8 C 88/2024 - 199

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hunalovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 88 908 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 88 908 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 9. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 8,5 % od 1. 7. 2021 do 8. 8. 2021 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 63 754,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhala úhrady částky 88 908 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě objednávky a dohody s jednatelem žalované provedla žalobkyně opravu poškozeného vozidla zn. [jméno FO]-[jméno FO], RZ [SPZ], za níž doposud žalovaná neuhradila fakturovanou částku. Zakázka žalované zněla nejprve na opravu jedné pojistné události, opravu záručních vad žalovaná neuplatnila dle podmínek smlouvy (písemně do 14 dnů od projevení vady). Termín opravy první pojistné události, žádané k opravě telefonicky, byl ujednán na den 18. 6. 2021. Poté, co žalovaná přistavila auto a žádala další opravy, byla upozorněna na nemožnost dodržení předchozího termínu. Opravy následně žalobkyně vykázala jako dvě pojistné události dle informací od jednatele žalované, a to jako fakturu č. [hodnota] ze dne 30. 6. 2021 na částku 43 959 Kč a fakturu č. [hodnota] ze dne 30. 6. 2021 na částku 44 949 Kč. Obě opravy žalobkyně provedla a žalované vozidlo opravené předala dne 8. 7. 2021. Žalovaná jednala s pojišťovnou sama a obdržela pojistné plnění na vlastní účet. Žalobkyně tedy vozidlo opravila, pojišťovny rozsah oprav nesporovaly a pojistné uhradily na účet žalované, nicméně žalovaná faktury žalobkyni neproplatila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Tvrdila, že si u žalobkyně nechala opravit vozidlo z titulu dvou pojistných událostí a dalších vad, na které se vztahovala záruka. Žalobkyně však nedodržela smluvený termín opravy vozidla 18. 6. 2021. Žalovaná dne 18. 6. 2021 odstoupila od smlouvy poté, co byla žalobkyní informována, že nebude vozidlo v dohodnutém termínu opraveno. Poté, co žalovaná chtěla nechat vozidlo opravit jinde, žalobkyně jí ho odmítla vydat a zadržovala ho. Proti žalobou uplatňovanému nároku žalovaná namítala započtení své pohledávky ve výši 114 224 Kč vůči žalobkyni. Tato částka sestává z částky vynaložené žalovanou na opravu vozidla v jiném servisu (žalobkyní neprovedené opravy záručních vad), vypůjčení vozu pro podnikatelské účely po dobu zadržování vozidla žalovanou, poškrábání dveří auta způsobené žalobkyní.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 7. 6. 2021 uzavřeli ústní smlouvu o dílo na opravu vozidla nejméně v rozsahu následujícího poškození: deformace pravého zadního blatníku, trvalá deformace výztuhy zadního nárazníku, deformace levého zadního blatníku a trvalá deformace levé výztuhy zadního nárazníku. Toto poškození vyplývalo i ze zápisu o poškození vozidla - povinné ručení [Anonymizováno], zápisu o poškození vozidla – havarijní pojištění [Anonymizováno], a fotodokumentace vozidla. Sporný byl především termín opravy.

4. V řízení byly dále prokázány následující skutečnosti, z níže uvedených důkazů: Vozidlo bylo dne 7. 6. 2021 předáno do servisu k žalobkyni ve stavu zachyceném na fotografiích, tj. s poškozením zadní části vozu (viz č. l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]). První dílenská zakázka byla vypsána pro pojistnou událost (pravá zadní část vozidla) evidovanou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jako datum přijetí bylo uvedeno 7. 6. 2021, datum opravy 30. 7. 2021. Další dílenská zakázka byla vypsána pro pojistnou událost (levá zadní část vozidla) evidovanou pojišťovnou [Anonymizováno], jako datum přijetí bylo uvedeno 15. 6. 2021, datum opravy 30. 6. 2021. Ani jedna z dílenských zakázek nebyla podepsána jednatelem žalované (viz dílenské zakázky na č. l. 185, 186). Číslo pojistné události [Anonymizováno] sdělil žalobkyni jednatel žalované (viz mail ze dne 8. 6. 2021). Následně žalovaná obdržela plnění od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. s. pojistné události z povinného ručení č. [hodnota] ze dne vzniku škody 20. 11. 2020, od [právnická osoba]. pak plnění z havarijního pojištění č. [hodnota] ze dne vzniku škody 23. 5. 2021 (potvrzení [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]., dokumenty [právnická osoba]. – oznámení o vyřízení škody). Žalovaná zaslala 30. 6. 2021 žalobkyni výzvu k vydání vozidla (viz výzva). Dne 1. 7. 2021 zaslala žalobkyně žalované mail s výzvou k vyzvednutí vozidla (viz mailová komunikace č. l. 161) Dne 8. 7. 2021 bylo vozidlo předáno jednateli žalované (viz protokol o předání vozidla podepsaný zástupci žalobkyně a videozáznam pořízený jednatelem žalované). Z faktur vystavených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: Faktura č. [hodnota] ze dne 30. 6. 2021 zněla na částku 46 949 Kč a dle soupisu prací se jednalo o opravu poškození levé zadní části po pojistné události na vozidle SPZ [SPZ], datum přijetí bylo uvedeno 15. 6. 2021, datum opravy bylo uvedeno 30. 6. 2021. Faktura č. [hodnota] ze dne 30. 6. 2021 zněla na částku 43 959 Kč a dle soupisu prací se jednalo o opravu poškození pravé zadní části po pojistné události na vozidle SPZ [SPZ], datum přijetí bylo uvedeno 7. 6. 2021, termín opravy byl uveden 30. 7. 2021. Z videozáznamu ze dne převzetí vozidla po opravě soud zjistil, že jednatel žalované odmítl podepsat protokol o převzetí vozidla a sporoval existenci zakázky. Proběhla ukázka funkčnosti vad, které označil jednatel žalované jako záruční, když bylo shledáno, že věci stahování okna řidiče je funkční; funkčnost zámku roletky jednatel žalované opakovaně zkoušel. Další ukázka nebo obhlídka vozidla učiněna nebyla. Z výpovědi svědka [právnická osoba], servisního technika žalobkyně, soud zjistil, že osobně přebíral vozidlo žalované do opravy. S jednatelem žalované se telefonicky domluvil cca 14 dnů až měsíc předem, že přistaví vozidlo k opravě. V rámci telefonického rozhovoru jednatel žalované požadoval termín, v kterém by měla být oprava provedena. Žádost o opravu poškození pravé zadní části vozidla v souvislosti s pojistnou událostí sdělil jednatel žalované po telefonu, přičemž mu byl sdělen termín opravy v rozmezí 2-3 týdny. Až při osobním setkání, přijetí vozidla k opravě, žádal zákazník o opravu poškození levé zadní části vozidla vzniklé jinou pojistnou událostí, poukazoval rovněž na záruční vady (stahování oken, roleta zavazadlového prostoru). Technik upozornil, že pokud bude provedena oprava vozidla nad rámec telefonické objednávky, nelze zaručit termín opravy sdělený dříve telefonicky. I po tomto upozornění zákazník požadoval opravit celou zadní část vozidla, přičemž přislíbil dodat číslo druhé pojistné události. Při převzetí vozidla do opravy bylo vozidlo kompletně fotografováno. V prvním zakázkovém listu bylo za účasti jednatele žalované sepsáno poškození, se kterým byl zákazník do servisu objednán, tj. pravá zadní část vozidla. Druhý zakázkový list na doobjednanou rozšířenou opravu sepisoval technik sám asi týden po převzetí vozidla. Dva zakázkové listy byly vedeny z důvodu dvou pojistných událostí, nepodepsány zůstaly chybou technika. Oprava vozidla přestavovala odstrojení vozu a přípravu pro rovnání, tj. klempířské práce. K těmto opravám došlo. Jak zadní pravá, tak i levá strana vozidla byly opraveny kompletně. Jednatel žalované telefonicky žádal vyzvednutí vozidla v jím požadovaném termínu (18. 6.). Byl technikem upozorněn, že se vozidlo stále opravuje. Přesto se 18. 6. dostavil a bylo mu ukázáno, že je vozidlo v klempířské dílně. Zhruba 25. - 28. 6. byla oprava provedena a vozidlo nově nalakováno. V rámci požadovaného termínu ze strany zákazníka nebylo časově možné odstranit uplatněné vady v rámci záruky. Zástupce žalobce zákazníka informoval o možnosti převzetí vozidla a jednatel žalované tak učinil. Při převzetí zkontroloval opravu po pojistných událostech, sedl do vozidla a odjel. Při převzetí vozidla neupozornil, že shledal na vozidle rýhu. Jakýkoliv jiný autorizovaný servis je povinen bezplatně odstranit závady, na které dopadá záruka, v případě, že shledá, že tyto záruční závady na vozidle skutečně existují. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], marketing manažerky žalované, soud zjistil, že poškození vozidla vzniklo při dvou dopravních nehodách. Při předání vozidla do opravy po autonehodách žádali též opravit závady, na které se vztahovala záruka (zamykání roletky v nákladovém prostoru, okénko u řidiče v době vlhka). Auto mělo být hotové den až dva před pracovní akcí, na kterou ho potřebovali. Termín opravy dal pracovník servisu, který auto prohlížel, byl to jeho odhad, jak dlouho bude oprava trvat. V domluveném termínu vezla do servisu jednatele žalované, ale vozidlo opraveno nebylo. Vozidlo bylo později opraveno vyjma hlášených záručních oprav. Po odjetí ze servisu zjistili, že je poškozený lak na dveřích u řidiče. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], jednatele žalované, soud zjistil, že po první dopravní nehodě jel do servisu a technik [jméno FO] mu sdělil, že objedná náhradní díly. Než přišly, stala se druhá dopravní nehoda, takže servis přislíbil, že zajistí opravu v rámci jedné zakázky. Při předání vozidla do servisu požadoval opravu vozidla po dopravních nehodách a opravu záručních vad. Žádná listina o opravě předána nebyla. Záruční vady nakonec opraveny nebyly. Informoval technika, že oprava musí být hotová 18. 6.; technik ho ujistil, že termín bude dodržen. Dne 16. 6. v telefonickém hovoru servis nesdělil, kdy vozidlo bude hotové, pouze to, že na vozidle se bude dělat příští týden. Dne 18. 6. se dožadoval vydání auta, na něm ale probíhaly opravy a nebylo možné jej vydat bez úhrady vynaložených nákladů, což jednatel žalované odmítl. Auto bylo vráceno 8.

7. Ze strany pojišťovny bylo plněno přímo žalované. Vozidlo při převzetí nemohlo být prohlédnuto, protože bylo přistaveno u plotu. Poté, co s vozidlem dojel domů, zjistil poškrábání. Z kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2020 uzavřené mezi žalobkyní (prodejce) a žalovanou (kupující) soud zjistil, že v čl. 6.

6. Smlouvy je ujednáno, že „Vadu či její projev je kupující povinen prodávajícímu písemně oznámit, popsat a předvést bez zbytečného odkladu poté, co se vada projeví, nejpozději však do 14 dní, jinak mu právo z vadného plnění zaniká.“ Z fotografií na č. l. 166-168, pořízených dne 8. 7. 2021 ve 20:07 hodin, soud zjistil poškrábání levých předních dveří. Z kalkulace opravy od [právnická osoba]. ze dne 17. 6. 2024 soud zjistil, že náklady na opravu poškrábaných dveří by činily vč. DPH by činily 36 146,73 Kč. Z kalkulace od společnosti [právnická osoba]. ze dne 17. 6. 2024 soud zjistil, že oprava předmětného vozidla byla touto společností vyčíslena na 48 150,57 Kč. Mezi pracovními operacemi byl výčet položek týkající se demontáže a montáže předních i zadních dveří, demontáž předního nárazníku a lakovací práce. Žalobce pak jako náhradu za poškozené dveře požadoval průměr těchto odhadních rozpočtů. Z prodejní nabídky od [právnická osoba]. ze dne 19. 6. 2024 soud zjistil, že náklady na opravu záručních vad by činily 100 999,67 Kč. Z faktury od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 22. 12. 2021 soud zjistil, že žalované byla fakturována oprava vad na vozidle v částce 45 012 Kč; šlo o závady, které žalovaný označil jako záruční. Z mailu od společnosti [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. ze dne 13. 12. 2021 soud zjistil, že v záznamech vozidla chybí velká servisní prohlídka [Anonymizováno] B [Anonymizováno] roku 2020, přičemž je uveden pouze servis A z roku 2019 a následně rok 2021.

5. K důkazu provedené recenze autoservisu žalobkyně soud nehodnotil, neboť pro projednávaný spor nebyla pověst žalobkyně klíčová. Soud dále nehodnotil ani výpověď svědka [Anonymizováno], neboť se vyjadřoval k pronájmu auta žalobkyni, když částku za pronájem činila žalobkyně předmětem započtení. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán ujednaný termín opravy vozidla, nemohl být nárok na úhradu nákladů vynaložených na náhradní vozidlo úspěšný a soud se jím tak dále nezabýval. Proto nehodnotil ani listinné důkazy vztahující se k náhradnímu automobilu (pokutu, pojistnou smlouvu, smlouva o krátkodobém pronájmu).

6. Soud zamítl provedení důkazu opětovným výslechem jednatele žalované a svědkyně [jméno FO] za účelem dokazování odpovědnosti za škodu na poškrábaných dveřích. Výslech obou svědků byl ve věci již dostatečný a vyslýchaným byl dán dostatečný prostor uvést vše, co k věci věděli; oba se navíc i k této okolnosti vyjádřili. Žalovaná sice namítla opětovný výslech až po poučení soudem k doložení tvrzené škody na automobilu způsobené žalobkyní, nicméně prokazování této skutečnosti nebylo v řízení žádné novum, když žalovaná zápočet této škody uváděla od počátku řízení. Z písemného vyjádření žalované učiněného po tomto poučení soudu bylo navíc zřejmé, že ani opakovaný výslech navrhovaných osob nemůže dostatečně prokázat odpovědnost žalobkyně za škodu, když vyslýchané osoby tuto odpovědnost odvozovali pouze z toho, že se o škodě dozvěděli cca 3 hodiny po odjetí ze servisu.

7. O skutkovém stavu soud učinil závěr, že mezi žalobcem jakožto autoservisem a žalovaným jakožto zákazníkem byla uzavřena ústní smlouva o dílo s předmětem opravy poškození po dvou autonehodách na automobilu jednatele žalované v blíže neujednané lhůtě opravy. Žalobkyně vozidlo opravila v rozsahu poškození a fakturovala žalované částku opravy, kterou žalovaná neuhradila. Žalovaná se dne 18. 6. domáhala vydání vozidla, které bylo v procesu oprav. Žalovaná byla dne 1. 7. 2021 vyzvána k převzetí opraveného vozidla, které si dne 8. 7. 2021 vyzvedla.

8. Právně soud věc posoudil dle ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též jen o. z. upravujících smlouvu o dílo. Dle § 2590 odst. 2 o. z. platí, že není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

9. Dle § 2002 odst. 1 o. z. Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle § 2004 odst. 1 se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku, dle odst. 2 pak platí, že plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

10. Úroky z prodlení soud posoudil dle 1970 o. z. Běh prodlení pak soud posoudil dle § 1963 odst. 1 písm. b) dle kterého je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno.

11. Pokud jde o namítaný zápočet pohledávek, soud věc posoudil dle § 1987 o. z. a § 98 o.s.ř.

12. Při právním posouzení věci soud nejprve hodnotil, zda je nárok žalobkyně po právu, následně se zabýval tím, zda je možné proti tomuto nároku započítat tvrzené pohledávky žalované za žalobkyní.

13. Mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejíž konkrétní obsah se účastníkům sporu nepodařilo prokázat. Bylo prokázáno, že žalovaná žádala opravit poškození po autonehodách a že specifikovala i některé záruční vady. Žalobkyně vozidlo opravila v rozsahu pojistných událostí, záruční vady opraveny nebyly. Přestože nebyly opraveny záruční vady, pro nárok žalobce na zaplacení ceny provedeného díla to nemá vliv. To, že nárok na zaplacení ceny díla vzniká i předáním vadného díla, je názorem nejen odborné literatury, ale též ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 33 Cdo 218/2022 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020). Žalovaný uznal, že žalobkyně opravila vady plynoucí z pojistných událostí, které k opravě zadal. Ostatně ani pojišťovny toto dílo nesporovaly, neboť plnily za provedené opravy – nutno podotknout, že přímo žalované. Žalovaná tak v podstatě obdržela platbu za provedenou opravu vozidla, aniž by tuto úhradu poskytovateli opravy postoupila. Vzhledem k výše uvedenému proto soud dále nehodnotil, zda žalobkyně opravila záruční vady, když jejich ne/provedení nemělo na fakturovanou částku vliv (byly by prováděny zdarma). Přestože tak mohla být smlouva o dílo plněna neúplně – byly-li obsahem smlouvy učiněny i záruční vady (což na jisto postaveno nebylo), na nároku žalobkyně na úhradu dvou faktur v celkové výši 88 908 Kč se nic nemění.

14. Podstatným pro další posouzení věci (odstoupení od smlouvy a započtení) bylo prokázání smluveného termínu opravy, přičemž prodlení žalobce by mohlo zakládat žalovanému další nároky plynoucí z tohoto prodlení. Mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva, přičemž její obsah se účastníkům nepodařilo prokázat. Přestože čas provedení díla není podstatnou náležitostí smlouvy, byl to žalovaný, kdo z této skutečnosti dovozoval pro sebe příznivé důsledky, bylo na něm i důkazní břemeno k tomuto údaji. Po provedeném dokazování však soud nemá za prokázané, že by datum 18. 6. bylo akceptované oběma stranami jako nejzazší termín hotového díla. Ze shodných výpovědí svědka [jméno FO] i svědkyně [jméno FO] vyplynulo, že datum 18. 6. byl pouze odhad servisního technika. Ten sice mohl být sdělen jednateli žalované telefonicky, nicméně i následně zneplatněn, když byly zjištěny další požadované opravy.

15. Při absenci ujednání o čase se uplatní § 2590 odst. 2 o. z., kde zákon mezeru smluvního ujednání vyplňuje „dobou přiměřenou povaze díla“. Jde o objektivní kritérium, které odpovídá porovnání s dobou, za kterou byla vytvořena srovnatelná díla s přihlédnutím k objektivním podmínkám existujícím v době uzavření smlouvy, neboť tento moment není oproti období provádění díla závislý na nejistých budoucích událostech a umožňuje objektivní určení dané doby. Aplikace § 2002 o. z. v tom smyslu, že by nedodržení termínu představovalo podstatné porušení smlouvy ze strany žalobkyně (a dalo tak vzniknout nároku žalované odstoupit od smlouvy již dne 18. 6.) není na projednávaný případ tudíž možná. Soud posoudil opravu vozidla v období 7. 6. 2021 – 1. 7. 2021 jako stále ještě objektivní dobu přiměřenou povaze díla. Soud uvěřil skutkovému ději tak, jak byl popsán technikem žalobkyně v tom smyslu, že termín opravy 18. 6. byl komunikován telefonicky při představě autoservisu o určitém rozsahu oprav, která se pak při předání vozidla změnila, tedy žalobkyně upozornila, že tento termín opravy tedy zaručen není. Žalobkyně neměla žádný zájem na tom vozidlo zadržovat, dne 18. 6., když se jednatel žalované domáhal vydání vozidla, mu toto mohlo být vydáno oproti úhradě účelně vynaložených nákladů na dosavadní práce, což jednatel odmítl a odjel. Žalobkyně tak nezadržovala vozidlo proti vůli žalované. Nad to, pokud by žalobkyně dne 16. 6. sdělila žalované (jak uváděl p. [jméno FO]), že se na vozidle začne pracovat až příští týden, byl právě toto okamžik, kdy žalovaná zjistila, že jí potřebovaný termín opravy nemůže být dodržen. Nic jí nebránilo od smlouvy odstoupit již v tento den (opět však po úhradě případného částečného plnění dle § 2004 o. z.).

16. Pokud žalovaná uváděla, že odstoupila od smlouvy dne 18. 6. 2021, pak soud pro toto odstoupení neshledal důvod, neboť tvrzené prodlení žalobkyně nebylo prokázáno. Nad to žalovaná odmítla uhradit již provedené práce, což lze považovat za legitimní důsledek odstoupení od smlouvy. K výkladu obecného ustanovení § 2004 odst. 2 o. z. se vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 32 Cdo 3345/2018, ze dne 25. 11. 2020, kde uvedl, že zákonná úprava směřuje k tomu, aby byly zásahy zpětných ex tunc účinků odstoupení od smlouvy pokud možno minimální a zrušení závazku se zbytečně netýkalo i těch jeho částí, které mohou po odstoupení přetrvat, tedy aby nedocházelo k neúčelnému zmaření smlouvy bez racionálního podkladu. Proto je stanoveno, že v případě již proběhnuvšího částečného plnění (které je věřitel podle § 1930 odst. 2 o. z. povinen přijmout) může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Účinky odstoupení se tedy mohou týkat pouze té části závazku, která ještě splněním nezanikla a fakticky se tedy o zrušení ex tunc jednat nebude. I pokud by si žalovaná vymínila odstoupení od smlouvy a vydání vozidla, byla povinna již provedenou část závazku přijmout a uhradit, což odmítla učinit. Závazek proto nezanikl a žalobkyně pokračovala v plnění smlouvy.

17. Žalovaná v rámci své procesní obrany namítala započtení tří pohledávek oproti nároku žalobkyně. V kontextu civilního procesu je zákaz jednostranného započtení nejisté a neurčité pohledávky spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. K tomu soud odkazuje též na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020 publikován ve sbírce jako Rc 37/2021, který uvedl, že „Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení.“ Dále Nejvyšší soud pokračuje tak, že „Z toho pak vyplývá, že soud se protipohledávkou nemusí důkazně zabývat, neboť žalovaný s touto pohledávkou tak jako tak nemůže uspět. Soud tudíž může zamítnout důkazní návrhy žalovaného ohledně důvodnosti jeho námitky započtení (výše, platnost, splatnost protipohledávky atp.)“ Ani jedna ze započítávaných pohledávek v této věci podmínky § 1987 o.z. nesplnila – v podrobnostech níže: Ad 1) k započtení půjčení vozidla Pohledávka – částka vynaložená za vypůjčení náhradního vozidla – není způsobilá k započtení, neboť nebyla prokázána povinnost autoservisu dokončit dílo v konkrétním termínu. Teprve tehdy by bylo možné uvažovat o způsobené škodě žalobkyní porušením smlouvy v tomto bodě. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázaný obsah ústní smlouvy o dílo, není možné dovozovat porušení neprokázaných smluvních povinností. Ad 2) k započtení opravení záručních vad jinde Ani částka uhrazená jinému servisu za opravy vozidla neučiněné žalobkyní není způsobilá k započtení, když částka fakturovaná jiným servisem za tyto opravy byla žalobkyní sporována a nejde tak o nespornou pohledávku způsobilou k započtení. Žalobkyně sporovala, že pokud jde o záruční vady, není možné je fakturovat, ale každý servis je povinen je opravit v rámci záruky. Faktura na tyto opravy pak obsahuje i další zásahy do vozidla, které nebyly nezbytné pro opravy. Žalovaná neprokázala, že by záruční vady uplatnila řádně a včas tak, jak bylo ujednáno v kupní smlouvě, tj. písemně a do 14 dnů od projevení vady. Žádný důkaz o písemném uplatnění záručních vad žalovaná nepředložila. Soud proto nedával k tíži žalobkyni, že tyto vady pravděpodobně neopravila (což připustil i technik [právnická osoba] žalovaná si jejich opravu zajistila jinde. Mailovou komunikaci, ze které vyplývá, že vozidlo nemělo velkou servisní prohlídku z roku 2020, soud nevzal jako dostatečný podklad k tomu, aby se založila odpovědnost žalované za fakturaci těchto vad od jiného servisu. Soud není přesvědčen o tom, že by pouhá absence prohlídky [Anonymizováno] B vyloučila záruku vozidla, když jde o specifickou údržbovou prohlídku doporučovanou po určitém počtu kilometrů nebo čase. Jelikož podstata § 98 o.s.ř. tkví v tom, že v řízení o hlavní pohledávce protipohledávka může být projednána jen tehdy, pokud by to nezdrželo rozhodnutí o hlavní pohledávce (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017), soud dále dokazování v tomto směru neprováděl. Ad 3) k započtení poškrábaných dveří Pokud jde o poslední položku, s níž žalovaná spojovala svoji námitku započtení – poškozené dveře vozidla, žalovaná neunesla důkazní břemeno, že by k poškození dveří došlo jednáním žalobkyně. Z videozáznamu z okamžiku převzetí vozidla vzal soud za prokázané, že jednatel žalované si vozidlo převzal a z místa odjel. Ani navrhovaný důkaz – výslechem přítelkyně jednatele žalované – by nemohl prokázat, že k poškození vozidla došlo v autoservisu, když tento výslech měl prokázat okamžik, kdy si poškození majitel vozidla všiml, nikoliv však průběh vzniku této škody či označení škůdce. Z videozáznamu o převzetí vozidla ze servisu bylo patrné, že si jednatel žalované vozidlo převzal a odjel s ním, aniž by si jej prohlédl. Argument, že vozidlo bylo přistaveno tak, že na něj nemohl vidět, nemůže obstát, když bylo v zájmu žalované převzít opravovaný předmět za ujištění, že oprava proběhla řádně. To, že tak žalovaná neučinila a ocitla se později v důkazní nouzi, jde k její tíži. Pro úplnost soud dodává, že žalované nic nebrání domáhat se po žalobkyni tvrzené škody ve zvláštním řízení, avšak v aktuálně projednávané věci nemůže být úspěšná, pokud tvrzenou škodu uplatňuje jako započitatelnou pohledávku.

18. Žádná z uvedených pohledávek nesplňovala jistotu, určitost a nespornost, soud je proto z možnosti započtení vyloučil a žalovanou částku o nic neponižoval.

19. Výrokem II. soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal úroků z prodlení již od 1. 7. 2021, když data vystavení na obou fakturách jsou 30. 6. 2021, přičemž datum splatnosti je stanoveno rovněž na 30. 6. 2021. Nebylo nicméně prokázáno, kdy byly faktury žalované zaslány, když u mailu ze dne 1. 7. 2021 vyzývajícího k převzetí vozidla přiloženy nebyly. Žalobkyně předala opravené vozidlo žalované dne 8. 7. 2021. Soud proto postupoval dle § 1963 odst. 1 písm. b) o. z. a počátek prodlení stanovil až po uplynutí 30 dnů od převzetí vozidla, tj. od 9. 8. 2021. V době předchozí pak soud žalované úroky z prodlení zamítl.

20. Výrok III. o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 a násl. o.s.ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měla plný úspěch žalobkyně; žalované byla před podáním žaloby doručena výzva k plnění. Náklady řízení ve věci úspěšné žalobkyně tvoří: Soudní poplatek 3 557 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení za 10 úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, nahlížení do spisu 14. 5. 2024 a dne 31. 7. 2024, vyjádření ze dne 27. 6. 2024, dále pak jednání ve dnech: 3. 6. 2024, 28. 8. 2024, 4. 11. 2024, 20. 1. 2025) dle § 7 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 7. 2014; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 4 660 Kč, ke každému úkonu náleží náhrada hotových výdajů 300 Kč (za úkon v roce 2025 je to 450 Kč), k odměně pak náleží i DPH, jehož je advokát plátcem. Odměna advokáta tedy činí 10x 4 660 Kč, 9x 300 Kč, 1x 450 Kč, to vše zvýšeno o 21 % DPH, celkem 60 197,50 Kč. Náklady žalobkyně tedy činí celkem 63 754,50 Kč.

Poučení