejprve předepsala a potom jej opisovala. Žalovaná ani netvrdí, že by písmo bylo odlišné proti písmu, které si žalovaná pamatuje jako písemný projev zůstavitelky. Žalovaná tedy není zřejmě schopna posoudit, zda jde o písmo a podpis zůstavitelky, jelikož její písmo nezná. Sama žalovaná na výzvu notáře doložila listinu obsahující podpis zůstavitelky, a tento je totožný s jejím podpisem na závěti. Jde o tytéž tahy, totéž provedení počátečního písmene D, napojení písmen je stejným způsobem. I bez znaleckého zkoumání lze mít za to, že jde o tytéž podpisy. Rovněž z dalších ukázek písma zůstavitelky, které má žalobkyně k dispozici, je zřejmé, že jde o písmo zůstavitelky. Žalobkyně poté, co žalovaná namítla nepravost závěti, nechala zpracovat odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru písmoznalectví, z něhož jednoznačně vyplývá, že předmětnou závěť sepsala vlastnoručně zůstavitelka a s velkou pravděpodobností se jedná o její pravý podpis uvedený na závěti. Žalobkyně navrhla, aby soud zadal přepracování tohoto odborného vyjádření do podoby znaleckého posudku, případně aby byl vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví jiným znalcem.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že tvrzení žalobkyně o tom, že zůstavitelka zanechala holografní závěť, je sporné, neboť autorství závěti je předmětem tohoto řízení. Tvrzení žalobkyně o tom, že zůstavitelka se dlouhodobě nijak netajila se svým záměrem uspořádat své poměry pro případ smrti způsobem uvedeným v závěti, považuje žalovaná za lživé, a jde o ničím nepodloženou fabulaci žalobkyně. Rovněž žalovaná si byla se zůstavitelkou, svojí matkou, blízká, pravidelně ji navštěvovala, zajišťovala na základě požadavku zůstavitelky její přání, případně výpomoc. Žalovaná žije trvale 30 km od bydliště zůstavitelky, žalobkyně bydlí ve vzdálenosti 3 minut chůze od bydliště zůstavitelky. Žalovaná od roku 1984 je zaměstnána jako učitelka, žalobkyně do zaměstnání denně nedochází. Žalovaná dosud nemá přístup, tedy klíče, od bytu zůstavitelky, i přesto, že to opakovaně požadovala. Žalovaná nikdy netvrdila, že by zůstavitelka rok před smrtí nebyla schopna posoudit důsledky svého jednání. Naopak žalovaná zcela souhlasí s tvrzením žalobkyně, že zůstavitelka byla zcela soběstačná. Žalovaná dále odkázala na ustanovení § 3063 občanského zákoníku a na zákon č. 72/1994 Sb. a na nabývací listinu k předmětnému bytu a prohlášení vlastníka. Poukázala na to, že projev vůle, který obsahuje rozdílné podíly na listu vlastnictví č. [hodnota] a č. [hodnota], nelze zapsat do katastru nemovitostí. Žalovaná dále zpochybnila tvrzení žalobkyně o tom, že předmětnou závěť nepochybně sepsala a podepsala zůstavitelka. Namítla, že spis [spisová značka] obsahuje 2 listiny s podpisem zůstavitelky. Jedna z nich byla vyžádána soudní komisařkou od katastrálního úřadu, a druhou předložila žalovaná, přičemž podpisy na těchto listinách nejsou shodné. Žalovaná zpochybnila odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že bylo zpracováno na základě neověřených tvrzení žalobkyně, závěry odborného vyjádření jsou proto neprůkazné a zavádějící. Odborné vyjádření neobsahuje znaleckou doložku, prokazující oprávnění vyhotovitele zpracovávat jakýkoli dokument pro potřeby soudu, a žalovaná navrhla, aby tento dokument byl soudem odmítnut. Podle žalované neprokázala žalobkyně tvrzení rozhodná pro výsledek sporu. Žalovaná dodala, že zůstavitelka předmětnou nemovitost nabyla z majetku privatizovaného podniku [právnická osoba]. [adresa], kdy právo na privatizaci bylo odvozeno od nájemní smlouvy služebního bytu vedeného na manžela zůstavitelky [jméno FO], který byl v tomto podniku zaměstnán.

