8 C 38/2018 - 229

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 468 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Řízení se pro částku úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů z částky 370 500 Kč ode dne 25. 7. 2017 do zaplacení a z částky 97 500 Kč ode dne 4. 1. 2018 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 114 580 Kč s úrokem z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů od 19. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žaloba se pro částku 353 420 Kč zamítá.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 210 000Kč s úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů od 19. 2. 2021 do zaplacení.

V. Žaloba se pro částku 78 000 Kč s úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů od 19. 2. 2021 do zaplacení zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 23. 1. 2018 domáhal zaplacení částky 468 000 Kč s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení z částky 370 500 Kč od 25. 7. 2017 a z částky 97 500 Kč ode dne 4. 1. 2018 do zaplacení a nákladů řízení. Žalobce po žalované požadoval vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků v jeho výlučném vlastnictví ve výši 15,-Kč za m2 měsíčně za období od 11. 12. 2015 do 11. 12. 2017. Podáním ze dne 10. 3. 2021 žalobce změnil a rozšířil žalobu o částku 756 000 Kč počítanou s úrokem z prodlení zákonným od 19. 2. 2021 do zaplacení a to za rozhodné období 4. 2. 2018 - 4. 2. 2021 měsíčně a dále pak za období od 11. 12. 2015 do 11. 12. 2017 požaduje částku 468 000 Kč. Změna žaloby byla usnesením podepsaného soudu č. j. 8 C 38/2018 -206 ze dne 3. 6. 2021 připuštěna. Žalovaný ke dni 10. 3. 2021 dlužnou částku ve výši 756 000 Kč žalobci neuhradil a dluží tak žalobci za rozhodné období, tj. od 4. 2. 2018 do 4. 2. 2021 částku ve výši 756 000 Kč a za období za období od 11.12.2015 do 11.12.2017 468 000 Kč.Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je výlučným vlastníkem nemovitostí, které se nachází v kat. úz. [adresa], obec [adresa], a jsou zapsány na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] – [Anonymizováno] (dále jen ”katastrální úřad”) - budovy č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]postavené na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále jen „pozemek č. 1“),která se nachází v kat. úz. [adresa], obec [adresa] a je zapsána na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] –[Anonymizováno] (dále jen „katastrální úřad“) - budovy bez č. p./č. e., zp. využití: garáž, postavené na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále jen ”pozemek č. 2”), která se nachází v kat. úz. [adresa], obec [adresa], a je zapsána na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] –[Anonymizováno] (dále jen „katastrální úřad“) Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku č. 1 i pozemku č. 2, které žalovaná v současné době užívá bez právního důvodu. Pozemek č. 1 je o výměře 206 m2 a pozemek č. 2 o výměře 145 m2. Žalobce požaduje za užívání pozemků v jeho výlučném vlastnictví částku ve výši 15 Kč za m2 měsíčně, tj. částku ve výši 3 090 Kč měsíčně za pozemek č. 1 a částku ve výši 2 175 Kč měsíčně za pozemek č.

2. Nadto užívá žalovaná bez právního důvodu i část přilehlého pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], a to nejméně 949 m2 z tohoto pozemku (dále jen ”pozemek č. 3”). Za užívání uvedené části tohoto pozemku č. 3 požaduje žalobce rovněž částku ve výši 15 Kč za m2 měsíčně, tj. částku ve výši 14 235 Kč měsíčně. Na pozemku č. 1 a č. 2 má žalovaná umístěné stavby – budovy, které dále pronajímá. Část pozemku č. 3 užívá žalovaná jako s budovami funkčně související celek, částečně jako přístupové komunikace a částečně jako zeleň a k rekreaci.

