8 C 443/2020 - 67

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 430 436 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 430 436 Kč za dobu od 14. 12. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 66 647 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla původně podána manželkou žalobce, která ji odůvodnila tím, že v průběhu jejich manželství vzniklo oběma manželům společné členství v žalovaném družstvu spojené s nájmem bytu č. [hodnota] v 5. nadzemním patře, domu č. p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa]. Dne 19. listopadu 2012 uzavřel žalobce bez vědomí a souhlasu manželky s panem [jméno FO] dohodu o převodu členství v družstvu s právem nájmu bytu č. [hodnota]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. ledna 2017, č. j. [spisová značka], byla smlouva o převodu členství v družstvu shledána neplatnou, čímž soud určil, že členství v družstvu nebylo na pana [jméno FO] platně převedeno a ten se členem družstva nikdy nestal. Dále soud určil, že členy družstva jsou nadále žalobce a jeho manželka. Jejich členství je spojeno s nájmem bytu č. [hodnota]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. září 2017. Dne 19. září 2016 byl notářským zápisem zúžen rozsah společného jmění manželů [jméno FO], mimo jiné tak, že družstevní podíl představující členská práva a povinnosti spojená s členstvím v žalovaném družstvu s právem nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], bude ve výlučném vlastnictví manželky žalobce. V době od ledna do května 2015 manželka žalobce písemně komunikovala s žalovaným, sdělila mu informaci, že smlouva o převodu členství v družstvu, uzavřená dne 19. listopadu 2012, byla uzavřena bez jejího souhlasu, namítla relativní neplatnost a uvedla, že v této věci bude podána žaloba na určení vlastnictví. Žalovaný poté odmítl umožnit žalobkyni nahlédnutí do seznamu členů družstva, ačkoli musel vědět, že pan [jméno FO] v mezidobí převedl své členství družstvu na paní [jméno FO]. Manželka žalobce tak neměla možnost domoci se informace o následném převodu družstevního podílu s právem nájmu bytu č. [hodnota] z [jméno FO] na [jméno FO]. S ohledem na to, že pan [jméno FO] členství v družstvu platně nenabyl, nemohl je na paní [jméno FO] sám převést. [jméno FO] se nikdy nestala právoplatnou členkou žalovaného družstva, přesto na ni žalovaný převedl vlastnictví bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a to kupní smlouvou ze dne 16. září 2016 s právními účinky vkladu ke dni 17. října 2016. Žalovaný převedl vlastnictví k bytové jednotce na paní [jméno FO] v průběhu probíhajícího soudního sporu o určení vlastnictví podílu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], a i s vědomím této skutečnosti uzavřel 16. září 2016 s paní [jméno FO] kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětnému bytu. Tato sporná otázka přitom byla projednávána při jednání představenstva žalovaného 18. února 2015, v němž je uvedeno, že představenstvo požádá o sdělení, zda existují další listinné dokumenty prokazující oprávněnost převodu členského podílu manželů [jméno FO] na pana [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení [spisová značka] bylo vlastnické právo k bytu převedeno, manželka žalobce byla nucena podat novou žalobu o určení vlastnického práva, která byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 6. Ve věci samé však byla manželka žalobce neúspěšná vzhledem k tomu, že paní [jméno FO] nabyla v dobré víře, a proto je nutné na ni hledět jako na tzv. dobrověrného nabyvatele. Žaloba manželky žalobce byla z tohoto důvodu zamítnuta. Právním jednáním žalovaného vznikala manželce žalobce škoda, jelikož žalovaný převedl bytovou jednotku na nečlena družstva a manželka žalobce, která je řádnou členkou družstva s právem nájmu bytu, v tomto bytě nemůže jednak bydlet a nemůže si ani v budoucnosti zažádat o převedení bytu do osobního vlastnictví. Nájemcům a později členům družstva, kteří v těchto bytech, které byly původně vojenské byty, byl následně umožněn odkup bytů za zvýhodněných podmínek. V daném bytě bydlela manželka žalobce s rodinou na základě nájemní smlouvy ze dne 3. 12. 2002. Jednalo se o výměnu služebního bytu za byt v [Anonymizováno], ve kterém manželka žalobce s žalobcem taktéž předtím bydlela. Manželka žalobce se proto domnívala, že právo odkoupit byt za zvýhodněných podmínek svědčí jí, jako řádné člence družstva. Byty s obdobnou rozlohou ve stejné lokalitě se prodávají za částku v rozmezí 4-6 mil. Kč. Manželka žalobce lustrací realitního trhu nalezla zcela obdobný byt v totožné lokalitě ve stejné výměře s původním jádrem, stejně vnitřně situován, a to za částku 3 600 000 Kč. Od této částky manželka žalobce odečetla částku 1 169 564 Kč, kterou za byt zaplatila žalovanému družstvu paní [jméno FO], neboť stejnou částku by bytovému družstvu zaplatila i ona. Žalované družstvo mělo porušit generální prevenční povinnost podle § 2900 o. z. Manželka žalobce 6. září 2019 vyzvala žalované družstvo k umožnění práva nájmu bytu č. [hodnota] s tím, že v budoucnu by si ráda převedla byt do osobního vlastnictví, případně žádala o možnost převést jinou srovnatelnou jednotku do svého vlastnictví. K obdobnému poté manželka žalobce žalovaného vyzvala dopisem ze dne 2. listopadu 2017. Žalované družstvo mělo vyčkat na rozhodnutí ve věci [spisová značka] a po pravomocném rozhodnutí převést bytovou jednotku na řádného člena družstva, pokud tak neučinilo, tak pochybilo a tímto jednáním vznikla manželce žalobce škoda, a to ve výši 2 430 436 Kč. Tato pohledávka byla poté smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 22. října 2020 postoupena na žalobce, manžela původní žalobkyně.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí. Původní žalobkyně tvrdila, že jí jako jediné osobě náleží družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu jednotky, a že paní [jméno FO] se nikdy nestala právoplatnou členkou bytového družstva. Toto tvrzení je ovšem nesprávné. Obvodní soud pro Prahu 6 pravomocně v řízení pod sp. zn. [spisová značka] rozhodl, že vlastníkem jednotky je paní [jméno FO], která vlastnictví nabyla od žalovaného v dobré víře. Totéž platí rovněž o vlastnictví samotného družstevního podílu a s ním spojeným právem nájmu jednotky. [jméno FO] nabyla družstevní podíl v dobré víře na základě smlouvy uzavřené s panem [jméno FO] v roce 2014, tj. předtím než se původní žalobkyně, manželka žalobce, začala domáhat určení neplatnosti dohody. [jméno FO] následně vykonávala členská práva a plnila své povinnosti, zejména se na rozdíl od manželů [jméno FO] podílela na splácení dalšího členského vkladu, respektive splácení pořizovací ceny jednotky. [jméno FO] nabyla za úplatu vlastnictví družstevního podílu, rovněž právo nájmu. Právo na následné převedení jednotky do soukromého vlastnictví tedy svědčilo jí jako právoplatné člence bytového družstva. Manželé [jméno FO] se nikdy nepodíleli na úhradě nákladů spojených s pořízením jednotky. Je pravdou, že ji užívali na základě nájemní smlouvy, kterou žalobce uzavřel se Správou vojenského bytového fondu dne 3. 12. 2002, a uhradili žalovanému základní členský vklad ve výši 1 000 Kč. Dohodu o úhradě dalšího členského vkladu, s jejímž uzavřením a realizací zákon spojuje nárok na převedení družstevního bytu do osobního vlastnictví, ovšem nikdy neuzavřeli. Manželé [jméno FO] měli právo užívat jednotku na základě nájemní smlouvy, fakticky ovšem součástí jejich podílu nikdy nebylo právo na převedení jednotky do osobního vlastnictví a jemu odpovídající povinnost uhradit další členský vklad. Tomu nasvědčuje rovněž skutečnost, že žalobce si v rámci dohody sjednal s panem [jméno FO] převedení družstevního podílu za úplatu ve výši, jež odpovídá základnímu členskému vkladu, tj. 1 000 Kč. Žalovaný ani s jedním z manželů [jméno FO] nikdy neuzavřel smlouvu o nájmu jednotky, takovou smlouvu uzavřel žalovaný až 6. 5. 2013 s panem [jméno FO], a to až poté, co se prostřednictvím dohody o úhradě dalšího členského vkladu ze dne 11. 1. 2013 zavázal podílet se na úhradě pořizovací ceny jednotky. Přestože soud rozsudkem určil, že manželé [jméno FO] jsou členy bytového družstva, toto rozhodnutí není pro žalovaného s ohledem na ust. § 159a odst. 1 občanského soudního řádu závazné, neboť žalovaný nebyl účastníkem daného řízení. Z odůvodnění rozsudku vůbec nevyplývá, že by se soud zabýval otázkou členství paní [jméno FO] v bytovém družstvu. Nesprávný je rovněž v tom směru, že určuje, že manželé [jméno FO] jsou společnými členy bytového družstva, přestože družstevní podíl byl již rok před právní moci rozsudku převeden do výlučného vlastnictví manželky žalobce. Žalovaný tedy při převodu vlastnictví jednotky na paní [jméno FO] postupoval v souladu se zákonem, stanovami bytového družstva a pro něj závaznými rozhodnutími orgánů veřejné moci. Žalovaný převedl jednotku na osobu, která nabyla družstevní podíl v dobré víře a podílela se na úhradě pořizovací ceny nemovitosti, tj. splnila zákonem a stanovami vymezené podmínky pro převedení jednotky do jejího vlastnictví. I kdyby manželce žalobce vznikla škoda, nelze za vznik škody činit odpovědným žalovaného. Škoda jí potenciálně nevznikla v důsledku převodu vlastnictví jednotky, nýbrž v důsledku převodu družstevního podílu, tj. protiprávním jednáním jejího manžela, současného žalobce, který překročil své zákonné oprávnění při výkonu správy společného jmění manželů. Původcem případné škody, která měla vzniknout manželce žalobce, je paradoxně nynější žalobce. Žalovaný považuje za absurdní, aby za nynější procesní situace žalobce sám těžil ze svého protiprávního jednání a snažil se odpovědnost za negativní důsledky svého jednání přenést na jiný subjekt.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Žalobce se dne 3. 12. 2002 stal nájemcem služebního bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] ve vlastnictví České republiky – Ministerstva [Anonymizováno] (nájemní smlouva ze dne 3. 12. 2002 uzavřená mezi Správou vojenského bytového fondu [adresa] a žalobcem).

5. Původní žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a současný žalobce jsou manželé, manželství uzavřeli dne [datum] (oddací list).

6. Žalobce podal přihlášku do žalovaného družstva 13. 3. 2012. Do přihlášky uvedl rovněž jméno, příjmení, titul manželky a její datum narození. V přihlášce je uvedeno, že podmínkou přijetí do družstva je zaplacení základního členského vkladu ve výši 1 000 Kč, nejpozději do konání ustavující členské schůze. Další podmínkou členství je uzavření závazku vůči družstvu na zaplacení podílu na kupní ceně domu, v němž je člen nájemcem bytu a dalšího budoucího majetku družstva, a to formou dalšího členského vkladu.

7. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu, uzavřené dne 19. 11. 2012, bylo zjištěno, že touto smlouvou převedl žalobce jako převodce na [jméno FO] jako nabyvatele družstevní podíl v žalovaném bytovém družstvu s tím, že součástí členských práv spojených s družstevním podílem je rovněž právo nájmu k bytu č. [hodnota].

8. Žalované bytové družstvo a pan [jméno FO] uzavřeli dne 11. 1. 2013 dohodu o úhradě dalšího členského vkladu na podílovou koupi nemovitosti formou splátek s akontací, kterou se [jméno FO] zavázal uhradit družstvu podílovou část kupní ceny formou dalšího členského vkladu na zaplacení bytu družstevníka ve výši 1 169 564 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 5 871 Kč měsíčně, počínaje nabytím vlastnických práv k bytovým domům družstvem, nejpozději do 20. dne v měsíci s tím, že nesplacení dalšího členského vkladu ve výši dvou splátek sjednaného závazku v průběhu kalendářního roku by mělo za následek zrušení jeho členství v družstvu podle stanov a ztrátu práva nájmu družstevního bytu (smlouva ze dne 11. 1. 2013).

9. Žalované bytové družstvo uzavřelo s [jméno FO] jako členem družstva nájemní smlouvou o užívání družstevního bytu, jejímž předmětem byl nájem předmětného bytu č. [hodnota], dne 6. 5. 2013.

10. Bytové družstvo se stalo vlastníkem předmětného domu s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 15. 3. 2013 na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2012, uzavřené mezi Ministerstvem [Anonymizováno] jako prodávajícím a bytovým družstvem jako kupujícím Českou republikou – Ministerstvem [Anonymizováno].

11. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu v žalovaném bytovém družstvu, uzavřené mezi [jméno FO] a [jméno FO] dne 17. 9. 2014, bylo zjištěno, že [jméno FO] jako převodce a [jméno FO] jako nabyvatel uzavřeli tuto smlouvu, kterou převodce na nabyvatele převedl družstevní podíl v žalovaném bytovém družstvu. S převodem družstevního podílu došlo zároveň i k převodu nájmu bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1 v 5. nadzemním podlaží domu na adrese v [adresa], a to za cenu 1 426 920 Kč. Převodce dále prohlásil, že nemá jako člen družstva a nájemce bytu vůči družstvu žádné závazky, vyjma nesplacené anuity ve výši 1 123 080 Kč a dlužného nájmu ve výši 68 565 Kč. Ujednáno bylo, že dlužný nájem bude uhrazen z celkové ceny za převod k rukám družstva při potvrzení smlouvy družstvem.

12. Žalovaný poté uzavřel s [jméno FO] jako členem družstva dne 13. 10. 2014 nájemní smlouvu o užívání družstevního bytu č. [hodnota] v 5. nadzemním patře domu č. p. [Anonymizováno] na adrese [Anonymizováno], [adresa] (nájemní smlouva ze dne 13. 10. 2014).

13. Ze zápisu z jednání představenstva ze dne 18. února 2015, představenstva žalovaného, bylo zjištěno, že pod bodem různé je uvedeno, že představenstvo rozhodlo o zaslání dopisu pí. [adresa] ohledně poskytnutí informací k převodu členských práv mezi [jméno FO] a panem [jméno FO]. Představenstvo tímto požádá o sdělení, zda existují další listinné dokumenty prokazující oprávněnost převodu členského podílu manželů [jméno FO] na pana [jméno FO].

14. Dne 10. 4. 2016 žalovaný sdělil [jméno FO] instrukce a harmonogram platby a následného převodu předmětné bytové jednotky do jejího vlastnictví. Dne 16. 9. 2016 pak uzavřeli kupní smlouvu, kterou převedl žalovaný do vlastnictví [jméno FO] předmětnou bytovou jednotku a spoluvlastnické podíly na společných částech bytového domu s tím, že vklad vlastnického práva v její prospěch dle této smlouvy byl povolen s právními účinky ke dni 17. 10. 2016 (platební instrukce ze dne 10. 4. 2016, kupní smlouva ze dne 10. 4. 2016 a výpis z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] pro obec [adresa], k.ú. [adresa]).

15. Dne 19. 9. 2016 manželka žalobce a žalobce smluvně zúžili rozsah SJM mimo jiné tak, že manželka žalobce bude mít po uzavření smlouvy ve svém výlučném vlastnictví družstevní podíl v žalovaném bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo nájmu předmětné bytové jednotky, (notářský zápis NZ [Anonymizováno], N [Anonymizováno], sepsaný dne 19. 9. 2016 notářem [tituly před jménem] [jméno FO]).

16. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 12. 1. 2017, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci 13. 9. 2017, bylo zjištěno, že v řízení vedeném na základě žaloby podané [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO] (manželka žalobce) proti žalobci v pozici žalovaného a proti druhému žalovanému [jméno FO] bylo určeno, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0] (žalobce) jsou společnými členy [Anonymizováno] (žalovaného). Jejich členství je spojeno s nájmem bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že mezi stranami bylo nesporné a bylo prokázáno přihláškou za člena družstva, že žalovaný č. [hodnota] (nyní žalobce) se na základě přihlášky ze dne 13. 3. 2012 stal členem družstva a členem družstva byl až do 24. 11. 2012, následně od 25. 11. 2012 byl jako člen družstva evidován [jméno FO]. Mezi manželi [jméno FO] bylo učiněno nesporným, že o uzavření dohody o převodu členských práv a povinností v družstvu mezi žalovaným č. [hodnota] (nyní žalobcem) a žalovaným č. [hodnota] žalobkyně, manželka současného žalobce, nebyla informována. Žalobkyně vůči žalovanému č. [hodnota] (současný žalobce) a vůči žalovanému č. [hodnota] (pan [jméno FO]) namítla neplatnost právního úkonu převodu členských práv a povinností v družstvu přípisem ze dne 28. 1. 2015, který byl doručen 1. žalovanému (nyní žalobce) dne 28. 1. 2015 a [jméno FO] 5. 1. 2016.

17. Rozsudkem zdejšího soudu [spisová značka] ze dne 4. 9. 2019, který nabyl právní moci ve výrocích ve věci samé dne 18. 12. 2019, byla zamítnuta žaloba [tituly před jménem] [jméno FO], manželky žalobce, na určení, že [právnická osoba] je vlastníkem sporné bytové jednotky č. [hodnota] a žaloba, aby bytové družstvo bylo povinno převést tuto bytovou jednotku na [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že výlučné vlastnictví žalobkyně (manželky současného žalobce) k družstevnímu podílu a s tím spojené právo na uzavření nájemní smlouvy k předmětnému bytu žalobkyně pozbyla ve prospěch [jméno FO], neboť vlastnictví k tomuto družstevnímu podílu a členství v bytovém družstvu spojené s právem nájmu k předmětnému bytu získala [jméno FO] ke dni 17. 9. 2014 uzavřením smlouvy o převodu družstevního podílu v dobré víře v oprávněnost pana [jméno FO] družstevní podíl převést, když [jméno FO] v řízení prokázala, že v době uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu s panem [jméno FO] a ani později, se nemohla dozvědět, že k převodu družstevního podílu z pana [jméno FO] na pana [jméno FO] vůbec nedošlo, a že pan [jméno FO] převáděl družstevní podíl na [jméno FO] jako neoprávněná osoba. Soud uzavřel, že nelze mít pochyb o řádném nabytí vlastnického práva [jméno FO] k bytové jednotce, kterou nabyla v pozici člena bytového družstva a vlastníka družstevního podílu.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené mezi [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], manželkou žalobce, a žalobcem dne 22. 10. 2020, bylo zjištěno, že manželka žalobce na něj postupuje pohledávku ve výši 2 430 436 Kč z titulu náhrady škody, bližší specifikace pohledávky je obsahem žaloby ze dne 2. 4. 2020 za dlužníkem – žalovaným bytovým družstvem.

19. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí a z důvodu nadbytečnosti zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem svědkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] (bývalý statutární orgán žalovaného), výslechem manželky žalobce a zvukovým záznamem z jednání zdejšího soudu, při kterém byl vyhlášen rozsudek ve věci [spisová značka].

20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná 21. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se stal nájemcem sporného bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno], který byl v té době ve vlastnictví České republiky - Ministerstva [Anonymizováno]. Tento byt mu byl pronajat jako byt služební nájemní smlouvou ze dne 3. 12. 2002. V roce 2011 vzniklo žalované bytové družstvo a žalobce jako nájemce předmětného bytu podal dne 13. 3. 2012 do tohoto bytového družstva přihlášku. Žalobci a jeho manželce vzniklo společné členství v družstvu podle § 703 odst. 2 z. č. 40/1964, občanský zákoník. Následně žalobce smlouvou ze dne 19. 11. 2012 převedl členská práva a povinnosti v družstvu na [jméno FO], s nímž žalovaný uzavřel dne 11. 1. 2013 dohodu o úhradě dalšího členského vkladu na podílovou koupi nemovitosti formou splátek s akontací a dne 6. 5. 2013 rovněž nájemní smlouvu k předmětnému bytu. [právnická osoba] se stalo vlastníkem předmětného domu s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 15. 3. 2013 na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2012, uzavřené mezi Českou republikou -Ministerstvem [Anonymizováno] jako prodávajícím a bytovým družstvem jako kupujícím. [jméno FO] poté převedl družstevní podíl smlouvou ze dne 17. 9. 2014 na [jméno FO], s níž uzavřel žalovaný nájemní smlouvu a následně převedl vlastnictví k bytové jednotce na [jméno FO] kupní smlouvou ze dne 10. 4. 2016 s právními účinky vkladu ke dni 17. 10. 2016, na základě žádosti [jméno FO] o doplacení dalšího členského vkladu a následné umožnění převodu bytu do osobního vlastnictví ze dne 26. 11. 2014. Manželka žalobce se dovolala relativní neplatnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu ze svého manžela - žalobce na pana [jméno FO] až dopisem ze dne 28. 1. 2015.

22. Soud dospěl shodně s výsledky předchozích řízení pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] vedených u zdejšího soudu, k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobcem a panem [jméno FO] o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu ze dne 19. 11. 2012, na základě které se pan [jméno FO] stal členem bytového družstva 25. 11. 2012, je neplatná, a to relativně podle § 40a občanského zákoníku. Důvod neplatnosti vyplývá z § 145 odst. 2 občanského zákoníku, neboť k uzavření takové smlouvy bylo třeba souhlasu obou manželů.

23. Z konstantní judikatury vyšších soudů vyplývá, že právní úkon, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti podle § 40a obč. zák. se považuje za platný se všemi důsledky z toho na právní vztahy vyplývajícími, dokud se ten, na jehož ochranu je důvod neplatnosti právního úkonu určen, neplatnosti nedovolá. Jestliže se oprávněná osoba dovolala (vůči druhému, resp. všem účastníkům právního úkonu) tzv. relativní neplatnosti důvodně, je právní úkon neplatný od svého počátku (ex tunc), viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2237/2008.

24. Manželka žalobce se neplatnosti smlouvy uzavřené mezi žalobcem a panem [jméno FO] dovolala vůči žalobci dne 28. 1. 2015, vůči [jméno FO] ke dni 5. 1. 2016. Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle § 49a z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, považuje se právní úkon za platný, dokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolán. Vzhledem k tomu, že dohoda, kterou uzavřel [jméno FO] s [jméno FO] o převodu členských práv a povinností již dne 17. 9. 2014, byla uzavřena v situaci, kdy se manželka žalobce relativní neplatnosti předchozí dohody o převodu členských práv a povinností ještě nedovolala, v době uzavření této dohody se tedy ještě dohoda z 19. 11. 2012 považovala za platnou se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Na tom nic nemění ani to, že důvodným dovoláním se relativní neplatnosti právního úkonu vůči druhému, respektive všem jeho účastníkům, je právní úkon neplatný od svého počátku. Za uvedené situace je zapotřebí pokládat dohodu z 19. 11. 2012 za platný právní úkon až do data 5. 1. 2016. Jestliže na jejím základě uzavřelo bytové družstvo s [jméno FO] smlouvu o nájmu předmětného bytu a považovalo ho za člena družstva, je jeho postup zcela v souladu se zákonem. Rovněž na smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, uzavřenou mezi [jméno FO] a [jméno FO] dne 17. 9. 2014, je třeba hledět jako na platnou v době jejího uzavření. Pokud žalovaný za této situace považoval jak pana [jméno FO], tak následně [jméno FO] za členy družstva, s [jméno FO] dále uzavřel také nájemní smlouvu k předmětnému bytu, je třeba tyto smlouvy považovat za platné přinejmenším až do okamžiku, kdy se manželka žalobce dovolala relativní neplatnosti smlouvy ze dne 19. 11. 2012, tedy minimálně do ledna 2016. Vzhledem k tomu, že se [jméno FO] stala členkou družstva a nájemcem družstevního bytu na základě platné smlouvy, družstvo postupovalo v souladu se stanovami a se zákonem, když na [jméno FO] převedlo vlastnické právo ke spornému bytu. V řízení bylo tedy prokázáno, že žalovaný svým postupem neporušil žádnou zákonnou povinnost, naopak postupoval v souladu se zákonem a stanovami, když převedl vlastnické právo k bytu své člence a nájemkyni bytu. Nebyl tak prokázán základní předpoklad odpovědnosti za tvrzenou škodu. Jen na okraj je třeba uvést, že tím, kdo porušil svoji právní povinnost a disponoval majetkem ve společné jmění manželů bez souhlasu manželky, čímž způsobil relativní neplatnost smlouvy ze dne 19. 11. 2012, je právě žalobce.

25. Rovněž námitka žalobce, že jeho členství v bytovém družstvu bylo určeno pravomocným rozsudkem zdejšího soudu [spisová značka] ze dne 12. 1. 2017, které nabylo právní moci 13. 9. 2017, není ve věci relevantní, neboť žalovaný nebyl účastníkem tohoto řízení a výrok pravomocného rozsudku je subjektivně závazný zásadně jen pro účastníky řízení a jejich právní nástupce. Z toho vyplývá, že i vůči tomu, kdo nebyl účastníkem řízení a ani zákon nestanoví, že by pro něj bylo pravomocné rozhodnutí soudu závazné, nepůsobí, nejde-li o rozhodnutí o osobním stavu – materiální účinky právní moci rozsudku. Pro soudy, správní úřady a jiné orgány je výrok pravomocného rozsudku v jiných než statusových věcech závazný jen potud, pokud posuzují (jako předběžnou otázku) mezi účastníky právní vztahy, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím. Ten, kdo nebyl účastníkem řízení a není jeho právním nástupcem a ani podle zákona vůči němu není pravomocné rozhodnutí soudu závazné, může uplatňovat svá práva bez zřetele k tomu, jak o nich bylo pravomocně rozhodnuto v jiných řízeních (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 813/2015).

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady sestávají z nákladů na právní zastoupení žalovaného, a to za 3 úkony právní služby x 18 060 Kč za jeden úkon (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 17. 3. 2021, účast na jednání 13. 7. 2023) + 3x režijní paušál 300 Kč + 21 % DPH, celkem 66 647 Kč, přičemž soud nepřiznal žalovanému náhradu za úkon právní služby spočívající v nahlížení do spisu, neboť tento úkon soud nepovažuje za samostatný úkon právní služby, ale za součást přípravy zastoupení v rámci úkonu převzetí a příprava zastoupení.

Poučení