8 C 96/2018-90

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro - o zaplacení částky 1 751 467 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 1 751 467 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 751 467 Kč od 2. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 113 546,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1 751 467 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je insolvenčním správcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], IČO [číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“ nebo„ [právnická osoba]“), která dne 29. 6. 2012 uzavřela jako zhotovitel smlouvu o dílo s žalovanou jako objednatelem. Smlouva byla v letech 2013 2014 doplněna o 4 dodatky. Předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení stavebních a montážních prací v rámci projektů realizovaných na území obce Mělník. Celková cena díla byla stanovena na 17 514 676 Kč. Dle dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo došlo k úpravě podmínek fakturace tak, že z poslední zhotovitelem vystavené faktury bude odečteno zádržné ve výši 10 % z ceny celého díla, tedy částka ve výši 1 751 467 Kč. Zádržné se mělo stát splatným uplynutím 36 měsíců ode dne předání díla, tj. po uplynutí záruční doby. Dílo bylo předáno dne 30. 6. 2014 a záruční doba tak skončila dne 30. 6. 2017. Na doplatek ceny díla vystavila [anonymizováno] dne 25. 9. 2014 fakturu znějící na částku 4 007 008 Kč, splatnou dne 25. 10. 2014. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 15. 10. 2014 byl zjištěn úpadek žalované a byl na ni prohlášen konkurs. Záruční doba skončila dne 30. 6. 2017 a následujícím dnem (1. 7. 2017) se zádržné stalo splatným. Přes zaslanou předžalobní upomínku žalovaná neuhradila na žalovanou částku ničeho a žalobce se jí tak jako insolvenční správce [anonymizováno] domáhá touto žalobou.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Učinila nesporným, že mezi stranami byla uzavřena v žalobě označená smlouva o dílo a že záruční doba na dílo uplynula dnem 30. 6. 2017. Popřela však, že by žalobci (resp. [anonymizováno]) vůbec vznikl tvrzený nárok. Nárok na úhradu zádržného žalobce dovozuje z čl. 3 .2.2 smlouvy o dílo, dle kterého je zádržné:„ splatné ve lhůtě 36 měsíců ode dne předání Díla Zhotovitelem Objednateli, nebude-li Objednatelem použito dále uvedeným způsobem. Zádržné je Objednatel oprávněn použít na případné vady a nedodělky Díla anebo škody vzniklé v souvislosti s prováděním či nikoli řádným provedení m Díla vzniklé či zjištěné v záruční lhůtě, které by nebyly Zhotovitelem na základě reklamace Objednatele řádně a včas odstraněny.“ Žalovaná u žalobce uplatnila celkem 4 reklamace vad díla. V případě první reklamace se na žalovanou dne 24. 3. 2015 obrátil vlastník díla (město Mělník) s výzvou k odstranění vad zhotovené vozovky. Žalovaná tuto vadu reklamovala dopisem ze dne 7. 4. 2015 u žalobce, který vadu dopisem ze dne 13. 4. 2015 uznal, avšak neodstranil. Žalovaná proto zadala opravu vady [právnická osoba] [právnická osoba], které za odstranění vady uhradil částku 146 228 Kč. Dále se na žalovanou obrátili manželé [jméno], kteří reklamovali vady vodovodní jímky dodané na jejich pozemek. Žalovaná vadu reklamovala dopisem ze dne 30. 5. 2016 u žalobce, který dopisem ze dne 16. 6. 2016 vzal vadu na vědomí, ale uvedl, že ji není schopen odstranit. Žalovaná tak zadala opravu vady stejné společnosti jako minule a za provedené práce jí uhradila částku ve výši 110 575 Kč. S třetí reklamací se na žalovanou obrátila [právnická osoba], která reklamovala vady vztahující se k vodoměrné šachtě. Žalovaná vyzvala dne 3. 10. 2016 žalobce k nápravě a upozornila jej na možnost užití zádržného k úhradě vzniklých nákladů. Žalobce na výzvu nereagoval a žalovaná nechala vadu odstranit a za to uhradila [právnická osoba] [právnická osoba], částku ve výši 207 019 Kč Poslední reklamace spočívala v rozsáhlém porušení podmínek pro uložení rozvodu plynu, které bylo tak podstatné, že daná část díla je nezpůsobilá k řádnému užívání a je fakticky neopravitelná. Dopisem ze dne 28. 6. 2017 byla tato vada reklamována vůči žalobci, a žalovaná rovněž uplatnila slevu z ceny této části díla, a to ve výši 100 %, tj. v částce 1 471 063 Kč, která odpovídá dílčí ceně díla, která byla ze strany [anonymizováno] za tuto část díla účtována. Stejným dopisem byla vůči [anonymizováno] uplatněna náhrada škody ve výši 380 535 Kč s příslušenstvím, která vznikla v důsledku stavební činnosti [anonymizováno], která prováděla hutnící práce, při nichž vznikaly vibrace, které poškodily budovy manželů [příjmení], nacházející se na vedlejších pozemcích. Poté, co manželé tuto škodu uplatnili vůči žalované, vyzvala žalovaná [příjmení] k její náhradě, a to již zmíněným dopisem ze dne 28. 6. 2017 [anonymizováno] oba nároky z dopisu ze dne 28. 6. 2017 neuznala. S ohledem na to, že žalovaná uhradila na odstranění vad vzniklých v záruční době částku přesahující výši zádržného, nemohl [právnická osoba] vůbec vzniknout nárok na zaplacení zádržného.

3. Žalobce v replice na vyjádření žalované zejména uvedl, že nárok na zaplacení zádržného [právnická osoba] vznikl bez ohledu na to, zda [anonymizováno] jako zhotovitel odstranila vady díla. Sjednané zádržné představuje toliko odložení splatnosti dané částky a nárok na její úhradu vznikl bez ohledu na uplatněné reklamace a bez ohledu na to, zda byly vady odstraněny. Žalovaná mohla toliko její (případnou) pohledávku z vad díla započíst oproti pohledávce [anonymizováno] na úhradu zádržného. S ohledem na to, že na [anonymizováno] byl v roce 2014 prohlášen konkurs, se však takové započtení stalo nepřípustným, resp. pohledávka žalované mohla být toliko přihlášena do insolvenčního řízení, k čemuž však nedošlo. Tvrzení žalované o tom, že zádržné použila na odstranění reklamovaných vad, bylo v době podání tohoto vyjádření zcela nekonkrétní.

4. Žalovaná později uvedla, že u žalované částky se jedná o tzv. pozastávku sjednanou ve smlouvě o dílo a v případě použití těchto finančních prostředků na odstranění vad díla se tak nemůže jednat o započtení.

5. Řízení bylo na základě usnesení ze dne 9. 4. 2020 přerušeno, do skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl projednán nárok manželů [příjmení] na zaplacení škody ve výši 380 535 Kč vůči žalované. Toto řízení bylo skončeno schválením smíru, v němž se účastníci řízení dohodli, že žalobci (manželé [anonymizováno]) nepožadují po žalované žádné z plnění z titulu žalobou uplatněného nároku a zavazují se žalované uhradit náklady řízení. V nynějším řízení bylo po právní moci usnesení o schválení daného smíru dále pokračováno. Provedeným dokazováním bylo zjištěno:

6. Ze smlouvy o dílo ze dne 10. 1. 2013 ve znění 4 dodatků ze dne 10. 1. 2013, 18. 7. 2013, 1. 11. 2013, 17. 4. 2014 a nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi [anonymizováno] jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem. Dílo spočívalo ve stavbě splaškové kanalizace včetně přípojky, vodovodu včetně přípojky, plynovodu včetně přípojek a dešťové kanalizace, a to včetně zajištění veškeré dodavatelské činnosti a zpracování veškeré potřebné dokumentace a dalších činností. Konkrétní rozsah díla byl stanoven v přílohách díla. Cena díla ve znění uzavřených dodatků odpovídala částce 17 514 676 Kč. Dílo bylo předáno dne 30. 6. 2014 záruční doba byla sjednána po dobu 36 měsíců od předání díla. V čl. 3 a násl. smlouvy se uvádí:„ Smluvní strany se dohodly, že Cena nemusí být Objednatelem zaplacena v termínu splatnosti faktury dle předchozího odstavce a v případě, kdy nebude uhrazena Objednatelem celá Cena uvedená ve faktuře dle č. III. odst. 3.1 této smlouvy uhradí objednatel Cenu díla následujícím způsobem (splatnost): 3.2.1 Objednatel bude hradit cenu díla, sníženou o zádržné ve výši 10 % z Ceny díla, postupně (…)“. V čl. 3 .2.2 smlouvy pak stojí:„ Zádržné je sjednáno ve výši 10 % z Ceny Díla a je splatné ve lhůtě 36 měsíců ode dne předání Díla Zhotovitelem Objednateli, nebude-li Objednatelem použito dále uvedeným způsobem. Zádržné je Objednatel oprávněn použít na případné vady a nedodělky Díla anebo škody vzniklé v souvislosti s prováděním či nikoli řádným provedeným Díla vzniklé či zjištěné v záruční lhůtě, které by nebyly Zhotovitelem na základě reklamace Objednatele řádně a včas odstraněny.“ 7. Z faktury č. 101410044 bylo zjištěno, že [anonymizováno] touto fakturou vyúčtovala žalované provedené stavební práce v období od 1. 11. 2013 do 30. 4. 2014 a v období od 1. 5. 2014 do 30. 6. 2014. Hodnota prací je ve faktuře stanovena celkovou částkou ve výši 4 167 720 Kč, od níž je odečteno zádržné ve výši 1 751 467 Kč a dále částka za opravu kabelů ve výši 160 712 Kč. K úhradě tak byla vystavenou fakturou požadována částka ve výši 2 255 541 Kč. Faktura byla vystavena dne 25. 9. 2014, splatnost byla stanovena na 25. 10. 2014.

8. Ze zjišťovacího protokolu ze dne 30. 6. 2014 bylo zjištěno, že předchozí fakturace ceny díla byla učiněna fakturami znějícími na částky ve výši 4 636 288 Kč, 5 148 698 Kč a 3 561 970 Kč. Dílo bylo daného dne (dle protokolu) předáno bez vad a nedodělků, protokol byl podepsán oběma smluvními stranami, resp. jejich zástupci.

9. Z rekapitulace stavebních objektů a provozních souborů byly zjištěny bližší okolnosti vztahující se k ceně dílčích stavebních činností prováděných na základě smlouvy o dílo.

10. Z rozhodnutí insolvenčních soudů bylo především zjištěno, že [právnická osoba] se ke dni 21. 1. 2015 octila v úpadku spojeném s prohlášením konkursu.

11. Z dopisu žalované ze dne 7. 4. 2015 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že tímto dopisem žalovaná vůči žalobci (resp. [anonymizováno]) uplatnila vady reklamované městem Mělník, týkající se stavby vozovky. Z emailu ze dne 24. 3. 2015 bylo zjištěno, že tímto emailem město Mělník předmětné vady uplatnilo vůči žalované. Z dopisu žalobce ze dne 13. 4. 2015 bylo zjištěno, že uvedené vady uznává a řeší jejich reklamaci se subdodavatelem. Z faktury č. 2015 -031 vystavené [právnická osoba] [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“ nebo„ [právnická osoba]“) dne 1. 12. 2015 bylo zjištěno, že je fakturováno provedený opravy asfaltu v částce 146 228 Kč, splatné dne 10. 12. 2015. Ze souvisejícího zjišťovacího protokolu bylo zjištěno, jakou jaký je rozklad fakturované částky. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že částka ve výši 146 228 Kč byla uhrazena 3. 12. 2015 12. Z reklamace žalované ze dne 30. 5. 2016 bylo zjištěno, že daným dopisem reklamovala vady, které vůči ní byly uplatněny manželi [příjmení]. Uplatněné vady se týkaly vodovodní jímky. Žalovaná si nechala zpracovat rozpočet prací odstranění vad, který určil částku na opravu ve výši 111 000 Kč. Ze souvisejícího emailu manželů [příjmení] bylo zjištěno, že tímto emailem uplatnili reklamaci vůči žalované, přičemž přílohou připojili fotografie zjištěné vady. Z dopisu žalobce ze dne 16. 6. 2016 bylo zjištěno, že na majetek [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] byl prohlášen konkurs a tato opravu vodoměrné šachty proto neprovede. S ohledem na konkurs [právnická osoba] pak tato není schopna reklamaci sama ve vlastní režii řešit. Kvůli konkursu pak žalovaná nemá být oprávněna jakoukoliv část zádržného započíst vůči její pohledávce za žalobcem a bude proto muset zádržné v celé výši vyplatit žalobci. Z faktury na opravu vodoměrné šachty vystavené dne 19. 8. 2016 [právnická osoba] bylo zjištěno, že zní na částku 110 575 Kč, splatnou dne 29. 8. 2016. Z připojeného krycího listu rozpočtu bylo zjištěno, jaký je rozklad fakturované částky. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že platba byla ze strany žalované provedena dne 29. 8. 2016.

13. Z reklamace ze dne 3. 10. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná tímto dopisem uplatnila vůči žalobci vady vodoměrné šachty, původně reklamované společnosti [právnická osoba] Vady spočívají zejména v nesprávném umístění šachty a v její horní části se nachází prasklina. Z připojeného dopisu uvedené společnosti ze dne 19. 8. 2016 bylo zjištěno, že tímto vůči žalované uplatňuje dané vady a připojuje fotografie vad. Z faktury vystavené dodavatelem dne 1. 11. 2016 [právnická osoba] bylo zjištěno, že touto fakturou uvedená společnost vyúčtovala žalované jako odběrateli provedení prací v hodnotě 106 431 Kč. Faktura byla splatná dne 8. 11. 2016. Ze souvisejícího cenového rozpočtu prací bylo zjištěno, jaké je rozložení fakturované částky na jednotlivé provedené položky. Ze souvisejícího výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že fakturovaná částka byla [právnická osoba] uhrazena dne 14. 11. 2016. Z další faktury [právnická osoba] vystavené dne 1. 11. 2016 bylo zjištěno, že opravy vodoměrné šachty účtuje částkou ve výši 100 588 Kč, splatnou dne 8. 11. 2016. Z krycího listu byl zjištěn konkrétní rozklad fakturované částky. Zaplacení faktury bylo prokázáno již zmíněným výpisem účtu ze dne 14. 11. 2016, neboť k tomuto datu byla uhrazena částka v celkové výši 207 019 Kč, která odpovídá částce fakturované dle tohoto odstavce a dále dle odstavce odůvodnění tohoto rozsudku.

14. Z reklamace žalované ze dne 28. 6. 2017 bylo zjištěno, že tímto dopisem žalovaná reklamuje porušení podmínek pro uložení vybudovaného rozvodu plynu a uplatňuje slevu z ceny díla ve výši 100 %, tj. 1 471 063 Kč. Dále je tímto dopisem požadována náhrada škody, jež byla původně vůči žalované uplatněna manželi [příjmení], vzniklá dle dopisu v důsledku stavební činnosti [anonymizováno]. Škoda je vyčíslena na 380 535 Kč. Z technické dokumentace vztahující se k uložení potrubí byly zjištěny některé technické požadavky na umístění plynovodního potrubí. Z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] ke stavbě předmětného plynovodu bylo zjištěno, že dle vyjádření plynovod min. v 60 % zbudovaného rozsahu nesplňuje požadavky na jeho umístění. Z odmítnutí reklamace žalobce ze dne 12. 7. 2017 bylo zjištěno, že reklamaci odmítá. Žalobce uvedl, že rozvod plynu byl řádně zkolaudován a předán [anonymizováno] a tedy slouží svému účelu. Dále Ing. [příjmení], jehož vyjádření bylo součástí reklamace, při zhotovení díla působil jako osoba vykonávající technický dozor a autorský dozor Objednatele. Reklamované vady jsou vadami zjevnými, které měly být uplatněny nejpozději při přejímacím řízení. K nároku na náhradu škody žalobce uvedl, že řízení, v němž je žalovaná o náhradu škody žalována, dosud nebylo skončeno a škoda tak dosud nevznikla.

15. Předmětnou smlouvu o dílo soud z právního hlediska posoudil podle zákona účinného v době jejího uzavření, tedy podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), neboť byla uzavřena jako obchodní závazkový vztah.

16. Podle § 536 odst. 1 až 3 obch. zák., smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

17. Podle § 546 odst. 1 věty první obch. zák., objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě.

18. Podle § 548 odst. 1 obch. zák. objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.

19. Podle § 560 odst. 1 až 3 obch. zák., dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností.

20. Podle § 564 obch. zák., při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

21. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že došlo k uzavření předmětné smlouvy o dílo. Mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že žalovaná neuhradila žalobci (resp. [právnická osoba]) zádržné, které svou výší odpovídá žalované částce. Nesporné bylo rovněž datum předání díla (30. 6. 2014). Mezi účastníky řízení však zůstávala sporná otázka reklamací vad uplatněných vůči žalobci žalovanou a především pak otázka právního posouzení funkce sjednaného zádržného a jeho účinků. Žalobce dovozoval, že zádržné ve skutečnosti představuje pouze odložení splatnosti části kupní ceny, žalovaná naopak tvrdila, že v ujednáních o zádržném jsou definovány podmínky, po jejichž splnění teprve může dojít ke vzniku samotné pohledávky, která svou výší odpovídá částce zádržného. Jinak řečeno, dle žalobce je smyslem sjednaného zádržného toliko oddálit splatnost pohledávky představující část ceny díla, daná pohledávka však po celou dobu běhu„ zádržní“ doby existuje a čeká pouze na svoji splatnost, jež bez dalšího nastane uplynutím dané doby. Pokud by došlo k naplnění podmínek předvídaných v ujednání o zádržném, může žalované vzniknout toliko možnost započíst svoji pohledávku na náhradu nákladů vynaložených na odstranění vad díla oproti pohledávce žalobce na výplatu zádržného. Dle žalované naopak ujednání o zádržném definuje podmínky pro samotný vznik pohledávky na úhradu dané (zadržené) částky. Pokud tedy budou splněny podmínky, že buďto (i) v záruční době nevzniknou nebo nebudou zjištěny žádné vady díla, nebo (ii) zhotovitel všechny vady zjištěné či vzniklé dle předchozího bodu řádně a včas odstraní, vznikne zhotoviteli pohledávka na výplatu částky označené jako zádržné. Tyto dva odlišné výklady pak v projednávané věci vedou ke dvěma velmi odlišným závěrům, a to zejména s ohledem na prohlášení konkursu na [anonymizováno], s kterým se pojí nemožnost provést zápočet pohledávky ze strany věřitele mimo insolvenční řízení.

22. Nejvyšší soud se povahou zádržného zabýval již v mnoha rozhodnutích, jak ostatně sám rekapituluje v rozsudku ze dne 25. 3. 2019, sp. zn. 29 Cdo 561/2017, kde uvádí: Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že ve vztahu k otázce právní povahy„ zádržného“ či„ pozastávky“ části ceny díla je jeho judikatura již ustálena v závěru, podle kterého smluvní ujednání o pozastávce upravuje ve stanoveném rozsahu vznik práva na zaplacení (části) ceny díla, a nikoli splatnost ceny díla (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2076/2007, k nimž se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v rozsudku ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1357/2016, v rozsudku ze dne 28. 2. 2017, sen. zn. 29 ICdo 12/2015, uveřejněném pod číslem 92/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo v rozsudku ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 32 Cdo 4443/2017). Jinak řečeno, pohledávka zhotovitele na zaplacení„ zadržené“ části ceny díla (pozastávky) vznikne (může vzniknout) jen tehdy, budou-li splněny předpoklady určené smlouvou o dílo. Mezi ně typicky patří (a jinak tomu nebylo – se zřetelem k obsahu obou uzavřených smluv o dílo – ani v poměrech nyní projednávané věci) dokončení díla bez vad a nedodělků, uplynutí sjednané záruční doby, eventuálně (bylo-li plnění zhotovitele vadné) také vypořádání nároků objednatele vyplývajících z odpovědnosti zhotovitele za vady díla. Citovaná pasáž rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy dává za pravdu výkladu předestřenému žalovanou, neboť z ní jednoznačně vyplývá, že zádržné určuje podmínky pro to, aby mohlo dojít ke vzniku pohledávky na úhradu„ zadržené“ částky. Výslovně se tedy dle Nejvyššího soudu nejedná o pouhý odklad splatnosti, jak uvedl žalobce. Přesto je třeba zohlednit, že institut zádržného není v právním řádu definován a vůle smluvních stran při použití pojmu zádržné mohla směřovat k nastolení odlišných právních účinků než těch, které se typicky pojí s pozastávkou či zádržným, jak byly vyloženy Nejvyšším soudem. Pro tuto úvahu by mohlo hovořit to, že čl. 3, který uvozuje klíčovou klauzuli o zádržném, v posledním slově výslovně uvádí, že v následujících podřazených článcích (3.2.1 a 3.2.2) má být upravena splatnost ceny díla (viz slovo splatnost uvedené v závorce na konci čl. 3). Dále samotný čl. 3 .2.2, v němž se nachází těžiště smluvní úpravy zádržného, uvádí, že zádržné je splatné po uplynutí lhůty (doby) 36 měsíců, která svojí délkou odpovídá délce doby záruční. Pouhým jazykovým výkladem daných ustanovení tak je třeba dojít k závěru, že strany v daných ustanoveních mimo jiné skutečně upravovaly i splatnost zadržené částky. To však nepostačí k tomu, aby mohl být přijat závěr, že v daném konkrétním případě vůle stran při sjednání zádržného byla přesně opačná oproti tomu, jak institut zádržného konstantně vykládá Nejvyšší soud a že tedy smyslem daného článku bylo jen a pouze stanovení splatnosti pohledávky na úhradu zádržného, která měla vzniknout již okamžikem vzniku práva na úhradu celé ceny díla. Občanský zákoník nepochybně ponechává stranám možnost sjednat si splatnost pohledávky již k okamžiku jejího vzniku a v praxi tak není nijak ojedinělý případ, kdy si smluvní strany sjednají např. to, že smluvní pokuta se stane splatnou již k okamžiku jejího vzniku (viz PELIKÁN, Martin. Zajištění a utvrzení dluhu v praxi. Praha: Wolters Kluwer, 2017). Předmětné pasáže smlouvy o dílo zabývající se splatností zádržného však dle názoru soudu nenasvědčují tomu, že by účelem zádržného mělo být pouze a jedině upravení splatnosti již existující pohledávky. Hlavním smyslem a účelem zádržného i v tomto případě bylo podmínit vznik pohledávky na zaplacení zadržené částky tím, že budou splněny předpoklady určené smlouvou o dílo (§ 548 odst. 1 věta druhá obch. zák.). Těmito předpoklady v projednávané věci jsou dokončení díla bez vad a nedodělků, případně řádné vypořádání nároků objednatele vyplývajících z odpovědnosti zhotovitele za vady díla, bylo-li by plněno vadně a konečně také uplynutí sjednané záruční doby. Důvody pro sjednání zádržného jsou tedy prakticky totožné jako v případě citované pasáže z rozsudku Nejvyššího soudu a hlavní účel pro sjednání zádržného je odvozen od těchto důvodů. Zádržné tedy bylo sjednáno proto, aby poskytlo objednateli určitou ekonomickou kompenzaci pro případ, že ze strany zhotovitele nebude plněno bez vad a nedodělků. Až v případě, že se do konce záruční doby neprojeví vady plnění, může zhotoviteli vzniknout pohledávka na úhradu zadržené části ceny díla. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, tento mechanismus je u takto rozsáhlého díla běžný a poskytuje objednateli jasné záruky pro případ vadného plnění tím, že objednateli stačí pouze řádně a včas uplatnit vady díla, čímž zamezí naplnění podmínek pro vznik pohledávky na úhradu zádržného (viz také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1357/2016, zmíněný i ve shora citovaném rozsudku se sp. zn. 29 Cdo 561/2017). Na základě výše uvedeného je soud toho názoru, že obsah ujednání označených smluvními stranami jako zádržné odpovídá tomu, jak je tento pojem konstantně vykládán Nejvyšším soudem a v dané věci nebyly prokázány okolnosti, které by svědčily o tom, že daný pojem smluvní strany užily s úmyslem zcela odlišným, než jak je ustálenou judikaturou vykládán a jakým způsobem je běžně užíván jako obchodní zvyklost ve smyslu § 264 obch. zák. Právnímu názoru žalobce tak nebylo možné přisvědčit. Je tedy třeba konstatovat, že ustanovení čl. 3 .2.2 smlouvy stanovilo jednak (především) podmínky pro samotný vznik pohledávky a dále stanovilo i její splatnost, která byla sjednána k okamžiku (případného) vzniku pohledávky. V případě onoho ujednání o splatnosti se však již nejedná o ujednání o podmínkách vzniku pohledávky, ale právě toliko o prostou dohodu o splatnosti pohledávky poté, co (případně) budou naplněny podmínky pro její vznik.

23. Na základě výše uvedeného posouzení právní povahy zádržného žalobce pro úspěch ve věci musel nejprve prokázat, že jeho pohledávka vůbec vznikla, tedy že v záruční době se neprojevily, resp. nebyly reklamovány vady, případně že tyto vady byly včas odstraněny. To se však žalobci i přes poskytnuté poučení o předběžném názoru soudu nepodařilo. Žalované se v tomto kontextu naopak podařilo prokázat, že 3 ze 4 tvrzených vad byly ze strany žalované reklamovány řádně a včas. To znamená, že žalovaná tyto vady jednak uplatnila před uplynutím záruční doby a zároveň tyto vady oznámila bez zbytečného odkladu poté, co tyto vady byly zjištěny, tedy poté, co se na žalovanou obrátili její zákazníci. První z reklamovaných vad pak byla ze strany žalobce uznána. U druhé z vad žalobce toliko žalovanou vyrozuměl, že s ohledem na konkurs [právnická osoba] není schopen reklamaci ve vlastní režii jakkoliv řešit. Na v pořadí třetí reklamované vady žalobce nereagoval, avšak žalované se ani nepodařilo prokázat, že tato reklamace byla žalobci doručena (žalovaná v tomto kontextu uvedla, že se jí nepodařilo dohledat podací lístek). Konečně ohledně čtvrté vady byla reklamace odmítnuta. Žalobce uvedl, že daná část díla byla řádně zkolaudována a bez problémů slouží svému účelu, nadto pokud by vady skutečně existovaly, jednalo by se o vady zjevné, které měly být reklamovány nejpozději při převzetí díla.

24. Takto zjištěný skutkový stav zcela postačí k tomu, aby soud uzavřel, že v záuční době byly řádně a včas uplatněny vady díla, z nichž u první reklamované vady byla zcela jednoznačně prokázána i její existence, jakož i absence nápravy ze strany zhotovitele. U druhé z vad pak provedené dokazování svědčí o existenci předmětných vad díla, týkajících se vodoměrné šachty, kdy tyto vady jsou patrné již z předložených fotografií. Doručení v pořadí třetí reklamace žalobci nebylo ze strany žalované prokázáno a soud k ní tak při otázce vzniku nároku na zaplacení zádržného nemohl přihlédnout. Čtvrtá z vad pak byla žalobcem odmítnuta s odkazem na to, že plynovod byl řádně zkolaudován, předán [právnická osoba] a slouží tak svému účelu. Uplatňované vady pak svojí povahou jsou vadami skrytými, které měly být uplatněny nejpozději při přejímacím řízení, což se však nestalo. Toto tvrzení je však třeba považovat minimálně za protichůdné, neboť jestliže byla stavba řádně zkolaudována a předána plynárenské společnosti k užívání je zároveň těžko představitelné, že by se jednalo o vadu zjevnou, tedy vadu při řádné péči seznatelnou bez učinění dalších zvláštních úkonů (např. sond či dodatečných stavebních, resp. odkrývacích prací). Jednalo-li by se o vadu zjevnou, s největší pravděpodobností by tato vada být odhalena při kolaudaci stavby nebo při jejím předání [právnická osoba]. Žalovaná tedy úspěšně prokázala, že u žalobce řádně uplatnila minimálně 3 vady, z nichž u 1., 3. a 4. vady dostatečně doložila i jejich existenci, doručení reklamace žalobci a výši nákladů na odstranění vad. Tvrzený nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku stavební činnosti [anonymizováno] prokázán nebyl, neboť žaloba na zaplacení oné škody podaná u zdejšího soudu skončila uzavřením smíru, dle kterého nebyla žalovaná k úhradě žádné částky povinna, což však na právním názoru soudu a na otázce (ne) úspěchu žalobce samo o sobě nic nemění, neboť klíčovou otázkou pro toto řízení byla otázka reklamace vad díla. Žalobce i přes poučení o předběžném právním názoru soudu na tento názor nijak nereagoval a setrval na jeho právním posouzení, že zádržné toliko upravovalo splatnost zadržené částky a že pro úspěch ve věci stačí v podstatě pouhé prokázání uzavření smlouvy o dílo a prokázání předání díla. To vše s ohledem na to, že pohledávka na úhradu zádržného dle názoru žalobce existovala bez ohledu na případné vady díla a žalovaná dle názoru žalobce mohla toliko vůči existující pohledávce [právnická osoba] uplatnit její pohledávku na úhradu nákladů na odstranění vad díla k vzájemnému započtení. Takové započtení dle žalobce bylo ovšem vyloučeno s ohledem na nastalé účinky konkursu [právnická osoba]. Žalobce nijak nereagoval na průběh řízení a jeho důkazní nouzi, což mělo za následek, že se mu vůbec nepodařilo prokázat vznik pohledávky na úhradu zádržného. Žaloba tak byla soudem v celém rozsahu zamítnuta (výrok I.).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla z procesního hlediska v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 113 546,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 751 467 Kč sestávající z částky 15 340 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 93 840 Kč ve výši 19 706,40 Kč. Odměna byla žalované konkrétně přiznána za tyto úkony: -) příprava a převzetí zastoupení -) odpor proti platebnímu rozkazu a jeho následné doplnění (posouzeno jako 1 úkon) -) účast na 4 ústních jednáních konaných ve dnech 18. 4. 2019, 19. 6. 2019, 18. 5. 2022, 30. 6. 2022 K uvedenému rozpisu soud dodává, že žalovaná využila možnosti podat samostatně odpor proti platebnímu rozkazu a později samostatným podáním reagovat na kvalifikovanou výzvu, která je součástí platebního rozkazu. K zamezení negativním důsledkům vyplývajícím z daného platebního rozkazu bylo nutné, aby žalovaná jednak podala odpor a dále se vyjádřila ve věci. Bez vyjádření ve věci by na základě doručeného platebního rozkazu a včas podaného odporu jinak nastoupila fikce uznání nároku. Soud z toho důvodu samostatný odpor a následné vyjádření posoudil jako toliko jeden účelný úkon právní služby ve smyslu § 142 o. s. ř. a za tato dvě podání přiznal žalované náhradu jako za jeden úkon, neboť účelem obou podání bylo toliko zamezit negativním procesním důsledkům, které by vznikly v důsledku doručení platebního rozkazu.

Poučení