2. Žalovaná nároky žalobce tak, jak byly v žalobě uplatněny, odmítla, neboť je považuje za nedůvodné. Nedůvodný je dle názoru žalované předně vznesený nárok co do výše úplaty za užívání předmětných pozemků ve výši 15 Kč za m2 měsíčně. Uvedená cena, jež představuje úplatu ve výši 180 Kč za m2 měsíčně, není v žalobě nikterak odůvodněna a žalovaná proto namítá, že se žalobce nevypořádal se svou důkazní povinností ohledně svého tvrzení, že takto vznesený nárok odpovídá ceně za užívání pozemku v místě a čase obvyklé. Žalobce neuvádí, jakou konkrétní část pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalovaná užívá a omezuje se pouze na neurčité prostorové vymezení „nejméně 949 m2 z tohoto pozemku“. Žalovaná jakožto vlastník budovy jednotlivé byty, které se v ní nacházejí, spolu s garážemi pronajímá a sama se v budově nezdržuje a budovu fakticky sama neužívá. Žalovaná tak (minimálně ve vztahu k části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) považuje za sporné, že by to byla právě ona, kdo by se měl na úkor žalobce v souvislosti s užíváním jeho pozemků obohatit. Vzhledem k tomu, že žalovaná není přímým beneficientem nemovitostí žalobce, je dle jejího názoru ze strany žalobce třeba nejdříve dotvrdit, jakým způsobem by se žalovaná mohla na úkor žalobce obohatit.

3. Z provedených důkazů provedených v řízení byl zjištěn tento skutkový stav věci: Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] bylo zjištěno, že soudem ustanovená znalkyně ve svém posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] ve znaleckém posudku pod č. poř. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] měla jako znalecký úkol uloženo stanovit cenu obvyklého nájemného za užívání nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení: pozemek č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na kterém stojí stavba (budova s č. popisným [Anonymizováno], bytový dům) pozemek č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na kterém stojí stavba (budova [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], garáž) pozemek č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s rozsahem užívání o výměře 1049 m2 4. Znalkyně v závěrech znaleckého posudku odpověděla na zadané dotazy, obhájila ve své znalecké výpovědi zvolené metody pro vypracování znaleckého posudku (ocenění dle cenového předpisu, tržní ocenění pozemků, způsob stanovení obvyklého nájemného). Tržní nájemné stanovila ve výši 50 Kč/m2 úrok tj. 70 000 Kč/rok. K doplňujícím otázkám žalobce uvedla v závěrech, že se přiklání k částce tržní hodnoty předmětných pozemků - 2 100 000 Kč. Prodeje srovnatelných nemovitostí se se v okolní lokalitě nepodařilo dohledat. Pozemky č. parc. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] hodnotí jako jednotný funkční celek s přilehlou částí pozemku č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Při multikriteriální analýze znalkyně konstatovala, že by hodnota předmětných pozemků oproti pozemkům v klidné lokalitě klesla pravděpodobně na polovinu. Při umístění předmětné nemovitosti do lokality s železniční tratí vzdálenou cca 300 m a jinak stabilizovaným nerušícím okolím s obytnou zástavbou je možné dovodit pokles ceny cca o 10 %. Je třeba mít na paměti, že pokud by byla v okolí železniční stanice, pokles by se pravděpodobně neprojevil. K dotazu žalobce 2e znalkyně specifikovala lokalitu [adresa] z hlediska dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti pracovních příležitostí. Ve svém výslechu znalkyně uvedla, že v dané lokalitě začíná být opravdu reálná varianta budování nějaké rychlodráhy nebo železniční komunikace a s velkou pravděpodobností tam tedy dojde k těm závěrům, které dovozovala. A ve výsledku pravděpodobně dojde k tomu, že ten objekt bude sevřený mezi železničními tratěmi. Protože pokud se už vykupují pozemky a došlo by k vybudování té rychlodráhy, tak by okolo pozemku vedly de facto tři železniční tratě. To znamená, v současné době tam v tom okolí jsou de facto tři železnice a ten zamýšlený záměr by měl být vlastně vybudování trasy rychlodráhy. A existují nějaké informace nebo předběžné zprávy, že by to měla být rychlodráha a měla by být formou přemostění. S velkou pravděpodobností v rovině termínu rychlodráha, mělo by se jednat o osobní přepravu, nebude to asi železniční nákladová přeprava a potom přicházejí v úvahu dvě kritéria. Pokud, s odkazem na studii, která je zmíněna ve znaleckém posudku, pokud takto postavená rychlodráha se bude vyskytovat v nějaké blízkosti těch objektů, má to dopad na cenu těch pozemků ve smyslu snížení a zároveň ale je třeba vzít v úvahu kritérium, že pokud rychlodráha ve smyslu osobní přepravy, bude znamenat, že v souvislosti s její výstavbou bude vybudována v blízkosti železniční zastávka, tak pak to může mít dopad opačný, navýší. Znalkyně hledala a pokoušela se najít pozemky se srovnatelnými poměry, přičemž je třeba uvést, že se velmi obtížně dohledávají pozemky zatížené cizí stavbou, které by byly samostatně k prodeji. A obecně lze říci, že pozemek samostatný, který by byl využitelný nějakým způsobem ke stavbě, tak pozemek, zamýšlený ke stavbě rodinného domu, by byl dražší než zamýšlený k výstavbě garáže. A je třeba ještě si uvědomit, že garáže jsou obvykle stavěné v souvislosti s bytovými domy nebo s výstavbou bydlení a pak potom samostatné, takto samostatně odděleno by to bylo velmi obtížné dohledatelné. Znalkyně při svých výpočtech ještě brala v úvahu faktor místní, to znamená, nájmy v té lokalitě. Vycházela z nabídek z nájmů v Čelákovicích a a pro srovnání dávala jeden příklad, kdy úřad v Čelákovicích dával nájem pozemku u rodinného domu za 60 Kč. Tímto způsobem a ještě za pomoci údaje z Katastru nemovitostí (realizace prodejů v lokalitě, prodeje pozemků v lokalitě za posledních 12 měsíců, kde se prodávají pozemky za 1 128 Kč) znalkyně dospěla k ekvivalentu měsíčního nájmu 50 Kč ještě při zohlednění existence rychlodráhy. Pokud v té studii je zmínka i o železniční zastávce, tak to je čistě hypotetické, protože jsem nezjistila údaje o tom, že by tam zastávka být měla. Při vypracování znaleckého posudku znalkyně vycházela z údaje, že tam železniční zastávka není. V místě rychlodráha ještě nestojí, ale připravuje se její výstavba a železniční zastávka tam nestojí.

