8 C 81/2021-146

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení smluvní pokuty 532 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 532 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 29 600 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 532 000 Kč jako smluvní pokuty za pozdní předání předmětu nájmu. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu prostor nesloužících k bydlení na adrese [adresa]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k zaplacení smluvní pokuty 500 Kč za každý den prodlení se splněním povinnosti předat předmět nájmu zpět žalobkyni nejdéle v poslední den nájmu. Nájem skončil dne [datum], jak bylo konstatováno v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým bylo žalované uloženo vyklidit předmětný prostor. Žalovaná jej vyklidila až dne [datum] po zahájení exekuce. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu 500 Kč denně za období od [datum] do [datum], tedy za [číslo] dní v celkové částce 532 000 Kč. Vyzvala žalovanou k úhradě této částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila.

2. K obraně žalované spočívající v zápočtu nákladů na rekonstrukci předmětných prostor žalobkyně uvedla, že dle nájemní smlouvy bylo možné prostory stavebně upravovat pouze se souhlasem žalobkyně. Žádný takový souhlas ze strany žalobkyně dán nebyl. Žalovaná tak rekonstrukci provedla jednak bez souhlasu vlastníka i správce objektu. Jednak v rozporu s účelem pronájmu předmětného nebytového prostoru, který byl pronajat jako sklad a dílna. Kontrolním šetřením bylo zjištěno, že účelem rekonstrukce žalované bylo předělat nebytový prostor na byt a takto jej dále podnajímat v rozporu s nájemní smlouvou a bez vědomí a souhlasu žalobkyně. Žalovaná navíc předala žalobkyni předmětné prostory zdevastované.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Předně poukázala na skutečnost, že o ukončení nájmu bylo pravomocně rozhodnuto až dne [datum], dle názoru žalované proto nelze uplatňovat smluvní pokutu za období před tímto datem. Žalovaná po celou dobu řádně platila nájem. Výše pokuty je nemorální. Žalovaná proto navrhla, aby soud výši smluvní pokuty moderoval. Dle žalované je postup žalobkyně vůči žalované šikanózní, neboť z veřejně dostupných zápisů Rady Městské části je zjevné, že v obdobných případech bývá žalobkyně velmi benevolentní a nájemcům odpouští či slevuje nájemné, dodatečně schvaluje stavební úpravy a smluvní pokutu neuplatňuje. Smluvní pokuta u nájmu má sloužit především k sanaci škody. Ke škodě však na straně žalobkyně nedošlo, žalovaná hradila sjednané nájemné a prostory zrenovovala. Žalovaná byla ve výpovědi poučena o možnosti soudního přezkumu a tohoto práva využila. Nelze ji proto trestat za to, že se bránila z jejího pohledu nedůvodné výpovědi. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobkyně nedoložila pověření, resp. rozhodnutí Rady Městské části [obec a číslo] o tom, že má být smluvní pokuta žalována a v jaké výši. Absence tohoto rozhodnutí způsobuje neplatnost právního úkonu, tedy nedostatek aktivní procesní legitimace žalobkyně. Pro případ oprávněnosti nároku žalobkyně žalovaná započetla částku 510 000 Kč, kterou vynaložila na rekonstrukce předmětných prostor. Dle žalované se účastníci dohodli na tom, že žalovaná k provedení stavebních úprav nepotřebuje souhlas žalobkyně. Na tomto se dohodli při podpisu nájemní smlouvy a předání prostor v lednu 2017. Účastníci se nedohodli na tom, že žalobkyně náklady na rekonstrukci žalované uhradí, nicméně žalovaná předpokládala řádné užívání prostor po dobu 5 let a dále prodloužení nájmu na další období, což byla obvyklá praxe žalobkyně, přičemž při takovém běhu věcí by se žalované vynaložené náklady vrátily.

4. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl prostor nesloužící k bydlení v domě [adresa] v [obec a číslo], katastrální území Žižkov, ulice [ulice a číslo], konkrétně sklad – dílna o celkové výměře 49,50 m2. Z této smlouvy soud dále zjistil, že předmět nájmu byl dán žalované do užívání za účelem provozování skladu, přičemž žalovaná nebyla oprávněna v předmětu nájmu provozovat jinou činnost, nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu (článek II smlouvy). Nájem byl dohodnut na dobu [anonymizováno] let od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno v částce [částka] měsíčně. Smlouva obsahuje prohlášení nájemce, že se podrobně seznámil se stavem předmětu nájmu, shledal jej vyhovujícím ke sjednanému účelu (článek VI odst. 1 smlouvy). V článku VI odst. 13 se uvádí:„ Případné stavební úpravy, adaptace, rekonstrukce a jiné stavební práce či jiné úpravy je nájemce oprávněn provádět pouze na základě předchozího písemného souhlasu pronajímatele a pouze v souladu s projektovou dokumentací předem projednanou a schválenou pronajímatelem. Tyto případné úpravy provede nájemce na svůj náklad, stejně tak jako si svým nákladem zajistí schválení těchto úprav k tomu příslušnými orgány. Nájemce bere na vědomí, že mu mohou být pronajímatelem umožněny pouze takové stavební či jiné úpravy, které jsou nezbytné pro sjednaný účel nájmu. [příjmení] i účetní odpisy investičních prostředků vložených do pronajatých prostor v souladu s tímto odstavcem bude provádět po dobu trvání této smlouvy nájemce. Stavebními a jinými úpravami provedenými nájemcem na jeho náklad v souladu s tímto odstavcem se vstupní cena nemovitosti nemění.“ V článku VII odst. 7 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč za každý den prodlení s povinností předat předmět nájmu zpět žalobkyni nejdéle v poslední den nájmu nebo na základě dohody se správcem. Dle článku VIII odst. 3, veškeré doplňky nebo změny této smlouvy je možné provádět pouze formou písemných dodatků k této smlouvě podepsaných smluvními stranami. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze Smlouvy o nájmu prostor nesloužících k bydlení ze dne [datum].

5. Žalovaná předmětný prostor převzala v lednu 2017 do užívání, jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků. V protokole o předání a převzetí prostoru nesloužícího k bydlení (č. l. 76 spisu) není datum uvedeno.

6. Dne [datum] dala žalobkyně žalované výpověď nájmu předmětného prostoru z důvodu, že prostor byl užíván k jinému než sjednanému účelu, o čemž svědčí i vybavení prostoru k bydlení (styl hotelové ložnice), a z důvodu, že žalovaná provedla četné stavební úpravy bez souhlasu pronajímatele (zbudování sprchového koutu, zazdění dveří do zadní místnosti z chodby, zvýšení podlahy, zakrytí vedení domovního plynovodu stropním podhledem, nové vedení elektrorozvodu, změna vytápění jednotky). Proti této výpovědi se žalovaná bránila žalobou na určení, že předmětná výpověď není oprávněná a je neplatná. Soud dospěl k závěru, že byly naplněny oba výpovědní důvody a žalobu zamítl. (Viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]) Blanketní odvolání žalované proti uvedenému rozsudku bylo odvolacím soudem odmítnuto (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]).

7. Žalobkyně podala žalobu o vyklizení předmětného nebytového prostoru, neboť žalovaná jej i po skončení nájmu nadále užívala bez právního důvodu. Soud této žalobě poté, co dospěl k závěru, že nájem skončil ke dni [datum], vyhověl rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum], přičemž žalovaná na základě tohoto rozsudku byla povinna prostor vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] v celkové částce 532 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od dodání výzvy k úhradě, a to dopisem ze dne [datum] (viz dopis z [datum]).

9. Žalovaná předmětný nebytový prostor nevyklidila ve lhůtě stanovené rozsudkem. Na návrh žalobkyně proto byla dne [datum] zahájena exekuce k vymožení nároku přiznaného rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to nákladů soudního řízení 6 800 Kč a vyklizení předmětného nebytového prostoru (viz vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno]. Žalovaná předmětné prostory vyklidila a předala je zpět žalobkyni dne [datum] (viz protokol o předání a převzetí prostoru nesloužícího k bydlení ze dne [datum]). K vymožení nákladů řízení nalézacího a exekučního, byla nařízena exekuce prodejem nemovitých věcí žalované (viz exekuční příkaz soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

10. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci obrany proti žalobě započetla svůj nárok na náhradu nákladů na rekonstrukci, zabýval se soud především tím, zda žalobkyně udělila žalované k provedení stavebních úprav souhlas.