3. Řízení o pozůstalosti po zemřelé matce obou účastnic, zůstavitelce [jméno FO], je vedeno zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Z následně uvedených listin spisu zjistil soud tyto skutečnosti. Zůstavitelka [jméno FO], narozená [datum], podle úmrtního listu zemřela dne [datum] a vypravitelkou pohřbu byla žalobkyně. Podle výpisů z katastru nemovitostí byla ke dni 20. 4. 2022 zůstavitelka zapsána na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, pracoviště Brno-venkov, jako výlučná vlastnice bytové jednotky č. [Anonymizováno] vymezené v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], který je postaven na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, a podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu [Anonymizováno]. Nabývacím titulem pro zůstavitelku byla smlouva kupní o převodu vlastnictví jednotky z [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Na listu vlastnictví č. [hodnota] pro totéž katastrální území je zapsán pozemek parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, a bytový dům č. p. [Anonymizováno] stojící na tomto pozemku. Zůstavitelka je zde zapsána jako jedna ze spoluvlastníků zmíněného pozemku s velikostí podílu [Anonymizováno], a jako majitelka podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu [Anonymizováno]. Jednotky v bytovém domě byly vymezeny prohlášením vlastníka budovy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Dne 9. 5. 2022 byl sepsán protokol o zjištění stavu a obsahu závěti, z něhož vyplývá, že žalobkyně jakožto pozůstalá dcera zůstavitelky předložila holografní závěť datovanou 30. 1. 2021, a prohlásila, že závěť je sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitelky, když sepisu listiny byla žalobkyně přítomna. Ze samotné listiny nadepsané závěť, soud zjistil, že je datována 30. 1. 2021 ve [adresa] a je celá psána ručním písmem. Je v ní uvedeno, že [jméno FO] pořizuje pro případ své smrti a po zralé úvaze tuto závěť, přičemž své dceři, žalobkyni, odkazuje podíl ve výši 7/8 na bytové jednotce č. [Anonymizováno] umístěné v budově č. p. [Anonymizováno] na adrese [Anonymizováno], [adresa], vše uvedeno na LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa]. Své dceři, žalované, odkázala zůstavitelka podíl ve výši 1/8 na téže bytové jednotce. Veškerý ostatní majetek odkázala zůstavitelka žalobkyni a žalované rovným dílem. Na konci listiny se nachází podpis zůstavitelky - [jméno FO]. Dne 5. 2. 2022 byl v notářské kanceláři sepsán záznam o provedení předběžného šetření na základě údajů poskytnutých žalobkyní, která mimo jiné uvedla, že zůstavitelka měla pohledávky vůči [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno], obci [adresa] za komunální odpad a [právnická osoba]. Zůstavitelka vlastnila byt v katastrálním území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota] a hrobové místo ve [adresa]. Pohřeb vypravila a náklady pohřbu 18.206 Kč zaplatila žalobkyně. Po zjištění dluhů a pohledávek zůstavitelky od příslušných společností a úřadů proběhlo dne 12. 7. 2022 v kanceláři notářky jednání. Z protokolu o tomto jednání vyplývá, že zmocněnec žalované prohlásil, že neuznává závěť zůstavitelky za pravou a platnou v plném rozsahu, zůstavitelka v jejím věku neměla znalosti, které jsou obsaženy v závěti, a tudíž jí tyto informace musel někdo nadiktovat, anebo napsal za ni. Zda se jedná o písmo zůstavitelky, neuměl zmocněnec žalované posoudit. Naproti tomu žalobkyně uznala předmětnou závěť zůstavitelky za pravou a platnou v plném rozsahu, a sdělila, že zůstavitelka jí požádala o pomoc při sepisu závěti, a že jde o písmo zůstavitelky. Přípisem z 17. 7. 2022 byl zmocněnec žalované notářkou vyzván k poukázání na konkrétní vady, které činí popření pravosti hodnověrným, a odůvodnění jeho tvrzení, že závěť zůstavitelky není pravá, tedy nepochází od zůstavitelky, text a podpis na ní není psán vlastní rukou zůstavitelky, a dále k doložení věrohodných a pádných důkazů. Zmocněnec žalované přípisem z 2. 8. 2022 sdělil, že pokud jde o formu, tak údajná závěť nenese úředně ověřený podpis a nebyla součástí registru závětí, jejím pisatelem může být tedy kdokoliv. K obsahu závěti zmocněnec žalované uvedl, že zůstavitelka nemohla znát popisovaný předmět daru v rozsahu, jak je uvedeno, a nebyla tedy bezesporu autorem. Bytová jednotka a příslušenství jsou vedeny na dvou listech vlastnictví, a v textu závěti je výslovně a opakovaně uveden pouze jeden, a to č. [hodnota]. Tento list vlastnický je v textu darován v poměru 7:1, zatímco druhý list vlastnictví č. [hodnota] je darován v poměru 1:1, což činí celý text zmatečným. Text závěti jako celek odporuje dobrým mravům, neboť nezdůvodňuje hrubou asymetrii, a to sedminásobnou, mezi zákonnými dědici. Další jednání v řízení o pozůstalosti proběhlo 12. 9. 2022 v kanceláři notářky, a z protokolu o tomto jednání bylo zjištěno, že zmocněnec žalované prohlásil, že nedokáže posoudit písmo zůstavitelky a tím pádem pravost závěti, nemá možnost se dostat k jakémukoliv textu psaného rukou zůstavitelky, ani nenavrhuje žádný dotaz ohledně doložení rukopisu zůstavitelky. Závěť považuje za neplatnou, neboť závěť odporuje dobrým mravům, v textu je výslovně a opakovaně uveden pouze 1 list vlastnictví č. [hodnota], přičemž bytová jednotka a příslušenství jsou vedeny na 2 listech vlastnictví. Zůstavitelka v jejím věku neměla znalosti, které jsou obsaženy v závěti, a tudíž jí tyto informace musel někdo nadiktovat, anebo napsal za ni.