5. Ze žalovaným předloženého listinného materiálu označeného - znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno] -vypracovaného znalcem [právnická osoba] pro objednavatele [právnická osoba]. dne [datum] bylo zjištěno, že jmenovaný je znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na nemovitosti ocenil stavební pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno],který je zastavěn bytovým domem, pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který je zastavěn garážemi a část pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která není přesně určená (není oddělená geometrickým plánem), v terénu je částečně ohraničená oplocením. Znalec stanovil obecnou cenu nájemného pro pozemky zastavěné bytovým domem, garážemi a drobnými stavbami 67 Kč/m2/rok. K listinnému materiálu, který neobsahuje znaleckou doložku, nicméně je označován jako znalecký posudek, znalec uvedl, že použil ty metody, které jsou jmenovány v tom znaleckém posudku, to znamená metodu výnosovou, porovnávací a metodu stanovení věcné hodnoty. Má za to, že v tomto případě už další znalecká metoda by nepřicházela v úvahu. Pro vlastní posudek a pro stanovení závěrů použil srovnávací metodu. Pro výpočet vycházel z jím stanovené ceny 1 000 Kč za m2 obvyklé ceny, pro tuto lokalitu. Cenu dle vyhlášky pak zvýšil o 100 % a následně pak zjistil 5 % z té zjištěné ceny, to je částka 50,93 Kč, a pak ještě použil údaj, který zjistil na Městském úřadě v [Anonymizováno], jako pomocný údaj, který se týkal nájmu rekreačních chat na pozemcích. Tímto způsobem k ceně 70,59 Kč. Cenu stanovil třemi způsoby, tj. tu obvyklou cenu nájmu, třemi způsoby a z nich udělal průměr. Předmětné pozemky nejsou napojitelné na inženýrské sítě v obci a inženýrské sítě jsou na pozemcích ve vlastnictví jiných subjektů. Proto je snížena hodnota o 10 %. Pokud snižoval cenu obvyklého nájmu o 10 %, bylo to proto, že pan [jméno FO] ho informoval, že inženýrské sítě, na které jsou napojeny ty domu, na pozemku žalobce, jsou ve vlastnictví někoho jiného. Faktický stav je takový, že ten dům je ve vlastnictví [Anonymizováno] a ty inženýrské sítě jsou ve vlastnictví [Anonymizováno]. Pokud oceňoval nebo stanovoval hodnotu toho pozemku, tak stanovoval hodnotu pozemku, na kterém je postaven bytový dům v cizím vlastnictví. Pokud by pozemek nebyl zastavěný, cena by byla o něco vyšší a je tam potom třeba brát ještě v úvahu další koeficienty, to znamená, k tomu pozemku se přibližuje železnice, je tam nějaká občanská vybavenost, vzdálenost od obce. Tam by ty koeficienty hrály roli a pozemek by měl cenu o něco vyšší. Pokud by v [Anonymizováno] oceňoval pozemek, který by byl určen pro stavbu bytového domu v této lokalitě, tak by se dostal zhruba na cenu 2 500 Kč. To znamená, ten rozdíl 500 Kč je zhruba cena toho poškození toho pozemku a to poškození, teda ten rozdíl těch 500 Kč je vlastně ta stavba jiného vlastníka, která je na tom pozemku postavena. Pokud bych měl další zadání, třeba rozšířit ten znalecký posudek těmi kritérii - volný pozemek k zastavění bytovým domem – zhruba by dostal na cenu jak uvedl.

