8 CO 116/2022 - 500

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 282.229 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 12. 2021, č. j. 127 C 230/2013-420, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I., III. a IV. výroku, potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 11.809,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [jméno], advokáta sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 282.229 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky za dobu od 31. 5. 2013 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba co do úrokového příslušenství z částky 282.229 Kč za dobu od 11. 4. 2013 do 30. 5. 2013 byla zamítnuta. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 237.710 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

2. Okresní soud vyšel ze skutkových zjištění, že účastníci uzavřeli dne 26. 2. 2010 písemnou smlouvu, v níž se dohodli, že žalovaný pro žalobce vypracuje projektovou dokumentaci stavby a doklady nutné k žádosti o přiznání investiční dotace z programu Zelená úsporám v oblasti podpory B a C.3, která mohla dosáhnout maximální výše 305.000 Kč, na plánovanou nemovitost žalovaného, a pokud takový posudek žalovaného bude vadný a žalovaný tuto vadnost posudku v dohodnuté lhůtě nebo ve lhůtě deseti dnů nenapraví, zaplatí žalobci 1.000 Kč za každý den, dokud k nápravě nedojde. Fond vyzval žalobce dne 28. 4. 2011, aby doplnil svou žádost o přiznání dotace v rámci programu Zelená úsporám v oblasti podpory B a tuto výzvu žalobce přeposlal žalovanému, ať opraví svůj posudek, o což se žalovaný neúspěšně pokusil úpravou ze dne 6. 6. 2011, a právě mj. z důvodu nedostatečnosti posudku zpracovaného žalovaným [příjmení] dne 29. 12. 2011 zamítl žádost žalobce o přiznání dotace v oblasti podpory B.

