8 C 92/2021 - 211

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B], 2. [Jméno advokáta C], [Anonymizováno] bytem [Adresa advokáta C] pro určení neplatnosti právního jednání - závěti takto:

Výrok

I. Určuje se, že dědičkou po zůstaviteli [jméno FO], narozeném [datum], posledně bytem [adresa], zemřelém [datum], je [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], bytem [adresa].

II. Žalovaná 1. je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 40 529,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce [Jméno advokáta A], advokáta.

III. Žalovaná je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 16 982 Kč a dále ve výši 2 420 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku nebo samostatného usnesení, při souběhu lhůt platí lhůta pozdější.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne [datum] návrh, kterým se domáhala, aby soud určil, že žalobkyně a žalovaný 2. jsou dědici po [jméno FO], nar. [datum], zemřelém [datum] (dále jen „zůstavitel“), když k podání návrhu byli vyzváni usnesením soudního komisaře, který projednává pozůstalost po zůstaviteli. Žalobkyně se dědického práva domáhala s odůvodněním, že závěť zůstavitele ze dne [datum] je neplatná, neboť zůstavitel nebyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu v době jejího pořízení schopen posoudit své jednání, nebyl schopen právně jednat. Jeho mentální vývoj byl zaostalý, měl trvale sníženou inteligenci, měl výrazně snížené schopnosti posoudit důsledky svého chování, své jednání ovládnout a byl osobou lehce zmanipulovatelnou ze strany třetích osob. Naléhavý právní zájem spatřovala v tom, že pouze po vyslovení neplatnosti závěti soudem určením, kdo je dědicem po zůstaviteli, bude možno pokračovat v řízení o určení právního vztahu, které bylo zahájeno zůstavitelem u zdejšího soudu, kdy se domáhal vrácení nemovitých věcí, které převedl na žalovanou [Anonymizováno]. Poukázala na to, že necelý týden po sepsání závěti uzavřel dne [datum] zůstavitel s [Anonymizováno] darovací smlouvu ohledně nemovitých věcí. Sám pak podal k soudu žalobu, kterou se domáhal jejich vrácení. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 5196/2016.

2. Žalovaná 1. s návrhem nesouhlasila a navrhovala jeho zamítnutí s tím, že závěť byla sepsána u notáře, který neměl jakékoliv podezření na nezpůsobilost zůstavitele, znalecký posudek předložený žalobkyní spadá do jiného časového období. Ona se o zůstavitele starala, prala mu, uklízela, poskytovala veškerou péči na rozdíl od jeho dětí. Sestra zůstavitele [jméno FO] je iniciátorkou současného jednání žalobkyně, které vede proti její osobě. Zůstavitel nebyl omezen ve svéprávnosti a zcela rozeznával veškeré úkony, které činil. Namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně pro podání žaloby, neboť žalovaný 2. se k návrhu nepřipojil a sám žalobu nepodal, poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 251/2022.

3. Žalovaný 2. sám žalobu nepodal, k návrhu žalobkyně se nepřipojil. Podal pouze odvolání, jak bude níže popsáno.

4. Rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud prvního stupně žalobě vyhověl a určil výrokem I., že žalobkyně je dědičkou po zůstaviteli, žalobu co do určení, výrokem II. zamítl návrh na určení, že žalovaný 2. je dědicem po zůstaviteli a výrokem III. rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku podali odvolání všichni účastníci, žalobkyně do výroku II. a III., žalovaná 1. do výroku I. a II. a žalovaný 2. do výroku II. do výroku Odvolací soud rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] potvrdil rozsudek zdejšího soudu co do zamítnutí učení žalovaného 2. dědicem, dále soud vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s tím, aby po vyslechnutí osob, které se se zůstavitelem stýkaly v předmětné době, bude-li třeba, zhodnotil jeho stav znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

5. Pokud jde o zamítavý výrok týkající se žalovaného 2., uvedl odvolací soud, že se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat určení, že žalovaný 2. je dědicem po zůstaviteli, pokud on sám žalobu z odkazu podle ust. § 170 z.ř.s. nepodal. Z procesní opatrnosti však soud i nadále jednal i s žalovaným 2. a to z důvodu, že žalobkyně zcela správně směřovala žalobu proti všem účastníkům dědického řízení. Žalovaný 2. se z jednání [datum] omluvil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.

6. Po provedeném dokazovaní vzal soud za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav věci:

7. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že zůstavitel byl otcem žalobkyně a žalovaného 2. [Jméno advokáta C]. Dne [datum] pořídil závěť formou notářského zápisu u notářky [tituly před jménem] [jméno FO], kterou odkázal svůj veškerý majetek, zejména nemovitosti v k.ú. [adresa], žalované 1. [Anonymizováno] a pro případ, že by tato nedědila, ustanovil náhradní dědičkou její dceru [jméno FO], a pokud by tato nedědila, tak její potomky. Notářským zápisem z [datum] učinil prohlášení o vydědění dětí a ze dne [datum] vydědění dětí odvolal (oboje sepsáno u notáře [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]).

8. Projednáním pozůstalosti byla zdejším soudem pověřena jako soudní komisař notářka [tituly před jménem] [jméno FO]. V průběhu pozůstalostního řízení došlo mezi účastníky ke sporu ohledně platnosti závěti zůstavitele ze dne [datum]. Kdyby nebylo závěti, po zůstaviteli by dědily děti zůstavitele jako zákonní dědici. Zůstavitel však podle notářského zápisu dědictví závětí odkázal žalované 1. [Anonymizováno], následně vydědil děti jako neopominutelné dědice a později vydědění odvolal. Protože zákonná dědička namítala neplatnost závěti, odkázal je soudní komisař podle ust. § 170 odst. 1 z.ř.s. usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], k podání žaloby na určení, že jsou dědici. K tomu měli lhůtu tři měsíce. Žalobkyně podala žalobu včas.

9. Darovací smlouva uzavřená formou notářského zápisu dne [datum] sepsaná u notáře [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], se týká darování stejných nemovitých věcí, které jsou předmětem závěti z [datum], zůstavitelem žalované Halině Klimeshavě. 10. [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla ve zprávě ze dne [datum], že zastaviteli byla na základě zdravotní dokumentace z roku [Anonymizováno] diagnostikována [Anonymizováno]. Obvodní lékařkou byl v listopadu [Anonymizováno] odeslaný na psychologické vyšetření se závěrem aktuálně testově rozumové schopnosti v pásmu [podezřelý výraz] Jedná se o osobu lehce ovlivnitelnou a manipulovatelnou.

11. Podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] vypracovaného pro [Anonymizováno] zůstavitele, je otec (zůstavitel) symplexní osobnost s hluboce podprůměrnými rozumovými schopnostmi, se sklonem k impulzivním reakcím, které není schopen spolehlivě racionálně kontrolovat. V závěru znalkyně uvedla, že dosud nebyly vytvořeny podmínky pro vytvoření pozitivního vztahu mezi dětmi a otcem.

12. V lékařské zprávě [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] je uvedeno, že aktuální intelektuální výkon zůstavitel byl popsán jako mírně nevyrovnaný, pohybuje se mezi pásmem [podezřelý výraz]. Má relativně dobrý početní úsudek a vizuomotorickou koordinaci, velmi slabé jsou paměť pro číselné řady a praktický úsudek, neví si spolehlivě rady v sociálních situacích. Není schopen předvídat důsledky svého chování a je zvýšeně ovlivnitelný.

13. Usnesením zdejšího soudu č.j. [spisová značka], že bylo zastaveno řízení [Anonymizováno] mezi v daném řízení žalobkyní [Jméno žalobkyně] a žalovaným zůstavitelem.

14. Usnesením zdejšího soudu č.j. [spisová značka], že bylo zastaveno řízení [Anonymizováno] mezi v daném řízení žalovanou [Jméno žalobkyně] a zůstavitelem coby žalobcem. V protokolu o jednání ve věci sp.zn. [spisová značka] dne [datum], zůstavitel potvrdil, že má vysoký zůstatek na vkladní knížce a sdělil soudu, že prostředky průběžně používá na opravy rodinného domu, který má v úmyslu darovat svým dětem.

15. Soud zjistil z protokolu sepsaného notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], že žalovaná 1. uvedla, že všechny věci uvedené v seznamu jí byly zůstavitelem ústně darovány za jeho života a bylo jí řečeno při sepisu darovací smlouvy notářem v [Anonymizováno], že jelikož žila se zůstavitelem – dárcem delší dobu, jak jeden rok a z tohoto důvodu je spolužijící osobou, nepodléhá darovaní dani z příjmu. Dále uvedla, že na seznamu movitých věcí chybí myčka, která jí byla darována taktéž.

16. Žalovaná 1. uvedla ve svém účastnickém výslechu, že se se zůstavitelem občas potkávali u lékařky, později v práci. To ještě nebyli kamarádi, velcí kamarádi byli až od roku 2015. Je pravda, že i on jí chodil pomáhat. Sám chtěl něco dělat. Sehnala mu nového očního lékaře. Jednou šli za jeho synem, aby se o otce staral, když už jim platil celý život výživné. Protože dětem už daroval byt, syn řekl, že on se sestrou po otci nic nechtějí. To zůstavitel slyšel. Nemovitosti jí chtěl darovat sám, že si to zaslouží, neslibovala mu, že s ním bude bydlet. Věděla, že je sepsána závěť v její prospěch a darovací smlouva se sepsala proto, že zůstavitel chtěl mít jistotu. Listiny jí dal, nenechal si je. Zřejmě ho napadlo, aby případně dědila i dcera žalované 1., která sem jezdívala.

17. Žalobkyně uvedla ve svém účastnickém výslechu, že některé věci ví od svých příbuzných, vztah rodičů by domluvený, otec žil se svojí maminkou, ta ho vedla, odevzdával jí výplatu, byl finančně negramotný. Krátce žil s její matkou ve [Anonymizováno] [adresa], ale jeho matka jej zase ovlivnila, peníze jí dával pro ostatní příbuzné. Opravy řešila vždy matka zůstavitele. Žalobkyně byla u otce jednou na návštěvě, říkal, ať se o něj jde starat, že jí za to dá barák. Když žádal o snížení výživného uvedl, že mu to poradila paní na sociálním, když přišel o práci. Babička s ním vždy vše vyřizovala, na úřadech a podobně. Důchod mu vyřizovala paní [jméno FO].

18. Ve výzvě z [datum] adresované žalovanou 1. zůstaviteli, mu sdělovala písemně, že: neboť s ní již delší dobu odmítal komunikovat, že bez jejího vědomí vyměnil křidlice na střeše domu, zdůraznila, že je ona je vlastníkem domu a žádala, aby se nedopouštěl jednání, které může ohrozit její majetek. Toto chtěla se zůstavitelem projednat, ale on se vyhýbá kontaktu a odmítá ji vpustit do domu. Mrzí jí, že jí odmítl pozvání na Štědrý večer. V případě způsobení škody na nemovitých věcech, které jsou jejím majetkem, bude po zůstaviteli požadována úhrada škody.

19. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že byla sestrou zůstavitele. O projednávané věci hovořila pouze s bratrem, který za ní přišel s tím, že daroval rodinný dům a pozemky, protože nechtěl zůstat sám. Její bratr byl jednoduchý, nikdy nedokázal úplně rozpoznat, co dělá. V domě žil s matkou do roku [Anonymizováno], kdy zemřela. Pokud potřeboval, sestra mu pomáhala, například s jednáním na úřadech. Asi po dvou letech se s ní nechtěl bavit, nestýkali se. Přišel za ní až po podpisu darovací smlouvy, chtěl zařídit vrácení nemovitostí. S dětmi měl vztah složitý, mluvil však o nich v dobrém. Mrzelo ho, že se nestýkají, zlobil se na jejich pěstounku. Nikdy nemluvil o tom, že by dům neměly zdědit děti, domnívá se, že nevěděl, co podepsal, sám si věci na úřadech nikdy nevyřizoval. Dům mu někdy po roce [Anonymizováno] darovali rodiče. Ona navrhovala, aby vydědění odvolal a zůstavitel souhlasil. Za [tituly před jménem] [jméno FO], advokátem šel nejprve sám, ale advokát mu zřejmě nerozuměl, zůstavitel nemluvil souvisle, nedokázal vysvětlit, oč se jedná, pouze říkal „řekněte jí, ať mi to vrátí“. S bankami sám zůstavitel nejednal, jednou sepsal nějaké pojištění a ona to doplácela, řešila. Muselo se mu říct, aby zaplatil domovní daň. Než zemřel, záchranku mu volala ona, zařizovala a platila pohřeb. Žalovaná 1. mu zřejmě občas pomohla, s tím, že on pak musel pomoci jí. V roce 2019 byl domě velký nepořádek, nakoupené, zabalené a nepoužívané spotřebiče, například myčka, aniž by v domě byla tlaková voda. Domnívá se, že vůle zůstavitele byla, aby majetek připadl dětem. Zůstavitel pracoval u společnosti [právnická osoba], poté v [Anonymizováno] a u [Anonymizováno]. Staral se o svou maminku, nakoupil a nachystal jídlo, věci na úřadech vyřizovala maminka. Opravy domu mu vždy musel zařizovat někdo jiný, byl manuálně zručný, ale někdo mu musel ukázat postup. Svědkyně s ním vyřizovala zrušení účtů. Pokud mu svědkyně zařídila práci, tak mu poté v kanceláři pomohli vyplnit, co bylo třeba. Víceméně to bylo domluvené dopředu, věděli, jak na tom je.

20. Svědek [jméno FO] uvedl, že zůstavitel do [Anonymizováno] nastoupil, když zrušili [Anonymizováno], poslali ho k nim z úřadu práce. Údajně mu měla práci sehnat sestra, ale ta to neudělala. Povídal, že se musí starat o maminku, stěžoval si. Rozumově na tom byl normálně. Nic nikomu neodmítl, práci vykonával, měl velkou sílu, byl aktivní, jednou mu chlapi řekli, že svědek má dceru, že by si ji mohl namluvit, on postával před domem, řekli, že v žádném případě, že by to mohla být jeho dcera, tuto jeho dceru předtím neznal. Svědek vezl zůstavitele, když si vyřizoval důchod, paní ho pozvala dovnitř, byly tam nějaké nesrovnalosti, řekli, že měl neschopenku, pak asi důchod dostal. Jiného jeho jednání svědek přítomen nebyl. Dále něco řešil něco na městském úřadě ohledně očkování psa, který byl maminky, bylo potřeba něco zaplatit. Zůstavitel se tam rozčílil, bouchl do stolu, rozbil si ruku. Vídali se i poté, co skončil v práci, byl velice ochotný něco udělat, sám se nabídl, přišel a rád pomohl, pomáhal třeba panu [Anonymizováno], jeho matka měla nájemní smlouvu s družstvem, pan [jméno FO] chtěl hospodařit na těch polích, tak mu zůstavitel řekl, ať si pole vezme. Družstvo to pak zjistilo, on dostal pokutu, protože to bylo bez výpovědi, pan [jméno FO] mu nájem neplatil, na to si zůstavitel stěžoval, že mu nic nedal. Svědek s ním pak jel do družstva. Tam si zůstavitel vyřídil novou nájemní smlouvu, dostal slušný nájem a svědek ho tam pouze dovezl, vyřídil si to sám. Jet situaci vyřídit do družstva napadlo svědka. Svědek se domnívá, že právního jednání byl schopen, když si to vyřídil právě s tímto družstvem. Než šel na operaci s očima, uložil si už svědka hotovost téměř [částka], uváděl, že mu tam prý sourozenci chodili krást, a tak svědek koupil trezor, zabudoval se u něho doma, doklady od trezoru dal svědek žalované. Zůstavitel chtěl písemné potvrzení o převzetí peněz, které navrhl svědek. Přivezl peníze ještě s nějakým kamarádem panem [Anonymizováno]. Nápad dát k svědkovi peníze byl zůstavitele, dále měl nějaké problémy s vodou v domě, stěžoval si, že mu neteče, proto svědek požádal pana [Anonymizováno], to je vodař, který to tam nějak vyřešil, žádal jej svědek, protože zůstavitel nevěděl, za kým má zajít.

21. Svědek [jméno FO] uvedl, že se zná s panem [jméno FO], přítelem žalované a přes něj se seznámil se zůstavitelem, znal jej dva nebo tři roky před smrtí. Vídali se buď u [jméno FO] na návštěvě, nebo za svědkem všichni tři jezdili, bavili se o tom, že by mu zůstavitel v sezóně pomohl s bramborami. Zůstavitel uvedl, že rád, byl to hodný pán. K závěti se rozhodl asi proto, že ho rodina neznala. Svědek byl zvědavý na ten jeho dům, po jeho smrti se tam byl podívat, překvapilo jej, jaký tam měl pořádek, žalovaná se o něj starala, uklízela mu tam, což řekla svědkovi sama žalovaná měla rovněž klíče od domu asi už před jeho smrtí. Žalovaná a její přítel hovořili o tom, že měl zůstavitel úspory, dívali se do trezoru a tam nic nebylo.

22. Svědek [jméno FO] uvedl, že je manžel žalované, znal zůstavitele asi od roku 2015. Zůstavitel pomáhal i panu [jméno FO], svědek už měl špatnou kyčel, a tak jej požádal o pomoc, chodil k nim a žalovaná 1. mu vařila, uklízela, nakupovali spolu, pomáhali si v neděli jezdili všichni tři na výlety. Když u nich pracoval zůstavitel na zahradě, tak se radil, jak co má udělat, jinak se se svědkem neradil, vše projednával s žalovanou 1., která mu chodila uklízet, klíče nejprve neměla, potom jí je dal. On se stále chtěl smířit s dětmi, jednou svědek zůstavitele a žalovanou 1. dovezl k dětem, čekal v autě, syn zůstavitele řekl, že už zůstavitele nechce vidět a že ho nepotřebují, tak mu to alespoň popsal zůstavitel. Dále měl syn uvést, ať si s domem dělá, co chce. Pak se domluvila schůzka s notářkou a sepsal se to, poté zůstavitel říkal, že závěti moc nevěří, a tak mu svědek poradil, ať jde jinam, třeba do [Anonymizováno]. Žalovaná 1. tam chodila se zůstavitelem. Darovací smlouvu inicioval zůstavitel. Bylo mu jedno, kam se pojede na výlet, nechtěl být doma sám, pokud mu doma něco nefungovalo, tak to obstarali oni nebo on sám. K výzvě, kde žalovaná 1. vyzývá zůstavitele, aby na domě nic nedělal, svědek uvedl, že tou dobou už se nevídali, protože na něj začala tlačit jeho rodina kvůli darování. Žalovaná 1. měla složku, ve které měla lékařské zprávy zůstavitele, ta složka zůstala u nich, v ní byl i ten první dopis od rodiny, jednou chtěl jet zůstavitel sám na kole do [adresa], a tak mu žalovaná 1. tu složku dala a on už jí nevrátil, více jí neviděli, dál k nim nechodil, ani složku už nedonesl.

23. Svědek [jméno FO] uvedl, že zůstavitele znal dlouhé roky, ale nebyla to nějaká blízká známost, myslí si, že dělal v [Anonymizováno] a pak v [Anonymizováno], měl nějaký úraz. Zůstavitel za svědkem přišel, aby mu pomohl vyplnit nějaké papíry, které mu přišly, tak mu tam napsal, co a jak. Zůstavitel se ptal, co s tím. On mohl psát, ale nevěděl, jak to vyplnit. Byl to dobrý chlap, byl hloupý, všem pomáhal a od každého se nechal „oblbnout“, i svědkovi dvakrát nebo třikrát pomohl, on byl takový velký dobrák. Pak se začal svědkovi vyhýbat, neviděl ho asi půl ruku a poté se svědek dověděl, že zemřel. S ničím dalším se s ním neradil. Papíry, které mu pomohl vyplnit, to byl normální formulář, tři papírky, bylo tam bydliště a takové obyčejné věci. Zůstavitel neříkal svědkovi, co má vyplnit.

24. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstavitel trpěl celoživotně duševní poruchou, nevyrovnanými rozumovými schopnostmi sníženými na hranici lehké mentální retardace, jeho osobnost byla simplexní, zvýšeně ovlivnitelná, měl trvale sklon ne reagovat impulsivně. Při vyšetření v jeho 64. letech se objevila i ulpívavost svědčící pro organické poškození mozku, nešlo tedy o duševní chorobu v užším slova smyslu, poruchy intelektu a osobnosti vedly k podstatnému snížení jeho ovládacích a rozpoznávacích schopností. Nelze předpokládat, že by zůstavitel v plné šíři byl schopen chápat zápisy v uvedených dnech, a to jak prohlášení o vydědění, tak i odvolání vydědění, rovněž nebyl schopen plně předvídat důsledky svého jednání, jeho jednání bylo podstatně ovlivněno celoživotně nižším intelektem, impulsivitou a zvýšenou ovlivnitelností. Nejde jen o jednání při sepisech závěti, ale i při uzavření či rozvodu manželství, při hodnocení vztahu k dětem, se kterými neměl kontakt již od jejich školních let, nebo při vyřizování úředních záležitostí, posuzovaný v předmětné době užíval pouze kombinaci léků ovlivňujících vyšší krevní tlak, které neovlivnily jeho vnímání. Světlé chvilky u zůstavitele vyloučit nelze. Dokumentace měl znalec pro své závěry dostatek. Snížená byla i schopnost zůstavitele vyhodnotit konkrétní právní jednání i jeho důsledky. Totéž platí pro schopnost chápání daňové problematiky. Ke svým zjištěním znalec dospěl na základě podkladů uvedených v kapitole 1. posudku, a to dokumentace praktické lékařky, zpráv nemocnic [adresa] a [adresa], psychologického vyšetření a opakovaného dalšího znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Informace od sestry zůstavitele byly pro závěry znalce podružné, charakterizovaly spíše osobnost posuzovaného než mentální retardaci. Bral v úvahu, že byla jedním z lidí, kteří na něj nahlíželi jiným způsobem, jako jeho sestra a příbuzná. Pokud znalec použil termín, "nelze předpokládat" na straně 7 znaleckého posudku, použil jej po prostudování celé dokumentace jako opatrnější výraz, protože se jednalo o posmrtnou dokumentaci, výraz "v plné šíři" byl použit v souvislosti takové, že zůstavitel nebyl zcela schopen pochopit smysl smluv a jejich změn, včetně jejich důsledků. Normální člověk, pokud něco podepíše, ví co činí, a ví to "v plné šíři". Impulsivita znamená rychlou schopnost rozhodovat se pro momentální nápad, projevuje se v celém životě zůstavitele. Ani tak však nebyl schopen domyslet důsledky svého jednání. Je k tomu třeba přičíst jeho zvýšenou ovlivnitelnost, rozhodovací schopnost však impulsivita snižuje. Starat se o trezor či si ho pořídit, to mohl zůstavitel při svém intelektu zvládnout, je to však něco jiného než řešit otázky dědictví a majetku v souvislosti s dětmi. Znalec neví, jak zůstavitel podával své matce léky, ale jednoduché jednání jako brát léky se liší od rozhodování, zda se něco daruje, či někoho vydědí, právní jednání je složitější záležitost než podávání léků či řízení auta. Přesnou hranici toho, čeho byl zůstavitel ještě schopen stanovit nelze.

25. Při hodnocení důkazů postupoval soud tak, že hodnotil každý důkaz zvlášť a zároveň všechny důkazy ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty.

26. Tvrzení žalované 1. jsou mnohdy nevěrohodná. Např. u notářky [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] tvrdila, že spolu se zůstavitelem žili po dobu delší jednoho roku, musela to tvrdit i vůči finančnímu úřadu, pokud neplatila darovací daň (č.l. 137 spisu [spisová značka]). U jednání soudu dne [datum] naopak zdůrazňovala, že se zůstavitelem nikdy nežila a ani to neměla v úmyslu. Uváděla, že byli nejprve „kamarádi“ a poté „velcí kamarádi“. Notářce rovněž sdělovala, že jí zůstavitel měl darovat veškeré věci, nejen nemovitosti, včetně myčky. Tato skutečnost dokresluje, že žalovaná 1. využívala rozumového stavu zůstavitele a kupovala si jeho prostřednictvím věci pro sebe (viz skutečnost zjištěná z výslechu [jméno FO], že v domě zůstavitele nebyla tlaková voda pro připojení myčky).

27. Nevěrohodnost celé situace jednání žalované 1. zneužívající rozumové úrovně zůstavitele. Dokládá i sepis darovací smlouvy krátce po sepisu závěti i uvedení dcery žalované 1. do závěti. Skutečnost, že chování žalované 1. k zůstaviteli po darování nemovitostí a sepsání závěti rozhodně nebylo vstřícné, bylo naopak nemravné, dokresluje samotnou žalovanou 1. předložená výzva z [datum], ve které mu vytýká opravy na nemovitosti, kde bydlel a zdůrazňuje, že ona je majitelkou.

28. Svědkyni [jméno FO] hodnotí soud jako svědkyni velmi věrohodnou, sama nemá žádný majetkový zájem na výsledku jednání, je zjevné, že se vždy snažila svému bratrovi pomoci. Zároveň z jejích sdělení jednoznačně vyplývá velká ovlivnitelnost zůstavitele, neschopnost si zařizovat sám složitější věci, dále určitý pocit osamocení a smutek nad tím, že neměl kontakty s dětmi. Nevyplývá však, že by jeho skutečným přáním bylo děti vydědit a nezanechat jim rodinný majetek. Koresponduje to i s tím, jak probíhala dřívější řízení o výživném a co v nich zaznělo, totiž že dům hodlá zůstavitel zanechat dětem. Řízení byla vždy zastavena pro zpětvzetí (ať zůstavitelem nebo žalobkyní), nejednalo se tedy o žádná konfliktní řízení s vyhrocenými vztahy. Přesto však její svědectví soud hodnotí jako důkaz podpůrný.

29. Rovněž se jeví jako věrohodní svědci pan [jméno FO] a pan [jméno FO], kteří nejsou v blízkém vztahu k účastníkům, kteří popsali zůstavitele jako člověka velmi ochotného, manuálně zručného, ale zároveň se sníženou schopností řešit samostatně závažnější problémy. [jméno FO] popsal, jak nechal užívat pole panem [Anonymizováno], aniž by mu za to hradil nájemné a zároveň si neuvědomil, že je již má pronajaté družstvo. [jméno FO] rovněž kontaktoval vodaře, zůstavitel nevěděl, na koho se obrátit. [jméno FO] zase popsal jeho neschopnost vyplnit i jednoduchý formulář, uvedl, že byl dobrák a snadno se nechal ovlivnit (doslova „oblbnout“).

30. Ne příliš věrohodný svědek [jméno FO], coby manžel žalované 1., zarážející je mimo jiné to, jak popisoval, že jim zůstavitel nevrátil zdravotní dokumentaci, je zvláštní, že se u nich vůbec nacházela zdravotní dokumentace zůstavitele, nedává ani logiku, proč by ji měl vracet. Opět to dokresluje ovlivnitelnost zůstavitele a jeho ne zcela racionální uvažování.

31. Znalecký posudek je v souladu s lékařskými zprávami, které soud laicky detailně nehodnotil, ale shromáždil je právě jako podklad pro znalecké zkoumání i se zprávami od praktické lékařky a zprávou a posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a rovněž s výslechy svědků [jméno FO] a [Anonymizováno]. Tyto důkazy soud hodnotí jako stěžejní.

32. V návaznosti na výše uvedené soud tedy učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Zůstavitel daroval vyjmenované nemovitosti, včetně domu, v němž bydlel, žalované 1., a to formou notářského zápisu dne [datum] sepsaného u notáře [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Před uzavřením uvedené darovací smlouvy, dne [datum], zůstavitel pořídl závěť formou notářského zápisu u notářky [tituly před jménem] [jméno FO], kterou odkázal svůj veškerý majetek žalované 1. a pro případ, že by tato nedědila, ustanovil náhradní dědičkou její dceru [jméno FO], a pokud by tato nedědila, tak její potomky. Poté, ještě za života zůstavitel sám činil kroky k určení vlastnictví darovaných nemovitostí, tedy k jejich navrácení, o čemž se svěřil své sestře, která mu po smrti rodičů pomáhala a které se svěřil i s tím, že dům a pozemky daroval, protože nechtěl zůstat sám. Žalovaná 1. poskytovala zůstaviteli občasnou pomoc, stýkali se. Zůstavitel trpěl lehkou mentální retardací, byl neschopný dohlédnout důsledků svého jednání, a přitom byl značně ovlivnitelný, manipulovatelný. Ještě za svého života se pak snažil převod nemovitostí zvrátit, než však bylo o jeho žalobě rozhodnuto, zemřel. Přes schopnost některé jednoduší věci zařizovat či obstarat nedokázal zůstavitel plně dohlédnout důsledky svého jednání, byl impulzivní, zvýšeně ovlivnitelný (např. když mu nějací muži řekli, že pan [jméno FO] má dceru, kterou by si mohl „namluvit“, rovnou postával u nich před domem). Při řešení různých situací potřeboval dopomoc, impuls či nasměrování od jiné osoby (pan [jméno FO] jej navedl na řešení situace s nájemní smlouvou s družstvem, pan [jméno FO] mu pomáhal vyplnit formuláře, sestra jej musela upozornit na nutnost platby daně z nemovitosti).

33. Podle ust. § 1494 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, závěť neplatná. Podle ust. § 581 věty druhé o.z. neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle odůvodnění rozsudku Nejvyššího soud České republiky č.j. 21 Cdo 5196/2016 k posouzení neplatnosti právního úkonu (závěti) učiněného v duševní poruše ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. postačí, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy, a tudíž nemusejí být zcela vymizelé. § 170 z.s.ř. V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.

34. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že návrh je důvodný. Předmětem řízení bylo prokázání toho, zda byl zůstavitel způsobilý dne [datum] pořídit závěť, přičemž soud dospěl k závěru, že (nejen) v době pořízení závěti zůstavitel s ohledem na svou značnou ovlivnitelnost, sníženou inteligenci, duševní poruchu spočívající v lehké mentální retardaci a neschopnost předvídat důsledky svého chování nebyl způsobilý k právnímu jednání. Skutečnost, že ke dni sepisu závěti nebyl omezen ve svéprávnosti rozhodnutím soudu, sama o sobě toto jednání platným nečiní. Rozhodující je v tomto směru skutečnost, že zůstavitel byl v dlouhodobě (a to právě včetně doby pořízení závěti) stižen duševní poruchou – mentální retardací, a že tato jeho duševní porucha měla podstatný vliv na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Podle názoru soudu jsou neplatná všechna právní jednání zůstavitelem učiněná, byť nejsou předmětem tohoto řízení. Zůstavitel vzhledem ke svému duševnímu stavu nemohl platně sepsat ze stejných důvodů jako závěť ani vydědění, jeho odvolání ani darovací smlouvu. Duševní schopnosti zůstavitele byly vlivem lehké mentální retardace podstatně sníženy, což postačuje pro závěr o neplatnosti učiněného právního jednání. Zůstavitel ostatně později ještě za života sám činil kroky k určení vlastnictví darovaných nemovitostí, tedy k jejich navrácení, byť i pro podání žaloby jednání platí totéž, co pro ostatní právní jednání, a takové jednání mohlo být následně zhojeno procesními prostředky (ustanovením opatrovníka pro řízení). Soud pokládá za věrohodné a logické, že se se svou pochybností o darování svěřil své sestře a že byly činěny kroky k jeho nápravě.

35. Soud je přesvědčen, že byť je předmětná závět sepsaná formou notářského zápisu a po formální stránce náležitosti závěti splňuje, nesplňuje již náležitosti závěti po stránce skutkové a z hlediska platného projevu vůle zůstavitele, neboť zůstavitel nebyl schopen právně jednat v důsledku duševní poruchy. Soud tak shledal neplatnost závěti podle ust. § 581 o.z. neboť zůstavitel nebyl s ohledem na značnou ovlivnitelnost, sníženou inteligenci, duševní poruchu spočívající v lehké mentální retardaci a neschopnost předvídat důsledky svého chování k právnímu jednání způsobilý. Zůstavitel nebyl zcela orientován a nebyl si plně vědom toho, co projevuje a zejména nedokázal plně domyslet důsledky svého jednání.

36. Žaloba byla podána včas a vůči správnému okruhu účastníků podle §170 z.ř.s.

37. Pokud jde o usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 251/2022, na něž poukazovala žalovaná 1., to se týká řízení nikoliv podle výzvy podle ust. § 170 z.ř.s., ale o určovací žalobu podle ust. § 80 o.s.ř. Nicméně v usnesení je vyslovený závěr, že žaloba má směřovat proti všem dědicům, a tato podmínka byla i v tomto řízení naplněna, žalobkyně podala žalobu proti žalované 1. i žalovanému 2. Na tom nic nemění skutečnost, že část žaloby co do určení, že je dědicem žalovaný 2. byla zamítnuta. Žalovaná se domáhá určení, že je dědičkou po zůstaviteli, proti správnému okruhu účastníků a žaloba tak byla podána správně i z hlediska aktivní legitimace.

38. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a to vůči žalované 1. Žalovanému 2. soud náhradu nákladů žalobkyně neukládal za užití § 150 o.s.ř., když žalovaný 2. byl zahrnut mezi účastníky z procesní opatrnosti žalobkyně, což učinila v jeho prospěch, přičemž v průběhu řízení vyplynulo, že byť se žalobkyně dědictví domáhá a žalovaný 2. nikoliv, nejsou vzájemně ve sporu, a tedy není důvodu, proč by měl žalobkyni nahrazovat její náklady řízení. Vzhledem k uvedenému účastenství žalovaného 2. v řízení i jeho faktické pasivitě má současně soud za to, že zamítnutí části návrhu žalobkyně výrokem II. představuje pro žalobkyni toliko nepatrný neúspěch ve věci, a proto jí podle § 146 odst. 3 o.s.ř. byla přiznána plná náhrada nákladů.

39. Náhradu nákladů řízení soud přiznal ve výši vypočtené z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“). když se v daném řízení nejedná o dědické řízení vedené podle z.ř.s., nýbrž řízení civilní, jehož předmětem je určení právního vztahu. Samotné určení, že žalobkyně je dědičkou, není penězi ocenitelné, a v dané věci je proto nutno vycházet z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 a.t. (srov. nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 1052/21 ze dne 14. 9. 2021). Soud tedy žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů ve výši celkem 40 529,61 Kč (výrok III.). Uvedená částka je složena z náhrady soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, ze zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč, a odměny za právní zastoupení ve výši celkem 33 529,61 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny za deset úkonů právní služby ve výši 10 x 2 500 Kč, tj. 25 000 Kč (přípravu a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, účast na soudním jednání konaném dne [datum], odvolání ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum] od 8:25 hod. do 10:28 hod., tj. 2 úkony, účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum]; odměna a paušální náhrada nebyly přiznány za odůvodnění odvolání ze dne [datum], neboť tyto skutečnosti mohly být uvedeny již v samotném odvolání, a dále za závěrečnou řeč ze dne [datum], neboť ta mohla být učiněna při jednání konaném téhož dne), paušální náhrady hotových výdajů spojených s uvedenými úkony ve výši 3 000 Kč (10x 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t.), dále cestovného ve výši 383,57 Kč za cestu k jednání dne [datum] z [adresa] a zpět, tj. [Anonymizováno] km, osobním automobilem zn. [Anonymizováno] o kombinované spotřebě 5,3 l/ 100 km dle doloženého technického průkazu vozidla, při ceně motorové nafty 36,10 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 4,7 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), cestovného ve výši 814,02 Kč za cestu k jednání dne [datum] z [adresa] a zpět, tj. [Anonymizováno] km, osobním automobilem zn. [Anonymizováno] o kombinované spotřebě 5,3 l/ 100 km dle doloženého technického průkazu vozidla, při ceně motorové nafty 44,10 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 5,2 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 467/2022), cestovného ve výši 437,16 Kč za cestu k jednání dne [datum] z [adresa] a zpět, tj. [Anonymizováno] km, osobním automobilem zn. [Anonymizováno] o kombinované spotřebě 5,3 l/ 100 km dle doloženého technického průkazu vozidla, při ceně motorové nafty 44,10 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 85/2023 Sb.), cestovného ve výši 407,34 Kč za cestu k jednání dne [datum] z [adresa] a zpět, tj. [Anonymizováno] km, osobním automobilem zn. [Anonymizováno] o kombinované spotřebě 5,3 l/ 100 km dle doloženého technického průkazu vozidla, při ceně motorové nafty 34,40 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 191/2023 Sb.), cestovného ve výši 887,52 Kč za cesty k jednáním dne [datum] a dne [datum] z [adresa] a zpět, tj. [Anonymizováno] km, osobním automobilem zn. [Anonymizováno] o kombinované spotřebě 5,3 l/ 100 km dle doloženého technického průkazu vozidla, při ceně motorové nafty 38,70 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 5,60 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), dále z částky 2 600 Kč, která představuje náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. za 26 započatých půlhodin po 100 Kč (4 započaté půl hodiny za každou cestu k jednání z [adresa], tj. celkem [hodnota] půl hodina za 5 jednání, a 6 započatých půlhodin za cestu k jednání z [adresa]). Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Náhradu nákladů řízení ve výši 40 529,61 Kč je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovaná 1. povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).

40. Neúspěšná žalovaná 1. je povinna uhradit náklady státu podle ust. § 148 o.s.ř. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za podaný znalecký posudek v celkové výši 21 892 Kč. Tato částka znalci byla vyplacena co do 5 000 Kč ze zálohy složené žalobkyní, co do 16 892 Kč ze státních prostředků. Dále usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odměně znalce za účast u jednání a to částkou 2 420 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci po vyhlášení rozsudku, a to dne [datum]