8 C 90/2021-77

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 121 689 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 121 689 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 385 Kč od 26. 4. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 55 106 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60 198 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 43 765 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 121 689 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jako dopravce (provozce) uzavřel se žalovanou jako objednatelem dne 22. 8. 2014 smlouvu o provozu dopravního prostředku, na jejímž základě prováděl pro žalovanou dopravu zásilek, a to po celou dobu trvání smlouvy, tedy do 31. 1. 2020. K tomuto datu došlo ze strany žalované k ukončení plnění ze smlouvy a to tak, že žalovaná přestala žalobci poskytovat součinnost při dopravě zásilek a na vymezené trase mu zadávat přepravy zásilek. Žalobcovo plnění bylo poskytováno na pravidelných linkách dle pravidelného harmonogramu, ale rovněž docházelo k situacím tzv. korekce linek či víceprací, kdy žalovaná z důvodu výjimečného stavu objednávala od žalobce služby nahrazující výpadky ve službách jiných dopravců. V režimu korekce linek poskytoval žalobce služby v měsících březnu, květnu, červnu a červenci 2019 a to na linkách [číslo] resp. prostřednictvím řidičů, kteří dané linky za běžných okolností obsluhovali. Korekce linek probíhala zejména k zajištění náhrady za smluvního přepravce žalované, pana [celé jméno svědka]. Za tyto služby (vícepráce) žalobce vystavil žalované následující faktury: -) dne 1. 4. 2019 fakturu [číslo] na částku 6 385 Kč, splatnou dne 25. 4. 2019 -) dne 1. 6. 2019 fakturu [číslo] na částku 55 106 Kč, splatnou dne 27. 6.2019 -) dne 1. 8. 2019 fakturu [číslo] na částku 60 198 Kč, splatnou dne 29. 8. 2019. Žalobce poté, co vystavil výše uvedené faktury, komunikoval s odpovědnými vedoucími zaměstnanci žalované, pány [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], kteří uznali, že u žalobce objednali provedení předmětných víceprací a učinili dle jeho názoru nesporným nárok žalobce na zaplacení výše uvedených faktur. Přesto k úhradě faktur nedošlo.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Učinila nesporným, že s žalobcem jako objednatelem uzavřela dne 22. 8. 2014 smlouvu o provozu dopravního prostředku na základě, které poskytoval žalobce žalované služby spočívající ve vykonávání cest dopravním prostředkem k zajištění pravidelné přepravy zásilek. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit žalobci za tyto služby sjednanou odměnu, a to dle skutečně poskytnutého rozsahu služeb. To znamená, že odměna byla stanovena úkolově, a to v závislosti na množství skutečně přepravených zásilek a počtu souvisejících úkonů. Žalovaná popřela nárok žalobce na uhrazení výše označených faktur. Uvedla, že žalobce nijak nespecifikoval, nevysvětlil a nedoložil, co mělo být předmětem plnění, které žalované fakturami vyúčtoval, ani jak k fakturované částce dospěl, když ani ze samotného obsahu faktur není možné nijak určit, z jakého důvodu měl žalobci nárok na úhradu fakturovaných částek vzniknout. Není zřejmý ani rozsah prací údajně provedených žalobcem nad rámec pravidelných služeb sjednaných ve smlouvě, ani na základě jakého důvodu mělo být plněno. Žalobce měl přitom dle smlouvy vyúčtovat poskytnuté plnění způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti. Nárok žalobce je tedy dle žalované minimálně uplatněn předčasně, neboť žalobcem nebyl nijak specifikován předmět a rozsah poskytnutých plnění, stejně tak nebyl doložen důvod, na základě kterého mělo být žalobcem plněno. Kromě toho předmětné linky [číslo] byly dle dodatku [číslo] ke smlouvě žalobcem obsluhovány v rámci běžné přepravy a nemohlo se tak na uvedených linkách jednat o tzv. vícepráce. Dle žalované se ve skutečnosti žalobce svým nárokem nedomáhá úhrady za tvrzené vícepráce, ale ve skutečnosti se domáhá navýšení paušální odměny za řádné plnění, která byla sjednána ve smlouvě. Ze strany pana [celé jméno svědka] o tom sice bylo s žalobcem jednáno, pan [celé jméno svědka] však k takovým jednáním neměl zmocnění žalované a ke sjednání navýšení odměny nakonec nedošlo. Nadto i v případě víceprací systém žalované automaticky generoval podklady k fakturaci, v nichž byly zahrnuty i případně poskytnuté práce navíc - pokud v projednávané věci tyto podklady chybí, dokládá to, že plnění poskytnuto nebylo. Žalovaná závěrem odkázala na to, že u zdejšího soudu probíhá řada sporů mezi žalobcem a žalovanou a že otázka zániku smlouvy o provozu dopravního prostředku je předmětem jiného řízení a pro nyní projednávanou věc nemá tato žádný význam. Žalovaná tak z výše uvedených důvodů na označené faktury neplnila, a to ani po opakovaných urgencích, včetně kvalifikované výzvy předžalobní. Z provedeného dokazování bylo zjištěno:

3. Z nesporných tvrzení účastníků podložených smlouvou o provozu dopravního prostředku ze dne 22. 8. 2014 bylo zjištěno, že účastníci uvedeného dne uzavřeli smlouvu o provozu dopravního prostředku. Na jejím základě se žalobce zavázal provádět pro žalovanou cesty z depa žalované v [obec]. Ve smlouvě je mj. v čl. 4 odst. 3 uvedeno, že žalobce je povinen vyúčtovat svou odměnu na základě provedeného výkonu způsobem nevzbuzujícím pochybnosti tak, aby bylo zřejmé, jak k výši odměny dospěl, vždy do 3. dne následujícího kalendářního měsíce s tím, že odměna je splatná nejdříve po 30 kalendářních dnech ode dne, kdy vyúčtování (fakturu) obdrží objednatel, nejpozději však do 40 kalendářních dnů od obdržení faktury. Objednatel není povinen provozci proplatit tu část vyúčtované odměny, která nebude mít oporu ve skutečnosti nebo bude vyúčtována v rozporu s přílohou [číslo] nebo přílohou [číslo] této Smlouvy. Ke smlouvě bylo uzavřeno sedm dodatků. Z přílohy smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že upravuje způsob, jakým se stanovuje odměna provozce (žalobce).

4. Z dodatku ke smlouvě [číslo] ze dne 1. 10. 2017 bylo zjištěno, že tímto dodatkem se mj. mění znění přílohy [číslo] smlouvy a to způsobem, že na směrech (linkách) [číslo] náleží žalobci běžná odměna dle smlouvy a jejích příloh. Odměna na daných linkách činila 31 Kč za doručenou zásilku, 10 Kč za svezenou zásilku a 7 Kč za svoz do [anonymizováno] shopu žalované. Dále k odměně náležely další části jako palivový příplatek nebo příplatek za platbu kartou. Z příloh smlouvy [číslo] dodatků ke smlouvě [číslo] byl zjištěn obsah dalších ujednání mezi stranami, jakož i jejich změny a vývoj v průběhu času v návaznosti na uzavření předmětných dodatků.

5. Z pokynu provozního ředitele [anonymizováno] [číslo] z 24. 2. 2016 soud zjistil, že tímto pokynem se upravuje způsob aplikace a výpočtu palivového příplatku a odměny za platby kartou pro dopravce.

6. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 12. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce tímto dopisem požadoval po žalované úhradu nyní uplatněného nároku s tím, že v případě neuspokojení nároku se žalobce obrátí na soud.

7. Z emailu právního zástupce žalobce ze dne 20. 1. 2020 a repliky právního zástupce žalované bylo zjištěno, že žalobce sdělil, že nemůže přistoupit na návrh dohody o narovnání, neboť má nevypořádané pohledávky za žalovanou. Dále uvedl, že i pokud by pan [celé jméno svědka] překročil jeho zmocnění při jednání s žalobcem, nemůže to jít k žalobcově tíži. Právní zástupce žalované na danou zprávu reagoval tak, že žalobce tvrzené služby řádným způsobem nedoložil.

8. Ze záznamu komunikace žalobce s panem [celé jméno svědka] v aplikaci Whatsapp v období od 15. 4. 2019 do 13. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobce nejdříve komunikoval s panem [celé jméno svědka] o úhradě faktur, které se měly týkat řidiče [celé jméno svědka] a dále korekce linek. Ohledně řidiče [celé jméno svědka] se mělo dle zpráv žalobce jednat o 55 000 Kč, u korekce linek mělo jít o 14 000 Kč a o 7 000 Kč. Dále byla mezi konverzujícími řešena fakturace za provedené korekce linek. Pan [celé jméno svědka] v konverzaci opakovaně ujišťoval žalobce, že daná fakturace bude vyřešena. Dále byly v rámci konverzace řešeny další fakturace a pracovní záležitosti těchto osob a z obsahu konverzace nelze určit, k jakým plněním či otázkám se vztahují jednotlivé zprávy.

9. Ze záznamu komunikace žalobce s panem [celé jméno svědka] v aplikaci Whatsapp v období od 6. 3. 2019 do 13. 11. 2019 soud zjistil, že se týká používání skenerů a ceny, která má zá to být žalobci účtována. V závěru komunikace byly opět zmíněny faktury týkající se řidiče [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka] přislíbil jejich řešení.

10. Ze záznamu komunikace žalobce s panem [celé jméno svědka] v aplikaci Whatsapp v období od 20. 9. 2019 do 13. 11. 2019 bylo zjištěno, že se týká především faktur vztahujících se k řidiči [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka] v rámci konverzace žalobci přislíbil řešení daných faktur. V závěru žalobce uvádí, že už nechce faktury vztahující se k řidiči [celé jméno svědka], na to pan [celé jméno svědka] později reaguje, že to slíbil, takto platí.

11. Žalobce vystavil žalované následující faktury: -) dne 1. 4. 2019 fakturu [číslo] na částku 6 385 Kč, splatnou dne 25. 4. 2019, jako popis poskytnutého plnění je uvedeno: Kompenzace SO -) dne 1. 6. 2019 fakturu [číslo] na částku 55 106 Kč, splatnou dne 27. 6. 2019, jako popis poskytnutého plnění je uvedeno: korekce linek [číslo] a [číslo], korekce sobota -) dne 1. 8. 2019 fakturu [číslo] na částku 60 198 Kč, splatnou dne 29. 8. 2019, jako popis poskytnutého plnění je uvedeno: korekce 07/ 2019 12. Z objednávky ze dne 5. 6. 2019 a související faktury [číslo] bylo zjištěno, jak ve vzorovém případě vypadala objednávka a související fakturace služeb poskytnutých žalobcem. Na úvodní straně objednávky je uveden rozpis odměny za dopravné v období pondělí - pátek, dopravné za sobotu, výše palivového příplatku a příplatku za platbu kartou, výše bonusu/malusu, bonusu za ověření věku a výše mýtného. V detailním rozpisu objednávky jsou pak pro každý den a jednotlivý směr rozepsány poskytované služby u každého z řidičů - konkrétní počet balíků ke svozu, k rozvozu, k doručení, procento kvality doručení, procento plateb kartou atd. Na základě těchto položek je vždy vypočtena odměna za dopravné pro daný směr, v daném dni. Na samotné faktuře je pak poskytnuté plnění definováno jako: dopravné v období pondělí - pátek, dopravné za sobotu, palivový příplatek, příplatek za platbu kartou, poplatek za ověření věku. Fakturovaná částka odpovídá částce uvedené na objednávce.

13. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], narozeného 21. 7. 1987 bylo zjištěno, že v minulosti pracoval na pozici vedoucího Depa [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova], jednalo se o balíkové a paletové depo, nepracuje tam už asi dva a půl roku. Pracoval na pozici vedoucího depa v [obec] a systém práce žalované spočívá v tom, že jednotliví nasmlouvaní dopravci, mají za úkol po jednotlivých určitých trasách a oblastech zajistit zásilky nebo doručit zásilky, a on se v tomto směru ze strany žalované, o dopravce staral. Stávalo se, že byly sjednávány vícepráce, bylo to v případech, kdy došlo k výpadkům u řidičů nebo závadě na technice, případně pokud byla určitá linka příliš vytížená. Je možné, že ve vztahu k žalobci sjednal nějaké vícepráce, ale na konkrétní případ si nevzpomíná. Je pravda, že někdy v roce 2019 vyvstala situace, kdy nebyla proplacena nějaká sporná faktura žalobce, které se týkala i schůzka na centrále v [obec], kde se dozvěděl pan [celé jméno svědka] o tom, že daná faktura nebyla proplacena. Svědek neví přesně, o jakou fakturu šlo ani na jakou částku zněla, ale jednalo se o nějaké vícepráce odvedené právě na jeho pokyn a kvůli jeho postupu ta faktura nebyla vykázána. Nebyl si totiž jistý, jak bude uhrazena, nebo jak jí vykáže v reportingu a potom následně v controllingu. V roce 2019 probíhala fakturace tak, že na konci měsíce dle přehledu přijatých, přepravených a doručených zásilek svědek kontroloval faktury přepravců. Podklady pro fakturaci předával přepravcům on, na základě jeho informací a reportů. Zároveň v roce 2019 už pro fakturaci existoval automatizovaný systém, ale před rokem 2019 tomu tak nebylo a podklady předával přepravcům svědek, na základě údajů vedených v interním systému. Pokud se zadávaly vícepráce, tak nějakému dopravci tyto zadal a podle toho, jak byly zásilky doručeny, to potom spadalo do systému a v rámci reportu dával svědek podklady dopravci k fakturaci u víceprací. Ty zadané vícepráce za konkrétní měsíc se vždy objevily v přehledu odvedených prací za měsíc, což svědek potvrdil i s odkazem na vzorovou fakturu [číslo] související objednávku, provedené k důkazu dle odstavce 12 odůvodnění tohoto usnesení. Tato fakturace odpovídala způsobu, jakým měly být vícepráce vykazovány a zaznamenány. Uvedl také, že na schůzce v [obec] v roce 2019 se řešila situace, kdy on (svědek) ujednal nějaké zvýšení cen s žalobcem, ale smluvně to nebylo v pořádku a nebylo to zajištěné smlouvou, netuší, o kolik se jednalo peněz, ale ví, že pan [celé jméno svědka] byl kvůli tomu naštvaný. Na dané schůzce v [obec] pak měla být řešena právě otázka zvýšení ceny za práci žalobce a proplacení faktury, která byla vystavena na základě tohoto zvýšení cen.

14. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], narozeného 30. 12. 1967 bylo zjištěno, že pro žalobce vykonává poradenskou činnost a spravuje mu podklady pro fakturace. Pro žalovanou pracoval asi dva roky, nejdříve v [anonymizováno] v [obec], a potom na pozici řízení depa balíků v [obec], od roku 2018 pro žalovanou nepracuje a pracuje jako OSVČ. Svědek uvedl, že za kvalitu přepravy zásilek [anonymizováno] odpovídá vedoucí depa. Pokud se někde nakupila práce, tak se to operativně řešilo s přepravcem a v takovém případě se řešila i otázka navýšení ceny a to zajišťoval vedoucí depa ve vztahu k dopravcům. Ty vícepráce byly v podstatě otázka dohody vedoucího depa s přepravcem. Pokud jde o zadání víceprací a jejich ocenění, tak je to v dispozici a v kompetenci vedoucího depa, který má zase ve vztahu ke svým nadřízeným nějaké mantinely, takže to vyjednává s dopravci on, stanoví i ceny těch víceprací, je to o domluvě, když vedoucí depa v nouzové situaci nabízí dopravci cenu za případné vykonání vícepráce. První kontaktní osoba s přepravcem je vedoucí depa. Pokud je dotazován na nějaké neproplacené faktury žalobce, ve vztahu k žalované, tak si myslí, že došlo k tomu, že pan [celé jméno svědka], slíbil nějaké odměnění víceprací, ale neměl to řádně konzultované se svým vedením. Jednalo se tedy o faktury za jaro 2019, kde byly naslibované nějaké zaplacené vícepráce a byly fakturovány a nebyly proplaceny a projednávaly se pak na schůzce v ústředí, kde byl přítomen svědek pan [celé jméno svědka], pan [celé jméno svědka] a žalobce [příjmení] dotazu žalobce uvedl, že situace byla taková, že pokud byly potřeba nějaké vícepráce, byl osloven panem [celé jméno svědka] a fakturace pak byla třeba řešena i tak, že se linka fakturovala normálně, a poté se fakturovalo něco bokem jako vícepráce a tam se stanovovaly ceny dle částky, kterou nabídl vedoucí depa. Vícepráce byly zaznamenávány v podkladech pro fakturaci. Svoji privátní evidenci, z níž by mělo být patrné zda žalobce skutečně provedl práce, které fakturoval, svědek nemá, ale evidence by měla být na straně žalované, protože balíčky jsou elektronicky sledovány a pokud řidiči práci odvedli, tak by to žalovaná měla mít ve své evidenci. Pro žalobce nikdy faktury nevystavoval, to si dělá dopravce sám. Svědek se nikdy nesetkal se situací, kdy by dopravce vykazoval nějaké fiktivně odvedené práce, takové situace prakticky nemohou nastat, protože balíčky jsou sledovány v elektronickém systému.

15. Z výslechu svědka pana [celé jméno svědka], narozeného dne 19. 3. 1983 bylo zjištěno, že v roce 2019 pracoval pro žalovanou na pozici provozního ředitele, pro žalovanou pracuje i nadále. V srpnu 2019 se spolu s žalobcem a pány [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] zúčastnil schůzky, na níž se projednávala situace týkající se faktur, jejichž proplacení žalobce požadoval. Mělo dojít k nějakým ujednáním mezi panem [celé jméno svědka] a žalobcem o provedení nějakých prací, nevybavuje si už přesně jejich rozsah, ale pan [celé jméno svědka] se svědkovi zmínil, že ty práce byly odvedené. Podle vzpomínek svědka se mělo ze strany žalobce jednat o uplatňování zaplacení nějakých prací, které byly provedeny nad rámec standartního procesu. Mělo jít o požadavek úhrady nějakých faktur, neví, kolik jich bylo, ani o jakou částku se jedná. Svědek se věcí následně přestal zabývat, protože měl za to, že v rámci Whatsappové komunikace žalobcec svůj požadavek odvolal.

16. Z úseku audionahrávky předložené žalobcem bylo zjištěno, že v úvodu přehrávané stopáže si žalobce stěžuje, že fakturoval nějaké korekce a ty nejsou nikým propláceny, má se přitom jednat o 3 faktury. Na to pan [celé jméno svědka] sděluje, že se jedná z jeho strany o pochybení, a že se bude snažit linky narovnat, přičemž je otázka, jak jsou tyto linky rentabilní. K tomu žalobce uvádí, že ty korekce nejsou nijak vysoké, ale že korekce dostal schválené od vedoucího. Na to pan [celé jméno svědka] konstatuje, že se tedy žalobce s panem [celé jméno svědka] dohodli na tom, že nějaké linky budou postavené na paušálu. Na to pan [celé jméno svědka] uvádí, že by se mělo jednat o 3 měsíce, žalobce dodává, že teď by to měl být čtvrtý měsíc. Na to se pan [celé jméno svědka] ptá, proč to není zachycené ve smlouvě, kterou by měl podepisovat on (pan [celé jméno svědka]) a že to vypadá tak, že nová smlouva (její dodatek) vůbec není podepsán, a proto se ptá, z jakého důvodu? Na to pan [celé jméno svědka] uvádí, že předmětem diskuze je smlouva, která aktuálně není podepsaná. Žalobce pak sděluje, že částka, která je předmětem diskuse, v současné chvíli dosahuje více jak 100 000 Kč. Pak je na nahrávce opět řešena renatiblita daných linek. Dále nějaká osoba, nejspíše žalobce, na nahrávce uvádí, že je už odevzdané kontrolní hlášení a z toho důvodu nemůže faktury„ vyhodit“ protože finanční úřad by se pak zajímal o žalovanou. Pak jsou opět řešeny korekce a zda jsou zahrnuty ve vystavených fakturách. Žalobce říká, že tam nejsou zahrnuty. Na to pan [celé jméno svědka] sděluje, že slíbil, že to„ pořeší“, k čemuž ale nedošlo, což je jeho chyba. Ta předmětná faktura teď leží a je sporná, proto nemůže být proplacena. Na to pan [celé jméno svědka] uvádí, že se věc teď dostala k němu s tím, že jde o 120 000 Kč a co s tím teď má on dělat? Má to dát ze svého? On neví, co má dělat s tím, že jde o 120 000 Kč, na kterých se žalobce a pan [celé jméno svědka] dohodli bez vědomí pana [celé jméno svědka] a bez jakéhokoliv záznamu o ujednání. Žalobce pak říká, že věc řešil s panem [celé jméno svědka], ale že mu peníze nepřišly a poslední fakturu musel vyhodit z kontrolního hlášení. Situace ohledně faktur je pak diskutujícími chvílemi řešena, přičemž co přesně který z přítomných říká, není z nahrávky seznatelné. Z této nezřetelné fáze konverzace však vyplývá, že žalobcem měla být vystavena„ sólo“ faktura. Ta se dle pana [celé jméno svědka] nedostala do schvalovacího procesu a v takovém případe je k ničemu. Na to se žalobce ptá, co s tím má dělat? Pan [celé jméno svědka] uvádí, že to proberou po schůzce. Závěrem je na nahrávce řešena situace okolo řidiče [celé jméno svědka], který měl vyrobit určitou finanční ztrátu. Tato věc měla být řešena policií.

17. Po právní stránce soud věci posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), když ke všem rozhodným okolnostem došlo za jeho účinnosti.

18. Podle § 2582 o. z., smlouvou o provozu dopravního prostředku se provozce zavazuje přepravit náklad určený objednatelem a k tomu účelu vykonat alespoň jednu předem určenou cestu, anebo vykonat ve smluvené době větší počet cest, jak to objednatel určí, a objednatel se zavazuje zaplatit provozci odměnu.

19. Podle § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

20. Podle § 166 odst. 1 a 2 o. z., právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

21. Podle § 566 odst. 2 o. z., při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

22. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce za dobu trvání smlouvy o provozu dopravního prostředku poskytoval žalované mimo služeb sjednaných ve smlouvě také vícepráce či tzv. korekce linek, při nichž zajišťoval rozvoz zásilek nad rámec služeb sjednaných ve smlouvě, a to zejména za situace výpadků na straně ostatních dopravců či v případě technických poruch. Tuto praxi mezi stranami má soud jednoznačně za prokázanou zejména z provedených výslechů, kdy svědecké výpovědi jsou ve vzájemném souladu a pochází od osob, které zastávaly ve struktuře žalované společnosti řídící pozice. V případě víceprací byly tyto služby nad rámec smlouvy běžně sjednávány s pověřeným zaměstnancem žalované, který zastával pozici vedoucího depa. Vedoucí depa v těchto případech také sjednával odměnu, která přepravci za vícepráce náleží. Co se týče konkrétního žalobou uplatněného nároku, zde při zjišťování skutkového stavu soud vyšel z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že si je vědom toho, že žalobci zadal v roce 2019 z pozice vedoucího depa nějaké vícepráce, za něž žalobce následně vystavil faktury, u kterých došlo k problémům s jejich úhradou, resp. faktury nebyly uhrazeny. Svědek [celé jméno svědka] totiž nevěděl, jak příslušné faktury vykázat v interním účtovacím systému a tato situace později vzbudila nelibost u výše postaveného zaměstnance žalované - provozního ředitele pana [celé jméno svědka]. Sám pan [celé jméno svědka] si dle jeho výpovědi pamatuje, že svědek [celé jméno svědka] měl v předmětném období od žalobce objednat nějaké práce, které byly následně dle sdělení pana [celé jméno svědka] žalobcem skutečně provedeny a žalobce se na jejich základě domáhal úhrady příslušných faktur. Z toho má soud za prokázané, že ze strany žalobce došlo v roce 2019 k blíže nespecifikovanému plnění, které bylo učiněno nad rámec smlouvy o provozu dopravního prostředku a za které žalobci nebyla poskytnuta odměna.

23. Žalované se sice dodatkem [číslo] ke smlouvě podařilo prokázat, že předmětné linky, jichž se měly vícepráce týkat ([číslo]) byly v daném období součástí standardních tras, které žalobce na základě smlouvy běžně obsluhoval. Z důkazů se podává, že i zaměstnanci žalované nyní žalované plnění označovali jako„ korekce“ či„ vícepráce“, tedy úkony jdoucí nad rámec rozsahu plnění sjednaného ve smlouvě. S tím koresponduje (doplněné) tvrzení žalobce, že vícepráce byly ve skutečnosti pouze poskytnuty řidiči, kteří běžně jezdili na linkách [číslo] ale v případě těchto víceprací vykonali cesty, které byly provedeny nad rámec smluvních ujednání.

24. Všichni vyslechnutí svědci uvedli, že se v roce 2019 uskutečnila schůzka mezi žalobcem a svědky [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a totožným způsobem vypověděli, co bylo jejím podstatným obsahem. Z toho má soud za prokázané, že audionahrávka provedená k důkazu zachycuje obsah právě této schůzky, jíž se v roce 2019 zúčastnily osoby uvedené v předchozí větě. Žalovaná ve vztahu k nahrávce uvádí, že na schůzce bylo řešeno pouze a výlučně navýšení paušální složky odměny žalobce, kdy tato paušální výše byla sjednána ve smlouvě a jako taková mohla mít měněna pouze písemným dodatkem. Dle žalované se pak na schůzce mělo ukázat, že o tomto navýšení paušálu jednal s žalobcem pan [celé jméno svědka], který k tomu však neměl zmocnění ze strany žalované a k uzavření příslušného dodatku ke smlouvě pak nedošlo. Soud došel ke skutkovému závěru, že nahrávka skutečně zachycuje jednání o navýšení paušálu i to, že k smluvnímu ujednání o jeho zvýšení nedošlo, dále však nahrávka dle názoru soudu jednoznačně zachycuje také odlišnou část konverzace, týkající se provedených korekcí. To vyplývá zejména z toho, že žalobce v pozdější části říká, že korekce nejsou zahrnuty v dosavadních fakturách a pan [celé jméno svědka] na to sděluje, že to je jeho chyba, že slíbil, že věc vyřeší a že k tomu nedošlo. Tento skutkový závěr je zcela souladný se svědeckou výpovědí pana [celé jméno svědka], který při výslechu uvedl, že žalobci slíbil řešení neproplacených faktur. V průběhu nahrávky se opakovaně zmiňuje, že se jedná o 3 faktury ve výši okolo 120 000 Kč. Konečně i svědek [celé jméno svědka] při výslechu uvedl, že mu pan [celé jméno svědka] měl sdělit, že žalobce provedl určité práce nad rámec standardního procesu.

25. Žalovaná má pravdu v tom, že žalobce přesně nespecifikuje a nedokládá rozsah a konkrétní obsah všech jednotlivých plnění, která byla ve svém součtu podkladem pro vystavení předmětných faktur za vícepráce. Lze přisvědčit i argumentaci, že veškeré poskytnuté plnění na základě písemné smlouvy o provozu dopravního prostředku mělo být žalobcem fakturováno způsobem nevzbuzujícím pochybnosti. Soud však po provedeném dokazování na dohodu účastníků o vícepracích nepohlíží jako na plnění poskytované na základě písemné smlouvy nad rámec sjednaných cest, či snad jako na dodatek či modifikaci smlouvy o provozu dopravního prostředku. Soud na ujednání účastníků o plnění označovaném jako vícepráce pohlíží jako na samostatnou smlouvu uzavřenou mezi účastníky v daném případě ústně. Na tomto závěru nic nemění to, že sami účastníci dohody o vícepracích považovali za jakousi nadstavbu písemné smlouvy či snad její modifikaci nebo doplnění, neboť soud jejich souhlasné projevy vůle posoudil podle jejich skutečného obsahu, kdy tyto projevy vůle naplnily všechny nezbytné náležitosti smlouvy o provozu dopravního prostředku, jak jsou uvedeny v dalším odstavci odůvodnění rozsudku, případně přinejmenším naplnili požadavky kladené na tzv. inominátní smlouvu dle § 1746 odst. 2 o. z., která se svým obsahem velmi blížila smlouvě o provozu dopravního prostředku. Ostatně ze samotné písemné smlouvy o provozu dopravního prostředku vyplývá, že tato smlouva může být měněna pouze na základě písemných dodatků, tedy nemůže být měněna či doplňována ústně ani v jiné nepísemné formě. Písemná smlouva dále specifikuje rozsah cest vykonávaných přepravcem odkazem na přílohu [číslo] kde je rozsah plnění stanoven vymezením jednotlivých směrů (linek), které jsou definovány pomocí poštovních směrovacích čísel. Dle písemné smlouvy (čl. 2) má žalobce provádět cesty v takto určeném rozsahu a dle sjednaného harmonogramu. Všechny cesty provedené na daných linkách ve sjednaných časech tedy byly řádným a pravidelným plněním a v takovém případě se nemohlo jednat o žádné vícepráce, tedy o plnění jdoucí nad rámec smlouvy, v tomto bodě soud s žalovanou souhlasí. Písemná smlouva však neobsahuje žádné ustanovení o tom, že by na základě této smlouvy mohlo docházet k plnění jdoucímu nad rámec rozsahu ujednaného v čl. 2, tedy neobsahuje žádné ujednání o vícepracích. Pokud pak přesto bylo plněno nad rámec rozsahu sjednaného ve smlouvě, nemohlo se jednat o plnění poskytnuté na základě dané smlouvy, neboť smlouva jakékoliv vícepráce neupravuje a nezakotvuje ani možnost vícepráce sjednat. Pokud by takovéto ujednání mělo být do smlouvy doplněno, muselo by se tak stát písemně.

26. Jestliže mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v obecné rovině ke sjednávání plnění označovaných jako vícepráce mezi účastníky běžně docházelo, dle provedeného dokazování se tak dělo na základě ústních smluv, kterými byly v daných případech vícepráce sjednány. Tento závěr je podpořen i tím, že účastníci si odměnu za tato plnění sjednávali vždy pro konkrétní případy individuálně s vedoucím depa. Nevycházeli tak z písemné smlouvy a jejích příloh, v nichž bylo odměňování velmi podrobně upraveno. Jestliže tedy rozsah víceprací i odměna za jejich poskytnutí byly vždy sjednávány individuálně a způsobem odlišným od smlouvy, nelze pak usuzovat na to, že účastníci se danými projevy vůle snažili neformálně modifikovat písemnou smlouvu, která může být měněna pouze písemně. Byť výhradu písemné formy je možno opustit i pozdější ústní dohodou stran (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019), v dané věci tomu tak nemohlo být, neboť vůle stran v těchto případech nesměřovala k opuštění požadavku písemné formy. Strany si tedy v těchto případech sjednávaly ve skutečnosti závazek nový, neboť jejich souhlasné projevy vůle naplňovaly podstatné náležitosti nové smlouvy o provozu dopravního prostředku, kterými jsou a) určení dopravního prostředku, přičemž postačí vymezení druhové, (b) určení jedné nebo více cest nebo smluvené doby, (c) závazek provozce přepravit náklad určený objednatelem a k tomu účelu vykonat alespoň jednu předem určenou cestu, anebo vykonat ve smluvené době větší počet cest a (d) úplatnost přepravy (viz HRÁDEK, Jiří. Smlouvy o přepravě v občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2017 str. 206 - 211). I pokud by snad u dané ústní smlouvy některá z náležitostí smlouvy o provozu dopravního prostředku chyběla, bylo jasně prokázáno, že mezi stranami došlo minimálně k uzavření smlouvy inominátní, v níž byla jasně ujednána povinnost žalobce poskytnout plnění (cesty dopravním prostředkem či„ vícepráce“) a povinnost žalované zaplatit za to žalobci sjednanou odměnu.

27. Pokud pak pověřený zaměstnanec žalované sám uvedl, že předmětné vícepráce u žalobce objednal, přičemž i v minulosti žalobci vícepráce opakovaně zadával, neměl žalobce důvod pochybovat o rozsahu zmocnění zaměstnance k takovému jednání a daný zaměstnanec v tom případě účinně zastupoval žalovanou dle § 166 o. z., a to i při sjednávání výše odměny žalobce. Byla tak potvrzena i zavedená praxe stran, k níž soud přihlédl při posuzování předmětného právního jednání dle § 556 odst. 2 o. z.

28. Žalobce v dané věci skutečně ani netvrdí, jaká byla zcela konkrétní ujednání o obsahu předmětných víceprací a jaký byl přesný rozsah poskytnutých plnění. Úspěšně však prokazuje, že existoval právní důvod, na jehož základě mělo být plněno (ústní smlouva), že plněno bylo a že byla sjednána odměna za provedené cesty. To je dle názoru soudu dostatečně prokázáno výpověďmi zaměstnanců žalované a předloženou audionahrávkou, kdy všechny tyto důkazy jsou spolu v souladu, vzájemně se doplňují a podávají věrohodný obraz o skutkovém ději. [jméno] o sobě by provedené důkazy nebyly způsobilé výše uvedené okolnosti prokázat, jejich ucelený řetězec však podává důvěryhodný obraz o skutkovém stavu. Soud považuje výpovědi všech svědků za věrohodné, a to včetně výpovědi pana [celé jméno svědka], který v současné době působí jako zaměstnanec žalobce. Výpověď pana [celé jméno svědka] totiž toliko potvrdila okolnosti uváděné dalšími dvěma svědky ohledně běžného režimu fungování depa žalované a režimu sjednávání víceprací. Tento svědek vypověděl, že si nepamatuje na konkrétní okolnosti vztahující se k uplatněnému nároku, ale především popsal běžný režim fungování zásilkové přepravy v depech žalované a jeho výpověď je konzistentní s výpověďmi ostatních svědků. Zaměstnanec, který odměnu za vícepráce s žalobcem běžně sjednával pak i poté, co žalobce plnění poskytl, vůči žalobci potvrdil existenci jeho nároku. S ohledem na to, že tento úkon nebyl učiněn v písemné formě, nemůže se jednat o uznání dluhu dle § 2053 o. z., jedná se však dle soudu o významný důkaz o tom, že právě takováto odměna byla mezi účastníky ujednána ve smlouvě o vícepracích a že plnění skutečně poskytnuto bylo. Žalovaná argumentovala, že poskytnutí plnění nebylo prokázáno, neboť v daném případě nebyly doloženy žádné podklady pro fakturaci, které jsou jinak automaticky generovány ze systému žalované ke všem poskytnutým plněním. Poskytnutí plnění však lze prokázat i jiným způsobem, včetně svědeckých výpovědí a předložené audionahrávky, které ve svém souhrnu prokazují, že plněno bylo, byť neprokazují přesný rozsah plnění. Požadavky na fakturaci, které žalovaná vyvozuje z písemné smlouvy, se dle názoru soudu na ústní smlouvu v takovém rozsahu neuplatní.

29. Žalobce v řízení nemusel prokazovat, co přesně plnil, ale pouze že: 1) měl platný titul, na jehož základě mělo být plněno, 2) plněno skutečně bylo a 3) za poskytnuté plnění byla sjednána odměna v žalované výši. Byť tedy žalobcem nebyly předloženy důkazy k prokázání zcela konkrétního rozsahu provedených víceprací (např. předávací protokoly o předání jednotlivých balíku či data ze skenerů zásilek, případně podklady z elektronického systému žalované), povedlo se žalobci prokázat splnění všech tří výše uvedených podmínek. Pokud žalovaná namítá, že žalobce netvrdil ani neprokazoval způsob, jakým byla výše jeho odměny vypočtena, pak soud uvádí, že to pro úspěch žalobce nebylo nezbytné. Z provedených důkazů vyplývá, že příslušný zaměstnanec žalované potvrdil výši sjednané odměny žalobce právě v částce, která je uplatněná touto žalobou a za té situace se není nutné zabývat tím, jaký přesný vzorec byl k výpočtu použit. Postačí zjištění, že právě takováto výše byla mezi stranami sjednána, což má soud za prokázané zejména z úseku audionahrávky, kde jsou ze strany provozního ředitele zmiňovány korekce v částce okolo 120 000 Kč.

30. Jelikož je žalovaná v prodlení úhradou předmětných faktur, přiznal soud žalobci v souladu s § 1968 o. z. také zákonný úrok z prodlení z dlužných částek, a to ode dne následujícího po splatnosti každé z faktur až do zaplacení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

31. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.)

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 765 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 085 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121 689 Kč sestávající z částky 5 980 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., konkrétně: a. převzetí právního zastoupení b. předžalobní výzva c. žaloba d. 3x účast na ústních jednáních konaných ve dnech 14. 10. 2021, 24. 2. 2022, 7. 4. 2020 Žalované dále náleží šest paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a výsledná výše nákladů řízení tak odpovídá součtu částek 35 880 Kč (5 980 * 6), 1 800 Kč (6 * 300 Kč) a 6 085 Kč na soudním poplatku.

Poučení