4. Ve zmíněném spise o pozůstalostním řízení jsou 2 ukázky podpisu zůstavitelky. Její podpis jménem i příjmením se nachází na smlouvě o bezúplatném převodu vlastnictví družstevní jednotky a spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a spoluvlastnického podílu k pozemku ze dne 2. 6. 2003, a na smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 20. 11. 2021 s [právnická osoba]. Na posledně uvedené listině je podpis představující pouze příjmení zůstavitelky [jméno FO], který se liší od podpisu na předcházející listině. Usnesením z 3. 10. 2022 č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 21. 10. 2022, odkázal soud žalobkyni, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci zmíněného usnesení podala u zdejšího soudu proti žalované žalobu na určení, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky ze závěti ze dne 30. 1. 2021. Z odůvodnění se podává, že rozhodnutí o dědickém právu závisí na zjištění sporné skutečnosti, tedy na tom, zda podpis na závěti je podpisem zůstavitelky, a zda závěť sepsala vlastní rukou zůstavitelka, a proto byla žalobkyně jakožto závětní dědička odkázána, aby své právo uplatnila žalobou ve smyslu § 170 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních.

5. Žalobkyně předložila velké množství listin, na nichž byl rukou psaný text a rukou psaný podpis, s tím, že tyto texty a podpisy psala vlastní rukou zůstavitelka. Například listina vyúčtování za rok 2016 je celá psaná ručním písmem, jde o záznamy vody a přeplatku za vodu u 6 osob, a to majitelů bytových jednotek. Další listinou je rukou psaný zápis ze schůze členů Společenství vlastníků jednotek [adresa], konané dne 3. 3. 2016, kdy schůzi zahájila [jméno FO] jakožto pověřený vlastník. Na výdajovém pokladním dokladu z 8. 12. 2018 se nachází podpis příjemce [jméno FO] a označení příjemce paní [jméno FO], [adresa], jde o vyrovnání záloh za vodné za rok 2017. Další výdajový pokladní doklad z 5. 4. 2019 obsahuje také podpis [jméno FO], zbývající text je podobný, jedná se o vyrovnání záloh 2018. Na další listině je rukou psaný seznam potravin. V předloženém stolním kalendáři s nadpisem Lemon 2021, který podle žalobkyně patřil zůstavitelce, jsou rukou psané poznámky u jednotlivých dnů. Z další listiny byla předložena pouze poslední strana, podle textu se jedná o příkazní smlouvu uzavřenou ve [adresa]. 10. 2021 mezi [právnická osoba] na straně jedné a příkazcem, kdy na místě vyhrazeném pro podpis příkazce je podpis [jméno FO]. Z poslední strany další listiny, datované rovněž ve [adresa]. 10. 2021, se nachází podpis smluvní strany označené jako uživatel – [jméno FO]. Podle obsahu se jedná o smlouvu uzavřenou mezi stejnými smluvními stranami o poskytování sociálních služeb. Listina plná moc je datována 16. 8. 2021, zůstavitelka v ní zmocnila žalobkyni k účasti a hlasování na schůzi SVJ [adresa] konané dne 16. 8. 2021. Na listině je rukou psaný podpis [jméno FO].

6. Z odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru písmoznalectví – ruční písmo a z oboru kriminalistika – expertiza ručního písma, ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že pisatelem celého textu závěti s datem 30. 1. 2021 je zůstavitelka [jméno FO], jedná se jednoznačně o kopii jejího rukopisu. Podpis na závěti ve znění [jméno FO] je s vysokou pravděpodobností kopií pravého podpisu zůstavitelky. Zadavatelem odborného posouzení byla žalobkyně a znalec s ohledem na jeho zaneprázdnění rozpracovanými posudky pro soudy a vzhledem k tomu, že ke zkoumání byla dostupná pouze kopie závěti, zpracoval pro žalobkyni zkrácenou verzi znaleckého výstupu, v němž použil stejné metody i postupy jako při zpracování znaleckého posudku. [tituly před jménem] [jméno FO] měl k dispozici jako srovnávací materiál kromě závěti ještě 14 listin přesně specifikovaných a 3 dokumenty s nespornými vzorky podpisů [jméno FO] přesně specifikované, a to sken listu s podpisem [jméno FO] v rubrice příkazce z 21. 10. 2021, sken listu s názvem Výpověď smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu z 25. 4. 2018 a sken listu s podpisem [jméno FO] v rubrice nabyvatel s datem 2. 6. 2003.