3. Okresní soud vyhodnotil danou smlouvu jako smlouvu o dílo ve smyslu ust. § 536 a násl. obchodního zákoníku, neboť účastníci si dohodli použití obchodního zákoníku, přičemž ze smlouvy nevyplývá cokoliv, co by mělo zhoršovat postavení žalobce jako spotřebitele. Neshledal zde ani žádná nepřípustná ujednání, která vyjmenovává ust. § 56 odst. 3 o. z. V ujednání v čl. V. 9 smlouvy byla stanovena smluvní pokuta, a byť se v uvedeném článku hovoří o odstranění případných reklamací pouze projektové dokumentace, ačkoliv čl. II. 1 smlouvy vymezoval povinnost žalovaného zpracovat projektovou dokumentaci stavby a doklady nutné k žádosti o přiznání investiční dotace, výkladem čl. V. 9 smlouvy v kontextu ostatních ustanovení smlouvy lze dospět k závěru, že projektovou dokumentací je myšlen celý posudek žalovaného, čemuž nasvědčují i čl. II. 2 a III. 1, které stanovují žalovanému povinnost předat projektovou dokumentaci ve 4 tištěných vyhotoveních do 4 týdnů od podpisu smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě v čl. V. 5 smlouvy okresní soud shledal jako platné ujednání, když není ani v rozporu s dobrými mravy, a není neplatné ani pro případnou neurčitost, když platí, že smluvní pokuta musí být vždy stanovena tak, aby její výše byla zjistitelná ke dni porušení smluvní povinnosti, na niž se váže, a to v tom smyslu, že bude zjistitelná konkrétní jednorázová částka odpovídající ujednání o smluvní pokutě. Za této situace pak okresní soud zkoumal, zda žalovaný zhotovil bezvadné dílo, zda v případě vady byly vady vytknuty a zda byly ze strany žalovaného odstraněny. Pokud se týká vad díla zhotoveného žalovaným, okresní soud vycházel především ze znaleckého posudku Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, Fakulty stavební, znalecký ústav přitom přesně popsal pochybení, kterých se žalovaný dopustil, kterými bylo především vypracování posudku včetně jeho doplnění ze dne 6. 6. 2011 v nesouladu se směrnicí MŽP 09/2009 a její přílohou č. I., provedení výpočtů s nesprávně zadanými vstupními parametry, nesprávné výpočty tepelných ztrát aj. Pochybením pak bylo rovněž to, že v rámci provádění díla nespolupracoval žalovaný s [titul] [příjmení], která zhotovovala projektovou dokumentaci, aby mohlo být dosaženo jednoty mezi dokumentací a samotným výpočtem. K závěru týkajícímu se vadnosti posudku zpracovaného žalovaným nedospěl soud výlučně na základě znaleckého posudku ústavu, ale také na základě výzvy Fondu ze dne 28. 4. 2011, e-mailové komunikace žalovaného s [jméno] [příjmení] a výslechu této osoby, rozhodnutí Fondu o zamítnutí žádosti žalobce a také na základě dopisu ze dne 22. 3. 2013 od společnosti [právnická osoba], kdy ve všech těchto listinách bylo konstatováno, že odborný posudek žalovaného včetně jeho doplňku ze dne 6. 6. 2011 obsahoval chyby. [jméno] [příjmení] byla přitom odborným pracovníkem Fondu, tudíž jejím závěrům lze přikládat patřičnou relevanci, což lze prohlásit i o posudku zpracovaném společností [právnická osoba], která uzavřela, že projekt žalobce splňoval podmínky pro podporu z prostředků programu MŽP Zelená úsporám pro oblast B - podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu. Se závěry posudku společnosti [právnická osoba] se přitom ztotožnil i znalecký ústav. Další podmínkou na zaplacení smluvní pokuty bylo řádné vytknutí vad. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobce postupoval zcela správně a v souladu se smlouvou i tehdy platnou legislativou tak, že jakmile jej Fond vyzval k odstranění vad a nedostatků, z nichž část spočívala ve formálních náležitostech a část v samotném posudku vyhotoveném žalovaným, tuto výzvu zaslal žalovanému, nechť svůj posudek dále doplní, aby žádosti žalobce mohlo být vyhověno. Nebylo tak třeba, aby žalobce žalovanému např. zaslal dopis označený jako vytknutí vad odborného posudku s přesným seznamem vad a s požadavkem na jejich odstranění, když navíc takový seznam již fakticky obsahovala výzva Fondu. Na straně žalovaného tak byly splněny všechny předpoklady pro vznik povinnosti k zaplacení smluvní pokuty určené čl. V. 5 smlouvy, přičemž žalovaný svou povinnost stále nesplnil a do dnešního dne trvá jeho prodlení s odstraněním vytknutých vad. Dle ujednání ve smlouvě byl žalovaný povinen vadu díla odstranit ve lhůtě deseti dnů. Soud přitom vzal v řízení za prokázáno, že žalobce přeposlal žalovanému po datu 28. 4. 2011, kdy tato byla Fondem vyhotovena, výzvu k odstranění nedostatků žádosti, žádný konkrétní termín odstranění vad posudku žalovaného dohodnut nebyl, mohla se tak uplatnit lhůta dle čl. V. 5 věty druhé smlouvy a žalovaný měl deset dnů k odstranění vytknutých vad. Soud nepovažuje za rozhodující, kdy přesně nastalo prodlení žalovaného, které se odvíjí od uplynutí desátého dne lhůty po odstranění vad posudku, a tedy který den mu byla žalobcem zaslána výzva Fondu, neboť na celkový nárok žalobce toto vliv nemá. Žalovaný tak měl lhůtu deseti dnů běžících nejpozději od 6. 6. 2011, neboť za hypotetické situace, že až do tohoto dne byla žalovanému žalobcem zaslána výzva Fondu ze dne 28. 4. 2011 a žalovaný zároveň ihned tohoto dne svůj posudek doplnil a zaslal žalobci, počala žalovanému běžet lhůta k odstranění vad posudku dle smlouvy a do prodlením s řádným odstraněním vad díla se tak dostal nejpozději dne 17. 6. 2011, což činí 648 dní. Dle soudu skutečná doba prodlení žalovaného byla od 17. 6. 2011 do 25. 3. 2013, tedy se jednalo o dobu 659 dní a žalobce by mohl požadovat částku 659.000 Kč, v tom případě by však soud, a to i bez návrhu žalovaného, přistoupil k její moderaci (NS ČR 32 Cdo 3853/2007 a 29 Cdo 3667/2010). Žalobce se nicméně po žalovaném domáhal zaplacení částky 282.229 Kč, a tuto částku z titulu smluvní pokuty za uvedené období považuje soud za adekvátní, proto žalobě vyhověl.

4. Proti tomuto rozsudku, a to proti odstavcům I., III. a IV. výroku, podal žalovaný včas odvolání, kterým se domáhal buď jeho zrušení a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení k posouzení, zda se jednalo o pasivní dům, případně se domáhal jeho změny tak, že žaloba bude zamítnuta. Uvedl, že se nezavázal ve smlouvě pro žalobce k zajištění přiznání dotace Zelená úsporám, nýbrž se pouze zavázal k vypracování dokumentace a dokladů k žádosti. Z napadeného rozsudku vyplývá, že soud pojímá dokumentaci k žádosti šířeji a z napadeného rozsudku dovozuje žalovaný, že snad formální nedostatky, které si způsobil sám žalobce tím, že předmětné dokumenty jednak nepředal jeho osobě a jednak nepředal Státnímu fondu životního prostředí, měly snad být těmi doklady, které měl připravit a doložit Státnímu fondu životního prostředí žalovaný. Nic takové žalobce ani za celou dobu netvrdil, ani nepožadoval, a soud tak překročil rámec žalobního návrhu a de facto i námitek žalobce a jednak zcela pominul skutečnost, že žalovaný žádným způsobem nezastupoval žalobce v řízení před SFŽP, ani se k tomu nijak nezavázal. Dále namítal, že žalobce u něho posudek nereklamoval. Skutečností je, že poté, kdy žalobci dílo předal, dostavil se žalobce za ním a požádal ho, zda by nebylo možné provést výpočet s jinými vstupními daty, a to z toho důvodu, že na SFŽP po žalobci požadovali zadání jiných hodnot. Žalobci sdělil, že výpočet v předané dokumentaci a dokladech k žádosti odpovídají příslušným normám ČSN a TNI ČSN. S ohledem na skutečnost, že se jednalo pouze o změnu vstupních dat výpočtů, provedl nový výpočet dle zadání žalobce, a tento mu předal. Poté se žalobce dostavil opětovně s tím, že ze strany SFŽP nebyl akceptován ani tento výpočet, provedl pro žalobce další výpočet s konkrétními parametry, které požadoval SFŽP, a tento výpočet opět žalobci předal. Za důležité považuje uvést, že v žádném případě neodstraňoval vady jeho dokumentace a dokladů k žádosti, které dodal žalobci, neboť tyto žádné vady nevykazovaly a byly v souladu s platnými normami. Dále vytýkal soudu prvého stupně, že se nesprávně vypořádal s výpovědí svědkyně [příjmení] a z tohoto výslechu převzal nesprávná skutková zjištění. Svědkyně jednoznačně uvedla, že formální náležitosti, které žalobce nesplnil, vedly k zamítnutí jeho žádosti společně s tím, že jeho dům nebyl navržen jako pasivní. To je rovněž skutečnost, kterou po celou dobu namítá žalovaný a je třeba říci, že žalobce žádným způsobem neprokázal, že jeho dům, který projektoval někdo jiný, by byl projektován jako pasivní. Z toho důvodu v jeho posudku vyšly hodnoty, jak uvedl soudu, s normami tak, že dům nemohl projít jako pasivní a žalobce tedy nemohl získat dotaci. Rozhodně se nezavázal k výsledku, ale pouze ke zpracování dat. S tímto se nevypořádal ani znalecký ústav, a proto provedl mylnou interpretaci výpočtů provedených žalovaným. Rovněž z e-mailové komunikace mezi žalovaným a [titul] [příjmení] nevyplývá, že by se dopustil jakýchkoliv chyb v posudku. [titul] [příjmení] ve své výpovědi sdělila, že se metodika vyřizování podpory průběžně měnila, což je rovněž prokázáno přípisem soudu ze dne 9. 5. 2021. Soud rovněž učinil nesprávná skutková zjištění ze znaleckého posudku znaleckého ústavu a i přes výslech znalkyně, se tato nevypořádala s námitkami, které písemně do spisu založil. Znalecký ústav vůbec neposoudil protokol ze dne 18. 1. 2012, který zpracoval a který byl žalobci předán dne 19. 1. 2012, ačkoliv to několikrát požadoval. Soud k tomuto nepřihlédl a nijak se s tímto nevypořádal, přičemž tuto otázku považuje za velmi zásadní. Žalobce vůbec ve svých tvrzeních či vyjádřeních po celou dobu řízení, převzetí a seznámení se s protokolem ze dne 18. 1. 2012 nezpochybňoval tuto otázku. Není tedy zřejmé, proč soud k tomuto protokolu v jeho závěru a jeho samotnému předání jeho osobou žalobci, vůbec nepřihlížel. Skutečnost, která vedla SFŽP k zamítnutí žádosti žalobce, byla ta, že nedodal formální podklady, které po něm SFŽP požadoval. Tato skutečnost je nepochybná z rozhodnutí SFŽP a je zcela nepochopitelné, proč soud tuto skutečnost nebere v potaz a žalobu žalobce v tomto směru nezamítl. Soud dostatečně nevysvětlil, co mělo být vadou jeho posudku, která by měla vést k tomu, že nesplnil svůj závazek řádně a včas. Skutečnost, že SFŽP žalobci posudek neuznali z toho důvodu, že jeho dům není projektován jako pasivní, ještě neznamená, že jeho posudek vykazuje vady.

5. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

6. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v odvoláním napadené části, tj. s výjimkou odstavce II. výroku, rozsudku v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Odvolací soud odkazuje na skutková zjištění, která učinil okresní soud jako na zcela správná a úplná odpovídající obsahu provedených důkazů. Rozhodující tak je, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo [číslo] opatřená datem 26. 2. 2010, v níž se žalovaný pro žalobce zavázal vypracovat projektovou dokumentaci stavby a doklady nutné k žádosti o přiznání investiční dotace z programu Zelená úsporám v oblasti podpory B, C.3, na rodinný dům v [obec] - novostavba v pasivním energetickém standardu (čl. II. 1 smlouvy), když v článku II. 2 a III. 1 se hovoří o tom, že projektová dokumentace bude předána ve 4 tištěných vyhotovení bez vad a nedodělků do 4 týdnů od podpisu smlouvy. V čl. V. 5 smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě, a to tak, že zhotovitel se zavazuje odstranit případné oprávněné reklamace projektové dokumentace v dohodnutém termínu, pokud tak neučiní, zaplatí smluvní pokutu 1.000 Kč/den prodlení. Zjištěné vady musí být odstraněny do 10 dnů ode dne podání reklamace. Účastníci si přitom sjednali, že smlouva je uzavřena podle § 536 a následujícího obchodního zákoníku, když v čl. V. 9 bylo dohodnuto, že v ostatním budou platit ustanovení obchodního a občanského zákoníku. Žalovaný zpracoval pro plánovanou nemovitost odborný posudek [číslo] opatřený datem 3/ 2010 a listina na str. 3 obsahuje konkrétní údaje týkající se tepelné ztráty rodinného domu v pasivním energetickém standardu, potřeby energie na vytápění, aj. a součástí listiny jsou následně jednotlivé výpočty týkající se potřeby a měrné potřeby tepla na vytápění podle ČSN EN ISO 13790, výpočty tepelné ztráty a posouzení tepelného odporu a teploty rosného bodu a průběhu kondenzace, kdy žádost došla Státnímu fondu životního prostředí 25. 3. 2010, přičemž výzvou k odstranění nedostatků a doplnění opatřené datem 28. 4. 2011 včetně přílohy nadepsané jako nedostatky žádosti informuje žalobce, že žádost byla evidována pod [číslo] že při kontrole žádosti byly zjištěny nedostatky, jejichž výčet je uveden v příloze, přičemž žalobce byl vyzván, aby ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy odstranil nedostatky a byl poučen, jak má postupovat (bod 13. rozsudku). 6. 6. 2011 listinou označenou jako Úprava [číslo] vyhotovil žalovaný úpravu svého posudku [číslo], v níž jsou uváděny rozdílné hodnoty a výpočty oproti původnímu posudku. Rozhodnutím o zamítnutí žádosti o poskytnutí podpory z programu Zelená úsporám ze dne 29. 12. 2011 byla žádost žalobce zamítnuta pro neodstranění nedostatků na základě výzvy k jejich odstranění. A v příloze listiny označené jako nedostatky žádosti je uvedeno, že nebyly odstraněny připomínky:„ Měrná potřeba tepla na vytápění: - Není uvažováno se stíněním - Chybně je uvažován i přídavný tok pláštěm budovy. - Měrný tok podlahou není uvažován dle ČSN EN ISO 13 370. - zejména chybí další požadavky pro splnění pasivního domu. Dále došlo k opravě hodnoty u lineárních vazeb, které jsou ve finální verzi chybně uvažovány jako nulové. Žalobce podal proti rozhodnutí námitku dne 6. 1. 2012, přičemž o této bylo rozhodnuto 30. 3. 2012 tak, že byl žalobce [příjmení] informován, že jeho námitkám proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí podpory z programu Zelená úsporám ze dne 29. 12. 2011 nebylo Ministerstvem životního prostředí vyhověno. Odborný posudek společnosti [právnická osoba] dospěl k závěru, že projekt novostavba rodinného domu, která se bude nacházet v [obec], splňuje podmínky pro podporu z prostředků programu MŽP Zelená úsporám pro oblast B - podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu. Tento také sdělil žalobci, že posudek, který obdržel od [právnická osoba] [anonymizováno], nebyl kompletní pro podání žádosti do programu Zelená úsporám. Ze znaleckého posudku Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, Fakulty stavební, vyplývá závěr, že výpočty spotřeby a měrné potřeby tepla pro rodinný dům žalobce byly provedeny elektronicky pomocí softwaru Protech a dle normy ČSN EN ISO 13790, avšak nebyly správně zadány všechny vstupní parametry. S požadavky směrnice MŽP [číslo] nebyly ani výpočty tepelných ztrát, přičemž spis Státního fondu životního prostředí obsahuje vstupní údaje nutné pro zpracování odborného posudku, které sám žadatel doložil, přičemž pokud při zpracování takového posudku vyvstanou nejasnosti z projektové dokumentace, je úkolem zpracovatele posudku na tyto nejasnosti upozornit a chtít jejich doložení nebo naopak předepsat požadavky na materiály a výrobky tak, aby mohl být dosažen cíl, kterým byl standard pasivního domu. Ze spisu Státního fondu životního prostředí se podává, že ve spise chybí mimo jiné formální dokumenty a i po výzvě žalobce na požadavky Státního fondu životního prostředí nereagoval včas a řádně, neboť reagoval neúplně. Spis SFŽT neobsahuje dokumentaci k jednotlivým oknům v předmětném domě v plném rozsahu, přičemž na základě předložené projektové dokumentace lze zpracovat odborný posudek, aby splnil požadavky pro dosažení pasivního standardu v plném rozsahu, chybějící informace z projektové dokumentace je však třeba doplnit a upřesnit. Řešení v odborném posudku žalovaného ani v opraveném odborném posudku ze dne 6. 6. 2011 nebylo úplné a bez chyb, tudíž budova dle předloženého posudku nesplnila požadavky z hlediska Fondu pro dosažení pasivního standardu v plném rozsahu. Rovněž znalecký ústav uvedl, že lze souhlasit se závěrem odborného posudku vypracovaného společností [právnická osoba] a že hodnocená budova novostavby mohla splnit všechny požadavky citované směrnice MŽP09/2009. Dále z doplněného znaleckého posudku ústavu vyplývá, že vliv přiložení průkazu energetické náročnosti budovy je minimální, neboť průkaz energetické náročnosti budovy není součástí nutných dokladů a při administraci na něj pracovník Fondu nemusel brát zřetel. Znalecký ústav rovněž uvedl, že neprováděl výpočet, neboť projektová dokumentace neobsahovala všechny potřebné vstupní údaje pro vypracování odborného posudku. Z praktického hlediska řešení odborného posudku v souvislosti s projektovou dokumentací pro dotační titul Zelená úsporám by měla vyvstat nutnost doplnit stejné parametry oken, dveří, tepelných izolací i tlouštěk tepelných izolací řešených v odborném posudku do projektové dokumentace, čehož si žalobce nevšiml, neboť není odborník, ale musel si toho všimnout zpracovatel odborného posudku. Slyšená znalkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], jakožto zaměstnankyně znaleckého ústavu dále uvedla, že měl být výpočet zpracován podle projektové dokumentace, která by měla obsahovat vše a měla by dávat jednoznačný výsledek výpočtu. V projednávané věci projektová dokumentace neobsahovala vše, když zde nebyla například uvedena tloušťka tepelné izolace ve střeše, výplně oken, dveře apod. Nekompletnost projektové dokumentace má vliv na samotný výpočet, ale je na zpracovateli posudku, aby zjistil všechny chybějící údaje nebo aby je sám předepsal. Dále také uvedla, že na základě projektové dokumentace [titul] [příjmení] bylo možné zpracovat posudek vedoucí k přiznání dotace, ale v dokumentaci nebylo uvedeno vše potřebné pro výpočet, neboť projektant nemusí být energetický specialista, pak je důležitá spolupráce mezi ním a zpracovatelem posudku. Co žalovaný učinil špatně, je to, že neuvažoval se stíněním, neposoudil všechny záležitosti, které směrnice vyžadovala (např. přehřívání interiéru v letním období, posouzení neobnovitelné primární energie aj.) a nezpracoval vše, co po něm bylo požadováno. V posudku žalovaného nebyly parametry zasklení, přičemž v první verzi posudku byl uveden pouze jeden součin prostupu tepla pro všechna okna, tudíž žalovaný neposuzoval každé okno zvlášť, jak měl, ale zadal jednu hodnotu, jak se připouštělo pro běžnou výstavbu, ale ne pro pasivní domy, což bylo předepsáno v platné legislativě, a to v příloze 1/12 směrnice MŽP 092009. Navíc Fond nepožadoval výpočet výlučně v programu Protech, tudíž pokud něco, co požadoval Fond, neuměl program použitý žalovaným posoudit, mělo to vést žalovaného k tomu, aby použil program jiný. Rovněž svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla ve své výpovědi, že žádost žalobce v konkrétním případě obsahovala jak formální nedostatky, tak nedostatky vztahující se k odbornému posudku. Součástí dokumentace byla i projektová dokumentace, tzn. jak byl dům naprojektován, a takový dokument byl důležitý pro posouzení žádosti pro získání dotace, neboť odborný posudek vycházel ve velké míře z projektové dokumentace. Podpora Zelená úsporám byla nenároková, nicméně svědkyně nezná případ ze své zkušenosti, kdy by žádost splňující veškeré náležitosti byla přesto zamítnuta.

8. S ohledem na shora citované závěry znaleckého ústavu, výpovědi zaměstnankyně ústavu [titul] [jméno] [příjmení], i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která pracovala u Fondu na pozici referenta v letech 2010 -2011, jednoznačně vyplývá, že projektová dokumentace ze strany žalovaného vykazovala vady, když vstupní parametry dle normy ČSN EN ISO 13790 nebyly zadány správně a i po výzvě žalobce na požadavky SFŽP tento nereagoval včas a řádně, neboť reagoval neúplně. Jestliže má zhotovitel všechny údaje a podává si žádost včetně projektové dokumentace, měl by být výpočet zpracován podle projektové dokumentace, která by měla obsahovat vše a měla by dávat jednoznačný výsledek výpočtu. V projednávané věci projektová dokumentace neobsahovala vše, nebyla např. uvedena tloušťka tepelné izolace ve střeše, výplně oken a dveře apod. a nekompletnost projektové dokumentace měla vliv na samotný výpočet, a toto bylo právě na zpracovateli posudku, aby zjistil všechny chybějící údaje nebo aby je sám předepsal. Toto je rozhodující pro posouzení nároku žalobce, zda má nárok na smluvní pokutu vůči žalovanému ve smyslu čl. V. 5 smlouvy. Znalecký ústav se přitom přesně vyjádřil, v čem dílo žalovaného vykazovalo pochybení, když pochybením bylo také to, že žalovaný nespolupracoval s [titul] [příjmení], která vyhotovila projektovou dokumentaci, aby mohlo být dosaženo jednoty projektové dokumentace s výpočtem. Tyto vady projektové dokumentace žalovaného zde nepochybně jsou, a to bez ohledu na to, zda dům splňoval charakter domu pasivního či nikoliv, když bylo právě na žalovaném, který se zavázal vyhotovit projektovou dokumentaci pro žádost Zelená úsporám pro pasivní dům, aby tak učinil, když pokud dospěl k závěru, že tento dům nesplňuje podmínky pro pasivní dům, měl na to žalobce upozornit, což samozřejmě učinil, jak vyplývá také z listiny označené upozornění opatřené datem 18. 1. 2012 (bod 19. rozsudku). Nicméně pokud k takovémuto závěru dospěl, tak měl případně od dané smlouvy odstoupit, což neučinil a měl tak učinit ještě předtím, než vůbec podával žádost k Fondu životního prostředí.

