8 C 76/2023-84

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení smluvních pokut 260.000 Kč a 1.640.000 Kč takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky ve výši 220.000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 121.161,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 1.558.838,50 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 26. 4. 2023 se žalobce domáhal zaplacení smluvních pokut ve výši 260.000 Kč a 1.640.000 Kč, a to z titulu uzavřené smlouvy o dílo č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] na realizaci„ [anonymizována dvě slova] při základní škole u [anonymizována dvě slova], [obec]“, ve znění dodatků [číslo]. Dílo bylo rozděleno do dvou etap a u každé etapy měla žalovaná jako zhotovitel povinnost dle čl. 15 odst. 15.7 – 15.10 smlouvy o dílo předložit žalobci bankovní záruku po celou dobu realizace díla a v případě nesplnění této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20.000 Kč za každý den prodlení.

2. U 1. etapy díla žalovaná předložila žalobci bankovní záruku opožděně, dne 5. 4. 2022, se zpětnou platností od 10. 1. 2022, avšak smlouva o dílo předložení bankovní záruky se zpětnou platností neumožňuje. Žalobce nárokoval smluvní pokutu za 82 dní prodlení žalované s předložením bankovní záruky (od 12. 1. 2022 do 5. 4. 2022), a to za každý den 20.000 Kč, celkem ve výši 1.640.000 Kč. Následně, na jednání konaném dne 20. 11. 2023, žalobce vzal, co se týká požadované smluvní pokuty u 1. etapy, žalobní nárok částečně zpět ve výši 220.000 Kč, když nově požaduje smluvní pokutu až od 22. 1. 2022 do 5. 4. 2022 (71 dnů x 20.000 Kč). O tomto částečném zpětvzetí žaloby rozhodl soud tak, že řízení částečně zastavil co do částky ve výši 220.000 Kč dle ust. § 96 občanského soudního řádu, a to ve výroku I. tohoto rozsudku. Zavinění zastavení řízení shledal soud na straně žalobce dle ust. § 146 odst. 2 věta druhá, když žaloba byla částečně vzata zpět z důvodu, že žalovaná prokázala, že žalobce vyzval žalovanou k převzetí staveniště až dne 6. 1. 2022 a 15denní lhůta ke splnění povinnosti tak uplynula 21. 1. 2023.

3. U 2. etapy díla předložila žalovaná bankovní záruku včas (zároveň s převzetím staveniště), avšak platnou jen do 8.3.2022. Dílo bylo předáno dne 21.3.2022. Následně žalovaná předložila žalobci další bankovní záruku dne 10.5.2022, se zpětnou platností od 9.3.2022 Smlouva o dílo však neumožňuje zpětné předložení bankovní záruky, a proto žalobce nárokuje smluvní pokutu od 9. 3. 2022 do 21.3.2022 ve výši 260.000 Kč (13 dní x 20.000 Kč).

4. Dále žalobce uvedl, že co se týká okolností při sjednání předmětných smluvních pokut, že dílo bylo spolufinancováno ze dvou dotačních titulů, a to orgánem Centrum pro regionální rozvoj České republiky a Státním fondem životního prostředí České republiky.

5. Žalobce dále uvedl, že uplatnil u žalované smluvní pokutu vystavenou fakturou ze dne [datum] [číslo] na částku 260.000 Kč jako smluvní pokutu za 2. etapu díla a fakturou [číslo] na částku 1.640.000 Kč ze dne [datum] jako smluvní pokutu za 1. etapu díla a vyzval žalovanou k úhradě. Žalovaná tento nárok odmítla s tím, že smluvní pokuty považuje za nepřiměřené vzhledem k výši zajištěné povinnosti a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná požádala žalobce o snížení smluvní pokuty s ohledem na judikaturu na 0,5 % denně z výše bankovní záruky a dále navrhla, že by tyto snížené smluvní pokuty uhradila v naturálním plnění, tj. provedením prací v dané hodnotě, např. provádění následné rozvojové péče o zakázku. Žalobce projednal žádost žalované o snížení smluvních pokut, avšak Zastupitelstvo [územní celek] s žádostí nesouhlasilo, když se jedná o veřejnou zakázku a smluvní pokutu proto může moderovat jen soud. Proto vyzval žalovanou k úhradě vyúčtovaných smluvních pokut a následně podal žalobu k Okresnímu soudu v Bruntále.

6. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena shora uvedená smlouva o dílo, včetně dodatku 1, 2 a dodatku č.

