8 Cmo 47/2022 - 138

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Lenky Broučkové v právní věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozena [Datum narození navrhovatelky] bytem [Adresa navrhovatelky] zastoupena [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [adresa] za účasti: č.1/ [Jméno advokáta A], narozena [Datum narození advokáta A] bytem [Adresa advokáta A] jako svěřenecká správkyně [Anonymizováno] zastoupena [Anonymizováno] sídlem [adresa] č.2/ [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupen [Jméno Zástupce C], advokátem [adresa] o určení neplatnosti čl. XI odst. 1 společenské smlouvy účastníka č. 2/, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, č.j. 38 Cm 64/2020-86 ze dne 24. listopadu 2021 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi č. 1/ na náhradu nákladů odvolacího řízení 8 954 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce účastníka č. 1/.

III. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi č. 2/ na náhradu nákladů odvolacího řízení 11 205,93 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce účastníka č. 2/.

Odůvodnění

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh navrhovatelky na určení neplatnosti článku XI. odst. 1 společenské smlouvy společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatelka je povinna zaplatit účastnici č.1/ do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 342,00 Kč, a to k rukám právní zástupkyně [Jméno Zástupce B], advokátky, evidenční číslo České advokátní komory [Anonymizováno], IČO [IČO], společníka společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa].“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „ Navrhovatelka je povinna zaplatit účastnici č.2/ do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 342,00 Kč, a to k rukám právního zástupce [Jméno Zástupce C], advokáta, evidenční číslo České advokátní komory [Anonymizováno], IČO [IČO], společníka společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], se [adresa], [adresa].“ 2. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, navrhovatelka svůj nárok, jak byl vymezen v bodě I. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž se jednalo o společenskou smlouvu, uzavřenou dne 26.5.2011, odůvodnila tvrzeními, jež soud rekapituloval v odstavci 4 odůvodnění rozhodnutí. Zde se praví: „Svůj návrh na zahájení řízení navrhovatelka odůvodnila tím, že je menšinovým společníkem společnosti [Jméno advokáta B]. s 33 % podílem, že většinový 67 % podíl patří do svěřeneckého fondu [Anonymizováno], kam jej vložil syn navrhovatelky [tituly před jménem] [právnická osoba], který je zakladatelem uvedeného svěřenského fondu, že správkyní tohoto svěřenského fondu je družka [tituly před jménem] [právnická osoba] [Anonymizováno], se kterou má [tituly před jménem] [právnická osoba] nezletilou dceru, která je jedinou obmyšlenou tohoto svěřenského fondu, že [Anonymizováno] byla od vzniku společnosti [Jméno advokáta B]. do roku 2014 jednatelkou společnosti [Jméno advokáta B]., a že od roku 2014 dosud je jednatelem společnosti [Jméno advokáta B]. [tituly před jménem] [právnická osoba], že společnost [Jméno advokáta B]. založil v roce 2011 těsně před svou smrtí manžel navrhovatelky [právnická osoba], narozený [rodné přijmení] 4.4.1944, zemřelý dne 12.6.2011, spolu se synem navrhovatelky [tituly před jménem] [právnická osoba], že vklady obou zakladatelů byly stejné ve výši 100 000,00 Kč, že však dle článku XI. odst. 1 společenské smlouvy činil obchodní podíl zemřelého manžela navrhovatelky, který navrhovatelka následně zdědila, pouze 33 %, zatímco podíl [tituly před jménem] [právnická osoba], který následně [tituly před jménem] [právnická osoba] vložil do svěřeneckého fondu [Anonymizováno], činil 67 %, že tento stav ohledně podílů obou společníků dosud trvá, že dle navrhovatelky ujednání článku XI. odst. 1 společenské smlouvy založilo nerovné postavení společníků a je absolutně neplatné, proto se žalobou domáhá určení neplatnosti tohoto ujednání společenské smlouvy.“ 3. V odstavci 5 odůvodnění soud vymezil argumentaci navrhovatelky, jež se týká postupu aktérů při uzavření společenské smlouvy a souvisejících okolností, za situace, že se v březnu 2011 podstatně zhoršoval zdravotní stav [Anonymizováno], jenž se od roku 2003 léčil s akutní myeloidní leukémií. [právnická osoba] chtěl před smrtí zajistit zejména navrhovatelku, svou manželku. Navrhovatelka v rámci svých tvrzení poukazovala na skutečnost, že mezi [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [právnická osoba] není žádný příbuzenský vztah, že [tituly před jménem] [právnická osoba] je synem navrhovatelky ještě z prvního předchozího manželství, že dne 26.5.2011 založili [právnická osoba] a [tituly před jménem] [právnická osoba] účastníka č.2/, společnost [Jméno advokáta B]., že celý základní kapitál ve výši 200 000,00 Kč uhradil [právnická osoba], že společenská smlouva byla sepsána formou notářského zápisu ze dne 26.5.2011, [Anonymizováno], že touto smlouvou zakladatelé založili nerovné postavení společníků společnosti, když změnili přímou vazbu mezi výší svých vkladů a výší svých podílů, kdy [právnická osoba] přes vklad ve výši 100 000,00 Kč, odpovídající 50 % základního kapitálu, měl obchodní podíl pouze ve výši 33 %, zatímco [tituly před jménem] [právnická osoba], který de iure, nikoliv však de facto, vložil do společnosti rovněž vklad ve výši 100 000,00 Kč odpovídající 50 % základního kapitálu měl obchodní podíl ve výši 67 %, že okolnosti založení společnosti, zejména však odchylná výše obchodních podílů ve společnosti od výše vkladů společníků, již od počátku vzbuzují pochybnosti zejména ohledně skutečnosti, zda [právnická osoba] věděl, že nabyde obchodní podíl ve společnosti pouze ve výši 33 % a zda toto rozhodnutí učinil svobodně a vážně, že dle notářského zápisu ze dne 26.5.2011, [Anonymizováno], se měl [právnická osoba] dostavit do kanceláře notářky [tituly před jménem] [Anonymizováno], že to ale neodpovídá skutečnosti, neboť [právnická osoba] byl celý den v [Anonymizováno] nemocnici, kde se zotavoval z operace [Anonymizováno] pod celkovou narkózou, kterou podstoupil dne 25.5.2011, tedy pouze den před založením společnosti, že společnost byla založena 18 dní před smrtí [Anonymizováno], že navrhovatelka na základě závěti zdědila 33 % podíl v účastníkovi č.2/, společnosti [Jméno advokáta B]., že tak společníky účastníka č.2/ byla navrhovatelka s 33 % podílem a její syn [tituly před jménem] [právnická osoba] s 67 % podílem, že [tituly před jménem] [právnická osoba] zneužíval své většiny hlasů, zejména při rozhodování o zisku, kdy dosažený zisk nebyl rozdělován mezi společníky a byl přesouván na účet nerozdělených zisků, přitom sám si zvyšoval své odměny za výkon funkce jednatele, že poté, kdy navrhovatelka začala činit kroky k vyloučení společníka [tituly před jménem] [právnická osoba], tento na konci roku 2018 vložil svůj 67 % obchodní podíl ve společnosti do svěřeneckého fondu KBS soukromý svěřenský fond, který za tím účelem založil, a který zcela ovládá, kdy tak ovládá rovněž účastníka č.2/, že dále pokračuje protiprávní jednání, kdy není rozdělován zisk a tento je přesouván na účet nerozdělených zisků.“ 4. Z odstavce 6 odůvodnění vyplývá, že dle navrhovatelky je dána absolutní neplatnost předmětného ujednání společenské smlouvy „ pro rozpor s poctivým obchodním stykem, pro rozpor s dobrými mravy, ekvity a totožného zacházení se všemi společníky, neboť pro takové sjednání rozdílné výše podílů při stejných vkladech nebyl žádný relevantní důvod, že i navrhovatelka od vzniku společnosti dne 29.6.2011 do roku 2014, kdy vznikly spory mezi navrhovatelkou a jejím synem [tituly před jménem] [právnická osoba], který byl v té době druhým, většinovým společníkem, byla bezúplatně odpovědným zástupcem společnosti, že pokud by nebylo navrhovatelky, společnost by nebyla oprávněna provozovat koncesovanou živnost ostraha majetku a osob, neboť ani [tituly před jménem] [právnická osoba], ani účastnice č.1/ v té době nesplňovali podmínky pro tuto živnost. Dle navrhovatelky, i kdyby byl věcný důvod stanovit výši obchodních podílů rozdílně bez ohledu na výši vkladů společníků, tak by při stanovení výše těchto obchodních podílů museli mít všichni společníci stejné postavení, a tedy stejnou velikost podílů, tj. v daném případě každý společník 50 % podíl, což v daném případě není.“ 5. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že účastník č.1/ / [Jméno advokáta A] / navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že značná část tvrzení navrhovatelky je pro věc irelevantní, není dán žádný důvod, proč by mělo být napadené ujednání neplatné, právní úprava, daná ustanovením § 114 odst. 1 zákona č. 513/1991 sb. předmětný postup umožnovala.

6. Dále soud rekapituloval argumentaci účastníka č.1/ takto: „Navrhovatelka neuvedla, že [právnická osoba] byl nevlastním otcem [tituly před jménem] [právnická osoba], že ho vychovával jako vlastního syna od jeho 5 let věku, že je irelevantní, kdo uhradil vklady do základního kapitálu právnické osoby při jejím založení, když se tak evidentně stalo na základě dohody původních společníků a nikdo, ani navrhovatelka, proti tomu nevznesl žádnou námitku, a to ani v dědickém řízení po [právnická osoba], že zakladatelé účastníka č.2/ společenskou smlouvou založili nerovné postavení společníků ohledně velikosti jejich podílů při stejných vkladech na základní kapitál, že toto bylo projevem vůle obou zakladatelů odsouhlaseným osobně před notářem, že tato nerovnost byla odůvodněna tím, že [právnická osoba] se již s ohledem na svůj zdravotní stav nechtěl účastnit na podnikatelské činnosti nově založené společnosti, a tuto činnost měl výlučně vykonávat [tituly před jménem] [právnická osoba], že právní úprava připouští sjednání výše podílu odlišně od vkladů, že společenská smlouva účastníka č.2/ byla ve formě notářského zápisu skutečně sepsána v nemocnici, nikoliv v notářské kanceláři, kde se měl akt uskutečnit původně, že [právnická osoba] byl při daném právním jednání zcela svéprávný, byl si zcela vědom svého jednání i jeho následků a činil toto jednání zcela na základě své svobodné vůle, že navrhovatelka si byla vědoma toho, jaké byly vklady a jak byly sjednány podíly, a až do podání návrhu v této věci tento stav akceptovala a nic vůči němu nenamítala, že pro posouzení této věci nejsou významné následné spory mezi společníky a zcela bezvýznamné je i to, že [tituly před jménem] [právnická osoba] vložil svůj 67 % obchodní podíl do svěřeneckého fondu [Anonymizováno], jehož je zakladatelem, i to, kdo je beneficientem tohoto fondu, že není ani nijak významné, že navrhovatelka byla odpovědným zástupcem, že navíc šlo o funkci toliko formální, která nevyžadovala jakoukoli aktivitu či součinnost navrhovatelky, která se o něco takového ani nesnažila, že neexistuje naléhavý právní zájem navrhovatelky, když tato napadá neplatnost ujednání článku XI. odst. 1 společenské smlouvy až po devíti letech, co je společníkem společnosti, že rozhodně nelze hovořit o nějakém ohrožení práv navrhovatelky a stavu nejistoty v právním vztahu společníků právnické osoby, když právě navrhovatelka po dlouhá léta uplatňovala práva minoritního společníka a poukazovala na to, jak jsou její práva minoritního společníka porušována. Dále uvedla, že jedním z důvodů, proč došlo o ujednání výše podílu odchylně od výše vkladů, bylo i to, že [právnická osoba] chtěl předejít následným sporům, které by paralyzovaly společnost, neboť si byl vědom, že navrhovatelka se neshodne prakticky s nikým, o čemž svědčí i to, že navrhovatelka má zcela rozvrácený rodinný vztah nejen se synem [tituly před jménem] [právnická osoba], ale i s ní, která je její dcerou, že ze strany navrhovatelky jde tímto návrhem pouze o účelový pokus, jak ovládnout účastníka č.2/.“ 7. Jak je zřejmé z odstavce 9 odůvodnění, rovněž účastník č.2/ navrhoval zamítnutí návrhu, z rekapitulace vyjádření účastníka č.2/ k návrhu vyplývá, že dle tohoto účastníka navrhovatelka neuvádí žádná konkrétní tvrzení důvodů, pro něž by mělo být předmětné ujednání společenské smlouvy neplatné, omezuje se pouze na citace z odborné literatury a konstatování nerovností podílu společníků a neuvádí žádné konkrétní důvody údajné nemravnosti a nepoctivosti. Předmětné ujednání bylo sjednáno v souladu s ustanovením § 114 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., důvodem byl rodinný vztah mezi společníky, „ když [právnická osoba] byl nevlastním otcem druhého zakladatele [tituly před jménem] [právnická osoba], a když jen tento druhý zakladatel se měl vzhledem k nemoci [Anonymizováno] osobně podílet na činnosti účastníka č.2/ , že návrh navrhovatelky byl podán mala fide /ve zlém úmyslu/ s cílem poškodit oba účastníky, že již samotné podání návrhu po téměř deseti letech fungování účastníka č.2/ a účasti navrhovatelky v této společnosti, svědčí o tom, že naopak jednání navrhovatelky je v rozporu s dobrými mravy, že vyhovění návrhu by bylo zcela nepřiměřeným a neakceptovatelným zásahem do právní jistoty účastníků a třetích osob, že se v obchodních vztazích institut dobrých mravů uplatní zcela výjimečně, že ze strany navrhovatelky jde zjevně o šikanózní návrh, že je součástí dlouhodobé snahy navrhovatelky poškodit druhého společníka, účastníka č.2/ a jeho jednatele [tituly před jménem] [právnická osoba], že pro posouzení platnosti daného ujednání společenské smlouvy je zcela nerozhodná následná činnost společníků, a že není dán naléhavý právní zájem na navrhovatelkou požadovaném určení.“ 8. Soud dále v odůvodnění rozhodnutí konstatoval zjištění, učiněná z provedeného dokazování a ze shodného tvrzení účastníků / odstavec 10-12 /. Mimo jiné šlo o důkaz notářským zápisem. V odstavci 13 odůvodnění se k tomu praví: „Z důkazu notářským zápisem ze dne 26.5.2011, sp. zn. Nz 497/2011, N 506/2011, vyhotoveným notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno] soud zjistil, že obsahem notářského zápisu je společenská smlouva uzavřená dne 26.5.2011 [Anonymizováno] a [právnická osoba], kterou byla založená společnost [právnická osoba]. jako společnost s ručením omezeným se základním kapitálem 200 000,00 Kč, že dle článku VII. této společenské smlouvy vklad každého společníka činí 100 000,00 Kč, že v článku XI. této společenské smlouvy je ujednání, že velikost obchodních podílů neodpovídá poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, a že se zakládající společníci [právnická osoba] a [právnická osoba] dohodli, že obchodní podíl [Anonymizováno] činí 33 % a obchodní podíl [právnická osoba] činí 67 %, a že dle článku XI. odst. 5 této společenské smlouvy se podíl ve společnosti dědí. Na základě shodných prohlášení účastníků soud vzal za své zjištění, že právní jednání osvědčené tímto notářským zápisem se neuskutečnilo v notářské kanceláři notářky [tituly před jménem] [Anonymizováno], ale uskutečnilo se v jablonecké nemocnici, kde byl [právnická osoba] hospitalizován po provedené operaci.“ 9. Zjištění, učiněná z provedených důkazů / úplným výpisem z obchodního rejstříku, úplným zněním společenské smlouvy ke dni 10.7.2019, z něhož mimo jiné vyplývá změna firmy účastníka č.2/ a znění článku XI. odst. 1 společenské smlouvy, kde je uvedeno, že velikost obchodních podílů neodpovídá poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti a že obchodní podíl navrhovatelky je 33% a obchodní podíl účastníka č.1/ jako svěřenecké správkyně [Anonymizováno] je 67%, a zjištění, učiněná ze shodného tvrzení účastníků soud shrnul v odstavci 16 odůvodnění takto: „Z provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že účastníka č.2/ založil dne 26.5.2011 manžel navrhovatelky [právnická osoba] a syn navrhovatelky [právnická osoba], když uvedeného dne formou notářského zápisu sepsaného notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno] uzavřeli společenskou smlouvu zakládající danou společnost, že se tak stalo v [právnická osoba], kde se [právnická osoba] zotavoval po prodělané operaci, že v článku VI. uzavřené společenské smlouvy bylo ujednáno, že základní kapitál společnosti činí 200 000,00 Kč, že v článku VII. uzavřené společenské smlouvy bylo ujednáno, že vklady obou zakládajících společníků jsou peněžité a jsou stejné, kdy každý z obou zakládajících společníků převzal závazek vložit do společnosti jako vklad na základní kapitál peněžitou částku ve výši 100 000,00 Kč, že v návrhem napadeném článku XI. uzavřené společenské smlouvy bylo výslovně ujednáno, že velikost obchodních podílů neodpovídá poměru vkladu společníka do základnímu kapitálu společnosti, a že se společníci dohodli, že podíl [Anonymizováno] činí 33 % a podíl [právnická osoba] činí 67 %, že se [právnická osoba] jako manžel navrhovatelky, která je matkou [právnická osoba], podílel na výchově [právnická osoba] od jeho pěti let věku, že se [právnická osoba] a [právnická osoba] podíleli na činnosti společnosti [právnická osoba]., která se zabývala stejnou činností jako následně účastník č.2/, že byl [právnická osoba] nemocný leukémií, že se od března 2011 začala nemoc [Anonymizováno] podstatně zhoršovat, že se z důvodu zdravotního stavu [právnická osoba] nechtěl a ani nemohl osobně podílet na činnosti zakládané společnosti, že veškerou činnost týkající se účastníka č.2/ jako nově založené společnosti měl osobně vykonávat [právnická osoba], že dne 12.6.2011 [právnická osoba] zemřel, že se tak stalo ještě před vznikem účastníka č.2/, který byl zapsaná do obchodního rejstříku dne 29.6.2011, že navrhovatelka jako výlučná dědička zdědila podíl po [právnická osoba] v účastníkovi č.2/ a je dosud společníkem této společnosti, že [právnická osoba] koncem roku 2018 založil [Anonymizováno], [Anonymizováno], do kterého vložil svůj podíl v účastníkovi č.2/, a že práva společníka ohledně tohoto podílu vykonává účastník č.1/ jako svěřenský správce uvedeného [Anonymizováno].“ 10. V odstavci 17 odůvodnění soud konstatoval: „ Provedené dokazování neprokázalo, že by uzavření společenské smlouvy a jejího, návrhem napadeného ujednání ohledně výše obchodního podílu, nebylo výsledkem pravé a svobodné vůle [Anonymizováno] či [právnická osoba], ani že existovala nějaká skutečnost, který by zakládala pochybnost tom, že napadené ujednání je v rozporu s dobrými mravy.“ 11. Soud v odůvodnění rovněž poukázal na irelevantnost skutečnosti, že za zakladatele [právnická osoba] splnil vkladovou povinnost jeho otec, dále poukázal na skutečnost, že okolnosti uzavření společenské smlouvy, jež měly být prokázány výslechem [právnická osoba], byly prokázány notářským zápisem, tedy veřejnou listinou. / odst. 11 odůvodnění/.

12. Dále soud odkázal na související právní úpravu, zejména danou ustanovením § 57 odst. 1, § 110 odst. 1, § 61 odst. 1, § 114 odst. 1, § 1 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. / obchodní zákoník/, účinného do 31.12.2013 dále odkázal na ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb. / občanský zákoník /, účinného do 31.12.2013 a uzavřel, že společenská smlouva ze dne 26.5.2011, kterou byl založen účastník č.2/, byla uzavřena platně, soud neshledal žádný důvod, proč by ujednání článku XI. odst. 1 této společenské smlouvy mělo být neplatné, toto právní jednání bylo možné a dovolené / § 114 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb./, projevy vůle zakládajících společníků jsou zcela určité a srozumitelné, nevzbuzující pochybnost, společenská smlouva byla uzavřena formou notářského zápisu, tedy při zachování zákonem stanovené formy. V rámci dokazování nebylo zjištěno nic, co by zavdalo pochybnost o svobodné a vážné vůli sjednat výši obchodních podílů odlišně od poměrů vkladu k základnímu kapitálu, či co by svědčilo o tom, že v době sjednání dané společenské smlouvy již nebyl [právnická osoba] způsobilý k takovému jednání nebo co by svědčilo o tom, že by [právnická osoba] jednal v omylu při sjednávání předmětného ujednání. V dané souvislosti soud v podstatě odkázal na funkci notářského zápisu coby veřejné listiny, zachycujícího právní jednání i z hlediska splnění zákonných podmínek. Akcentoval rovněž požadavek na určitost a srozumitelnost projevu vůle, jež notářský zápis zachycuje / odst. 30 odůvodnění /.

13. Dále, z provedeného dokazování nevyplynulo ničeho, konstatoval soud, co by svědčilo o tom, že napadené ujednání by mělo být v rozporu s poctivým obchodním stykem, v rozporu s dobrými mravy, že by jím došlo k zásahu do zásad spravedlnosti a práva, či by se jednalo o zneužití práva.

14. V odstavci 32 odůvodnění se soud soustředil na otázku, jež našla odraz v teorii i soudní praxi, a sice, že pro odchylné ujednání ve společenské smlouvě ve smyslu ustanovení § 114 odst. [právnická osoba] zákoníku by měl být nějaký důvod. Ten soud spatřoval v tom, že fakticky šlo o založení rodinné firmy, navíc v pozadí byla skutečnost, že [právnická osoba] se již ze zdravotních důvodů nechtěl a ani nemohl osobně zapojit do činnosti účastníka č.2/ a veškerou činnost spojenou s účastníkem č.2/ jako nově založenou společností měl vykonávat osobně pouze [právnická osoba]. Předmětné ujednání je této situaci odpovídající, uzavřel v tomto směru soud.

15. Závěrem soud poukázal na irelevantnost dalšího vývoje vztahů mezi společníky účastníka č.2/ a konfliktů mezi navrhovatelkou a [právnická osoba]. Bez významu dle soudu je i to, že následně opakovaně docházelo ke zneužití většiny hlasů při rozhodování o zisku, jak je soudu známo z jeho činnosti.

16. Soud neplatnost předmětného ujednání společenské smlouvy neshledal a návrh jako nedůvodný zamítl.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

18. Proti usnesení soudu prvního stupně se navrhovatelka včas odvolala a navrhovala jeho zrušení a vrácení věci soudu k dalšímu řízení.

19. Ve svém odvolání uvedla, že o založení společnosti se dozvěděla měsíc po smrti manžela, [Anonymizováno], o záměru společnost založit ji neinformoval. Navrhovatelka namítá, že již v podané žalobě poukazovala na podivné a podezřelé okolnosti, kdy [právnická osoba] byl v den uzavření společenské smlouvy v jablonecké nemocnici, pouhý den po operaci v celkové narkóze a pod silnými bolest tišícími léky. „Záměrem navrhovatelky však nikdy nebylo a není, aby celá společenská smlouva společnosti byla shledána neplatnou, čímž by i společnost musela být zrušena. Proto důkazy, prokazující absolutní neplatnost nepředkládá.“ 20. Dále navrhovatelka poukázala na skutečnost, že soud neprovedl výslech [tituly před jménem] [právnická osoba] pro údajnou zjevnou nadbytečnost, v odst. 11 odvolání zdůraznila, že soud neprovedl důkazy k prokázání vůle [Anonymizováno] při uzavření smlouvy v jablonecké nemocnici, od [právnická osoba] se nepokusil zjistit důvod odlišných podílů. Uvedla dále, že [Anonymizováno] [právnická osoba] je nevlastním synem [Anonymizováno], přitom jeho vlastní otec nebyl zbaven rodičovských práv. Odvolatelka nesouhlasí se závěrem soudu, že společnost je rodinnou firmou.

21. Dále namítá, že pokud soud uvádí, že [právnická osoba] nechtěl a ani nemohl osobně se zapojit do činnosti společnosti, tak tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování. Naopak, když se [právnická osoba] rozhodl založil nový podnikatelský subjekt, je zřejmé, že plánoval svou budoucnost, navíc z notářského zápisu, obsahujícího společenskou smlouvu, je zřejmé že bylo dohodnuto, že [právnická osoba] bude jednatelem společnosti, [Anonymizováno] se stal jednatelem až v roce 2014, od počátku ji nevykonával bezúplatně jako [právnická osoba], ale od počátku si schválil odměnu jednatele. [právnická osoba] při uzavření společenské smlouvy chtěl být ve společnosti osobně činný a do své smrti, jež nastala krátce po uzavření společenské smlouvy, také byl.

22. Odvolatelka je přesvědčena, že neexistoval věcný důvod pro stanovení rozdílných výší podílů a vkladů, soud věc nesprávně věcně posoudil, nesoustředil se na další podmínky, omezující užití dispozitivní úpravy, dané ustanovením § 114 obchodního zákoníku. Odvolatelka má za to, že i kdyby [právnická osoba] souhlasil při uzavření společenské smlouvy pouze s podílem ve výši 33 procent, o čemž navrhovatelka více než pochybuje, tak [právnická osoba] a [tituly před jménem] [právnická osoba] v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku, dobrých mravů, ekvity a totožného zacházení se všemi společníky vyloučili dle ust. § 114 obch. zák. přímou vazbu mezi výší vkladu a výší podílu na společnosti a založili tak nerovné postavení společníků ve společnosti, když zcela jasně pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky, tj. takový postup nebyl odůvodněn jiným přínosem zvýhodněného společníka, nebyl věcně zdůvodněn, neoprávněně zvýhodňuje [tituly před jménem] [právnická osoba], proto je neplatný.

23. Na podporu své argumentace odvolatelka poukazuje na řízení sp. zn. 38 Cm 26/2014, kde soud rozhodl v de facto totožné věci, návrhu navrhovatelky vyhověl, shledal neplatnost příslušného ustanovení společenské smlouvy.

24. Odvolatelka je přesvědčena, že soud má v obdobných věcech rozhodovat stejně.

25. Účastník č.1/ ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného usnesení, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na správných skutkových zjištěních a právní posouzení věci je správné. V daném případě „ jde fakticky o právní posouzení, zda obchodní podíly ujednané s odchylkou 17% od zákonného poměru, jsou v rozporu s dispozitivním ustanovením § 114 obchodního zákoníku či nikoliv. Podle účastníka č.1/ jde o zákonem dovolenou odchylku, kterou obchodní zákoník připouští a toleruje bez ohledu na to, jakou vůli společníci projevili a jaké důvody je k tomu vedly.“ V dané souvislosti účastník č.1/ s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2124/14 a z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdi 3642/2013 zdůraznil, že „ i za účinnosti obchodního zákoníku byl základním principem výkladu smluv výklad, který nevedl k závěru o neplatnosti smlouvy, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá. Má-li soud možnost dvou vzájemně rozporných interpretačních alternativ, z nichž jedna zakládá neplatnost smlouvy a druhá nikoliv, požije pravidlo priority výkladu nezakládajícího neplatnost smlouvy.“ 26. K jednotlivé argumentaci navrhovatelky účastník č.1/ uvedl, že soudu z jeho činnosti / řízení sp. zn. 38 Cm 83/2019, v němž soud prováděl rozsáhlé dokazování /, bylo známo, že [právnická osoba] byl dne 7.6.2011 orientován v místě a čase, byl si plně vědom následků svého jednání. Věděl, že trpí leukémií v terminální fázi a vědomě konal s cílem uspořádat své záležitosti. Navrhovatelka záměrně překrucuje fakta jenom proto, aby zpochybnila vůli [Anonymizováno] založit společnost s odchylnou výší obchodních podílů a důvody takového ujednání. Pokud navrhovatelka argumentuje usnesením sp. zn. 38 Cm 26/2014 – 303, tak hlavním důvodem pro vyslovení neplatnosti dohody o změně společenské smlouvy ve společnosti [právnická osoba]. byly formální nedostatky v plné moci, kvůli kterým se soudy vůbec nezabývaly tím, zda pro změnu výše obchodního podílu je dán důvod či zda taková změna je v rozporu s dobrými mravy. Přitom u společnosti [právnická osoba]. soudy posuzovaly skutečnou vůli navrhovatelky ujednat odchylnou výši obchodního podílu, avšak v tomto případě soudy zjišťují vůli osoby odlišné od navrhovatelky. V dané souvislosti účastník č.1/ odkázal na zjištění, vyplývající z důkazů, jež byly provedeny v dalších řízeních a jež jsou soudu známy z jeho činnosti. Uvádí, že důvody jednání [Anonymizováno] lze nepřímo pochopit z jiných důkazních prostředků. Důvody takto projevené vůle vyplývají například z revizního znaleckého posudku č. 204 ze dne 15. 3. 2018 vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], 3. lékařskou fakultou v řízení sp. zn. 38 Cm 83/2019, kde se uvádí, že [právnická osoba] jednal krátce před svou smrtí vědomě s cílem uspořádat své záležitosti. Stejnou vůli [právnická osoba] projevil při sepsání závěti, ve které odkázal navrhovatelce veškerý svůj majetek a své vlastní dcery požádal, aby jeho poslední vůli respektovaly – viz výslech dcery [Anonymizováno], [Anonymizováno], na jednání dne 19. 2. 2016 ve věci sp. zn. 38 Cm 26/2014, na kterém uvedla, že [právnická osoba] je její nevlastní bratr, stýkali se jako děti, k jejich vztahu se vyjádřila doslovně takto: „Pokud jde o vztah mezi otcem [Anonymizováno] a [právnická osoba], otec ho měl rád jako syna, [právnická osoba] se spolupodílel na řízení firmy [Anonymizováno] a otec věřil, že se mu podaří tu firmu pozvednout, že firma bude po jeho smrti v dobrých rukou, a že jí pan [Anonymizováno] dál povede, a že pan [Anonymizováno] přešel z jistoty zaměstnance do nejistého postavení spolumajitele firmy. Pokud jde o dědění po [právnická osoba], tak mohu uvést pouze to, že nám otec řekl, že by byl rád, kdybychom respektovali závěť a že se o nás žalobkyně postará.“ 27. Účastník č.1/ je přesvědčen, že dodatečně nelze zjistit skutečnou vůli [Anonymizováno] pro sjednání odchylné výše obchodního podílu a je tedy třeba vyložit důvody, které ho k tomu vedly. Zakladatelé jako osoby blízké založili společnost a ujednali výši svých obchodních podílů s nepatrnou odchylkou od zákonného poměru z toho důvodu, že [právnická osoba] byl nemocný nevyléčitelnou chorobou, o které věděl a chtěl proto uspořádat své záležitosti. Je velmi málo pravděpodobné, že chtěl být vzhledem ke svému zdravotnímu stavu ve společnosti dlouhodobě osobně činný, spíš chtěl mít jako menšinový společník garantovaný výnos z podnikání pro sebe a pro svou jedinou dědičku, navrhovatelku. Z tohoto důvodu měl společnost osobně řídit [právnická osoba], a to jako jednatel, tak jako majoritní společník s dvoutřetinovým podílem. Za zmínku stojí, že vlastní dcery [Anonymizováno] jako neopomenutelné dědičky jeho poslední vůli plně respektovaly a z jeho dědictví ničeho nepožadovaly, naproti tomu navrhovatelka jako jediná dědička téměř po 10 letech po jeho smrti vyvolala další spor a zpochybnila jeho vůli projevenou při založení společnosti [Jméno advokáta B].. Vzhledem k četným a dlouhodobým sporům mezi navrhovatelkou a [právnická osoba] by rovnocenné podíly paralyzovaly chod společnosti a vedly k újmě společnosti, i z tohoto důvodu nelze jejímu návrhu poskytnout právní ochranu.“ 28. Účastník č.2/ ve svém vyjádření k odvolání poukázal na skutečnost, že zakladatelé v daném případě využili zákonnou možnost danou ust. § 114 obchodního zákoníku a výši svých podílů v ust. čl. XI odst. 1 společenské smlouvy určili odlišně od poměru vkladů k základnímu kapitálu tak, že obchodní podíl [Anonymizováno] činil 33 % a obchodní podíl [právnická osoba] činil 67 %. Možnosti odpoutání velikosti podílů od výše vkladů využili zakladatelé zřejmě s ohledem na jejich rodinné vztahy, když jak uvedl ve svém podání před soudem prvního stupně účastník č.1/, [právnická osoba] byl nevlastním otcem [právnická osoba] a vychovával ho jako vlastního syna od jeho 5 let. Jak uvedli ve svých podáních před soudem prvního stupně všichni účastníci, zakladatel [právnická osoba] nebyl v době založení společnosti v nejlepší fyzické kondici a trpěl závažnou chorobou. I s ohledem na svůj stav tak zcela a logicky předpokládal, že jeho účast ve společnosti bude spíše investičního a formálního charakteru. [právnická osoba] zemřel dne 12.6.2011, tedy dříve, než společnost vznikla dne 29.6.2011 zápisem do obchodního rejstříku. Po smrti [Anonymizováno] byla výlučným dědicem jeho obchodního podílu navrhovatelka, která je společníkem této společnosti dosud, přičemž až do zahájení tohoto řízení nikdy výši zděděného podílu či platnost ust. čl. XI odst. 1 společenské smlouvy nezpochybňovala. „Účastník č.2/ s ohledem na výše řečené považuje návrh za nestoudný pokus zpochybnit svobodnou vůli obou zakladatelů a pokus získat ve společnosti bezúplatně vyšší podíl.“ 29. Účastník č.2/ namítá, že v průběhu řízení navrhovatelka neuvádí jediné tvrzení o tom, proč by mělo být předmětné ustanovení smlouvy neplatné. Navrhovatelka pouze pochybuje o tom, že [právnická osoba] s takovým určením podílů souhlasil, když dle jejího názoru pro takové určení nebyl důvod. Ve svém návrhu ale předkládá čisté spekulace, irelevantní tvrzení a nestoudná nařčení. Pokud navrhovatelka tvrdí, že vůle [Anonymizováno] nebyla svobodná, je tato čistá spekulace vyvrácena již samotnou formou a okolnostmi sepsání společenské smlouvy, která byla sepsána před notářkou formou notářského zápisu a rozdělení podílů odpovídalo osobním vztahům zakladatelů a zdravotnímu stavu [Anonymizováno].

30. Účastník č.2/ považuje výslech [právnická osoba] za nadbytečný, předkládá nicméně jeho čestné prohlášení, ve kterém tento zakladatel společnosti potvrzuje, že důvodem pro rozdílné určení podílů byly osobní vazby zakladatelů a předpokládaná účast na činnosti společnosti.

31. Účastník č.2/ navrhuje potvrzení napadeného usnesení.

32. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř., a po provedeném jednání / § 214 odst. 1 o.s.ř. /, v jehož průběhu provedl dokazování čtením listiny na č.l. 117 spisu: „Čestné prohlášení“, dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.

33. V čestném prohlášení , datovaném dnem 25.3.2022, [právnická osoba], narozený dne [Anonymizováno], bytem [adresa] čestně prohlásil, že „ 1/důvody rozdílného určení výše obchodních podílů zakladatelů společnosti [právnická osoba]. (dnes [Jméno advokáta B]., dále jen „společnost") stanovené v čl. XI. odst. 1 společenské smlouvy sepsané dne 26.5.2011 ve formě notářského zápisu [tituly před jménem] [Anonymizováno] sp. zn. NZ 497/2011 byly následující: a/ osobní (rodinné) vztahy mezi mnou a panem [Anonymizováno], zesnulým [Anonymizováno], který byl partnerem mé matky, podílel se na mé výchově od mých 5 let, a se kterým jsme měli velmi blízký vztah srovnatelný se vztahem mezi otcem a synem, po celou dobu jsem ho nazýval svým otcem. Na základě tohoto osobního vztahu se pan Kříž velkoryse rozhodl uhradit veškeré vklady a navrhnul stanovit rozdílné podíly v můj prospěch. b/ očekávání nízké až žádné osobní angažovanosti pana [Anonymizováno] v činnosti společnosti, a naopak předpoklad mého aktivního působení ve společnosti. Důvodem byl zdravotní stav, celková únava organismu v důsledku onkologického onemocnění. 2/ Jsem pevně přesvědčen a nemám žádný důvod pochybovat o tom, že vůle pana [Anonymizováno] při sjednání společenské smlouvy společnosti byla svobodná a pravá, odrážela jeho osobní rozhodnutí a pan [Anonymizováno] neučinil žádná rozhodnutí pod jakýmkoliv nátlakem.“ 34. [právnická osoba] v čestném prohlášení dále uvedl, že toto je pravdivé a při případném výslechu bude vypovídat shodně.

35. Odvolací soud konstatuje, že z provedeného důkazu vyplývá, že na základě osobních vztahů mezi ním a nevlastním synem, v důsledku zdravotního stavu / únava organismu v důsledku onkologického onemocnění, očekávané nízké či žádné osobní angažovanosti [Anonymizováno] ve společnosti, se [právnická osoba] rozhodl uhradit veškeré vklady a navrhl stanovení podílů v prospěch [právnická osoba]. Ten je přesvědčen že rozhodnutí odráželo svobodnou a pravou vůli [Anonymizováno], rozhodnutí bylo učiněno bez jakéhokoli nátlaku.

36. Vedle těchto vlastních zjištění z dokazování před odvolacím soudem vyšel odvolací soud ze zjištění, učiněných soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování a skutkových závěrů tohoto soudu, a uzavírá, že navrhovatelka sice má právní zájem na podaném návrhu / vyhovující rozhodnutí by mělo např. dopad na právo navrhovatelky na podíl na zisku/, návrh nicméně není důvodný. Odvolací soud se v podstatě ztotožňuje s důvody, které předestřel soud prvního stupně, ztotožňuje se s jeho skutkovými závěry i s jeho právní kvalifikací. Lze doplnit, že pokud ve vyjádření k odvolání zaznělo, že „ nelze zjistit skutečnou vůli“, tak odvolací soud konstatuje, že [právnická osoba] vůli projevil a tento projev vůle je zachycen v notářském zápisu- veřejné listině. Že šlo o projev svobodné vůle, prosté omylu / vždyť o omyl v jaké otázce se mělo jednat? /, nevyvrátila ani zjištění, učiněná odvolacím soudem z Čestného prohlášení [právnická osoba]. Sama odvolatelka pak v podstatě zdůrazňuje, byť argumentuje „ podivnými okolnostmi“ při uzavření společenské smlouvy, že netvrdí a nedokládá, že [právnická osoba] nebyl způsobilý k takovému úkonu / uzavření společenské smlouvy/ , nenapadá jeho svéprávnost , naopak vlastně zdůrazňuje, že tak nečiní. Sám notářský zápis - veřejná listina- nic nápadného, podezřelého při ujednání [Anonymizováno] nezachycuje.

37. A i když není zřejmé, jak je konstruována absence poctivosti při obchodním styku / kdy obchodní styk má dle odvolatelky v podstatě spočívat v aktu založení společnosti / v uzavření společenské smlouvy /, tak každopádně rozpor se zásadami poctivého obchodního styku podle ustanovení § 265 zákona 013/1991 Sb. / obchodního zákoníku / nezakládá neplatnost.

38. A pro úplnost lze říci, že pokud se v odvolání hovoří o tom, že [právnická osoba] a [právnická osoba] v rozporu se zásadou totožného zacházení se všemi společníky založili nerovné postavení společníků ve společnosti, tak ale není zřejmé, o jaké další společníky, s nimiž by se nezacházelo totožně, se při uzavření společenské smlouvy má jednat. Společnost založili pouze dva / výše jmenovaní / zakladatelé - společníci. Jejich rozhodnutí není ani nezákonné / viz § 114 zákona č.315/1991 Sb., ani nemravné. Nelze najít argument v prospěch závěru o nemravnosti při daném postupu zakladatelů, ani navrhovatelka žádný relevantní argument nepředkládá.

39. A rovněž pro úplnost lze podotknout, že argumentem v prospěch tvrzení o neplatnosti napadeného ujednání společenské smlouvy nemohou být okolnosti, jež nastaly až po uzavření společenské smlouvy, jak správně uvádí soud tedy např. navrhovatelkou tvrzené zneužívání většiny hlasů při rozdělování zisku / i kdyby bylo prokázané /.

40. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že řada návrhů navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jež se týkala rozdělování zisku, byla zamítnuta. Ale i kdyby zamítnuta nebyla, a případně k zneužití většiny došlo, neměla by tato skutečnost na platnost či neplatnost předmětného ujednání společenské smlouvy žádný dopad.

41. Přisvědčit lze soudu prvního stupně i v závěru, že předmětnou společenskou smlouvou byla založena „rodinná firma. V „rodinné firmě“ jde o vztahovou záležitost, tento předpoklad v daném případě vztah nevlastního otce s nevlastním synem nepochybně naplňuje.

42. Lze na závěr doplnit, že v řízení, jehož se odvolatelka dovolává, tedy v řízení, vedeném před soudem prvního stupně pod sp. zn. 38 Cm 26/2014 a před Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 515/2016, nebyla řešena předběžná otázka, jež by měla / mohla mít / význam pro toto řízení. Rovněž skutkové okolnosti obou případů jsou odlišné. Daná odvolací argumentace je lichá.

43. Pokud soud předmětný návrh navrhovatelky zamítl, nelze tomuto postupu vytknout pochybení. Ani s přihlédnutím k dikci § 777 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., kde se praví, že „ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“, nelze dospět k jinému výslednému závěru, než učinil soud prvního stupně. Příslušné ustanovení společenské smlouvy, jež byla uzavřena za předchozí právní úpravy, dané obchodním zákoníkem, není v rozporu s ustanovením § 133 zákona č. 90/2012 Sb., kde se praví: „ Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.“ 44. Ustanovení § 114 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, / tedy předchozí právní úprava/, znělo: „Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“ 45. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

46. O nákladech odvolacího řízení rozhodl dle ustanovení § 224 odst. 1, ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšným účastníkům náklady řízení, jež jim náklady odvolacího řízení vznikly, vždy se jednalo o náklady právního zastoupení.

47. V případě účastníka č.1/ jde o 2x odměnu po 3 100 Kč za úkon právní služby, 2x režijní paušál po 300 Kč, náhrada za ztrátu času za cestu k jednání na trase [adresa], celkem 6 půlhodin po 100 Kč + 21% DPH ve výši 1 554 Kč, náklady odvolacího řízení celkem 8 954 Kč.

48. V případě účastníka č.2/ jde o 2x odměnu po 3 100 Kč za úkon právní služby, 2x režijní paušál po 300 Kč, cestovné, jízda osobním automobilem ve výši 1 661,10 Kč na trase [adresa] k jednání a zpět, náhrada za ztrátu času na cestě ve výši 8 půlhodin po 100 Kč, 21% DPH ve výši 1 944,83 Kč, náklady odvolacího řízení celkem 11 205,93 Kč.

Poučení