8 C 432/2020-87

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti a zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat žalobci písemnou omluvu v tomto znění: [anonymizováno] organické chemie a biochemie, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [anonymizováno]) se Vám, svému bývalému zaměstnanci panu [celé jméno žalobce] tímto omlouvá za to, že o Vás v článku nazvaném„ [anonymizováno], který proslavil profesor [anonymizováno] a výzkum léků proti AIDS, hrozí, že kvůli pochybení manažera přijde o desítky milionů“ uveřejněném na internetovém portálu [webová adresa] dne [datum] (dále jen„ Článek“) nepravdivě uvedl, že:„ Přestože si byl pan [celé jméno žalobce] vědom, že [anonymizováno] nemá zájem to převzít, se staviteli se domluvil a dílo převzal. Hrubě překročil své pravomoci, zjevně nejednal v zájmu [anonymizováno], ale stavebních firem. Jednal proti vůli [anonymizováno] a jeho vedení, muselo do toho být zapojeno víc lidí“. Tato tvrzení se nezakládala a nezakládají na pravdě a [anonymizováno] je tímto v plném rozsahu odvolává a omlouvá se Vám za újmu způsobenou Vám nepravdivými tvrzeními uvedenými [anonymizováno] v Článku.

II. Žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zajistit na vlastní náklady na portálu [webová adresa] uveřejnění omluvy v tomto znění: [anonymizováno] organické chemie a biochemie, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [anonymizováno]) se tímto omlouvá svému bývalému zaměstnanci panu [celé jméno žalobce] za to, že o něm v článku nazvaném„ [anonymizováno], který proslavil profesor [anonymizováno] a výzkum léků proti AIDS, hrozí, že kvůli pochybení manažera přijde o desítky milionů“ uveřejněném na internetovém portálu [webová adresa] dne [datum] (dále jen„ Článek“) nepravdivě uvedl, že:„ Přestože si byl pan [celé jméno žalobce] vědom, že [anonymizováno] nemá zájem to převzít, se staviteli se domluvil a dílo převzal. Hrubě překročil své pravomoci, zjevně nejednal v zájmu [anonymizováno], ale stavebních firem. Jednal proti vůli [anonymizováno] a jeho vedení, muselo do toho být zapojeno víc lidí“. Tato tvrzení se nezakládala a nezakládají na pravdě a [anonymizováno] je tímto v plném rozsahu odvolává a [celé jméno žalobce] se omlouvá za újmu způsobenou mu nepravdivými tvrzeními uvedenými [anonymizováno] v Článku.

III. V části, v níž se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se tvrzení o tom, že žalobce, přestože si byl vědom, že žalovaný nechce dílo převzít, se domluvil se staviteli a dílo převzal, že žalobce hrubě překročil své pravomoci, zjevně nejednal v zájmu [anonymizováno], ale stavebních firem, že jednání žalobce bylo excesem ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec žalovaného, a že žalobce jednal proti vůli žalovaného a jeho vedení a že do toho muselo být zapojeno víc lidí, se žaloba zamítá.

IV. V části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému omluvy za výrok:„ Ze strany pana [celé jméno žalobce] mělo jít o exces ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec“, se žaloba zamítá.

V. V části, v níž se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení zadostiučinění ve výši 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 43 026 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zdržet se konkrétních tvrzení žalovaného týkajících se žalobce a písemné omluvy za tvrzení uveřejněná v článku zveřejněném na internetovém portálu [webová adresa] ze dne [datum] a dále se domáhal zaplacení zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je bývalým zaměstnancem žalovaného, pro kterého vykonával práci na pozici zástupce ředitele pro výstavbu. V rámci své funkce byl žalobce odpovědný za dohled nad prováděním stavebních prací při realizaci projektu„ Rekonstrukce a dostavba centrální části areálu a stavba garáží pro osobní automobily“. Dne [datum] ředitel žalovaného předal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru. Žalovaný v této listině tvrdil, že žalobce nebyl oprávněn převzít čtvrtou etapu díla pro údajnou nedokončenost a vady díla, a pokud čtvrtou etapu, a tím i celé dílo, jménem žalovaného převzal, měl tím výrazně zhoršit postavení žalovaného vůči zhotoviteli díla a způsobit ztrátu důvěry žalovaného v loajalitu žalobce. Žalobce měl jednat nad rámec svých oprávnění v rozporu s vůlí a zájmy žalovaného. Žalovaný okamžité zrušení pracovního poměru označil za neplatné a obrátil se žalobou na Obvodní soud pro Prahu 6, který rozsudkem č. j. 14 C 158/2017-104 ze dne 28. 11. 2018 rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Tento rozsudek byl následně k odvolání žalovaného potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. 62 Co 117/2019-223 ze dne 11. 3. 2020. V článku specifikovaném ve výroku rozsudku se ředitel žalovaného vyjádřil mimo jiné na adresu žalobce tak, že uvedl čtyři výroky, a to„ Přestože si byl vědom, že to převzít nechceme, se staviteli se domluvil a dílo převzal“,„ Hrubě překročil pravomoci, zjevně nejednal v zájmu [anonymizováno], ale stavebních firem“,„ Pro nás je stěžejní, aby to jeho jednání bylo prokázáno jako exces ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec“,„ Něco se stalo, že to byl ochoten udělat proti vůli [anonymizováno] a jeho vedení, muselo do toho být zapojeno víc lidí“. Článek je i nadále veřejně dostupný na internetových stránkách. Tato tvrzení šířená ředitelem žalovaného jsou nepravdivá, což vyplývá především z rozsudků v pracovněprávní kauze, ze kterých mimo jiné vyplývá, že žalobce své pravomoci nepřekročil, nejednal v rozporu se zájmy žalovaného, nedopustil se excesu ze zmocnění, ani žádným způsobem nepostupoval v rozporu s pokyny žalovaného, tedy tyto veřejně šířené výroky jsou nepravdivé. Výše uvedená tvrzení ředitele žalovaného navíc závažným způsobem poškodila lidskou důstojnost žalobce a jeho dobrou profesní pověst v odborných kruzích v rámci oboru činnosti žalobce, přičemž je možné, že v konečném důsledku právě tyto výroky byly příčinou nemožnosti získat jiné zaměstnání na místě obdobném pracovnímu poměru u žalovaného. Tvrzení šířená ředitelem žalovaného jsou tedy nejen nepravdivá, ale navíc značně difamující povahy. Ředitel žalovaného dokonce tvrzeními uvedenými v článku žalobce de facto osočil z trestněprávního jednání, které však nikdy nebylo v žádném rozsahu prokázáno. Tvrzení žalovaného činí z žalobce v očích laické i odborné veřejnosti nedůvěryhodného a neloajálního zaměstnance. [obec], a to nejen profesní, pověst je budována dlouhodobě, zatímco její ztráta nastává prakticky okamžitě a její obnovení poté trvá velmi dlouhou dobu. Žalobce přitom prakticky nemá žádnou efektivní možnost, jak veřejně šířené nepravdivé výroky významné vědecké instituce, kterou žalovaný je, vyvrátit. Žalovaný své výroky ani v návaznosti na skončení soudního řízení, které žalobci dalo za pravdu, žádným způsobem nekorigoval, neodvolal, ani se za svá nepravdivá tvrzení žalobci nikdy neomluvil, a to ani soukromě. Žalobce se proto podle § 81 a násl. občanského zákoníku domáhá, aby od neoprávněného zásahu do jeho práva na ochranu osobnosti bylo upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Vzhledem k závažnosti újmy má žalobce za to, že pouze odvolání nepravdivých tvrzení a omluva nemohou plně vyvážit újmu žalobci způsobenou, a proto uplatňuje podle § 2956 o. z. nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích, přičemž za přiměřenou považuje částku ve výši 200 000 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Předmětné dílo za více než 2 miliardy Kč mělo být zcela dokončeno dne [datum], přičemž z probíhající komunikace se zhotovitelem začalo být zřejmé, že dodržení termínu nebude možné mimo jiné vzhledem k zimnímu období a klimatickým podmínkám. Pro úplnost a dokreslení mimořádně podivných okolností předání díla je třeba zmínit, že mezi zhotovitelem a žalovaným bylo dohodnuto jednání na [datum], které bylo následně ze strany zhotovitele zrušeno s odůvodněním nedostupnosti oprávněných zástupců zhotovitele kvůli zahraniční cestě a zdravotní neschopnosti zástupce zhotovitele. I přesto den poté došlo k předání díla, když tento termín musel být sjednán nejméně s patnáctidenním předstihem. Z komunikace mezi žalovaným a zhotovitelem je zcela zjevné, že žalovaný neměl v úmyslu dílo převzít do [datum], a to z důvodu, že dílo nebylo dokončeno. Žalovaný rovněž žádal zhotovitele o vystavení nové bankovní záruky, tentokrát s platností do [datum], což byl dle předchozí komunikace se zhotovitelem předpokládaný termín dokončení díla. Žalovaný dále dopisem ze dne [datum] jasně deklaroval, že nemá v úmyslu nedokončené dílo převzít do [datum], tento dopis byl doručen v čase 10:14 do datové schránky zhotovitele. Dne [datum] se konala pravidelná porada vedení, na které žalobce neinformoval žalovaného o žádných skutečnostech vážících se k převzetí díla. Dne [datum] žalovaný zjistil z e-mailu od žalobce, že dílo bylo jménem žalovaného převzato, a to předávacím protokolem datovaným ke dni [datum]. Za žalovaného dílo převzal právě žalobce. [příjmení] okamžik předání dne [datum] uvedený na konečném protokolu o předání a převzetí díla není vztažen k jednotlivým podpisům zúčastněných osob. Z tohoto důvodu vznesl žalovaný na osobním jednání dne [datum] opakovaně dotaz k datu podpisu. K tomuto dotazu zástupce zhotovitele Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že konečný protokol o předání a převzetí díla byl podepsán až dne [datum], tedy tři dny po tvrzeném předání díla, a to v kanceláři žalobce v [obec] - [část obce], tedy v rozporu se smlouvou o dílo mimo prostory staveniště i prostory žalovaného. V pátek [datum] tak reálně k předání nedošlo a datum na konečném protokolu o předání a převzetí díla spolu s uvedením času 08:00 tak působí značně účelově ve světle skutečnosti, že téhož dne v 10:14 obdržel zhotovitel od žalovaného datovou schránkou písemné odmítnutí převzetí díla. Nejen tyto skutečnosti svědčí přinejmenším o nestandardním a ryze účelovém postupu všech zúčastněných na tzv. předání díla, jehož evidentním cílem bylo obcházení skutečné vůle statutárního orgánu žalovaného nepřevzít nedokončené dílo, opakovaně vyjádřené v předchozí komunikaci všech zúčastněných, a převzetí díla před žalovaným utajit. Ke skutečnému podpisu předávacího protokolu došlo až v pondělí [datum], přestože zhotovitel v tu chvíli disponoval písemnou informací přímo od statutárního orgánu žalovaného ze dne [datum] o tom, že žalovaný dílo nehodlá převzít. Téměř celou neprovedenou IV. etapu díla označili zhotovitel a žalobce jako drobný nedodělek, čímž se významně zhoršila pozici žalovaného při vymáhání jeho práv. Zhotovitel měl rovněž písemně vyzvat žalovaného s předstihem 15 dní k převzetí díla, přičemž žalovaný o takové výzvě nebyl informován a byla mu předložena až dodatečně po jeho dotazu k této věci v rámci předání dokumentace k dílu žalobcem na konci února 2017. Vzhledem k možnému vzniku nároku žalovaného na smluvní pokutu měl zhotovitel vysokou motivaci dílo předat. Součástí závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo byla navíc i povinnost zhotovitele vystavit a udržovat bankovní záruku po celou dobu provádění díla, a to do výše 50 000 000 Kč s tím, že tento závazek banky měl skončit ke dni předání a převzetí díla. Žalovaný opakovaně vyzval zhotovitele k prodloužení bankovní záruky tak, aby pokrývala celé období až do okamžiku předání a převzetí díla. V důsledku předčasného převzetí díla tak neměl být žalovaný oprávněn tuto bankovní záruku čerpat. Celý proces předání a převzetí díla v hodnotě 2 miliardy Kč se odehrál bez vědomí statutárního orgánu žalovaného v soukromých prostorách žalobce v situaci, kdy dílo nebylo dokončeno, zhotoviteli hrozily sankce za prodlení se zhotovením díla a žalovaný informoval zhotovitele písemně a zcela explicitně o tom, že dílo nehodlá v dané situaci převzít. Kdyby, byť i jen teoreticky, žalobce skutečně o úmyslu žalovaného dílo nepřevzít nevěděl, tak o tom vědět měl už jen z titulu své pozice a odbornosti. Žalobce si byl dobře vědom stanoviska technického dozoru, které uvádělo, že dílo je zhotoveno v rozporu s projektovou dokumentací. Žalobce tak nemůže tvrdit, že nejednal v rozporu se zájmy žalovaného, když zcela zjevně převzal nedokončené dílo s vadami a nedodělky. V důsledku postupu žalobce žalovaný neměl být oprávněn čerpat výše zmíněnou bankovní záruku, a toto jednání zásadně připravilo žalovaného o nárok ze smluvních pokut za prodlení s dokončením díla. O skutečnosti, že dílo bylo převzato, informoval žalobce statutární orgán žalovaného zpětně pouhým oznámením v e-mailu, a to až [datum]. Žalobce tedy nejenže neinformoval statutární orgán o svém záměru dílo převzít, ale ani jej na pravidelné poradě vedení žalovaného dne [datum] neinformoval o tom, že tak již v jeho zastoupení učinil. Žalovaný tak na základě předestřených informací dospěl k logickému závěru, že jeho sdělení ze dne [datum] o definitivním rozhodnutí nepřevzít dílo způsobilo na straně zhotovitele paniku a ten ve snaze eliminovat možné negativní ekonomické důsledky narychlo oslovil žalobce, se kterým se dohodli na převzetí, které ve snaze celý proces utajit učinili v soukromých prostorách žalobce dne [datum]. Na protokolu uvedli datum [datum] a pro jistotu rovněž čas 08:00, aniž by tento den a čas byl jakkoliv provázány se skutečným okamžikem podpisu předmětného protokolu. O důvodech uvedení předmětného data však zřejmě zapomněli informovat zástupce zhotovitele Ing. [příjmení], který pak na jednání se žalovaným k dotazu žalovaného popravdě a k překvapení ostatních účastníků jednání uvedl, že k podpisu došlo dne [datum], což již následně nikdo nezpochybnil. Tomuto logickému závěru žalovaného nahrávala i skutečnost, že žalobce se na poradě vedení dne [datum] ani náznakem nezmínil o tom, že právě převzal jménem žalovaného stavbu za 2 miliardy Kč. O celý případ se v následujících týdnech začala zajímat média, např. [příjmení] noviny a následně také [příjmení] noviny, aniž by žalovaný aktivně média informoval o proběhlých událostech. Do veřejného prostoru se tak celá kauza dostala bez přičinění žalovaného. Žalovaný měl ke dni vydání článku velmi oprávněné pochybnosti o kompetenci a motivech žalobce, a rozhodně nelze na základě předestřených skutečností uzavřít, že žalobce jednal v zájmu žalovaného. Touto optikou je tak nutno dle žalovaného interpretovat předmětné výroky uvedené v žalobě. Žalobce nevyužil příležitost se vyjádřit přímo v předmětném článku, jak dokládá celý text článku, kde je žalobce přímo citován slovy„ nemám zájem to komentovat“. Žalobce tak nevyužil své právo přímo reagovat na výroky žalovaného, ačkoliv mu byl znám obsah předmětného článku. Není tedy pravdivé tvrzení uvedené v žalobě, že žalobce nemá žádnou efektivní možnost, jak údajně nepravdivé výroky vyvrátit. Žaloba podaná na ochranu osobnostních práv bezmála tři roky poté, co se žalobce dozvěděl o tvrzeném zásahu do svých práv, se tak jeví jako účelová, s cílem získat zejména další finanční plnění od žalovaného. Na výroky uvedené v článku a na celý případ je třeba pohlížet primárně optikou informací dostupných žalovanému v době zveřejnění tohoto článku, nikoli ve světle rozhodnutí ve věci určení platnosti či neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru uzavřeného se žalobcem. Výroky statutárního orgánu žalovaného byly vydavatelem [anonymizována dvě slova] drobně upraveny oproti verzi schválené statutárním orgánem žalovaného. Žalobce nebyl poškozen na svých přirozených právech prvním citovaným výrokem, neboť existuje řada nepřímých důkazů prokazujících, že žalobce věděl, nebo přinejmenším musel vědět, že žalovaný vadné a nedokončené dílo převzít nechce. Žalobci dále z jemu přeposlané nekomunikace mezi žalovaným a zhotovitelem muselo být jasné, že žalovaný nehodlá převzít dílo v situaci, kdy žádá o prodloužení bankovní záruky, která sloužila k uspokojení pohledávek žalovaného vyplývajících z nedodržení podmínek smlouvy o dílo. Kromě toho si byl žalobce velmi dobře vědom stanoviska technického dozoru, které uvádělo, že je dílo zhotoveno v rozporu s projektovou dokumentací. Výrok [číslo] je tedy pravdivým skutkovým tvrzením, které není způsobilé žádným způsobem zasáhnout do osobnostních práv žalobce, stejně tak druhý výrok, neboť je zjevné, že při přebírání díla žalobce nejednal a ani nemohl jednat v zájmu žalovaného, když učinil kroky, které byly zcela v rozporu s těmito zájmy a naopak byly zjevně v zájmu zhotovitele. Z tohoto hlediska je nutné nahlížet na výrok ředitele žalovaného jako na výrok ve svém základu pravdivý. Tento výrok byl vydavatelem upraven oproti verzi schválené statutárním orgánem žalovaného, který schválil výrok v následujícím znění:„ hrubě překročil pravomoci, zjevně nejednal v zájmu [anonymizováno], ale v zájmu někoho jiného, např. stavebních firem“. Svým výrokem tak žalovaný pouze konstatoval fakt, že žalobce při přebírání nejednal a ani nemohl jednat v zájmu žalovaného. Pokud nejednal v zájmu žalovaného, což je z výše uvedeného popisu skutečností zjevné, pak jednal v zájmu jiné osoby či osob, přičemž jednoznačným beneficientem postupu žalobce byl zhotovitel. Druhá část výroku tak představovala určitou logickou dedukci žalovaného a není způsobilá zasáhnout do žalobcových osobnostních práv. Třetí výrok„ pro nás je stěžejní, aby to jeho chování bylo prokázáno jako exces ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec“, nepředstavuje ve vztahu k osobě žalobce skutkové tvrzení, neboť se neopírá o žádný fakt. Tento výrok představuje pouze určitý postoj žalovaného, přičemž podle usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 357/96 je každé stanovisko, názor či polemika zásadně přípustné a nezasahuje do osobnostních práv, neboť se jedná o výraz svobody projevu podle čl. 17 Listiny. Výrok 4 v původní verzi obsahoval větu„ Zhotovitel na něj evidentně vytvořil obrovský tlak, muselo do toho být zapojeno více lidí“, v případě výroku se jedná o zhodnocení situace ze strany žalovaného na základě dostupných informací, na které je nutno pohlížet v kontextu celého článku, přednesl tak určitou hypotézu, když si nebyl jinak schopen racionálně vysvětlit jednání žalobce než tak, že jednal ve vzájemné shodě s dalšími osobami. Je nesporné, že existuje i veřejný zájem společnosti na tom, aby byla informovaná o činech předních představitelů výzkumné instituce zřízené Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. [příjmení] výroku nepřekročila dle žalovaného meze přípustné kritiky, nejednalo se v žádném smyslu o expresivní, natož vulgární text. Výroky žalovaného pouze doplňovaly článek, který vyváženým a reportážním stylem informoval o jistých nesrovnalostech při převzetí díla, kdy i žalobce dostal prostor pro prezentaci svého pohledu na vzniklou situaci. Žalobce sice nelze obecně považovat za osobu veřejně známou, na druhou stranu se jednalo o člena vedení veřejné instituce, tudíž existuje zájem společnosti být informována o jeho činech vážících se k této pozici. Negativní obraz žalobce v očích veřejnosti není způsobilý vytvořit jeden článek uveřejněný v [anonymizována dvě slova], nýbrž zejména žalobcovy vlastní aktivity provázející jeho profesní kariéru. Z veřejných zdrojů je zřejmé, že problematické působení u žalovaného není první medializovanou kauzou, jejímž aktérem je žalobce, když Transparency International v minulosti informovala o faktickém střetu zájmů žalobce jakožto ekonomického náměstka ředitele [anonymizováno] molekulární genetiky [anonymizována dvě slova] [země].

