8 Co 60/2024 - 423

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Martina Putíka, Ph.D. a JUDr. Daniely Kabátové a ve věci žalobkyně: [jméno zainteresované společnosti], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [zástupce zainteresované společnosti] sídlem [adresa zástupce zainteresované společnosti] proti žalované: [jméno zainteresované společnosti]., IČO [IČO zainteresované společnosti] sídlem [adresa zainteresované společnosti] zastoupená advokátem [zástupce zainteresované společnosti] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení částky 196.257,16 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále, pobočky v Krnově, ze dne 14. 12. 2023, č. j. 19 C 342/2021-377, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 35.738,56 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [zástupce zainteresované společnosti], advokáta sídlem [adresa zástupce zainteresované společnosti].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 196.257,16 Kč s úrokovým příslušenstvím (odstavec I. výroku), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 89.830,40 Kč (odstavec II. výroku) a dále zavázal žalovanou zaplatit náhradu nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Bruntále v částce 36.650,93 Kč (odstavec III. výroku).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Měla za to, že pokud okresní soud zamítl podanou žalobu s odůvodněním, že „rozměry ložiska (vnitřní kroužek nevyhovujícího průměru i kuželovitosti) neodpovídaly normě ČSN ISO 492, a že tedy ložisko na výstředníkové hřídeli na straně setrvačníku, odpovídající typovému označení 23172KW33M C3, neodpovídalo smlouvě o dílo, která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] ve smyslu ust. § 2095 občanského zákoníku a dílo tak mělo vadu ve smyslu ust. § 2099 odst. 1, § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, pak jeho závěry jednak nejsou správné a jednak jeho rozhodnutí je pro žalobkyni překvapivé a nepředvídatelné. Tvrzené nevyhovující rozměry ložiska (vnitřního kroužku) soud prvního stupně převzal z odborného posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], který byl zpracován již před začátkem sporu společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „odborný posudek“) a dále ze znaleckého posudku ze dne [datum] (ve znění dodatečné opravy ze dne [datum]) zpracovaném znaleckým ústavem [název] [adresa], konkrétně [znalec]. Znalec se ovšem ve svém znaleckém posudku vyjádřil rovněž tak, že krom této příčiny poškození ložiska hraje významnou roli také vzpěrná deska, která nebyla opatřena vrubem. Žalobkyně v průběhu soudního řízení navrhla důkazy, kterými rozporovala stěžejní závěry znalce, a předpokládala, že z těchto bude soud vycházet. Žalobkyně předložila důkazy prokazující zejména fakt, že předmětné ložisko nebylo dodatečně obráběno, není nejasného původu a vadnou vzpěrnou desku nedodala společnost [právnická osoba] Krom toho žalobkyně vyjádřila názor, že příčinou poškození ložiska může být instalace podstatně silnějšího motoru žalovanou, tedy to, že [stroj] byl provozován pod příliš vysokým zatížením mimo toleranci a doporučení výrobce. Touto procesní obranou se soud zabýval potud, že oslovil znalce s žádostí o vypracování dodatku ke znaleckému posudku, ve kterém byly obsaženy úvahy týkající se námitek žalobkyně. V dodatku znaleckého posudku ze dne [datum] ve znění pozdější aktualizace ze dne [datum] se znalec blíže zabývá svými předchozími úsudky, přičemž i nadále prosazuje stanovisko, že jeho prvotní zjištění jsou správná. Po provedeném dokazování a znalcem konstatovaných příčinách poškození ložiska se účastníkům sporu dostalo pouze poučení znějící tak, že věc lze posoudit z hlediska odpovědnosti žalobkyně za vady díla týkající se nesprávného ložiska dodaného při zhotovení díla. Nicméně teprve z odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalobkyně dozvídá, že zásadní pro meritorní posouzení nároku jsou hodnoty měření rozměrů vnitřního kroužku, které provedla společnost [právnická osoba]. Tyto výpočty však měl prvostupňový soud k dispozici již na začátku sporu. Za dané situace proto měla žalobkyně za to, že je možno prolomit zásadu koncentrace řízení před soudem prvního stupně a zpochybnit z hlediska věrohodnosti a správnosti shora uvedené důkazy, z nichž okresní soud vycházel a nově tak navrhla provedení důkazu - doplnění odborného posudku [právnická osoba]. ze dne [datum], které, dle jejího přesvědčení, zcela devalvuje závěry soudu v napadeném rozsudku. Z této listiny vyplývá, že naměřené hodnoty rozměrů vnitřního kroužku daného ložiska (kuželovitost a průměr díry, šířka) se mohou lišit, pokud srovnáme stav ložiska před použitím a v průběhu provozu. Nadto všechna ložiska daného typu a rozměru jsou před expedicí z výrobního závodu kontrolována, tj. probíhá kontrola zástavbových rozměrů. V případě, že by zástavbové rozměry ovlivnily funkci ložiska, projevilo by se to uvolněním ložiska z úložné plochy. Tento stav u ložiska 23172 KW33M C3 nenastal, Předmětné ložisko pak bylo poškozeno na vnitřních plochách i na zástavbových plochách. Poškození na zástavbové ploše, díře vnitřního kroužku, ovlivní měření hodnot průměru a kuželovitosti. Rovněž pak změna rozměrů vnitřního kroužku nesouvisí s příčinou poškození ložiska uvedenou na str. 5 bodu 2.7 odborného posudku č. [číslo] ze dne [datum]. Naměřené hodnoty zástavbových rozměrů nemůžou ovlivnit výkonnostní parametry ložiska. Výkonnostní parametry jsou počítány podle vnitřní geometrie a konstrukce ložiska.

3. Pokud se pak jedná o onu technickou normu ČSN ISO 492, okresní soud ji neprovedl k důkazu, i když její obsah zjevně považoval za stěžejní. Nadto podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 40/08 platí, že České technické normy nejsou obecně závazné, jsou považovány pouze za kvalifikované doporučení. Dodaný výrobek tak není vadný jen proto, že neodpovídá technické normě. Ve finální pasáži dodatku ze dne [datum] ke znaleckému posudku, konkrétně na str. 16, jsou dále definovány příčiny poškození ložiska z pohledu jejich významnosti. Dle názoru znalce měla (i) nejvyšší (kritický) vliv špatná (nevhodně upravená) ložiska a jejich montáž, dále to byla (ii) špatná vzpěrná deska (bez vrubu) - vysoká významnost, a v neposlední řadě (iii) navýšení výkonu motoru (malý vliv). Není bez zajímavosti, že při svém výslechu znalec (viz protokol ze dne 1. 11. 2023) definoval procentuální podíly na vzniku škody tak, že ložiska - 50 %, vzpěrná deska - 45 %, motor - 5 %. Z odborného vyjádření [anonymizováno], které žalobkyně v řízení doložila, nicméně vyplynulo, že je vyloučeno, že by mohla být porucha ložiska způsobena tím, že bylo dodatečně upravováno. Bylo v tomto ohledu zdůrazněno, že odchylka od požadovaného rozpětí průměrů daného normou je naprosto zanedbatelná, takže ji lze snadno kompenzovat při montáži ložiska (v daném případě menším axiálním posunutím po kuželové ploše) tak, že výsledná radiální vůle po montáži je v ložisku v požadovaném rozsahu. Na toto téma se následně vyjádřil znalec [znalec], který dal za pravdu [anonymizováno] minimálně v tom, že odborným zásahem lze ložisko upravit tak, aby mělo stejnou životnost jako ložisko originální; dále znalec připustil, že montáží lze případné nedostatky dodatečně obráběného ložiska kompenzovat. Pokud pak jde o nesprávnou montáž ložisek, znalec při svém výslechu k této problematice dodal, že nemá žádný objektivní poznatek o chybné montáži ložiska, ví jen o tom, že byla špatná ve zjištěných parametrech. Lze tedy shrnout, že o vadách montáže nemůže být řeč, přestože tuto vadu jako nejvyšší (kritickou) zdůrazňuje znalec ve svém posudku (kromě tzv. špatných ložisek).

4. Žalobkyně proto měla za to, že doposud tedy nebylo hodnověrně prokázáno, že by vnitřní kroužek ložiska svými rozměry neodpovídal technické normě ČSN, a že tedy ložisko typového označení 23172KW33M C3 neodpovídalo smlouvě o dílo, a že rovněž nebylo prokázáno, že parametry ložiska typového označení 23172KW33M C3 mimo technickou normu zapříčinily jeho poškození.

5. Žalovaná se k podanému odvolání vyjádřila tak, že navrhla, aby rozsudek okresního soudu byl jako věcně správný potvrzen. Měla za to, že ve věci je nesporné, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava [Anonymizováno], a to rozsahu dle cenové nabídky žalobkyně č. [Anonymizováno] ze dne [datum], kdy v rámci této opravy došlo rovněž k výměně čtyř kusů ložisek. Cena díla byla sjednána ve výši 1.098.240 Kč bez DPH, přičemž tato byla žalobkyni po předání díla, které proběhlo dne [datum], řádně uhrazena. Dle čl. 6, odst. 6.1 Smlouvy se zhotovitel zavázal provést dílo v „kvalitě odpovídající účelu smlouvy, právním předpisům a závazným normám“, záruční doba byla dle odst. 6.3 Smlouvy sjednána v délce 24 měsíců ode dne předání díla. Je tedy patrné, že ohledně kvality díla bylo mezi účastníky smlouvou sjednáno, že toto bude odpovídat účelu smlouvy, právním předpisům a závazným normám, tedy i normě ČSN ISO 492, na kterou odkazuje v odůvodnění napadeného rozsudku soud prvého stupně. Tvrzení žalované, o tom, že dodané dílo (resp. ložiska) nemá vlastnosti sjednané smlouvou o dílo, bylo známo žalobkyni již před zahájením tohoto soudního sporu, kdy žalovaná v rámci reakce na předžalobní výzvu uvedla s odkazem na znalecký posudek znalce [jméno FO], že došlo při plnění k porušení ES prohlášení o shodě, tedy že dodaná část plnění dle smlouvy o dílo (ložiska) není v souladu podmínkami nutnými pro uvedení tohoto výrobku na trh a je tak porušen čl. 6. odst. 6.1 Smlouvy o dílo, kdy plnění neodpovídá závazným normám. Pokud žalobkyně nyní argumentuje tím, že rozhodnutí soudu prvého stupně je překvapivé, pak toto nelze akceptovat, neboť stejné tvrzení (nesoulad dodaného plnění – ložiska se závaznými normami a porušení ES prohlášení o shodě) bylo ze strany žalované uvedeno již v odporu proti platebnímu příkazu a bylo opakovaně v rámci řízení uváděno.

6. Dále namítala, že žalobkyně mohla kdykoliv v řízení předložit soudu jako důkaz dokument – ES prohlášení o shodě výrobku ložiska, čímž by shora uvedené tvrzení vyvrátila, nicméně tak neučinila, neboť tímto nedisponuje a ani disponovat nemůže, když se jedná o výrobek upravený. V řízení byl proveden jako důkaz znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum] znalce [znalec], kdy tento byl vypracován na popud obou stran před zahájením soudního sporu z důvodu snahy vyřešit věc mimosoudně. Na základě shody stran bylo za účasti soudního znalce [znalec] provedeno několik ohledání zařízení [stroj] na místě samém, a to v březnu 2021, kdy následně byl zpracován znalcem [znalec] shora citovaný posudek. Tento posudek zkoumá důvody, proč došlo k předčasnému ukončení technické životnosti ložisek [stroj], tedy i předmětného ložiska 23172KW233M C3. Znalec [znalec] zadal v rámci svého úkolu vyhotovit odborný posudek společnosti [právnická osoba], kdy tato vyhotovila odborný posudek č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Následně znalec [znalec] na str. 5 posudku shrnuje zjištění vyplývající z odborného posudku č. [Anonymizováno] [znalec], kdy uvádí: „Zjištění k ložisku č. 1 (23172KW233M C3): Dodavatel [právnická osoba] nainstaloval ložisko s těmito technickými údaji: údaje ložiska jsou neidentifikovatelné a dle Odborného posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] (zpracovatel [Anonymizováno]) značku výrobce [Anonymizováno] nelze specifikovat bez označení na ložisku“. Čela na jedné straně jsou jemně ručně obroušena, vzhled plochy nemá charakter strojového broušení, po odstranění popisu na ložisku nelze s naprostou jistotou určit výrobce ložiska, vnitřní geometrie může být zkopírovaná, vnitřní kroužek má nevyhovující průměr i kuželovitost díry.“ Zásadní tedy je, že žalobkyně při provedení díla dle Smlouvy nainstalovala do [stroj] ložisko č. 1 (23172KW233M C3), které je dle závěrů odborného posudku a znalce neidentifikovatelné, značku výrobce nelze specifikovat, přičemž tento neidentifikovatelný díl má větší předpoklad únavy materiálu a předpoklad zkrácené životnosti. Ve vztahu k předmětnému ložisku tak soud prvého stupně správně dovodil, že ze strany žalobkyně nebyl dodán originální komponent (ložisko), který by splňoval normy ČSN a jednalo se o vadné plnění díla. Žalobkyně tedy od počátku dodala plnění v rozporu se smlouvou, dílo mělo od počátku podstatnou vadu spočívající v nekvalitě dodaných komponent, kdy jejich vlastnosti neodpovídaly normám ČSN. Tato vlastnost pak fakticky zapříčinila jeho poškození, což potvrdil i znalec ustanovený soudem [znalec] Pokud se jedná o námitku, že v řízení nebylo zkoumáno nové ložisko, ale ložisko provozované, pak k tomuto žalobkyně uvádí, že k zásahům do ložiska (odstranění původního značení, dodatečné obrábění, nevyhovující geometrie) muselo dojít předtím, než bylo ložisko žalobkyní dodáno a je tedy zjevné, že toto neodpovídalo podmínkám smlouvy o dílo od počátku. Stejně tak námitka, že v řízení nebylo prokázáno, že parametry ložiska mimo technickou normu zapříčinily jeho poškození, je irelevantní, neboť bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně dodala v rozporu se smlouvou necertifikovaný, dodatečně upravovaný výrobek neodpovídající normám. Další důkazní návrhy žalobkyně jsou tedy nadbytečné a rozporné se zásadou koncentrace řízení.

7. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Pokud se jedná o skutková zjištění učiněná okresním soudem, pak tyto odpovídají obsahu provedených důkazů a stejně tak tyto důkazy okresní soud vyhodnotil zcela v souladu s ust. § 132 o. s. ř., tj. jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Na základě hodnocení těchto důkazů dospěl soud ke zcela logickým závěrům ohledně skutkového stavu věci, které odvolací soud přejímá.

9. V projednávané věci tedy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, na základě níž se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést pro žalovaného jako objednatele opravu [stroj] v rozsahu dle specifikace v cenové nabídce č. R200062A, a to [Anonymizováno] Žalovaná se naopak zavázala uhradit se provedené dílo cenu ve výši 1.098.240 Kč (srov. smlouvu o dílo ze dne [datum]). Dílo bylo dle zápisu a předávacího protokolu ze dne [datum] žalované téhož dne předáno a kyvadlo bylo uvedeno do provozu [datum] (srov. provozní deník). Žalovaná e-mailem ze dne [datum] a dále opětovně dne [datum] a dne [datum] reklamovala závadu [stroj] v části s ložisky, která byla předmětem díla, kdy tato se projevovala postupně hlučností a dále zahříváním dané části, načež po předchozí prohlídce žalobkyně přistoupila k opravě stroje dne [datum]. Přitom bylo zjištění poškození ložiska typového označení 23172KW33M C3 (nadměrná vůle v ložisku na výstředníkové hřídeli, opotřebení ložiskové klece, na venkovním kroužku ložiska odštíplá část) a žalobkyně provedla výměnu daného ložiska. Fakturou ze dne [datum], č. [hodnota] znějící na částku 196.257,16 Kč žalobkyně vyúčtovala žalované cenu opravy a požadovala její uhrazení. Žalovaná následně dopisem nazvaným „Odmítnutí nároku na zaplacení ceny opravy reklamované vady ložiska – [stroj]“ odmítla hradit náklady opravy s odkazem na to, že dílo, které pro ni žalobkyně provedla, trpělo vadou, kterou měla povinnost žalobkyně odstranit bezplatně v záruční lhůtě.

10. Podle ust. § 2615 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

11. Podle ust. § 2615 odst. 2 věta první občanského zákoníku, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

12. Podle ust. § 2095 občanského zákoníku, prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

13. Podle ust. § 2099 odst. 1 občanského zákoníku, věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

14. Podle ust. § 2106 odst. 1 občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo: a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci b) na odstranění vady opravou věci c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

15. Podle ust. § 2002 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku, podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

16. Podle ust. § 2618 občanského zákoníku, soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

17. Jak správně ve svých závěrech uvádí okresní soud, pro posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně bylo rozhodující určit, zda předmětné ložisko označené jako 23172KW33M C3 trpělo vadou, či nikoliv.

18. V této souvislosti jsou pak rozhodující závěry obsažené ve znaleckém posudku zpracovaném [znalec], znaleckým ústavem, kdy předmětem znaleckého zkoumání byl popis venkovního ložiska v kyvadle [stroj] na straně setrvačníku instalovaného žalobkyní při opravě a dále vyjádření, zda ložisko vyhovovalo parametrům technologické linky, popis poškození ložiska a jeho příčiny a posouzení vlivu provozování linky s elektromotorem o příkonu 200 kW/346,4A na poškození ložiska. Z písemného znaleckého posudku znaleckého ústavu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně jeho dodatku ze dne [datum] doplněného dne [datum] a výslechu [znalec], který vypracoval posudek, vyplynulo, že ložisko neodpovídalo smlouvě o dílo, neboť jeho rozměry (vnitřní kroužek nevyhovujícího průměru i kuželovitosti) neodpovídaly normě ČSN ISO 492. Ložisko pak nemělo vyznačené typové označení, bylo nejasného původu a neodborným a dodatečně nedoporučovaným způsobem upravované (obráběné) a mělo tedy sníženou jakost (větší únava materiálu a zkrácená životnost). Tyto závěry pak rovněž odpovídaly posudku [znalec], znalce z oboru strojírenství všeobecné ze dne [datum] č. [číslo] a odbornému posudku společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] č. [Anonymizováno], které byly v řízení provedeny jako listinné důkazy.

19. Je tedy nutno dospět k závěru, že uvedené ložisko svou jakostí neodpovídalo sjednanému plnění ve smlouvě (dodání ložiska 23172KW33M C3), když bylo dodáno neidentifikovatelné ložisko, značka výrobce byla obroušena, ložisko bylo opracovávané s tím, že vnitřní kroužek byl nevyhovujícího průměru i kuželovitosti.

20. Pokud žalovaná v této souvislosti uvádí, že rozhodnutí soudu prvního stupně založené na těchto závěrech pro ni bylo překvapující a nepředvídatelné, je nutno její argumentaci jako nedůvodnou odmítnout, neboť celá obrana žalované v řízení byla od počátku na tomto předpokladu založena. Žalobkyně měla možnost kdykoliv za řízení prokázat správnou jakost dodaného ložiska 23172KW33M C3 minimálně prohlášením o shodě výrobku ložiska (jak správně argumentuje žalovaná ve svém vyjádření k odvolání), nicméně tak neučinila. Nadto okresní soud účastníkům u jednání dne 1. 11. 2023 sdělil, že věc lze posoudit z hlediska odpovědnosti žalobkyně za vady díla týkající se nesprávného ložiska dodaného při zhotovení díla, což lze považovat za naprosto dostačující. Pokud tedy nyní za odvolacího řízení žalobkyně předkládá doplnění odborného posudku [právnická osoba] ze dne [datum], nesnaží se tímto zpochybnit věrohodnost dosud provedených důkazů, ale prokázat jí tvrzenou skutkovou verzi, tj. že dodané ložisko nebylo před instalací upravováno a nebylo obrušováno jeho označení, což je v odvolacím řízení nepřípustné.

21. Otázka konečné příčiny poškození ložiska, tj. zda a jakým způsobem se na ní podílela nesprávná jakost ložiska, použití nesprávné vzpěrné desky či silnějšího motoru drtiče, je pak na daném místě vskutku nevýznamná. Důkazní návrhy žalobkyně a vedení dokazování tomto směru byly okresním soudem správně zamítnuty, resp. z nich nebylo vycházeno. Stejně tak okresní soud správně jako nadbytečné zamítl návrhy na provedení důkazu popisem typového označení ložiska dle zprávy [právnická osoba] a vypracováním revizního znaleckého posudku a vyjádřením [právnická osoba]. na č. l. 210, týkající se původu a označení ložiska v původním posudku této společnosti č. [číslo], když z obsahu následného odborného posudku č. [číslo] téže společnosti jednoznačně plyne, že zkoumané ložisko bylo dodáno bez označení výrobce, ale i typu ložiska.

22. Ve shodě s okresním soudem tedy lze na daném místě uzavřít, že ložisko na výstředníkové hřídeli 23172KW33M C3 svou jakostí neodpovídalo smlouvě o dílo a dílo tedy mělo vadu ve smyslu ust. § 2099 odst. 1, § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž se jednalo o vadu podstatnou (§ 2002 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). Žalovaná vadu oznámila žalobkyni včas po jejím zjištění již dne [datum] s tím, že požadovala její odstranění opravou. Pokud tedy žalobkyně následně provedla opravu a výměnu daného ložiska, plnila tak z titulu uplatněného práva z odpovědnosti za vadu díla, aniž by jí vzniklo právo na plnění ceny provedené opravy vady díla.

23. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozsudek okresního soudu dle ust. 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroků týkajících se náhrady nákladů účastníků a náhrady nákladů státu, které hradil.

24. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla i v této fázi řízení plně úspěšná. Účelně vynaložené náklady žalované na odvolací řízení se sestávají z odměny za zastupování advokátem a z jeho hotových výdajů, kdy právní zástupce žalované v odvolacím řízení učinil 3 úkony právní služby, a sice podání vyjádření k odvolání, porada s klientem přesahující 1 hod. a účast u jednání odvolacího soudu, za něž ve smyslu ust. § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náleží odměna á 8.980 Kč, celkem tedy 26.940 Kč. K těmto úkonům dále přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3x 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu). Náklady žalované dále tvoří náhrada za ztrátu času advokáta za 6 půlhodin á 100 Kč, tj. 600 Kč za cestu k odvolacímu jednání a cestovné advokáta ve výši 1.096 Kč (vzdálenost [adresa] a zpět 130 km, spotřeba vozidla 7,4 benzínu 95 okt na 100 km, vyhlášková cena 1 litru benzínu 38,20 Kč a sazba náhrady za 1 km jízdy 5,60 Kč). Protože zástupce žalované prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, je nutno výslednou částku odměny za zastupování, hotových výdajů, cestovného a ztráty času (celkem 29.536 Kč) navýšit o náhradu za 21% DPH, tj. o částku 6.202,56 Kč. Celkem pak činí náklady žalovaných za odvolací řízení 35.738,56 Kč. Tuto částku je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované na účet právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)

Poučení