11. Samotné provedení stavebních úprav a jejich rozsah byly nesporné a vyplývá též ze zápisu ze dne [datum] předloženého žalobkyní (viz Zápis z jednání a kontrolního šetření konaného dne [datum] v 16,00 hod., v budově [ulice a číslo], [obec a číslo], dále z předložené fotodokumentace).

12. Žalobkyně připustila souhlas pouze s úpravou elektroinstalace, za což žalované uhradila částku 19 197 Kč (viz e-maily provozního technika žalobkyně [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

13. Absenci souhlasu žalobkyně s dalšími stavebními úpravami dovodil již soud v řízení o oprávněnosti výpovědi nájmu ve výše citovaném rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V nyní probíhajícím řízení žalovaná tvrdila, že již při podpisu nájemní smlouvy a při předání prostoru bylo ústně potvrzeno, že si má žalovaná prostor uvést na vlastní náklady do stavu, kdy jej bude možné řádně užívat. Tomu také odpovídala výše nájmu, která byla výrazně nižší, než obvyklé nájemné. Současně tvrdila, že souhlas žalobkyně k provedení stavebních úprav nepotřebovala, neboť při podpisu nájemní smlouvy a předání prostoru v lednu 2017 si účastníci dohodli, že takového souhlasu není třeba. (Viz podání žalované ze dne [datum] čl. 83 spisu.) K prokázání těchto tvrzení žalovaná navrhla výslech svého jednatele a osoby, která byla přítomna při předání prostoru za žalobkyni. Tuto osobu žalovaná blíže neoznačila. Žalobkyně sdělila, že k fyzickému předání prostoru žalované nedošlo (viz e-mail [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

14. Z výslechu jednatele žalované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že nájemní smlouvu za žalovanou uzavíral po úspěšném výběrovém řízení. Vypověděl, že žalobkyně mu předložila standardní smlouvu, kterou ze strany žalované více nezkoumali. Pronajatý prostor byl několik let nevyužívaný a bylo zřejmé, že potřebuje rekonstrukci. Dále uvedl:„ [obec a číslo] věděla, že to budeme rekonstruovat. Nenapadlo mě, že je potřeba dělat dodatek ke smlouvě.“ K dotazu soudu, zda jednatel žalované nevěděl, že potřebuje souhlas se stavebními úpravami, ačkoli je zde jasné ustanovení smlouvy čl. VI odst. 13, jednatel žalované uvedl:„ Já jsem tu smlouvu detailně nezkoumal, měl jsem za to, že [obec a číslo] má takovouto smlouvu a tu je potřeba podepsat. Pokud by [obec a číslo] chtěla, tak jsme to mohli vyřešit nějakým dodatkem a ne takovýmto způsobem.“ K dotazu soudu, zda se účastníci domlouvali na tom, jaké úpravy budou v předmětném prostoru ze strany žalované provedeny a zda se domlouvali na tom, že není třeba předchozího souhlasu žalobkyně s těmito úpravami, jednatel žalované uvedl:„ [příjmení] jsme tam žádné zásadní úpravy nedělali, dělali jsme tam nové omítky, vodoinstalace a podlahy, dále to sociální zázemí, jako koupelnu a záchod. Nebyly to žádné zásadní úpravy, pouze takové, aby ten prostor byl schopen užívání.“ K dotazu soudu, zda byla mezi účastníky uzavřena nějaká dohoda nad rámec předmětné nájemní smlouvy o tom, že není třeba předchozího souhlasu k prováděným stavebním úpravám, jednatel žalované uvedl:„ Nějaká písemná dohoda nebyla. Nicméně už když jsme tu smlouvu uzavírali, tak jsme hovořili o tom, že ten prostor je třeba zrekonstruovat.“ Dále uvedl:„ Já jsem nabyl dojmu, že mám ústní souhlas k rekonstrukci. Očekával bych, že pokud to vyžadovalo písemný souhlas, tak přijde úředník Městské části a řekne, že když budete dělat rekonstrukci, tak potřebujete písemný souhlas. Očekával bych od úřadu, že mě navede, jak postupovat správně, ale to se nestalo. Mám za to, že bylo možné to schválit i dodatečně, což se nestalo.“ 15. Pokud jde o žalovanou požadované náklady na rekonstrukci, jednatel žalované k dotazu soudu, zda žalovaná měla se žalobkyní dohodu o tom, že jí žalobkyně uhradí investice rekonstrukce, uvedl:„ Takovou dohodu jsme neměli. [příjmení] jsme tam investovali s vidinou toho, že prostor budeme užívat minimálně 5 let. Zpočátku jsme tedy náhradu těchto nákladů nepožadovali, neboť jsme předpokládali, že to bude návratná investice.“ 16. Výslechem jednatele žalované tedy bylo prokázáno, že žalovaná neobdržela souhlas žalobkyně k provedení stavebních úprav, ani žalované nepřislíbila náhradu vynaložených na jejich provedení. Žalovaná jejich náhradu v průběhu trvání nájmu ani nežádala.

17. Jednatel žalované několikrát zdůraznil, že podle jeho názoru to měla být žalobkyně, kdo měl oslovit žalovanou s tím, aby byl sepsán dodatek nájemní smlouvy ohledně stavebních úprav. Pokud jde o požadovanou smluvní pokutu, dle jeho názoru je nepřiměřená, neboť žalovaná po celou dobu platila nájem. Žalovaná ostatně takovou finanční částkou nedisponuje, neboť představuje její čtvrtinový obrat. Také pokládá za neseriózní postup žalobkyně, kdy bez předchozího upozornění podala návrh na exekuci. Dále poukázal na jemu známou praxi žalobkyně, že o vymáhání smluvní pokuty vždy rozhoduji komise nebo rada, a jednateli není známo, zda tomu tak bylo i v tomto případě.

18. Mezi stranami bylo sporné, v jakém stavu byl prostor předán žalobkyni zpět. Dle žalobkyně byl prostor ve velmi zdevastovaném stavu, navíc po vytopení, o čemž založila do spisu fotodokumentaci. Na rozdíl od fotografií předložených žalovanou, které jsou pořízeny evidentně těsně po rekonstrukci (např. v kuchyňském koutě ještě není osazena kuchyňská linka, která však v prostoru zůstala i po jeho předání zpět žalobkyni, jak vyplývá z pozdějších fotografií) a je na nich vidět nová plovoucí podlaha, nová koupelna včetně nového sprchového koutu, pračky apod., na fotografiích pořízených žalobkyní po předání prostoru zpět žalobkyni je vidět vytrhaná plovoucí podlaha, značně poškozené omítky apod. V předávacím protokole ze dne [datum] však žádná poškození podlah a omítek zmíněna nejsou, nejsou zde uvedeny ani jiné závady.

19. Skutečný stav předmětného prostoru v době jeho předání zpět žalobkyni tedy zůstal neprokázán. Soud však v tomto směru nevedl další dokazování, neboť pro posouzení věci by zjištění o skutečném stavu prostoru nemělo význam.

20. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalobkyní navrhovaný výslech provozního technika žalobkyně [jméno] [příjmení], neboť u předávání prostor žalované nebyl (viz jeho e-mail z [datum]) a dle jeho vyjádření v e-mailu z [datum] žalovaná neměla písemný souhlas s celkovou úpravou prostoru (zřízení sprchového koutu, osazení kuchyňské linky, probourání průchodu mezi oběma skladovými místnostmi tak, aby se daly užívat jako byt). Žalované byla pouze uhrazena částka 19 197 Kč za úpravu elektroinstalace dle usnesení Rady Městské části [číslo] ze dne [datum]. Dále soud neprovedl žalovanou navrhovaný znalecký posudek k ocenění provedených stavebních úprav, neboť nárok žalované neshledal důvodným co do jeho základu, jak je vysvětleno níže.

21. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřely žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce smlouvu o nájmu nebytového prostoru v v domě [adresa] v [obec a číslo], katastrální území Žižkov, ulice [ulice a číslo], konkrétně sklad – dílna za účelem provozování skladu. Nájem byl sjednán na dobu 5 let od [datum] do [datum] Smlouva obsahuje ustanovení, podle kterého případné stavební úpravy, adaptace, rekonstrukce a jiné stavební práce či jiné úpravy je nájemce oprávněn provádět pouze na základě předchozího písemného souhlasu pronajímatele a pouze v souladu s projektovou dokumentací předem projednanou a schválenou pronajímatelem. Tyto případné úpravy provede nájemce na svůj náklad. Žalovaná předmětný prostor převzala v lednu 2017 a v průběhu roku 2017 jej zrekonstruovala. K provedení jednotlivých stavebních prací neobdržela souhlas žalobkyně, s výjimkou úpravy elektroinstalace, kterou jí žalobkyně uhradila. Také neobdržela příslib k úhradě dalších nákladů na rekonstrukci, respektive úhradu v průběhu trvání nájmu ani nežádala. V nájemní smlouvě byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč za každý den prodlení s povinností předat předmět nájmu zpět žalobkyni nejdéle v poslední den nájmu nebo na základě dohody se správcem. Dne [datum] dala žalobkyně žalované výpověď nájmu předmětného prostoru z důvodu, že prostor byl užíván k jinému než sjednanému účelu, o čemž svědčí i vybavení prostoru k bydlení (styl hotelové ložnice), a z důvodu, že žalovaná provedla četné stavební úpravy bez souhlasu pronajímatele (zbudování sprchového koutu, zazdění dveří do zadní místnosti z chodby, zvýšení podlahy, zakrytí vedení domovního plynovodu stropním podhledem, nové vedení elektrorozvodu, změna vytápění jednotky). Výpovědní doba činila jeden měsíc počínaje prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Žaloba na přezkoumání oprávněnosti výpovědi byla zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Blanketní odvolání žalované proti uvedenému rozsudku bylo odmítnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně podala žalobu o vyklizení předmětného nebytového prostoru, neboť žalovaná jej nadále užívala bez právního důvodu. Této žalobě bylo vyhověno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], přičemž žalovaná na základě tohoto rozsudku byla povinna prostor vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku. V citovaném rozsudku soud dospěl k závěru, že nájem skončil ke dni [datum]. Žalovaná předmětný prostor vyklidila až dne [datum] po nařízení exekuce. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] v celkové částce 532 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od dodání výzvy k úhradě.

22. Mezi účastníky tedy byla uzavřena smlouva o nájmu dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Ve smlouvě účastníci sjednali smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z. pro případ prodlení s vyklizením prostoru, a to ve výši 500 Kč denně.

23. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

24. Dle § 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

25. K namítanému nedostatku aktivní legitimace žalobkyně z důvodu, že nebylo doloženo rozhodnutí rady městské části o podání této žaloby, soud uvádí, že judikatura již dříve dospěla k závěru, že v případě procesních úkonů podmínka předchozího schválení kolektivním orgánem územního samosprávného celku neplatí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2158/2009). [příjmení] moc pro právního zástupce žalobkyně byla udělena starostou Městské části [obec a číslo], tj. osobou oprávněnou jednat za žalobkyni dle 21b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Námitka žalované je tedy nedůvodná.

26. Výši smluvní pokuty soud shledal zcela přiměřenou povinnosti prostor vyklidit včas. Současně soud neshledal důvody pro moderaci smluvní pokuty. Předně soud vyšel ze skutečnosti, že nájem žalované skončil předčasně ([datum]) z důvodu jejího porušení smluvených povinností nájemce. Žalovaná v porušování svých povinností pokračovala i po skončení nájmu, když prostor nevyklidila, a to ani poté, kdy bylo pravomocně rozhodnuto, že výpověď byla dána oprávněně ([datum]). Prostor nevyklidila dokonce ani poté, co nabyl dne [datum] právní moci rozsudek, ukládající žalované vyklidit prostor do 15 dnů. Žalovaná pak prostor vyklidila až pod tíhou exekuce dne [datum], tj. 3,5 roku po skončení nájmu. Při takto flagrantním vědomém porušení smluvní povinnosti nelze uvažovat o moderaci smluvní pokuty. Pro posouzení nároku na smluvní pokutu je přitom zcela nerozhodné, že žalovaná se výpovědi bránila podanou žalobou na určení přezkoumání její oprávněnosti, neboť jednak podání žaloby nemá odkladný účinek, jednak a především žalovaná prostor nevyklidila ani poté, co byla se žalobou neúspěšná, a žalobkyně tak byla nucena se domáhat vyklizení prostoru v dalším nalézacím a exekučním řízení. Ačkoli tedy nájem skončil po necelém roce jeho trvání, žalovaná prostor užívala 4,5 roku, tj. takřka celou původně sjednanou dobu nájmu. Je zarážející, že žalovaná považuje jednání žalobkyně usilující řadu let o vyklizení prostoru legálními prostředky za šikanující, když sama zcela vědomě vůči žalobkyni dlouhodobě jednala v rozporu s dobrými mravy. Ve světle těchto prokázaných skutečností je pak zcela nerozhodné, jakým způsobem žalobkyně postupuje ve vztahu k jiným nájemcům, na což zcela neurčitě bez konkrétních tvrzení poukazovala žalovaná.

27. K argumentaci žalované, že po celou dobu užívání prostoru platila nájemné, soud uvádí, že pokud tak žalovaná činila, bylo to zcela v souladu se zákonem, neboť pokud by tak nečinila, vzniklo by na její straně bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. Placení úhrad za užívání prostoru však nemůže být důvodem pro odepření či snížení nároku na smluvní pokutu za nevyklizení prostoru.

28. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení uplatněné smluvní pokuty za žalované období, tj. od [datum] do [datum] v celkové částce 532 000 Kč 29. Žalovaná v rámci procesní obrany započetla svůj nárok na náhradu nákladů vynaložených na stavební úpravy v částce 510 000 Kč. Tento nárok je nedůvodný, neboť k provedení stavebních úprav žalovaná neměla předchozí souhlas žalobkyně, jak vyžadovala nájemní smlouva. Navíc ve smlouvě účastníci nárok na úhradu takových nákladů vyloučili a žalobkyně se ani později nezavázala k jejich úhradě.

30. Argumentace žalované, že žalobkyně si byla vědoma nutnosti rekonstrukce a bylo na ní, aby oslovila žalovanou s případným dodatkem k nájemní smlouvě týkajícím se stavebních úprav, je zcela v rozporu s ujednáním obsaženým v nájemní smlouvě (čl. VI. odst. 13). Okolnost, že žalovaná toto ujednání nerespektovala, jde plně k její tíži.

31. Soud tedy žalobě jako zcela důvodné vyhověl.

32. Nárok na náhradu nákladů řízení soud přiznal žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť byla v řízení zcela úspěšná. V souladu s judikaturou Ústavního soudu (viz nálezy ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2396/09, ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 376/12, ze dne [datum], sp zn. I. ÚS 4229/12, ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1447/18) soud nepřiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, neboť žalobkyně je městskou částí a v souladu se závěry citované judikatury nelze náklady na právní zastoupení advokátem považovat za účelně vynaložené, když v souzené věci se nejednalo o spor mimořádné obtížnosti. Soud tedy přiznal žalobkyni nárok na náhradu zaplaceného soudního poplatku v částce 26 600 Kč a nákladů řízení nezastoupeného účastníka v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb. Konkrétně soud přiznal odměnu za 10 úkonů (výzva k plnění, žaloba, písemné vyjádření z [datum] a [datum], příprava na jednání a jednání dne [datum], písemné vyjádření z [datum], příprava na jednání a jednání dne [datum], jednání dne [datum]) v celkové částce 3 000 Kč Náklady řízení celkem činí 29 600 Kč. Za přípravu na jednání dne [datum] soud náklady nepřiznal, neboť při tomto jednání byl pouze přednesen závěrečný návrh žalované a vyhlášen rozsudek.

Poučení