8 C 64/2015 - 676

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Löffelmannovou ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno][Datum narození zainteresované osoby 0/0], [Adresa zainteresované osoby 0/0] právně zastoupena advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] právně zastoupen advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] nahrazení projevu vůle + předběžné opatření takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byl nahrazen projev vůle

I. České republiky – Státního pozemkového úřadu k uzavření této smlouvy o převodu nemovitosti pozemků, kdy [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], se sídlem [adresa], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] a nabyvatel [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0]/[Anonymizováno] Sb. v platném znění tuto smlouvu o převodu pozemků

II. Česká republika jako převodce je mimo jiné vlastníkem nemovitostí pozemků k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/1 - orná půda o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, tak, jak je tento pozemek zapsán u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště [adresa] a v k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - orná půda o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 tak, jak jsou tyto pozemky zapsány u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa]. Nabyvateli zbývá nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle zákona o půdě, v nevypořádané výši 768.186,25 Kč podle vyhlášky č.[Anonymizováno]/[Anonymizováno].

III. Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti a pozemky uvedené v článku 1 této smlouvym kterým je vypořádán nárok žalobkyně, a to včetně součásti a příslušenství se všemi právy a povinnostmi. Nabyvateli je do svého výlučného vlastnictví přímá

IV. Obě smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je stav převáděného pozemku znám a tento pozemek do svého výlučného vlastnictví přijímá. Nabyvatel bere na vědomí skutečnost, že převodce nezajišťuje zpřístupnění a vytyčování hranic pozemku

V. Vlastnické právo k převáděnému pozemku, včetně souhlasí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí, se zamítá

II. Řízení ohledně pozemků – parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k.ú. [adresa], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k.ú. [adresa], [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/4, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], se zastavuje z důvodu zpětvzetí

III. Řízení v rozsahu Žalobkyní uplatněného nároku na zaplacení částky 675.919 Kč, zvýšené na osminásobek, a to s úrokem z prodlení od 1. 03. 2007 do zaplacení ve výši dvoutýdenní repo sazby stanovené ČNB k 1. dni příslušného kalendářního pololetí navýšené o 8procentních bodů, se z důvodu zpětvzetí zastavuje

