8 C 69/2018-217

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalované, žalovaného, žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalované, žalovaného, žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované, žalovaného, žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] pro určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že žalobci jsou spoluvlastníky v rámci SJM pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. a Obec Horoušany, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, v rozsahu, v jakém je ohraničen body, evidovanými v souboru geodetických informací platné katastrální mapy, a to konkrétně body [číslo] se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce 79 739Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.

III. Státu se přiznává náhrada nákladů řízení v částce 9 976Kč s tím, že tyto náklady státu zaplatí společně a nerozdílně žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Praha-východ.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že jsou v rámci společného jmění manželů (SJM) spoluvlastníky pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (dále jen„ pozemek p. [číslo]“ nebo„ pozemek žalobců“) a to v rozsahu v jakém je ohraničen body evidovanými v souboru geodetických informací platné katastrální mapy. Žalobci uvedli, že pozemek p. [číslo] o výměře 439 m2 nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2008. Již v roce 2009 na tento pozemek umístili stavbu garáže, a to na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu ve spojení s výjimkou z odstupové vzdálenosti mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], který je ve vlastnictví žalovaných (dále jen„ pozemek p. [číslo]“ nebo„ pozemek žalovaných“). Žalovaní podali proti předmětnému rozhodnutí stavebního úřadu úspěšnou správní žalobu, na jejímž základě se celé řízení vrátilo na počátek. V současné době tak u stavebního úřadu probíhají řízení o dodatečném povolení stavby garáže a řízení o udělení výjimky. Obě řízení byla přerušena kvůli sporu mezi žalobci a žalovanými a žalobci byli stavebním úřadem odkázáni na podání civilní žaloby, neboť se jedná o otázku předběžnou pro jeho rozhodování. Tím je dán i naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení. V průběhu stavebního řízení byl dle zadání žalobců zpracován znalecký posudek Doc. [příjmení], který potvrdil správnost stávající hranice oplocení mezi oběma pozemky, naopak dle zadání žalovaných zpracoval vyjádření k posudku Doc. [příjmení] soudní znalec [příjmení] [příjmení], který naopak stávající hranici posoudil jako nesprávnou. Žalobci uvedli, že hranice pozemků je mezi účastníky subjektivně sporná a nejedná se proto o žalobu na určení hranice pozemků dle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ale o žalobu dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř).

2. V průběhu řízení žalobci opakovaně navrhli změnu petitu žaloby v návaznosti na aktuální stav řízení a na další odborné podklady, které si nechali zpracovat, či které byly zpracovány dle zadání soudu. S ohledem na koncentraci řízení a na zjištění učiněná při provedeném dokazování soud návrhy na změnu petitu nepřipustil: -) podáním ze dne 14. 9. 2019 se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky v režimu společného jmění manželů pozemku parcelní [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Horoušany, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ, a to podle geometrického plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí (uvedená změna petitu pravomocným usnesením ze dne 9. 6. 2022 nebyla připuštěna) - podáním ze dne 14. 6. 2021 se domáhali určení, že hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] k.ú. [obec], představované souřadnicemi zaměřených bodů 100 a 101 stávajícího oplocení odpovídá mezním odchylkám pro kód kvality 8 stanovený v příloze č. 1, č. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí hranice evidované v platném souboru geodetických informací katastru nemovitostí SGIKN, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ (uvedená změna nebyla pravomocným usnesením ze dne 9. 6. 2022 připuštěna) - podáním ze dne 30. 5. 2022 se domáhali určení, že pozemek vymezený spojnicemi bodů [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována tři slova], [číslo] a [anonymizováno] uvedenými v příloze [číslo] ke znaleckému posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 21. 4. 2021, [číslo] 2021, která je nedílnou součástí tohoto rozsudku, je součástí pozemku číslo parcelní [číslo] v k.ú. [obec] a je ve vlastnictví žalobců v režimu jejich společného jmění manželů s tím, že žalovaní jsou povinni nahradit žalobcům náklady řízení vč. DPH (uvedená změna nebyla pravomocným usnesením ze dne 9.6.2022 připuštěna).

3. Žalovaní nárok žalobců neuznali. Uvedli, že pozemek žalobců sousedí s pozemkem žalovaných a stávající oplocení je pouze provizorní a bylo původně zhotoveno developerem za účelem prvotního a rámcového vymezení stavebního prostoru. Toto oplocení si nekladlo za cíl přesně kopírovat hranice pozemků a skutečné hranici pozemků proto neodpovídá. Žalobci nadto uvedené oplocení svévolně posunuli dál směrem na pozemek žalovaných, a to o více než 1 metr v průběhu celé délky hranice pozemků. Žalobci si tohoto stavu museli být vědomi, když o této situaci se sami zmínili před svědky – manželi [příjmení]. Předmětný posun oplocení se udál bez jakékoliv žádosti na stavební úřad a žalovaní proto žádali o odstranění této neoprávněné stavby. Žalovaní následně zjistili, že faktická výměra jejich pozemku neodpovídá výměře uvedené v katastru a zažádali o odstranění plotu jakožto neoprávněné stavby. V roce 2012 si žalovaní nechali provést obnovení vytyčení na rozhraní pozemků, při němž geodetická kancelář [anonymizováno] zjistila, že původní geodetické vytyčení bylo odstraněno a aktuální průběh hranice se neshoduje s vytyčením provedeným toutéž kanceláří v roce 2007. Žalobce a) pak tento posun hranice přiznal před žalovaným 1 a třemi dalšími svědky (dvěma zaměstnanci geodetické kanceláře a sousedem). Dalšími svědky byl žalobce a) viděn při samotné manipulaci s oplocením. Vlastnictví ke sporné části pozemků přitom žalovaným v roce 2014 potvrdil i právní zástupce žalobců. Mezi žalobci a žalovanými přitom bylo jednáno o tom, že by žalobci spornou (resp. zabranou) část pozemku žalovaných odkoupili. K uzavření smlouvy a ke koupi předmětné části pozemku však z důvodů na straně žalobců nedošlo. V průběhu času žalovaní zjistili, že stavba garáže žalobců neodpovídá vydanému stavebnímu povolení a minimálně z poloviny je stavbou neoprávněnou a žalobci nedodrželi odstupovou vzdálenost stanovenou v udělené výjimce a manipulovali s oplocením mezi pozemky. Ve snaze legalizovat posunutí oplocení si žalobci nechali zpracovat znalecký posudek Doc. [příjmení], který měl stvrdit správnost posunutého oplocení. Žalobci se přitom v průběhu stavebního řízení dopustili řady dalších protiprávních jednání, např. předložili antedatované zaměření stavby garáže nebo se snažili ovlivnit Ing. [příjmení] při vytváření oddělovacího geometrického týkajícího se sporné části pozemku. Další protiprávní počínání je prokázáno tím, že stavební úřad uložil žalobcům bezodkladně zastavit práce a zahájil řízení o odstranění stavby nebo tím, že projektantka a stavební dozor garáže žalobců (Ing. [příjmení]) odstoupila z funkce, neboť si žalobci v průběhu zhotovení stavby počínali v rozporu s právními předpisy a Ing. [příjmení] vyzývali k tomu, aby tato protiprávní počínání zahladila, což ona odmítla. K posudku Doc. [příjmení] a odbornému vyjádření Ing. [příjmení] žalovaní zejména uvedli, že rozdíl v obou posouzeních spočívá zejména v použitém kódu kvality zaměření jednotlivých bodů a s tím související odchylkou. Doc. [příjmení] vyšel z kódu kvality, který připouští odchylku ve výši 2,84 metrů. Ing. [příjmení] oproti tomu vyšel z kódu kvality připouštějícího odchylku pouze 14 cm. Správnost postupu Ing. [příjmení] pak osvědčuje i to, že již v roce 2002 byly dané geodetické body zaměřeny s přesností v řádu centimetrů, později tak nemohlo dojít ke snížení přesnosti zaměření, což ovšem nutně vyplývá z posudku Doc. [příjmení]. I pokud by se snad přesto mělo dát za pravdu Doc. [příjmení] nelze žalobě ani tak vyhovět, neboť účelové a svévolné posunutí hranice že strany žalobců je jednoznačně doloženo a nelze mu tak poskytnout právní ochranu, i kdyby se skutečně odehrálo v rámci tolerované odchylky. Na straně žalobců pak není ani dán naléhavý právní zájem. Nadto jednání žalobců je v rozporu s dobrými mravy a nemělo by požívat právní ochrany a konečně, i kdyby nebylo možné přisvědčit všem předchozím závěrům, jsou na straně žalovaných splněny podmínky pro vydržení předmětné části pozemku.

4. Žalovaní ve svém podání ze dne 25. 10. 2021 (č.l.177) uplatnili vzájemný návrh, kterým se domáhají určení, že pozemek vymezený spojnicemi bodů [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována tři slova], [číslo] a [anonymizováno] uvedenými v příloze [číslo] ke znaleckému posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 21. 4. 2021, [číslo] 2021, která je nedílnou součástí tohoto rozsudku, je součástí pozemku číslo parcelní [číslo] v k. ú. [obec] a je ve vlastnictví žalovaných v režimu jejich společného jmění manželů s tím, že žalobci jsou povinni nahradit žalovaným náklady řízení vč. DPH. Návrh byl pravomocným usnesením ze dne 9. 6. 2022 vyloučen k samostatnému projednání.

5. V návaznosti na průběh řízení žalobci uvedli, že činí nesporným, že faktický stav průběhu hranice pozemku neodpovídá vlastnické hranici vedené v katastru nemovitostí. Popírají však, že by jakkoliv s oplocením mezi pozemky manipulovali. Z provedeného dokazování bylo zjištěno:

6. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] & [právnická osoba] a manželi [příjmení] dne 1. 7. 2008 bylo zjištěno, že na jejím základě žalobci koupili pozemek p. [číslo]. Z přiloženého geometrického plánu bylo zjištěno, jakým způsobem jsou příslušné pozemky na daném plánu určeny.

7. Z informace z nahlížení do katastru nemovitostí k pozemku žalobců a žalovaných byly zjištěny základní údaje o polohovém uspořádání pozemků. Bylo tak zjištěno, že se jedná o pozemky sousední, kdy pozemek p. [číslo] svým tvarem velmi vzdáleně připomíná obdélník, pozemek p. [číslo] pak velmi vzdáleně připomíná tvar čtverce. Pozemek p. [číslo] sousedí s pozemkem p. [číslo] po jedné z delších stran„ obdélníku“.

8. Ze znaleckého posudku Doc. [příjmení] ze dne 10. 4. 2015 bylo zjištěno, že zadáním posudku bylo stanovit polohu garáže vzhledem k hranici pozemků p. [číslo]. Pro zpracování znaleckého posudku použil znalec jako podklad mj. geometrický plán [právnická osoba] [číslo] 2014 a geometrický plán vyhotovený [jméno] [příjmení] [číslo] 2014. Znalec konstatoval, že u předmětných pozemků je mezní polohová odchylka, která v případě lomových bodů pro kód kvality 8 činí 2,84 m. Při závěru o tom, že kód kvality má pro předmětné koncové body hodnotu 8, vyšel znalec ze seznamu souřadnic pro k. ú. [obec], platného ke dni 1. 3. 2015. Z geometrického plánu [právnická osoba] vyplývá, že stávající hranice oplocení je i fakticky hranící správnou. Geometrický plán [právnická osoba] totiž není možné interpretovat tak, že některý z bodů oplocení se nachází 50 až 90 centimetrů od„ správné“ hranice, neboť i tyto body se stále nacházejí v mezích polohové odchylky pro lomové body s daným kódem kvality. Znalec dále spojil výsledky geometrického plánu [právnická osoba] a geometrického plánu vyhotoveného [jméno] [příjmení], zpracovaného dle zadání druhé strany sporu, do jednoho výkresu, z nějž je patrné, že oba geometrické plány byly zpracovány řádně a že relativní poloha užívací„ správné“ hranice a poloha zaměřené garáže jsou hodnověrné. Samotný znalcův závěr pak zní, že průběh faktické hranice pozemků odpovídá„ správné“ hranici mezi pozemky a odstup garáže od faktické hranice pozemků se pohybuje okolo 1 metru.