3. Dále učinila nesporným, že dle čl. 15 odst. 15.7 smlouvy o dílo byla žalovaná jako zhotovitel povinna předložit žalobci do 15 dnů od doručení výzvy dle odst. 3.2 smlouvy o dílo bankovní záruku za dodržení smluvních podmínek, kvality a termínu provedení díla, sjednanou na dobu dokončení prací a díla, a to ve výši 5 % z ceny díla bez DPH v rozsahu každé z etap bez následné péče. Žalovaná tvrdila, že v souladu s uvedenými ujednáními smlouvy o dílo předložila žalobci (u etapy 2) na základě jeho výzvy z 4. 10. 2021 bankovní záruku ze dne 19. 10. 2021 na částku ve výši 253.514,29 Kč, která byla platná do 8. 3. 2022. Bankovní záruka byla tedy předložena řádně a včas. Dále tvrdila, že bankovní záruka v době jejího předložení kryla celou dobu realizace díla, avšak dodatkem č. 2 ze dne [datum] došlo k posunutí termínu pro dokončení této 2. etapy. Vzhledem k tomu, že dílo bylo prováděno i po datu 8. 3. 2022, sjednala žalovaná dne 10.5.2022 další bankovní záruku na částku 253.514,29 Kč, a to s datem platnosti od 9. 3. 2023 s účinností do 31.5.2022. Žalovaná poukázala na to, že k posunutí termínu dokončení díla došlo až dodatkem č. 2 ze dne [datum]. V případě 2. etapy má žalovaná za to, že splnila řádně a včas všechny své povinnosti týkající se bankovní záruky, když ta byla sjednána na celou dobu díla provádění 2. etapy a ve smlouvě o dílo není sjednána lhůta, do kdy je třeba, v případě prodloužení díla, předložit prodlouženou bankovní záruku a smlouva o dílo toliko stanovuje mít bankovní záruku na dobu do dokončení prací, a to žalovaná splnila a bankovní záruka byla vystavena na celou dobu provádění díla v rámci 2. etapy. Pokud jde o 1. etapu díla, žalovaná předložila žalobci bankovní záruku dne 5. 4. 2022 na částku 294.883,37 Kč, která kryje povinnosti žalované jako zhotovitele v rámci 1. etapy na dobu od 10. 1. 2022 do 31.5.2022. S nárokem žalobce na zaplacení smluvní pokuty žalovaná nesouhlasí, když má za to, že své povinnosti splnila a namítá nepřiměřenou výši smluvní pokuty, a to u obou smluvních pokut s tím, že vystavené bankovní záruky měly být vždy na částku 5 % z ceny díla bez DPH v rozsahu dané etapy bez následné péče, tj. ve výši 294.883,37 Kč a 253.514,28 Kč. Přitom byla pro případ nesplnění této povinnosti sjednána smluvní pokuta ve výši 20.000 Kč za každý den prodlení. Tato smluvní pokuta v případě 1. etapy pak představovala 6,7 % ze zajišťované částky denně, tedy ve výši 2. 447 % ročně a žalovaná ji považuje za nepřiměřenou. Tyto závěry pak dle žalované dopadají i na 2. etapu. U 2. etapy má žalovaná navíc za to, že s ohledem na výše uvedené žalobci nárok na smluvní pokutu za 2. etapu vůbec nevznikl. Co se týká nepřiměřenosti smluvní pokuty, odkazovala žalovaná na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 313/2002, sp. zn. 33 Cdo 131/2012, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000 a sp. zn. 33 Odo 447/2005. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

7. Po provedeném dokazování zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, kdy žalovaná byla v pozici zhotovitele a žalobce v pozici objednatele. K okolnostem uzavření smlouvy a sjednání předmětné smluvní pokuty bylo zjištěno, že smlouva o dílo byla uzavřena na základě výsledků zadávacího řízení na veřejnou zakázku„ [anonymizována dvě slova] při základní škole u [anonymizována dvě slova], [obec]“ realizovaného objednatelem, jakožto zadavatelem dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, v němž žalovaná jako zhotovitel předložila nejvýhodnější nabídku. Provedení díla bylo součástí projektu„ [anonymizována dvě slova] při základní škole u [anonymizována dvě slova], [obec]“, které je spolufinancováno z následujících dotačních titulů: [anonymizována dvě slova] při základní škole u [anonymizována dvě slova] – 1. etapa v rámci Integrovaného regionálního operačního programu a„ Dešťový biotop – 2. etapa“ v rámci Operačního programu životní prostředí. Žalovaná jako zhotovitel se zavázala postupovat tak, aby byly naplněny veškeré podmínky stanovené kterýmkoliv z výše uvedených dotačních titulů, zejména v registraci akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace, a řídit se přitom přiměřenými pokyny objednatele vycházejícími z dotačních podmínek, a to zejména pokud jde o způsob označení daňových a jiných dokladů vztahujících se k dílu, jejich uchování, naplnění termínu realizace díla. V čl. 2 smlouvy se žalovaná jako zhotovitel zavázala na vlastní náklad a nebezpečí a vlastním jménem pro žalobce jako objednatele řádně a včas provést dílo specifikované ve smlouvě. Dle čl. 2 smlouvy bylo sjednáno dílo, a to provedení stavebních, montážních, řemeslných a zahradnických prací a dodávek nutných pro kompletní realizaci investiční akce označené jako„ [anonymizována dvě slova] při základní škole u [anonymizována dvě slova], [obec]“, a to v rozsahu daném nabídkovým rozpočtem pro jednotlivé etapy realizace, který tvoří přílohu č. 1 smlouvy a v souladu s rozhodnutími příslušných orgánů veřejné správy se souvisejícími vyjádřeními dotčených orgánů a správců sítí, dále se shora uvedenou dokumentací i příslušnými normami ČSN a právními předpisy účinnými v době provádění díla. Předmět díla se vnitřně členil na 2. etapy realizace a následnou péči o výsadbu, a to 1. etapa – barevná a herní zahrada, [anonymizováno] a 2. etapa – [anonymizováno] biotop. Dle čl. 2 smlouvy se provedením díla rozumí provedení realizace veškerých stavebních prací, služeb, dodávek a zahradnických prací, které jsou nezbytné pro realizaci kompletního díla podle této smlouvy. Dle čl. 3 smlouvy o dílo termíny realizace – se žalovaná jako zhotovitel zavázala převzít místo realizace ve vztahu ke každé z etap do 10 pracovních dnů od doručení písemné výzvy objednatele – žalobce k převzetí místa realizace v rozsahu dané etapy, přičemž výzvu byl objednatel oprávněn zaslat zhotoviteli nejpozději do 31. 12. 2021. V případě marného uplynutí této lhůty pozbývá tato smlouvy ve vztahu k dané etapě účinnosti, přičemž zhotoviteli nevzniká z tohoto titulu žádný finanční ani jiný nárok vůči objednateli. Smluvní strany sjednaly termíny dokončení a předání díla objednateli u 1. etapy do 80 pracovních dnů od doručení výzvy k převzetí místa realizace v rozsahu dané etapy a u 2. etapy do 100 pracovních dnů od doručení výzvy k převzetí místa realizace v rozsahu dané etapy. Sjednané termíny provádění díla se automaticky prodlužují o počet dní, během nichž zhotovitel prokazatelně nemohl dílo provádět a musel jeho provádění přerušit, a to z důvodu nepříznivých klimatických podmínek a dále z důvodu nepředvídané administrativní překážky. Cena díla byla sjednaná u 1. etapy 5.897.667,43 Kč bez DPH a u 2. etapy ve výši 5.070.285,74 Kč. V článku 15.7 ve Smlouvě o dílo bylo sjednáno, že žalovaná jako zhotovitel předloží objednateli do 15 dnů od doručení výzvy dle článku 3.2 Smlouvy bankovní záruku za dodržení smluvních podmínek, kvality a termínu provedení díla sjednanou na dobu do dokončení stavebních a zahradnických prací a předání díla v rozsahu dle odstavce 2.2 objednateli a do odstranění vad a nedodělků uvedených v protokolu o předání a převzetí díla, a to ve výši 5 % z ceny díla bez DPH v rozsahu dané etapy bez následné péče. Bankovní záruka bude vystavena jako neodvolatelná a bezpodmínečná, výhradně ve prospěch objednatele jako oprávněného, přičemž banka se zaváže k plnění bez námitek na základě první výzvy oprávněného. Bankovní záruka bude platná po celou dobu provádění díla. Právo z bankovní záruky je objednatel oprávněn uplatnit v případech, kdy zhotovitel neplní své závazky v souladu s touto smlouvou, zejména neuhradí objednateli způsobenou škodu nebo smluvní pokutu podle této smlouvy, a rovněž k úhradě nákladů spojených s obnovením výstavby s novým zhotovitelem, ve výši rozdílu ceny. V případě čerpání objednatelem z vystavené bankovní záruky se zhotovitel zavazuje doplnit bankovní záruku na původní výši bez zbytečného odkladu. Dle obsahu smlouvy o dílo vyvodil soud, že výzvou dle článku 15.7 smlouvy o dílo byla zamýšlená písemná výzva objednatele učiněná vůči zhotoviteli k převzetí místa realizace v rozsahu dané etapy dle článku 3.1 smlouvy o dílo. Tento závěr soudu učinili nesporným i účastníci. V článku 15.8 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení zhotovitele s předáním bankovní záruky dle odstavce 15.7 smlouvy, s jejím prodloužením a/nebo předáním nahrazené bankovní záruky objednateli, a to ve výši 20.000 Kč za každý den prodlení (smlouva o dílo ze dne [datum]).

8. Co se týká předložení bankovní záruky u 2. etapy díla, mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaná předložila včasnou bankovní záruku žalobci platnou do 8. 3. 2022 (nesporné tvrzení účastníků, bankovní záruka z 19. 10. 2021 platná do 8. 3. 2022). Dále bylo prokázáno, že žalovaná předložila žalobci další bankovní záruku k 2. etapě díla ze dne 10. 5. 2022 a to dne 10. 5. 2022 na částku 253.514,29 Kč, kdy v textu bankovní záruky je uvedeno, že je platná do 31. 5. 2022 a kryje povinnosti vzniklé ze smlouvy také v období od 9. 3. 2022. V textu bankovní záruky je uvedeno, že z příkazu žalované se banka neodvolatelně a bezpodmínečně zavazuje zaplatit žalobci jako objednateli bez námitek částku až do výše 253.514,29 Kč, a to na první písemnou závazně podepsanou žádost obsahující písemné prohlášení žalobce, že žalovaná nesplnila své povinnosti podle uvedené smlouvy vztahující se k 2. etapě díla. Již z textu této bankovní záruky je zřejmé, že byla vystavena nejdříve dne 10. 5. 2022 (bankovní záruka ze dne 10. 5. 2022). Co se týká 2. etapy, bylo dílo dokončeno a předáno dne 21. 3. 2022 (zápis o předání a převzetí stavby ze dne 21. 3. 2022).

9. Co se týká bankovní záruky vztahující se k 1. etapě díla, tato byla vystavena bankou dne 5. 4. 2022 na částku 294.883,37 Kč, se zpětnou platností od 10. 1. 2022 do 31.5.2022. V textu bankovní záruky je uvedeno, že z příkazu žalované se banka neodvolatelně a bezpodmínečně zavazuje zaplatit žalobci jako objednateli bez námitek částku až do výše 294.883,37 Kč, a to na první písemnou závazně podepsanou žádost obsahující písemné prohlášení žalobce, že žalovaná nesplnila své povinnosti podle uvedené smlouvy vztahující se k 1. etapě díla. Dále bylo prokázáno, že 1. etapa byla předána a převzata dne 20. 7. 2022, (bankovní záruka z 10.5.2022, zápis o předání a převzetí stavby ze dne 20. 7. 2022). Bylo tedy prokázáno, že bankovní záruka byla žalovanou předložena nejdříve 5. 4. 2022.

10. Účastníci uzavřeli dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo dne [datum]. Změna předmětu plnění spočívala v realizaci méněprací a víceprací pro realizaci předmětu díla dle změnového listu č.

1. Co se týká sjednané ceny díla, tak nedošlo ke změně a u 2. etapy zůstala částka 5.070.285,74 Kč bez DPH, jednalo se o méněpráce – 12.826,57 Kč bez DPH a vícepráce 12.826,57 Kč bez DPH (dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, protokol o změně č. 1 a položkový soupis prací a dodávek – vícepráce – změnový list č. 1). Dále účastníci uzavřeli dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo a předmětem díla bylo stanovení víceprací a méněprací a dále prodloužení termínu plnění smlouvy o dílo pro 1. etapu stavby, a to nově do 108 pracovních dnů od doručení výzvy k převzetí místa realizace v rozsahu dané etapy, když původně ve smlouvě o dílo bylo sjednáno 80 pracovních dnů. U 2. etapy došlo k prodloužení do 119 pracovních dnů (ve smlouvě o dílo bylo sjednáno 100 pracovních dnů), a u 2. etapy došlo k navýšení celkové ceny z 5.070.285,74 Kč na 5.128.545,10 Kč (dodatek č. 2 ze dne [datum], smlouva o dílo). Dodatek č. 1 byl uzavřen [datum] (dodatek č. 1). Důvodem změny termínu dokončení a předání díla objednateli u 1. etapy a u 2. etapy dle dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo byla komplikovaná proveditelnost, bezpečnější řešení (dodatek č. 2, protokol o změně č. 2, položkový soupis prací a dodávek). Žalovaná požádala přípisem ze 14. 4. 2022 žalobce o prodloužení termínu u 1. etapy z důvodů zásahu vyšší moci, když v důsledku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a vlivu pandemie Covid-19 došlo k tomu, že zaměstnanci žalované byli v měsíci lednu a únoru v karanténě a vlivem konfliktu na Ukrajině nedorazili či museli odjet pracovníci, kteří již měli vyřízené pracovní karty nebo u žalované už pracovali, a došlo tak na dobu minimálně 1 měsíce k významnému snížení počtu pracovníků a vlivem karantény došlo ke značnému zpoždění nasmlouvaných dodávek materiálů a výrobků, čímž byla porušena návaznost prací. Jednalo se o skutečnosti, které zhotovitel nemohl předpokládat a ovlivnit a bylo žádáno o prodloužení termínu o 28 pracovních dnů, tedy z 80 pracovních dnů na 108 pracovních dnů, tj. původně byl termín dokončení 21. 4. 2022 a nyní by po prodloužení byl 1. 6. 2022 (žádost o prodloužení termínu ze 14. 4. 2022). Dále žalovaná požádala žalobce o prodloužení termínu u 2. etapy, a to z důvodu nepříznivých klimatických vlivů, kdy přes značné období nebylo možné provádět práce z důvodu nízkých teplot či srážkových úhrnů a jednalo se o nepřípustné podmínky pro provádění předmětu díla. Jednalo se o nízké teploty pod bodem mrazu a vydatné srážky. Bylo žádáno o prodloužení termínu o 19 dnů (žádost o prodloužení termínu z 5. 1. 2022). Dále účastníci uzavřeli dne [datum] dodatek 3 ke smlouvě o dílo a jeho předmětem bylo stanovení víceprací pro dílo spolu s určením jejich ceny a prodloužení termínu plnění smlouvy o dílo pro 1. etapu stavby o 33 pracovních dnů z důvodu ztížení provádění prací na skalnatém podloží, nutností vybudovat drenáž pro odvod nadbytečné vody z barevné a herní zahrady a odvodu pracovníků z Ukrajiny na základě žádostí zhotovitele. Byl prodloužen termín realizace 1. etapy do 141 pracovních dnů od doručení výzvy k převzetí místa realizace. U 1. etapy došlo k navýšení ceny díla na 5.913.992,18 Kč (dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo). Co se týká dodatku č. 2, prodloužení termínu u 1. etapy bylo do 108 pracovních dnů od doručení výzvy k převzetí místa realizace a u 2. etapy do 119 pracovních dnů a byl uveden důvod epidemiologická situace v souvislosti s onemocněním Covid-19 na základě žádosti zhotovitele a dále u 2. etapy z důvodu nepříznivých klimatických podmínek v souladu s čl. 3 smlouvy o dílo a na základě žádosti zhotovitele. Žádostí z 31. 5. 2022 žádala žalovaná o prodloužení termínu o 33 pracovních dnů z důvodu mimořádného odvodu pracovníků z Ukrajiny a z důvodu nemožného sehnání dostatečně kvalifikované náhrady (žádost z 31. 5. 2022).

11. K dotazu žalobce mu Centrum pro regionální rozvoj České republiky sdělilo přípisem, že je možné konstatovat, že nelze souhlasit se závěrem, který byl Centru pro regionální rozvoj České republiky předestřen žalobcem, který uvedl, že nárok na smluvní pokutu nevznikl, resp. není na místě jej požadovat, když zhotovitel nepředložení bankovní záruky dostatečně zhojil a nebyl po ekonomické stránce nikterak zvýhodněn oproti stavu, kdy by bankovní záruku předložil ve sjednaném termínu, a když během 82 dní prodlení nenastaly okolnosti, které by opravňovaly [územní celek] čerpat prostředky z uvedené bankovní záruky a [územní celek] tak reálně nebylo zkráceno na svých právech. Centrum pro regionální rozvoj České republiky sdělilo, že nelze souhlasil se závěrem, že by nárok na smluvní pokutu nevznikl, neboť čl. 15 smlouvy výslovně uvádí možnost požadovat smluvní pokutu pro případ prodlení zhotovitele s předáním bankovní záruky. Centrum uvedlo, že v prodlení s předáním bankovní záruky zhotovitel evidentně byl a příjemci nárok na uplatnění smluvní pokuty jednoznačně vznikl. Dále uvedlo Centrum, že s ohledem na hodnotu zajišťované povinnosti činí denní sazba smluvní pokuty cca 6,78 % hodnoty bankovní záruky, což představuje hodnotu, která by mohla být posouzena jako nepřiměřená a tudíž nevymahatelná. Příjemce má však povinnost dodržovat ustanovení smlouvy, včetně nároků na smluvní pokuty, které by měl v pozici řádného hospodáře uplatnit (odpověď Centra pro regionální rozvoj České republiky). Dále žalobci poskytl své stanovisko Státní fond životního prostředí České republiky a uvedl, že bankovní záruka zpětně pokrývá období po skončení předchozí bankovní záruky (u 2. etapy), a proto lze považovat nesplnění povinnosti podle § 15.7 smlouvy o dílo za zhojené. Celkové posouzení situace je nicméně plně v odpovědnosti zadavatele. Neuplatnění smluvní pokuty není považováno za porušení podmínek poskytnutí dotace (stanovisko Státního fondu životního prostředí České republiky z 23. 8. 2022). Rada [územní celek] na své řádné schůzi dne [datum] přijala usnesení, souhlas s uplatněním smluvní pokuty ve výši 260.000 Kč vztahující se k záruční době 2. etapy a dále přijala souhlas s uplatněním smluvní pokuty ve výši 1.640.000 Kč pro realizaci 1. etapy a uložila odboru právnímu tyto smluvní pokuty vymáhat (usnesení ze dne [datum]).

12. Dále bylo prokázáno, že žalobce vystavil fakturu [číslo] dne [datum] se splatností 8. 12. 2022 na částku 260.000 Kč a v textu je uvedeno: Fakturujeme Vám smluvní pokutu vyplývající z předmětné smlouvy o dílo pro 2. etapu stavby – [anonymizováno] biotop, a to 20.000 Kč x 13 dnů (9. – 21. 3. 2022). Dále byla vystavena faktura [číslo] dne [datum] se splatností 8. 12. 2022 na částku 1.640.000 Kč a jedná se o fakturaci smluvní pokuty vyplývající z předmětné smlouvy o dílo pro 1. etapu stavby, a to 20.000 Kč x 82 dní (11. 1. – 5. 4. 2022).

13. Přípisem ze dne 28. 11. 2022 se žalovaná vyjádřila ke smluvní pokutě s tím, že ji nepřijímá a nesouhlasí s její výší, když její výše je nepřiměřená a smluvně nevyrovnaná k výši zajištění. Dále uvedla, že bankovní záruku doložila po zjištění problému. Dále dílo bezvadně zrealizovala a k plnění záruky tak nemuselo dojít. Poukázala na judikaturu, která uvádí jako přijatelnou výši smluvní pokuty 0,5 % denně z výše závazku (vyjádření ke smluvní pokutě z 28. 11. 2022, k 1. etapě a ke 2. etapě). Žalobce vyzval předžalobní výzvou ze dne 14. 3. 2023 žalovanou k úhradě obou smluvních pokut (výzva ze dne 14. 3. 2023). Žalovaná pak v přípise ze dne 27. 3. 2023 sdělila, že s uplatněnou smluvní pokutou ani v jednom případě nesouhlasí, když obě jsou nepřiměřené a v obou případech zhojila situaci tím, že bankovní záruky doložila se zpětnou účinností (vyjádření žalované z 27. 3. 2023). Žalobce odpověděl, že sám nemůže ve smlouvě dohodnutou pokutu snížit s ohledem na zákon o zadávání veřejných zakázek, když moderační právo náleží jen soudu. Jinak by se zastupitelé mohli vystavit riziku trestního stíhání, pokud by odpustili částku v řádu 2.000.000 Kč (sdělení ze dne 3. 4. 2023).

14. Dále bylo prokázáno, že v případě etapy 2. žalovaná dle čl. 15 odst. 15.7 smlouvy o dílo předložila žalobci jako objednateli, na základě žalobcovy výzvy ze dne 4. 10. 2021, ve sjednané době bankovní záruku ze dne 19. 10. 2021. Oba účastníci tvrdili a učinili nesporným, že žalobce jako objednatel vyzval zhotovitele žalovanou k převzetí místa realizace dne 4. 10. 2021 (tvrzení účastníků). Dle čl. 15 smlouvy tak 15denní lhůta pro předložení bankovní záruky uplynula 19. 10. 2021. K důkazu byla provedena bankovní záruka vystavená 19. 10. 2021 platná do 8. 3. 2022, když její správnost účastníci nenamítali. Soud má tedy za prokázané, že žalovaná předložila u 2. etapy bankovní záruku včas, co se týká období do 8. 3. 2022. Následně však předložila bankovní záruku až s datem vystavení 10. 5. 2022, tzn. mohla být předložena nejdříve 10. 5. 2022. Bylo tedy prokázáno, že v období od 9. 3. 2022 do 21. 3. 2022 bankovní záruka žalobci předložena nebyla. Byla předložena až 10. 5. 2022 se zpětnou platností od 9. 3. 2022 do 31. 5. 2022. Bylo prokázáno předání a převzetí díla 21. 3. 2022. Od 9. 3. 2022 do převzetí a předání díla dne 21. 3. 2022 pak bankovní záruka žalovanou žalobci předložena nebyla. Bylo tedy prokázáno, že dílo bylo prováděno od 4. 10. 2021 do 21. 3. 2022. Co se týká 2. etapy, vyzval objednatel (žalobce) zhotovitele (žalovanou) k převzetí staveniště výzvou z 6. 1. 2022, kdy výzva k převzetí staveniště byla žalované doručena dne 6. 1. 2022 (viz. předložená emailová komunikace). Povinnost předložit bankovní záruku žalobci (ve smyslu čl. 15 smlouvy o dílo) tedy uplynula po 15 dnech, a to 21. 1. 2022. Do 21. 1. 2022 tedy měla žalovaná povinnost předložit bankovní záruku u 1. etapy díla. Bankovní záruka byla bankou vystavena až 5. 4. 2022 a je tedy zjevné, že dříve než 5. 4. 2022 žalobci předložena být nemohla a v období od 22. 1. 2022 do 5. 4. 2022 pak nebyla bankovní záruka žalobci předložena (e-mail z 6. 1. 2022 a ze 7. 1. 2022, bankovní záruka). U 1. etapy tak byla žalovaná v prodlení s předložením bankovní záruky 71 dnů a u 2. etapy 13 dnů.

15. Na vyúčtování smluvní pokuty vznikl žalobci nárok dle čl. 15 smlouvy o dílo, ve spojení s čl. 15 smlouvy o dílo, když bankovní záruka měla být vždy předložena objednateli do 15 dnů od doručení písemné výzvy objednatele k převzetí místa realizace dle čl. 3 smlouvy o dílo. V čl. 15 smlouvy o dílo je sice odkaz na doručení výzvy dle odst. 3.2 smlouvy o dílo, ale vzhledem k obsahu smlouvy se jedná o překlep a správně má být od doručení výzvy dle odst. 3.1 smlouvy o dílo. Dle těchto ustanovení smlouvy o dílo vznikl žalobci jako objednateli nárok na účtování smluvní pokuty. Soud nepřisvědčil tvrzení žalované, že ve smlouvě o dílo nebyla stanovena povinnost prodloužit bankovní záruku při prodloužení termínu dála, tj. právo objednatele požadovat smluvní pokutu při prodlužování termínu díla (a neprodloužení bankovní záruky), k čemuž došlo dodatkem č. 2 a dodatkem č. 3 ke smlouvě o dílo. Soud má za to, že toto tvrzení nemá oporu v provedeném dokazování a zejména v obsahu textu smlouvy o dílo, kde je jasně uvedeno, že bankovní záruka má být sjednána do dokončení stavebních a zahradnických prací a předání díla v rozsahu dle odst. 2.2 smlouvy o dílo objednateli a do odstranění vad a nedodělků uvedených v protokolu o předání a převzetí díla. Sjednání bankovní záruky je tak zcela jasně vázáno na dobu do dokončení díla a do odstranění vad a nedodělků. Tento závěr podporuje i jednání žalované, která sama (dle svého tvrzení – bez pokynu žalobce), ačkoliv zpětně, bankovní záruku žalobci předložila, a to i na do budoucna plynoucí období přesahující původně sjednané termíny díla, když u 1. etapy prodloužila bankovní záruku až do 31. 5. 2022 a u 2. etapy také až do 31. 5. 2022. Ze smlouvy o dílo pak nevyplývá povinnost žalobce vyzývat žalovanou k prodloužení bankovní záruky. Bylo tak na žalované, aby si, v souladu se zněním smlouvy o dílo, sjednala bankovní záruky (a tyto předložila žalobci) až do faktického dokončení předmětného díla. Co se týká argumentace žalované, že zpětně zhojila povinnost předložit bankovní záruku, když ve všech případech zajistila platnost bankovní záruky zpětně, tak soud má za to, že tímto způsobem žalovaná uvedenou povinnost nezhojila, a nevyhnula se oprávněnosti žalobce účtovat smluvní pokutu, protože takovým jednáním by byl popřen samotný účel bankovní záruky. Pokud bankovní záruka nebyla sjednána a předložena žalobci v daném termínu, nemohla být také naplněna a žalobce se nemohl z této bankovní záruky hojit, tj. u 1. etapy do 5. 4. 2022 a u 2. etapy do 10. 5. 2022. Žalovaná tak nesplnila svou povinnost předložit žalobci sjednanou bankovní záruku, když následné předložení bankovní záruky již nemá účinky, které bankovní záruka měla mít v dané době, a to možnost žalobce v daném konkrétním období se z bankovní záruky hojit. Na tomto faktu nemění nic ani skutečnost, že nedošlo k potřebě žalobce v tomto období čerpat částky z bankovní záruky. Žalovaná pak poukazovala na to, že smlouva o dílo neobsahovala ustanovení týkající se povinnosti žalované prodloužit bankovní záruku při prodloužení termínu provádění díla. Soud dospěl k závěru, že z obsahu textu smlouvy o dílo je zcela zřejmé, že bankovní záruka měla být platná po celou dobu provádění díla a v tomto znění je obsaženo i případné prodloužení původního termínu díla. Žalovaná tak měla povinnost sama zajistit prodloužení bankovní záruky, když si byla vědoma toho, že dílo stále není dokončeno a předáno žalobci.

16. Soud tedy dospěl k závěru, že v obou případech vzniklo žalobci právo na účtování smluvní pokuty, když v obou případech žalovaná porušila povinnost stanovenou jí čl. 15 smlouvy o dílo a žalobci vznikl nárok na účtování smluvní pokuty v souladu s čl. 15 smlouvy o dílo a 15.8 smlouvy o dílo. Bankovní záruka měla být vždy sjednána ve výši 5 % ceny díla bez DPH v rozsahu dané etapy, tedy v rámci 1. etapy ve výši 294.883,37 Kč a u 2. etapy ve výši 253.514,28 Kč (čl. 15 smlouvy o dílo). Pro případ porušení čl. 15 smlouvy o dílo, tedy nesjednání/předložení bankovní záruky ve shora uvedených výších a termínech, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20.000 Kč za každý den prodlení (čl. 15 smlouvy o dílo). S ohledem na výše uvedené také soud nepřisvědčil tvrzení žalované, že co se týká 2. etapy, předložila bankovní záruku včas, neboť ji předložila ještě v době, kdy nedošlo k posunutí termínu dokončení díla, k čemuž došlo až dodatkem č. 2 ze dne [datum]. Jak výše bylo konstatováno, bankovní záruka není ve smlouvě o dílo vázána na konkrétní termín a dokončení díla, avšak je vázána na dobu celého provádění díla, tj. celého faktického provádění díla až do jeho dokončení a předání. Proto soud tomuto argumentu nepřisvědčil a s ohledem na vše výše uvedené má za to, že žalobci vznikl nárok na účtování smluvní pokuty za prodlení s předložením bankovní záruky u 1. etapy díla od 22. 1. 2022 do 5. 4. 2022 a u 2. etapy od 9. 3. 2022 do 21. 3. 2022 (a to i s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby). Bankovní záruka byla sjednána z konkrétního důvodu a jejím smyslem bylo právě její předložení ve sjednaném termínu, aby se žalobce z bankovní záruky mohl hojit při nedodržení smluvních podmínek, kvality a termínu provedení díla žalovanou. Bankovní záruka měla zajišťovat splnění uvedených povinností dle smlouvy o dílo, a to k 1. etapě a i k 2. etapě díla. Smyslem bankovní záruky bylo, aby se na žádost žalobce mohl žalobce takto hojit z důvodu porušení smluvních závazků žalovanou, a to právě způsobem, který umožňuje bankovní záruka, tedy možností na písemnou žádost žalobce by banka zaplatila bez námitek částku až do uvedených výší. Pokud žalovaná bankovní záruku nepředložila ve sjednaných termínech, upřela toto právo žalobci a tento se tak ani neměl možnost v případě vzniklého porušení závazku žalovanou z bankovní záruky hojit. Pokud byla bankovní záruka předložena se zpětnou účinností, nemá to vůbec žádný vliv, protože předložení se zpětnou účinností nepůsobí fakticky do minulého času a nenastává zde možnost žalobce posunout se v čase zpět a požadovat případně včas zpět úhradu nějakých částek z bankovní záruky, která v té době neexistovala a nebyla účinná. Žalovaná tedy tímto způsobem nemohla zpětně splnit svou povinnost. Tímto jednáním se žalovaná pouze snažila účelově obcházet ujednání ve smlouvě o dílo, a to ujednání o smluvní pokutě a ujednání o bankovní záruce. S ohledem na výše uvedené je žalobce oprávněn požadovat smluvní pokutu za shora uvedená období, a to jak u 1. etapy, tak u 2. etapy.

17. U obou požadovaných smluvních pokut dále žalovaná namítala jejich nepřiměřenost s ohledem na výši zajišťovaného závazku a navrhovala zamítnutí žaloby.

18. Dle ust. § 2048 odst. 1 věta první obč. zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle § 2051 obč. zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

20. Předmětem sporu je nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za porušení smluvní povinnost ze smlouvy o dílo, a to (ne) předložení bankovní záruky nejpozději do 15 dnů od doručení výzvy zhotovitele k převzetí staveniště. Došlo tedy k prodlevě v rozsahu shora uvedeném a žalovanou stíhá dle smlouvy povinnost zaplatit za každý den smluvní pokutu ve výši 20.000 Kč. Po zhodnocení všech provedených důkazů dospěl soud k závěru, že smluvní ujednání o smluvní pokutě, které je součástí smlouvy o dílo, je platné. Porušení právní povinnosti, která má být sankcionována smluvní pokutou je ve smlouvě vyjádřeno dostatečně určitě a jedná se o nepředložení bankovních záruk v termínech stanovených smlouvou. Ujednání je určité a srozumitelné. Ze znění smlouvy je zjevné, že bankovní záruka zajišťovala povinnosti do předání a převzetí díla. Pokud se týká námitek žalované, že by výše smluvní pokuty byla sjednána v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná, má soud za to, že ujednání o smluvní pokutě nelze posuzovat jako neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy, když toto lze pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána. Nebylo prokázáno, že by se okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána příčily dobrým mravům. Smlouva o dílo byla uzavřena za na základě zadávacího řízení a veřejné zakázky a žalovaná musela být seznámena i s podmínkami uzavření smlouvy a přijala je, když se přihlásila do výběrového řízení, ve kterém nakonec uspěla.

21. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp zn. 31 Cdo 2273/2022 dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu o použití moderačního práva zahrnuje 3 fáze. V první fázi soud řeší otázku, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví. Závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky nepřiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely. Není rovněž vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, zákon mu to však neukládá. V případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze, kdy posoudí, zdali použije svého moderačního práva či nikoli. Uvedené ustanovení zakotvuje právo, nikoli povinnost soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu. Bude-li výsledkem druhé fáze rozhodování soudu závěr, že svého moderačního práva využije, nastupuje třetí etapa jeho rozhodování, kdy posuzuje, až kam (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit. Teprve v této fázi je soud ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost snížit smluvní pokutu není neomezená. Věřitel má vždy právo na pokutu, alespoň ve výši vzniklé škody. Dále Nejvyšší soud uvádí, že primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dostatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, resp. ji neporušil. Dále soud vycházel ze závěru Nejvyššího soudu rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1398/2022-155, kde Nejvyšší soud vyslovil závěr, že z ustanovení § 2051 obč. zákoníku nepochybně vyplývá, že k moderaci smluvní pokuty soud nemůže přistoupit bez návrhu dlužníka. Nejvyšší soud se při výkladu § 2051 obč. zákoníku ve spojení s § 41 odst. 2 občanského soudního řádu ztotožňuje se závěry vyjádřenými již v minulosti ve vztahu k hmotněprávní úpravě, která tak vyžadovala pro možnost snížení smluvní pokuty soudem návrh dlužníka a lze uzavřít, že za návrh na snížení smluvní pokuty, ve smyslu § 2051 obč. zákoníku, lze považovat i takový procesní úkon (námitku) dlužníka (žalované), ze kterého je patrné, že se dlužník domáhá (byť i jen částečného) zamítnutí žaloby z důvodu, že má požadovanou smluvní pokutu za nepřiměřenou (popírá přiměřenost její výše). Není nezbytné, aby se dlužník výslovně dožadoval aplikace moderačního oprávnění soudem, tj. aby výslovně navrhoval snížení smluvní pokuty. V daném případě žalovaná poukazovala na nepřiměřenost smluvní pokuty, a i z tohoto důvodu navrhovala zamítnutí žaloby. Soud tedy dovodil, že v daném případě je zde návrh dlužníka na snížení smluvní pokuty.

22. Při rozhodování o možném snížení smluvní pokuty soud v daném případě přihlédl k hodnotě zajišťované povinnosti, a to v rámci 1. etapy ve výši 294.883,37 Kč a u 2. etapy ve výši 253.514,28 Kč. Dále přihlédl soud k tomu, že v důsledku porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou žalobci nevznikla žádná škoda. Dále v období, kdy povinnosti žalované nebyly zajištěny bankovní zárukou, žalovaná neporušila smluvní podmínky, nebyly námitky ze strany žalobce ke kvalitě prováděného díla, dále nebyly ze strany žalobce námitky k neplnění termínu provedení díla a došlo 2x k posunutí termínu provedení díla, vždy po dohodě mezi účastníky a s ohledem na okolnosti, které žalovaná nemohla ovlivnit. Dále soud přihlédl k tomu, že v době porušení povinnosti žalovanou nebyla ze strany žalobce provedena žádná reklamace díla. Soud zvážil i funkci smluvní pokuty, která má v tomto případě funkci jak preventivní, tak uhrazovací a i sankční. Účelem sjednání smluvní pokuty byla funkce preventivní a následně i uhrazovací a sankční. Ústavní soud v usnesení ze dne 5. 3. 2019 sp. zn. I. ÚS 484/19 mimo jiné uvedl, že soudy správně poukázaly i na to, že institut smluvní pokuty nemá jen zajišťovací charakter, ale jde i o utvrzovací institut, který primárně slouží k utvrzení závazku a sekundárně k odškodnění pro případ jeho nesplnění. Funkce smluvní pokuty má složku uhrazovací, preventivní a sankční, tedy nikoli pouze zajišťovací, kdy právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, viz rozhodnutí 20 Cdo 716/2022, je ustálená v závěrech, že přiměřenost výše smluvní pokuty je vždy třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem konkrétního případu, přičemž smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je v zásadě posuzována ještě jako odpovídající dobrým mravům. Přiměřenost sjednané výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu vzal soud rovněž výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Soud také přihlédl k tomu, že žalobce vyúčtoval smluvní pokutu až 23. 11. 2022, což je období, které následuje až po předání a převzetí 1. i 2. etapy díla a také až poté, co žalovaná dodatečně zajistila bankovní záruku u 1. i u 2. etapy díla. Soud v daném případě, co se týká okolností v době sjednání smluvní pokuty, přihlédl i ke skutečnosti, že se jednalo o dílo, které žalovaná vysoutěžila v rámci veřejné zakázky a bylo dotováno ze dvou prostředků, ze dvou agentur, a to Státním fondem životního prostředí České republiky a Centrem pro regionální rozvoj České republiky. S ohledem na zjištěné okolnosti tohoto případu a důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, vzhledem k hodnotě zajišťované povinnosti, dospěl soud k závěru, že byla sjednána smluvní pokuta v nepřiměřené výši a využil svého práva nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit, když souhlasí se stanoviskem žalobce, že žalobce sám nemůže ve smlouvě dohodnutou pokutu snížit s ohledem na zákon o zadávání veřejných zakázek. S ohledem na okolnosti případu a na citovanou judikaturu, považuje v tomto konkrétním případě soud za přiměřenou smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z hodnoty zajišťované povinnosti. Zajišťovaná povinnost v rámci 1. etapy byla 5 % z ceny díla bez DPH, tedy 294.883,37 Kč. Žalobci vznikl nárok na účtování této smluvní pokuty od 22. 1. 2022 do 5. 4. 2022, tj. 71 dnů a při sazbě 0,5 % denně představuje tato částka 104.683,11 Kč. U 2. etapy činí zajišťovaná povinnost 253.514,28 Kč a žalobci vzniklo právo požadovat smluvní pokutu od 9. 3. 2022 do 21. 3. 2022, tj. 0,5 % denně za 13 dnů, tedy [číslo], 428 Kč. Žalobci byl tedy přiznán nárok na smluvní pokutu ve výši 104.683,11 Kč + 16.478, 428 Kč. Dále bylo řízení částečně zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby do částky ve výši 220.000 Kč. V ostatních nárocích byla žaloba, s ohledem na výše uvedené, posouzena jako nedůvodná a tyto zbývající nároky byly zamítnuty.

23. Co se týká náhrady nákladů řízení, postupoval soud podle § 150 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobce je povinen, s ohledem na zákon o veřejných zakázkách, smluvní pokuty vymáhat a nemá možnost je sám svým rozhodnutím snížit, a rozhodnutí soudu bylo současně zcela na úvaze soudu. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení