8 C 83/2022 - 164

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] pro vydání věci takto:

Výrok

I. Změna žaloby, která byla soudu doručena 16. 10. 2023, se nepřipouští.

II. Vzájemný návrh žalovaného ze dne 7. 9. 2023 se vylučuje k samostatnému řízení.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném předložení veškeré dokumentace týkající se hospodaření domu [adresa], čp. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc.č. [hodnota] za poslední tři roky, a to platné nájemní smlouvy k bytům, přehledu o příjmech z pronájmu bytů, vč. bankovních výpisů nebo pokladních dokladů, přehledu výdajů souvisejících s údržbou a užíváním domu, vč. potvrzení o jejich úhradách, přehledu plateb spoluvlastníků na úhradu služeb souvisejících s užíváním bytů a společných prostor a protokolů o pravidelných revizích a kontrolách technických zařízení bytového domu vyplývající z platné legislativy, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 13 794 Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7.9.2022 domáhala po žalovaném předložení listin specifikovaných ve výroku III. tohoto rozsudku. Žalobkyně je spoluvlastnicí pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], se spoluvlastnickým podílem na uvedené nemovitosti ve výši 1/5. Žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 4/15 na nemovité věci. Žalovaný vykonává správu shora uvedeného domu, ostatní spoluvlastníky pouze stručně informuje o příjmech a výdajích týkajících se hospodaření domu, jednou ročně žalobkyni zasílá nekompletní přehled příjmů a výdajů a několik dalších dokumentů s irelevantními údaji. Tabulka zaslaná ve formátu „pdf“ obsahuje pouze dílčí informace, které však nelze objektivně ověřit. Žalobkyně se z titulu spoluvlastnice po žalovaném domáhala předložení dokumentace týkající se hospodaření s nemovitostí, leč bezúspěšně. Žalobkyně je jako spoluvlastnice nemovité věci oprávněna nahlížet do všech smluv týkajících se hospodaření bytu, nájemní smlouvy nevyjímaje, vyjádření žalovaného o nevhodnosti jejího jednání odmítá. Ve vyjádření ze dne 31.5.2023 žalobkyně uvedla že jí dne 5.5.2023 byla žalovaným předložena dokumentace, nicméně tato nebyla kompletní. Žalobkyni nebyly předloženy zejména smlouvy o nájmu nebytových prostor. Na jednání před soudem dne 17.10.2023 žalobkyně následně výslovně uvedla, že listiny, které navrhovala v žalobě předložit, jí žalovaný v rámci mimosoudních jednání ve věci již doložil.

2. Žalovaný nárok žalobkyně zprvu odmítl s tím, že správu domu vykonává na základě smlouvy uzavřené se všemi spoluvlastníky s výjimkou žalobkyně, žalobkyně se tak žalobou domáhá přiznání práv ze smlouvy, jejíž uzavření odmítla. Žalobkyně není v důsledku vlastního rozhodnutí účastníkem nájemních smluv, nemá proto právo do nich nahlížet. Žalobkyně má nárok na informace ohledně způsobu hospodaření s byty, veškeré relevantní údaje žalobkyně i ostatní spoluvlastníci dostávají. Žalobkyni je známa výše nájemného, výše záloh i zda je některý z nájemců po splatnosti s placením nájemného, žalovaný žalobkyni na její žádost předložil tabulku s přehledem všech smluv obsahující všechny podstatné údaje o jednotlivých bytech a nájmu. Žalobkyně obdržela veškeré doklady, na které má dle zákona nárok, nad rámec toho jí žalovaný i ostatní spoluvlastníci poskytli součinnost k naplnění jejích představ, aby v reakci na své vstřícné jednání obdrželi další dávku osočování a nepravd. Žalobkyně se od počátku chová nekonstruktivně, po získání spoluvlastnického podílu darováním od své matky vypudila z jednoho z bytů nájemce, bytu se následně zmocnila, odvrtala z něj zámek a byt jednostranně a v rozporu s většinovou vůlí spoluvlastníků pronajímá neznámému počtu osob. Počet osob užívajících byt žalovanému dosud nesdělila, současně nesdělila výši nájmu, příjmy z pronájmu nepřiznává. Jednání žalobkyně je i jinak problematické. V průběhu řízení následně žalovaný uvedl, že dne 5.5.2023 umožnil žalobkyni nahlížet do dokumentů žalovaného, po třech týdnech od nahlížení, konkrétně dne 25.5.2023, žalobkyně požádala o umožnění nahlížení do dalších listin, které je žalovaný připraven žalobkyni rovněž předložit. Ve vyjádření ze dne 24.8.2023 žalovaný sdělil, že již předal žalobkyni veškeré podklady, o které žalobkyně požádala, žalobkyně však požaduje předložit, oproti svému původnímu požadavku, další a další dokumenty. Žalovaný je připraven žalobkyni předat další požadované listiny (nad rámec podané žaloby) recipročně oproti listinám týkajících se bytu č. 31.

3. Vzájemným návrhem ze dne 7.9.2023 žalovaný navrhl, aby soud uložil žalobkyni povinnost předložit žalovanému veškerou dokumentaci týkající se bytu č. 31 nacházejícího se v 2. NP vlevo od schodiště do vyššího parta předmětného domu, a to zejména identifikaci uživatelů bytu, nájemní či jinou smlouvu uzavřenou osobami užívajícími byt, přehled o příjmech plynoucích z přenechání bytu do užívání, včetně bankovních výpisů a pokladních dokladů k inkasovaným platbám za užívání bytu č. 31.

4. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 16. 10. 2023 žalobkyně navrhla změnu žaloby tak, že doplnila původní žalobní návrh o požadavek na předložení nájemních smluv k nebytovým prostorům, přehled o příjmech z pronájmu nebytových prostor, vč. bankovních výpisů nebo pokladních dokladů, přehled plateb spoluvlastníků na úhradu služeb souvisejících s užíváním nebytových prostor. Žalobkyně uvedla, že nemohla specifikovat v žalobě všechny požadované listiny, ostatně není ani její povinností konkrétně uvést, jaké dokumenty žádá předložit.

5. Soud se nejprve zabýval návrhem žalobkyně na změnu žaloby ze dne 16.10.2023.

6. Podle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

7. S ohledem na to, že návrh na změnu žaloby doručila žalobkyně soudu až den před jednáním a poté, co sama žalobkyně opakovaně žádala nezahájit jednání soudu z důvodu mimosoudních jednání stran, v rámci nichž byl původní nárok žalobkyně splněn, výsledky provedeného dokazování k původnímu návrhu nemohly být použity pro rozhodnutí o změněném návrhu a další řízení o žalobě v novém znění by vyžadovalo další dokazování, soud návrh žalobkyně na změnu žaloby ze dne 16.10.2023 dle § 95 odst. 2 o.s.ř. nepřipustil (výrok I.). Nelze pak přisvědčit argumentu žalobkyně, že nemohla v žalobě specifikovat konkrétní doklady z důvodu jejich neznalosti, neboť provedenými důkazy bylo jasně prokázáno, že žalobkyně měla vědomost o nebytových prostorách v uvedené nemovitosti, současně si žalobkyně byla vědoma, že tyto prostory jsou pronajímány (uvedené má soud za prokázané mimo jiné z přehledu prostor v nemovitosti, nadto právní předchůdkyní žalobkyně je její matka, s níž má žalobkyně dle vlastních vyjádření blízký vztah). Je s podivem tvrzení žalobkyně, že neměla vědomost o nebytových prostorách (jejich nájmu) za situace, kdy si byla schopna bezprostředně po nabytí vlastnického práva učinit okamžitou úvahu o tom, kolik činí přiměřená měsíční záloha náležející spoluvlastníkům na výnos z nemovitosti, když sama uvedla, že požaduje zálohu 100 000 Kč s tím, že dosavadní výše zálohy je nedostatečná. Pokud jde o námitku žalobkyně, že není povinna specifikovat konkrétní doklady, bylo na jejím zvážení, jak žalobní návrh formuluje a čeho se bude žalobou domáhat. Je pravdou, že dle judikatury není nutné doklady přesně označit (srov. rozhodnutí NS [spisová značka]) podle něhož, jestliže se podílový spoluvlastník žalobou domáhá podání vyúčtování hospodaření se společnou věcí, nejde o žalobu na pouhé vydání dokladů; doklady o hospodaření není nutné přesně označit. Tyto podklady ale musí postačovat pro objektivní představu druhého ze spoluvlastníků o hospodaření s nemovitostí (opět srovnej rozhodnutí NS [spisová značka]), dle něhož je spoluvlastník povinen předložit vyúčtování správy společné věci za celé období trvání spoluvlastnického vztahu. Předložené doklady by měly spoluvlastníkovi poskytnout komplexní přehled o správě společné věci v požadovaném časovém období; vydání pouze některých dokladů požadovaný přehled spoluvlastníku neposkytuje. Rozsah, míra a podrobnost podkladů sloužících k vyúčtování odráží individuální okolnosti každého případu. Musí se jednat o podklady v natolik kvalitativním a kvantitativním rozsahu, aby umožnily spoluvlastníku rozumný a přiměřený přehled o správě věci, kterou vykonává jiný spoluvlastník nebo třetí osoba, nemusí jít vždy o předložení všech listin a podkladů, kterými v souvislosti se správou společné věci spoluvlastník disponoval. Žalobkyně se v původním petitu domáhala dle svého uvážení velké řady konkrétních listin, které ve svém souhrnu musejí žalobkyni umožnit dostatečný přehled o správě společné věci. Žalobkyně, byť nemusela, se tak sama omezila v možnosti, které dokumenty bude po žalovaném požadovat a soud není oprávněn překročit žalobní návrh. Za situace, kdy žalovaný již všechny původně požadované listiny předložil a ty musí být dostatečným podkladem pro žalobkyni o tom, jak správa domu poslední tři roky probíhala, jeví se dodatečná změna žaloby soudu spíše jako šikana žalovaného, a to i s přihlédnutím k tomu, že nabytí spoluvlastnického podílu žalovanou vedlo k zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu samotnému. A taktéž s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně jako jediná z 9 spoluvlastníků odmítla podepsat smlouvu o správě.

8. Soud se dále zabýval vzájemným návrhem žalovaného ze dne 7.9.2023.

9. Podle § 97 odst. 1 o.s.ř. žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Podle odst. 2 téhož ustanovení může soud vyloučit vzájemný návrh k samostatnému řízení, jestliže by tu nebyly podmínky pro spojení věci. Podle § 112 odst. 1 o.s.ř. může v zájmu hospodárnosti řízení soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků.

10. S ohledem na to, že řízení o vzájemném návrhu žalovaného na předložení listin vyžaduje další dokazování a současně výsledky provedeného dokazování jsou dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě, tedy soud byl připraven rozhodnout o žalobě podané žalobkyní, dospěl soud k závěru, že nejsou splněny podmínky pro spojení věci dle § 97 odst. 2 odst. a § 112 odst. 1 o.s.ř., a sice podmínka, že spojení věci by bylo hospodárné. Pro úplnost soud na tomto místě konstatuje, že nelze přisvědčit právnímu názoru žalovaného, že povinnost žalovaného předložit vyúčtování a povinnost žalobkyně předložit vyúčtování o bytu č. 31 je synnalagmatickým vztahem. Z hmotného práva (§ 1119 o.z.) nevyplývá vzájemná podmíněnost jednotlivých spoluvlastníků k předložení vyúčtování, práva spoluvlastníků týkající se předložení vyúčtování jsou samostatnými shodnými právy všech spoluvlastníků. Soud proto dle § 97 odst. 2 o.s.ř. vyloučil vzájemný návrh žalovaného ze dne 7.9.2023 k samostatnému řízení (výrok II.).

11. Z tvrzení účastníků vzal soud za nespornou skutečnost, že žalovaný předložil žalobkyni veškerou dokumentaci týkající se hospodaření domu [adresa], jehož součástí je pozemek parč. č. [hodnota] za poslední tři roky, a to platné nájemní smlouvy k bytům, přehledy o příjmech z pronájmu bytu, včetně bankovních výpisů nebo pokladních dokladů, přehled výdajů souvisejících s údržbou a užíváním domu, včetně potvrzení o jejich úhradách, přehled plateb spoluvlastníků na úhradu služeb souvisejících s užíváním bytu a společných prostor, protokoly o provedení pravidelných revizích a kontrola technických zařízení bytového domu vyplývající z platné legislativy. Nepředložil nájemní smlouvy k nebytovým prostorům ani přehledy o bankovních dokladech k nebytovým prostorům.

12. Soud podle § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř. provedl dokazování všemi žalobcem i žalovanou navrženými důkazy. Vzhledem k tomu, že potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla a účastníci sami již další návrhy na doplnění dokazování, ani po poučení soudem podle § 119a o.s.ř. ve spojení s § 205a o.s.ř. neměli, dospěl soud k závěru, že na základě provedených důkazů má dostatek podkladů pro své rozhodnutí.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním:

14. Z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu id. 2/10 na pozemku parc. č. [hodnota][Anonymizováno]v k.ú. [adresa], jehož součástí je stavba, zapsaného na listu vlastnictví č. 205 vedeném Katastrální úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracoviště Praha (dále jen „nemovitost“). Vlastnictví nabyla darem od své matky 22.12. 2021. Žalovaný má ve svém výlučném vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti id. 4/15 na nemovitosti. Nemovitost má celkem 9 spoluvlastníků.

15. Žalovaný je na základě smlouvy o správě nemovitosti uzavřené mezi všemi spoluvlastníky s výjimkou žalobkyně spoluvlastníkem pověřeným ke správě nemovitosti, mimo jiné k určování strategie vedení správy nemovitosti, rozhodování o investicích do oprav nemovitosti a bytového fondu, rozhodování o obsazení bytů, nebytových prostorů včetně stanovení nájemného, rozhodování o investicích do oprav nemovitosti a bytového fondu, vedení a spravování pokladny hotovostí a bankovních účtů, předepisování a vyúčtování záloh na služby spojené s nájmem, vedení účetnictví, uzavírání nájemních smluv. Smlouva nabyla účinnosti dne 1.1.2022 a byla uzavřena na dobu neurčitou (zjištěno ze smlouvy o správě nemovitosti).

16. Dopisem ze dne 28.6.2022 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k předložení veškeré dokumentace týkající se hospodaření se společnou věcí, zejména nájemních smluv a přehledu o jejich plnění, specifikaci dodavatelsko-odběratelských vztahů vážících se k nemovitosti (dodávky médií, platby daně, za odpad, pojistné, apod.) a případně dalších výdajů souvisejících s domem (zjištěno z uvedené výzvy).

17. Žalovaný žalobkyni doložil přehled prostor v nemovitosti, s uvedením způsobu využití každého prostoru (byt, obchod, kancelář, sklad, dílna, reklama, garáž, dlouhé stání parkování, box), jeho umístění, výše nájemného, záloh na služby, velikost, ceny za m, bližšího popisu prostoru, způsobu vytápění, ohřevu vody, stavu, osoby, která prostor užívá, a titulu, resp. doby, na kterou byla příslušná nájemní smlouva uzavřena (zjištěno z tabulky „seznam prostorů v nemovitosti [adresa]“). Předložení této listiny žalobkyni má soud za prokázané se shodných tvrzení účastníků a e-mailu ze dne 3.3.2023. Z e-mailu ze dne 3.3.2023 soud rovněž zjistil, že žalovaný žalobkyni zaslal smlouvu o správě nemovitosti a plán domu.

18. Z prohlášení o nahlížení do spisu soud zjistil, že dne 5.5.2023 žalovaný umožnil žalobkyni a jejímu právnímu zástupci nahlížení do dokumentů týkajících se nemovité věci.

19. Z e-mailové korespondence mezi právními zástupci obou účastníků soud zjistil, že žalobkyně považovala předložené listiny za nedostačující. Žalobkyně dále žádala předložit nájemní smlouvy k nebytovým prostorům, smlouvy uzavřené s jednotlivými spoluvlastníky, revizní dokumentace, daňový doklad a smlouvu (popř. objednávku) k opravě fasády, smlouvu na pojištění nemovitosti, smlouvu na úklid společných prostor, specifikace věcí, materiálu, který byl pořízen hotovostně dle pokladních dokladů. V reakci na uvedené požadavky právní zástupce žalovaného sdělil, že žalobkyni umožní do dalších žalobkyní vyžádaných dokumentů nahlédnout, popř. si pořídit kopie, oproti předložení seznamu osob užívajících byt č. 31 a smluv s těmito osobami uzavřenými.

20. Ze zápisu z jednání dne 3.10.2023 soud zjistil, že předmětného dne proběhlo setkání obou stran za účelem vzájemného předání listin. Předání bylo s ohledem na požadavek žalobkyně na reciproční předání listin dle jejich typu zmařeno.

21. Z e-mailové korespondence soud zjistil, že mezi žalobkyní, žalovaným a dalšími spoluvlastníky nemovitosti probíhala četná e-mailová komunikace. Žalovaná vyrozuměla ostatní spoluvlastníky, že je s účinností od 22.12.2021 (podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí) spoluvlastnicí předmětné nemovitosti. Současně uvedla, že žádá zasílat od 1.1.2022 zálohu na výnosy z nemovitostí ve výši 100 000 Kč měsíčně, neboť dosavadní výši záloh považuje za nízkou. Informovala, že 19.1.2022 navštívila byt č. 31 a oznámila osobám, které jej dosud užívaly, že již v bytě nebudou nadále bydlet, neboť jej žalobkyně plánuje tržně pronajmout. Žalobkyně požádala o zaslání vyúčtování za posledních 5 let, sdělení kolik činí očekávaný výnos a kdy bude tento vyplacen, dále o zaslání způsobu vyrovnávání mezi spoluvlastníky, seznamu pronajatelných prostor, jejich ploch, nájemců, výše nájmů a záloh na služby, dále vyúčtování za posledních 5 let, dodavatelů služeb, jejich fakturaci za posledních 5 let včetně odměn za správu, údržbu, úklid, účetnictví, energie, přehled realizovaných oprav, rekonstrukcí, revizí a dalších profylaktických prohlídek za posledních 5 let. (zjištěno z uvedeného dopisu). Žalovaný následně informoval žalobkyni o výši měsíční zálohy na výnos z nemovitosti (31 500 Kč) a informoval ji o způsobu hospodaření s nemovitostí (e-mail z 23.1.2022). Žalovaný dále informoval žalobkyni o plánované schůzi spoluvlastníků, jejímž cílem bude dohoda o způsobu hospodaření s nemovitostí. Spoluvlastníci si v současné době nepřejí, aby došlo k jakékoliv změně ve vedení správy nemovitosti a narušování stávajícího obsazení bytů a nebytových prostorů. (e-mail z 1.2.2022). Žalobkyně sdělila žalovanému, že byt č. 31 bude užívat nadále její rodina a známí, dále žádá nejpozději k 1.3.2022 předat dvě samostatné garáže, dále požádala zaslat smlouvu o správě nemovitosti (e-mail z 4.2.2022). Dne 23.2.2023 byl žalobkyni zaslán zápis ze schůze (e-mailová komunikace dne 23.2.2023). S přístupem a postupem žalobkyně nesouhlasí asi další spoluvlastnice, její vyjádření na adresu správy nemovitosti považuje za arogantní, urážlivé a nepravdivé (e-mail [jméno FO] ze dne 24.4.2022). Žalovaný navrhl spoluvlastníkům přijmout rozhodnutí o pověření správce domu k postupnému zvyšování nájemného za nájem bytů a nebytových prostor s tím, že respektuje vůli některých spoluvlastníků zvyšovat nájemné, nicméně je nezbytné nájemné zvyšovat postupně, nikoliv skokově (e-mail z 22. 6. 2022). Žalobkyně s uvedeným návrhem nesouhlasila, neboť se dle jejího názoru nejedná o tržní nájemné; žalovaný nejedná s péčí řádného hospodáře (e-mail z 23. 6. 2022).

22. Žalovaný dne 30. 4. 2022 zaslal žalované opětovně text smlouvy o správě nemovitosti s žádostí o připomínky a případný podpis. Současně žalobkyni vyzval ke sdělení počtu osob, které užívají byt. č. 31, aby bylo možno stanovit výši měsíčních záloh na služby spojené s nájmem a provést jejich vyúčtování (e-mail ze dne 30. 4. 2022).

23. Z vlastní činnosti soudu soud zjistil, že ve věci byla podána dne 24.7.2023 žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, věc je vedena zdejším soudem pod sp. zn. 27 C 274/2023.

24. Z ostatních důkazů, které soud v řízení provedl, nezjistil žádné další skutečnosti podstatné pro zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci.

25. Následně soud přistoupil k rozhodnutí o žalobě podané žalobkyní zdejšímu soudu dne 7.9.2022. Pro rozhodnutí ve věci je rozhodná následující právní úprava.

26. Podle § 1118 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

27. Podle § 1119 o.z. se lze vyúčtování domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.

28. Podle § 1120 odst. 1 o.z. se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru podílů. Podle odst. 2 téhož ustanovení jak se naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílů rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, prodají se tyto plody a užitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílů.

29. Podle § 1135 o.z. má správce právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci.

30. Ustanovení § 1118 o.z. zakládá právo každého spoluvlastníka na vyúčtování a informace o nakládání se společnou věcí. Povinnost podat vyúčtování zahrnuje nejen povinnost poskytnout souhrn informací o stavu věci, realizaci její užitné hodnoty a výsledcích hospodaření a nakládání s touto věcí, ale rovněž povinnost umožnit spoluvlastníkovi seznámit se s obsahem listin týkajících se společné věci. V této otázce soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2006, č.j. 22 Cdo 2058/2005, který dovodil následující: Spoluvlastník (nebo spoluvlastníci) vykonávající podle rozhodnutí spoluvlastníků, jejich dohody či rozhodnutí soudu správu společné věci je povinen umožnit spoluvlastníkům, kteří se na správě nepodílejí, seznámit se s obsahem listin a záznamů týkajících se společné věci a předložit jim vyúčtování o hospodaření s touto věcí. To platí i tehdy, vykonává-li spoluvlastník správu společné věci jen fakticky, bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, dále srov. nález Ústavního soudu ze dne 7.4.2020, sp. zn. II. ÚS 3137/09, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.9.2009, sp. zn. 22 Cdo 2819/2008.

31. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl dohodou se všemi ostatními spoluvlastníky, s výjimkou žalobkyně, pověřen ke správě předmětné nemovitosti. Žalovaný je proto povinen předložit každému ze spoluvlastníků vyúčtování týkající se hospodaření se společnou věcí, a to včetně podkladů a dokladů, o něž se vyúčtování opírá, umožňujících spoluvlastníku přiměřený přehled o správě věci. Ačkoliv se nemusí jednat o předložení naprosto všech podkladů a listin týkajících se správy nemovitosti, je nepochybné, že mezi základní relevantní podklady patří zejména nájemní smlouvy k bytům a další listiny, jejichž předložení se žalobkyně žalobou domáhá. Žalovaný jako spoluvlastník pověřený správou nemovitosti proto byl povinen předložit žalobkyni jako spoluvlastnici nemovitosti listiny specifikované ve výroku III. tohoto rozsudku. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaný svou povinnost (po podání žaloby, avšak před jejím přednesem) splnil a žalobkyni všechny listiny specifikované v žalobě, resp. ve výroku III. tohoto rozsudku žalobkyni předložil. Jelikož žalobkyně ani přes dotaz soudu procesně nijak nezareagovala, nezbylo soudu než žalobu zamítnout výrok III..

32. Nad rámec výše uvedeného soudu konstatuje, že při rozhodování ve věci zvažoval jednání žalobkyně ve věcech správy nemovitosti a ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům, neboť právo spoluvlastníka žádat předložení vyúčtování v širším smyslu je limitováno principem poctivosti, spoluvlastnické loajality a ochranou před nepřiměřeným rušením (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7.4.2010, sp. zn. II. ÚS 3137/09). Z provedených důkazů (e-mailové komunikace žalobkyně se spoluvlastníky) soud zjistil, že chování žalobkyně zle hodnotit jako přinejmenším problematické, žalobkyně se dostala do konfliktu s další spoluvlastnicí, ačkoliv se domáhá po žalovaném doložení pokladů pro vyúčtování, sama povinnost k předložení listin nerespektuje, nadto ani nereaguje na opakované výzvy ke sdělení počtu osob užívajících byt č. 31, který je v současné době v její moci. Ačkoliv soud dovodil, že jednání žalobkyně je v rozporu s požadavkem loajality spoluvlastníka, nedosahuje její jednání takové intenzity, aby jí mohl žalovaný odepřít předložený podkladů pro vyúčtování.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož soud přizná účastníkovi náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, soud mu přiznal plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 794 Kč. Náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 a.t.) sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) vyjádření ze dne 1.11.2022, písm. d) vyjádření ze dne 6.3.2023 a písm. g) účast na jednání dne 17.10.2023), a částky 750 Kč za 4 úkony (účast na jednání dne před soudem dne 28.3.2023 a dne 7.9.2023 - jednání před čtením žaloby), za něž soud přiznal odměnu v poloviční výše analogicky s § 11 odst. 2 písm. g) a odst. 3 a.t., a za jednoduchá vyjádření z 24.8.2023 a 10.10.2023 taktéž v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. h) a odst.

3. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za podání z 31.1.2023, neboť pouze na výzvu soudu dokládal podepsanou smlouvu o správě. V součtu tedy celkem 9 000 Kč za úkony a 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 2 400 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek ve výši 2 394 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně.

34. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.

Poučení