8 C 47/2025 - 58

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] trvale bytem [Adresa žalovaného] o 13 189,18 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v rozsahu částky 6 000 Kč spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky z částky 21 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 4 189,18 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 39 997,73 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 997,73 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 997,73 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 39 997,73 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 39 828,08 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 828,08 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 39 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 37 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 35 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 33 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 29 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 25 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 23 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 19 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 15 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 189,18 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 7 189,18 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 189,18 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 174,50 Kč, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Mělníku na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 112 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou u soudu dne [datum] zaplacení částky 13 189,19 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně a smluvního úroku z prodlení ve výši 19,99 % ročně, když požadované příslušenství pohledávky odvíjela od částky 39 997,75 Kč od [datum] do [datum] a následně ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny, která byla ponižována s ohledem na úhrady, které žalovaný učinil až po zesplatnění úvěru, k němuž žalobkyně přistoupila dne [datum]. Konkrétně se jednalo o úhrady žalovaného ze dne [datum] ve výši 411 Kč, ve výši 1 411 Kč a ve výši 178 Kč, dne [datum] ve výši 733 Kč a 1 267 Kč, dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 4 000 Kč, dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 4 000 Kč, dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 2 000 Kč a dne [datum] ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a žalovaný přistoupil také k rámcové pojistné smlouvě. Smlouva byla uzavřena elektronicky, kdy žalobkyně provedla online ověření totožnosti žalovaného, a to prostřednictvím předloženého dokladu totožnosti a bankovních výpisů. Smlouva byla podepsána zadáním autorizačního kódu, který byl žalovanému zaslán SMS zprávou na jím uvedené telefonní číslo. Žalovaný pak tento obdržený kód zadal jako potvrzení o podpisu smlouvy. Žadatel si před tímto zakládá personalizovaný a zabezpečený profil v internetové aplikaci žalobkyně. Žalovaný se zavázal hradit vždy ke každému 20. dni v měsíci splátku ve výši 911 Kč, která se skládala ze splátky pojištění, jistiny a úroku ve výši 19,99 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, když informace poskytnuté žalovaným ověřovala. Žalovaný za tím účelem uvedl čistý měsíční příjem, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Příjem žalovaného pak byl žalobkyní ověřován výpisy z bankovního účtu. U výše příjmů vyšla žalobkyně z údajů tvrzených žalovaným a sdělené výdaje porovnala s normativními náklady na bydlení v daném místě. Ohledně závazků žalovaného vycházela žalobkyně z dostupných bankovních i nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Výsledek lustrací byl k žalovanému bez negativního nálezu. Žalovaný sice deklaroval příjem ve výši 20 000 Kč, ale žalobkyně verifikovala příjem žalovaného ve výši 10 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů či rodinných příslušníků a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný uvedl, že příjem ostatních členů domácnosti je 0 Kč a celkové výdaje domácnosti jsou 5 500 Kč. Žalobkyně zjistila, že žalovaný nemá žádné aktivní splátkové nebo nesplátkové produkty. Žalobkyně tak stanovila disponibilní příjem žalovaného ve výši 3 240 Kč. Žalovaný uhradil splátky v období od [datum] do [datum]. Následně přestal splátky hradit. Jelikož se do prodlení s úhradami dostal opakovaně, přistoupila žalobkyně ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil částky uvedené shora. Žalovaný celkem na úvěr uhradil částku ve výši 28 978 Kč (v části 26 810,82 Kč na jistinu, v části 2 167,18 Kč na úrok úvěru), dále částku 800 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru, dále částku 1 000 Kč na smluvní pokuty a částku 222 Kč na pojistné. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána výzva k zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum], tj. ještě před tím, než bylo zahájeno jednání, částečně žalobu zpět pro zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč a dále pro úrok ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, pro úrok ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení a pro zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, což odůvodnila tím, že žalovaný uhradil dne [datum] částku ve výši 2 000 Kč a dne [datum] uhradil částku ve výši 4 000 Kč, tj. jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). K tomu soud pouze pro úplnost dodává, že nejsou splněny podmínky pro vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve smyslu § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť se soudní poplatek v případě zastavení řízení vrací ponížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. Žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč a je tak zřejmé, že jí s ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby nárok na vrácení části soudního poplatku nevznikl. Naopak, jak bude uvedeno dále, bylo potřeba přistoupit k doměření soudního poplatku, a to z důvodu, že v daném případě nebyl soudem vydán elektronický platební rozkaz.

4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně a žalovaný sjednali dne [datum] elektronicky smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Finanční prostředky byly dne [datum] poukázány na bankovní účet na jméno žalovaného. Žalovaný měl poskytnuté prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 19,99 % měsíčně a úhradami pojištění ve výši 74 Kč měsíčně ve splátkách po 911 Kč, a to v celkem [hodnota] splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky Zonky. Za účelem podpisu předmětné smlouvy o úvěru, resp. jejího odsouhlasení, obdržel žalovaný potvrzovací SMS. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila také prostřednictvím občanského průkazu /viz formulář pro standardní informace na č. l. 11 – 13, smlouva o úvěru na č. l. 14 – 16, úvěrové podmínky na č. l. 17 – 18, potvrzení o zaslání potvrzovací SMS na č. l. 24, potvrzení o vyplacení úvěru na č. l. 26, sdělení [právnická osoba]. na č. l. 36 – 37, kopie občanského průkazu na č. l. 46 – 47 spisu/. Před sjednáním smlouvy žalobkyně vycházela z údajů získaných od žalovaného, a to za účelem prověření úvěruschopnosti žalovaného, když pro účely úvěru stanovila ověřený příjem ve výši 10 000 Kč, ačkoliv žalovaný deklaroval příjem ve výši 20 500 Kč. Dále žalobkyně vycházela z toho, že je žalovaný svobodný, nemá žádné dítě, bydlí u rodičů či rodinných příslušníků s tím, že příjmy ostatních členů domácnosti jsou 0 Kč a celkové výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů jsou ve výši 5 500 Kč. Disponibilní příjem žalovaného pak žalobkyně stanovila na částku ve výši 3 240 Kč. Žalovaného rovněž prověřila v registru NRKI, kde nezjistila žádný záznam /úvěrová zpráva na č. l. 22, potvrzení o prověřené úvěruschopnosti na č. l. 23 spisu/. Žalobkyně disponovala také výpisem z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného, a to za období od [datum] do [datum]. Z tohoto výpisu je patrné, že dne [datum] byla na tento účet vyplacena mzda ve výši 10 000 Kč (označení transakce ,,mzda 11/2022“), dne [datum] mzda ve výši 10 000 Kč (označení transakce ,,mzda 12/2022“) a dne [datum] mzda ve výši 10 000 Kč (označení transakce ,,mzda 1/2023“). Dále je patrné, že z účtu byl hrazen nájem dne [datum] ve výši 10 000 Kč (označení transakce ,,najem [Jméno žalovaného]“), dále nájem dne [datum] ve výši 10 000 Kč (označení transakce ,,za leden najem [Jméno žalovaného]“) či úhrada dne [datum] ve výši 1 073 Kč za elektřinu. Disponibilní zůstatek finančních prostředků na účtu byl ve výši 100 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 42 – 45 spisu/. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když jej žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala k uhrazení celé dlužné částky, a to do 10 dnů. Tuto výzvu odeslala žalovanému dne [datum] /viz oznámení o ztrátě výhody splátek na č. l. 27, podací arch na č. l. 19 spisu/. Do podání žaloby, tj. do dne [datum], uhradil žalovaný ve prospěch žalobkyně celkově částku ve výši 31 000 Kč, a to dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 411 Kč a 1 411 Kč, dne [datum] částku 178 Kč, dne [datum] částku 733 Kč a 1 267 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč /viz splátkový kalendář na č. l. 25 spisu/. Po podání žaloby uhradil žalovaný ve prospěch žalobkyně částku ve výši 6 000 Kč, a to tak, že dne [datum] uhradil částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 4 000 Kč /viz splátkový kalendář na č. l. 48 spisu/.

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný sjednali dne [datum] elektronicky smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 40 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila příjmy žalovaného s tím, že průměrný měsíční čistý příjem, který mu byl vyplácen, činil 10 000 Kč. K výdajové stránce žalovaného žalobkyně uzavřela celkové výdaje žalovaného ve výši 5 500 Kč s tím, že žalovaný bydlí u rodičů či jiných rodinných příslušníků, když příjem ostatních členů domácnosti je 0 Kč. Z bankovního účtu na jméno žalovaného bylo zjištěno, že z účtu byl hrazen nájem ve výši 10 000 Kč za měsíc, byla hrazena elektřina a disponibilní zůstatek ke dni uzavření smlouvy o úvěru byl 100 Kč. Disponibilní příjem žalovaného tedy žalobkyně uzavřela na částku ve výši 3 240 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem 37 000 Kč, a to ve výši 31 000 Kč do dne podání žaloby a ve výši 6 000 Kč po podání žaloby.

7. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalovanému poskytla úvěr po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti. K neprokázaným skutečnostem žalobkyní nemohl soud poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se k jednání soudu nedostavila. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žalobkyně byla soudem spolu s předvoláním k jednání informována, že shora uvedené skutečnosti nepovažuje soud za prokázané a žalobkyně bude o nutnosti označit důkazy při jednání poučena. Žalobkyně sice soudu zaslala doplnění svých tvrzení, ale toto soud nepovažoval po provedeném dokazování za dostatečné. Svým procesním postupem se tak sama žalobkyně zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu.

8. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 257/20160 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně se žalovaným uzavřeli spotřebitelskou smlouvu platně, tj. zda žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru před jejím uzavřením zkoumala s dostatečnou péčí majetkové poměry žalovaného a z takto získaných informací správně uzavřela, že bylo ve finančních možnostech žalovaného úvěr splácet. Dospěl však k závěru, že tomu tak není. Je nutné zdůraznit, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v daném případě vycházela v otázce příjmů žalovaného z bankovního výpisu, který měla k dispozici. Zde vyšla z částky, která byla žalovanému pravidelně poukazována na bankovní účet s označením, že se jedná o mzdu za příslušný kalendářní měsíc. Žalobkyně však žádným relevantním způsobem neověřovala výdaje žalovaného, resp. neučinila odpovídající závěry. V otázce výdajů žalovaného žalobkyně pouze převzala údaj o tom, že žalovaný bydlí u rodičů či rodinných příslušníků. Zde je však nutné vzít nepochybně v potaz následující skutečnost. Pokud žalovaný uvedl, že bydlí u rodinných příslušníků, pak je zarážející, že z bankovního účtu žalovaného byly prováděny platby nájemného ve výši 10 000 Kč, a to ve spojení s uvedenou informací, že je příjem ostatních členů domácnosti ve výši 0 Kč. Takovou skutečnost měla žalobkyně náležitě ověřit, což však neučinila. Z údajů o disponibilních prostředcích na bankovním účtu je pak patrné, že tyto byly ke dni uzavření smlouvy o úvěru ve výši 100 Kč, což je nepochybně dalším signálem pro to, aby žalobkyně řádně ověřila výdaje žadatele o poskytnutí úvěru. Na uvedené však žalobkyně rezignovala. Žalobkyní bylo sice ověřeno, že žalovaný neměl žádný jiný úvěr, ale to je i přes shora uvedené nedostatečné. Ve vztahu k nákladům žalovaného sice žalobkyně vyšla z výdajů ve výši 5 500 Kč, ale tyto výdaje nebyly odpovídajícím způsobem ověřeny, a i s ohledem na již uvedené skutečnosti je nelze považovat za náklady konečné. To vše navíc s přihlédnutím ke konečnému zůstatku finančních prostředků na bankovním účtu žalovaného.

18. Takto provedené, respektive v podstatě neprovedené zjišťování a zejména ověřování výdajů žalovaného soud z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalovaného hodnotí jako zcela nedostatečné. Postup žalobkyně tedy představuje patrné porušení její zákonné povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na uvedené proto soud uzavírá, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětnou smlouvu o úvěru č. [hodnota] tedy soud vyhodnotil jako neplatně uzavřenou.

19. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaný povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 37 000 Kč. Je tak nadále povinen vrátit žalobkyni rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky, tj. ve výši 3 000 Kč (40 000 Kč – 37 000 Kč), o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. K uhrazení dluhu byl vyzván v oznámení o zesplatnění, kde mu byla žalobkyní stanovena lhůta k zaplacení do [datum] (do 10 dnů od výzvy ze dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaný bezdůvodné obohacení v této lhůtě neuhradil, ocitl se následující den v prodlení se splněním této povinnosti. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že však žalovaný po lhůtě určené k zaplacení dlužné částky začal svůj závazek hradit, tak podle jednotlivých úhrad (jak byly uvedeny v bodu 5. odůvodnění) soud ponižoval dlužnou jistinu a s ní související výši příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, resp. částek od níž se tento úrok ve výši 15 % ročně odvíjel, když výše úroku je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

20. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok III. tohoto rozsudku).

21. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Jelikož však nebyl elektronický platební rozkaz ve věci vydán, je potřeba dle přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., zákona České národní rady o soudních poplatcích, žalobkyni doměřit soudní poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků, a to konkrétně dle položky 1 bod 1 písm. a). Za návrh na zahájení řízení uhradila žalobkyně doposud částku ve výši 800 Kč, a proto jí soud stanovil povinnost ve stanovené lhůtě uhradit doplatek ve výši 200 Kč, tj. do celkové výše 1 000 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku).

22. Jak již soud poznamenal v bodě 3. rozsudku, nebylo možné vyhovět požadavku žalobkyně na vrácení části soudního poplatku, když toto právo žalobkyně dovozovala z toho, že vzala podanou žalobu částečně zpět.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci částečně úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 112 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše 1 400 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46 %), a to v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudní poplatek představoval částku ve výši 1 000 Kč. Ohledně náhrady nákladů řízení nezastoupeného účastníka vycházel soud z paušální náhrady nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za použití § 2 odst. 1 citované vyhlášky, a to za úkon: písemné podání ve věci samé (§1 odst. 3 písm. a) a za použití § 2 odst. 3 citované vyhlášky za úkon písemné podání ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a) - zpětvzetí žaloby ze dne [datum]), když tedy žalobkyni na náhradě náleží částka ve výši 400 Kč (100 Kč + 300 Kč). Povinnost uhradit náklady řízení soud žalovaným uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Co se týká učiněného zpětvzetí žaloby pro částku 6 000 Kč s příslušenstvím, tak v této části došlo k zastavení pro chování ze strany žalovaného, jenž dlužnou částku uhradil až po podání žaloby. Soud tedy tuto skutečnost rovněž zohlednil v rámci stanovení rozsahu úspěchu žalobkyně (výrok V. tohoto rozsudku).