8 C 76/2021 - 42

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemku parc. č. [Anonymizováno] m2, zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku [částka], k rukám právního zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhá, aby soud určil, že je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „sporné pozemky“). Učinil tak s odůvodněním, že oba sporné pozemky nabyl vydržením. Žalobce sporné pozemky užívá, a to nejméně od doby, kdy byla mezi žalobcem a [jméno FO] [Anonymizováno], otcem žalované, zemřelém dne [datum], uzavřena kupní smlouva ze dne [datum]. Žalobce tak sporné pozemky užívá v dobré víře, že jsou jeho vlastnictvím, a to nepřetržitě již 23 let bez jakéhokoliv omezování či připomínek ze strany [jméno FO] [Anonymizováno] či jeho dcery. Na pozemcích mimo jiné provedl výsadbu ovocných stromů, stavbu skleníku, zrealizoval zastřešené garážové stání a stavbu venkovního schodiště do zahrady. Pro vysvětlení žalobce uvádí, že částka [částka] byla prodávajícímu [jméno FO] (právnímu předchůdci žalované) zaplacena při podpisu smlouvy. Pokud jde o zaplacení zbytku kupní ceny ve výši [částka], bylo mezi žalobcem a otcem žalované dohodnuto, že tato částka bude zaplacena tím, že žalobce na prodávajícího převede práva k bytu na [adresa], což se také stalo. Aby měl otec žalované jistotu, že na něj budou práva k tomuto bytu žalobcem skutečně převedena, ponechal si otec žalované sporné pozemky jako záruku s tím, že tyto budou na žalobce převedeny až po uskutečnění realizace dohody ohledně bytu. I když se převod bytu uskutečnil, k dořešení zápisu v katastru nemovitostí ohledně sporných pozemků nedošlo, neboť otec žalované zemřel dříve, než se přepis stihl realizovat. Žalobce a otec žalované byli přáteli mnoho let a žalobce tak neměl žádnou pochybnost o tom, že by ve vztahu k zápisu převodu vlastnictví ke sporným pozemkům v katastru nemovitostí mohl vzniknout nějaký problém. V současné době je již sám žalobce ve věku, kdy chce věci dořešit a uvést do pořádku. Za účelem vyřešení vzniklého stavu žalovanou písemně oslovil a snažil se ji kontaktovat i osobně, avšak žalovaná do dnešního dne neučinila žádné kroky, které by vedly ke smírnému vyřešení problému. S ohledem na výše uvedené má žalovaný za to, že na určení vlastnictví ke sporným pozemkům je naléhavý právní zájem, neboť pouze na základě pravomocného rozsudku lze dosáhnout souladu mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

2. Žalovaná v rámci svého procesního stanoviska uvedla, že se jí velice dotklo, jak žalobce v podané žalobě vystupuje jako přítel jejího zesnulého otce, což není pravda. Před smrtí jí otec řekl, že nechtěl přistoupit k přepisu sporných pozemků v katastru nemovitostí, protože jej žalobce napálil, a to i v souvislosti s přepisem bytu města. Jelikož se stala účastníkem tohoto sporu toliko jakožto dědička po svém otci, nemá k majetkovým vztahům mezi svým otcem a žalobcem žádné informace. Je pravdou, že jí žalobce po smrti otce nabídl [částka] za přepis sporných pozemků na žalobce, nicméně ke svým tvrzením nepředložil žádný důkaz. Z důvodu, že žalobce mohl sporné vlastnictví pozemků vyřešit během více než deseti let ještě za života otce žalované, žádá žalovaná náhradu nákladů soudního řízení.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, jakož i z připojeného spisu Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že vlastníkem nemovitostí – pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada, zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je žalovaná [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Jako nabývací titul je na listu vlastnictví označeno usnesení o dědictví Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. V řízení vedeném u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. [spisová značka] bylo projednáváno dědictví po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum]. Účastníky dědického řízení byly pozůstalé dcery zůstavitele [Jméno zainteresované osoby 1/0] (žalovaná), [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum]. V rámci dědického řízení dědičky uzavřely dohodu o vypořádání dědictví, dle které nemovitosti zůstavitele [jméno FO] [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] – a to pozemky parc. č. [Anonymizováno] nabývá žalovaná.

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřeli [jméno FO], nar. [datum] jako prodávající a žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] jako kupující. Prodávající smlouvou prodává kupujícímu rozestavěný rodinný dům umístěný na pozemcích parc. č. [hodnota] – [Anonymizováno] – zastavěná plocha, vedených na katastrálním úřadu ve Vyškově v katastru nemovitostí pro obec [adresa] na LV č. [hodnota] za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka]. Dle čl. II. kupní smlouvy bude kupní cena uhrazena takto: 1. při podpisu této kupní smlouvy předává kupující prodávajícímu [částka], 2. zbytek kupní ceny v částce [částka] bude kupujícímu uhrazena v hotovosti do 7 dnů po provedení vkladu do katastru nemovitostí katastrálního úřadu [adresa]. Podle čl. IV. kupní smlouvy nabude kupující vlastnictví k převáděným nemovitostem vkladem této smlouvy do katastru nemovitostí u katastrálního úřadu ve Vyškově. Podpis prodávajícího na smlouvě je úředně ověřen.

6. Dle předloženého nedatovaného písemného potvrzení prodávající [jméno FO] potvrzuje svým podpisem, že [datum] převzal od [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka] jako splátku kupní ceny ve smyslu kupní smlouvy na převod rozestavěného rodinného domu [adresa], [Anonymizováno] ul.

7. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveného dne [datum] [právnická osoba]., [Anonymizováno] [adresa], soud zjistil, že tímto došlo k rozdělení pozemků zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], konkrétně pozemku parc. č. [hodnota] – zahrada o výměře [Anonymizováno] m2 na pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada o [hodnota] [Anonymizováno].

8. Dne [datum] (původní datum [datum] je přeškrtnuto) byla mezi [jméno FO] [adresa], vedených na LV č. [hodnota], jak shora uvedeno, prodává prodávající kupujícímu a kupující tyto nemovitosti přejímá do svého vlastnictví. Dle čl. III smluvní cena [částka] byla uhrazena kupujícím prodávajícímu k [datum], což prodávající kvituje. Dle čl. IV. nabude kupující vlastnictví k převáděným nemovitostem vkladem této smlouvy do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu ve Vyškově. Dle čl. VIII. kupující souhlasí v případě stavby na pozemku parc. č. [Anonymizováno], a to pouze pro stávajícího majitele parcel [jméno FO] [Anonymizováno]. Podpis prodávajícího na smlouvě je úředně ověřen. Dle připojené doložky Katastrálního úřadu ve Vyškově byl vklad práva zapsán do katastru nemovitostí dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

9. Kolaudačním rozhodnutím vydaným [právnická osoba] [adresa], stavebním úřadem, dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo stavebníkovi [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] povoleno užívání stavby – rodinného domu [adresa], Nosálovská na pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v katastrálnímu území [adresa], dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno],[Anonymizováno]který byl odsouhlasen katastrálním úřadem dne [datum], přípojky inženýrských sítí a vjezd parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

10. Způsob nabytí vlastnictví pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], tehdy zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] evidence nemovitostí pro obec a katastrální území [adresa], prodávajícím [jméno FO] [Anonymizováno] vyplývá z Dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum], na základě které [právnická osoba] [adresa] zřídil [jméno FO] právo osobního užívání výše uvedených pozemků za účelem výstavby rodinného domku.

11. Dopisy ze dne [datum] a [datum] vyzval žalobce žalovanou k jednání ohledně dořešení převodu pozemků, které žalovaná nabyla po zesnulém otci. Žalobce v nich žalované nabízí částku [částka] jako odstupné za podpis na příslušnou smlouvu, přičemž odkazuje na vzájemné jednání dne [datum], na kterém žalované předložil ověřené doklady týkající se jak traktoru, tak pozemků, které žalobce finančně uhradil jako celek – původní smlouva na převod uzavřena [datum]. V případě zájmu je žalobce připraven žalované vše opětovně dokladovat. Žalobce předložil podací lístek k odeslání dopisu ze dne [datum], z něhož je zřejmé, že tento byl podán k poštovní přepravě dne [datum].

12. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že převod pozemků dle kupní smlouvy z roku [Anonymizováno] nebyl zapsán do katastru nemovitostí proto, že součástí jednoho z převáděných pozemků byla i rozestavěná stavba a tehdejší geodézie trvala na tom, že stavba musí být na pozemku zaměřena a zakreslena. Za tímto účelem se musel vyhotovit geometrický plán, v němž došlo současně k rozdělení původních pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] na více parcel. Podle vypracovaného geometrického plánu se pak v roce [Anonymizováno] připravila nová kupní smlouva. Dohoda mezi žalobcem a [jméno FO] [Anonymizováno], kterého s žalobcem pojilo letité přátelství, byla taková, že žalobce od pana [Anonymizováno] odkoupí rozestavěný dům a poté, co jej žalobce dostaví a přestěhuje se do něj, poskytne otci žalované k užívání byt na [Anonymizováno] ulici ve [Anonymizováno], kde žalobce v té době bydlel, a to formou směny obecních bytů (za byt, který užíval otec žalované na [Anonymizováno] [Anonymizováno]. ve [Anonymizováno], který byl ve špatném technickém stavu). Otec žalované možná nevěřil tomu, že na něj žalobce byt na [Anonymizováno] skutečně převede, proto si nechal část z původně převáděných pozemků jako rezervu pro případ, že by neměl kde bydlet, kdy se vyjádřil v tom smyslu, že by si tam mohl postavit maringotku. Proto se ve smlouvě z roku [Anonymizováno] převod nyní sporných pozemků neřešil s tím, že se to dořeší až po realizaci směny bytů. Žalobce ale všechny pozemky již od roku [Anonymizováno] nerušeně užíval, proto na dokončení prodeje zbývajících pozemků nijak netlačil, později už k převodu nedošlo z důvodu [podezřelý výraz] [jméno FO] [Anonymizováno]. Otec žalované proti užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno] žalobcem nikdy nic nenamítal. Když [jméno FO] v roce [Anonymizováno] zemřel, přešlo v rámci dědického řízení vlastnictví pozemků na žalovanou. Tato s žalobcem užívání pozemků nikdy neřešila, pouze žalobci zavolala, že tatínek umřel a pozemky jsou teď její. Nato jí žalobce ukázal kupní smlouvu s tím, že za pozemky otci zaplatil [částka] a převedl na něj i slíbený byt, který rodina žalované užívá dodnes. Současně žalobce žalované nabídl [částka] za sepsání nové kupní smlouvy tak, aby mohl být prodej konečně dokončen a zapsán do katastru nemovitostí. Na tuto nabídku žalovaná nereagovala, proto žalobci nezbylo než věc řešit soudní cestou. Žalobce sporné pozemky užívá 30 let, dělá si tam, co chce a nikdo mu v tom nebrání.

13. Žalovaná jako účastnice řízení zejména uvedla, že o prodeji pozemků mezi jejím otcem a žalobcem v letech [Anonymizováno] nemá téměř žádné informace. Dům na [Anonymizováno] (na pozemku, který byl na žalobce převeden kupní smlouvou z roku [Anonymizováno] – pozn. soudu) otec původně stavěl pro ni, po smrti matky v roce [Anonymizováno] byl však ve špatném psychickém a zdravotním stavu a v té době se zmínil o tom, že jedná s panem [jméno FO] o prodeji stavby. Současně ale říkal, že dva pozemky na [Anonymizováno] zůstanou jeho. Několikrát také zmínil, že ho žalobce podvedl, týkalo se to užívání nějakých traktorů, zda se to týkalo i pozemků, žalovaná neví. Po smrti otce v roce 2009 zdědila mimo jiné dva pozemky na [adresa]. Jedná se o neudržovanou zahradu. Z pozemků platí daň z nemovitosti, fakticky ji ale neužívá. Krátce po nabytí dědictví ji žalobce navštívil, mával papíry a tvrdil, že je všechno jeho, proto neměla ani odvahu tam chodit. Pokud pozemky užívá žalobce, nikdy po něm nic nechtěla. V roce 2016 se na ni žalobce obrátil s nabídkou [částka] za to, že na něj pozemky přepíše v katastru nemovitostí. Tuto nabídku žalovaná odmítla.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že od roku [Anonymizováno] byla spolupracovnicí otce žalované [jméno FO] [Anonymizováno] a s celou jeho rodinou ji pojil dlouholetý přátelský vztah. Věděla, že otec žalované staví dům na [adresa], v průběhu stavby jej ale prodal žalobci, což mu svědkyně vyčítala, nerozuměla tomu, proč to nenechal dětem. Mluvil o tom, že [Anonymizováno] (žalované) nechá zahradu, kterou neprodal a že tuto přepíše na ni. K tomu však nedošlo a [Anonymizováno] zahradu získala až v dědickém řízení, v němž se její sestry dědictví v její prospěch zřekly. Po prodeji stavby [jméno FO] mluvil o tom, že ho v souvislosti s penězi za dům žalobce ošidil. Ve vztahu k bydlišti [jméno FO] [Anonymizováno] svědkyně uvedla, že nejprve bydlel s rodinou na [Anonymizováno], před smrtí, když už byl sám, tak v jednopokojovém bytě na [Anonymizováno] ulici ve [Anonymizováno], kde jej svědkyně navštěvovala.

15. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. V projednávané věci soud v souladu s ustálenou judikaturou shledává naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. Žalobce není jako vlastník předmětných nemovitostí veden v katastru nemovitostí a rozsudek, kterým by soud jeho žalobě vyhověl, by sloužil jako podklad pro změnu zápisu vlastníka k nemovitostem v katastru nemovitostí.

17. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určitou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

18. Podle § 1090 odst. 1 o.z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

19. Podle § 991 o.z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánů veřejné moci, je řádným držitelem.

20. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

21. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřeba nepřerušená držba trvající 10 let.

22. Podle § 1095 o.z. uplynula-li dobu dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Toto neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

23. Podle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

24. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

25. Dne [datum] uzavřeli otec žalované [jméno FO] jako prodávající a žalobce jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl rozestavěný rodinný dům umístěný na pozemcích parc. č. [hodnota] – zahrada, parc. č. [hodnota] - zahrada a parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha, zapsaných v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území [adresa] na LV č. [hodnota] za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka]. K převodu vlastnického práva na žalobce dle uvedené kupní smlouvy však nedošlo pro vady smlouvy zjištěné příslušným katastrálním úřadem, kdy katastrální úřad požadoval zaměření rozestavěné stavby. Žalobce současně neprokázal, že by řádně uhradil dohodnutou kupní cenu, když předložil toliko potvrzení otce žalované o zaplacení částky [částka] a dále tvrdil, že zbytek kupní ceny ve výši [částka] byl uhrazen převodem bytu žalobce na [adresa] na otce žalované. Do roku [Anonymizováno] žalobce pracoval na [Anonymizováno]. Po námitce žalované, že se jednalo o obecní byt, který žalobce nevlastnil, žalobce své tvrzení změnil v tom smyslu, že převod užívacího práva k bytu byl ve vztahu k uzavřené kupní smlouvě pouze jakýsi bonus pro otce žalované z důvodu jejich dlouholetého přátelství. Dle pokynu katastrálního úřadu byl v lednu [Anonymizováno] vyhotoven geometrický plán, kterým došlo k zaměření rozestavěné stavby na pozemku parc. č. [hodnota] a současně k rozdělení pozemků parc. č. [hodnota] – zahrada na [hodnota], jehož se uvedený článek smlouvy týká, zůstává ve vlastnictví prodávajícího [jméno FO] [Anonymizováno]. Dle článku III. smlouvy byla kupní cena [částka] uhrazena kupujícím prodávajícímu k [datum]. Právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí dle smlouvy ze dne [datum] nastaly ke dni [datum]. Žalovaná nabyla sporné pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum], č.j. [spisová značka], jímž byla schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví po otci žalované [jméno FO], zemřelém dne [datum]. Žalovaná pozemky fakticky neužívala a neužívá, v řízení nerozporovala tvrzení žalobce o tom, že je to on, kdo pozemky užívá. Po skončení dědického řízení žalobce žalovanou navštívil a tvrdil, že pozemky, které nabyla v dědickém řízení po otci jsou jeho. V roce [Anonymizováno] pak žalobce žalované za dořešení vlastnických vztahů ke sporným pozemkům formou uzavření nové kupní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou nabízel „odškodné“ ve výši [částka], což žalovaná odmítla.

26. Žalobce dovozuje své vlastnické právo k pozemkům, které jsou předmětem řízení, ze skutečnosti, že splnil podmínky pro mimořádné vydržení dle § 1095 o.z. Mimořádné vydržení nemovitosti může nastat tehdy, pokud je řádně drženo minimálně po dobu 20 let, přičemž s ohledem na přechodné ustanovení v § 3066 o.z. tato lhůta neskončí dříve než [datum], tj. pět let po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jelikož tento nabyl účinnosti [datum]. Soud při právním hodnocení věci dospěl k závěru, že žalobce naplňuje podmínku doby držby nejméně 20 let, neboť počátek běhu této lhůty je třeba vázat k datu uzavření první kupní smlouvy mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované, tj. k datu [datum], která však nikdy nenabyla účinnosti, neboť nebyl proveden vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce dle uvedené smlouvy do katastru nemovitostí. Této skutečnosti si byl žalobcem dle svého vlastního tvrzení dobře vědom a lze to přesvědčivě dovodit i z jeho chování o mnoho let později, kdy se snažil přesvědčit žalovanou k uzavření nové smlouvy, na základě které by mohl být zapsán převod vlastnického práva ke sporným pozemkům do katastru nemovitostí. S ohledem na datum podání žaloby [datum] je pak splněna i doba pěti let po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že v druhé kupní smlouvě uzavřené v roce [Anonymizováno] po rozdělení původních pozemků na více parcel, jsou již pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, z prodeje vyňaty (srov. specifikaci pozemků v druhé kupní smlouvě popsané v odst. 8), je třeba uzavřít, že žalobci ke sporným pozemkům nesvědčí žádný právní titul, od nějž by mohl dovozovat své vlastnické právo. S ohledem na znění § 1095 o.z. by však i za této situace žalobce stále mohl splňovat podmínky pro mimořádné vydržení. Podmínkou pro mimořádné je však současně absence nepoctivého úmyslu držitele. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod číslem 15/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před [datum]) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá.

27. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1241/2022 úmysl jako vnitřní stav sám o sobě nemůže být předmětem dokazování. Předmětem dokazování mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení (stejně tak úmysl) projevuje navenek (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3499/2017). Tento závěr platí i pro posuzování držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Tento úmysl nelze zpravidla prokázat přímo, je-li však prokázána existence skutečností, zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl anebo – při splnění předpokladu § 4 odst. 1 o. z., tedy že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností - vědět nutně musel, pak je třeba učinit závěr o jeho nepoctivém úmyslu; přitom, podobně jako v právu trestním, může jít o úmysl přímý (držitel ví, že jedná nepoctivě a takto jednat i chce), nebo o úmysl nepřímý (s tím, že jeho jednání může být nepoctivé, je srozuměn).

28. V projednávané věci žalovaná od počátku řízení zpochybňovala tvrzení žalobce o jeho přátelských vztazích s jejím otcem, kdy poukazovala na to, že jí otec ještě za života několikrát řekl, že jej žalobce při majetkových transakcích podvedl, což potvrdila i slyšená svědkyně [jméno FO]. Konkrétně však s ohledem na skutečnost, že se jednalo o záležitosti jejího otce, se kterým v té době již nežila ve společné domácnosti a nijak se jí netýkaly, k okolnostem, za nichž byly mezi jejím otcem a žalobcem před cca 25 lety uzavírány kupní smlouvy týkající se nemovitostí na [adresa], nemá prakticky žádné informace. Skutečnost, že na ni žalobce kvůli pozemkům, které po otci zdědila, podal žalobu, psychicky těžce nesla, což bylo zřejmé i u prvního jednání v projednávané věci. Z provedeného dokazování však jednoznačně vyplynulo, že žalobce se (pravděpodobně již za života otce žalované) chopil držby pozemků, o nichž nade vší pochybnost věděl, že není jejich vlastníkem, dokonce před soudem prezentoval i důvod, proč si právní předchůdce žalované právě tyto dva pozemky ponechal (pro případ, že žalobce nedodrží svůj slib ohledně převodu užívacího práva k bytu na [adresa], si zde chtěl za účelem bydlení postavit maringotku) a věděl i o tom, že vlastnictví pozemků po smrti [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno]přešlo na jeho dceru (žalovanou). Jedná se přitom o pozemky, které bezprostředně sousedí s pozemky, které žalobce od [jméno FO] [Anonymizováno] řádně koupil kupní smlouvou ze dne [datum] a na nichž má postaven dům, ve kterém bydlí. I přes zjevnou pasivitu žalované ve vztahu k užívání jí vlastněných pozemků, byl žalobci znám i úmysl žalované si vlastnictví sporných pozemků ponechat, o čemž svědčí neúspěšné pokusy žalobce o dohodu s žalovanou, jež měla směřovat k převodu vlastnického práva ke sporným pozemkům na žalobce, za nabízené „finanční odškodnění“. Ze všech těchto konkrétních okolností vývoje právních i faktických vztahů ke sporným pozemkům soud dovozuje nepoctivý úmysl žalobce při užívání (držbě) pozemků ve vlastnictví žalované, neboť podstatou chování žalobce bylo obejít zcela zjevný úmysl otce žalované ponechat si vlastnické právo ke sporným pozemkům, o němž žalobce dobře věděl, později obejít i vůli žalované neprodat sporné pozemky žalobci. Nepoctivý úmysl držitele je přitom dle ustanovení § 1095 poslední věta o.z. překážkou mimořádného vydržení, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobu v celém rozsahu zamítl.

29. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byla zcela úspěšná žalovaná, neboť žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Náklady žalované účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2 x [částka] dle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Odměna byla přiznána za úkony příprava a převzetí zastoupení a účast u jednání soudu nepřesahující dvě hodiny dne [datum] (§ 11 písm. a/, g/advokátního tarifu), tj. celkem odměna ve výši [částka] a paušální náhrada hotových výdajů 2 x [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalované je plátcem daně z přidané hodnoty a tato skutečnost byla u soudu doložena osvědčením o registraci, náleží mu rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z celkové výše odměny a náhrad ([částka]) ve výši [částka]. Celkem tedy náklady právního zastoupení žalované v tomto řízení činí částku [částka].

Poučení