6. Z kopie odborného vyjádření k dotazu na určení ceny v místě a čase obvyklé z 30. 5. 2018, vyhotoveno [Anonymizováno] [Anonymizováno], a[Anonymizováno] [Anonymizováno]., [jméno FO], realitní makléř bylo zjištěno, že jmenovaný k požadavku právní zástupkyně žalobce podal odborné vyjádření, kterým stanovil cenu v místě a čase obvyklou u nemovitostí: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 208 m2 jehož součástí je budova čp.[Anonymizováno], pozemek č.st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je budova bez čp./ev. garáž, pozemek parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 14 102 m2, resp. jeho část tvořící funkční celek s budovami na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] částkou nejméně 3 000 Kč /m2.

7. Z fotokopie nabídek realitních kanceláří, konkrétně SREALITY. CZ v rozsahu deseti listů formátu A4 bylo zjištěno, že se jedná o informace cenách pronájmu bytů v lokalitě [adresa] a okolí.

8. Ze složky v rozsahu dvanácti listů formátu A4. bylo zjištěno, že se jedná o fotokopie nabídek realit, konkrétně prodeje stavebních pozemků v dané lokalitě- zjištěné nabídky prodejů stavebních pozemků. A ke složce ještě připojena fotomapa dané lokality a složka v rozsahu třinácti listů formátu A4 s fotokopiemi realitních nabídek realitních kanceláří na pronájem bytů a prodeje stavebních pozemků.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV [Anonymizováno] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], týkající se vyznačených nemovitostí byly zjištěny vlastnické vztahy předmětných nemovitostí 10. Z kopie dopisu zástupkyně žalobce, adresovaného žalovanému s datem [datum] a s datem [datum] bylo zjištěno, že se jedná o výzvy k vydání bezdůvodného obohacení u kterých žalovaný nerozporuje, že mu byly doručeny 11. Věc byla s odkazem na ustanovení §3028 zákona č. 89/2012 Sb.( dále obč.z.) posouzena dle příslušných ustanovení uvedeného předpisu: Podle ustanovení § 3028 obč.z. (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení § 2991 obč.z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 3000 obč.z. Poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá.

12. V dané věci po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Provedenými důkazy má soud za dostatečně zjištěný skutkový stav věci, další důkazy nebyly prováděny. S ohledem na koncentraci řízení nebyl proveden důkaz znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ( po koncentraci řízení založil žalobce), nebyl žádán revizní znalecký posudek, protože soudem stanovená znalkyně řádně závěry znaleckého posudku obhájila. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná užívá bez právního důvodu nemovitosti žalobce aniž za toto užívání platí jakoukoliv finanční částku. Nesporný je způsob užívání nemovitostí žalobce a specifikace předmětných nemovitostí. Platí zásada, že ten, kdo se bezdůvodně obohatil, by měl ochuzenému veškerý majetkový prospěch vrátit. Současná právní úprava v této souvislosti příliš nerozlišuje, zda se jedná o obohaceného v dobré či zlé víře, tedy zda obohacený věděl, že na plnění nemá spravedlivý nárok. I poctivý obohacený tak musí vydat (popř. nahradit) veškerý prospěch, který nabyl, a to bez ohledu na fakt, zda tímto prospěchem stále disponuje (k tomu srovnej rozhodnutí NS ČR 33 Odo 1211/2004).