9. Okresní soud pak zcela správně posoudil smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným jako smlouvu o dílo sjednanou ve smyslu ust. § 536 a násl. obchodního zákoníku, správně došel k závěru, že zde nebylo žádné ujednání, které by zhoršovalo postavení žalobce jako spotřebitele, a mohl tedy daný smluvní vztah posuzovat právě dle ustanovení obchodního zákoníku.

10. Okresní soud se správně zabýval tím, zda ujednání o smluvní pokutě, jak bylo sjednáno v čl. V. 5 smlouvy, je platné, zda není v rozporu s dobrými mravy, dospěl ke správnému závěru, že ujednání o smluvní pokutě není neurčité a dospěl k závěru o platném ujednání smluvní pokuty, i ohledně výše a způsobu stanovení této smluvní pokuty.

11. Dle ust. § 300 obchodního zákoníku je odpovědnost za porušení povinnosti objektivní, tedy bez ohledu na zavinění žalovaného, na rozdíl od ustanovení občanského zákoníku, které se v dané věci nebude aplikovat, proto pro vznik povinnosti žalovaného na zaplacení smluvní pokuty je irelevantní, zda Fond rozhodl o zamítnutí žádosti z důvodu na straně žalobce, příp. zda žalovaný upozorňoval žalobce, že nemovitost žalobce se nedá jako pasivní obhájit. Navíc tento názor žalovaného je v rozporu s odborným posudkem společnosti [právnická osoba], který dospěl k závěru o tom, že dům splňuje podmínky pasivního domu, a rovněž se závěry znaleckého ústavu. Zcela tak je rovněž irelevantní, zda dokumentace zpracovaná [titul] [příjmení] byla dostatečná či nikoliv. Bylo právě na žalovaném, aby si opatřil všechny podklady pro vypracování posudku pro to, aby mohla být podaná žádost Fondu životního prostředí, když se k tomuto ve smlouvě zavázal. Rovněž je tedy irelevantní to, že nebyl zmocněn žalobcem k jednání s Fondem životního prostředí.