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupce žalovaného částku 5 400,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 3. 02. 2015 se právní předchůdkyně žalobkyně domáhala vydání pozemků, s tím, že je přímou oprávněnou osobou podle zákona o nápravě majetkových křivd spáchaných v době minulého režimu. Restituční nárok žalobkyně odvozen od vlastnictví konfiskovaného majetku rodičů žalobkyně [Anonymizováno] a [jméno FO]. Původní žalobkyně je přímou oprávněnou osobou podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. V zákonné lhůtě nárok podle restitučních předpisů uplatnila a doložila příslušná rozhodnutí Státního notářství pro Prahu – západ sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a D [Anonymizováno]/[Anonymizováno] osvědčující, že je dcerou původních majitelů. [Anonymizováno] právní předchůdkyně žalobkyně byl majetek odebrán počátkem 50. let výměrem [Anonymizováno] hl. m. Prahy, sp. zn. [Anonymizováno]-8/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne[Anonymizováno]29. 05. 1959. Je tedy založen restituční titul podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb. Na základě těchto skutečností vydal Správní orgán, původní Pozemkový úřad Praha při Ministerstvu zemědělství České republiky, vydal pravomocná správní rozhodnutí a rozhodl tak, že původní žalobkyni přísluší náhrada za nevydané pozemky podle § 11 odst. 2 zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. Rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 28. 06. 2006 a PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1 ze dne 14. 04. 2006,[Anonymizováno]PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2 ze dne 21. 07. 2006, PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/3 ze dne 26. 04. 2006, PÚ [Anonymizováno]/92/4 ze dne 18. 08. 2006, PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/5 ze dne 31. 10. 2006, PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/6 ze dne 2. 11. 2006, PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/7 ze dne 3. 11. 2006, PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/8 ze dne 7. 11. 2006, tato rozhodnutí nabyla právní moci a žalovaný vyčíslil nároky právní předchůdkyně žalobkyně ze všech devíti rozhodnutí na částku [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně nevěděla, že v rámci vyčíslení nároků opomněl žalovaný ocenit nároky z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které bylo nahrazeno rozhodnutím Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 23. 09. 2010. Teprve následně se žalobkyně dozvěděla, že tento rozsudek Městského soudu se nedostal z právního oddělení žalovaného do oddělení restitucí, což byl důvod, pro který nebyl nárok z tohoto rozhodnutí oceněn. Žalobkyně se pokoušela své nároky uplatnit ve výběrových řízeních vyhlašovaných [právnická osoba] ČR. Poprvé tak učinila v rámci vyhlášeného výběrového řízení ze dne 11. 06. 2007, kde jí bylo sděleno, že v tomto případě dostala přednost osoba s přednostním právem na převedení těchto pozemků. Dalších výběrových řízení nebyla úspěšná, neboť byly pozemky původně zařazené do výběrového řízení [právnická osoba] staženy z veřejné nabídky, tak, jak je tomu, dle sdělení ze dne 26. 10. 2012. Žalobkyně zjistila, že není schopná své nároky uplatnit tímto způsobem, a proto tyto nároky postoupila třetí osobě na základě Smlouvy o spolupráci ze dne 5. 11. 2012. Následně nároky tedy uplatnila společnost [Anonymizováno] s.r.o. a celé restituční řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. První z rozhodnutí ve věci restitučního nároku se žalobkyně domohla po 15 letech v roce 2006. Z tohoto důvodu měla mít celou záležitost za vyřešenou poté, co se neúspěšně snažila své nároky uplatnit ve výběrových řízeních. Z celého restitučního řízení byla značně unavená a domnívala se, že žalovaný ocenil její nároky korektním, spravedlivým a zákonným způsobem. Svůj omyl zjistila až v okamžiku, kdy jí dcera upozornila na to, že žalovaný oceňuje nároky z devíti správních rozhodnutí, a že tady jedno rozhodnutí v ocenění nároků chybí. Za této situace ji nezbylo nic jiného než se obrátit na právního zástupce s žádostí, aby zjistil, k jakým nesrovnalostem došlo. Celé restituční řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu – od roku 1992 do roku 2007. Skutečné důvody pro zjevnou liknavost nastaly až v roce 2014, kdy právní předchůdkyně žalobkyně na základě iniciativy své dcery (nyní žalobkyně) se obrátila na žalovaného s dotazem, jak vysoké nároky eviduje žalovaný ve vztahu k oprávněné. Původní žalobkyně tak učinila dopisem ze dne 22. 02. 2014 a dopisem ze dne 17. 03. 2014 ji bylo sděleno, že tyto nároky jsou nulové. Na urgence o správné ocenění restitučních nároků žalovaný, přestože tak původní žalobkyně učinila dopisy ze dne 7. 05. 2014, [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalovaný nijak nereagoval a nárok vyplývající z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nebyl vůbec oceněn. Dále má žalobkyně za to, že ocenění nároků bylo učiněno v rozporu se zákonem, tj. vyhlášku č. 316/1990 Sb. podle které má náhradní pozemky oceňovat Správní orgán, ten však přehlédl existenci, tzv. skorkovského územního plánu, který již před 2. světovou válkou určil části pozemků, následně zabavených rodičům právní předchůdkyně žalobkyně za stavební, tedy pozemky určené k zastavění. Tyto pozemky byl žalovaný povinen ocenit jiným způsobem, než je ocenil. Neměli oceňovat podle bonity zemědělské půdy, ale jako pozemky určené k zastavění. Za této situace byla účast žalobkyně ve výběrových řízeních zcela formální, protože i kdyby žalovaný zařadil do výběrového řízení pro žalobkyni vhodné náhradní pozemky, žalobkyně byla ve výběrových řízeních úspěšná, žalovaný by ji nevybral, protože podle něj původní žalobkyně žádný neuspokojený restituční nárok nemá. Znalecké posudky, které byly vypracovány na základě objednávky původní žalobkyně prokázaly, že nárok původní žalobkyně není nulový, avšak žalovaný za dvanáct měsíců nevyčíslil jeho výši. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ve všech vydaných rozhodnutích k odlišným závěrům než žalovaný. Z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byl oceněn nárok na částku [částka], z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/7 na částku [částka], z rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na částku [částka]. Znalec dospěl k celkovému nároku žalobkyně 2. [částka], kdy žalovaný dospěl k částce 102. [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně nalezla jako vhodný pozemek uvedený v původní žalobě, a to sice [Anonymizováno]/26 v k.ú. [adresa] zapsaný u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu – katastrální pracoviště [adresa]. V průběhu řízení vzala žalobu ohledně tohoto pozemku zpět, neboť pozemek byl již vydán jinému žadateli. Následně byla několikrát změněna žaloba a v konečném znění žalobního návrhu žádala žalobkyně vydat pozemky parc.[Anonymizováno]č. [Anonymizováno]/1 – orná půda o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 v k.ú. [adresa], zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu – katastrální pracoviště [adresa] a pozemek v k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – orná půda o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2 tak, jak tyto pozemky jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj – katastrální pracoviště [adresa].

