8 C 5/2025 - 207

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 129 269 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 129 269 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení ve výši 4 257,64 Kč.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalované náklady řízení ve výši 7 240 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se, po částečném zpětvzetí žaloby, domáhal zaplacení částky 129 269 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 16. 12. 2020 uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu č. [hodnota], jejímž předmětem bylo havarijní pojištění osobního vozidla značky [jméno FO] CLK coupé, SPZ [SPZ] (dříve SPZ [SPZ]). Dne 25. 1. 2021 nastala pojistná událost, když žalobce s uvedeným vozidlem havaroval tak, že při nastavování navigace v rychlosti cca 70 km v hodině sjel mimo vozovku a čelně narazil do stromu. Dopravní nehoda byla řádně vyšetřena policií České republiky, a to včetně definování konkrétního nehodového děje. Dle přesvědčení žalobce je nehoda kryta sjednaným havarijním pojištěním, avšak žalovaná dosud žalobci nereparovala kompletní finanční nároky. Škoda byla vyřizována v režimu „totální škoda“, přičemž pojistitel má v takových případech nahradit plnou cenu vozidla, jakou vozidlo mělo před pojistnou událostí. Žalovaná ve svém sdělení ze dne 6. 4. 2021 uvedla, že žalobce při nahlášení pojistné události uvedl nepravdivé údaje týkající se nehodového děje, s popisem nehodového děje ze strany žalobce polemizovala a poskytla žalobci pojistné plnění toliko ve výši 59 111 Kč představující cenu za odprodej zbytku vozidla přes aukci sníženou o sjednanou spoluúčast ve výši 10 000 Kč a doplatek pojistky ve výši 15 980 Kč. Žalovaná dle žalobce nesprávně vyhodnotila stav terénu, v jehož důsledku bylo ovládání vozidla negativně ovlivněno, ani nepřihlédla k tomu, že se žalobci podařilo vyhnout se srážce s největším stromem. Žalobce poukázal na skutečnost, že pro něj bylo v okamžiku nehody prioritní vyhnout se stromům, což převládlo nad rizikovou snahou se s vozidlem v dané rychlosti vrátit na vozovku. Žalobce měl na takový manévr jen velmi omezený čas (přibližně 1 sekundu) a navíc nezpevněný povrch vedle vozovky byl na nižší úrovni než vozovka. Žalobce se rovněž obával, že na kluzkém terénu dojde při úhybném manévru k vyvolání smyku. Dle názoru žalobce zjištěná brzdná dráha v dané pojistné události plně koresponduje s tím, že řidič měl v časové a prostorové tísni prakticky jedinou možnost, a to co nejdříve účinně mimo vozovku zabrzdit vozidlo. Žalobce má za to, že si jako řidič počínal plně v souladu se zásadou uvedenou v § 2900 občanského zákoníku. Pokud žalovaná tvrdí, že žalobce neudělal dost pro návrat na vozovku, žalobce zdůraznil, že žádné ustanovení občanského zákoníku nepodmiňuje nárok na pojistné plnění ideálním jednáním pojištěného v nouzové situaci. Žalobce jednal ve stresové situaci a podle svých možností. Nejednal v rozporu s pravidly silničního provozu ani nejednal vědomě rizikově. Při pohledu do řady stromů, proti kterým se jeho vozidlo řítilo, bylo jediným východiskem a oprávněným zájmem žalobce, aby se střetl se stromem co nejpozději tak, aby došlo k co nejúčinnějšímu zpomalení pohybu vozidla a škoda z nárazu byla co nejnižší. Rovněž poukázal na obecně známou informaci, že z hlediska airbagové ochrany řidiče je nejúčinnější ochrana posádky skrze čelní airbagy, nikoli skrze boční airbagy. I z tohoto hlediska je čelní střet s překážkou pro ochranu života a zdraví člověka nejbezpečnějším střetem. Žalobce dále poukázal na to, že je na žalované, aby prokázala jeho případný úmysl způsobit předmětnou dopravní nehodu. Žalovaná částka se skládá ze zbývající části hodnoty vozidla ve výši 124 109 Kč, jelikož soudním znalcem [právnická osoba] byla hodnota vozidla odhadnuta na částku 209 200 Kč, a z nákladů žalobce na pořízení znaleckého posudku ve výši 5 160 Kč. Zákonný úrok z prodlení z žalované částky žalobce požaduje od 16. 3. 2021, kdy žalované uplynula dobrovolná lhůta k plnění po doložení zbývajících informací ke škodě.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce ani z části neuznává, a to co do důvodu i co do výše. Vyjádřila svou pochybnost, zda byla předmětná dopravní nehoda skutečně nahodilou událostí či zda se žalobce svým jednáním spolupodílel na vzniku nepříznivého stavu porušením dopravních předpisů. Žalovaná přijala dne 25. 1. 2021 hlášení žalobce o vzniku pojistné události, ve kterém žalobce uváděl, že vyjel s vozidlem mimo vozovku a následně narazil do stromu. V policejním protokolu bylo mimo jiné uvedeno, že k předmětné dopravní nehodě došlo z důvodu nevěnování se řízení ze strany žalobce. Žalobce měl bezprostředně před dopravní nehodou nastavovat GPS navigaci, nevěnoval se řízení ani okolnímu silničnímu provozu a sjel se svým vozidlem mimo vozovku, kde narazil do stromu, čímž porušil § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Z přiložených fotografií rovněž jednoznačně vyplývá, že se žalobce nijak nesnažil zamezit vzniku dopravní nehody, když stopy za předmětným vozidlem ukazují, že vozidlo se po celou dobu sjetí z vozovky pohybovalo přímočaře bez snahy o zatočení zpět na vozovku nebo snahy o zabrzdění vozidla. Z tohoto důvodu žalovaná dospěla k názoru, že se nejedná o nahodilou událost a tím ani o pojistnou událost, pročež žalobci nevznikl nárok na pojistné plnění. Uvedené rovněž vyplynulo z technické zprávy soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] k ohodnocení technické přijatelnosti vzniku a následků předmětného vozidla, dle které zanechané stopy svědčí o pohybu vozidla bez brzdění či nějaké korekce a současně směřují přímo proti stromu. Žalovaná tedy byla dle platného smluvního ujednání oprávněna odmítnout výplatu pojistného plnění. Žalobce dále dle žalované v hlášení pojistné události uváděl hrubě zkreslené údaje o vzniku a příčinách vzniku předmětné dopravní nehody. Jelikož se žalobce spolupodílel na vzniku předmětné dopravní nehody tím, že se dostatečně nevěnoval řízení a porušil tak zákon o provozu na pozemních komunikacích, čímž sám vědomě zvýšil riziko vzniku pojistné události, byla žalovaná rovněž oprávněna krátit pojistné plnění, a to až o 100 % v závislosti na míře porušení zákonných předpisů ze strany žalobce. Žalovaná ani nesouhlasila s žalobcem vyčíslenou obvyklou cenou vozidla před dopravní nehodou, neboť dle jejího názoru znalec žalobce nepostupoval v souladu s metodikou oceňování vozidel. Poukázala rovněž na skutečnost, že žalobce se marně před předmětnou dopravní nehodou pokoušel prodat své vozidlo za výrazně nižší částku. Vozidlo tak dle žalované nemohlo mít bezprostředně před dopravní nehodou hodnotu 209 200 Kč.

3. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná byla ke dni 25. 1. 2021, kdy došlo k dopravní nehodě, pojistitelem předmětného vozidla ve vlastnictví žalobce. Naopak je sporné, zda byla předmětná dopravní nehoda skutečně nahodilou událostí a pokud ano, zda se žalobce svým jednáním spolupodílel na vzniku nepříznivého stavu (tj. náraz do stromu) porušením dopravních předpisů. Sporná je rovněž hodnota předmětného vozidla před dopravní nehodou.

4. Soud provedl všechny oběma stranami navržené listinné důkazy dle § 129 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dále provedl dle § 130 o. s. ř. videozáznam pořízený žalobcem a dle § 127 o. s. ř. výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], který podal znalecký posudek ústně. Na zadání přezkumného znaleckého posudku k určení nahodilosti děje ani na původně navrženém místním šetření žalobce netrval. Soud zamítnul návrh na doplnění dokazování výslechem žalobce v režimu § 131 o. s. ř., neboť se nejednalo o situaci, kdy by dokazovanou skutečnost nešlo prokázat jiným způsobem.

5. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se žalované ke dni 22. 1. 2025 soud zjistil, že předmětem podnikání žalované je mimo jiné pojišťovací činnost podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v rozsahu odvětví neživotních pojištění bodů 1.; 2., písm. a),b),c); 3.; 4.; 5.; 6.; 7.; 8.; 9.; 10.; 11.; 12.; 13.; 15.; 16., písm. b),c),d),e),f),h),i),j); 17.; 18. podle části B Přílohy č. [hodnota] zákona č. 277/2009 Sb., zajišťovací činnost pro odvětví neživotních pojištění či šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou podle zákona o pojišťovnictví.

7. Z dopisu žalované ze dne 14. 11. 2020 adresovaného žalobci včetně pojistky k MojeAuto, pojistná smlouva č. [hodnota] soud zjistil, že mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobcem jako pojistníkem byla s účinností od 11. 11. 2020 uzavřena pojistná smlouva na vozidlo [jméno FO] CLK Coupé, reg. zn. [SPZ] na dobu neurčitou. V přehledu pojištění (tzv. balíček Extra) nejsou zahrnuty havárie.

8. Z nabídky pojistitele na uzavření pojistné smlouvy č. [hodnota] včetně potvrzení o provedení transakce ze dne 8. 12. 2020 a tzv. zelené karty soud zjistil, že mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobcem jako pojistníkem byla s účinností od 6. 12. 2020 uzavřena pojistná smlouva na vozidlo [jméno FO] CLK Coupé, SPZ [SPZ], jejímž předmětem byl tzv. balíček Max zahrnující mimo jiné havárie se sjednanou spoluúčastí ve výši 10 000 Kč. Podmínkou uzavření pojistné smlouvy bylo uhrazení první platby pojistného do 21. 12. 2020. První pojistné ve výši 1 598 Kč žalobce uhradil dne 8. 12. 2020. V nabídce bylo uvedeno, že k uvedenému vozidlu je evidováno již sedm pojistných událostí. Spolu s nabídkou byly žalobci mimo jiné ze strany žalované poskytnuty podmínky pojištění.

9. Z všeobecných pojistných podmínek žalované MojeAuto – Průvodce pojištěním soud zjistil, že pojistník má při škodě povinnost především bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škody a pravdivě popsat okolnosti jejího vzniku a její rozsah. V opačném případě může pojistitel snížit nebo neposkytnout pojistné plnění (strana 14). V případě sjednaného balíčku Max se pojistitel zavazuje uhradit škodu, pokud se vozidlo poškodí například nárazem do stromu, střetem s jiným vozidlem, padajícím kamením nebo působením chemických látek (strana 30). V případě balíčku Max se na havárie vztahují obecné výluky uvedené v kapitole 2.2 (strana 50). Dle kapitoly 2.2 pojistných podmínek nelze vyplatit pojistné plnění mimo jiné za poškození vzniklá úmyslným jednáním pojistníka (strana 54). V kapitole 2.4 pojistných podmínek je uvedeno, že pokud pojistník při nahlášení pojistné události uvede vědomě nepravdivé či hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se vzniku nebo rozsahu pojistné události (nebo je zamlčí), může pojistitel snížit pojistné plnění či takové plnění zcela zamítnout (strana 61).

10. Z kopie hlášení pojistné události soud zjistil, že žalobce dne 25. 1. 2021 v 17:07 hodin nahlásil žalované pojistnou událost. Uvedl, že téhož dne v 13:30 hodin vyjel s vozidlem SPZ [SPZ] z vozovky a došlo k nárazu o strom.

11. Z potvrzení o registraci škody ze dne 25. 1. 2021 sodu zjistil, že žalovaná uvedeného dne zaregistrovala žalobcem nahlášenou škodu z havarijního pojištění pod č. [hodnota].

12. Z vyjádření ke škodní události č. [hodnota] ze dne 5. 3. 2021 adresovaném žalované soud zjistil, že žalobce na výzvu žalované doplnil, že v den dopravní nehody jel na kontrolu k lékaři a po výjezdu z obce [adresa] chtěl zadat adresu do vestavěné navigace vozu. Periferně se mu zdálo, že proti němu vyjelo v protisměru auto, lekl se, strhl řízení doprava a sjel z krajnice. Jel rychlostí cca 70 km v hodině, neboť byl kolem silnice sníh a silnice mohla být namrzlá. Uvedl, že na reakci měl minimální prostor, vozovka je vyvýšena nad okolním terénem a jakmile se vůz ocitl v lese, snažil se korigovat řízení směrem zpět ke komunikaci, resp. směrem od stromů. Zdůraznil, že se snažil namířit svůj vůz mimo stromy zpět k silnici.

13. Z protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne 25. 1 2021, evid. č. KRPS-54-1/DNPZ-2021-JF včetně plánku policie ČR (č.l. 14 spisu) soud zjistil, že dne 25. 1. 2021 v 13:32 hodin došlo k dopravní nehodě osobního automobilu [jméno FO] CLK, SPZ [SPZ], řízeného žalobcem. Dle policejního vylíčení události se žalobce při jízdě plně nevěnoval řízení, při nastavování GPS navigace sjel se svým vozidlem vpravo ve směru jízdy do zalesněného porostu, kde se čelně střetl se vzrostlým stromem a narazil do něj. Tomuto popisu děje zcela odpovídá připojený plánek nehody. Ze strany policie ČR byla odhadnutá škoda na vozidle na 100 000 Kč.

14. Ze zápisu o poškození motorového vozidla ze dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná přistoupila k likvidaci pojistné události formou tzv. totální škody. Vozidlo mělo poškozenou přední část, chladiče byly natlačeny na motor a byl zde předpoklad dalších poškození.

15. Z informace o škodě ze dne 6. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná dopisem z uvedeného dne informovala žalobce, že ukončila šetření škodní události z havarijního pojištění č. [hodnota] s tím, že právo na pojistné plnění nevzniklo. Žalovaná své stanovisko odůvodnila tím, že k dopravní nehodě nedošlo žalobcem tvrzeným způsobem. Dle provedeného šetření neodpovídají jízdní stopy svým charakterem snaze o brzdění vozidla či snaze řidiče vyhnout se překážce nebo se vrátit s vozidlem zpět na komunikaci. Uvedené je dle žalované v rozporu s žalobcem uvedeným popisem snahy vrátit se na vozovku a vyhnout se střetu. Žalovaná poukázala na znění pojistných podmínek, dle kterého má pojistitel právo plnění zcela zamítnout, jestliže pojistník uvede při nahlášení pojistné události vědomě nepravdivé či hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se vzniku nebo rozsahu pojistné události nebo je zamlčí.

16. Z detailu relace o dopravní nehodě ČKP soud zjistil, že předmětná nehoda byla zapříčiněna tím, že se žalobce jakožto řidič plně nevěnoval řízení vozidla. Žalobce spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) ve spojení s § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) a byla mu uložena pokuta ve výši 1 500 Kč.

17. Z fotografií dopravní nehody pořízených na mobilní telefon žalobce (č.l. 9-10 spisu) a ze strany policie ČR (č.l. 55-57 spisu) vyplývá, že v době dopravní nehody byly mimo vozovku zbytky sněhu. Žalobce narazil po sjetí z vozovky čelně do jednoho ze stromů tak, že došlo ke zjevnému poškození přední části vozidla.

18. Z fotografií místa dopravní nehody pořízených žalobcem s větším odstupem času od dopravní nehody (údajně na jaře 2025) včetně videozáznamu zachycujícím průběh dopravní nehody z pohledu žalobce soud zjistil, že v místě dopravní nehody, tedy bezprostředně vedle vozovky, je zalesněný terén. Na fotografiích i videozáznamu jsou znázorněny stromy, do kterých žalobce nenarazil. Na záběrech je na zemi svítivou barvou znázorněna trajektorie vozidla a místo kde a jakým směrem vozidlo vyjelo z vozovky. Je rovněž zřetelně vidět, že v okolí dopravní nehody je dlouhý a rovný úsek vozovky, přičemž vozovka je zde oproti okolnímu terénu mírně vyvýšena. Stromy a křoviny v okolí místa dopravní nehody a samotné místo nárazu jsou rovněž znázorněny na plánku dopravní nehody vyhotoveném žalobcem.

19. Z technické expertízy č. 12/2021 vypracované dne 27. 3. 2021 [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl na základě zaslaných podkladů ze strany žalované a po porovnání kompatibility poškození a plauzibility nehodového děje k závěru, že se v případě předmětné dopravní nehody jednoznačně nejednalo o nahodilou škodní událost. Zdůraznil, že neodpovídá velký směrový úhel najetí dle zanechaných jízdních stop při jízdě rychlostí přibližně 70 km v hodině, a ani výjezd vozidla z vozovky a jeho pohyb směrem ke stromu neodpovídá reálnému nehodovému ději. Zanechané stopy svědčí o pohybu vozidla bez brzdění a bez jakékoli korekce s tím, že směřují přímo proti stromu.

20. Soud následně v souladu s § 127 o. s. ř. ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] znalcem pro obhajobu technické expertízy č. 12/2021 a zodpovězení souvisejících odborných otázek k nehodovému ději ze dne 25. 1. 2021. Z výslechu znalce soud zjistil, že podobné expertízy zpracovává asi pro 5-6 pojišťoven, když při likvidaci pojistné události vyvstanou nějaké pochybnosti, nejedná se však o znalecké posudky. Cílem je posoudit, zda se daný nehodový děj mohl udát tak, jak je tvrzeno. V tomto konkrétním případě dostal od žalované hlášenku pojistné události, relaci a fotografie od policie, vyjádření k nehodě od žalobce včetně jeho doplnění a asi tři fotografie, které žalobce pořídil na místě nehody. Podklady znalec shledal jako dostatečné a stále trvá na svém závěru, že předmětná nehoda není nahodilou událostí a nemohlo k ní dojít žalobcem popsaným způsobem. Uvedl, že pokud by zpracovával místo pouhé expertízy znalecký posudek, tak ten by měl asi 50 stran tak, aby obsahoval všechny náležitosti. Závěr takového posudku by nicméně byl naprosto totožný se závěrem jeho expertízy. Znalec rovněž s ohledem na kvalitu zaslaných fotografií nepotřeboval provést místní šetření. Uvedl, že když vozidlo vyjede ze silnice na nezpevněný povrch do příkopu, tak stopy u reálné nehody jsou jiné než u posuzované nehody. Zaprvé při předmětné události vozidlo najíždělo ze silnice nikoliv pozvolně, což by odpovídalo tomu, že žalobce ladil navigaci nebo že se něčeho lekl a zamířil směrem doprava. Vozidlo najíždělo poměrně pod vysokým úhlem. Zadruhé, pokud by řidič skutečně žalobcem popisovaným způsobem sjel ze silnice, tak by reakce jakéhokoliv řidiče byla taková, že zaregistruje od pravých kol nějaký rámus, zjistí, že jede na krajnici, a ihned strhne volant doleva a snaží se vrátit na silnici. V takovém případě by ani nevadilo, že je vozovka oproti okolnímu terénu vyvýšena, protože levé přední kolo by v tu chvíli stále bylo na vozovce, což by umožnilo vozidlu vrátit se na vozovku. V tomto případě nejsou žádné stopy po stočení volantu. Vozidlo pokračovalo asi 14 metrů a s předními koly, které jsou v přímém směru, to znamená bez jakékoliv známky zatočení, narazilo do stromu. Zatřetí, pokud by řidič vozidla brzdil, tak jsou v terénu úplně jiné stopy. Předmětné vozidlo mělo široká kola a ať už mělo ABS nebo ne, tak by v podstatě při brzdění hrnulo ten materiál před sebou. V daném případě stopy svědčí o běžných jízdních stopách vozidla, které jede bez brzdění k místu střetu. Rovněž nárazová rychlost vozidla při střetu se stromem musela být cca 25-30 km v hodině. Jedná se o úzký, tuhý strom a velké, těžké vozidlo, pokud by nárazová rychlost byla tvrzených 70 km v hodině, tak by ten strom byl obtisknutý asi půl metru do motoru, čímž by se motor posunul. To je další nesoulad, když žalobce tvrdí, že jel 70 km v hodině, nestačil reagovat a narazil do stromu. V rychlosti 70 km za hodinu by řidič skutečně s ohledem na běžnou reakční dobu nestihl zabránit střetu se stromem, nicméně vozidlo by pak po takovém nárazu vypadalo jinak, byly by aktivovány airbagy a řidič by z toho byl minimálně otřesený, možná dokonce ohrožen na životě. V tomto případě vozidlo ke stromu dojelo rychlostí cca 30 km v hodině a narazilo do něj. Šlo o bodový náraz, kdy veškerá energie šla do jednoho místa a mohlo tak i v takové rychlosti dojít k přelomení nosníku motoru. Rozhodně nešlo o život ohrožující nehodu, nebyly aktivovány ani airbagy. Každý výrobce vozidla má nastavenou jinou nárazovou rychlost, kdy dojde k aktivaci airbagů. Většinou k tomu dochází kolem 25 km v hodině při nárazu do tuhé překážky. K opuštění vozovky muselo dojít v rychlosti o něco vyšší, než v jaké došlo k nárazu, protože jízda tím příkopem má přirozeně jiný odpor než jízda na asfaltu. Znalci byl rovněž přehrán videozáznam pořízený žalobcem, přičemž znalec uvedl, že svítivým sprejem zaznačené stopy plně neodpovídají stopám zadokumentovaným policií ČR. Stopy vyznačené žalobcem jsou zahnuty víc doprava, což svědčí o menším poloměru. Žalobce sice tvrdí, že se snažil srážce se stromem zabránit, ale dle stop pro to neudělal vůbec nic. Dle znalce nelze zodpovědět otázku, kterým stromům se žalobci podařilo vyhnout, když událost jednoznačně nepovažuje za nahodilou. Ve chvíli, když se vjede s vozidlem na trávu nebo na takový nezpevněný povrch a brzdí se, tak kola vozidla tlačí před sebou povrchní materiál, drhnou trávu, hlínu. To platí pro stočená kola i kola v přímém směru. V daném případě je za koly přímá brázda, která vylučuje jakékoliv brzdění nebo stáčení. Pokud by žalobce při snaze o zatočení vozidla dostal smyk, šlo by o levotočivý smyk a než by se stihnul dosmýkat na silnici, tak by stál. Při zpracování expertízy vzal znalec v potaz rozdílnou výšku vozovky a jejího okolí, případnou námrazu, sníh i skutečnost, že tam bylo mokro a listí. Uvedené jde dle jeho názoru zcela k tíži žalobce, neboť zvlášť na takovém terénu by stopy po brzdění či zatočení byly dobře patrné. Na fotografiích jsou zachyceny jízdní stopy vozidla, které jenom jede. Znalec neřešil hodnotu vozidla. Uvedl, že vozidlo bylo atraktivní, když bylo nové, nicméně tento typ vozidel má poruchový motor, je už přežité. V době nehody už vozidlo atraktivní nebylo. V daném případě byla poškozena přední část vozidla tím, že do ní částečně proniknul tuhý strom. Jakmile jde při takové nehodě o starší vozidlo, tak se to dle znalce zpravidla řeší formou tzv. totální škody.

21. Z detailů fotodokumentace místa nehody pořízené policií ČR předložených soudu znalcem je patrné, že na vozidle ani na jeho stopách na listí v terénu nejsou žádné známky po brzdění či snaze o změnu směru jízdy vozidla. Fotky nezachycují, že by kola vozidla před sebou cokoliv tlačila či že by docházelo k jakémukoli drhnutí terénu.

22. Soud neměl pochybnosti o odbornosti ustanoveného znalce. Jedná se o absolventa [právnická osoba] učení technického, Fakulty strojní, obor konstrukce motorových vozidel, který od roku 1993, kdy absolvoval postgraduální studium na Ústavu soudního inženýrství v Brně, pracuje jako soudní znalec na dopravní nehody, na oceňování a na konstrukční závady. Zároveň od uvedeného roku spolupracuje i s Ústavem soudního inženýrství v Brně a byl za tu dobu několikrát vedoucím diplomových prací pro absolventy uvedeného ústavu. Uvedený znalec zpracovává revizní posudky, posudky pro policii, soudy či Generální inspekci v případě skupinových pojistných podvodů. Znalecké posudky vypracovává pro pojišťovny i pro soukromou klientelu. Specializuje se zejména na dopravní nehody a pojistné podvody.

23. Ze znaleckého posudku č. 1262/050/24 vypracovaného dne 20. 11. 2024 [právnická osoba] za účelem stanovení tržní hodnoty motorového vozidla reg. zn. [SPZ] soud zjistil, že znalec stanovil hodnotu předmětného vozidla na částku 209 200 Kč včetně DPH. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 8. 11. 2024 soud zjistil, že žalobce za uvedený znalecký posudek zaplatil částku 5 160 Kč.

24. Z výpisu z historie vozidla vygenerovaného dne 7. 11. 2024 ze systému AUTOTRACER, který provozuje [právnická osoba]., soud zjistil, že datum první registrace předmětného vozidla bylo 31. 5. 2006, přičemž datum jeho výroby bylo 12. 12. 2005. Vozidlo bylo vybaveno mimo jiné airbagy. Před dopravní nehodou bylo vozidlo třikrát inzerováno, konktrétně dne 22. 11. 2020, dne 14. 12. 2020 a dne 19. 1. 2021. Dle inzercí vozidla na portálu Sauto.cz bylo zjištěno, že žalobce vozidlo nejprve inzeroval za 188 000 Kč, následně za 175 000 Kč a nakonec za 155 000 Kč.

25. Z e-mailové korespondence z dubna roku 2025 soud zjistil, že žalobce dostal od zástupce společnosti [právnická osoba]. nabídku na odkup předmětného vozidla za 120 000 Kč.

26. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 1 2025 včetně doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalobce uvedeného dne vyzval žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě sedmi dnů. Z e-mailové korespondence mezi účastníky z ledna roku 2025 soud zjistil, že žalobce urgoval přislíbené přehodnocení stanoviska likvidace řešené pojistné události od žalované.

27. Z následujících provedených důkazů (tj. inzeráty ve skupině [jméno FO]-[jméno FO] klub Česká republika a na portálu Sauto.cz ohledně nabídky prodeje obdobného vozidla, tj. [jméno FO] CLK), soud nic podstatného pro posouzení věci nezjistil.

28. Z provedených důkazů soud učinil tento skutkový závěr. Žalobce se v období od listopadu 2020 do ledna 2021 pokoušel třikrát prodat své vozidlo značky [jméno FO] CLK coupé, SPZ [SPZ] (dříve SPZ [SPZ]). Nejprve vozidlo inzeroval dne 22. 11. 2020 za částku 188 000 Kč, následně dne 14. 12. 2020 za částku 175 000 Kč a dále dne 19. 1. 2021 za částku 155 000 Kč. Mezi účastníky byla s účinností od 11. 11. 2020 uzavřena pojistná smlouva č. [hodnota] na uvedené vozidlo ve vlastnictví žalobce, jejímž předmětem byl tzv. balíček Extra nezahrnující havárie vozidla. S účinností od 6. 12. 2020 byla dále mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva č. [hodnota], jejímž předmětem byl tzv. balíček Max již zahrnující havarijní pojištění uvedeného vozidla. Součástí smluvního vztahu byly rovněž všeobecné pojistné podmínky žalované blíže upravující závazkový vztah účastníků, dle kterých se na havárie (v případě tzv. balíčku Max) vztahují obecné výluky uvedené v kapitole 2.

2. Dle kapitoly 2.2 pojistných podmínek nelze vyplatit pojistné plnění mimo jiné za poškození vzniklá úmyslným jednáním pojistníka. Dle kapitoly 2.4 pojistných podmínek platí, že pokud pojistník při nahlášení pojistné události uvede vědomě nepravdivé či hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se vzniku nebo rozsahu pojistné události (nebo je zamlčí), může pojistitel snížit pojistné plnění či takové plnění zcela zamítnout. Dne 25. 1. 2021 došlo k dopravní nehodě, při které žalobce sjel z komunikace a čelně narazil do stromu, v důsledku čehož došlo k poškození přední části vozidla. Během dopravní nehody bylo mokro a v okolí komunikace byly zbytky sněhu. Nehoda se stala na dlouhém, rovném úseku, který lemuje zalesněný terén a kde je vozovka oproti svému okolí mírně vyvýšena. Je nesporné, že žalovaná byla k tomuto dni pojistitelem předmětného vozidla. Ještě dne 25. 1. 2021 žalobce nahlásil žalované pojistnou událost, přičemž žalovaná nahlášenou škodu z havarijního pojištění zaregistrovala pod č. [hodnota]. Žalobce při nahlášení pojistné události toliko uvedl, že sjel se svým vozidlem z vozovky a došlo k nárazu o strom. Na výzvu žalované následně doplnil, že sjel z vozovky v rychlosti cca 70 km v hodině, když se lekl při nastavování GPS navigace a strhl řízení. Uvedl, že se po sjetí do zalesněného terénu snažil korigovat řízení směrem zpět ke komunikaci, resp. směrem od stromů. Na místo dopravní nehody byla přivolána policie ČR, která pořídila rovněž plánek dopravní nehody a detailní fotodokumentaci, přičemž škodu na vozidle odhadla na 100 000 Kč a dospěla k závěru, že se žalobce při jízdě plně nevěnoval řízení a spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) ve spojení s § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Žalovaná s ohledem na charakter poškození vozidla přistoupila k likvidaci pojistné události formou totální škody a následně dopisem ze dne 6. 4. 2021 oznámila žalobci, že mu právo na pojistné plnění nevzniklo, neboť z provedeného šetření vyplynulo, že k dopravní nehodě nedošlo žalobcem tvrzeným způsobem. Žalovaná dospěla k tomuto závěru, jelikož si nechala od [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] zpracovat technickou expertízu, dle které se v případě předmětné dopravní nehody jednoznačně nejednalo o nahodilou škodní událost. [tituly před jménem] [jméno FO], jehož poté soud ustanovil v dané věci znalcem, své závěry blíže rozvedl v rámci svého výslechu. Popsal, že stopy v místě nehody svědčí o tom, že vozidlo z vozovky sjelo pod poměrně vysokým úhlem, což nedopovídá tvrzení žalobce, že se něčeho lekl a strhl volant. Rovněž v místě nehody nebyly žádné stopy po brzdění vozidla či snaze změnit směr vozidla, což odpovídá tomu, že vozidlo k místu střetu jelo plynule a jeho kola směřovala přímo proti stromu. Znalec vzal v potaz i případnou námrazu a stav okolí vozovky a uzavřel, že zvlášť v takovém nezpevněném, mokrém a listy pokrytém terénu by stopy po brzdění či stáčení volantu byly dobře viditelné. Dále uvedl, že ke srážce vozidla se stromem došlo v rychlosti 25-30 km v hodině. Razantně vyloučil, že by ke srážce došlo v rychlosti cca 70 km v hodině, jak tvrdí žalobce. V takovém případě by dle znalce bylo poškození vozidla mnohem většího rozsahu, došlo by k výraznému průniku stromu do kapoty vozidla, k posunutí motoru a žalobce by mohl být i ohrožen na životě. Znalec zdůraznil, že v daném případě nedošlo ani k aktivaci airbagů, kterými bylo vozidlo dle výpisu ze systému AUTOTRACER vybaveno. Nešlo tedy o nehodu, při které by byl žalobce ohrožen na životě. Žalobce nechal ocenit vozidlo znalcem [právnická osoba], který stanovil hodnotu vozidla před dopravní nehodou na částku 209 200 Kč včetně DPH. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky.

29. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

30. Podle § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

31. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky zpravidla vymezí podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle odst. 2 cit. ust. odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku.

32. Podle § 2799 o. z. způsobila-li úmyslně pojistnou událost buď osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, anebo z jejího podnětu osoba třetí, vzniká právo na pojistné plnění jen tehdy, bylo-li to výslovně ujednáno, anebo stanoví-li tak tento nebo jiný zákon.

33. Dle shora citovaných ustanovení vyplývá, že pojistná událost představuje nahodilou událost krytou pojištěním, proto se soud nejprve zabýval otázkou, zda šlo v případě předmětné dopravní nehody o nahodilou událost či nikoli. Nahodilou událostí je nejistá skutečnost, na kterou je smluvním ujednáním vázán vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Jedná se o skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku. Nahodilost je jevem, který vzniká nezávisle na naší vůli, o němž předpokládáme, že by nastat mohl. Pro pojistný poměr je nahodilost základním znakem, a zejména pro uplatnění nároku na pojistné plnění základním předpokladem a nutnou podmínkou. Otázkou nahodilosti se již v minulosti opakovaně zabýval Nejvyšší soud. Ve svém usnesení ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. 30 Cdo 427/2006 se Nejvyšší soud pokusil vymezit nahodilou událost a dospěl přitom k závěru, že se o nahodilou událost nejedná mimo jiné v případě, kdy událost úmyslně přivodil ten, na jehož majetek se pojištění vztahuje. Ve svém rozsudku ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1016/2019 dále uzavřel, že úmyslné jednání pojištěného vylučuje nahodilost, a to i ve formě nepřímého úmyslu (např. poškození pojištěného vozidla vědomým porušením dopravních předpisů). Dochází tak k uplatnění zásady, že nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (§ 6 odst. 2 o. z.). Na druhou stranu nedbalé jednání pojištěného již parametr nahodilosti splňovat zpravidla bude, jak Nejvyšší soud konstatoval například ve svém rozsudku ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1593/2010.

34. Existence skutečností umožňujících závěr, že šlo v daném případě o nahodilou událost, musí být prokázána (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 32 Cdo 2120/2015). Toliko pravděpodobnostní skutkový závěr tak není pro vznik nároku na pojistné plnění postačující. Důkazní břemeno stran této otázky pak stíhá žalobce jakožto účastníka, jemuž je existence příslušné skutečnosti podle hmotného práva ku prospěchu. Žalobci se nicméně i přes opakované poučení soudu v řízení nepodařilo prokázat, že v případě předmětné dopravní nehody šlo o nahodilou událost.

35. Soudem ustanovený znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zcela jednoznačně popřel, že by se jednalo o nahodilou událost. Znalec své závěry logicky a přesvědčivě zdůvodnil, konzistentně zodpověděl otázky soudu i obou účastníků a při posuzování předmětné dopravní nehody vycházel nejen z podkladů poskytnutých mu žalovanou, ale i z podkladů pořízených žalobcem (zejména z plánku a fotodokumentace). Závěry znalce jsou dle přesvědčení soudu zcela v souladu s ostatními provedenými důkazy (zejména s plánkem a detailní fotodokumentací pořízenou policií ČR). Znalec se rovněž vypořádal i s videonahrávkou žalobce zachycující průběh dopravní nehody z pohledu žalobce a s dalšími fotografiemi, které žalobce pořídil s delším časovým odstupem od dopravní nehody a na kterých vyznačil svítivou barvou trajektorii vozidla a označil stromy, kterým se mu dle jeho názoru podařilo vyhnout. Soud zohlednil rovněž skutečnost, že žalobce video a fotografie pořídil až cca tři roky po dopravní nehodě na jaře 2025. Sám vyznačil stopy kol, což nelze vnímat jako zcela objektivní. Znalec rovněž upozornil na skutečnost, že znázornění žalobce je odlišné od policejního nákresu. Soud se v neposlední řadě přesvědčil, že znalec vzal v úvahu i stav vozovky a okolního terénu v době dopravní nehody. Na uvedených zjištěních by nic ani nezměnilo provedení navrhovaného výslechu žalobce, neboť takový důkaz by sloužil toliko podpůrně.

36. Závěr, že se v daném případě nejednalo o nahodilou událost, dle přesvědčení soudu podporuje i jednání žalobce před dopravní nehodou. Žalobce na předmětné vozidlo uzavřel v krátkém časovém období rovnou dvě pojistné smlouvy, a to nejdříve v listopadu 2020 smlouvu bez havarijního krytí a následně v prosinci 2020 smlouvu již zahrnující havarijní pojištění vozidla. Ze smluvní dokumentace rovněž vyplynulo, že s předmětným vozem bylo evidováno již sedm pojistných událostí. Žalobce se rovněž několik měsíců marně pokoušel vozidlo prodat, přičemž naposled jej inzeroval za částku 155 000 Kč toliko šest dní před dopravní nehodou. Dle znalce se navíc žalobce při této dopravní nehodě nemohl ani zranit, když následky nárazu odpovídají rychlosti 25-30 km v hodině a nedošlo ani k aktivaci airbagů vozidla. V nyní projednávané věci žalobce taktéž tvrdí, že vozidlo mělo před dopravní nehodou hodnotu 209 000 Kč, zatímco policií ČR byla škoda na vozidle odhadnuta na 100 000 Kč. Rovněž byl žalobce za své jednání uznán vinným ze spáchání přestupku v důsledku vědomého porušení dopravních předpisů, což dle shora citované judikatury rovněž vylučuje nahodilost.

37. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že se o nahodilou událost nejednalo a žalobci tak nevzniklo právo na pojistné plnění. V kapitole 2.2 pojistných podmínek bylo rovněž výslovně ujednáno, že pojistné plnění nelze vyplatit za poškození vzniklá úmyslným jednáním pojistníka, což zcela odpovídá znění § 2799 o. z. a není zde tedy prostor pro zákonem předvídanou výjimku. Soud proto žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítnul jako nedůvodnou. Z důvodu hospodárnosti se soud ani blíže nezabýval spornou hodnotou vozidla.

38. Nicméně i pokud by se v posuzovaném případě skutečně o nahodilou událost jednalo, měla žalovaná právo odmítnout (či krátit) pojistné plnění, neboť žalobce v hlášení pojistné události neuvedl pravdu o podstatných údajích týkajících se dopravní nehody.

39. Podle § 2809 o. z. může pojistitel pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, a) o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události, b) kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § 2788 a c) pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek.

40. Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 2. 3. 2021, sp. zn. 32 Cdo 3172/2020 zabýval povahou § 2809 o. z. a uzavřel, že jde o ustanovení dispozitivní, které nebrání smluvním stranám pojistné smlouvy doplnit důvody odmítnutí pojistného plnění a sjednat si možnost odmítnutí pojistného plnění pro případ, že se pojistník bude domáhat pojistného plnění podáním vědomě nesprávného vysvětlení vzniku a okolností pojistné události. Nejvyšší soud zhodnotil povahu § 2809 o. z. rovněž v kontextu porušení dobrých mravů, veřejného pořádku nebo práv týkajících se postavení osob a dovodil, že nejde o ujednání v neprospěch spotřebitele, resp. slabší smluvní strany, ani ujednání obecně nepřiměřené.

41. V daném případě si účastníci v kapitole 2.4 pojistných podmínek ujednali, že pokud pojistník při nahlášení pojistné události uvede vědomě nepravdivé či hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se vzniku nebo rozsahu pojistné události (nebo je zamlčí), může pojistitel snížit pojistné plnění či takové plnění zcela zamítnout. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce při nahlášení pojistné události nejprve uvedl, že vyjel s vozidlem z vozovky a došlo k nárazu o strom. Následně na výzvu žalované mimo jiné doplnil, že řízení strhl mimo vozovku v rychlosti cca 70 km v hodině při nastavování navigace, neboť se lekl domnělého protijedoucího vozidla. Dále uvedl, že se po sjetí z krajnice snažil řízení korigovat směrem zpět ke komunikaci. Tato tvrzení žalobce jsou v přímém rozporu se závěry ustanoveného znalce, dle kterého k nárazu o strom došlo v rychlosti maximálně 30 km v hodině a žalobce neučinil nic pro to, aby střetu se stromem zabránil. Žalobce dle znalce plynule sjel pod nepřirozeně vysokým úhlem (tj. nikoli mimovolně) ze silnice a v okolním terénu nebyly žádné stopy po brzdění či zatáčení vozidla, přičemž kola vozidla při nárazu směřovala přímo proti stromu. Žalobce se tedy nesnažil jakkoli snížit následky dopravní nehody. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce při nahlášení pojistné události neuvedl pravdu a už jen z tohoto důvodu měla žalovaná právo odmítnout pojistné plnění.

42. Skutečnost, že je soud povinen posoudit všechny žalobní námitky neznamená, že je povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, když jeho úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace jako celkem. Pro úplnost soud nicméně doplňuje, že pokud žalobce uváděl, že plná nahodilost není to samé jako bezvadné právní jednání za účelem odvrácení škody a že v případě pojištění je dostačující splnění § 2900 o. z., nejedná se dle názoru soudu o přiléhavou aplikaci zákonné normy. Ustanovení § 2900 o. z. zakotvuje obecnou povinnost předcházet újmě. Jde o vyjádření obecné právní zásady neminem laedere, tj. nikomu neškodit, a se vznikem práva na pojistné plnění přímo nesouvisí, neboť na vztahy z pojistných smluv je nutné aplikovat speciální zákonná ustanovení v § 2758 a násl. o. z.

43. Státu v řízení vznikly náklady na odměnu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], a to za jeho účast u jednání soudu dne 8. 7. 2025, přiznané mu usnesením ze dne 14. 7. 2025, č. j. 8 C 5/2025-184, v celkové výši 4 257,64 Kč. Soud proto v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil ve výroku II. tohoto rozsudku ve věci neúspěšnému žalobci povinnost zaplatit státu uvedenou částku na náhradě nákladů řízení.

44. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 240 Kč. Tyto náklady v souladu s § 151 odst. 2, 3 o. s. ř. sestávají z částky 4 840 Kč, jež žalované prokazatelně vznikla v souvislosti s vypracováním technické expertízy [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], a z paušální náhrady náležející účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, jenž je stanovena dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., v platném a účinném znění. Soud přiznal žalované paušální náhradu nákladů řízení za osm úkonů (tj. vyjádření k žalobě ze dne 21. 3. 2025, vyjádření k výzvě soudu ze dne 5. 5. 2025, příprava na jednání dne 29. 5. 2025, účast na jednání dne 29. 5. 2025, vyjádření k výzvě soudu ze dne 17. 6. 2025, příprava na jednání dne 8. 7. 2025, účast na jednání dne 8. 7. 2025 a účast na jednání dne 19. 8. 2025) dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky, která činí 300 Kč za každý z uvedených úkon. Žalované nebyla přiznána požadovaná paušální náhrada nákladů řízení za úkon spočívající v přípravě a převzetí, neboť žalovaná v tomto řízení zastoupena nebyla a § 1 odst. 3 cit. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti takový úkon ani neobsahuje.

45. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení či stanovení splátek.

Poučení