12. Jestliže okresní soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je platné, pak se také správně zabýval tím, zda dílo mělo vady, zda vady byly řádně vytčeny a zda vady byly odstraněny.

13. Pokud jde o vady díla, zde okresní soud vycházel ze znaleckého posudku, správně se vypořádal s námitkami ze strany žalovaného, že posudek podává neoprávněná osoba. Znalecký ústav se přesně vyjádřil, v čem dílo žalovaného vykazovalo pochybení (viz shora), pochybením bylo také to, že žalovaný nespolupracoval s [titul] [příjmení], která vyhotovila projektovou dokumentaci, aby mohlo být dosaženo jednoty projektové dokumentace s výpočtem.

14. Pokud jde o vytčení vad, tak vytčení vad předpokládala smlouva v čl. V. 5, kde se hovoří o odstranění případných oprávněných reklamací, nehovoří se o tom, jak mají být vady reklamovány. Dle § 562 odst. 2 ObchZ, bližší podmínky oznámení vad nestanoví, je to proto jednostranný úkon žalobce adresovaný žalovanému v jakékoliv formě.

15. Žalobce proto postupoval v souladu se smlouvou, a jakmile ho Fond vyzval k odstranění vad a nedostatků, tuto výzvu zaslal žalovanému, aby posudek doplnil, aby žádosti mohlo být vyhověno. Žalovaný doposud povinnost k odstranění vad nesplnil a je tak dána odpovědnost dle čl. V. 5 smlouvy. Žalovaný v souladu se smlouvou byl poučen ze strany Fondu, jak má vady odstranit, v souladu se smlouvou, jak správně dovodil okresní soud, měly být vady ze strany žalovaného odstraněny ve lhůtě deseti dnů poté, co byly ze strany žalobce žalovanému vady vytčeny. Do prodlení s odstraněním vad díla se žalovaný dostal nejpozději dne 17. 6. 2011, a to s ohledem na skutečnost, že 6. 6. 2011 byl žalovaný vyrozuměn o vadách, vady neodstranil doposud, takže okresní soud správně dovozuje nárok na smluvní pokutu od 17. 6. 2011 do 25. 3. 2013, když k tomuto datu právě žalobce dospěl k výpočtu o smluvní pokutě a okresní soud je vázán žalobním žádáním, tedy že žalobce požaduje částku nižší, tj. 282.229 Kč na vyčíslené smluvní pokutě.

16. Zcela irelevantní jsou námitky žalovaného, že dotace je nenároková, když v daném případě žalobce nepožaduje nárok z titulu nepřiznané dotace, ale nárok z titulu odpovědnosti za vady vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, kdy tato žádost, tedy posudek trpěl vadami, jak je již uvedeno shora. Stejně tak odvolací soud dospěl k závěru ve shodě s okresním soudem, že vady byly řádně reklamovány. S ohledem na závěry znaleckých posudků nelze dospět k závěru, že by se žalovaný nedopustil chyb v posudku, naopak zde vyplývá zcela jiný závěr, jak je již uvedeno shora. Je pak zcela irelevantní, zda ústav posoudil nebo neposoudil protokol z 18. 1. 2012 týkající se upozornění, že dům není pasivní, jak je rovněž shora uvedeno, a pro odpovědnost žalovaného není rozhodující, že žalobce nedodal formální podklady. Okresní soud se zcela vypořádal s námitkami žalovaného, které jsou uvedeny v odvolání.

17. S ohledem na shora uvedené tak byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný v odvoláním napadené části, tj. v odstavcích I., III. a IV. výroku potvrzen v souladu s ust. § 219 o. s. ř.

18. V odvolacím řízení byl žalobce plně úspěšný, proto mu v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Zástupce žalobce požadoval odměnu za 1 úkon právní služby ve výši 9.460 Kč, dále 1 režijní paušál ve výši 300 Kč, celkem 9.760 Kč a z této části 21 % DPH, což je částka 2.049,60 Kč a celkem tak činí náklady odvolacího řízení částku 11.809,60 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobce.