8 C 46/2023 - 319

Rubrum

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Miladou Trůblovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, aby bylo určeno, že [jméno FO], narozená [datum], která zemřela dne 2. 10. 2022, naposledy trvalým pobytem [adresa], byla k datu svého úmrtí vlastnicí pozemku stavební parcely č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo] rodinný dům, pozemkové parcely č. [číslo] – trvalý travní porost, pozemkové parcely č. [číslo] – ostatní plocha, pozemkové parcely č. [číslo] – ostatní plocha, vše v obci a katastrálním území [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [číslo] u Katastrálního úřadu pro [adresa] katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 502 704,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prachaticích na nákladech státu částku 24 298,75 Kč na účet č. [č. účtu], VS [var. symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce žalobou ze dne 23. 2. 2023 navrhl, aby bylo učeno, že [jméno FO], narozená [datum] která zemřela dne 2. 10. 2022, byla k datu svého úmrtí vlastnicí stavební parcely č. [číslo] jehož součástí je stavba čp. [číslo] – rodinný dům, pozemkové parcely č. [číslo] – trvalý travní porost, pozemkové parcely č. [číslo] – ostatní plocha a pozemkové parcely č. [číslo] – ostatní plocha, v katastrálním území [adresa], nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [číslo] u Katastrálního úřadu pro [adresa] katastrální pracoviště [adresa]. Žalobu odůvodnil tím, že jeho matka [jméno FO] převedla předmětné nemovité věci na žalovaného č. [číslo] a č. [číslo], kteří jsou synovci žalobce, a to na základě darovací smlouvy ze dne 3. 11. 2021 s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 26. 11. 2021. Žalobce tvrdí absolutní neplatnost darování, je zde rozpor mezi stavem zapsaným a stavem faktickým. Po učení, že zůstavitelka je vlastnicí nemovitých věcí, budou nemovité věci zahrnuty do aktiv dědictví, kdy žalobce jako syn dárkyně je jejím dědicem. Žalobce má tedy naléhavý právní zájem na určení. Neplatnost právního jednání spatřoval žalobce v tom, že dárkyně již mnoho let před smrtí trpěla četnými neduhy psychického rázu, zejména zapomínala důležité i méně důležité věci, byla částečně dezorientována, měla úzkostné stavy a podobně. Po úmrtí dlouholetého druha dárkyně [jméno FO] začátkem jara 2021 tyto zdravotní komplikace progredovaly, kdy žalobce osobně vezl dárkyni na psychiatrické vyšetření k MUDr. [anonymizováno] do Prahy. Dárkyně navštěvovala dále psychiatričku MUDr. [Anonymizováno] ve [adresa]. Vedle depresí trpěla dle mínění žalobce značným úbytkem kognitivních funkcí. Byla pouze hrubě orientována místem a časem, měla zpomalené vnímání a paměť s narušeným vybavováním. Darování vlastnického práva bylo učiněno právě v době trvání této duševní poruchy, v jejímž důsledku byly rozpoznávací i ovládací schopnosti dárkyně podstatně sníženy, dárkyně tedy nebyla schopna posoudit následky svého jednání. Tomu také svědčí chování dárkyně po darování, kdy někomu tvrdila, že se nic takového nestalo, že se teprve bude rozhodovat, jiné osobě přiznala, že udělala chybu, když se unáhlila s darem. Dárkyně si nebyla plně vědoma kroků, které činila, aniž by byla schopna domyslet jejich důsledky. Dárkyně učinila žalobci to samé, co jí učinila její matka, která jí obdobným způsobem „vydědila“, čím dárkyně po zbytek života značně psychicky trpěla a brala to jako újmu. Těžko si představit, že by při zdravém úsudku provedla dárkyně to samé svému synovi, který o ni ve stáří vzorně pečoval. Žalobce spatřuje neplatnost darovací smlouvy i v tom, že darování je v rozporu s dobrými mravy. Matka žalobce darovala hodnotný nemajetný majetek synovcům žalobce, aniž by jakkoliv v tomto směru žalobce kompenzovala, případně i svou dceru, darování je faktickým vyděděním žalobce a jeho potomka z podstatné části dědictví. Nadto „vyděděným“ je žalobce, který dlouhodobě o svou matku pečoval, zajišťoval jí veškerý možný životní komfort, a navíc se maximální měrou zasloužil o předmětnou nemovitost. Je to žalobce, který začátkem 90. let nemovitost nalezl, na její pořízení poskytl finanční prostředky. V době pořízení byla stavba ve stavu ruiny. Žalobce sám na své náklady nemovitost zrekonstruoval. Žalobce měl a má truhlářskou firmu, na předmětné stavbě pracoval nejen žalobce osobně, ale i jeho zaměstnanci. Žalobce hradil jak náklady na materiál, tak i na pracovníky. Žalovaní, respektive jejich matka, sestra žalobce, se na rekonstrukci žádným způsobem nepodíleli. Současný stav stavby je takový, že je nejen způsobilá ke komfortnímu užívání ze strany rodiny, nýbrž se i pronajímá komerčně. Žalobci je známo, že každý může svým majetkem nakládat dle vlastní vůle, takové jednání však nemůže být v rozporu s dobrými mravy, jako je tomu v tomto případě. Tomu odpovídá i paralela s pravidly vydědění v případě smrti zůstavitele. Avšak ani to není možné vždy, zákon výslovně uvádí důvody, které mohou k platnému vydědění vést, tyto důvody jsou poměrně závažné a rozhodně by vůči žalobci nemohly v daném případě obstát. Vysoce nemravné považuje žalobce i jednání žalovaných, kteří coby dospělí a svéprávní lidé dar přijali, tento krok učinili za zády žalobce, aniž jej o tom informovali. To vše byli schopni učinit přesto, že jim žalobce byl po celý život takřka druhým otcem. Žalobce se se žalovanými od jejich útlého věku často stýkal, společně každý rok podnikali výlety, a to i do zahraničí, jejich vztahy byly nadstandardní. Dle žalobce je tedy darovací smlouva v rozporu s dobrými mravy, jestliže žalobce vůči své matce nepsané povinnosti jakožto syn plnil beze zbytku, matka naopak pravidla o spravedlivém dělení majetku mezi své potomky (není-li zde závažný důvod pro jiný postup) zcela pominula, jednoznačně upřednostnila jednoho ze svých potomků, respektive jeho děti, aniž by k tomuto měla jakýkoliv důvod. Jednání dárkyně vnímá žalobce jako evidentní nevděk ze strany matky vůči němu.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nemovité věci, jejichž žaloba se týká, byly zcela vážně a svobodně darovány žalovaným jejich zemřelou babičkou [jméno FO], která tak učinila v rámci obvyklých rodinných vztahů, jak tomu bývá, když babička daruje vnoučatům majetek. Dle žalovaných není pravdou, že by dárkyně trpěla duševní poruchou či jakýmikoliv jinými neduhy, které by měly dopad na svéprávnost dárkyně. Naopak okolím byla vnímána jako velmi orientovaná a činorodá osoba, která své osobní a majetkové záležitosti vyřizovala sama bez zásahu třetích osob. Toto mohou doložit svědecky sousedky dárkyně, podle nich dárkyně vždy působila orientovaně a zcela příčetně, což vyplývá i z lékařských zpráv, a to obvodní praktické lékařky MUDr. [anonymizováno], která dárkyni pravidelně ošetřovala, na ošetřující lékařku působila dárkyně vždy svéprávně a orientovaně. Žalovaní předkládají podrobnou zdravotní dokumentaci psychiatričky MUDr. [anonymizováno], ke které dárkyně docházela po smrti svého druha. Z této se podává, že dárkyně byla vždy lucidní a plně orientovaná, a to i v době bezprostředně po úmrtí svého partnera, tím spíše pak v době darování nemovitosti žalovaným, kdy byla dárkyně již medikována a její psychické rozpoložení se dle lékařských zpráv zlepšovalo. Pokud byla dárkyně po náhlém odchodu životního partnera plačtivá a úzkostná, je naprosto přirozená a pochopitelná reakce, z ničeho se nepodává, že by měla mít jakýkoliv vliv na její svéprávnost. Z dokumentace lékařky také vyplývá, že dárkyně měla ve své rodině, zejména dceři a vnucích – žalovaných, i ve své sousedce [jméno FO], oporu. Po dispozicích s nemovitým majetkem, včetně darování nemovitosti žalovaným dárkyně před lékařkou hovořila, což dokládá, že tyto dispozice činila nejen vědomě, ale i s rozmyslem. Žalovaní v pozůstalosti dárkyně dohledali dokumenty a podklady pocházející z období po úmrtí jejího partnera, kdy dle žalobce mělo dojít ke zhoršení jejího duševního stavu, které naopak prokazují plnou orientovanost dárkyně v řízení jejích majetkových poměrů. Dárkyně sama spravovala svůj účet u [Anonymizováno], zajišťovala si změnu dodavatele elektřiny (zasmluvnila si výhodnou fixací společnost [Anonymizováno] před krachem [právnická osoba] na základě zpráv o hrozících problémech se zvyšující se cenou elektřiny), zajišťovala pronájem svého bytu, účastnila se pozůstalostního řízení týkající se pozůstalostí jeho partnera a podobně. Dárkyně byla plně orientovaná a ze své svobodné vůle se rozhodla předmětné nemovité věci darovat žalovaným, jakožto svým vnukům. Žalovaní se naopak od své matky dozvěděli, že žalobce navrhl své sestře – matce žalovaných, že pokud mu přenechá byt v [Anonymizováno] z pozůstalosti dárkyně, je připraven stáhnout žalobu na určení vlastnictví nemovitosti. Postup žalobce je účelový. Stejně tak žalobce námitku neplatnosti darovací smlouvy vznesl až poté, co dárkyně zemřela, ačkoliv o darování věděl již předtím. Žalobce postupoval s cílem znemožnit znalecké posouzení dárkyně, z něhož by se muselo podat, že je plně svéprávná a orientovaná. Naopak se odkazuje na to, že dárkyně docházela k psychiatričce. Pokud jde o rozpor s dobrými mravy, k tomu se žalovaní vyjadřují tak, že babička darovala svým vnukům, k nimž měla velmi blízký vztah, část svého majetku, což je zcela běžné a v žádném ohledu z rámce dobrých mravů nevybočuje. Tvrzení, že žalobce sám na své náklady předmětnou nemovitost zrekonstruoval je zkreslující, neboť rekonstrukci dokončenou v roce 2001 realizovala především dárkyně se svým partnerem a celá široká rodina dárkyni pomáhala. Po dokončení rekonstrukce nechala dárkyně například instalovat tepelné čerpalo či přikoupila sousední pozemky. Jde v současnosti o více jak 20 let starou stavbu, projekt na rekonstrukci a stavební povolení pochází z roku 1998, stavba bude vyžadovat další investice pro její užívání. Není pravdou, že o dárkyni se staral pouze žalobce, nýbrž o dárkyni pečovala celá široká rodina a v nemalé míře i žalovaní, kteří s ní měli velmi blízký vztah. Řízení o faktickém vydědění nemá jakoukoliv právní oporu v platných právních předpisech, neboť jak sám žalobce uznává, každý má právo nakládat se svým majetkem dle své svobodné vůle. Ostatně žalobce je účastníkem pozůstalostního řízení a spolu s dcerou dárkyně, matkou žalovaných, jsou jedinými dědici, do aktiv pozůstalosti náleží mimo jiné bytová jednotka v [adresa] s garáží a úspory ve výši 619 000 Kč. Žalovaní se také vymezují proti tvrzení žalobce, že jim byl po celý život takřka druhým otcem. Toto tvrzení je značně přehnané a žalobce se jím snaží pouze ukázat, jak velkou cítí újmu v tom, že jeho matka darovala nemovitosti žalovaným. Mezi účastníky panovaly historicky standardní rodinné vztahy. Naopak žalovaní byli zaraženi změnou chování žalobce vůči dárkyni, tak vůči nim poté, co se žalobce o darování nemovitosti dozvěděl.

3. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žalobce se žalobou domáhá určení, že jeho matka [jméno FO] byla k okamžiku své smrti vlastnicí nemovitých věcí s tvrzením, že darování, na základě kterého došlo k převodu vlastnického práva na žalované je z tvrzených důvodů neplatné. Pokud bude určeno vlastnické právo dárkyni, nemovité věci se stanou předmětem dědictví, kdy žalobce je jedním z dědiců dárkyně, právním jednáním bylo zasaženo do práva žalobce. Soud má za to, že žalobce má na určení naléhavý právní zájem. Tato podmínka je tedy pro projednání žaloby splněna, ostatně žalovaní v tomto směru ani nedostatek naléhavého právního zájmu na straně žalobce nenamítali.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaní jsou vlastníky nemovitých věcí, jejich vlastnické právo je zapsáno na listu vlastnictví č. [číslo] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro [adresa] katastrální pracoviště [adresa], kdy zde jsou označeny jako stavební parcela č. [číslo] – zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemková parcela č. [číslo] – trvalý travní porost, pozemková parcela č. [číslo] – ostatní plocha a pozemková parcela č. [číslo] – ostatní plocha tak, jak i vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. [číslo]. Každý ze žalovaných vlastní jednu ideální polovinu z celku. Vlastnické právo žalovaní nabyli na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene – doživotního užívacího práva uzavřené mezi dárkyní [jméno FO], narozenou [datum], bytem [adresa] a žalovanými jako obdarovanými dne 3. 11. 2021. Ve smlouvě dárkyně prohlašuje, že je vlastnicí předmětných nemovitých věcí, které si přeje darovat svým vnukům. [jméno FO] základě smlouvy každý z obdarovaných nabývá ideální spoluvlastnický podíl na nemovitostech ve výši jedné ideální poloviny. Současně je smlouvou zřizována služebnost bytu s ohledem na zabezpečení práv dárkyně jako babičky obdarovaných, kdy strany se dohodly tak, že ve prospěch dárkyně se zřizuje věcné břemeno – služebnost doživotního výlučného užívacího práva k nemovitostem, které je dárkyně oprávněna užívat k bydlení, právo bylo zřízeno bezplatně s tím, že náklady spojené s běžným užíváním jednotky a s běžnou údržbou a drobnými opravami bude hradit dárkyně, zejména se bude jednat o dodávky médií (elektřina, plyn a voda), ostatní náklady budou hradit společně a nerozdílně obdarovaní. Vklad práva byl vložen do katastru nemovitostí dne 26. 11. 2021 s právními účinky zápisu ke dni 3. 11. 2021 pod sp. zn. [Anonymizováno]. Předmětem darování byly stavební parcela č. [číslo], jehož součástí je stavba čp. [číslo] – objekt k bydlení, pozemková parcela č. [číslo] – trvalý travní porost, pozemková parcela č. [číslo], pozemková parcela č. [číslo] – trvalý travní porost a pozemek parcelní č. [číslo] vše v katastrálním území [adresa] zapsáno na listu vlastnictví č. [číslo] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] katastrální pracoviště [adresa]. Dle sdělení katastrálního úřadu parcela č. [číslo] a parcela č. [číslo] v katastrálním území [adresa] uvedené v darovací smlouvě ze dne 3. 11. 2021 byly sloučeny při zápisu rozhodnutí státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv ze dne 16. 5. 2022, kdy zápisem parcela č. [číslo] zanikla do parcely č. [číslo]. Tímtéž rozhodnutím došlo k výměně vlastnických práv týkajících se parcely č. [číslo] bez změny polohového určení.

6. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalkyně MUDr. [anonymizováno] dne 2. 6. 2024. Znalkyně na otázku soudu, zda [jméno FO], narozená [datum] zemřelá dne 2. 10. 2022, trpěla ke dni 3. 11. 2021 duševní poruchou, a pokud ano, zda a jakým způsobem duševní porucha měla vliv na její schopnost posoudit následky jednání a ovládnout vůli a zda byla schopna chápat smysl, obsah a důsledky právního jednání učiněné tohoto dne, a to uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo darování předmětných nemovitých věcí, znalkyně odpověděla, že na základě studia podkladové dokumentace, jejímž obsahem byla dostupná lékařská dokumentace a především pak kompletní dokumentace od odborného lékaře MUDr. [anonymizováno], ambulantního psychiatra, a dále svědeckých výpovědí před soudem, znalkyně diagnosticky uzavírá, že u posuzované nastala v rámci psychosociální zátěže porucha přizpůsobení, kdy byl klinicky vyjádřen úzkostně-depresivní příznakový soubor. Jedná se o poruchu adaptace člověka na stres, který působí jako mimořádně stresující životní zážitek. Posuzovaná byla v péči psychiatra pro tuto poruchu dle dokumentace lékaře ode dne 27. 7. 2021 do doby 4. 8. 2022. Předcházela vyšetření u MUDr. [anonymizováno], praktické lékařky a dále dle dokumentace došlo k ošetření u MUDr. [anonymizováno] dle spisu. Z lékařské dokumentace MUDr. [anonymizováno] a především pak MUDr. [anonymizováno] lze konstatovat, že nebyla u posuzované přítomna taková závažná psychopatologie, která by byla důvodem psychopatologicky motivovaného chování. Znalkyně neshledala žádnou závažnou psychopatologii ve smyslu poruch orientace, myšlení, vnímání a afektivity, která by bránila takovému jednání. Kognitivní a exekutivní poruchy ve smyslu rozvinutého syndromu demence nebyly přítomny. Z psychiatrického hlediska byla posuzovaná schopna platného projevu vůle. Duševní porucha byla dle ošetřující lékařky MUDr. [anonymizováno] přítomna, byla hodnocena z pohledu ambulantního psychiatra fází těžkou, která si ale nevynutila narušenou schopnost úsudku a usuzování ve smyslu kvalitativních a kvantitativních poruch myšlení či vnímání. Exekutivní funkce ve smyslu plánování, skládání a koordinace běžných denních aktivit nebyly nijak narušeny. Předepisovaná psychofarmaka nijak závažně nenarušovala vigilitu či pozornost posuzované.

7. Znalkyně byla ve věci soudem vyslechnuta, kdy vypověděla, že k dispozici měla opisem celou zdravotní dokumentaci. Důležitý je vývoj adaptační poruchy, kdy dochází dle zdravotní dokumentace k progresi ve smyslu zlepšení. Nejbližší termín datu 3. 11. 2021 je termín ošetření dne 20. 10. 2021, je zde objektivně zaznamenáno, že zůstavitelka byla lucidní, orientována, klidnější, morózně-depresivně laděná, ale vnitřně působila pevnější, měla zlepšený spánek, trvají parestézie, myšlení bylo souvislé, nepsychotické, nesuicidální. To svědčí o tom, že nelze uvažovat o těžké depresivní poruše. Znalkyně hodnotí stav jako poruchu přizpůsobení. Pokud jde o medikaci, ze záznamu ze dne 20. 10. 2021 vyplývá, že lékařka předepsala psychofarmaka, a to Mirtazapin 15 m mg tableta, která má v podstatě jen hypnotický efekt, nikoliv antidepresivní, až od gramáže 30 mg lze uvažovat o antidepresivním efektu. Dále předepsala Velaksin 50 mg, ten rozhodně nemůžeme v takovém malém množství užívat na těžkou depresivní poruchu, zde naopak se uvažuje o 150 mg výše až do 220 mg, což je běžná dávka terapeutická na středně těžký až těžký stav, nikoliv 50 mg. Co se týče Pregabalinu, to je molekula, která se užívá na úzkost jako takovou, jedná se opět o malou terapeutickou dávku, ato i na tu úzkostnou poruchu. Melgama je vitamin skupiny B. Z psychiatrického hlediska byla zůstavitelka určitě schopna domýšlet veškeré důsledky svého jednání, nebyla u ní závažná porucha psychických funkcí ve smyslu orientace, myšlení, vnímání a efektivity ve smyslu nějakého polárního výkyvu, jako polární deprese či mánie. Psychofarmaka, která brala, dle znalkyně neměnily její vnímání, myšlení nebo rozhodování, úsudek. Určitě nic takového z klinické praxe znalkyně nevidí. Znalkyně ve spise četla zmínku o tom, že zůstavitelka byla “vyděděna“ vlastní matkou, nicméně dle znalkyně to není důvodem, že by se jednalo o fakt, který byť by byl traumatizující, by se řešil u psychiatra. Byl to fakt, který se stal. Pokud by to byl spouštěč nějaké opravdu velké újmy, na kterou by nasedla porucha s bludy, tak by se dalo odpovědět, že to člověk nesl nějakým způsobem úkorně, ale zde tady nic takového nebylo. Že by zůstavitelka jednala z chorobné motivace, nic takového znalkyně ve zdravotní ani ve spisové dokumentaci nenalezla. Znalkyně měla možnost na základě svědeckých výpovědí ve věci posoudit běžné psychosociální chování, to znamená, že paní chodila nakupovat, chodila k holiči, jezdila autem a tak dále. Znalkyně je ráda, že měla možnost se s podrobnými výslechy seznámit. Ani z těchto neshledala nic závažného, opakujícího, co by hovořilo pro ztrátu orientace.

8. Svědkyně Mgr. [anonymizováno] vypověděla, že matku žalobce velmi dobře znala, jezdila k ní na chalupu se svou dcerou minimálně dvakrát do roka, žalobkyně je navštěvovala v Praze. Bavila se s ní vždy o životě, o cestování, o dětech. Když došlo k úmrtí pana [Anonymizováno] matka žalobce ji navštívila dvakrát. Jednou z těchto návštěv se ji dotazovala, co bude dělat s majetkem, že je tam sama, na to jí ona odpovídala, že to nebude řešit, protože nechce rozbroje v rodině, má toho víc a chce, aby byla spravedlivá. Jednou jí sdělovala, že jí syn veze k lékaři [anonymizováno]. Když přijely podruhé, svědkyně neumí říct, v jakém časovém rozmezí, dle ní byla matka žalobce pomalejší, měla i zvláštní otázky, sdělovala, že se bojí sekty. Nebyla to podle ní již ta paní [jméno FO], kterou znala a mohla s ní hovořit o všem. Navštívila ji u ní doma cca 14 dní po úmrtí pana [Anonymizováno]. Druhou návštěvu časově nedokáže odhadnout. Svědkyně žalobci sdělovala, že jí přišlo, že jednak zestárla, že se i zvláštně vyjadřovala. Její matka trpěla na Alzheimera, sdělovala žalobci, že to, co viděla u své matky, viděla i u paní [jméno FO], že se s ní něco děje. To, že paní [jméno FO] převedla chalupu na vnuky, jí nikdy nesdělovala.

9. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že se žalobcem žila od roku 1990 po dobu 12 let. [jméno FO] tedy znala velmi dobře. Stýkaly se převážně v Praze, pokud přijela k lékaři. Poté, co zemřel pan [jméno FO], tak si s paní [jméno FO] převážně telefonovala, protože ona z toho byla velmi špatná. Bylo jí smutno, naposledy, co s ní svědkyně mluvila, tak jí sdělovala, že provedla asi něco „blbýho“, nemůže spát a jí prášky. Sdělovala, že napsala chalupu na vnuky, sdělovala, že má dvě děti, že to ví a že něco pokazila. Svědkyně neměla pocit, že paní [jméno FO] neví, o čem mluví. Po smrti svého druha byla smutná, rozbrečela se i do telefonu. Osobně se s ní po smrti druha již nesetkala.

10. Svědkyně Ing. [jméno FO], sestra žalobce a matka žalovaných vypověděla, že v březnu 2021 zemřel pan [jméno FO] na covid-19, se kterým její matka žila 36 let, byla to pro všechny velká rána. Bezprostředně poté matka také onemocněla covidem-19, svědkyně se k ní nastěhovala a pečovala o ni, kdy se k péči připojil i syn [Anonymizováno], byť to bylo nebezpečné, její matka nechtěla nikoho nakazit, nicméně byla ráda, že tam byl, protože jí hodně pomohl. Museli neustále kontrolovat, jestli matka dýchá, bylo to náročné. Její zdravotní stav po covidu-19 se zlepšoval, asi za měsíc již jeli poprvé do Prahy, protože zde navštěvovala odborného lékaře [anonymizováno], kde se léčila se srdcem. Matka po smrti druha chtěla hned vše řešit, cirka po třech nedělích jeli do [adresa] do banky zrušit účty, odevzdat občanský průkaz a další věci. Na poště změnili doručování, rozhodla se, že prodá byt v Praze, takže byla i zařízena schůzka s makléřem. Její psychický stav, co se týká smutku, přetrvával, matku stále celá rodina, jak ona, vnuci, tak i žalobce navštěvovali, aby nebyla sama. Protože matka byla přátelská, měla také i spoustu přátel, takže neustále u ní někdo byl. Začala chodit se sousedkou na procházky, sousedka se za ní zastavila na kávu, neustále byla v kontaktu s lidmi. Matka brala léky na srdce, dále nějaké léky na uklidnění, protože plakala, měla neustále stavy smutku. Žalobce jí vzal k doktoru [anonymizováno], který ji předepsal velké množství léků, které když začala brát, tak se její stav významně zhoršil. Obvodní lékařka jí sdělila, ať to vše vysadí. Právě na to konto jí pak poslala k MUDr. [anonymizováno], která ji medikaci srovnala. Jiné léky také ani nechtěla brát, protože jí tlumily. Ona byla vitální, aktivní, zajímala se o kulturu, chodila na koncerty, na sportovní utkání, měla hodně návštěv. Léky postupně vysazovala. Někdy na jaře, rok po smrti druha, začala matka také i řídit auto, obnovila si řidičský průkaz, což jí hodně posunulo, byla šťastná, že je soběstačná. Byly spolu v každodenním kontaktu, telefonovaly si i dvakrát denně. V žádném případě neměla nikdy pocit, že by matka nebyla orientována. Matka se svým druhem již před jeho smrtí hovořili o tom, že by chtěli chalupu darovat klukům, žalobce měl pozemek, kde si chtěl stavět. Ona je také zajištěná, hlavně pro druha matky byli kluci jediná vnoučata. S matkou žili 36 let a on je znal od narození, tu chalupu postavili oni dva, i když byla napsaná na matku, bylo to bráno, že to je jejich chalupa. Poté, co její druh zemřel, tak matka hovořila o tom, že chce splnit [Anonymizováno] přání a že to tak udělá. Tyto záležitosti řešila na základě své iniciativy, měla ráda pořádek ve věcech, v šanonech měla účty. Poštu, spořitelnu, pojistku, vše toto chtěla po smrti druha vyřešit. Nikdy neměla pocit, že by matka nevěděla, co dělá. Změnila dodavatele elektřiny, rušil se telefon druha. Ohledně darování jí matka sdělila, že tak o tom již mluvila se svým přítelem a že to tak chtějí udělat. Ona se k tomu postavila tak, že je to jejich majetek, ať s tím udělají, co chtějí. Žalobce věděl již před smrtí matky, že matka hodlá nemovitosti darovat jejím synům, protože v [adresa] jí udělal výstup, že s tím nesouhlasí a že chce místo toho byt [adresa], jestliže kluci budou mít chalupu. To bylo cca v dubnu 2021, ještě předtím, než došlo k darování. Matka jela v roce 2021 do lázní s kamarádkami koncem června nebo začátkem července a v srpnu.

11. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že byla sousedkou [jméno FO], na [adresa] bydlela již od roku 1981, bydlela tedy zde již v době, kdy paní [jméno FO] nemovitost koupila. S paní [jméno FO] se viděla téměř každý den, viděly se velice často. Stýkala se s ní i po smrti jejího druha pana Kadlece. [jméno FO] byla smutná, protože ztratila partnera, se kterým žila léta, nesla to těžce, byla plačtivá, ale jinak byla v pohodě. Pokud covid ustoupil, svědkyně za ní docházela, daly si kávu. Když potřebovala nakoupit, tak jí svědkyně odvezla do [adresa]. [jméno FO] fungovala normálně sama, pouze byla plačtivá, protože se jí stýskalo a těžce to nesla. Dostala nějaké léky, po kterých jí nejdříve bylo hodně špatně, takže nakonec skončila u lékařky ve [adresa] a ta jí prášky sebrala. Dala jí jiné a od té doby se začala zlepšovat. Začala jezdit i autem. Společně chodily do lesa, chodily na procházky. Říkala, že by byla ráda, kdyby v domě zůstali kluci. Například potřebovala vyřešit ještě kus pozemku, to bylo již v době, co její přítel zemřel, takže to dala do kupy a poté nemovitosti přepsala na kluky. Jednalo se o pozemek, kdy vedle domu byl vjezd a ten byl souseda. Tento kus pozemku odkoupila, aby zajistila vjezd k nemovitosti. Automobilem si dojela do [adresa], sjela si k lesu, šla na houby. Fungovala úplně v pohodě. Na rekonstrukci se podílela rodina jak žalobce, tak i žalovaní, bylo tam více osob. O darování se svědkyní hovořila, sdělovala, že by byla ráda, aby tam byli kluci, nikdy se nezmínila, že by toho litovala. Sdělovala, že se darování žalobci nelíbí.

12. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že je vlastnicí obchodu, kam [jméno FO] chodila nakupovat. Znala jí od doby, kdy jí otec svědkyně prodal chalupu. S paní [jméno FO] se navštěvovala, setkávala se s ní i v době, kdy zemřel její druh pan [jméno FO]. [jméno FO] byla poté hodně zlomená, hodně plakala, takže se jí člověk snažil utěšit. Svědkyně nikdy neměla jakékoliv podezření, že nemůže nakládat s penězi, že by se jevila dezorientovaná. Normálně nakupovala a platila. Začala také jezdit autem, na to byla velmi hrdá. Jezdila hlavně do [adresa]. Telefonovaly si, komunikovali spolu prostřednictvím SMS zpráv, to ovládala velmi dobře. Pokud spolu hovořily, hovořily o tom, co se děje ve světě. Sama si vařila, výborně pekla. Otázku budoucnosti chalupy se svědkyní také probírala, sdělovala, že chalupu chce napsat vnukům. Zmiňovala se také o tom, že po darování došlo k rozepřím v rodině, říkala, že se na ní zlobí syn, že s ní nemluví.

13. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že paní [jméno FO], jejího přítele a i jejich rodinu, žalobce a žalované zná již z doby, kdy koupili na [adresa] chalupu. Sblížily se a byly téměř v denním styku. Poté co jí zemřel partner pan [jméno FO], tak potřebovala pomoc, ztrácela půdu pod nohama, bála se rozhodování. Při setkání měla nálady a názory, sdělovala, že jí není dobře a že bere nějaké léky. Neustále jezdila pro něco do [adresa], pro léky. Jezdila autobusem nebo jela i autem. Pokud za ní přišla do pekárny, bylo vidět, že jí něco trápí, svědkyni sdělovala, že ztratila syna, ztratila i domov a že se tam necítí dobře. Pokud se spolu bavily o darování, tak jí svědkyně vysvětlovala, že to nebylo dobře. [jméno FO] sdělovala, že chce, aby tam jezdila celá rodina, aby se tam scházeli, že je to její velké přání. Svědkyni překvapilo, proč to tedy tak dopadlo. Chodila sama nakupovat, jezdila autem, svědkyně ji viděla pouze jednou, paní [jméno FO] jí sdělovala, že si bude znovu něco přezkušovat. Platila vždy sama, nebylo to tak, že by neuměla počítat, že by neuměla s penězi zacházet. Spíše u ní svědkyně sledovala psychické změny, její nálady a rozpolcení.

14. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že s paní [jméno FO] se znaly asi od roku 2014, kdy se spřátelili i s panem [jméno FO]. Jezdili společně i na dovolenou. I v době, kdy žil pan [jméno FO], tak paní [jméno FO] sdělovala, že měli úmysl dům předat vnukům paní [jméno FO]. Poté, co pan [jméno FO] zemřel, byla špatná, špatně to snášela, takže svědkyně v tu dobu s ní byla prakticky denně. Když šla do práce, navštívila jí, aby si popovídaly. Když se trochu vzpamatovala, rozhodla se, že to, co měli s panem [jméno FO] v úmyslu, že také dokončí a to udělala. Svědkyně nikdy nepozorovala, že by byla nějak neorientovaná nebo že by nevěděla, co dělá, dle svědkyně velmi dobře věděla, co dělá, a to také udělala. V reálném životě se o sebe normálně starala, uklízela, vařila, měla kocourka. Jezdila si nakupovat sama, začala jezdit i autem. Svědkyně ji nepomáhala vyřizovat nějaké záležitosti, byla jí spíš psychickou podporou, povídaly si ovšem možném, o zvířatech, filmech a další. Rok po úmrtí pana [jméno FO] začala jezdit autem, jezdila do [adresa] ke kadeřnici, jela si nakoupit nebo jezdily do lesa na houby. Orientovala se i v politickém dění, o tom spolu také hovořily. O darování ví tolik, že paní [jméno FO] to žalobci sdělila, ale měla pocit, že jí neposlouchal. Teprve poté, co to zjistil, tak nějaký konflikt spolu měli.

15. Svědkyně [jméno FO], švagrová paní [jméno FO], vypověděla, že za období roku 2021 po smrti pana [jméno FO] se s paní [jméno FO] už fyzicky neviděly, pouze si telefonovaly. Než paní [jméno FO] zemřela, tak si telefonovaly asi čtyřikrát nebo pětkrát. Když volala po smrti pana [jméno FO] tak jí sdělovala, že neví, co bude dělat, jak se to vše vyřeší, mělo se jednat o dědictví. Svědkyně jí tenkrát sdělovala, ať se tím nezatěžuje, ať se z toho dostane a pak ať si sedne s dětmi a probere to s nimi. [jméno FO] jí při dalších hovorech sdělovala, že na tom není psychicky dobře, že chodí po doktorech, že se z toho nemůže dostat, i v telefonu bylo poznat, že na tom byla špatně. Telefonáty byly pětiminutové až desetiminutové. O darování nemovitosti se svědkyně dozvěděla od žalobce až po smrti paní [jméno FO].

16. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že se s paní [jméno FO] znala v době, kdy k ní přišla do kadeřnictví ve [adresa] krátce po otevření salonu v roce 2013. Navštěvovala jí od té doby skoro každý měsíc do doby než zemřela. Bylo to ještě v době, kdy byla se svým přítelem [jméno FO], povídaly si o rodině. V době, kdy její partner zemřel, tak byla smutná, říkala, že se jí hrozně stýská. [jméno FO] si vždy termíny k ní objednávala sama, domlouvaly se dopředu, pokud byla změna, zavolaly si. Někdy jezdily společně i s paní [jméno FO], šly pak třeba na kávu. Také měla velkou radost z toho, že přijela sama autem Svědkyně neměla jakékoliv pochybnosti o tom, že by si paní [jméno FO] nebyla schopna sama cokoliv vyřídit. Bavily se spolu o rodině, paní [jméno FO] měla syna a dceru a vnuky, vždy o nich hezky mluvila.

17. Svědek [jméno FO] vypověděl, že k paní [jméno FO] jezdil na [adresa] do penzionu, a to od podzimu roku 2006, a to i třeba pětkrát, šestkrát do roka. Přátelili se s paní [jméno FO] i panem [jméno FO], se kterým žila. V penzionu byl jako host i v době po smrti pana [jméno FO]. [jméno FO] byla smutná, protože jí to ranilo. Pokud byl ubytovaný v penzionu jako host, tak veškeré záležitosti týkající se ubytování s ním vyřizovala paní [jméno FO]. To činila ještě za života pana [jméno FO] a vyřizovala to také i po jeho smrti. [jméno FO] měla přehled, hovořili spolu o politice, sportu, měla ráda atletiku. O majetkových věcech nehovořili, pouze sdělovala až po smrti pana [jméno FO], že chalupu napíše asi na vnuky.

18. Svědkyně [Anonymizováno] vypověděla, že byla partnerkou žalobce od roku 2008 po dobu 10 let, často se tedy vídala s rodinou. S paní [jméno FO] zůstala v kontaktu, buď telefonickém, minimálně jednou za 14 dní se slyšely po telefonu. Než paní [jméno FO] zemřela, tak asi rok předtím byli společně na koncertě i s dcerou paní [jméno FO]. Po smrti svého partnera byla samozřejmě smutná, ale byla fyzicky a psychicky zdatná. Svědkyně by určitě nepopsala její chování jako divné nebo vybočující z normy. Zhruba rok před jejím úmrtím paní [jméno FO] navštívila na [adresa], kdy uzavíraly společně novou pojistnou smlouvu ještě na byt, který měla v [adresa], přesně věděla, co chce. [jméno FO] byla naprosto v pořádku, akorát byla smutná, a to také i z toho, že pokud se chalupa přepsala na kluky, tak se zhoršil její vztah se žalobcem. Ještě v době, kdy svědkyně měla vztah se žalobcem a žil pan [jméno FO], tak se mluvilo o tom, že by se chalupa darovala vnukům. [jméno FO] sdělovala, že po ní ještě zbude byt, a to si rozdělí sourozenci, chalupu chtěla pro kluky to byla její představa. Nepamatuje si, zda u toho byl přítomen i žalobce.

19. Z předložených lékařských zpráv, a to MUDr. [anonymizováno], praktické lékařky pro dospělé ve [adresa], soud zjistil, že paní [jméno FO], narozená [datum] se nikdy neléčila s kognitivní poruchou ani jinou nemocí, která by snižovala její svéprávnost. Ze zpráv MUDr. [anonymizováno], psychiatrické ambulance ve [adresa], soud zjistil, že do ambulance docházela [jméno FO] od 27. 7. 2021 do 4. 8. 2022. Ve zprávě z 27. 7. 2021 se uvádí, že do ambulance přichází na doporučení MUDr. [anonymizováno] pro úzkostné stavy po úmrtí manžela na covid. Ten byl po operaci srdce, která dopadla dobře, dostal koronavirus, v nemocnici za dva dny zemřel na oboustranný zápal plic, ona to od něho dostala. O ní se starala dcera a vnuk, hroutila se, plakala, nemohla chodit, byla úplně zeslábla. Měla předepsané léky, po kterých jí bylo ještě hůř. S druhým mužem byla 36 let. Zjištěno bylo objektivně, že pacientka je plačtivá, exhaustovaná (duševně vyčerpaná, unavená), aktivně depresivně laděná, somatický doprovod vnitřního stresu, nechutenství, poruchy spánku. Její myšlení bylo souvislé bez přítomnosti bludné produkce, bez poruch vnímání, bez projevů auto či heteroagrese. Ve zprávě ze dne 10. 8. 2021 psychiatrička uvádí, že pacientka je lucidní, orientovaná a plačtivá, lítostivá, skleslá, smutní po partnerovi. Myšlení je souvislé bez přítomnosti bludné produkce, bez poruch vnímání. Tento závěr o tom, že pacientka je lucidní, orientovaná bez poruch vnímání, její myšlení je souvislé, se opakuje i ve všech ostatních zprávách, které byly soudu předloženy, a to až do 4. 8. 2022, je konstatováno postupné zlepšování stavu. Lékařka jako diagnózu stavila těžkou depresivní fázi bez psychotických příznaků. Ve zprávě ze dne 20. 10. 2021 je uvedeno, že pacientka se cítí lépe, byla s přítelkyní na wellness, vzpomínka na manžela se stala příjemnou, ale občas si posteskne, že je sama na řešení. Nastala nová situace, děti se začaly přít o majetek, chce to pořešit.

20. Z protokolu o předběžném šetření před notářkou JUDr. [anonymizováno] v [adresa], sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že se dne 11. 5. 2021 dostavila [jméno FO] spolu s Ing. [jméno FO] na předvolání notáře, kdy těmito byl sepsán protokol o předběžném šetření, [jméno FO] protokol podepisuje. Dne 24. 5. 2022 [jméno FO] uzavírá dodatek ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací, č. smlouvy [číslo], za cenu 899 Kč měsíčně, sjednává vyúčtování služeb pro telefonní číslo [tel. číslo], dále službu [anonymizováno] na doma. Dne 9. 2. 2021 [jméno FO] uzavírá s obcí [adresa] a společnosti [právnická osoba] kupní smlouvu, na základě které obec prodává do výlučného vlastnictví paní [jméno FO] nově vytvořenou parcelu č. [číslo] - trvalý travní porost v katastrálním území [adresa] za dohodnutou kupní cenu 217 800 Kč včetně DPH, že paní [jméno FO] uhradí uvedenou kupní cenu obci do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy na bankovní účet. Společnost [právnická osoba] prodává pak paní [jméno FO] do jejího výlučného vlastnictví nově vytvořenou parcelu číslo [číslo] v katastrálním území [adresa] za kupní cenu ve výši 134 000 Kč, kterou se paní [jméno FO] zavazuje zaplatit do 10 dnů od uzavření kupní smlouvy. Dle zadání jednorázového příkazu k úhradě [právnická osoba] dne 1. 2. 2021 paní [jméno FO] zadala příkaz k úhradě částky 134 000 Kč a koupi pozemku. Dne 4. 2. 2021 je pak zadán příkaz k úhradě částky 217 800 Kč, poznámkou „pozemek“. Soud byly dále předloženy výpisy z účtu Plus účet [anonymizováno]. [číslo] za období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2022, kdy jako majitel účtu je uvedena [jméno FO], z výpisu pak bylo zjištěno, že na tento účet byl vyplácen starobní a vdovský důchod [jméno FO], byly z něho hrazeny platby SIPO, energie, jsou prováděny platby kartou, výběry hotovosti z bankomatu. Dále soud provedl k důkazu vyúčtování – daňové doklady vystavené společnosti [právnická osoba]., za období červen 2021 až říjen 2022, kdy tato vyúčtování jsou vystavována na [jméno FO], a to za užívané služby elektronických komunikací. Dle stvrzenky ze dne 12. 8. 2021 Správy pražských hřbitovů vyplývá, že objednavatelka paní [jméno FO] uhradila částku 860 Kč za uložení urny zesnulého [jméno FO]. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel ze dne 22. 4. 2022 MUDr. [anonymizováno], praktické lékařky pro dospělé ve [adresa], bylo zjištěno, že [jméno FO], narozená [datum], se podrobila periodické lékařské prohlídce pro posouzení podle skupiny 1 s tím, že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá pro skupinu řidičského oprávnění B s korekcí zraku brýlemi. K tomuto lékařka ve své zprávě ze dne 11. 12. 2023 potvrzuje, že paní [jméno FO] byla v ordinaci ošetřena dne 17. 3. 2021, následně měla nařízenou čtrnáctidenní izolaci v místě bydliště [adresa]. Dne 22. 4. 2022 bylo vydáno potvrzení k řízení motorového vozidla skupiny B se závěrem schopna s korekcí zraku brýlemi, pacientka nejevila známky kognitivní poruchy, dopravně psychologické vyšetření nebylo požadováno.

21. Soud ve věci provedl důkaz spisem Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], o pozůstalostním řízení po zůstavitelce [jméno FO] narozené [datum], zemřelé dne 2. 10. 2022. Řízení bylo ukončeno usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 28. 6. 2023, č. j. [spisová značka] které nabylo právní moci dne 28. 6. 2023, usnesením byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti v čisté hodnotě dědictví 7 293 353,87 Kč, kdy dědici zůstavitelky byli [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] a Ing. [jméno FO], narozená [datum]

22. Žalobce navrhoval, aby soud určil, že vlastnicí nemovitých věcí ke dni 2. 10. 2022 byla jeho matka [jméno FO] s odůvodněním, že ta nebyla schopna pro svou duševní poruchu platně právně jednat, nemohla tedy platně uzavřít darovací smlouvu dne 3. 11. 2021, kterou předmětné nemovité věci darovala žalovaným. Dle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která je činí neschopnou právně jednat. Soud tedy zjišťoval, zda [jméno FO] trpěla duševní poruchou v okamžiku uzavření darovací smlouvy, tedy k okamžiku, ke kterému učnila právní jednání, vyslovení jehož neplatnosti se žalobce dovolává. Existence duševní poruchy v okamžiku právního jednání a její vliv na neschopnost právně jednat musí být bezpečně zjištěna, což vyžaduje znalecké posouzení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 850/2013). Soud ve věci zadal k posouzení toho, zda [jméno FO] ke dni 3. 11. 2021 trpěla duševní poruchou, případně jakým způsobem tato ovlivnila její právní jednání, zda byla schopna chápat smysl, obsah a důsledky učiněného právního jednání, znalkyně ve svém posudku, jehož závěry stvrdila i při svém výslechu před soudem, jednoznačně uzavřela, že u ní nebyla přítomna taková závažná psychopatologie, která by byla důvodem psychopatologicky motivovaného jednání, jak znalkyně zjistila z lékařské dokumentace MUDr. [anonymizováno] a MUDr. [anonymizováno]. U posuzované nastala v rámci psychosociální zátěže porucha přizpůsobení, kdy byl klinicky vyjádřen úzkostně depresivní příznakový soubor, jedná se o poruchu adaptace člověka na stres, který působí jako mimořádně stresující životní zážitek. Kognitivní a exekutivní poruchy ve smyslu rozvinutého syndromu demence nebyly přítomny a znalkyně uzavřela, že neshledala žádnou závažnou psychopatologii ve smyslu poruch orientace, myšlení, vnímání a afektivity. Znalkyně i při svém výslechu doplnila, že u předepsané medikace nebylo možno uvažovat o antidepresivním efektu, v tomto případě se jednalo pouze o medikaci s hypnotickým efektem. Znalkyně zdůraznila vyšetření u MUDr. [anonymizováno] dne 20. 10. 2021, kdy se jednalo o vyšetření, které bylo nejblíže datu 3. 11. 2021. Lékařka zaznamenala, že je pacientka lucidní (to znamená jasně myslící, jsoucí zcela při smyslech), orientována, již byla i klidnější, zlepšen spánek, její myšlení bylo souvislé, nepsychotické. Soud při posouzené platnosti právního jednání vychází ze závěrů znaleckého zkoumání o tom, že [jméno FO] nebránila duševní porucha, byť přechodného charakteru činit právní jednání. Jak je shora uvedeno otázka, existence duševní poruchy je otázkou znaleckou, nicméně soud zcela souhlasí s jednoznačnými závěry znaleckého zkoumání ve spojení s provedeným dokazováním. Soudu byly předloženy listiny, ze kterých bylo zjištěno, že [jméno FO] v době bezprostředně před uzavřením darovací smlouvy, a to v únoru 2021, uzavírala kupní smlouvy na koupi nemovitých věcí s obcí [adresa], dokupovala část pozemků, kterými byl zajištěn přístup k nemovitým věcem, uhradila sjednanou kupní cenu. Zcela samostatně tedy nakládala se svými financemi. Slyšení svědci ve věci shodně vypovídali, že v době po úmrtí partnera si paní [jméno FO] obnovila řidičské oprávnění, což bylo zjištěno i ze zprávy její praktické lékařky. Svědci shodně vypovídaly, jak je uvedeno shora, že paní [jméno FO] si zajišťovala veškeré své záležitosti sama, dojížděla do [adresa] k lékaři, jezdila na návštěvy do [adresa], jezdila ke kadeřnici, nakupovala sama. Sama uzavírala pojistnou smlouvu, osobně se účastnila projednání pozůstalosti po svém druhovi. Zejména pak z předložených lékařských zpráv jednoznačně vyplývá, že byť nesla těžce situaci po úmrtí svého životního partnera, tak její myšlení, vnímání nebylo nikterak zkreslené, v lékařských zprávách byla popisována jako orientovaná a lucidní, to je tedy jasně myslící a jsoucí zcela při smyslech. Soud tedy také nevyhověl návrhům žalobcem na vypracování revizního znaleckého posudku, jestliže znalkyně se nevypořádala se všemi okolnostmi a na základě čehož neposoudila řádně stav [jméno FO]. Závěry znaleckého zkoumání zcela korespondují s výsledky provedeného dokazování. Soud nehodnotí to, že po úmrtí svého dlouholetého životního partnera potřebovala paní [jméno FO] odbornou pomoc, jako nikterak vybočující z běžného života, kdy byla postavena před náročnou životní situace, se kterou se postupně vyrovnávala. Svědci opakovaně vypovídali o tom, že byla plačtivá, lítostivá, stýskalo se jí, nicméně vesměs hovoří o tom, že se takzvaně znovu postavila na nohy a začala aktivně žít. Pokud svědkyně [jméno FO] vypovídala o tom, že se jí jevila zmateně, uvedla, že od období úmrtí pana [jméno FO] do smrti paní [jméno FO] s ní hovořila pouze čtyřikrát či pětkrát telefonicky a jednalo se o velmi krátké pětiminutové až desetiminutové hovory. Naprosto odlišně pak vypovídali svědci, kteří byli s paní [jméno FO] v každodenním kontaktu, například svědek [jméno FO] vypovídal, že byl u paní [jméno FO] ubytován jako host penzionu, veškeré s tím spojené záležitosti úřadovala vždy paní [jméno FO], a to jak před smrtí pana [jméno FO], tak i po ní. Soud tedy nemá za zjištěné jakékoliv okolnosti, na základě kterých by mohl učinit ten závěr, že paní [jméno FO] v okamžik uzavření darovací smlouvy, na základě které převedla vlastnické právo na žalované, to je na své vnuky, jednala v duševní poruše. Není tedy možno uzavřít, že právní jednání, a to uzavření darovací smlouvy dne 3. 11. 2021 je neplatné.

23. Žalobce dále spatřoval neplatnost darovací smlouvy ze dne 3. 11. 2021, jestliže toto právní jednání je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce se o svou matku vždy řádně staral, byl to on, kdo se významně zasadil o získání nemovitosti, koupi nemovitosti a její celkovou rekonstrukci, kterou dle svého tvrzení žalobce převážně hradil. Dle žalobce je toto právní jednání v rozporu s dobrými mravy, jestliže žalobce měl legitimní očekávání, že nemovitost bude předmětem dědictví, kdy on je jedním z dědiců a tímto jednáním matka jednoznačně upřednostnila jednoho ze svých potomků, respektive jeho děti, aniž by k tomu měla jakýkoliv důvod. Takové jednání žalobce vnímá jako nevděk ze strany matky vůči němu. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2710/2010, dle kterého právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah tohoto právního úkonu tak, aby byl v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti, a to bez ohledu na smluvní volnost (svobodu), bez ohledu na to, kdo rozpor s dobrými mravy zavinil a na to, zda druhá strana byla při vzniku smlouvy v dobré víře.

24. Jednou ze stěžejních zásad soukromého práva je zásada autonomie vůle, tedy možnost osoby vlastní vůlí ovlivňovat a určovat své postavení v právních vztazích (zvláště pak v závazkových právních vztazích, kde se projevuje jako zásada smluvní volnosti) - přičemž jedním z jejich projevů je i svoboda (možnost) určení obsahu právního úkonu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2009, sp. zn.

28. Cdo 2716/2008). Autonomií vůle rozumíme zejména smluvní svobodu, to je svobodu rozhodnout se, jakou smlouvu která osoba uzavře, za jakých podmínek, s jakým obsahem a v jaké formě. Smluvní volnost má pak své limity, omezení, lze ujednat pouze to, co není zákonem zakázáno, dalším limitem je, že ujednání, nesmí být v rozporu s dobrými mravy. V řízení nebylo tvrzeno, že by darovací smlouva byla v rozporu se zákonem, k tomuto nebylo ani ničeho prokazováno, soud shledal smlouvu za platnou. Žalobce považuje právní jednání v rozporu s dobrými mravy, jestliže jednáním byl on poškozen na svých právech, žalobce v době rekonstrukce do předmětné nemovitosti učinil investice ze svého. Z předložených důkazů, a to listin týkajících se rekonstrukce nemovitosti, příslušného stavebního řízení z let 1997 a 1998 jednoznačně vyplývá, že s nemovitými věcmi vždy nakládala jako se svým výlučným vlastnictvím [jméno FO], která i osobně vyřizovala veškeré záležitosti v příslušných řízeních pro stavební povolení. V roce 2001 pak žádá o vydání kolaudačního rozhodnutí. Jak z předložených kupních smluv, kdy [jméno FO] kupuje pozemky přiléhající k nemovité věci, případně pak ze samotné darovací smlouvy, se nepodává, že by nemovité věci byly jakkoliv zatíženy dalším právem, že je potřeba v souvislosti s nemovitostmi vypořádávat jakékoliv závazky. Soud souhlasí s vyjádřením žalovaných v tom směru, že pokud byly i ze strany žalobce do nemovité věci učiněny investice, takové by pak měly být vypořádány v režimu bezdůvodného obohacení, jestliže žalobce tvrdí, že ze svého výlučného majetku provedl investice do majetku cizího. Pokud by soud uznal, že z tohoto vyplývá pro žalovaného legitimního očekávání nabytí vlastnického práva, jednalo by se de facto o zneužití práva, které je v rozporu s autonomií vůle jednotlivce a ochranu vlastnického práva. To, že [jméno FO] darovala nemovité věci žalovaným, to je svým vnukům, dle soudu nikterak neobchází zákon a takové její jednání není ani v rozporu s dobrými mravy, vlastnice daruje část svého majetku zcela dle své svobodné vůle, byť takové jednání vůči své osobě žalobce nese úkorně, kdy má za to, že jeho matka svůj majetek mezi dědice nerozdělila rovným dílem, žalobce byl na svých právech krácen. Soud neshledal v rozporu s dobrými mravy, že [jméno FO] za svého života část svého výlučného majetku darovala svým vnukům, soudem nebylo zjištěno, že by v okamžiku darování jednala v duševní poruše, pro které by mohl vyslovit neplatnost právního jednání. Soud v tomto směru tedy ani neprováděl a zamítl důkazy navržené žalobcem, a to výslechy svědků, kterými mělo být prokázáno, že se podíleli na rekonstrukci předmětné nemovitosti a dále vypracování znaleckého posudku k hodnotě provedených stavebních prací. [právnická osoba] paní [jméno FO] se žalobce nedomáhal vypořádání jakýchkoliv investic, ostatně i slyšení svědci vypovídali o tom, že na rekonstrukci domu se podílela celá rodina a že již za života [jméno FO] sdělovala své přání nemovitost převést na vnuky. Soud tedy shledal žalobu žalobce nedůvodnou a tuto v celém rozsahu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud ve věci zcela úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů či neúspěšnému žalobci. Náklady řízení představují odměnu za zastoupení advokátem, a to za celkem 10 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, písemná vyjádření ze dne 12. 4. 2023, ze dne 23. 10. 2023, ze dne 20. 12. 2023 a ze dne 25. 6. 2024, účast při jednáních soudu dne 28. 8. 2023, 25. 10. 2023, 13. 12. 2023, 1. 3. 2024 a 20. 11. 2024). Žalovaní navrhli, aby výše náhrady za zastoupení advokátem byla určena s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. US 460/23 ze dne 11. 10. 2023, případně další judikaturu, a to dle ceny nemovitostí. Soud s tímto souhlasí, odměna advokáta se bude odvíjet od tarifní hodnoty představované hodnotou nemovitostí. Žalovaní předložili soudu odhad hodnoty nemovitých věcí zpracovaných realitních kanceláří [právnická osoba] v [adresa] z 20. 12. 2023, dle kterého se obvyklá cena nemovitostí pohybuje v rozmezí 7 800 000 Kč až 12 001 000 Kč. Soud vychází z dolní hranice odhadnuté ceny, ostatně toto navrhovali žalovaní, žalobce netvrdil či neprokazoval jinou hodnotu nemovitých věci. Dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu pak odpovídá odměna advokáta za jeden úkon ve výši 39 500 Kč, za celkem 10 úkonů tedy činí odměna 395 000 Kč. Náklady advokáta, dále představuje paušální náhrada hotových výdajů za těchto 10 úkonů právní služby po 300 Kč, to je 3 000 Kč. Dále náklady advokáta představují náhradu za ztrátu času jízdou ze sídla advokátní kanceláře do sídla soudu za 2 hodiny za jízdu z Prahy do Prachatic, za jednu jízdu tedy celkem 4 hodiny, tj. 8 půlhodin. K celkem 5 jednáním tedy činí náhrada za ztrátu času 40 půlhodin po 100 Kč, tj. 4 000 Kč. Zástupce žalovaných vykonal jízdy osobním automobilem tov. zn. [typ vozidla], reg. zn. [SPZ], se spotřebou 10 l/100 km motorové nafty při ceně dle vyhlášky 34,40 Kč/1 litr a základní náhradě za 1 km jízdy 5,20 Kč (jízdy dne 28. 8. 2023, dne 25. 10. 2023 a dne 13. 12. 2023), tj. 2 592 Kč za 1 jízdu, za celkem 3 jízdy 7 776 Kč, a dále při ceně pohonné hmoty 38,70 Kč/1 litr a základní náhradě 5,60 Kč za 1 km jízdy (jízdy dne 1. 3. 2024 a 20. 11. 2024), tj. 2 841 Kč za 1 jízdu, za celkem 2 jízdy 5 682 Kč. Advokát je plátce DPH, náleží mu tedy 21 % DPH ve výši 87 246,18 Kč. Celkem tedy náklady na zastoupení žalovaných činí 502 704,18 Kč.

26. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady tohoto řízení nese ve věci neúspěšný žalobce, bylo mu proto uloženo, aby zaplatil na znalečném a svědečném celkem státem vyplacenou částku 24 298,75 Kč.

Poučení