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je bývalým zaměstnancem žalovaného, pro kterého vykonával práci na pozici zástupce ředitele pro výstavbu. Dne [datum] ředitel žalovaného předal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo posléze rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze určeno neplatným.

5. Z článku nazvaného„ [anonymizováno], který proslavil profesor [anonymizováno] a výzkum léku proti AIDS, hrozí, že kvůli pochybení manažera přijde o desítky milionů“, který byl uveřejněn na internetovém portálu [anonymizována dvě slova] [webová adresa] dne [datum], bylo zjištěno, že autorem tohoto článku je redaktor [jméno] [příjmení]. V článku uvádí, že žalovanému hrozí škoda v řádech desítek milionů korun kvůli neobvyklému pochybení jeho zaměstnance – žalobce. Za [anonymizováno] převzal od stavebních firem nově zrekonstruovanou budovu sídla. Rekonstrukce přitom nebyla dokončena a měla podle vedení [anonymizováno] řadu závad, a to proto dalo předtím jasně najevo, že ji nepřevezme. Případ řeší soudy a soud projednává také okamžitý vyhazov, který uvedený manažer – zástupce ředitele [anonymizováno] [celé jméno žalobce] (žalobce) dostal. Případem se současně zabývá i policie a zjišťuje, zda se [celé jméno žalobce] a případně někdo jiný nedopustil trestného činu. Na otázky redaktora odpověděl ředitel žalovaného a k věci uvedl:„ [příjmení] jsme zhotoviteli otevřeně najevo, že nehodláme stavbu převzít, dokud dílko nebude dokončeno, neodstraní se závady nebo se nedomluví, jak budou odstraněny“. Dále redaktor uvádí, že ředitel [anonymizováno] překvapeně zjistil, že převzetí díla podepsal jeho zástupce [celé jméno žalobce]. Ředitel žalovaného k tomu uvedl:„ Přestože si byl vědom, že to převzít nechceme, se staviteli se domluvil a dílo převzal“. Redaktor dále informuje, že ředitel [anonymizováno] se žalobcem pro hrubé porušení povinností okamžitě rozvázal pracovní poměr:„ Hrubě překročil pravomoci, zjevně nejednal v zájmu [anonymizováno], ale stavebních firem“. Redaktor věc komentuje tak, že podle ředitele [anonymizováno] žalobcův krok výrazně ztížil vyjednávací pozici vůči zhotoviteli díla. Sám žalobce to, proč dílo převzal i proti vůli vedení [anonymizováno], nevysvětlil. Byl kontaktován redaktorem HN a uvedl:„ Nemám zájem to komentovat“, a zavěsil telefon, aniž stačil vyslechnout otázky. Advokát žalobce [jméno] [příjmení] při jednání soudu novinářům sdělil:„ Je problém, jak došlo k rozvázání, uškodilo mu to profesně v pozici u současného zaměstnavatele“. Dle komentáře redaktora dále u soudu nejde o odškodnění, ale o přeformulování okamžitého zrušení pracovního poměru na dohodu o rozvázání pracovního poměru, což je podle žalovaného nepřijatelné, protože by jim to oslabilo vyjednávací pozici se stavebními firmami, se kterými se stále snaží jednat o uznání a nápravu vad. Ředitel [anonymizováno] k tomu uvedl:„ Pro nás je stěžejní, aby to jeho jednání bylo prokázáno jako exces ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec“. Redaktor dále uvádí, že případ vyšetřuje i pražský útvar hospodářské kriminality, na který se [anonymizováno] obrátil s trestním oznámením na neznámého pachatele. Zda je přesvědčen, že byl žalobce například uplacen nebo vydírán a jak uvedené trestní oznámení zní, nechtěl ředitel [anonymizováno] specifikovat, a uvedl:„ Něco se stalo, že to byl ochoten udělat proti vůli [anonymizováno] a jeho vedení, muselo do toho být zapojeno víc lidí“. V článku se dále k dotazu redaktora vyjadřuje rovněž spolumajitel [ulice] firmy [anonymizováno] a [příjmení], [jméno] [příjmení] tak, že zpochybňuje tvrzení [anonymizováno] o závadách v desítkách milionů:„ Bylo 67 položek, které si uplatnili, ale většinou je to kvůli pozdnímu odstranění závad, kdy za to zpoždění bylo obrovské penále“, s tím, že jde neseriózní postup [anonymizováno]„ pan [celé jméno žalobce] naopak jednal soudně, když to podepsal“. Podle [anonymizováno] si naopak [anonymizováno] chtěl neoprávněně stáhnout sedmdesátimilionovou bankovní záruku, kterou sdružení složilo pro případné reklamace„ soud to naštěstí pozastavil,“ podotkl [anonymizováno]. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z úplného znění článku ze dne [datum].

6. Z dopisu zhotovitele [ulice] [anonymizováno] ze dne [datum], který byl doručen žalovanému dne [datum], bylo zjištěno, že zhotovitel tímto dopisem reagoval na výzvu k předložení nové záruční listiny, kdy konstatoval, že není žádný důvod novou záruční listinu předkládat, platnost záruční listiny bankovní záruky vystavené [anonymizována tři slova] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] k této bankovní záruce ze dne [datum] končí [datum]. V článku IX. smlouvy o dílo se hovoří o závazku udržování bankovní záruky po celou dobu účinnosti smlouvy, termín dokončení dle uvedené smlouvy o dílo a návazných dodatků je stanoven do [datum]. V rámci tvorby posledního dodatku [číslo] bylo dohodnuto, že bude na základě změnových listů zaktualizována celková nabídková cena a termín bude ponechán s tím, že vzhledem k zimnímu období a klimatickým podmínkám nebude možné do tohoto data provést zbývající odsouhlasené sadové úpravy v rámci areálu. Dohodnuto tedy bylo, že do tohoto data neprovedené sadové úpravy budou označeny jako nedodělek v rámci čtvrté etapy a obě strany se dohodnou na náhradním možném termínu, do kterého bude závada odstraněna. Na základě tohoto se zhotovitel domnívá, že není důvod předkládat novou bankovní listinu. Pokud by i poté výzva trvala, je nutné uzavřít dodatek, ve kterém bude stanoven termín dokončení těchto prací. Na základě takového smluvního dokumentu předloží zhotovitel prodloužení bankovní záruky.

7. Z protokolu o předání a převzetí stavby nebo její dokončené části bylo zjištěno, že datum zahájení přejímacího řízení je [datum], jedná se o rekonstrukci a dostavbu centrální části areálu a stavbu garáží pro osobní automobily – čtvrtá etapa SO110 – budova A - drobné stavební práce, původní sklářská dílna A – střed – terénní úpravy a venkovní sadové úpravy. Datum skutečného dokončení je uvedeno [datum], dílo bylo předáno dle požadavků objednatele, je uveden soupis drobných vad a nedodělků předmětu díla zjištěných při prohlídce provedené objednatelem při předání díla a dohodnuté termíny pro odstranění: terénní a sadové úpravy v rámci čtvrté etapy z důvodu klimatických podmínek nebylo možné do termínu dokončení provést, odstranění této vady a nedodělku nebránícího užívání díla bude provedeno do [datum]. Objednatel umožní vstup zhotovitele pro odstranění vad a nedodělků na základě výzvy minimálně 24 hodin předem. Oprávnění níže podepsaní zástupci zhotovitele předávají objednateli předmět díla a níže podepsaní zástupci objednatele jej přebírají k datu [datum] v 08:00 hod., podpisem tohoto protokolu zhotovitel předává, objednatel přebírá provedené práce a dodávky. Protokol je podepsán za zástupce zhotovitele Ing. [jméno] [příjmení], za zástupce objednatele [celé jméno žalobce], ostatní účastníci – za stavební dozor [právnická osoba] - Ing. [jméno] [příjmení]. Přílohou předávacího protokolu je seznam předané dokumentace, předal Ing. [jméno] [příjmení], převzal [celé jméno žalobce]. Připojen je soupis prací (předávací protokol a dvě prohlášení generálního dodavatele stavby z [datum]). Ze stavebního deníku listu [číslo] a zápisu ze dne [datum] vyplývá, že byly prováděny dokončovací a úklidové práce, předávání díla, viz samostatné protokoly.

8. Z konečného protokolu o předání a převzetí díla bylo zjištěno, že zahájení přejímacího řízení je datováno [datum], obsahuje seznam vad a nedodělků nebránících užívání díla odkazem na přílohu [číslo]. [příjmení] popraskání a nerovnosti teraco podlah bude řešena v rámci osobního jednání, kde bude stanoven způsob řešení této vady. [příjmení] 13, 14, 15, 16 – nejedná se o vady díla, nebylo součástí odsouhlasené realizační dokumentace, bude předložen návrh řešení a následně investorem objednáno samostatnou objednávkou. Odstranění uvedených vad a nedodělků nebránících užívání díla bude provedeno do [datum]. Ostatní vady a nedodělky v rámci jednotlivých etap byly řádně odstraněny. Datum skončení přijímacího řízení [datum]. Protokol podepsal za zhotovitele Ing. [jméno] [příjmení], za objednatele [celé jméno žalobce], ostatní účastníci [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – vedoucí týmu [anonymizováno] a [anonymizováno]. V příloze [číslo] je uveden soupis vad a nedodělků nebránících užívání.

9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 14C 158/2017, zejména z rozsudku ve věci ze dne 28. 11 2018, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2020, č. j. 62 Co 117/2019-223 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky, č. j. 21 Cdo 2212/2020-241, ze dne 27. 4. 2021 byly zjištěny následující skutečnosti: Žalobce podle pracovní smlouvy ze dne [datum], změněné dohodou ze dne [datum], pracoval u žalovaného na pozici zástupce ředitele pro výstavbu. V roce 2012 žalovaný uzavřel smlouvu o dílo o výstavbě nových objektů a rekonstrukci objektů stávajících, výstavba byla rozdělena do 4 etap a naprostá většina díla byla vyhotovována v průběhu první až třetí etapy (objem cca 2 mld. Kč), čtvrtá etapa představovala z celkového objemu prací částku do 1 mil. Kč, v jejím rámci se jednalo pouze o uvedení několika místností do původního stavu a dále provedení sadových úprav, o kterých bylo dohodnuto, že budou realizovány v režimu vad a nedodělků do [datum]. Dopisem ze dne [datum], který žalobce převzal dne [datum], žalovaný sdělil žalobci, že s ním rozvazuje pracovní poměr okamžitým zrušením podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Důvod k tomuto kroku spatřoval v tom, že„ ...v souvislosti se smlouvu o dílo ze dne [datum] uzavřenou mezi zaměstnavatelem jakožto objednatelem a [anonymizována dvě slova], jehož vedoucím je [právnická osoba] a [právnická osoba] jakožto zhotovitelem, přestože žalobci muselo být známo, že dílo je zhotoveno v rozporu s projektovou dokumentací, dosud není skončeno a není způsobilé k převzetí, učinil dne [datum] převzetí části díla (4. etapy) tak, že podepsal protokol o předání a převzetí stavby nebo její dokončené části a převzal dílo s tím, že za zaměstnavatele podepsal konečný protokol o předání a převzetí díla. Učinil tak přesto, že jakožto zástupce ředitele pro výstavbu zastával u zaměstnavatele pozici, na které dlouhodobě měl přístup k informacím týkajícím se díla a průběhu jeho realizace. [příjmení] jiné byl účasten pravidelných pondělních porad vedení, zejména porad, které se uskutečňovaly v období od [datum] do [datum]. V rámci těchto porad vedení byl opakovaně projednáván nevyhovující stav realizace díla a rovněž další postup zaměstnavatele vůči zhotoviteli v této záležitosti. [příjmení] si být tak vědom toho, že s ohledem na shora uvedené není možné převzít nedokončené dílo vykazující vady, a že protokolární převzetí díla není v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Rovněž s ohledem na svoji odbornost a znalost, musel vědět, že tímto svým jednáním ohrozí právní postavení zaměstnavatele vůči zhotoviteli. Jednání, kdy bez vědomí zaměstnavatele podepsal výše specifikované protokoly, tak bylo zcela v rozporu se zamýšleným postupem zaměstnavatele vůči zhotoviteli. Nadto při převzetí díla jednal zcela nad rámec svého oprávnění zastupovat zaměstnavatele vůči třetím osobám, neboť nedisponoval oprávněním k zastupování zaměstnavatele při takovýchto jednáních.“. Nesouhlas žalovaného s převzetím díla (ať již 4. etapy či díla jako celku) přitom nebyl žalobci znám, když nedostal pokyn od ředitele žalovaného dílo nepřevzít a tento závěr nevyplýval ani z pracovních porad konaných v době ode dne [datum] do dne [datum]. Pokud žalobce dílo dne [datum] v tomto rozsahu převzal, činil tak na základě výzvy zhotovitele v termínu a za podmínek daných smlouvou o dílo s přihlédnutím ke konečnému sjednanému termínu díla k [datum] i faktu, že mu žalovaný schválil dovolenou (ve dnech 18. 2. - [datum]). Vycházel z rozsahu provedených prací odsouhlasených zaměstnancem technické správy žalované [jméno] [příjmení] a zhotovitelem ke dni [datum] s tím, že vedoucí skupiny technického dozoru Ing. [jméno] [příjmení] byl shodně toho názoru, že dílo ke dni předání nevykazuje vady, které by bránily jeho užívání. Skryté vady díla již převzaté 1. etapy (zejm. teraco podlahy, o nichž je v protokole učiněn záznam, že o způsobu řešení této vady budou vedena osobní jednání) jsou v konečném protokole zaznamenány. V protokole o předání 4. etapy díla jsou terénní a sadové úpravy z důvodů klimatických podmínek označeny jako nedodělky, které nebrání užívání díla, s termínem provedení do [datum]. Jednání žalobce, který podléhal na své vedoucí pozici jedině pokynu ředitele žalovaného - statutárního orgánu (srov. § 17 odst. 1 písm. a) zák. č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích), které je mu předmětným ukončením pracovního poměru vytýkáno, nevybočilo ani z rozsahu kompetencí žalobce, které na pozici zástupce ředitele pro výstavbu měl. Žalobce nepotřeboval ani žádné zvláštní zmocnění k zastupování žalovaného při tomto jednání. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce dostal od žalovaného pokyn, že tak ve vztahu k převzetí závěrečné 4. etapy díla i díla jako celku nemá postupovat. Pokud se týká námitky žalovaného, že důsledky jednání žalobce mu musely být známy, když tyto byly prokázány z konkrétních důkazů, pak ani tuto neshledal odvolací soud důvodnou. Dopis žalovaného ze dne [datum] (ve kterém žalovaný v reakci na dopis zhotovitele ze dne [datum] sděluje, že„ je jasné, že díky klimatickým podmínkám není možné dílo dokončit ve sjednaném termínu, kdy považuje za nutné termín předání díla prodloužit dodatkem a odpovídajícím způsobem prodloužit i bankovní záruku po dobu účinnosti SoD“) byl žalobci zaslán přílohou sekretariátem žalovaného dne [datum], avšak v mezidobí dne [datum] bylo ředitelem žalovaného a žalobcem osobně jednáno, kdy však nezazněl návrh žalovaného či jiný pokyn směřující k nepřevzetí díla. Žalobce podepsal převzetí 4. etapy a konečného díla v řádném termínu (když oznámení ze strany zhotovitele mu bylo zasláno dne [datum]) tj. dne [datum] (i s ohledem na žalobcem plánovanou dovolenou, kterou žalovaný schválil). Žalobce vycházel i z předávacího protokolu ze dne [datum], podepsaného za žalovaného [jméno] [příjmení], zejména pak i ze sdělení Ing. [jméno] [příjmení], vedoucího skupiny technického dozoru pro žalovaného, který sdělil, že dílo nevykazovalo vady, které by bránily užívání díla, a proto neshledal důvody, pro které by nemělo být dílo v daném termínu předáno a převzato (když ani tento svědek nikdy v minulosti od žalovaného neobdržel pokyn dílo nepřebírat, respektive mu byly zásadní výhrady ze strany žalované sděleny až v řádech týdnů po konečném předání díla). Z pohledu technického dozoru se jednalo o běžnou praxi za dané situace konečné dílo převzít s tím, že v protokolu bude, s ohledem na nepříznivé vegetační podmínky uvedeno, že výsadba keřů a založení trávníků bude provedena v dodatečné lhůtě. Komunikace a informovanost ze strany žalovaného ve vztahu k žalobci od počátku roku 2017 byla ze strany žalovaného záměrně naprosto nedostatečná (viz. výpověď svědka [jméno] [příjmení], že začátkem února 2017 bylo rozhodnuto, že žalobce nebude seznamován s dalšími záměry žalovaného ohledně sporného díla ani zván na společné schůzky se zhotovitelem, neboť zde bylo ze strany žalovaného podezření, že úžeji spolupracuje se zhotovitelem díla). Žalovaný s žalobcem svůj záměr či stanovisko ohledně konečného převzetí díla nesdílel (když svůj úmysl dílo nepřevzít, zaslaný datovou zprávou dne [datum] zhotoviteli, žalobci nesdělil, ani se o něm nezmínil na pravidelné poradě vedení konané dne [datum]). Stejně tak žalobce na této poradě nesdělil žalovanému skutečnost, že dílo převzal již dne [datum]). Rovněž tvrzení žalovaného, že žalobce nebyl oprávněn převzít 4. etapu či konečné dílo bez udělení plné moci ze strany žalovaného k takovému jednání nemá oporu v provedeném dokazování, když ani v minulosti neměl k takovýmto právním jednáním písemnou plnou moc žalovaného a fakticky (bez výhrad ze strany žalovaného) jednotlivé předávací protokoly v minulosti za žalovaného podepisoval, jak vyplynulo i z výpovědi ředitele žalovaného. Soudy proto učinily skutkový závěr o nevědomosti žalobce o skutečné vůli žalovaného, která nebyla prostřednictvím jasného pokynu ve vztahu k záměrům se smlouvou o dílo a k bankovní záruce žalobci vyjevena. Nevědomost žalobce o skutečné vůli žalovaného je důsledkem pochybení ředitele žalovaného, který žalobci neposkytoval jasné a úplné informace.

10. Z trestního spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, SKPV, Odbor hospodářské kriminality, č. KRPA -313110/ 2017 -000096-, bylo zjištěno, že žalovaný podal dne [datum] oznámení Městskému státnímu zastupitelství v Praze o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Předmětem trestního oznámení byly okolnosti, za kterých mělo dle tvrzení zhotovitele dojít k předání a převzetí díla, resp. k vyhotovení a podpisu dokumentu nazvaného Konečný protokol o předání a převzetí díla (předávací protokol). Dle smlouvy o dílo mělo být dílo dokončeno do [datum]. Na počátku roku 2017 již bylo zúčastněným stranám zřejmé, že tento termín nelze dodržet, protože dílo nebylo dokončené, přičemž při nedokončení díla ve sjednaném termínu hrozilo zhotoviteli uplatnění smluvní pokuty za každý den prodlení ve výši 2 282 171,41 Kč. Přesto proti vůli [anonymizováno] jako objednatele a investora díla došlo k jednání, které mělo vyvolat zdání řádného předání díla v podobě podpisu předávacího protokolu, a to osobami bez řádného zmocnění a proti jasně deklarované vůli [anonymizováno]. Dále byl [anonymizováno] uveden v omyl ve věci převzetí části díla zahrnujících provedení podlahových ploch v převzatých částech díla, kdy kvalita těchto podlahových ploch byla v zásadním rozporu s kvalitou sjednanou ve smlouvě, čímž došlo k obohacení osoby [anonymizováno] neznámé a k poškození [anonymizováno]. Jednáním mohla být [anonymizováno] způsobena škoda velkého rozsahu, přičemž některé z osob zúčastněných na podpisu předávacího protokolu, resp. dílčích předávacích protokolů, byly uvedeny v omyl, bylo využito jejich omylu, nebo jim byly zamlčeny podstatné skutečnosti. Předávací protokol byl podepsán [celé jméno žalobce] jako nezmocněným, resp. neoprávněným zástupcem [anonymizováno]. [příjmení] okamžik tvrzeného předání a převzetí díla [datum], uvedený na předávacím protokolu, není vztažen k jednotlivým podpisům zúčastněných osob. Z tohoto důvodu vznesl [anonymizováno] na osobním jednání dne [datum] opakovaně dotaz k datu podpisu, přičemž k tomuto dotazu zástupce zhotovitele Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že předávací protokol byl podepsán dne [datum] v kanceláři Ing. [celé jméno žalobce] v [obec] – [část obce], tedy mimo prostory staveniště i prostory [anonymizováno]. Nejen tyto skutečnosti svědčí přinejmenším o nestandardním a ryze účelovém postupu osob zúčastněných na tzv. předání a převzetí díla. K věci podal policii vysvětlení Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] (úřední záznam o podání vysvětlení). Uvedl, že v polovině roku 2014 se stal osobou odpovědnou na straně dodavatele, o díle má přehled, konečný protokol o předání a převzetí díla ze dne [datum] byl podepsán uvedeného dne [datum], místem byla [anonymizována dvě slova] v Praze Krči. Dané místo podpisu bylo proto, že zástupce objednatele Ing. Špička působil vedle [anonymizováno] v [část obce] i na [anonymizováno] v Krči, kde měl svou kancelář. Pokud nebylo nezbytně nutné sejít se v místě stavby a Ing. [celé jméno žalobce] byl v kanceláři v [část obce], vyšli mu občas vstříc a sešli se tam, tak tomu bylo právě i v případě podpisu konečného protokolu o převzetí díla, který se podepisoval současně s předávacím protokolem čtvrté etapy. Na rozdíl od předchozích etap zde nebylo potřeba kolaudace, proto došlo shodou okolností k podpisu v [část obce]. [ulice] část stavby byla realizována v rámci etap 1-3, poslední čtvrtá etapa obsahovala vybudování sklářské dílny a provedení tzv. sadových úprav. Dílo bylo s objednatelem projité na místě, sklářská dílna byla v pořádku. Co se týče sadových úprav, tak ty nemohly být vzhledem ke klimatickým okolnostem v plném rozsahu dokončeny, a toto bylo řešeno právě jako vada a nedodělek a zapsáno do předávacího protokolu čtvrté etapy a sjednáno dokončení do [datum]. Předání čtvrté etapy a díla jako celku předcházela písemná výzva z [datum], která byla adresována zástupci objednatele Ing. [celé jméno žalobce]. Dílo bylo ke dni [datum] dokončené a způsobilé k předání, byly řešeny pouze vady a nedodělky nebránící užívání. Ing. [celé jméno žalobce] byl od počátku osobou určenou objednatelem k vystupování za objednatele, komunikoval s TDI a dodavatelem, podepisoval dokumenty. Po dobu celého díla vystupoval takto a podepisoval, nebylo o tom žádného sporu. V době podpisu dokumentu nebylo Ing. [příjmení] nic známo o tom, že by [anonymizováno] nechtěl dílo převzít. O nechuti [anonymizováno] dílo převzít se dozvěděl až později ze zaslaného stanoviska. První zmínka o námitkách byla ze zprávy s datem [datum], kterou ale Ing. [příjmení] obdržel a přečetl až po podpisu předávacího protokolu. Navíc se jednalo o obecnou informaci bez jakéhokoli zdůvodnění. Ing. [příjmení] nikdo neinformoval o tom, že by dosavadní reprezentant [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] již neměl být partnerem k jednání. Vedle komunikace dosavadních zástupců, tedy Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno žalobce], docházelo i ke komunikaci na úrovni vedení společností, resp. [anonymizováno], komunikace v té době byla trochu zmatečná. Žalobce podal ve věci rovněž vysvětlení [datum] (úřední záznam o podání vysvětlení). V postupu vůči dodavateli stavby byly jeho pravomoci částečně definovány ve smlouvě o dílo a v souvisících dokumentech. Domnívá se, že byl oprávněn k převzetí čtvrté etapy i celé stavby, obdobně toto proběhlo u předchozích etap. U převzetí předchozích etap byl vybaven plnou mocí, ale nikoli ohledně převzetí, ale ke komunikaci se stavebním úřadem v rámci kolaudace. Celé stavební dílo bylo schopno převzetí, čtvrtá etapa už byla relativně marginální, přesto byla hotova. Terénní a sadové úpravy měly být po dohodě řešeny do [datum] v režimu odstranění vad a nedodělků nebránících užívání z důvodu nevhodnosti provádět sadové úpravy v zimním období. Od [anonymizováno] nedostal žádnou informaci či pokyn, že jeho vůlí je stavbu nepřevzít, ani by to nebylo logické, neboť stavba byla schopna převzetí. Pokud by dostal nějaký pokyn o nepřevzetí nebo informaci o zamýšleném postupu, tak by to respektoval. Dne [datum] proběhla kolaudace, rozhodnutí bylo [datum]. Již na konci roku 2016 řediteli [příjmení] nabídl ukončení činnosti, a to z důvodu, že věc je prakticky hotová. K tomuto nedošlo, ředitel chtěl, aby setrval do [datum]. Dílo mělo být dokončeno [datum]. Dne [datum] převzal výzvu dodavatele k předání a převzetí díla – čtvrté etapě a zároveň celku, k tomu pak došlo dne [datum]. Mezitím od dodavatele stavby zjistil, že [anonymizováno] plánuje s dodavatelem schůzku, jejíž obsah mu nebyl znám, na plánovanou schůzku se dotazoval ředitele, v reakci na to dostal od sekretariátu [anonymizováno] e-mail obsahující dva dopisy, jeden pro dodavatele stavby a druhý pro technický dozor. Z uvedených dokumentů nelze dovodit vůli [anonymizováno] dílo nepřevzít. Ani technický dozor investora z uvedené komunikace nepochopil, že [anonymizováno] nechce dílo převzít. S ohledem na uvedené postupoval podle základního plánu, s nímž byl ředitel [anonymizováno] seznámen a v souladu s tím pak [datum] byl podepsán dokument o převzetí a předání díla jako celku. Pokud by [anonymizováno] nechtěl dílo převzít, nebylo nic jednoduššího, než tuto informaci v jednoznačné podobě sdělit, a to se nestalo. K převzetí a předání díla došlo [datum], neboť na termín těsně před termínem dokončení dle smlouvy [datum] měl ředitelem schválenou dovolenou, čerpal ji 20. až [datum]. Dokument o konečném převzetí a předání díla poslal [anonymizováno] elektronicky, a to 14. či [datum], tato doba byla v kontextu stavby a předchozího postupu běžná. Obratem byl vyzván k předání dokumentace související se stavbou a [datum] vyzván ředitelem ke schůzce, k té došlo až po dovolené [datum] a při schůzce mu byla předána listina okamžité zrušení pracovního poměru. RNDr. PhDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ředitel [anonymizováno], podal vysvětlení dne [datum] (úřední záznam o podání vysvětlení), v něm uvedl, že od [datum] je ředitelem [anonymizováno] a jeho statutárním orgánem, Ing. Mgr. [celé jméno žalobce] byl zástupcem ředitele pro stavbu, jeho úkolem bylo vedení a kontrola předmětného stavebního projektu, měl ředitele informovat o dění a průběhu stavby a seznamovat ho s připravovanými dokumenty. Uvedl, že žalobce neměl žádné pověření čtvrtou etapu stavebního díla a následně dílo jako celek převzít, u předchozích etap takové pověření bylo, a minimálně v jednom případě existuje ten konkrétní pověřovací dokument. U předchozích etap bylo převzetí předem ohlášeno a prodiskutováno. Vůle [anonymizováno] nepřevzít stavbu jako celek byla motivována i tím, že se v průběhu stavby objevily podstatné problémy s některými podlahovými plochami, a převzetí či nepřevzetí díla jako celek byl důležitý vyjednávací argument na straně [anonymizováno]. Za stavu situace a při vhledu Ing. [celé jméno žalobce] do problematiky a při jeho inteligenci považoval ředitel za vyloučené, že by si nebyl vědom vůle [anonymizováno] dílo jako celek nepřevzít v původním termínu, navíc to vyplývalo i z komunikace s dodavatelem stavby, kterou měl k dispozici. Ing. [celé jméno žalobce] o svých krocích neinformoval [anonymizováno], přestože minimálně na pravidelné pondělní poradě [datum] bylo převzetí pravděpodobně již podepsáno. [anonymizováno] informoval Ing. [celé jméno žalobce] až ve středu [datum] formou e-mailu se dvěma dokumenty – předání a převzetí, nemá proto žádné důkazy, ale domnívá se, že Ing. [celé jméno žalobce] byl pod tlakem dodavatele stavby, už dříve byl ze strany některých pracovníků informován, že se občas Ing. [celé jméno žalobce] choval tak, jako by nestál na straně [anonymizováno], ale dodavatele stavby. Toto se projevovalo dle pracovníků např. při kontrolních dnech. Je pravdou, že Ing. [celé jméno žalobce] nabízel ukončení pracovního poměru z důvodu faktického dokončení stavebních prací, a ředitel [anonymizováno] chtěl, aby setrval do úplného dokončení stavby, tedy do [datum]. Věc byla Policií České republiky vyřízena odložením ad acta s odůvodněním, že v oznamovaném jednání nejsou policejním orgánem spatřovány žádné znaky trestné činnosti, o čemž byl oznamovatel vyrozuměn. Uvedená zjištění a závěry shrnul policejní orgán tak, že předmětné stavební dílo bylo k datu podpisu dokumentu konečný protokol o předání a převzetí díla ze dne [datum] způsobilé k předání/převzetí, tento dokument podepsaly oprávněné osoby, a to včetně tehdejšího reprezentanta objednatelem, Mgr. [celé jméno žalobce]. V okolnostech podepsání dokumentu konečný protokol o předání a převzetí díla (důvodnost, místo, čas) policejní orgán nespatřuje žádné protiprávní jednání. Nebylo zjištěno ani, že by [celé jméno žalobce] vědomě podepsal uvedený dokument proti vůli svého tehdejšího zaměstnavatele. V rámci stavebního díla se vyskytly některé dílčí vady, zvláště vady některých podlahových ploch. Nebylo zjištěno, že by vady byly zhotovitelem způsobeny úmyslně s cílem poškodit objednatele, vady jsou řešeny standardně reklamací.

11. Z výpovědi ředitele žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. bylo zjištěno, že předmětný rozhovor poskytl redaktorovi [anonymizována dvě slova] v listopadu 2017 a vypovídal tak, jak tu situaci tehdy viděl. K převzetí poslední etapy a celého díla došlo za zvláštních okolností, dílo nebylo dokončeno a žádali zhotovitele o prodloužení bankovní záruky. Představa byla taková, že než převezmou celé dílo, vyjednají například výši slevy a otázku vad díla nějak vyřeší se zhotovitelem. Z kontextu bylo jasné, že nemají zájem o převzetí celého díla a žádali o prodloužení bankovní záruky. Měl tedy za to, že tato skutečnost je žalobci dostatečně zřejmá. Žalobce byl vysoké pozici, nebyl to typ zaměstnance, který by potřeboval konkrétní pokyny vzhledem k jeho dostatečné odbornosti, proto očekával, že pokud by mělo dojít k převzetí díla, že o tom bude informovat na schůzi vedení. Konkrétní pokyn, aby dílo nepřebíral, žalobci nedal, ale předpokládal vzhledem k původnímu etablovanému procesu, že pokud by mělo dojít k převzetí, že toto bude řešeno jako důležitá otázka na poradách vedení. Očekával tedy, že tento významný krok, kterým je celé dílo ukončeno, žalobce dopředu oznámí. Přitom následně na poradě [datum] na konkrétní otázku, co je nového na stavbě, odpověděl žalobce, že nic, možná zmínil nějaké podružnosti, ale neuvedl, že tři dny před tím již celou stavbu převzal, což je velmi významný krok v celém procesu. Toto tedy na poradě neřekl a poslal to až následně ve středu e-mailem panu [příjmení] a řediteli žalovaného v kopii. Na poradě nebyl žalobce ochoten se na přímou otázku o tomto bavit a neodpověděl, což v řediteli žalovaného vyvolalo podezření, proč to udělal, bylo to netypické chování, zcela nečekané. Byl takový úzus, že žalobce má sledovat stavbu a důležitá stadia, reportovat a probírat to na poradě, považoval tedy za jeho povinnost na základě tohoto úzusu sdělit vedení [anonymizováno], že se chystá stavbu převzít. Pokud tak neučinil, udělal ředitel logický závěr, že evidentně žalobce nejednal ve prospěch [anonymizováno], neboť mimo jiné měli bankovní záruku, která byla účinnou zbraní v jednání se zhotovitelem o odstraňování vad či o slevě, a žalobce převzetím stavby zkomplikoval situaci [anonymizováno], tedy toto převzetí nebylo v zájmu [anonymizováno] a ředitel žalovaného si dovodil, že pokud to nebylo v zájmu [anonymizováno], bylo to v zájmu stavebních firem. Pracovní náplní žalobce bylo dohlížet na stavbu, byl místoředitelem pro stavbu, neměl stanoveny konkrétní povinnosti, byl na vysoké pozici, neměl tedy konkrétní popis pracovní náplně. Předtím ale jednali otevřeně a férově, najednou se jeho chování změnilo. Věděl tedy například o tom, že [anonymizováno] žádal o prodloužení bankovní záruky do konce března, i kdyby za této situace neměl tušení, že to [anonymizováno] převzít nechce, ředitel očekával, že aspoň dva týdny před domluveným převzetím toto sdělí a bude převzetí avizovat. Jeho jednání v řediteli [anonymizováno] vzbudilo podezření a za tím si stojí i dnes. Větu, kterou uvedl v článku„ Něco se stalo, že to byl ochoten udělat proti vůli [anonymizováno] a jeho vedení“, uvedl proto, že chování žalobce se velmi odlišovalo od předchozích fází. Muselo mu být zjevné, že dílo [anonymizováno] nechce převzít s tím, že měli silnou vyjednávací pozici také vzhledem ke sjednané bankovní záruce, najednou se žalobce odmlčel a dílo převzal bez předchozího projednání, neohlásil to a následně na poradě na výslovnou otázku zapřel, že dílo převzal. Podle logické úvahy ředitele [anonymizováno] bylo pravděpodobné, že to, že poškodil vyjednávací pozici [anonymizováno] a vyšel vstříc stavební firmě, udělal z nějakého důvodu, co to bylo, to konkrétně neví, ani proto nemá žádné konkrétní důkazy. Jako ředitel velké instituce nemá přesný popis práce, ale v dané situaci usoudil, že když ho redaktor [anonymizována dvě slova] oslovil a na toto se ho zeptal, tak může ve věci odpovědět a odpověděl tak, jak tu věc tehdy viděl.

12. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se podílel na výstavě budov a rekonstrukci areálu ÚOCHB v [obec] od roku 2014 do roku 2017. Se žalobcem do té doby podepisovali veškeré protokoly, žalobce byl stanoven jako osoba zastupující investora, ať už to bylo při podpisu jednotlivých měsíčních fakturací, nebo předání jednotlivých etap. K podpisu konečného protokolu podpisu došlo na [anonymizována dvě slova], jelikož pan [celé jméno žalobce] měl pracovní poměr nejen na [anonymizováno], ale i na [anonymizována dvě slova]. Jednalo se jen o formální podpis, veškeré práce byly provedeny, všechno bylo za účasti dozoru zkontrolováno, vyřešeno a zapsáno do protokolů. V době podpisu svědek nevěděl o žádných problémech s převzetím díla, až následně se dozvěděl, že přišla zpráva od ředitele [anonymizováno] v takovém obecném znění, že jsou problémy s podlahami, které je potřeba řešit, nicméně nebyly žádné podněty k tomu, že by dílo nemělo být předáno. Svědek si nebyl vědom toho, že by osobně mluvil s ředitelem žalovaného [příjmení] [příjmení] o tom, zda podepsali nebo nepodepsali se žalobcem protokol. V tomto období řešili mezi [anonymizováno] a zhotovitelem na řadě jednání problematiku podlah, ale bylo to vysloveně za účelem této problematiky, nikoli že by byl vysloveně požádán nebo vysloveně jednal o tom, proč došlo k podpisu konečného předávacího protokolu nebo k podpisu čtvrté etapy. Pokud ředitel žalovaného do trestního oznámení uvedl, že mu měl svědek na nějakém jednání sdělit, že předávací protokol nebyl podepsán [datum] ale až [datum], tak svědek k tomuto uvedl, že nebyl důvod, proč by to říkal. Na protokolu je datum a v rámci těchto dat byly protokoly vždy od první etapy až nakonec podepisovány. Neví tedy, proč by toto říkal a nepamatuje si to. Při podpisu konečného protokolu nežádal vrácení listiny ohledně bankovní záruky od žalobce, protože to asi v tu chvíli opomenul, v tu chvíli nevěděl nebo netušil, že to musí udělat. Dílo bylo technickým dozorem investora shledáno za dokončené, tedy nebyl důvod ho nepředat, ani nebyl žádný zájem to nějak urychlit. Co se týče místa podpisu, tak podepisovali se žalobcem každý měsíc fakturace, a i v předchozím období se domluvili, že nějakou formální věc, jako podpis měsíční fakturace, podepsali v [anonymizováno] věd v [část obce], protože tam byl prostě žalobce k zastižení, a v rámci [obec] bylo jednodušší přejet, protože to byly věci, které nebylo nutné podepisovat na půdě [anonymizováno]. Svědek si již přesně nevzpomínal na konkrétní den, kdy byly sporné protokoly o převzetí čtvrté etapy a konečný protokol podepsány, ale měl by to být ten den, který je v protokolu uveden, ale už si to přesně nepamatuje. O tom, že jsou ze strany [anonymizováno] nějaké pochyby v převzetí, to zjistil až následně po podpisu.

13. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], bylo zjištěno, že má velmi přátelské vztahy s ředitelem žalovaného [příjmení] [příjmení] i s žalobcem, který byl jeho zástupcem pro organizační a ekonomické záležitosti, když byl svědek ředitelem [anonymizována tři slova]. Na [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] neměl nikdy žádnou pracovní pozici, jedno období byl členem vědecké rady [anonymizováno]. Poté, co vyšel předmětný článek, se svědek setkal s řadou negativních reakcí, a to vlastně už i předtím, když věděl o tom, že byl žalobce propuštěn ze své významné pozice na [anonymizováno]. Svědkovi několik lidí říkalo, že má zástupce ředitele, který je v novinách a v takové souvislosti, kdy ti lidé samozřejmě měli dojem, že to, co se stalo, že dostal výpověď z [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], že bylo oprávněné. Stalo se, že minimálně jeden člen rady [anonymizována tři slova] požadoval na základě buď tohoto článku, nebo to bylo ještě předtím, když se uvedlo ve známost to, že žalobce skončil takhle u žalovaného, aby z principu předběžné opatrnosti byl s žalobcem také rozvázán pracovní poměr, protože je v podezření z nějakého závažného porušení pracovních povinností, a že to, že se o tom píše v novinách, může poškodit pověst [anonymizováno]. To svědek rázně odmítl, protože s tím nesouhlasil. Určitě to rezonovalo ve vědecké komunitě negativně. V akademické obci se o takové věci samozřejmě mluvilo. Svědek si už nevzpomínal, od koho slyšel negativní názory, ale řada lidí se ho zeptala, co o tom ví a jestli si myslí, že je to pravda. Svědek běžně čte [příjmení] noviny jen občas, na tento článek byl upozorněn někým cíleně. Četl i nějaký článek na nějakém serveru v souvislosti s předchozím působením žalobce v jiných institucích, ale na podrobnosti si již nevzpomínal. Vzhledem k tomu, že [příjmení] noviny jsou vlivné médium, článek mohl mít významný efekt. Pozice žalobce na [anonymizována tři slova] se změnila v červnu 2017, od [datum] nastoupil nový ředitel, a ten si vybral lidi, kteří mu vyhovovali lépe. Nelze vyloučit, že i tato věc hrála nějakou roli, ale jsou to jen spekulace.

14. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že byla zaměstnána jeko tajemnice ředitele [anonymizována tři slova]. Spolupracovala s žalobcem na [anonymizována tři slova] a mají přátelské vztahy. Když pracovala na [anonymizována tři slova], tak se ty články hodně probíraly. Vzpomíná si na dva články, které se týkaly této záležitosti ohledně žalobce. Tento konkrétní článek i druhý článek podle svědkyně působily zavádějícím způsobem, ten článek byl velmi obecný, každopádně tam byla nějaká prohlášení a tvrzení, která pokud jsou řečena někým, jako je pan ředitel žalovaného, takto má opravdu dopad, protože [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] je prostě hvězda [anonymizována dvě slova] a všichni k němu vzhlíží. Žalobce byl v té době odejit do pozice poradce z pozice zástupce ředitele, a pak na podzim, když se tohle objevilo, takto bylo jako voda mlýn tehdejšího vedení. Ačkoli byl poradce, tak vlastně nevykonával žádnou funkci, nesměl se účastnit žádných porad a byl izolovaný v kanceláři a celkově od dění v [anonymizováno]. Článek samotný měl na jeho pověst v práci špatný vliv, projevovalo se to tak, že s ním nikdo nekomunikoval a nesměl se účastnit vedení, bylo mu to dáváno najevo od nadřízených, ale nechtěli s ním jít do sporu a vyhodit ho, každopádně ho naprosto izolovali. Chodil tam a nikdo se s ním nebavil. Svědkyně se ho na článek ptala, co se vlastně konkrétně stalo. Ptala se, z jakého důvodu má ředitel žalovaného potřebu znovu to takhle rozvířit, a žalobce jí říkal, že jsou ve sporu ohledně zrušení pracovního poměru a že je to asi jako snaha nějakým způsobem mu dát vyučenou. Na [anonymizována tři slova] funguje [anonymizováno] pošta a svědkyně se domnívá, že tam proběhl i odkaz na ten článek, že se s tím tedy seznámilo všech 550 zaměstnanců. Svědkyni článek přišel tímto způsobem. Na svědkyni samotnou v článku zapůsobila špatně právě prohlášení ředitele žalovaného, protože [anonymizována dvě slova] funguje jako jedna velká pospolitost a [anonymizována tři slova] a biochemie působí jako mentor, jako [anonymizováno], který něco dokázal. Podle názoru svědkyně největší dopad měla přímá řeč ředitele žalovaného uvedená v článku, protože pan ředitel je opravdu někdo, a když takový člověk něco řekne, ukáže prstem a řekne:„ Tenhle člověk nám způsobil škodu a nechoval se tak, jak měl, a neplnil své pracovní povinnosti a šel proti nám“, takto má prostě dopad.

15. Z výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], bylo zjištěno, že žalobce byl jeho kolega z [anonymizována tři slova]. Více zaměstnanců žalovaného zná osobně, vztah mají přátelský, kolegiální, případně je zajímají společné věci, mají společné přednášky. Svědek konkrétní článek, o který se ve věci jedná, nečetl. Původně se domníval, že se jednalo o jiný článek, který vyšel někdy v březnu v [anonymizována dvě slova], ten byl o něco více medializován. Ten článek z března svědek četl, protože byl distribuován v rámci e-mailové konference na [anonymizována tři slova]. V roce 2017 byla pověst žalobce v pracovním prostředí obecně velice dobrá ve smyslu pomoci v problémech na různých úrovních, řešili každodenní problémy financování výzkumu. V období výměny ředitele, kdy se stal svědek následně v květnu 2017 zástupcem nového ředitele, se dostali k určitým informacím, které poněkud nalomily důvěru ve fungování žalobce jako zástupce ředitele, což vedlo následně ke změně organizační struktury [anonymizována tři slova] a zrušení funkce zástupce ředitele pro ekonomické a organizační věci, asi od [datum]. Žalobce poté působil jako poradce ředitele pro ekonomické a organizační záležitosti. Z pohledu svědka nebyl ani jeden z těch článku problém, problémem byl výsledek vnitřní kontroly, kdy se jednalo konkrétně o působení stavební firmy JRTech, kdy jim audit vytknul fungování této firmy v rámci [anonymizováno] a další problémy, což spíše ovlivnilo pohled na fungování žalobce jako zástupce ředitele než ty konkrétní články, které vyšly potom s relativně velkým zpožděním. Audit byl přibližně proveden na počátku roku 2017. Z vnitřní kontroly vyplynulo, že patrně existují ze strany žalobce nějaké vazby na [právnická osoba]. Nakonec se tato firma ukázala jako nepostradatelná ve směru opravy, údržby a jakékoli práce na vzduchotechnice v rámci [anonymizováno], takže došlo k tomu, že se oddělila stavební část, čili byla vysoutěžena jiná firma na stavební práce, a [právnická osoba] na bázi nějaké kontraktu působí kontinuálně na [anonymizováno], kde má zakázky omezeného rozsahu ve smyslu svého zaměření. Bylo vypsáno výběrové řízení na výměnu té firmy, ale z hlediska kvality byl výsledek tak tristní, že vedení [anonymizováno] se potom rozhodlo, aby aspoň část zakázek byla stále zajišťována touto společností, která se ukázala jako kompetentní.

16. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že předávací protokol byl podepsán v ten den, který je na něm uveden. Toto sdělil výslovně zaměstnavateli následující středu elektronicky, kdy byly protokoly poslány zástupci ředitele pro ekonomiku Ing. [příjmení] a přílohou řediteli [anonymizováno]. V pondělí [datum] tuto skutečnost na poradě vedení nesdělil, nepovažoval za zásadní o tom výslovně mluvit. [příjmení] byla velmi stručná, a tak jako řada předchozích porad. Tehdy byli v situaci, kdy si sdělovali jen to, co bylo opravdu nutné a nezbytné, například ani žalobce na poradě neobdržel informaci od vedení či od ředitele, že [anonymizováno] má záměr stavbu nepřevzít, ačkoli [datum] byl v tomto smyslu zaslán zhotoviteli dopis. Žalobce skutečnost převzetí čtvrté etapy a celého díla sice považoval za významnou skutečnost, ale v té chvíli mu to na poradě nepřišlo relevantní právě z tohoto důvodu, kdy si obě strany nesdělovaly všechny informace. Neprobíhalo tam konstruktivní řešení problémů, z porad měl dojem, že je to takové prostředí, kde přednesené problémy jsou cílem nebo potenciálním cílem ataků od kolegů, takže relevantní problémy se tam vlastně nepřednášely a řešily se individuálně přímo s ředitelem. První článek v [anonymizována dvě slova] byl na úrovni hypotéz, ale tento sporný druhý článek obsahoval přímočaré výroky, které říkaly, že se něco stalo, co se z pohledu žalobce nestalo. Ty formulace ředitele žalovaného byly celkem jednoznačné, bylo to formou odsouzení nebo prostě potvrzení toho, že to špatné se opravdu stalo. Dopad této situace cítí žalobce nejvíc v tom směru, že tento černobílý výklad dění na [anonymizováno] mu prakticky zavřel možnost ucházet se o podobnou pozici přinejmenším v akademickém nebo širším akademickém prostředí, protože se všichni znají, a ti, co to nečetli, tak by se to při první snaze získat reference dozvěděli. Otázka požadavku objednatele na prodloužení bankovní záruky zhotovitelem se řešila v obecné rovině, ale klíčové dokumenty, které to explicitně požadují, nebyly žalobci zaslány. Žalobce věděl, že nějakou část korespondence nedostává, řešil to s ředitelem [anonymizováno] a ten ho ujistil, že se to už nestane. Konkrétní výzvu nebo informaci pro stavební firmu, že dílo objednatel nechce převzít a explicitně že chce prodloužit bankovní záruku, tyto na vědomí nedostal. Sporné převzetí díla nebylo svým rozsahem nejvýznamnější, 99 % stavby bylo převzato předchozími dílčími předávacími protokoly. Poslední protokol o převzetí celé stavby nebylo možno nepodepsat. Vědělo se o řešení nějakých vad a nedodělků i z předchozích etap, takže souhrnný závěrečný protokol měl zrekapitulovat všechny, ale ty předchozí části byly převzaty a užívány už dříve. Nemohly by být užívány, kdyby nebyly převzaty. I kdyby byl podepsán pouze ten dílčí protokol, že je dokončena čtvrtá etapa a tím je všechno hotovo, tak by ty procesy odstartovaly stejně. Možná to byla jen úřední nadbytečnost, že prostě všechno ještě jednou zrekapitulovali a napsali tam všechny proběhlé skutečnosti z hlediska přejímek i všechny nedořešené záležitosti. To, že ve smlouvě je uvedeno, že se má listina ohledně bankovní záruky vrátit při podpisu nebo při převzetí díla, žalobce přehlédl a přehlédl to i zhotovitel, který ji nechtěl. Na pátek [datum] byl naplánován v zásadě jen formální podpis, protože všechny kontrolní úkony proběhly již někdy dva týdny předtím, kdy lidé ze strany provozu [anonymizováno], tzn. podřízení pana [příjmení], tu malou část prošli, podepsali, technický dozor udělal to samé, zkontroloval a zkompletoval všechny podklady, a ve chvíli, kdy žalobci projektoví technický dozor oznámil, že je možné ten protokol podepsat, protože za ně jsou všechny dílčí přílohy zkompletované a podepsané, a oni potvrdili, že dílo je způsobilé k převzetí, tak už to bylo skutečně jen o tom zkontrolovat papíry, než se to podepíše, sejít se a podepsat to. Bylo to tak, že žalobce standardně byl pátky na [anonymizováno], pro technické dozory to bylo zhruba stejně daleko na obě lokality a zhotovitel jezdil zpoza [obec], kdy to pro něj možná bylo příjemnější dojet do [část obce], takže tak jako mnohokrát předtím se v pátek sešli na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Bankovní záruka byla něco, co dostali do ruky v roce 2012, pak to tedy nejspíš leželo v trezoru, v roce 2017 to měli vyndat a v tu chvíli na to nikdo nemyslel, byť samozřejmě věděli, že její platnost je časově omezená. Žalobce věděl o tom, že se v průběhu výstavby několikrát bankovní záruka prodlužovala, bylo to na základě impulsu zadavatele, nikoli z důvodu, že by stavba něco nestíhala. Bylo to vždy v kontextu nějaké změny zadání nebo dodatečných požadavků. Tedy zapsalo se, že je prodloužena bankovní záruka, ale tu listinu nikdy žalobce v ruce nedržel. Žalobce je přesvědčen, že proces proběhl tak, jak proběhnout měl, nemá pocit, že by [anonymizováno] poškodil. Nebyl žádný důvod čekat s převzetím díla, vždycky spíš na termíny tlačili. Po převzetí mohl prostory zadavatel začít užívat. Podle reakcí okolí, od nejbližších spolupracovníků i ze širšího odborného okolí, když se s někým bavil a ptal se, jestli neví o nějakém projektu, kde by mohl figurovat, tak mu bylo řečeno, že není dobrá doba, protože toto není vyřešené. S takovým tvrzením typu, že někdo něco ukradl nebo se s někým domluvil, že něco ukradnou, tak s tím se nedá téměř bojovat.

17. Mezi stranami nebylo sporu o tom že, na pracovní poradě dne [datum] se ředitel žalovaného žalobce zeptal, zda je na stavbě něco nového a žalobce mu odpověděl, že nic.

18. Po provedeném dokazování soud získal dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci, proto z důvodu nadbytečnosti zamítnul návrhy na doplnění dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení] a RNDr. [jméno] [příjmení].

19. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že ředitel žalovaného odpověděl na otázky redaktora [anonymizována dvě slova], kdy následně na internetovém portálu wwww.idnes.cz dne [datum] v článku nazvaném„ [anonymizováno], který proslavil [anonymizována dvě slova] a výzkum léku proti AIDS, hrozí, že kvůli pochybení manažera přijde o desítky milionů“, bylo zveřejněno několik výroků ředitele žalovaného, z nichž tři (citované v prvním a druhém výroku rozsudku) soud považuje za objektivně způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce, a to zejména do sféry jeho profesního a veřejného života.

20. Podle § 81 odst. 1 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle druhého odstavce citovaného ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

21. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

22. Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

23. Dle § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

24. Podle usnesení NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být dány tyto hmotněprávní předpoklady: - existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě; - neoprávněnost, resp. protiprávnost tohoto zásahu; - existence příčinné souvislosti mezi zásahem a vzniklou újmou. V konkrétním případě je nezbytné vždy zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti vyplývajícího z ustanovení čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Je též nutným předpokladem, aby vytýkaný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala příčinná souvislost mezi nimi.

25. K intenzitě zásahů do osobnostních práv Nejvyšší soud judikoval, že:„ Je třeba, aby soudy dílčí zásahy do jednotlivých osobnostních práv zkoumaly jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Vlastní zásah je pak nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria).

26. Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, ze které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.“ 27. K porušení práva na čest může dojít nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru i zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o určité osobě. Jsou-li v kritice k charakterizaci určitých jevů a osob použity výrazy, jejichž míra expresivity je ve značném nepoměru k cíli kritiky, respektive je-li obsah kritiky nepřiměřený posuzovanému jednání kritizovaného a vyplývá-li z ní úmysl znevážit či urazit kritizovanou osobu (tzv. intenzivní exces), jde o kritiku nepřiměřenou, která je způsobilá zasáhnout do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby (viz rozsudek NS ČR 30 Cdo 1941/2004).

28. V případě hodnotících úsudků, by měla být kritika věcná, konkrétní a přiměřená. Hodnotící úsudek musí být závěrem, který lze na základě uvedených skutečností logicky dovodit. Přitom však nestačí, aby kritika sama z pravdivých skutkových podkladů vycházela. Nemá-li být kritika neoprávněným zásahem do cti, resp. pověsti kritizovaného, je současně nezbytné, aby podklady, na nichž hodnocení spočívá (pokud nejde o skutečnosti notoricky známé), byly v rámci takovéto evaluace konkrétně uvedeny, aby adresát soudu měl možnost takový úsudek přezkoumat a vytvořit si vlastní názor a současně, aby bylo zamezeno případnému vzniku nesprávných představ o skutečnostech, které sloužily hodnotiteli za podklad (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2482/2012).

29. V daném případě se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalovaný pronesl výroky, v nichž žalobce spatřuje neoprávněný zásah do svého práva na ochranu osobnosti uvedené v žalobě. Tato otázka nebyla mezi stranami sporná a drobné úpravy textu provedené redaktorem článku neměly na význam tvrzení žalovaného zásadní vliv.

30. Následně se soud u jednotlivých výroků zabýval tím, zda šlo o neoprávněný zásah do osobnostních práv fyzické osoby, tedy zda těmito výroky žalovaného mohlo dojít ke snížení důstojnosti žalobce či jeho vážnosti ve společnosti ve značné míře, a to z toho hlediska, zda by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (viz rozsudek NS ČR 30 Cdo 3223/2011). Při posuzování míry intenzity zásahu žalovaného do osobnostního práva žalobce soud přihlížel jednak k situaci, za jaké k uvedení článku došlo, kdy mezi účastníky probíhal soudní spor o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a zároveň vyšetřování ve věci trestního oznámení podaného žalovaným a jednak ke skutečnosti, že ředitel žalovaného patří k respektovaným osobnostem nejen ve vědecké komunitě a jeho prohlášení mají rozhodně na veřejné mínění neoddiskutovatelný vliv. Vzhledem k tomu, že celkové vyznění uveřejněných prohlášení ředitele žalovaného je značně difamující povahy, soud dospěl k závěru, že intenzita zásahu do osobností sféry žalobce byla značná.

31. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 332/2007 je-li zásah do osobnosti fyzické osoby, konkrétně zásah do její cti, ve skutkových tvrzeních znevažující - difamující (dehonestující) povahy, důvod vylučující neoprávněnost zásahu je zpravidla dán (neboli původce tohoto zásahu nebude odpovídat) tehdy, prokáže-li (na něm v tomto směru spočívá povinnost tvrzení, břemeno tvrzení, důkazní povinnost a důkazní břemeno), že uvedená skutková tvrzení jsou pravdivá - tzv. důkaz pravdy. Zásadně nemůže být proto poskytnuta občanskoprávní ochrana cti proti difamujícím tvrzením, která jsou pravdivá. Porušení práva na čest přitom může být způsobeno jen takovými skutkovými tvrzeními, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na cti dotčeného subjektu v očích ostatních fyzických osob, a tedy působit difamačně. Úmysl, aby taková skutková tvrzení působila difamačně, je nerozhodný. Difamující tvrzení je nutno posoudit nikoli jen podle použitých výrazů a formulací, nýbrž podle celkového dojmu s přihlédnutím ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž k tvrzení došlo. Významné musí vždy být to, aby celkové vyznění určité informace odpovídalo pravdě. Jinak řečeno, stačí, aby pravdivá byla podstatná část tvrzení (sdělení).

32. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda se jednalo o tvrzení pravdivá, přičemž na pravdivost informace je třeba klást reálné požadavky ve smyslu judikatury Ústavního soudu (viz. II. ÚS 2051/14). Je nutno vzít v úvahu, nakolik byl výrok založen na spolehlivých informacích, které autor měl či mohl mít. Výroky ředitele žalovaného vyznívají jasně v tom smyslu, že žalobce, ačkoli si byl vědom toho, že [anonymizováno] dílo převzít nechce, proti vůli [anonymizováno] se dohodl se stavebními firmami a dílo převzal. Přitom překročil své pravomoci a jednal v rozporu se zájmy [anonymizováno], v zájmu stavebních firem. Dále dospívá k závěru, že se stalo něco, že byl žalobce ochoten takto postupovat proti vůli [anonymizováno], a že do toho muselo být zapojeno více lidí.

33. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynula nepravdivost těchto tvrzení. Předně ředitel žalovaného pominul skutečnost, že objektivně neexistovaly žádné důvody, pro které by žalovaný mohl odepřít převzetí závěrečné čtvrté etapy díla. Otázka řešení vad podlah, které byly zhotoviteli vytknuty po převzetí předchozích etap, byla řešena v rámci reklamace a na dokončení čtvrté etapy neměla žádný vliv. Žalobce neměl právní důvod čtvrtou etapu (a tím i celé dílo) nepřevzít, ledaže by k tomu dostal od ředitele žalovaného přímý a jednoznačný pokyn. Takový pokyn však nedostal a tato skutečnost musela být řediteli žalovaného známa, stejně jako rozsah pravomocí žalobce, který byl jeho přímým podřízeným. Tvrzení ředitele žalovaného, že mu zástupce zhotovitele Ing. [příjmení] sdělil, že k podpisu předávacího protokolu došlo až [datum] bylo provedeným dokazováním vyvráceno (podání vysvětlení [anonymizováno] [příjmení] před policejním orgánem, jeho výpověď před soudem, výpovědi ostatních osob přítomných při podpisu protokolu v řízení sp. zn. 14C 158/2017). Soud proto dospěl k závěru, že nepravdivá tvrzení žalovaného citovaná v prvním a druhém výroku rozsudku jsou neoprávněným zásahem do osobnostní sféry žalobce a žalovanému bylo uloženo se mu za tato tvrzení omluvit jednak osobním dopisem a jednak zveřejněním omluvy na stejném internetovém portálu, na němž byl uveřejněn sporný článek.

34. Třetím výrokem soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zdržet se sporných tvrzení. Právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku je podmíněno trváním, pokračováním či reálnou hrozbou opakování zásahu. V dané věci se jednalo o jednorázové tvrzení žalovaného, které učinil ředitel žalovaného, když poskytl v listopadu 2017 vyjádření a odpovídal na otázky novináře. Jedná se tedy o jednorázový a již dokonaný zásah. Odstranění vzniklého závadného stavu nepřipadá ze strany žalovaného v úvahu, neboť žalovaný již nemá reálnou možnost své odpovědi na otázky novináře z článku odstranit.

35. Rovněž v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému omluvy za výrok„ Ze strany pana [celé jméno žalobce] mělo jít o exces ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec“ byla žaloba zamítnuta, neboť skutečné znění tohoto výroku ze strany ředitele žalovaného bylo:„ Pro nás je stěžejní, aby to jeho jednání bylo prokázáno jako exces ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec“. Takové tvrzení má zcela jiný význam a nelze je považovat za nepravdivé, neboť skutečně v rámci soudního sporu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce, bylo pro žalovaného, z hlediska břemene tvrzení, které měl jako zaměstnavatel v pracovněprávním sporu, zásadní prokázání tvrzení, že žalobce se sporným jednáním dopustil excesu ze zmocnění, které měl jako zaměstnanec. Tento výrok je tedy pravdivý a nemůže tak žalobce poškodit. 36. [ulice] výroku rozhodnutí soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhá zaplacení zadostiučinění ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím, neboť soud považuje uloženou povinnost písemné a veřejné omluvy za dostatečně účinné odčinění újmy, která byla žalovanému způsobena. Soud tak zohlednil rovněž chování kritizované osoby, kdy žalobce sám, svým netransparentním jednáním, mohl přispěl ke vzniku určitých pochybností ohledně konečného převzetí díla, když na poradě dne [datum] na výslovnou otázku ředitele žalovaného, zda je na stavbě něco nového, nesdělil, že již došlo k formálnímu převzetí čtvrté etapy a celého díla. Rovněž žalobce nevyužil možnosti, kterou mu poskytl autor článku, a přestože k tomu dostal prostor, k věci se nevyjádřil.

37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť dle judikatury Nejvyššího soudu (30 Cdo 5210/2009, 30 Cdo 2707/2013) výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 000 Kč a nákladů na právní zastoupení advokátem podle vyhl. č. 177/96 Sb. za 9 úkonů právní pomoci z tarifní hodnoty určené dle § 9 odst. 4 písm. a) uvedené vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika k vyjádření žalovaného ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], 4x účast na soudním jednání) + 9x režijní paušál 300 Kč + 21% DPH, celkem 43 026 Kč.

Poučení