7. Žalovaná předložila 3 strany listiny prohlášení vlastníka, na níž se podpis [jméno FO] nenachází, a první stranu smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví družstevní bytové jednotky a spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a spoluvlastnického podílu k pozemku, která byla uzavřena mezi Bytovým družstvem nájemníků [adresa] a [jméno FO]. Ani na této listině se podpis [jméno FO] nenachází. Posledně uvedená smlouva byla již zmíněna shora, její úplné znění je založeno v dědickém spisu a nachází se na něm podpis [jméno FO].

8. Z prvních 2 stran smlouvy o prodeji privatizovaného majetku bylo zjištěno pouze to, že smluvními stranami byl [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba] [adresa] jako kupující, přičemž podkladem pro uzavření smlouvy mimo jiné byl privatizační projekt podniku [právnická osoba]. Na této listině se rovněž nenachází podpis [jméno FO], žalovaná jí předložila k prokázání toho, že zůstavitelka nabyla nemovitost z majetku privatizovaného podniku [právnická osoba]. Pro rozhodnutí v této věci nemají 2 strany této smlouvy žádný právní význam.

9. Z úplného výpisu z rejstříku Společenství vlastníků jednotek soud zjistil, že dne 1. 6. 2004 vzniklo Společenství vlastníků jednotek [adresa], jehož název byl změněn 10. 2. 2017 na [právnická osoba]. Statutárním orgánem, tedy pověřeným vlastníkem byla [jméno FO], nar. [datum], tedy zůstavitelka, a dnem vzniku této funkce byl 22. červen 2004. Den zániku téže funkce byl 3. březen 2016. Od téhož dne je zapsán jako pověřený vlastník [jméno FO], nar. [datum]. Tento byl vyslechnut soudem jako svědek, a z jeho výpovědi byly zjištěny tyto skutečnosti. Svědek zakoupil byt v domě č. p. [Anonymizováno] na [adresa] v roce 2016, a od té doby znal [jméno FO], která byla pověřeným vlastníkem, znala poměry v domě, o všem věděla a znala sousedy. Vídával se s ní častěji než s ostatními sousedy a v roce 2016 od ní převzal správcovství. [jméno FO] i poté svědkovi pomáhala se správou domu, měla přehled o zálohách a různých platbách, a spolupracovala se svědkem do poslední chvíle, zajímala se o zateplení domu a svědek, když si nevěděl rady, tak šel za ní. [jméno FO] měla také náhradní klíče, které se používaly při odečtu vody nebo elektřiny, a vzhledem k tomu, že bývala doma, tak tyto věci vyřizovala. Svědek naposledy [jméno FO] viděl několik týdnů předtím, než ji odvezli do domova důchodců. [jméno FO] bydlela sama, svědek viděl žalobkyni, jak za ní chodívá, a tato převzala za [jméno FO] úklid v domě a chodila jí nakupovat. [jméno FO] sama vymyslela systém na rozpis vody, svědek po ní převzal sešit, který na to vedla, a údaje do sešitu sepisoval vždy s ní. Svědek viděl [jméno FO], jak psala, viděl listiny, které psala předtím. Soud předložil svědkovi listiny uvedené v odst. 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Ohledně listiny vyúčtování za rok 2016 podle svědka to mohla psát [jméno FO], podobným stylem to bylo psáno v deníku spotřeby vody, u zápisu ze schůze členů 3. 3. 2016 svědek určil, že je to víceméně písmo zůstavitelky. Oba výdajové pokladní doklady psal svědek a zůstavitelka oba doklady podepsala. Ohledně podpisu zůstavitelky na plné moci ze 16. 8. 2021 svědek sdělil, že takto se zůstavitelka podepisovala a mohlo by to být její písmo. Ohledně seznamu potravin, části kalendáře z ledna 2021 a dvou podpisů ve [Anonymizováno] dne 21. 10. 2021 svědek nevěděl, zda se jedná o písmo či podpisy zůstavitelky. Soud předložil ještě svědkovi výše citovanou smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví družstevní bytové jednotky z 2. 6. 2003, založenou v dědickém spise, přičemž svědek sdělil, že podpis [jméno FO] nepozná. Ohledně podpisu [jméno FO] na smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny z 20. 11. 2021 svědek uvedl, že písmo je zdrobnělé, ale mohlo by to být písmo zůstavitelky.

10. Na výzvu soudu, které konkrétní informace v závěti nemohla zůstavitelka znát a kdo jí takové informace měl nadiktovat, žalovaná doplnila, že zůstavitelka nemohla vědět, na jaké adrese má žalovaná trvalý pobyt, tedy [adresa], což je uvedeno v závěti. Žalovaná se na této adrese zdržovala v pracovních dnech, a o víkendech, volnu a prázdninách bydlela společně se svým manželem na adrese [adresa]. Žalovaná k prokázání této skutečnosti navrhla, aby si soud vyžádal od centrální evidence obyvatel zprávu o tom, kdo a kdy zjišťoval adresu žalované. Z kompletního výpisu dotazů bylo zjištěno, že dotazy na žalovanou podle jejího rodného čísla činila dne 19. 10. a 27. 10. 2020 [právnická osoba], a dne 12. 1. 2021 [Anonymizováno] [spisová značka].

11. Z Dohody o způsobu vyklízení bytu po [jméno FO] soud zjistil, že byla uzavřena ve [adresa] dne 16. 11. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž za žalovanou jednal její zmocněnec [Jméno zmocněnce]. Obě účastnice se dohodly, že obsah a vybavení bytové jednotky [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] vyklidí po vzájemné dohodě tak, aby byla připravena k pronájmu. Účastnice prohlásily, že si po vzájemné dohodě z bytové jednotky odnesly veškeré drobné předměty a vybavení, o něž projevily zájem, a zbytek věcí bude darován, zlikvidován či ponechán budoucímu nájemci.

12. Z nájemní smlouvy z 23. 2. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou na straně jedné jakožto pronajímatelkami, a [jméno FO] jako nájemcem. Obě účastnice jakožto dědičky bytu č. [Anonymizováno] ve [adresa] sjednaly s nájemcem nájem tohoto bytu počínaje dnem 1. 3. 2023 na dobu určitou 1 roku za měsíční nájemné 8.000 Kč.

13. K posouzení odborné otázky, zda zůstavitelka napsala a podepsala předmětnou závěť, ustanovil soud ve věci znalce [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo. Z jeho znaleckého posudku č. [Anonymizováno] z 23. 2. 2024 bylo zjištěno, že text listiny nadepsané jako závěť ze dne 30. 1. 2021 vlastnoručně napsala zůstavitelka [jméno FO]. Podpis ve znění [jméno FO] pod textem téže závěti je pravým vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Znalec měl k dispozici velké množství srovnávacího materiálu, který přesně specifikoval v posudku. Jednalo se o listiny předložené žalobkyní, listiny předložené na výzvu soudu od [právnická osoba], od [právnická osoba] a z [právnická osoba] pro [adresa] Znalec uvedl, že ve srovnávacím materiálu chybí ukázky podpisů [jméno FO] na nějakých oficiálnějších listinách z doby odpovídající dataci závěti, které by obsahovaly i jméno, případně další ukázky jejího písma, charakteru, souvislejšího textu na listinách, u nichž by bylo možné předpokládat také snahu o větší úhlednost. Srovnávací materiál proto nemohl být hodnocen jako zcela vyhovující. Přesto množství a zejména identifikační hodnota všech nalezených znaků v jejich komplexu a vzájemné provázanosti jsou i za této situace na úrovni, která závěr zkoumání jak u textu, tak u podpisu objektivně umožňuje formulovat jako kategoricky kladný. Takový závěr zkoumání se v identifikačním zkoumání ručního písma formuluje, pokud na základě provedeného důkazu, respektive nalezených znaků a jejich identifikační hodnoty, má znalec jistotu, že pisatelem sporného a srovnávacího materiálu je jedna a tatáž osoba.

14. Žalovaná zpochybnila závěry tohoto znaleckého posudku s tím, že jde o zcela neprůkazný soubor a ani jeden text není prokazatelně ověřen. Pokud žalobkyně tvrdí, že jde o ukázky písma zůstavitelky, žalovaná naopak tvrdí, že se o takové ukázky nejedná. Znalec ve svém vyjádření z 23. 4. 2024 sdělil, že po celkové analýze a validaci srovnávacího materiálu ho považuje za zcela věrohodný. S ohledem na velký rozsah srovnávacího materiálu i značné časové rozpětí, z něhož pochází, a s přihlédnutím k tomu, že podpisy zůstavitelky byly zajištěny z různých zdrojů, je zcela nepředstavitelné, že by pisatelem těchto všech ukázek písma a podpisů, tvořících svými znaky ucelený komplex, byla jiná osoba než zůstavitelka.

15. Soud vyžádal od [právnická osoba], další listiny, přičemž pověřený vlastník [jméno FO] soudu předložil listiny s podpisy zůstavitelky. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v doplňku znaleckého posudku ze dne 9. 9. 2024 setrval na svých závěrech výše uvedených i po analýze nově zajištěného srovnávacího materiálu. Závěry zkoumání formuloval jako kategorické, tedy jako ty nejpřesnější na stupnici závěrů znaleckých posudků užívaných v písmoznalecké praxi.

16. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Zůstavitelka [jméno FO] byla matkou žalobkyně a žalované. Dne 2. 6. 2003 uzavřela smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví družstevní bytové a spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a spoluvlastnického podílu k pozemku, tuto smlouvu podepsala a její podpis byl úředně ověřen advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Jednalo se o byt č. [hodnota] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno] na [adresa]. Dne 1. 6. 2004 vzniklo [právnická osoba] a zůstavitelka [jméno FO] byla od 22. 6. 2004 do 3. 3. 2016 statutárním orgánem, tedy pověřeným vlastníkem. Jejím nástupcem se stal [jméno FO], který se zůstavitelkou úzce spolupracoval při správě domu a byl s ní v běžném styku až do doby několika týdnů před jejím odchodem do domova důchodců. Společně s ní vyplňoval různé údaje a viděl, jak zůstavitelka psala, a viděl listiny, které napsala předtím. Dne 30. 1. 2021 byla sepsána závěť, v níž [jméno FO] odkázala žalobkyni podíl 7/8 předmětného bytu, žalované odkázala zbývající 1/8 téhož bytu, a ostatní majetek odkázala oběma účastnicím rovným dílem. Dne 21. 10. 2021 uzavřela zůstavitelka 2 smlouvy s [právnická osoba]. Dne [datum] zůstavitelka zemřela. V řízení o pozůstalosti žalovaná zmíněnou závěť zpochybnila a vzhledem k tomu, že rozhodnutí o dědickém právu závisí na zjištění sporné skutečnosti, tedy na tom, zda zůstavitelka závěť sepsala a podepsala vlastní rukou, byla žalobkyně odkázána, aby podala žalobu na určení, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky z téže závěti, a to usnesením z 3. 10. 2022 č. j. [spisová značka]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 21. 10. 2022, a žalobkyně dne 19. 12. 2022 podala žalobu podle této výzvy k zdejšímu soudu. Znalec z oboru písmoznalectví – ruční písmo [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval na zadání žalobkyně odborné vyjádření, podle něhož pisatelem celého textu závěti je zůstavitelka a podpis na závěti [jméno FO] je s vysokou pravděpodobností její pravý podpis. Znalec měl však k dispozici pouze kopii předmětné závěti. Nejednalo se o znalecký posudek, nýbrž pouze o odborné vyjádření, které soud posoudil jako listinný důkaz. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z téhož oboru ve svém znaleckém posudku a jeho doplňku určil, že zůstavitelka vlastnoručně napsala text listiny nadepsané jako závěť z 30. 1. 2021 a její podpis na téže listině je pravým vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Na těchto závěrech setrval i po předložení dalšího srovnávacího materiálu, který soud vyžádal od [právnická osoba]. Žalobkyně a žalovaná dne 16. 11. 2022 uzavřely dohodu o vyklízení předmětného bytu po smrti zůstavitelky, a následně dne 23. 2. 2023 nájemní smlouvou pronajali tentýž byt další osobě za nájemné 8.000 Kč měsíčně. V řízení nebylo zjištěno, že by zůstavitelka v době sepsání závěti trpěla duševní poruchou či jiným onemocněním, které by jí znemožňovalo závěť napsat či pochopit její důsledky. Žalovaná před soudem uvedla, že nikdy nenamítala, že by zůstavitelka byla nějak omezená, a ztotožnila se s žalobkyní v tom, že zůstavitelka v téže době byla zcela soběstačná. Žalobkyně v rámci pozůstalostního řízení uvedla, že zůstavitelka se na ní obrátila o pomoc při sepisu závěti, což žalobkyně učinila. Nebylo však prokázáno, že by kdokoliv, tedy ani žalobkyně, napsal závěť za zůstavitelku. Žalovaná sice zpochybnila vzorky písma, které měl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k dispozici od žalobkyně, avšak sama žádné vzorky písma zůstavitelky nepředložila a uvedla, že neví, zda se jedná o písmo zůstavitelky.

17. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil následujícím způsobem. Po smrti zůstavitelky [jméno FO] bylo zahájeno řízení o pozůstalosti, které dosud probíhá, a v jeho průběhu byla předložena závěť zůstavitelky. Závěť je podle § 1494 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Závěť ve smyslu § 1532 občanského zákoníku vyžaduje písemnou formu, leda že byla pořízena s úlevami. Závěť může být pořízena soukromou listinou, a pokud jí někdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše, jak stanoví § 1533 občanského zákoníku. Závěť z 30. 1. 2021 byla celá sepsaná i podepsaná ručním písmem. Žalovaná ji v řízení o pozůstalosti zpochybnila a rozhodnutí o dědickém právu tak záviselo na zjištění sporné skutečnosti, tedy na tom, zda zůstavitelka závěť sepsala vlastní rukou a taktéž podepsala. Žalobkyně byla proto v souladu s ustanovením § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, odkázána výše citovaným usnesením, aby své právo uplatnila žalobou ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení. Citované usnesení nabylo právní moci 21. 10. 2022, a žalobkyně podala žalobu dne 19. 12. 2022, tedy ve stanovené lhůtě.

18. Jedná se o žalobu o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu, jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 28. 4. 2005 sp. zn. 30 Cdo 940/2004. Žalobkyně tudíž nemusela prokazovat naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb. – občanského soudního řádu.

19. Spornou skutečností bylo, zda zůstavitelka předmětnou závěť sepsala a podepsala vlastní rukou. Tato sporná otázka byla zcela jednoznačně vyřešena znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] výše citovaným, včetně jeho doplňku, podle něhož předmětnou závěť zůstavitelka vlastnoručně sepsala i podepsala. Soud připomíná, že znalec svůj závěr formuloval jako kategorický kladný, tedy jako nejpřesnější na stupnici závěrů znaleckých posudků v písmoznalecké praxi. Tím byly zcela vyvráceny námitky žalované, a to včetně jejího tvrzení, že někdo závěť napsal namísto zůstavitelky, když tato nemohla znát údaje uvedené v závěti.

20. Pokud jde o námitku žalované, že zůstavitelka neměla potřebné znalosti na sepis závěti, tak soud poukazuje na to, že zůstavitelka byla v létech 2004–2016 statutárním orgánem Společenství vlastníků jednotek a následně ještě až do doby několika týdnů před svým odchodem do domova důchodců v říjnu 2021 s novým pověřeným vlastníkem spolupracovala, zajímala se o správu domu a pomáhala mu. Pokud žalovaná uvedla, že zůstavitelka nemohla znát adresu trvalého pobytu žalované v [Anonymizováno], je soud toho názoru, že tato skutečnost, i kdyby byla zjištěna v řízení, neznamená, že by za zůstavitelku sepsala závěť nějaká jiná osoba.

21. Žalovaná dále namítla, že zůstavitelka v závěti uvedla pouze list vlastnictví č. [hodnota], na němž je zapsána bytová jednotka, a neuvedla list vlastnictví č. [hodnota], na němž je zapsán spoluvlastnický podíl k společným částem domu a k pozemku. Jak soud shora uvedl, ve výpisu z katastru nemovitostí je na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] zapsána zůstavitelka jako vlastnice nejen bytové jednotky č. [Anonymizováno], nýbrž i spoluvlastnického podílu [Anonymizováno] na společných částech domu a pozemku. Tuto námitku žalované však soud není oprávněn v tomto řízení řešit, a poukazuje na ustanovení § 1159 občanského zákoníku, podle něhož bytová jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Žalovaná poukazovala na ustanovení § 3063 k občanského zákoníku, podle něhož nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, vznikne i po dni nabytí účinnosti občanského zákoníku vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů. Posouzení této skutečnosti však jde mimo rámec tohoto řízení, a nemůže způsobit neplatnost předmětné závěti.

22. Žalovaná jako jeden z důvodů neplatnosti závěti uvedla v pozůstalostním řízení rozpor závěti s dobrými mravy s ohledem na to, že zůstavitelka nerozdělila majetek rovnoměrně, když žalobkyni odkázala podíl 7/8 k bytové jednotce, a žalované pouze 1/8. Soud pro úplnost konstatuje, že bylo zcela na vůli zůstavitelky, jakou část majetku odkáže žalobkyni a jakou část žalované. Z toho, že zůstavitelka odkázala žalobkyni větší část majetku, nelze dovodit rozpor závěti s dobrými mravy.

23. Na základě všech výše uvedených skutečností má soud za to, že napadenou závěť sepsala a podepsala zůstavitelka, matka obou účastnic. Soud tedy žalobu žalobkyně považuje za důvodnou, a proto jí vyhověl výrokem I. tohoto rozhodnutí.

24. Žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. jí náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 21.900 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku z žaloby 2.000 Kč, z odměny za právní zastoupení za 6 úkonů právní pomoci po 2.500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, z odměny za další dva úkony právní pomoci v poloviční výši odměny, a z 8 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Odměna v plné výši 2.500 Kč byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, zastupování u jednání 9. 8. a 27. 9. 2023, písemné vyjádření ze 17. 4. 2024 k stanovisku žalované, a zastupování u dnešního jednání před soudem. Odměna v poloviční výši náleží za vyjádření z 12. 3. 2024 k znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a za vyjádření z 23. 9. 2024 k doplňku posudku téhož znalce.

25. Při výpočtu odměny za úkon právní pomoci, tedy při stanovení tarifní hodnoty, soud nepoužil ustanovení § 8 odst. 7 advokátního tarifu, podle něhož v dědických věcech se za tarifní hodnotu považuje obvyklá cena zůstavitelova majetku odpovídající výši dědického podílu klienta. V daném případě se nejedná o dědickou věc, přičemž za dědickou věc ve smyslu citovaného ustanovení se považuje řízení o projednání pozůstalosti podle zákona o zvláštních řízeních soudních, nikoli řízení o určení dědického práva ve sporném řízení. Z toho vyplývá, že nebylo možné tarifní hodnotu odvíjet od ceny majetku zůstavitelky, tedy od hodnoty předmětného bytu zjištěné v pozůstalostním řízení. Navíc dosud ani není známa obvyklá cena celého majetku zůstavitelky. K témuž závěru dospěl i Ústavní soud, například v usnesení z 13. 8. 2019 sp. zn. II. ÚS 2070/19 a v nálezu z 14. 9. 2021 sp. zn. III. ÚS 1052/21. V posledně zmíněném nálezu Ústavní soud uzavřel, že závěru obvodního soudu, že předmětem řízení bylo určení dědického práva po určitém zůstaviteli, nikoli určení práva k nemovité věci, kde by v určitých případech přicházelo v úvahu vycházet z hodnoty nemovitosti, není z pohledu ústavnosti čeho vytknout. Postup obvodního soudu, který při rozhodování o nákladech řízení ve věci žaloby na určení práva, že určitá osoba je dědicem, použil § 9 odst. 3 písmeno a) advokátního tarifu, je zcela ústavně souladný.

26. Úspěch žalobkyně ve sporu promítl soud i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu, přičemž podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představují částku 36.428 Kč, která byla přiznána znalci [tituly před jménem] [jméno FO] za znalecký posudek, a to 29.760 Kč za znalecký posudek a 6.728 Kč za doplněk znaleckého posudku. Soud proto uložil neúspěšné žalované nahradit státu náklady řízení, a poskytl jí k tomu prodlouženou lhůtu 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Soud u žalované neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Na straně žalované bylo zjištěno, že je vdaná, jejím manželem je její zmocněnec [Jméno zmocněnce], má jedno dítě, a to dceru narozenou v roce [Anonymizováno]. Žalovaná je hlášena k trvalému pobytu na adrese [adresa]. Ve svém vyjádření z 18. 4. 2023 uvedla, že od roku 1984 je zaměstnaná jako učitelka. Žalovaná dále sdělila, že na adrese v [Anonymizováno] pobývala v pracovní dny, neboť učila poblíž tohoto bydliště, a dny volna a prázdnin trávila se svým manželem na adrese [adresa]. Podle rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] byl žalované od 9. 2. 2024 přiznán starobní důchod 23.775 Kč měsíčně. Podle zmocněnce žalované, tedy jejího manžela, se žalovaná v poslední době léčila se štítnou žlázou a během 1a půl měsíce vynaložila na léčení 20.000 Kč, kdy tato léčba nebyla hrazena zdravotní pojišťovnou. Žalovaná netrpí žádnou závislostí, od 1. 7. 2024 bydlí na adrese [adresa] se svým manželem. Nyní je jejím jediným příjmem starobní důchod, a zmocněnec žalované neznal poslední příjmy žalované z jejího zaměstnání. Žalovaná kromě běžného majetku nevlastní žádné nemovitosti, automobily, nemá úspory, nemá mimořádné výdaje ani dluhy. Manžel žalované má dobrý zdravotní stav, netrpí žádnou závislostí, pracuje jako zeměměřič a pobírá minimální mzdu 18.900 Kč hrubého měsíčně, jiné příjmy nemá. Bydlí ve vlastním domě a za sítě hradí 4.000 Kč měsíčně. Vlastní běžný majetek, nemovitosti, auto i úspory, výši těchto úspor nezná, dluhy nemá. Z údajů katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná nevlastní žádné nemovité věci, její manžel nemovité věci vlastní. Na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, pracoviště [adresa], je manžel žalované veden jako výlučný vlastník pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m, včetně jeho součásti, stavby rodinného domu č. p. [Anonymizováno], dále pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m, pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m, včetně jeho součásti, stavby garáže bez čísla, dále pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, pracoviště [adresa], je manžel žalované zapsán jako spoluvlastník o velikosti podílu 1/2 tří pozemků, a to parc. č. [hodnota] – orná půda o výměře [Anonymizováno] m, parc. č. [hodnota] – orná půda o výměře [Anonymizováno] m a parc. č. [hodnota] – orná půda o výměře [Anonymizováno] m. Nabývacím titulem pro manžela žalované je rozhodnutí o dědictví s datem právní moci 26. 8. 2022.

27. Soud při zjišťování, zda u žalované jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nevycházel pouze ze současného příjmu žalované, ale z jejích celkových poměrů a z poměrů jejího manžela, s nímž žalovaná bydlí. Výše uvedené zjištěné skutečnosti nenasvědčují tomu, že u žalované jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud rovněž přihlédl k tomu, že řízení bylo zahájeno 19. 12. 2022, kdy žalovaná ještě byla zaměstnána jako učitelka, její příjem ze zaměstnání za dobu před přiznáním starobního důchodu zmocněnec žalované nedokázal uvést. Žalovaná si musela být vědoma skutečnosti, že v tomto řízení, které bylo v podstatě vyvoláno tím, že žalovaná zpochybnila závěť matky obou účastnic, budou vznikat náklady spojené se zjišťováním sporné skutečnosti, zda její matka vlastnoručně závěť sepsala a podepsala. Žalované muselo být známo riziko tohoto sporu, tedy i možnost, že může být ve sporu neúspěšná, a tudíž bude muset náklady státu, vynaložené na odborné posouzení sporné skutečnosti, uhradit. Soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. poskytl žalované k úhradě nákladů státu prodlouženou lhůtu 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí, s ohledem na současnou výši jejího příjmu.

Poučení