9. Z odborného posouzení Ing. [příjmení] ze dne 8. 6. 2015 bylo zjištěno, že tento znalec souhlasí se závěry Doc. [příjmení] o tom, že základním kritériem pro posouzení shody souřadnic bodů mapy a měřenými souřadnicemi bodů fyzických je mezní polohová chyba o rozptylu 2,83 m. Souhlasí i se zjištěním Doc. [příjmení], který z geometrických plánů ke vzniku pozemků p. [číslo] – [číslo], jež použil jako podklad pro zpracování znaleckého posudku, dovodil, že vykazují souřadnicové rozdíly o velikosti cca 40 cm. Doc. [příjmení] ovšem podle Ing. [příjmení] nezkoumal, proč se u všech bodů objevila přibližně stejná odchylka, a to vždy ve stejném směru. Příčinou této odchylky je v chybném určení souřadnic bodů podrobného polohového pole (PBPP), z nichž se vycházelo při měření všech geometrických plánů až do roku 2008, kdy se zahájila digitalizace map. V té době se začalo ve větší míře používat pro měření geometrických plánů metody GPS (GNSS) a na různých místech v obci [obec] pak byl zjištěn rozdíl mezi souřadnicemi bodů PBPP a souřadnicemi určenými pomocí metody GPS (GNSS). Z toho důvodu zpracovatel geometrického plánu [číslo] 2008 provedl transformaci všech bodů v této lokalitě, zaměřených podle PBPP (body se záznamem podrobného měření změn – ZPMZ – [číslo]) a transformoval tyto body pomocí GPS (GNSS), kdy mezní polohová chyba těchto bodů nepřesáhla 7 cm, což vyplývá ze ZPMZ [číslo] který se týkal parcel [číslo]. Všechny geometrické plány pak musí být vyhotoveny ve třídě přesnosti 3 se střední polohovou chybou 14 cm. Dále znalec došel k závěru, že mezi pozemky p. [číslo] se nedochovalo původní oplocení, což vyplývá ze zjištění [právnická osoba], která k tomuto pozemku vyhotovila dva geometrické plány, a to v roce 2007 a 2014, přičemž při zpracování pozdějšího plánu zjistila, že faktický průběh oplocení se neshoduje s tím, jak jej zjistila při zpracování dřívějšího plánu. Ing. [příjmení] tedy se závěry Doc. [příjmení] nesouhlasil.

10. Z vyjádření znalce Doc. [příjmení] k připomínkám Ing. [příjmení], datovaného dnem 26. 6. 2015, bylo zjištěno, že„ systematický posun“ většiny hraničních bodů v okolí sporné hranice nemůže vést ke změně závěrů znaleckého posudku. Posunutí bodů neznamená změnu polohy na zemském povrchu, ale pouhou změnu evidovaných souřadnic v katastrálním operátu po tzv. homogenizaci. Rozpor mezi PBPP určenými před [číslo] lety je znám a je právě důvodem pro onu homogenizaci. Ing. [příjmení] dále použil nesprávné pojmy, když namísto o„ střední souřadnicové chybě“ hovořil o„ mezní polohové chybě“ a namísto„ základní střední souřadnicové chyby“ uvedl„ střední polohovou chybu“. Zmíněný ZPMZ [číslo] nesouvisí s průběhem hranice pozemků, které jsou předmětem tohoto sporu, ale je podkladem pro průběh věcného břemene. Konečně Doc. [příjmení] uvedl, že pro vytyčovatele je po digitalizaci katastrální operátu závazné to, co je evidováno v souboru geodetických informací, katastrální mapě. Je-li při vytyčení hranice zjištěno, že polohová odchylka vytyčených bodů hranice je pod hodnotou mezní polohové chyby, pak vytyčení je věcně správné a lze ve smyslu platných právních předpisů uzavřít, že faktická hranice určená stávajícím užíváním je totožná se správnou hranicí, evidovanou v souboru geodetických informací.

11. Z nákresu lomových bodů mezi pozemky bylo zjištěno, jak jsou na tomto nákresu označeny jednotlivé hraniční body mezi pozemky, a to zejména pozemky p. [číslo] p. [číslo] kde jde o body [číslo] a [číslo], jimž je ještě předřazen 11 ciferný kód pro identifikace k. ú. a ZPMZ. Na listině chybí jakákoliv identifikace o tom, kdo je jejím autorem, či kdy, jak nebo proč byla zhotovena.

12. Z fotografie předložené žalovanými nazvané„ pohled ze západu“ bylo zjištěno, že v jejím popřed je zachyceno oplocení mezi pozemky. Před plotem je v zemi zapuštěný dřevěný kůl či kolík, přičemž hranice plotu viditelně sahá až za tento kolík. Dle popisu doplněného žalovanými odpovídá kolík geodetickému vytyčení provedenému dle GPU č. 344-105/ 2002 a GPO č. 528-306/ 2007. Přesah plotu proti předmětnému kolíku pak dle doplněného popisu činí 105 cm.

13. Z protokolu o úkonu Stavebního úřadu Městského úřadu Úvaly ve věci vydání povolení výjimky ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], bylo zjištěno, že k ústnímu jednání na stavebním úřadu se dostavil žalobce a) a žalovaní. Na základě proběhlého ústního jednání pak stavební úřad měl dle protokolu v budoucnu přistoupit k rozhodnutí o zpětvzetí žádosti žalobců, kteří podají novou žádost po vyjasnění vlastnických vztahů.

14. Ze záznamu emailové komunikace mezi žalovaným 1. a žalobcem a) z května 2014 bylo zjištěno, že v ní tyto strany jednají ohledně podkladů k převodu sporné části pozemku.

15. Z výzvy k jednání a odstranění nevyhovujícího pozemkového stavu ze dne 22. 7. 2014, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobců se touto výzvou obrátil na žalovaného 1. Právní zástupce žalobců mj. uvedl, že v roce 2012 žalovaní vznesli první námitky k poloze oplocení a na tomto podkladě byl zpracován geometrický plán, z nějž vyplynulo, že faktické drátěné oplocení je o 41 cm a 96 cm posunuto směrem na pozemek žalovaných a zabírá tak o 23 m2 plochy navíc z pozemku žalovaných. Dále bylo zjištěno, že žalovaní nabídli odkup dané části pozemku za částku 100 000 Kč, kterou žalobci považují za nadhodnocenou.

16. Ze sdělení žalovaných ze dne 5. 8. 2014 adresovaného žalobcům bylo zjištěno, že jím žalovaní vytýkají žalobcům řadu protiprávních kroků ve vztahu k projednávané věci a souhlasí s odstraněním neoprávněné stavby.

17. Z emailu žalovaného 1. ze dne 6. 8. 2014 adresovanému žalobci a) bylo zjištěno, že dle žalovaného 1. žalobce a) nijak nereagoval na návrhy k řešení sporu.

18. Z emailu žalovaného 1. ze dne 13. 6. 2016 bylo zjištěno, že vyzývá žalobce k vyklizení neoprávněně užívané části pozemku a zároveň je upozorňuje, že bude požadovat úhradu škody a nákladů vzniklých neoprávněným užíváním.

19. Z přípisu žalovaných ze dne 7. 8. 2014 adresovaného Stavebnímu úřadu v Úvalech bylo zjištěno, že žalovaní vyzývají stavební úřad k zahájení řízení o odstranění stavby garáže žalobců, a to především z důvodů tvrzených žalovanými i v nynějším řízení.

20. Z výzvy ze dne 23. 3. 2015 bylo zjištěno, že žalovaní tímto dopisem požadovali po žalobcích přemístění oplocení mezi pozemky do stavu souladného s katastrálními podklady.

21. Z přípisu žalovaných ze dne 30. 3. 2015 adresovaného Stavebnímu úřadu v Úvalech ve věci [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], [číslo jednací] [anonymizováno], bylo zjištěno, že žalovaní žádají o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby žalobců a to mj. i z důvodu tvrzených v nynějším soudním řízení.

22. Z fotokopie geometrického plánu pro rozdělení pozemků vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2014 ze dne 30. 4. 2014 bylo mj. zjištěno, že ve výkresové části, která je zpracována černou barvou, je mezi pozemkem žalobců a žalovaných červenou barvou vyznačen posun mezi hranicemi pozemku žalobců a pozemku žalovaných. Kdy na východním rohu hranice pozemků tento posun činí 0,43 m, na západním rohu hranice se jedná o 0,76 m.

23. Z vyjádření žalovaných vůči stavebnímu úřadu ze dne 23. 9. 2015 bylo zjištěno, že žalovaní namítají nesprávnost postupu i rozhodování stavebního úřadu v řízeních vztahujících se ke garáži žalobců, dále namítají, že žalobci si byli vědomi posunu oplocení, že nedodrželi stavební povolení, a případně probíhající řízení o dodatečném povolení stavby považují za zcela nicotné.

24. Z obnovení vytyčení pozemků ze dne 5. 9. 2012, včetně nákresu vytyčovacího náčrtu s lomovými body bylo zjištěno, jakým způsobem vyhotovitel Bc. J. [příjmení] vytyčil hranice pozemků a lomové body.

25. Z fotokopie geometrického plánu firmy [právnická osoba] [číslo] 2007 ze dne 14. 9. 2007 ze dne včetně nákresu bylo zjištěno, že je zpracován pro několik sousedních pozemků v k. ú. [obec], včetně pozemků žalobců a žalovaných.

26. Z vyjádření Městského úřadu v Úvalech, sp. zn. K [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 27. 11. 2014, bylo zjištěno, že stavební úřad tímto sdělením reaguje na podnět žalovaných. Místním šetřením pak stavební úřad zjistil, že stavba garáže žalobců neprobíhá v souladu se stavebním povolením.

27. Z výzvy Městského úřadu v Úvalech ze dne 27. 11. 2014 ve věci [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] bylo zjištěno, že stavební úřad vyzývá žalobce k bezodkladnému zastavení prací.

28. Z oznámení Městského úřadu v Úvalech ze dne 27. 11. 2014 ve věci [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], bylo zjištěno, že stavební úřad tímto zahajuje řízení o odstranění stavby garáže žalobců.

29. Z žádosti žalovaných o odstranění neoprávněné stavby ve věci [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne 26. 10. 2016, bylo zjištěno, že žádají o odstranění oplocením mezi jejich pozemkem a pozemkem žalobců.

30. Ze sdělení žalovaného Městskému úřadu Úvaly ve věci [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] z 27. 6. 2017, bylo zjištěno, že žalovaný 1. obdržel výzvu uvedeného Městského úřadu týkající se protipožární zdi a podává stížnost proti postupu tohoto úřadu. Stejně tak namítá i další závažná pochybení stavebního úřadu.

31. Z výpisu z živnostenského rejstříku týkajících se pana [jméno] [příjmení] ze dne 3. 8. 2018 bylo zjištěno, že disponuje živnostenským oprávněním pro výkon zeměměřičských činností 32. Z emailu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 9. 2014 bylo zjištěno, že tím zrušuje platnost jejího prohlášení o výkonu odborného vedení realizace stavby, novostavby garáže [obec], neboť stavebník (žalobce 1.) započal se stavebními pracemi, aniž by stavební dozor uvědomil.

33. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje [číslo] 2018 z 7. 2. 2018 bylo zjištěno, že se jím ruší rozhodnutí Městského úřadu Úvaly ze dne 18. 5. 2009, kterým bylo rozhodnuto o povolení stavby garáže žalovaných. Z odůvodnění bylo zjištěno, že ke zrušení rozhodnutí došlo zejména proto, že se stavební úřad nevypořádal s námitkami žalovaných, což ve věci konstatoval již Krajský soud v Praze, jehož rozhodnutím je odvolací orgán vázán.

34. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 21. 4. 2021 bylo zjištěno, že znalec došel k závěru, že faktická hranice oplocení mezi pozemky žalobců a žalovaných svou přesností odpovídá přípustné odchylce, vyplývající z kódů kvality souboru geodetických informací katastru nemovitostí. Faktická hranice ovšem zároveň neodpovídá původnímu výsledku zeměměřičské činnosti, a to konkrétně ZPMZ [číslo]. Znalec při zodpovězení zadaných otázek vyšel z § 87 vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška (dále jen„ KV“), dle které se k určení vytyčovacích prvků vždy využijí přímo měřené údaje z původního výsledku zeměměřičské činnosti. Základním zdrojem dat je tak ten výsledek zeměměřičské činnosti, na jehož základě byla vlastnická hranice zapsána do katastru, což je v daném případě ZPMZ [číslo] jenž navazoval na dříve zhotovený ZPMZ [číslo]. V ZPMZ [číslo] byly body vlastnické hranice mezi předmětnými pozemky označeny čísly [číslo] a [číslo]. V současné katastrální mapě, však nejsou podrobné body vlastnické hranice označeny těmito původními čísly, ale body [číslo] které byly určeny v rámci ZPMZ [číslo]. Znalec však uvedl, že body [číslo] odpovídají současným bodům hranice podle katastrální mapy (body [číslo]) a faktická hranice oplocení se tak nachází ve vzdálenosti 43 cm, resp. 98 cm oproti vlastnické hranici, což bylo ověřeno i znalcovým kontrolním měřením, které vykázalo posunutí hranice o 45 cm a 98 cm. Uvedené body [číslo] jsou v terénu dle znalce vyznačeny na elektrické rozvodné stanici a pomocí kolíku. K dotazům na kód kvality znalec uvedl, že souřadnice lomových bodů vlastnické hranice v k. ú. [obec] jsou vedeny v kódu kvality 8 a byly převzaty ze ZPMZ [číslo] kde byly tyto body určeny v kódu kvality 3. ZPMZ [číslo] však nepředstavuje původní výsledek zeměměřičské činnosti, kterými je ZPMZ [číslo] jež ovšem nebylo možné použít kvůli nepřesnému napojení na body geodetického základu. Jediným důvodem, proč jsou současné body [číslo] vedeny v kódu kvality 8, je to, že se nejedná o původní výsledek zeměměřičské činnosti. Jinak však tyto body byly v rámci ZPMZ [číslo] zaměřeny s přesností v kódu kvality 3 a jejich přesnost byla ověřena i v ZPMZ [číslo] jakož i znalcovým měřením. S ohledem na to, že nedošlo k tomu, že by dotčené osoby (žalobci, žalovaní a vlastníci dalších pozemků) projevili se zpřesněním hranice nezbytný souhlas v souladu s KV, nebylo možné dané body zapsat do katastru nemovitostí pod kódem kvality 3, ale bylo nutné zapsat je v kvalitě s hodnotou 8, tedy v nejméně přesném určení.

35. Z výslechu soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce] (znalce z oboru geodézie a kartografie) bylo zjištěno, že v minulosti existovaly v praxi určité nejasnosti vztahující se ustálení bodů evidovaných v katastru nemovitostí, kdy za situace, při které ustálení bodů nepředcházely relevantní údaje z předchozího měření je nutné i body změřené v kódu kvality 3 přeřadit do kódu kvality 8, není-li dán souhlas vlastníků ke zpřesnění průběhu hranice. V příloze znaleckého posudku znalec zakreslil faktické umístění stávající hranice oplocení, přičemž tak učinil v kódu kvality 3. Znalec při zpracování posudku ověřil body určené dle ZPMZ [číslo] resp. body [číslo] zjistil, že fakticky jsou tyto body změřeny v kódu kvality 3. Znalec dále vypověděl, že z pohledu katastru nemovitostí je současný průběh faktické hranice v pořádku, neboť katastr pouze vede evidenci a z evidenčního pohledu se faktická hranice nachází uvnitř tolerované odchylky od skutečné vlastnické hranice. Případné nesrovnalosti nad rámec přípustné odchylky pak katastr ponechává v gesci vlastníků. Znalec dále v rámci výslechu opakovaně zdůraznil, že závazným údajem je z katastrálního pohledu je tvar pozemku a nikoliv jeho výměra.

36. Dále byl proveden důkaz obsáhlou fotodokumentací poskytnutou ve věci žalovanými, jimiž měl být prokázán posun hranice oplocení. Z fotografií vztahujících se rohu hranice pozemku, kde se nachází elektrická rozvodná skříň, bylo zjištěno, že na rozvodné skříni byla přítomna červená značka, která na pozdější z fotografií není patrná. Kvůli úhlu pořízení fotografií, na nichž je červená značka ještě patrná, však není možné zjistit, zda průběhu oplocení v dané době přesně odpovídal umístění dané červené značky. Na pozdějších fotografiích, kde již červená značka není seznatelná, je patrné, že průběh oplocení neprobíhá místem, kde se v minulosti nacházela červená značka. Z fotografií zobrazujících místo oplocení, kde mělo dle katastrální mapy docházet ke zlomu v průběhu skutečné vlastnické hraně, je patrné, že na starších fotografiích je v průběhu oplocení patrné ono zalomení a na novějších fotografiích toto zalomení není vidět. Z různých úhlů pořízených fotografií však nelze uzavřít, zda se jedná o totožnou část oplocení a pouze z těchto fotografií tak nelze prokázat, že došlo ke změně průběhu předmětné části oplocení. Podobně z fotografií, které mají prokazovat, že došlo ke změně napojení sloupků plotu, způsob pořízení fotografií neumožňuje dojít k závěru, že je fotografována identická část oplocení, u níž v průběhu času (snad) došlo ke změně průběhu oplocení. Z dalších fotografií vztahujícím se k rohu oplocení, u níž se nachází v zemi umístěný dřevěný kolík, nebyla učiněna žádná další zjištění, než ta, která již byla učiněna z fotografie nazvané„ pohled ze západu“. Z fotografií ukazující naklonění plotu, bylo zjištěno, že faktické oplocení je v době pořízení fotografie jasně a viditelně nakloněno, tedy jeho průběh není kolmý s povrchem a od místa kontaktu se zemí se směrem vzhůru plot naklání. Z ostatních fotografií předložených žalovanými nezískal žádná další relevantní skutkové poznatky, neboť nelze spolehlivě určit, kdy byly fotografie pořízeny, zda skutečně zachycují místo, které žalovaní uvádějí a k otázce případného posunutí plotu tak žádná nová zjištění nepřináší.

37. Z fotografií předložených žalobci bylo zjištěno, jak vypadala hranice mezi předmětnými pozemky a jak vypadal faktický průběh oplocení v různých časových obdobích (dle žalobců se jednalo o období let 2007 a 2018). Samy o sobě tyto fotografie neprokazují, že k posunu oplocení nedošlo, neboť chybí zcela jednoznačný identifikační znak oplocení, u nějž by bylo možné konstatovat, že k jeho posunu v průběhu došlo či nedošlo.

38. Z technické zprávy Ing. [jméno] [příjmení] (geodetické kanceláře) ze dne 13. 9. 2019 bylo zjištěno, že Ing. [příjmení] provedla zaměření lomových bodů [číslo] evidovaných v katastru a dále provedla zaměření faktického průběhu hranice oplocení. Dle tohoto měření se faktická hranice oplocení nachází v mezích přípustné odchylky pro kód kvality 8, ve kterém jsou příslušné body evidovány v katastru nemovitostí. Zároveň však průběh faktické hranice neodpovídá průběhu skutečné vlastnické hranice dle zaměřených lomových bodů, a to s odchylkou 40 cm na jednom rohu hranice a 87 cm na druhém rohu hranice.

39. Podle ustanovení § 1011 zákona č. 89/2012Sb. (dále OZ) Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle ustanovení § 1012 OZ Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle ustanovení § 1028 OZ Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. (Protože občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 obsahuje ustanovení § 1028 o. z., které stanovení neznatelné nebo pochybné hranice podle kritéria poslední pokojné držby nebo slušného uvážení soudem nově upravuje, a současně se zachovává možnost žalovat na určení vlastnického práva, je-li hranice pozemků mezi účastníky řízení subjektivně sporná (s potřebnou posoudit otázku naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř.), bude vždy záležet na tom, jakým způsobem žalobce žalobou uplatněný nárok skutkově vymezí a jaké důkazy k prokázání ve věci rozhodných skutečností předloží, popřípadě soudu navrhne). Podle ustanovení § 50 zákona č.256/2013 Sb. – katastrální zákon (1) Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, nebo určení hranice pozemků se zapisuje na podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou je a) listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků, nebo b) rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků. (2) Zpřesněním evidenčních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemku nedochází ke změně práv k pozemku. (3) Pro zápis změny údajů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem.

43. Podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 357/2013Sb. (katastrální vyhláška) Tato vyhláška upravuje a) obsah souboru geodetických informací, b) obsah souboru popisných informací, c) činnost při správě a obnově katastrálního operátu, d) postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny, e) formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv, f) listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, g) zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků, h) označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem.

40. V případě, kdy na průběh hranice existují rozdílné názory vlastníků, mohou vlastníci vymezit spornou část pozemku a spor řešit žalobou na určení právního vztahu k takto vymezené části pozemku prostřednictvím moci soudní. Pokud jde o předpoklady projednání žaloby soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení,že jsou vlastníky jimi specifikované části pozemku, zde je. Žalobci se domáhají určení, že jsou spoluvlastníky jimi označené části pozemku, přičemž lze uzavřít, že bez požadovaného určení by se jejich postavení mohlo stát nejistým (rozhodnutí NS ČR 30Cdo 85/2008, 22 Cdo 2884/2020). Mezi účastníky existuje spor o hranici mezi jejich pozemky. Od základní příčiny sporu mezi účastníky, kterou je subjektivní spor o průběh hranice mezi pozemky, se odvíjí další neshody mezi účastníky ve vztahu ke stavbě dalších objektů na pozemku žalobců v blízkosti hranice mezi pozemky. Předmětem sporů v řízení před stavebním úřadem je odstupová vzdálenost od hranic pozemků. V průběhu tohoto řízení bylo potvrzeno, že hranici v terénu lze určit, hranice je mezi účastníky subjektivně sporná. V souladu s právním názorem Nejvyššího soudu ČR, vysloveným v usnesení z 29. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2035/2003, žalobní návrh je třeba formulovat tak, že jde o spor o určení vlastnictví. Žalobci zároveň potvrdili, že svůj pozemek koupili na základě kupní smlouvy ve spojení s geometrickým plánem. V dobré víře koupili nemovitost s oplocením a nijak s oplocením nemanipulovali. Dle jejich názoru na hranicích mezi pozemky účastníků se nachází původní oplocení, které je zřetelně viditelné. Příslušná tolerance rozhodující při posuzování konkrétního stavu umístění stávajícího oplocení je zcela v souladu s příslušnou právní úpravou,která na obdobné případy dopadá (katastrální vyhláška a její příloha č.1). Faktická hranice tvořená stávajícím oplocením je postavena na roveň hranici katastrální právě s ohledem na mezní odchylku danou kódem kvality 8, ve kterém je daná lokalita,resp. souřadnice lomových bodů vedena. Po koupi neprověřovali výměru pozemku a pozemek přijali v hranici oplocení od prodávajícího a na jimi akceptované hranici vysadili živý plot. Žalobci na koupeném pozemku umístili stavbu garáže na základě rozhodnutí stavebního úřadu v Úvalech o povolení stavby garáže ve spojení s povolenou výjimkou z odstupové vzdálenosti od hranic dotčených pozemků (pozemek žalobců parc. [číslo] pozemek žalovaných parc. [číslo]). V souvislosti s proběhlým řízením o správní žalobě stavební úřad dále vede řízení o udělení výjimky a dodatečném povolení stavby. Obě tato řízení byla přerušena z důvodu sporu mezi účastníky o hranici mezi jejich pozemky. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že je zde naléhavý právní zájem na určení, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku v části, jejíž rozsah vymezují způsobem uvedeným v žalobě.

41. Vzhledem k provedenému dokazování a jeho výsledkům soud dospěl k závěru, že žalobě, pokud se jí žalobci domáhají určení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, nelze vyhovět. Žalobci navrhli určení, že jsou spoluvlastníky v režimu SJM pozemku, který je ohraničen žalobci uvedenými body evidovanými v Souboru geodetických informací v rozmezí bodů lomových tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o konkrétně uvedené ohraničující body odkázali na předložený znalecký posudek Doc. Ing. M. [příjmení], CSc. a Soubor geodetických informací platné katastrální mapy. Uvedené body dle zjištění soudu a závěrů znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] nejsou body, které ohraničují a vymezují hranici pozemku žalobců. Soud nepřisvědčil žalobcům, že takto určené body jsou dostatečným označením ohraničení pozemku, ke kterému se domáhají určení, že jsou jeho spoluvlastníky. V průběhu řízení vyšlo najevo, že mezi účastníky je sporná hranice pozemků, na které se účastníci nemohou subjektivně shodnout. Žalobci trvají na svém závěru, že koupili pozemek (parc. [číslo]) vymezený geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne 14. 9. 2007 a smlouvou kupní uzavřenou s [anonymizována dvě slova] dne 1. 7. 2008. V místě hranice mezi pozemky bylo historicky oplocení, které považují za správně vybudované. Jsou přesvědčeni, že faktická hranice tvořená stávajícím oplocením je postavena na roveň hranici katastrální a to právě s ohledem na mezní odchylku danou kódem kvality 8. V řízení ustanovený [celé jméno znalce] znalec z oboru geodézie a kartografie, zjistil (a relevantně tato zjištění odůvodnil jednak v písemném vyhotovení posudku a ve výslechu znalce), že oplocení vybudované mezi pozemky účastníků (č. par. [číslo] a [číslo]) neodpovídá hranici vedené v souboru geodetických informací v katastru, tj. spojnici podrobných bodů polohopisu katastrální mapy. Skutečná hranice mezi uvedenými pozemky je dána spojnicí bodů tvořených body [číslo] barevná značka na elektrické skříňce a [číslo] dřevěným kolíkem zobrazených v příloze znal. posudku [číslo] zachycených fotodokumentací v příloze [číslo]. Souřadnice lomových bodů vlastnické hranice mezi pozemky č.parc. [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] jsou vedeny v kódu kvality 8. Umístění dosavadního oplocení je v dopustných odchylkách daných přílohou 15 Katastrální vyhlášky s hranicí evidovanou v katastru. Souřadnice lomových bodů vlastnické hranice mezi pozemky č.parc. [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] jsou vedeny v kódu kvality 8. Oplocení je v dopustných odchylkách daných přílohou 15 Katastrální vyhlášky s hranicí evidovanou v katastru. Pokud však existuje původní výsledek zeměměřické činnosti, je třeba využít k rekonstrukci polohy hranice právě tento podklad a proto oplocení pozemku není hranicí správnou. Dále pak znalec zjistil, že faktická hranice mezi pozemky, tak jak je aktuálně vyznačena a mezi pozemky funkčně existuje neodpovídá údajům v katastru nemovitostí. Znalecké zkoumání rozkrylo faktický stav ohraničení pozemků účastníků a dále pak dle znaleckého zkoumání je postaveno na jisto, jak má ve skutečnosti hranice probíhat. Dle závěrů znalce mezní odchylkou nelze obhájit jinak vedenou hranici, znalec jasně vysvětlil, že on hranici určil a rozhodně to není stávající hranice. Žalobci se žalobou domáhali určení, že jsou spoluvlastníky (v rámci SJM) pozemku v rozsahu ohraničení body evidovanými v Souboru geodetických informací platné katastrální mapy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V průběhu řízení bylo znaleckým zkoumáním zjištěno, že formulované ohraničení pozemku žalobců nekoresponduje v části hranice pozemků účastníků s faktickým vedením hranice mezi pozemky účastníků, respektive oplocení mezi pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] neodpovídá hranici vedené v souboru geodetických informací katastru, tj. spojnici podrobných bodů polohopisu katastrální mapy. Znalec [příjmení]. [jméno] [příjmení] [jméno] ve svém posudku [číslo] vyjádření z 26. 6. 2012 objasňuje pojem mezní polohová odchylka a dospívá k závěru, že pokud jde o polohu podrobných bodů hranic pozemků, faktická hranice mezi pozemky účastníků s ohledem na zjištěné polohové odchylky představuje hranici správnou. To však nekoresponduje se závěrem učiněným znalcem stanoveným v řízení soudem. Znalec [celé jméno znalce] uzavřel, že pokud jde o hranici pozemků účastníků, tato je dána spojnicí bodů uvedených v jeho měření, přičemž souřadnice těchto lomových bodů jsou uvedeny v kódu kvality 8. Je tedy zřejmé, že minimálně u dvou lomových bodů označujících hranice pozemků účastníků jsou souřadnice uvedeny nesprávně. S ohledem na stav dokazování se soud v řízení již dále nezabýval argumentací žalovaných o manipulaci žalobců s oplocením mezi pozemky a manipulací s geometrickými body. Vyšel ze znění navrhovaného petitu, přičemž dospěl k závěru, že takto podaná žaloba na takto formulované určení předmětu spoluvlastnictví žalobců není důvodná a žalobu v plném rozsahu zamítl.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142odst. 1 o.s.ř. Žalovaným, kteří byli v řízení z procesního hlediska zcela úspěšní, byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobcům, kteří úspěch ve věci neměli. Náklady řízení tvoří náklady právního zastoupení ve výši 79 739Kč za níže uvedené úkony právní služby v tarifní hodnotě 4 960Kč (jednalo se o společné zastupování dvou žalovaných - § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.- AT) -převzetí a příprava zastoupení (§11/1písm a AT) -písemné vyjádření z 3. 8. 2018 (§ 11/1 písm.d AT) -účast na jednání u soudu 4. 4. 2018 (§11/1 písm.g) AT) - účast na jednání u soudu 6. 6. 2019 (§11/1 písm.g) AT) -písemné vyjádření z 13.9.2019 (§11/1 písm. d) AT) -písemné vyjádření z 10. 7. 2020 (§11/1 písm.d) AT) - účast na jednání u soudu 15. 7. 2020 (§11/1 písm.g) AT) -písemné vyjádření z 26. 5. 2021 (§11/1 písm.d) AT) - písemné vyjádření z 21. 9. 2021 (§11/1 písm. d) AT) - účast na jednání u soudu 22. 9. 2021 (§11/1 písm.g) AT) - písemné vyjádření z 25. 10. 2021 (§11/1 písm. d) AT) - účast na jednání u soudu 9. 6. 2022 (§11/1 písm.g) AT) - účast na jednání u soudu 16. 6. 2022 (§11/2 písm.f) AT) to vše včetně 21% a celkem 13x režijní paušál 300Kč dle § 13/3 AT. Hotové výdaje žalovaných představované částkou 2 420Kč za zajištění vyjádření geodetické kanceláře GEOKA spol.s.r. ze dne 2.7.2020 soud nepřiznal. Vyjádření bylo opatřeno v běžícím řízení, nebylo žádáno soudem a soud náklady na jeho pořízení nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení. Pokud žalovaní jako náklady uplatňují částku 3592Kč jako náhradu cestovních výdajů, tyto náklady jim přiznány nebyly. Žalovaní požadují náklady za dopravu osobním automobilem,bez bližší specifikace,z Horoušan k Okresnímu soudu Praha-východ a zpět ve dnech 4. 4. 2019, 6. 6. 2019, 15. 7. 2020, 22. 9. 2021, 9. 6. 2022, k nahlížení do spisu u OS Praha-východ 28. 11. 2019 (vždy po 450,38Kč) a dvakrát náklady za dopravu osobním automobilem Horou a zpět za účelem právní konzultace vždy po 445,20Kč. Soud takové náklady jako účelně vynaložené nepřiznal. V prvé řadě je třeba uvést, že žalovaní byli právně zastoupeni, jejich osobní účast u jednání soudu proto byla plně na jejich zvážení. Náklady na dopravu na konzultace, zřejmě s právním zástupcem,rovněž nelze jako účelně vynaložené přiznat, přičemž je třeba upozornit, že tyto tvrzené konzultace TDP nejsou ani nijak doloženy.

43. V řízení byl ustanoven znalec z oboru geodézie a kartografie, kterému bylo usnesením č.j. 8C 69/2018-102 z 5. 11. 2020 uloženo vypracovat znalecký posudek, ve kterém byly posouzeny odborné otázky. Znalci bylo za znaleckou činnost pravomocnými usnesením 8C 69/2018-152 z 28.5 2021 a 8C 69/2018-183 z 1.11.2021 přiznáno celkem znalečné 19 976 Kč. Znalečné bylo zčásti uhrazeno ze zálohy 10 000Kč, kterou složili žalobci, ve zbytku bylo znalečné hrazeno z rozpočtových prostředků. Z procesního hlediska byli v řízení zcela úspěšní žalovaní, proto bylo žalobcům uloženo uradit státu náklady řízení, které mu vznikly. Celkem činí náklady na znalečné vzniklé státu, které jsou povinni státu zaplatit žalobci částku 9 976Kč. Žalobcům bylo uloženo náklady řízení státu 9 976Kč na účet Okresního soudu Praha-východ ve lhůtě, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

44. O lhůtě k zaplacení nákladů řízení mezi účastníky a nákladů státu bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem, protože soud neshledal okolnosti, které by odůvodnily stanovení jiné lhůty. O platebním místu u náhrady nákladů mezi účastníky bylo rozhodnuto dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení