8 C 64/2021-103

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Novákové a přísedících Bc. Iriny Rálišové a Renaty Rýdlové ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Návrh, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované, učiněné ze strany žalované listinou ze dne 16. 7. 2021 je neplatné, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení v částce 3 117,26 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalované domáhal určení, že rozvázání jeho pracovního poměru listinou ze dne 16. 7. 2021 je neplatné. Tvrdil, že u žalované pracuje na základě pracovní smlouvy ze dne 29. 3. 2019 se sjednaným druhem práce„ svářeč“. Dne 16. 7. 2021 mu byla předložena listina, označená jako výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem, v jejímž textu bylo uvedeno„ s ohledem na skutečnost, že jste porušil své pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ustanovení § 55 ZP, s Vámi okamžitě rušíme pracovní poměr“. Žalobce namítal, že z této listiny nelze dovodit, zda se jedná o rozvázání pracovního poměru výpovědí ve smyslu ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále je„ ZP“), či zda se mělo jednat o rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením podle § 55 ZP, neboť z listiny nelze dovodit o který způsob rozvázání pracovního poměru se mělo jednat, samotnému žalobci nemohl být znám ani úmysl žalované (ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1760/2022, 21 Cdo 1899/99 a 21 Cdo 857/2020), když na listině ze dne 16. 7. 2021 bylo zvětšenou velikostí a ztučněním písma uvedeno, že se má jednat o výpověď z pracovního poměru, v samotném obsahu listiny je však uvedeno, že se jeho pracovní poměru ruší okamžitě. Pravý úmysl žalované žalobci znám nebyl a nebyl schopen jej ani nijak objektivně posoudit, o čemž svědčí i to, že žalobce odmítl listinu převzít a osvědčit ji svým podpisem, pouze si ji vyfotografoval. Žalobci nebyla žalovanou listina zaslána, nebylo mu předloženo ani potvrzení o zaměstnání. Kopii listiny i potvrzení o zaměstnání žalobce obdržel až od úřadu práce. Dále žalobce tvrdil, že i pokud by soud dospěl k závěru, že z listiny ze dne 16. 7. 2021 lze zjistit, o jaký způsob rozvázání pracovního poměru se jedná, je zcela nedostatečně vymezen důvod rozvázání pracovního poměru, neboť v předmětné listině byl vymezen tak, že jím je porušení smlouvy ve věci užívání návykových látek, které u něj byly odhaleny testem na stavbě zákazníka [anonymizováno] v [země], stavba [anonymizováno]. Dle žalobce žalovaná nespecifikovala jakou povinnost a z jaké smlouvy žalobce porušil, uvedla pouze to, že se měl dopustit užívání návykových látek, přičemž nespecifikovala, jaké návykové látky by měl užívat a kdy se tak mělo stát. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3648/2019 – 199 ze dne 18. 12. 1990 však v okamžitém zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen jednoznačně identifikovat to jednání zaměstnance, které zaměstnavatel považuje za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, tedy časově, věcně a místně je vymezit tak, aby bylo jednoznačné a nezaměnitelné. Hlavní důvod neplatností rozvázání pracovního poměru však žalobce spatřuje v tom, že se žádného porušení povinností nedopustil, když kategoricky odmítl, že by na stavbě u zákazníka žalované a vůbec na samotné pracovní cestě užíval jakékoli návykové látky, a to ani v době před začátkem směn. Pokud by tomu tak bylo, jistě by se dobrovolně nepodrobil testování na návykové látky, k tomu provedenému v rozporu se zákoníkem práce a v rozporu se zákonem č. 379/2005 Sb. Připustil, že podstoupil test, provedený jemu neznámou osobou na stavbě ve [příjmení] [jméno] na (patrně návykové) látky. Připustil také, že v době několika týdnů před tímto testem mohl užít takové výživové doplňky, které by snad mohly zaznamenat doprovodné látky, které se objevují při zjišťování existence látek návykových, ale kategoricky odmítl, že by kdy mohly jakkoli ovlivnit jeho psychiku a tedy i výkon jeho práce. Test žalobce podstoupil na pokyn jemu neznámé osoby a tento test nepředstavoval ani odborné lékařské vyšetření ve smyslu zákona č. 379/2005 Sb. I pokud by snad žalovaná předložila test, či jí v listině ze dne 16. 7. 2021 zmiňovaný protokol, který však žalobci dosud předložen nebyl, nelze tím nijak dokazovat skutek, pro který byl pracovní poměr rozvázán.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žalobního návrhu. Namítala, že z listiny ze dne 16. 7. 2021 lze jednoznačně dovodit, o jaký úkon se vůči zaměstnanci jedná, přičemž jde o okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, když i v textu je uveden odkaz na toto zákonné ustanovení a současně i uvedení důvodů, pro které je se zaměstnancem okamžitě rušen pracovní poměr, a tyto nepochybně prokazují, že se jedná o uvedení důvodu dle § 55 ZP. Žalovaná měla za to, že není třeba jakéhokoli výkladu, aby byla nahrazena či doplněna její vůle jako zaměstnavatele, že žalobce si musel být vědom zvlášť hrubého porušení svých pracovně právních povinností na pracovišti.

3. Po provedeném řízení soud žalobu zamítl na základě následujících skutkových zjištění:

4. Podle pracovní smlouvy ze dne 29. 3. 2019 žalobce nastoupil k žalované do pracovního poměru na dobu neurčitou, počínaje dnem 1. 4. 2019 na druh práce„ svářeč“. V rámci pracovní smlouvy bylo sjednáno, že místem výkonu jeho práce je sídlo zaměstnavatele a všechna pracoviště, na kterých zaměstnavatel v rámci svých obchodních aktivit provádí montážní činnost. Současně bylo sjednáno, že zaměstnanec bude vysílán na pracovní cesty a je s tím srozuměn (č.l. I, body č. 1, 1.2. a 1.5. smlouvy). Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že zaměstnanec je povinen dodržovat při výkonu práce předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, v oblasti požární ochrany a ochrany životního prostředí, případně jiné předpisy, které se vztahují k jím vykonávanému druhu práce. To se zvláště týká předpisů, se kterými byl seznámen před a při nástupu do zaměstnání a specifických předpisů, platných na pracovišti, se kterými bude seznámen při vstupním školení odbornými zaměstnanci zákazníka, nebo investora, pokud k výkonu práce bude vyslán na montážní pracoviště (čl. IV, bod. 4.6 smlouvy).

5. Dle Osnovy vstupního školení zaměstnanců byl žalobce dne 1. 4. 2019 proškolen mj. podle zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s vnitřní směrnicí společnosti, týkající se systému bezpečné práce a podle zákona č. 379/2000 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Proškolení potvrdil svým podpisem. Další proškolení pak proběhlo dne 19. 12. 2019, kdy žalobce svým podpisem potvrdil, že probraným tématům rozumí a nemá doplňující dotazy i ve vztahu proškolení k zákonu č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

6. Ze záznamu o školení a testu provedeného na pracovišti [příjmení] [jméno], továrna pro úpravu skla, bylo zjištěno, že žalobce byl 28. 5. 2021 proškolen mj. o tom, že v projektu může být podroben testování na alkohol a drogy, přičemž společnost na staveniště /do provozu/ nepřijme nikoho, o kom má podezření že je pod vlivem drog a alkoholu. Každý, kdo je podezřelý, že je pod vlivem alkoholu nebo drog, bude odstraněn/vyloučen z pracoviště a dodavatel musí zajistit, aby tato osoba zůstala na místě/staveništi a byla k dispozici pro testování. Při požadavku na jakékoli léky /medikaci zaměstnanec dodavatele musí zjistit, zda se může vyskytnout vedlejší účinek, který by mohl zhoršit jeho pracovní výkon a bezpečnost v souvislosti s užíváním léku nebo jakékoli léčebné kúry, ať už předepsaného nebo dostupného bez předpisu a informovat o tom vedoucího staveniště/provozu. Podle certifikátu ze dne 27. 5. 2021 žalobce v [země] absolvoval úspěšně kurz bezpečnosti zdraví a životní prostředí pro stavební dělníky, který byl schválen a ověřen Institucí pro bezpečnost práce a zdraví.

7. Podle informace z webových stránek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] je součástí skupiny [anonymizována dvě slova] se specializací na poskytování řešení pro testování drog a alkoholu po [anonymizována dvě slova]. Nabízí kombinovaný vnitropodnikový/interní odběr a laboratorní služby.

8. Z e-mailové korespondence ze dne 10. 6. 2021 bylo zjištěno, že jednatelka žalované byla informována o tom, že u žalobce byl proveden test s výsledkem„ není negativní“ (což je pozitivní). Zjištění proběhlo týž den.

9. Z listiny, datované dnem 16. 7. 2021, bylo zjištěno, že tato v záhlaví obsahuje tučný text„ výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem (podle §§ 55 zákoníku práce)“. Následuje označení zaměstnance – žalobce a text:„ Výpověď z pracovního poměru“. V textové části je uvedeno, že s ohledem na skutečnost, že žalobce porušil své pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem ve smyslu ustanovení § 55 ZP, žalovaná s ním okamžitě ruší pracovní poměr. Důvodem je porušení smlouvy ve věci užívání návykových látek, které u něho byly odhaleny testem na stavbě zákazníka žalované [příjmení] v [země], stavba [anonymizováno]. Kopie protokolu je součástí této výpovědi. Následuje text o tom, že žalobce nejen poškodil jméno žalované, ale zároveň způsobil škodu za ušlý zisk díky tomu, že neodvedl smluvenou práci a zároveň bylo nutné hledat náhradu. Za každý den, kdy náhrada nebyla, přicházela žalovaná o zisk, ke dni výpovědi to bylo 22 pracovních dní. Současně žalovaná musela uhradit 2x PCR test, protože první nebyl žalobci uznán, neboť ho podstoupil v dřívějším, než objednaném čase a byl proto vyloučen leteckým přepravcem z letu, čímž bylo nutné zajistit i další letenku i místo na trajektu. Svého chování si žalobce musel být vědom, i toho, že je zvlášť hrubým porušením jeho pracovních povinností, obzvlášť když už v minulosti měl z tohoto důvodu problémy se zákonem. Dále následuje text:„ z důvodů výše uvedených s Vámi okamžitě rušíme pracovní poměr dle ust. § 55/1b ZP. Pracovní poměr končí dnešním dnem, tj. 16. 7. 2021“.

10. Z listiny označené jako„ Příloha k výpovědi dané zaměstnavatelem (podle § 55, zákoníku práce): [celé jméno žalobce]“ datované dnem 15. 7. 2021 bylo zjištěno, že tato obsahuje anglický text, jehož součástí je seznam osob testovaných na drogy a alkohol, u jména žalobce je výsledek„ Non Negative“, český text, podle něhož dne 10. 6. 2021 bylo koordinátorem bezpečnosti práce ([právnická osoba] [anonymizováno]) zjištěno, že žalobce byl přítomen na staveništi [právnická osoba] v [země], stavba [anonymizováno], pod vlivem návykové látky, když u něho byl proveden pozitivní test na přítomnost THC. Součástí textu je také e-mailová korespondence ze dne 28. 6. 2021, v níž zákazník žalované žádá o zajištění náhrady za žalobce, na základě potvrzeného laboratorního výsledku THCV a sdělení, že toto jednání žalobce je hrubým porušením pracovních povinností, protože na školení BOZP v [země] i v [země] byl seznámen se zákazem požívání návykových látek.

11. Podle zápisu ze dne 16. 7. 2021, který podepsali [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], byla„ výpověď“ předána žalobci dne 16. 7. 2021, on ji nepřevzal, ale přečetl si jí a napsal vyjádření, že s ní nesouhlasí. Výpověď a přílohu s vyčíslením závazků a pohledávek si ofotil do telefonu, vrátil nářadí do skladu [jméno] [příjmení].

12. Podle tabulky„ Agendy zásoby“ žalobce vrátil pracovní pomůcky, vyjma ráčny, dne 16. 7. 2021 [anonymizováno] [příjmení].

13. Z výpovědi jednatelky žalované společnosti, [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že žalobce u žalované pracoval jako svářeč, byl vyslán do [země], kde byl pozitivně testován na drogy. Byl proto odvolán ze stavby a zákazník požadoval personální náhradu. Pro žalovanou společnost to byl velký problém, žalobce dokázali nahradit asi za tři týdny. Protože měl v pracovní smlouvě uveden zákaz požívání psychotropních a omamných látek, rozhodli se pro ukončení pracovního poměru. Jednatelka byla v té době na dovolené v [země], které bylo označeno jako riziková země, proto musela zůstat v karanténě. Výpověď připravila ze vzoru spolu s přílohou. Chtěla, aby jí z [země] poslali protokol, který dali žalobci, s odvoláním na právní úpravu GDPR však byla odmítnuta, vytvořila proto protokol vlastní, který obsahuje anglický popis situace, který obdržela v rámci e-mailové korespondence a z něhož vyplývá, že žalobce byl shledán jako„ non negative“ a připojila i další e-mailový text s popisem situace a text, z něhož vyplývá, že byla žádána personální náhrada. Chtěla, aby předání výpovědi byli přítomni alespoň dva lidé, a aby žalobce předal nářadí [anonymizováno] [příjmení]. Sám žalobce jí původně telefonicky oznámil, že měl pozitivní test na drogy a„ co s tím budeme dělat“. Tvrdil, že to je tím, že bere nějaké léky. Každý, kdo byl zjištěn na stavbě jako pozitivní, byl ze stavby vyhozen. Jednatelka není právník, neřešila každé slovo výpovědi. V pracovní smlouvě měl žalobce ujednání o zákazu užívání psychotropních a omamných látek, pokud je měl v krvi, asi je užil. Nijak to dál neprověřovala.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který je od června 2011 zaměstnancem žalované na pracovní pozici manažer projektu, soud zjistil, že výpověď žalobci předával vloni v létě v zasedací místnosti žalované firmy za přítomnosti pana [příjmení]. Výpověď byla předávána s přílohami, on ji odmítl převzít. Pořídil si fotodokumentaci telefonem s tím, že se poradí s právníkem. Výpověď měla přílohy, ale kolik, to už si svědek nepamatoval. Důvodem výpovědi bylo to, že žalobce na bráně v [země] testovali, že kouřil marihuanu. Svědek není odborníkem v oblasti práva, domníval se, že na základě porušení povinností žalobce měl jeho pracovní poměr skončit ihned. Mimo výpovědi byl na stole seznam příloh, kde byly vypsány. Žalobce vše odmítl převzít, pořídil fotokopie, nic se nesepisovalo.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který byl zaměstnancem žalované do září 2021 na pracovní pozici, jež zahrnovala řízení lidských zdrojů a výrobu na dílně v sídle společnosti soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako svářeč. Svědek byl přítomen, když žalobci byly předány listiny o ukončení pracovního poměru v zasedací místnosti v sídle žalované. Kromě svědka a žalobce byl v místnosti ještě pan [příjmení]. Nářadí žalobce předával p. [příjmení]. Bylo to v létě minulého roku. Důvodem k ukončení pracovního poměru bylo to, že žalobce byl vyslán na služební cestu do [země], kde mu byl zjištěn pozitivní test na psychotropní látky, proto byl vykázán ze stavby a vyzván, aby se vrátil do sídla žalované. Byla mu předložena výpověď s přílohou, odmítl si ji převzít, sepsal na samostatný list prohlášení o nesouhlasu s výpovědí a listiny si fotil. Přílohou výpovědi byl protokol o zjištěných drogách, jeho součástí byla i kopie e-mailu, kde se opět hovořilo o pozitivní drogové zkoušce, o tom, že byla nutnost opuštění pracoviště a že společnosti vznikla škoda. Originál protokolu byl žalobci předán v [země]. Dne 16. 7. 2021 měl tedy žalobce předložen i protokol, který obsahoval e-mailovou korespondenci s popisem skutku, anglický text o výsledcích testu, u žalobce bylo napsáno„ non negative“ a dále tam bylo vyjádření firmy, že bude požadovat náhradu. Protokol byl nadepsán česky, text o zkoušce byl anglicky a dále tam byl český text.

16. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucího skladového hospodářství žalované, tento nebyl přítomen předání listiny o ukončení pracovního poměru žalobci. Listina ze dne 16. 7. 2021 mu byla předána k podpisu v jeho kanceláři, kde ji podepsal. Pouze slyšel o tom, že žalobce odmítl výpověď podepsat. Seznam věcí nářadí předaných žalobcem psal svědek v den, který je na listině uveden. Žalobce ji podepsal u něho v kanceláři. Ráčnu vrátil dodatečně.

17. Podle potvrzení ze dne 6. 4. 2022 je žalobce od 11. 11. 2020 obchodním partnerem a zákazníkem [právnická osoba] potravin a doplňků stravy s legálním konopím bez obsahu THC, nebo s přijatelným obsahem THC (pod 0,2%). Podle kalendáře obchodních transakcí mu tyto výrobky byly dodávány měsíčně v období leden – červen 2021.

18. Z opisu evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že žalobce zde má evidováno rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové z 15. 3. 2021 pod sp. zn. 7 T 7/2021, které nabylo právní moci 15. 3. 2021, kdy došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání pro přečin dle § 284 odst. 1 zák. 40/2009 Sb. trestní zákoník se zkušební dobou do 15. 11. 2022.

19. Dle § 55 odstavec 1 písmeno b) ZP zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

20. Dle § 58 odst. 1 ZP pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, nebo z důvodu pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi, nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

21. Dle § 60 ZP v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby ho nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

22. Dle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

23. Výše uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu.

24. Nejprve se bylo nutno zabývat otázkou, zda ukončení pracovního poměru žalobce listinou ze dne 16. 7. 2021 je co do své formy platným právním jednáním, a to při vědomí judikatury citované žalobcem, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 5281/2016 ze dne 25. 4. 2017, kdy Nejvyšší soud uzavřel, že pro oblast pracovně právních vztahů však z § 18 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že se použije„ výklad pro zaměstnance nejpříznivější, a že se tedy ustanovení § 557 NOZ v pracovně právních vztazích nepoužije; výraz, který umožňuje různý výklad ve smyslu § 18 zákoníku práce, vyloží (z hlediska obsahu a významu právního jednání v pracovně právních vztazích) způsobem, který je co nejpříznivější pro zaměstnance. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2300/2017 ze dne 6. 12. 2018 se pak právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) a § 4 zákoníku práce. Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala, nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. § 556 odst. 1 OZ). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k „ praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu, co projevu vůle předcházelo a k tomu, jak strany daly následně najevo jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (§ 556 odst. 2 OZ). Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se podle ustanovení § 557 OZ vyložit„ k tíži toho, kdo výrazu použil jako první“. Pro oblast pracovně právních vztahů však z ustanovení § 18 zákoníku práce vyplývá, že se použije výklad pro zaměstnance nejpříznivější a že se tedy ustanovení § 557 OZ v pracovně právních vztazích nepoužije; výraz, který připouští různý výklad, se proto ve smyslu ustanovení § 18 zákoníku práce vyloží (z hlediska obsahu a významu právního jednání v pracovně právních vztazích) způsobem, který je co nejpříznivější pro zaměstnance. Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4070/2008, pakliže je obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán. Soud se tedy zabýval otázkou, zda z listiny ze dne 16. 7. 2021, lze dovodit projev vůle žalované jako zaměstnavatele ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením a dospěl ke kladnému závěru, neboť tato listina, byť je ve svém záhlaví označena jako výpověď z pracovního poměru, obsahuje text, z něhož je jednoznačně zřejmý úmysl žalované okamžitě zrušit pracovní poměr postupem dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) ZP, a je zde výslovně vyjádřen úmysl tento poměr ukončit ke dni vzniku sporné listiny.

25. Dále se soud zabýval námitkou žalobce o tom, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru není ve smyslu § 60 zákoníku práce uveden tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žalovaná jako zaměstnavatel splnila i tuto formální náležitost okamžitého zrušení pracovního poměru, když tento skutkově vymezila tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným, a to tím, že listinu datovanou dnem 16. 7. 2021 spojila s přílohou, v jejímž obsahu je označen protokol o kontrole užívání návykových látek na pracovišti v [země], z něhož vyšel pro žalobce výsledek„ není negativní“, který smluvní partner žalované vykládal, jako pozitivní, následkem čehož žalobce vykázal ze stavby a žalovanou vyzval k zajištění náhrady. To, že listina obsahující protokol o testu žalobce byla součástí listin představující právní jednání – okamžité zrušení pracovního poměru, bylo prokázáno nejen výpovědí jednatelky žalované, ale zejména výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který byl osobně přítomen a sám předával listiny o ukončení pracovního poměru žalobci, přičemž výpověď tohoto svědka nebyla žádným způsobem zpochybněna a nelze u něj dovodit jakýkoli zájem na této věci, protože již více než rok není zaměstnancem žalované.

26. I co do ostatních formálních záležitostí právního jednání pak soud shledal, že byly naplněny předpoklady pro platnost okamžitého zrušení pracovního ve smyslu ustanovení § 60 ZP, neboť bylo provedeno písemně, skutkový důvod v něm nebyl dodatečně měněn a toto okamžité zrušení pracovního poměru bylo v zákonné dvouměsíční lhůtě (cit. § 58 odstavec 1 ZP) žalobci předáváno na pracovišti. I když předání odmítl, toto okamžité zrušení se dostalo do jeho dispoziční sféry. Skutečnost, že sám žalobce chápal, že uvedenou listinou má jeho pracovní poměr skončit okamžitě, lze dovodit i z toho, že týž den dobrovolně odevzdal své pracovní pomůcky a následující den se již do zaměstnání nedostavil.

27. Dále se soud zabýval hmotně právními předpoklady pro okamžité zrušení pracovního poměru. Při posuzování této otázky soud vycházel z konstantní judikatury (např. rozsudku Vrchního soudu v Praze z 23.5.1995 sp.zn. 6 Cdo 137/94 a rozsudku NS ČR z 6.2.2001 sp.zn. 21 Cdo 369/2000), tedy z premisy, že okamžité zrušení pracovního poměru je ve srovnání s rozvázáním pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. g). zák. práce v platném znění výjimečným opatřením. K tomuto způsobu ukončení pracovního poměru tak může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Přitom je soud povinen přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastával, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Soud se tedy zabýval otázkou, zda porušení právních povinností, stanovených pracovně právními předpisy ze strany žalobce bylo takové intenzity, aby na žalované nebylo možno nadále spravedlivě požadovat, aby jej zaměstnávala, byť po dobu výpovědní lhůty. Žalobce byl, jak vyplývá ze záznamu o proškolení seznámen s tím, že na pracovišti v [země] je naprosto nulová tolerance k jakémukoli užívání návykových látek. Testem na pracovišti v [země] byl odhalen výsledek„ není negativní“ následkem čehož mu smluvní partner žalované zabránil v přístupu na pracoviště, čímž vznikla žalované nutnost zajistit nejen jeho přesun zpět do [země], ale zajistit i náhradu. Z provedených školení i zavedené praxe na daném pracovišti žalobci muselo být zřejmé, že tyto následky vzniknou, ať již bude mít ve svém těle pouze stopy látek THC či vyšší hodnotu. Hodnota těchto látek neměla pro smluvního partnera žalované žádný význam. I pokud by žalobce užil pouze podpůrné léčebné prostředky se stopovými prvky této látky, vytvořil tak vědomě situaci, která byla vysoce riziková jak pro jeho další pobyt na pracovišti, tak i pro smluvní závazky jeho zaměstnavatele, a s touto skutečností svého zaměstnavatele nijak neseznámil. Dle názoru soudu tak vyvolal situaci, která založila takové přinejmenším nedbalostní porušení povinností, vyplývajících z pracovní smlouvy, že na žalované nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnávala, byť po dobu výpovědní lhůty, když navíc jeho tvrzení o tom, že žádné omamné či psychotropní látky neužíval, jsou přinejmenším zpochybněna výpisem evidence trestů žalobce, z něhož vyplývá, že v rozhodném období byl ve zkušební době podmíněn zastaveného trestního stíhání pro přečin dle § 284 odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, tedy pro přechovávání omamné psychotropní látky a jedu. Protože soud dospěl k závěru, že jsou naplněny jak formální tak hmotně právní předpoklady pro ukončení pracovního poměru žalobce okamžitým zrušením, zamítl žalobu v plném rozsahu.

28. Pokud se však týče vzájemných nákladů řízení mezi účastníky, nepřiznal soud žalované, byť v řízení měla plný úspěch, proti žalobci právo na jejich náhradu, neboť významnou skutečností ve smyslu ustanovení § 150 o.s.ř. je dle názoru soudu postup žalované, která byť je společností, jež posílá své zaměstnance na pracovní cesty a je podnikatelem, jenž by měl mít zkušenost s právními jednáními v oblasti pracovního práva, právě způsobem formulace okamžitého zrušení pracovního poměru, vyvolala v žalobci pochybnosti, vedoucí k podání této žaloby.

29. Podle výsledku řízení však soud uznal žalobce, který není osvobozen od poplatkové povinnosti, povinným nahradit postupem dle § 148 odstavec. 1 o.s.ř. České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení, představované svědečným, vyplacené svědkům [příjmení] [jméno] [příjmení] v částce 899,20 Kč a [jméno] [příjmení] v částce 2 218,06 Kč Lhůta k plnění byla žalobci stanovena jako obvyklá patnáctidenní postupem dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

Poučení