13. V průběhu řízení, konkrétně ke dni jednání ve věci dne [datum] účastníci učinili nesporným, že žalovaná užívá nemovitosti žalobce v rozsahu 1400 m2. V žalobě žalobce požadoval bezdůvodné obohacení za užívání celkem 1300m2. Užívání nemovitostí žalobce spočívá v tom, že na pozemcích č.1 a č. 2 ve vlastnictví žalobce stojí nemovitosti žalované a dále pak v rozsahu 949m2 žalovaná užívá pozemek žalobce č. 3 (dle žaloby) částečně jako přístupovou komunikaci a částečně jako zeleň a k rekreaci. K užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze strany žalované (resp. jejích nájemníků) reálně dochází, protože tento pozemek tvoří funkčně související celek s budovou a garážemi, vede přes něj přístupová komunikace k budově a garážím, a to jak pro pěší, tak pro motorová vozidla. Jsou na něm dále umístěny např. nádoby na odpad, přístupové cesty lemuje zeleň a zahrada okolo domu, která nebyla vysazena žalobcem a je užívána a udržována žalovanou (prokázáno digitální mapou z katastru nemovitostí, na které je viditelná část pozemku žalobce, která je užívána žalovanou částečně jako přístupová cesta pro auta a pěší a dále jako zahrada okolo domu, tvořící funkční celek spolu s budovou). Tato skutečnost je mezi účastníky rovněž nesporná. Sporná je mezi účastníky částka, kterou by měla žalovaná žalobci za užívání nemovitostí platit. Pro posouzení takto formulované sporné otázky účastníci doložili listinné důkazy –listina vypracovaná [právnická osoba] označená znalecký posudek , sdělení realitního makléře. Po výslechu [právnická osoba] soud v řízení ustanovil znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem]. Soudem stanovená znalkyně své znalecké závěry řádně obhájila a soud její závěry plně přebral pro rozhodnutí. Vyšel ze závěru znalkyně pokud jde o stanovení výše obvyklého nájmu nemovitostí v předmětné lokalitě a ze souhlasného prohlášení účastníků o rozloze užívaných nemovitostí. Za těchto okolností byla vypočtena výše obvyklého nájmu za jednotlivá období, která jsou předmětem žaloby a to za užívání předmětných pozemků žalobce v rozsahu výměry, která byla mezi účastníky nesporná (1400 m2)částkou 50 Kč/m2/rok tj. 70 000 Kč za rok) dle znaleckého posudku. Soud se při rozhodování neztotožnil s názorem žalobce, že by měla být zohledněna vyjádření realitních kanceláří, zjištění o cenách pronájmů bytů v [Anonymizováno] doložená žalobcem zejména proto, že v těchto vyjádřeních se nepromítají zjištění učiněná soudem ustanovenou znalkyní zejména pokud jde o specifičnost lokality umístění předmětných pozemků. Žalobce poukazuje na to, že on ani jeho právní předchůdci nezavinili vzniklou situaci ve vlastnických poměrech k předmětným nemovitostem. Pozemky žalobce byly znehodnoceny stavbami žalované v důsledku historických událostí. Žalobce za toto nikdy neobdržel žádnou náhradu, neboť dle platných předpisů mu takové právo nenáleželo. Tento stav však nelze zhojit v tomto řízení o stanovení přiměřené náhrady za užívání pozemků žalobce žalovanou . Soud v tomto řízení pro rozhodnutí z výše vyložených důvodů použil závěr soudem ustanovené znalkyně. Zároveň je třeba uvést , že vzhledem k provedeným důkazům , představa žalované, že přiměřená částka nájemného je 5 Kč za m2 užívání pozemků je nepřiměřená. Nelze ani přisvědčit jejímu závěru, že jakožto vlastník budovy jednotlivé byty, které se v ní nacházejí, spolu s garážemi pronajímá a sama se v budově nezdržuje a budovu fakticky sama neužívá považuje za sporné, že by to byla právě ona, kdo by se měl na úkor žalobce v souvislosti s užíváním jeho pozemků obohatit. To právě vzhledem k tomu, že není přímým beneficientem nemovitostí žalobce. Takto nelze věc posoudit právě s ohledem na znění ustanovení § 2991 obč. z. (k tomu srovnej rozhodnutí NS ČR 33Odo 1405/2005)

14. Zde je třeba připomenout výsledky zjištění soudem stanovené znalkyně, která podrobně objasnila specifické aspekty umístění předmětných pozemků v lokalitě s výskytem železničních tratí a objasnila možné vlivy železničních tratí na ceny předmětných pozemků. Soud rovněž nepovažuje za přiléhavou argumentaci žalobce, že by při stanovení výše bezdůvodného obohacení měl být brán zřetel na to, že v nemovitostech žalované jsou bytové jednotky, které žalovaná pronajímá spolu s garážemi. Za bezdůvodné obohacení v posuzované věci soud považuje ocenění obvyklého nájmu pozemku, nikoliv možnost získání finančního prospěchu za nájem bytové jednotky v nemovitosti umístěné na pozemku (rozhodnutí NS ČR 26 Cdo 1934/2001, 32 Cdo 4189/2014,33 0do 1405/2005). Nelze totiž přijmout představu žalobce, že byty v nemovitosti žalované mají žalobcem tvrzený ekonomický potenciál a bez ohledu na skutečnost, zda jsou za podmínek shodných či blížící ch se naplnění hodnoty takového potenciálu využity, stanovit výši bezdůvodného obohacení žalované ve výši či přibližně ve výši takto hypoteticky stanoveného ekonomického potenciálu. Soud proto neprováděl důkazy navržené žalobcem- zjišťování podlahové výměry prostor v nemovitostech ve vlastnictví žalované, důkaz obsahem stavební dokumentace předmětných budov.

15. Při rozhodnutí o výši bezdůvodného obohacení soud vycházel ze závěrů učiněných ve znaleckém posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly za jménem], která stanovila výši tržního nájemného za užívání předmětných nemovitostí s ohledem na polohu, tvar, velikost a možnost využití částkou 50 Kč /m2/rok, tj. 70 000 Kč za rok. Mezi účastníky bylo nesporné, že ke dni podání žaloby a návrhu na její změnu žalovaná ničeho nezaplatila. Žalobce dle podání ze dne 10. 3. 2021 (bod I.) požadoval nadále zákonný úrok z prodlení z žalobou uplatněného nároku na bezdůvodné obohacení počínaje dnem 19. 2. 2021. Dále požadoval za rozhodné období 11. 12. 2015 do 11. 12. 2017 částku 468 000Kč. Za rozhodné období 4. 2. 2018 do 4. 2. 2021 požadoval bezdůvodné obohacení ve výši 756 000Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení počínaje 19. 2. 2021 do zaplacení. Pokud jde o výrok I. tohoto rozsudku , soud vycházel při rozhodování z toho, že žalobce podáním ze dne 10. 3. 2021, které bylo posouzeno dle jeho obsahu nadále nepožadoval úroky zákonné z prodlení z žalované částky 370 500Kč od 25. 7. 2017 do zaplacení a z částky 97 500 Kč od 4. 1. 2018 do zaplacení. Takto formulovaný návrh žalobce na změnu žaloby soud posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby pro částku úroků z prodlení. Návrh na změnu žaloby byl řádně doručen žalované, která byla k takto formulované změně žaloby bez výhrad. Soud proto řízení částečně zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku .

16. Žalobci byla přiznána částka za bezdůvodné obohacení za období 11. 12. 2015 do 11. 12. 2017 ve výši 114 580 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení počínaje 19.2.2021 do zaplacení a pro částku 353 420Kč za uvedené období byla žaloba zamítnuta s tím, že soud vycházel z formulace žaloby ze dne 24. 1. 2018. Částka bezdůvodného obohacené za uvedené období je představován užíváním plochy 1 300 m2 (tj. 2x 5 5000 + 4580 Kč)

17. Za období od 4. 2. 2018 do 4. 2. 2021 byla žalobci přiznána částka za bezdůvodné obohacení 210 000 Kč (dle závěrů znaleckého zkoumání – tj. výše bezdůvodného obohacení za rok činí 70 000 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení počínaje 19. 2. 2021 do zaplacení. Pro částku 78 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 2. 2021 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

18. Náklady řízení. Z procesního hlediska byli účastníci každý úspěšný pouze částečně. K tomu soud odkazuje na původní žalobu a její rozšíření, přičemž je zřejmé, že žalobce z hlediska výše požadovaných částek a žalovaný z hlediska své uplatněné obrany pokud jde o výši bezdůvodného obohacení byli každý úspěšný pouze částečně. Proto soud při rozhodování o nákladech řízení za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádnému z účastníků nebyly náklady řízení přiznány.