2. Ve vyjádření doručeném soudu dne 27. 07. 2015 žalovaný k žalobě uvedl, že činí nesporným, že právní předchůdkyně žalobkyně (dále jen žalobkyně) je přímou oprávněnou osobou podle restitučních zákonů a že žalobkyně v zákonné lhůtě uplatnila nárok u žalovaného. Žalovaný rovněž činí nesporným, že žalobkyní citovaná vydaná pravomocná správní rozhodnutí, všechny nároky žalobkyně vyplývající z těchto devíti rozhodnutí, byly žalovaným zcela vypořádány, a to částečně přímým vydáním pozemku a z části na základě kupní smlouvy č. [hodnota] ze dne 4. 04. 2013, kterou byly na žalobkyni převedeny pozemky v k.ú. [adresa] jako náhradní pozemky za pozemky původní, které nemohly být vydány. K podpisu této smlouvy žalobkyně zmocnila [tituly před jménem] [jméno FO], a to na základě generální plné moci ze dne 4. 04. 2013. Dále má žalovaný za to, že není pravdou, že by opomněl ocenit pozemky z rozhodnutí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/7, které bylo nahrazeno rozhodnutím Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] ze dne 23. 09. 2010. Tyto pozemky nebyly oceněny a restituční nárok oprávněné osoby nebyl zaevidován z toho důvodu, že oprávněná osoba požádala na základě předložených rozsudků soudu o přecenění zde uvedených pozemků jako pozemků stavebních. K této žádosti zaujal žalovaný následující stanovisko: Na základě rozsudku soudu nebyly oprávněné osobě žalobkyni vydány pozemky v k.ú. [adresa], které přešly na stát podle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. výměrem ÚNV hl. m. Prahy ze dne 25. 05. 1951 od [datum] a vyhlášky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Ú.L., které definují stavební pozemek jako místo určené k zastavění zastavovacím plánem z dřívější doby. Podle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o územním plánování a výstavbě obcí, vypracovanými plány se rozumí: [adresa] polohy, regulační plán apod., které byly potvrzeny podle ustanovení dosavadních předpisů i úpravy podle předpisů o stavební obnově a zůstávají v platnosti s dosavadními právními účinky, dokud nebudou změněny nebo nahrazeny novými územními plány, neboť dokud je KNL nezruší jako nevyhovující. V daném případě byl předložen návrh na změnu regulace v části v území [adresa], který byl potvrzen Ministerstvem veřejných prací ze dne 6. 04. 1928. Podle uvedeného návrhu byly pozemky určeny k umístění továren, vzhledem k dosavadnímu standardnímu postupu, by pozemky v době jejich převzetí státem, byly určeny k zastavění, pokud by bylo doloženo, že návrh regulačního plánu byl v době převzetí pozemku státem v roce 1951 platný. Právní zástupce žalobkyně byl dne 29. 01. 2015 vyzván k doložení tohoto dokladu, vzhledem k tomu, že strana žalující tento doklad nepředložila, nemohly být pozemky oceněny. Pokud by tento doklad nebyl předložen, budou nevydané pozemky žalovaným oceněny ve zjednodušené evidenci k datu přechodu na stát, tj. k 25. 05. 1951. Pozemky tedy nemohly být oceněny z důvodu chyby na straně žalobkyně, která dosud nedodala požadovaný doklad, který je rozhodující ke stanovení, jakým způsobem mají být pozemky oceněny. Z toho tedy vyplývá, že žalovaný neuznal znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11. 01. 2015, kterým byly pozemky oceněny částkou 4.708.625,63 Kč, z čehož podíl žalobkyně činí [částka]. Dle názoru žalovaného neměl soudní znalec k dispozici podklady, ze kterých by vyplýval charakter pozemku, když tento doklad nebyla strana žalující schopna dodat žalovanému. Restituční nároky žalobkyně oprávněné osoby byly vypořádány paní [jméno FO], podle již uvedené kupní smlouvy č. [hodnota] ze dne 4. 04. 2013. Z této kupní smlouvy vyplývá, že kupujícím byla přímo žalobkyně. Na základě plné moci byla zastoupena [tituly před jménem] [jméno FO] a dále má za to, že tvrzení žalobkyně, že nebyla úspěšná ve výběrových řízeních, není pravdivé, neboť právě pozemky v k.ú. [adresa], které jsou předmětem o kupní smlouvy, byly nabízeny ve veřejné nabídce pozemků dne 5. 10. – 5. 11. 2012. A dne 5. 11. 2012 byla doručena na pracoviště Pozemkového úřadu [adresa] žádost žalobkyně jako oprávněné osoby. K žádosti byla předložena plná moc pro [tituly před jménem] [jméno FO]. Po vyhodnocení veřejné nabídky a prověření podkladů byla žalobkyně jediným platným žadatelem o pozemky, které jí následně byly převedeny do vlastnictví. Dále má za to, že žalobkyně neprokázala liknavost na straně žalovaného, neboť k uspokojení oprávněných osob s restitučními nároky podle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, provádí zásadně formou veřejných nabídek pozemků. Judikatura v průběhu let dovolila výjimečnou možnost domáhat se uspokojení nároků soudní cestou, pokud nárok podle Zákona o půdě není dlouhodobě uspokojen. Vždy však za předpokladu, že soudy mají zkoumat vztahy ze strany [právnická osoba], zda nedošlo k libovůli, či dokonce svévoli při plnění jeho závazku. Otázka liknavého svévolného, či diskriminujícího postupu přitom musí být podle konstantní rozhodovací praxe soudu zkoumána individuálně podle okolností každého konkrétního případu. Podle názoru žalovaného, pokud restituční nároky žalobkyně přiznané jejími rozhodnutími, které nabyly právní moci v průběhu roku 2006, byly definitivně uspokojeny v roce 2013. Nejedná se o liknavost či dokonce svévoli státu. [právnická osoba] doplňujícím vyjádření žalovaného ze dne 13. 07. 2016 žalovaný uvedl, že ve věci nevydaných pozemků podle rozhodnutí č.j. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/7 v rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] bylo provedeno přecenění pozemků dle metodických pokynů platných do 1. 08. 2015 na základě žádosti zaslané oprávněné osoby, pozemky byly dle Katastru nemovitostí parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dle pozemkové knihy parc. č. [hodnota] a části parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], které jsou vedeny u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu – katastrální pracoviště [adresa], na listech vlastnictví č. [hodnota] a [Anonymizováno] pro obec hl. m. [adresa] – katastrální území [adresa]. Zpracovaným znaleckým posudkem č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 19. 09. 2015 znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] byly nevydané pozemky oceněny v celkové výši [částka]. A oprávněné osobě [jméno FO] byl restituční nárok zaevidován v rozsahu ideální 1/4 původně vydaného rozhodnutí PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Celková hodnota nevydaných pozemků tak činila k 7. 01. 2016 částku [Anonymizováno]. [částka].

4. Při ústním jednání dne 22. 05. 2019 obě strany učinily nespornou skutečnost, že cena vydávaných pozemků činí částku [částka].

5. Ve vyjádření žalobkyně ze dne 1. 02. 2017 doručené soudu dne 2. 02. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že akceptuje znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] z 19. 09. 2015, který uvádí, že nárok právní předchůdkyně žalobkyně za nevydané pozemky činí částku 4.276.169 Kč. Ke dni 22. 03. 2016 vydal žalovaný opravné rozhodnutí č. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kde opravil nesprávnou výměru odňatého pozemku PK [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. V původním rozhodnutí ze dne 16. 02. 2007 rozhodl o části tohoto pozemku a o části pozemku v rozsahu 500 m2 nerozhodl vůbec. Dále k tvrzení žalovaného ohledně veřejných nabídek uvedla právní předchůdkyně žalobkyně, že v roce 2016 uveřejnil žalovaný na svých webových stránkách 4 výběrová řízení pro oprávněné osoby, dne [datum], [datum], [datum] a 7. 11. 2016. V rámci těchto výběrových řízení právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že převážná většina těchto pozemků je doposud zapsaná na LV žalovaného. Nebyly tedy prodány ve veřejných nabídkách. Žalovaný se nezabýval pozemky o výměře pod 100 m2. Žalovaný na jedné straně tvrdí, že nabízí pozemky ve veřejných soutěžích, ale v praxi tyto pozemky oprávněným osobám nepřevádí. Právní předchůdkyně žalobkyně má za to, že se nemůže ztotožnit s tvrzením žalovaného, že může získat náhradní pozemky v místě vzdáleného od místa původních odňatých pozemků. Po opakovaných změnách žaloby žalobkyně žádala o vydání pozemku [Anonymizováno]. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], zapsaného u katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu – katastrální pracoviště [adresa], pozemku [Anonymizováno]. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [Anonymizováno].[Anonymizováno]. [adresa] a [Anonymizováno]. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [Anonymizováno].[Anonymizováno]. [adresa], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj – katastrální pracoviště [adresa].

6. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], vedený jako orná půda, má cenu [částka] a byl oceňován jako zemědělská půda podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 316/1990 Sb.

7. Mezi účastníky byla tak nesporná skutečnost, že výše restitučního nároku právní předchůdkyně žalobkyně je [částka], kdy žalobkyně výslovně uzná za správnost znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], který jí zadal žalovaný a při jednání dne 22. 05. 2019 obě strany učinily nespornou skutečnost, že cena vydávaných pozemků je [částka], když předtím učinil žalovaný nespornou skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně je přímo oprávněnou osobou podle restitučních předpisů a v zákonné lhůtě uplatnila nárok u žalovaného. Dále učinil nespornou skutečnost, že v žalobě uvedená vydaná pravomocná správní rozhodnutí byla částečně vypořádána tím, že na žalobkyni bylo převedeno vlastnictví k pozemkům v k.ú. [adresa] smlouvou ze dne 4. 04. 2013 č. [hodnota] a nebyl vypořádán restituční nárok z rozhodnutí č. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], které bylo nahrazeno rozhodnutím Městského soudu v Praze, sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Po takto provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněnou osobou podle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. o půdě, částečně byly její restituční nároky uspokojeny, nebyly však uspokojeny všechny nároky za odňaté pozemky a zbývají dosud pozemky, za které byla stanovena náhrada znaleckým posudkem ve výši [částka].

8. Důkazy, z nichž soud učinil skutková zjištění, posoudil jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala. Žádná taková skutečnost nebyla účastníky ani tvrzena. Uvedené listiny si vzájemně neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek. Žádná strana nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé listiny, z nichž soud při svém rozhodování vycházel.

9. Soud hodnotil provedené důkazy v souladu s § 132 o.s.ř. a každý důkaz hodnotil jednotlivě a následně všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Z dalších shora uvedených důkazů nebyly soudem zjištěny žádné skutečnosti významné pro vydání rozhodnutí ve věci a hodnoceny nebyly. Současně nebylo přihlíženo k důkazům, které se vztahovaly k pozemkům, na nichž uplatnila žalobkyně nárok a posléze změnila žalobu, takže řízení ohledně těchto pozemků bylo zastaveno.

10. Soud postupoval v intencích rozhodnutí Městského soudu, sp. zn. [spisová značka] z 23. 03. 2022 vyzval právního zástupce žalobkyně k smění předmětu řízení. Právní zástupce žalobkyně uvedl, že žádá, aby bylo vydáno rozhodnutí, které je obsahem výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobu ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], bylo zastaveno. Dále bylo řízení zastaveno v části, kdy žalobkyně žádala v rozsahu uplatněného nároku na zaplacení částky 675.919 Kč zvýšené na osminásobek, a to s úrokem z prodlení od 1. 03. 2007 ve výši dvoutýdenní REPO sazby stanovené ČNB k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí navýšené o 8 % bodů z důvodu zpětvzetí usnesením vydaným dne 20. 03. 2023.

11. Soud posoudil věc po právní stránce s odkazem na tato zákonná ustanovení, právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem o půdě č. 229/1991 Sb. (dále jen Zákon o půdě). Podle § 4 odst. 1 Zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy, stavby patřící původní zemědělské usedlosti přešly na stát, nebo jiné právnické osoby v době od 25. 02. 1948 do 1. 01. 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 Zákona o půdě.

12. Podle ustanovení § 11 odst. 1 Zákona o půdě pozemky, nebo jejich části nelze vydat v případě, že za A) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání s výjimkou případů, kdy toto právo bylo zřízeno za okolností uvedených v § 8 Zákona o půdě, za B) na pozemku bylo, po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, za C) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu, nebo jiné právnické osoby zastavěn, pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou, nebo o stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991 a část pozemků s takovou stavbou bezprostředně související, nezbytně nutná k provozu této stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby zapsané do Stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, za D) pozemku byla na základě územního rozhodnutí s výjimkou osad dočasně umístěny, zřízená zahrádkářská nebo chatová osada, za E) na pozemku se nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. 10. 1976, za F) na pozemku, který byl vyňat ze Zemědělského půdního fondu bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení, nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. 10. 1976, za G) Nelze-li provést identifikace parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb. a dekretu č. 28/1945 Sb. zákona č. 142/1947 a zákona č. 46/1948. Podle odst. 2 téhož ustanovení v případech uvedených v odstavci 1, nemůže být oprávněné osobě na její žádost převeden vlastní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v cenách ke dni 24. 06. 1991 a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.

13. Podle § 11 a) odst. 1 Zákona o půdě oprávněným osobám v § 4, který podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2 se převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby, za bezúplatný převod jiného pozemku přešlo právo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle odst. 2 téhož ustanovení veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad tak, jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými, závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka. Jak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznými částmi územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky, budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

14. Podle § 16 odst. 1 Zákona o půdě na pozemky, které podle tohoto zákona se nevydávají a za které nelze poskytnou jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28 a), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy za A) oprávněné osobě, nebo jejímu dědici, za B) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona. Výzva této osobě musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do šesti měsíců od uplynutí výzvy pro převod pozemků, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.

15. Podle ustanovení § 6 odst.1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů platí, že podle tohoto zákona, nebo zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 344/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět zemědělské pozemky, nebo jejich části určené územním plánem, nebo regulačním plánem, nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami, nebo stavbami dopravní infrastruktury, nebo těmito stavbami již zastavěné s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 3 odst. 4, § [právnická osoba] § 10 odst. 1 nebo odst.

2. A zadruhé, převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby které, podle schválené stavební dokumentace, mají uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. A zatřetí, převádění se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti. Podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo za čtvrté, jež využití ke zřízení technické infrastruktury v případě pochybností, vydá se na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný územního plánování.

16. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], č.j. [spisová značka], byl mimo jiné žalobkyni vydán pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 v k.ú. [adresa], přičemž rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 15. 01. 2020 byl v této části rozsudek soudu I. stupně. Když Městský soud konstatoval, že protihlukové opatření, které je na jeho části vybudováno, nebrání jeho vydání, neboť bez ohledu na existenci této stavby tento pozemek nelze považovat za zastavěný ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb.

17. Rozhodnutím Nejvyššího soudu, č.j. [spisová značka] ze dne 13. 08. 2020, bylo zrušeno rozhodnutí Městského soudu v Praze. Soudu I. stupně v části týkající se pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k.ú. [adresa]. Když uvedl, že vyšly-li oba soudy nižších stupňů ze zjištění, že na části pozemků se nachází veřejně prospěšná stavba – protihlukové opatření (uvádí-li žalobkyně ve vyjádření k dovolání, ž se stavba nachází na sousedním pozemku, jde o tvrzení rozporné se zjištěním, na němž je napadené rozhodnutí založeno a Dovolací soud k němu nemůže přihlížet), v konfrontaci s citovanou právní úpravou a judikaturou neobstojí jimi učiněný právní závěr, že uvedený pozemek je pozemkem vhodným k převodu oprávněné osobě jako náhradní. Toliko pro úplnost pak Dovolací soud uvádí, že nachází-li se veřejně prospěšná stavba jen na části pozemku, nemusí být vyloučeno vydání zbývající části veřejně prospěšnou stavbou nezastavěny. Logicky za předpokladu, že se zastavěnou částí netvoří funkční celek (srovnej přiměřeně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 01. 2020, sp. zn. [spisová značka]).

18. Podání ze dne 23. 08. 2021 s přiloženou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a úmrtním listem původní žalobkyně [jméno FO], narozené [datum], požádal právní zástupce žalobkyně o připuštění změny v osobě žalobkyně. Soud usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] rozhodl o připuštění. Na straně žalobkyně je nadále pokračováno s [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0], bytem [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa]

19. Soud připustil procesní nástupnictví žalobkyně, dcery původní žalobkyně, když má za to, že návrh na procesní nástupkyní byl právním zástupcem původní žalobkyně podán s velkým zpožděním, neboť dle smlouvy o postoupení pohledávky tato pohledávka byla postoupena z původní žalobkyně na žalobkyni [jméno FO], dne 26. 07. 2019 a návrh byl podán dne 23. 08. 2021. Nepřipuštění této změny má soud za to, že by došlo k výrazné újmě na právech žalobkyně ohledně restitučního nároku. Úvahu vzal i skutečnost, že původní žalobkyně [jméno FO] byla přímým potomkem původních majitelů předmětných pozemků a svůj nárok postoupila své dceři. Soud při zvažování postupoval v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu, když ten to uvedl, že při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního, je nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 Zákona o půdě a v § 6 zákona č. 503/2012 Sb. či zda nejde o pozemek zatížený právě třetích osob, převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce, či zda je lze zemědělsky obhospodařovat. Eventuálně zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, případně zda nejde o pozemek zastavěný, či tvořící součást areálu. Tato hlediska je přitom nutno vždy zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání, popřípadě nevydání každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem v konkrétní věci. K pozemku parc. č. 184/1 v k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že tento pozemek bezprostředně souvisí po své delší straně s veřejně prospěšnou stavbou. Protihlukovým opatřením podle Štěrboholské radiály, a tudíž o jeho převod žádá hlavní město [adresa]. Právě bezprostřední sousedství s Štěrboholskou radiálou a skutečnost, že předmětný pozemek je též dotčen umístěním vodovodního řadu, podzemního vedení vysokého napětí a vedení plynu, bylo uplatněno právo na nárokový přechod žádostí hlavního města Prahy ze dne 7. 10. 2014. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012, neboť pozemek leží v bezprostředním ochranném pásmu vytížené pozemní komunikace. Současně bezprostředně sousedí s veřejně prospěšným zařízením (ochranou protihlukovou zdí k této komunikaci) a je zatížen podzemní vedením několika médií, takže je na místě. Mají za to, že tento pozemek tvoří prakticky funkční celek s veřejně prospěšnými stavbami, které se na pozemku nacházejí, a protože žádost hlavního města Prahy ze dne 7. 10. 2014 podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 nebyla dosud vzata zpět, má soud za to, že s ohledem na shora uvedená kritéria, která nařídil hodnotit Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí [spisová značka], nelze návrhu žalobkyně vyhovět. Ohledně ostatních pozemků bylo řízení zastaveno a současně bylo řízení zastaveno ohledně finanční náhrady za nevydané pozemky.

20. Soud v souladu s ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. přiznal žalované a náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ust. § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, při tomto rozhodnutí vycházel z těchto závěrů, kdy Ústavní soud se ve své rozhodovací praxi zabýval již mnohokrát otázkou účelnosti vynaložených nákladů, respektive náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, a opakovaně uvedl, že tam, kde je stát k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud tak však stát učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené (srov. nález sp. zn. I. ÚS 2929/07 ze dne 9. 10. 2008, [spisová značka] nález sp. zn. IV. ÚS 1087/09 ze dne 24. 11. 2009, nález sp. zn. II. ÚS 3855/14 ze dne 1. 9. 2015). Obdobné závěry pak Ústavní soud vztáhl i na některé další subjekty mimo stát, které jsou veřejnými institucemi (subjekty), hospodaří s veřejnými prostředky apod., jako jsou statutární města a jejich městské částí (srov. nález sp. zn. II. ÚS 2396/09 ze dne 13. 8. 2012). Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nepředstavují dle ustálené soudní judikatury náklady na zastoupení státu a statutárních měst advokátem účelně vynaložené náklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. [spisová značka], ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. [spisová značka]). Zaměstnávají-li uvedené subjekty pracovníky s vysokoškolským právním vzděláním, lze očekávat, že tito budou schopni řešit právní záležitosti týkající se činnosti zmíněných subjektů, třebaže nepůjde o standardní agendu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 2310/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. [spisová značka]). V této právní věci nebyla předmětem sporu právní problematika, která by přímo nesouvisela s oblastí spravovanou žalovanou. V dané věci byla řešena problematika vydávání náhradních pozemků podle zákona o půdě, která se v agendě žalované objevuje dlouhodobě a opakovaně, zákon o půdě je účinným od 21. 6. 1991, je zde bohatá přiléhavá judikatura, tudíž nešlo ani o problematiku novou či dosud judikatorně neřešenou. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalované byla vyčíslena takto: paušální náhrada 18x 300 Kč za úkony podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky, tj. šest písemných vyjádření ve věci samé, 12 x účast na jednání před soudem, tj. celkem 5 400 Kč.

21. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a platební místo podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení