8 C 85/2025 - 63

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] trvale bytem [Adresa žalovaného] o 58 272 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 300 Kč od [datum] do zaplacení a částku ve výši 1 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 27 184 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 111,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 068,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 010,28 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 710,28 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 9 300 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 14 474,27 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 20 388 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 451,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 743,68 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 224,4 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 824,4 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 1 400 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7 960,11 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v [adresa] na doplatku soudního poplatku částku 614 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 484 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 111,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 068,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 010,28 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 14 474,27 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částky 21 788 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 451,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 743,68 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 224,4 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7 960,11 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uplatněné nároky odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel (chronologicky seřazeno) dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], se [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal uhradit společně s jistinou i úrok v pevné výši 761 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 2 077 Kč a úhradu za možnost splácení v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti vyžádaným dokladům. Příjmy byly doloženy pracovní smlouvou a výplatními páskami. Výdaje žalovaného byly zkoumány z bankovních výpisů a ze smlouvy o nájmu bytu. Bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši 29 665 Kč a jeho měsíční výdaje činily 18 599 Kč. Žalovaný však sjednané částky nehradil řádně a včas. Splatnost závazků nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky a od následujícího dne, tj. od [datum], se žalovaný dostal do prodlení. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 13 600 Kč. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný v hotovosti finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal uhradit společně s jistinou i úrok v pevné výši 1 014 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za možnost splácení v místě bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 37 184 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčito, výše jeho měsíčních příjmů je 38 695 Kč a výdaje byly zjištěny ve výši 8 852 Kč měsíčně. Žalovaný však sjednané částky nehradil řádně a včas. Splatnost závazků nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky a od následujícího dne, tj. od [datum], se žalovaný dostal do prodlení. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 10 700 Kč. Pohledávky byly na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupeny na žalobkyni. Žalobou žalobkyně uplatnila v prvém případě (v žalobě uvedeno jako nárok druhý) nárok na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 7 960,11 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 264,29 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 675 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 038,6 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 350 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši 743,68 Kč za období od [datum] do [datum] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 451,35 Kč za období od prodlení do [datum]. Dále pak požadovala plynoucí úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Žalobou žalobkyně dále uplatnila v druhém případě (v žalobě uvedeno jako nárok prvý) nárok na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 14 474,27 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 536,01 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 924 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 978,29 Kč, inkasního poplatku ve výši 2 571,43 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši 1 068,87 Kč za období od [datum] do [datum] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 111,53 Kč za období od prodlení do [datum]. Dále pak požadovala plynoucí úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však již neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR k žalobkyni na č. l. 13 spisu/. Dne [datum] podepsali žalovaný v postavení dlužníka a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení věřitele smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení, byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok v pevné výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 27 888 Kč. Součástí smlouvy o úvěru byly taktéž smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 8 %, RPSN činilo v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 %. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů. Žalovaný na tuto pohledávku uhradil celkem 13 600 Kč /viz smlouva o úvěru č. [hodnota] vč. přílohy č. [hodnota] na č. l. 14 – 15, přehled plateb na č. l. 16 spisu/. Žalovaný v postavení dlužníka a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení věřitele dále podepsali dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok v pevné výši 1 014 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3 600 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 37 184 Kč. Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 8 %, RPSN činilo v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 %. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů. Žalovaný jednotlivé splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 10 700 Kč /viz smlouva o úvěru č. [hodnota] vč. přílohy č. [hodnota] na č. l. 17 – 18, přehled plateb na č. l. 19 spisu/. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně k žalovanému zjistila, že je zaměstnán s příjmem ve výši 39 665 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje na bydlení a energie činily 3 000 Kč, náklady na dopravu a jídlo činily 3 860 Kč a na srážky ze mzdy byly ve výši 11 739 Kč, celkem tedy měsíční výdaje představovaly částku ve výši 18 599 Kč. Ke splátkám stávajících půjček nebyly uvedeny žádné údaje. Tyto skutečnosti byly žalovaným doloženy pracovní smlouvou a výplatními páskami. Dále žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, dokončené vzdělání je středoškolské, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost /viz žádost o úvěr ze dne [datum] na č. l. 41 spisu/. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně k žalovanému zjistila, že je zaměstnán s příjmem ve výši 38 695 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje na bydlení a energie činily 3 000 Kč, náklady na dopravu a jídlo byly ve výši 3 860 Kč a výdaje na splátky stávajících půjček byly ve výši 1 992 Kč, celkem tedy měsíční výdaje žalovaného představovaly částku ve výši 8 852 Kč. Tyto skutečnosti byly žalovaným doloženy pracovní smlouvou a výplatními páskami. Dále žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, dokončené vzdělání je středoškolské, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost /viz žádost o úvěr ze dne [datum] na č. l. 48 spisu/. Žalovaný byl od [datum] zaměstnán na dobu určitou se základní měsíční mzdou ve výši 27 000 Kč. Od [datum] uzavřel žalovaný se zaměstnavatelem dohodu o změně pracovní smlouvy a pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou /viz pracovní smlouva na č. l. 45 – 46, dohoda o změně pracovní smlouvy na č. l. 47 spisu/. Dle předložených výplatních pásek byl příjem žalovaného za měsíc duben 2022 ve výši 40 849 Kč, kdy mu byla sražena na exekuci částka 17 796 Kč a vyplacena byla částka 23 053 Kč. Za měsíc květen byl příjem žalovaného ve výši 39 105 Kč, kdy mu byla sražena na exekuci částka 16 052 Kč a vyplacena byla částka 23 053 Kč. Za měsíc červen byl příjem žalovaného ve výši 39 040 Kč, na exekuci byla sražena částka 1 368 Kč a vyplaceny byly finanční prostředky ve výši 37 672 Kč. Za měsíc červenec byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 33 789 Kč, za měsíc srpen ve výši 31 858 Kč a za měsíc září ve výši 47 491 Kč, když z toho navíc odměna KS činila 4 100 Kč a mimořádná odměna činila 21 000 Kč (obojí stanoveno v hrubém) /viz výplatní pásky duben – červen 2022 na č. l. 43, výplatní pásky červenec – září 2022 na č. l. 42 spisu/. Z části předložené smlouvy o nájmu bytu (str. 1 a str. 5) uzavřené dne [datum] soud seznal, že žalovaný měl uzavřenu smlouvu o nájmu bytu 1 + 1 v [adresa] na období od [datum] do [datum] /viz smlouva o nájmu bytu na č. l. 45 – 46 spisu/. Z části předložené smlouvy však nebylo zřejmé, v jaké výši bylo nájemné za pronájem bytu sjednáno. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo, s účinností k [datum], postoupení mj. pohledávek za žalovaným na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR, potvrzení o zaplacení ceny na č. l. 25, seznam postoupených pohledávek na č. l. 20 – 22, oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] na č. l. 23, oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] na č. l. 24 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhů výzvou k plnění ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě dne [datum] s úhradou nejpozději do [datum]. Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum] /viz výzva k plnění na č. l. 26 – 27, podací lístek na č. l. 30, výpis sledování zásilky [Anonymizováno] na č. l. 55 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Z úřední činnosti je soudu známo, že mezi žalobkyní a žalovaným je vedeno u zdejšího soudu řízení pod sp. zn.: [spisová značka] o zaplacení dlužné částky, když tento nárok vyplývá ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Dále je soudu známo, že u zdejšího soudu bylo vedeno proti žalovanému další řízení (sp. zn.: [spisová značka]), kdy na straně žalobkyně vystupuje osoba odlišná. Jedná se o spor o zaplacení dlužné částky, když má tento nárok vyplývat ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 130 000 Kč s dohodnutou měsíční splátkou ve výši 3 670 Kč.

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále podepsali dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný před sjednáním úvěrů poskytl údaje v žádostech o úvěr ze dne [datum] a ze dne [datum]. Příjmy žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z pracovní smlouvy a z výplatních pásek za období duben až září 2022. Výdaje žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně stanoveny jako součet uvedených nákladů žalovaného na bydlení, energie, dopravu, jídlo a dále splátek stávajících půjček či prováděných srážek. Z poskytnutých úvěru splatil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně na úvěr ze dne [datum] částku 13 600 Kč a na úvěr ze dne [datum] částku 10 700 Kč. Dne [datum], s účinností k [datum], byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní podepsána smlouva o postoupení pohledávek, dle které měly být mj. postoupeny pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dne [datum] byla uložena a připravena k vyzvednutí zásilka obsahující výzvu k zaplacení dlužných částek nejpozději do [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil, ani to jinak nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradil více, než v řízení uváděla žalobkyně, resp. než v řízení vyšlo najevo. V době uzavření první smlouvy ze dne [datum] měl žalovaný uzavřenu další smlouvu o úvěru, a to ze dne [datum], když spor je veden mezi týmiž účastníky. V době uzavření druhé smlouvy ze dne [datum] měl žalovaný uzavřenu smlouvu o úvěru ze dne [datum], kdy mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 130 000 Kč a měsíční splátka činila 3 670 Kč. Splátky takových úvěrů nebyly zahrnuty v zákaznické kartě pro stanovení výše pravidelných výdajů.

7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti shledal soud žalobu za důvodnou pouze zčásti. Předně se soud zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli jednotlivé smlouvy spotřebitelském úvěru platně, tj. zda právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru před jejich uzavřením zkoumala s dostatečnou péčí majetkové poměry žalovaného a z takto získaných informací uzavřela, že bylo ve finančních možnostech žalovaného úvěry splácet. Z důkazů provedených v řízení však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí, respektive taková skutečnost nebyla žalobkyní prokázána. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla především z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovaným v žádosti o půjčku, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Ve vztahu k poskytnutí prvního úvěru ze dne [datum] bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně ověřovala výši příjmů žalovaného. Jednak bylo ověřeno, že byl žalovaný v daných obdobích zaměstnán a dále byla ověřena i výši jeho příjmů. Zde byly zaznamenány i srážky ze mzdy žalovaného. Určité výhrady by bylo možné mít ke stanovení výše použitelného příjmu vzhledem k výši prováděných srážek. Nicméně v době, která odpovídala poskytnutí prvého úvěru, byla srážka již minimální, a tak by rozdíl ve skutečně vyplacené mzdě nebyl již tak markantní. Žalobkyní však nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně náležitě ověřovala také výdaje žalovaného. Byly zohledněny srážky ze mzdy, ale nikoliv již ověření dalších výdajů. V řízení byla sice předložena smlouva o nájmu, avšak tato smlouva obsahovala pouze úvodní a poslední stranu (v tomto případě 1. a 5. stranu), kdy tak absentoval podstatný údaj v podobě výše sjednaného nájmu za pronájem bytu. Takový výdaj představuje podstatný životní náklad a nebylo tak vůbec hodnověrně podloženo, že žalovaný měl mít měsíční náklady na bydlení a energie ve výši 3 000 Kč, což se pak nejeví ani jako pravděpodobné. Dále nebylo prokázáno, jakým způsobem byly ověřovány další náklady za dopravu, jídlo a osobní náklady. V poslední řadě nebylo nijak reflektováno, že žalovanému byl poskytnut již jiný úvěr, když ve vztahu ke splátkám stávajících půjček nebylo uvedeno v zákaznické kartě ničeho. Nebylo pak tvrzeno ani prokazováno, že by právní předchůdkyně žalobkyně prováděla k žalovanému alespoň nějaké lustrace v bankovních či nebankovních registrech. V případě výdajů tedy právní předchůdkyně žalobkyně vyšla toliko z informací od žalovaného, aniž by tyto nějakým způsobem ověřovala (s výjimkou srážek ze mzdy). Ve vztahu k dalšímu poskytnutému úvěru ze dne [datum] byl právní předchůdkyní žalobkyně rovněž ověřován příjem žalovaného. Zde nelze pouze souhlasit s výší zjištěného pravidelného příjmu ve výši 38 695 Kč, když v příjmu za měsíc září byly zahrnuty odměny ve výši 25 000 Kč hrubého (z toho mimořádná odměna 21 000 Kč). Za červenec byl čistý příjem ve výši 33 789 Kč a za srpen ve výši 31 858 Kč. Nicméně v tomto případě již nedocházelo k exekučním srážkám ze mzdy, jako tomu bylo v minulosti. Ovšem v žádosti o úvěr byly zachyceny toliko splátky ve vztahu k prvnímu úvěru, poskytnutému právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], a nebyly zachyceny splátky dalších úvěrů, které nebyly jen nepatrné (viz např. úvěr projednávaný u zdejšího soudu pod sp. zn.[spisová značka]). I v tomto případě platí, že právní předchůdkyně žalobkyně netvrdila a neprokazovala, že by ověřovala situaci žalovaného v některých z registrů, když toliko vyšla z údaje uvedeného žalovaným právě v žádosti o úvěr. Ve vztahu k žalovanému však bylo zjištěno, že tomuto byly poskytnuty další úvěry, které tak měl splácet. Tedy i v případě tohoto druhého úvěru nelze uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. To ostatně platí i ve vztahu k jeho životním nákladům v podobě nákladů za bydlení a energie, jakož i za dopravu, jídlo a osobní náklady. Zde soud poukazuje již na shora uvedené (tj. zejména kolik bylo vynakládáno za nájem), když i v tomto případě tedy právní předchůdkyně žalobkyně vyšla toliko z informací od žalovaného, tj. že hradí 3 000 Kč za nájem a energie a další náklady představují částku 3 860 Kč. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru oba spotřebitelské úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto jsou takové smlouvy neplatné.

18. Jelikož soud uzavřel, že ani jedna ze smluv o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně, k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný uhradil již částku 13 600 Kč. Žalovanému tak zbývá uhradit částku 1 400 Kč, o níž se bezdůvodně obohatil. Dle druhé smlouvy ze dne [datum] vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný dosud uhradil celkem 10 700 Kč. V této souvislosti mu tak stále zbývá vydat částku ve výši 9 300 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto vyhověl žalobě jen co do částky 1 400 Kč (tj. 15 000 Kč – 13 600 Kč) a co do částky 9 300 Kč (tj. 20 000 Kč – 10 700 Kč). V daném případě bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu se do sféry dispozice žalovaného, v souladu s ustálenou judikaturou, dostala dne [datum], kdy byla zásilka žalovanému doručována /srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1239/2016/. Tohoto dne se tak žalovaný mohl objektivně s obsahem zásilky seznámit a byl rovněž vyrozuměn o postoupení pohledávky a povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení žalobkyni. Ve výzvě k zaplacení byl termín pro zaplacení stanoven do [datum]. Soud za lhůtu přiměřenou k vrácení bezdůvodného obohacení s ohledem na výši dluhu považoval lhůtu v trvání 3 dnů, tedy do [datum], (§ 1958 odst. 2 o. z.) a od následujícího dne, tj. od [datum], je žalovaný v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

19. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno platné uzavření předmětných smluv o úvěru (tj. smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum]), nemohl soud návrhu žalobkyně ve zbývajícím rozsahu vyhovět, neboť byl tvořen částkami vyplývajícími právě z absolutně neplatných smluv [smluvní úrok běžící a kapitalizovaný, úrok z prodlení kapitalizovaný za období, ve kterém žalobkyni ještě nenáležel, běžící úrok z prodlení za období předcházející datu [datum], kdy se žalovaný poprvé prokazatelně ocitl v prodlení, a od tohoto data převyšující úrok z prodlení stanovený (nad náležející zákonný úrok ve výši 14,75 % ročně) v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.]. V této části tedy soud žalobkyní uplatněné nároky zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).

20. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Jelikož však nebyl elektronický platební rozkaz ve věci vydán, je potřeba dle přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., zákona České národní rady o soudních poplatcích, žalobkyni doměřit soudní poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků, a to konkrétně dle položky 1 bod 1 písm. b). Za návrh na zahájení řízení uhradila žalobkyně doposud částku ve výši 2 300 Kč, a proto jí soud stanovil povinnost ve stanovené lhůtě uhradit doplatek ve výši 614 Kč, tj. do celkové výše 2 914 Kč (výrok II. tohoto rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok IV. tohoto rozsudku).

Poučení