81 C 224/2020-96

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 91 952 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 91 952 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 91 952 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 91 952 Kč za dobu od [datum] do [datum] zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 46 211 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v rozsahu 100 %, když výše této částky bude určena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci usnesení, kterým bude určena výše této náhrady, na účet Okresního soudu v Ostravě.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum], doplněnými podáními ze dne [datum], [datum] a [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 91 952 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že vykonává práva hospodaření k lesům ve vlastnictví státu a vykonává práva hospodaření k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování podnikatelské činnosti s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Spolu s právem nakládání s lesy ve vlastnictví státu, pokud lesní zákon nestanoví jinak, vztahují se na žalobce práva a povinnosti vlastníka lesa podle § 4 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. Žalobce je subjektem relevantního hmotně právního vztahu, jehož obsahem jsou práva a povinnosti vycházející z právní úpravy náhrady škody proti těm, kdo za škodu odpovídají, je tak tedy aktivně legitimován k uplatnění nároku na náhradu škody z imisí na lesním půdním fondu na lesních porostech. Výpočet výše imisních škod je upraven v § 21 odst. 4 zákona č. 289/1999 Sb. a v souvisejícím právním předpisu, což je vyhláška Ministerstva zemědělství [číslo] v souladu s těmito předpisy žalobce provedl výpočet výše imisních škod za období roku 2016. Žalovaná provozuje zdroje znečišťování ovzduší, a to provozovny tak, jak jsou specifikovány v listině náhrada škody způsobená imisemi Lesům ČR, s.p. za rok 2016. Tyto zdroje dle údajů ČHMÚ v [obec] v roce 2016 vyprodukovaly a do ovzduší vypustily 5500,328 tun SO2 a 4807,295 tun NOx, které škodlivě působí na lesní porosty v konkrétním území lesních správ a lesních závodů, které spravuje žalobce v České republice. Podíl žalované na škodě je vypočítán na základě depoziční studie, vypracované znalcem z oboru čistota ovzduší – výpočty rozptylu emisí, škody způsobené imisemi na lesních porostech. Žalovaná svým chováním (provozní činností) způsobila na lesních porostech ve vlastnictví ČR s právem hospodaření žalobce imisní škodu, a to z předčasného smýcení lesního porostu (§ 7 vyhl. č. 55/1999 Sb.) ve výši 692 Kč, škodu za snížení přírustu lesního porostu ve výši 38 184 Kč (§ 9 vyhl. č. 55/1999 Sb.), škodu ze snížení produkce lesního porostu (§ 10 vyhl. č. 55/1999 Sb.) ve výši 16 453 Kč, škodu ze snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi (§ 11 vyhl. č. 55/1999 Sb.) ve výši 28 132 Kč a škodu z mimořádných nebo nákladově náročných opatřeních (§ 14 vyhl. č. 55/1999 Sb.) ve výši 8 491 Kč. Rozpis výše těchto imisních škod tvoří příloha – náhrady škod způsobených imisemi Lesům ČR, s.p. za rok 2016. Žalobce odkázal na znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo]. Příčinnou souvislost mezi provozováním závodu a vznikem imisní škody na lesních porostech dokládá žalobce tím, že žalovaná při výrobě elektrické energie a tepla vypouští do ovzduší SO2, NOx a další emise, které škodlivě působí na lesní porosty ve správě žalobce a tato provozní činnost žalované je ve vztahu příčinné souvislosti ke škodě vzniklé na lesních porostech. V této souvislosti žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3849/2012. Žalovaná odpovídá za škodu způsobenou svou provozní činností podle § 2925 občanského zákoníku případně podle § 2924 občanského zákoníku. Žalobce řádně uplatnil náhradu škody u žalované dopisem ze dne [datum] s výzvou k zaplacení škody do [datum]. Nedílnou součástí žaloby žalobce učinil listinu: Náhrady škody způsobené imisemi Lesům ČR, s.p. za rok 2016. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že údaje o tom, na kterých konkrétních pozemcích (údaje o katastrálním území), v jaké rozloze (specifikace m), jaký druh lesních porostů (specifikace typu lesa), vznikly škody emisemi žalované, tj. jaké množství poškozených lesních porostů postihlo předčasné smýcení, snížení přírůstku lesního porostu, snížení produkce lesního porostu, snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi jsou obsaženy v dokumentech nazvaných„ vstupní údaje“ pro výpočet imisních škod za rok 2016, které do spisu založil na datovém nosiči. Současně rozepsal náklady vztahující se ke škodě z mimořádných nebo nákladově náročných opatření, příkladně v oblasti lesní správy [obec], lesní správy [obec], lesní správy [obec]. Dále specifikoval náklady na hnojení lesních porostů v lesních správách a dále uvedl, že mezi náklady na mimořádná opatření patří rovněž náklady na zpracování znaleckého posudku RNDr. [příjmení]. V podání z [datum] žalobce blíže specifikoval vstupní údaje pro výpočet imisních škod za rok 2016, příkladně na zdrojích znečištění teplárna [obec] a teplárna [obec]. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že dokument„ Náhrada škody způsobená imisemi Lesům ČR, s.p. za rok 2016“ ke znaleckému posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] je výsledkem znalecké činnosti RNDr. [příjmení] a identifikuje místa, kde se projevilo poškození lesních porostů imisemi, které do ovzduší vypustila žalovaná a zároveň pro tato místa uvádí množství imisí a tomu odpovídající výši škody. Tuto listinu tedy znalec [příjmení] [příjmení] zpracovává elektronicky pro všechny emitenty. Pro vyhledávání konkrétního emitenta znalec [příjmení] vytvořil jednoduchý počítačový program, který vyhledávání usnadňuje.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ze skutkových tvrzení žalobce a z předložených důkazů v žádném případě nevyplývá, zda vůbec došlo ke vzniku škody tvrzené žalobcem a případně pak v žalobcem tvrzeném rozsahu. Žaloba dále postrádá podstatná skutková tvrzení a označení důkazů, že by zde byla jakákoliv příčinná souvislost s případně vzniklou škodou a činností žalované, tedy že by snad byla žalovaná za takovouto škodu odpovědná. Je na žalobci, aby v řízení náležitě tvrdil a prokázal, že jsou zde kumulativně dány všechny předpoklady pro vznik nároku z titulu odpovědnosti za škodu z provozní činnosti žalované. Je tedy na něm, aby dostatečně skutkově vymezil vznik škody, škodní událost spočívající v provozní činnosti žalované a dále příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a škodní událostí. Žalobce v žalobě tvrdí a odůvodňuje z ní škody tak, že tuto škodu v souladu s vyhláškou o způsobu výpočtu a stanovení pásem ohrožení evidoval a následně ji podle této vyhlášky také vypočítal. Nárok na náhradu škody však nevyplývá z vyhlášky, jakožto podzákonného předpisu, nýbrž z příslušných ustanovení zákona, v tomto případě zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, která obsahují jasné předpoklady pro vznik předmětného nároku. Účelem a smyslem příslušné vyhlášky o způsobu výpočtu je usnadnit stanovení výše škody, nikoliv však konstruovat samotný vznik škody bez ohledu na realitu. Z procesního hlediska je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu nějaká reálná škoda na lesních porostech vznikla. Teprve tehdy by pak bylo možné výši škody stanovit s odkazem na příslušnou vyhlášku.

3. Žalobce na žalobě setrval, když u jednání dne [datum] doplnil, že interní údaje, které jsou podkladem pro vypracování znaleckého posudku, jsou ověřovány orgánem státní ochrany lesa, jsou ověřovány ze strany znalců, soudy vycházejí z toho, že tato evidence je pravdivá, lesníci nemají žádnou motivaci nezjišťovat tyto údaje řádně. Nikdy nebylo zjištěno, že by reporty nebyly v pořádku a neodpovídaly skutečnosti.

4. Žalovaná setrvala na svém zamítavém stanovisku, když u jednání [datum] doplnila, že žalovaná si plní veškeré zákonné povinnosti, dodržuje emisní limity, dodržuje informační povinnost. Nedopouští se protiprávních či škodlivých jednání, ze kterých by mohlo dojít ke vzniku tvrzených škod. Ze znaleckého posudku se dá zjistit celková výše škody konstatovaná znalcem a je pak otázkou, jak lze zjistit podíl jednotlivých znečišťovatelů na celkové výši škody. Znaleckým posudkem nelze prokázat výši škody způsobené žalovanou.

5. K aktivní legitimaci žalobce bylo zjištěno, že žalobce, jako obchodní firma zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové v oddílu AXII, vložka 540, která vznikla na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky z 11. 12. 1991, č. j. 6677/91-100, a která byla následně přizpůsobena platným právním předpisům rozhodnutím Ministerstva zemědělství České republiky z 12. 8. 1997, č. j. 3217/97-1000, má právo hospodaření k lesům ve vlastnictví státu a k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování podnikatelské činnosti dle článku I. písm. c) zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 325/2002 a 32 Cdo 1808/2010 plyne, že„ státní podnik vykonávající právo hospodaření k lesům (s lesním národním majetkem) je aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku na náhradu škody z imisí na lesním půdním fondu a lesních porostech způsobené státem“. K pasivní legitimaci žalované bylo zjištěno, že žalovaná je obchodní firma zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddílu B, vložka 318 s předmětem podnikání mimo jiné výroba elektřiny a tepla. Z údajů na nosiči dat s označením Lesy bylo zjištěno, že na disku je uloženo 10 složek souborů, když každá složka obsahuje sestavu výsledků pro konkrétní lesní správu. Po rozkliknuti se objeví sestava výsledků za LS (LZ) podle revírů a jednotlivých druhů škod s označením: Škody imisemi za rok 2016. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., [číslo] z jeho výslechu bylo zjištěno, že zadavatelem posudku byly Lesy České republiky, s.p. a úkolem znalce bylo stanovení příčiny vzniku škody na lesních porostech přímým a nepřímým působením emisí SO2 a NOx a podílu emisních zdrojů na imisní škodě v lesních porostech jejich provozování v roce 2016 Lesům České republiky, s.p. Znalecký posudek znalce vypracoval jako znalec oboru čistota ovzduší, výpočty rozptylu emisí, škody způsobené imisemi na lesních porostech. Ke své odbornosti znalec uvedl, že absolvoval [příjmení] univerzitu [obec], kde studoval obor fyzická geografie se specializací na meteorologii, klimatologii a hydrologii, od roku 1985 pracoval na Ústavu ekologie lesa při lesnické fakultě Mendlovy univerzity [obec], kde se věnoval problematice imisí, problematice modelování imisí. Znalec se ve znaleckém posudku zabýval vztahem mezi emisemi SO2 a NOx a škodami na lesních porostech. Znalec uvedl, že vycházel ze souboru dat z 259 referenčních bodů na území lesních správ, lesních závodů přímo řízených žalobcem. Účelem znaleckého posudku bylo popsat, jak škoda vznikla a v druhé části vyčíslit podíl jednotlivých emisních zdrojů na emisní škodě na lesních porostech Lesů ČR. Nebylo úkolem posudku stanovit výši škody na lesních porostech způsobené provozováním zdrojů znečišťování ovzduší v daném roce Lesům ČR s tím, že škodu již dostal stanovenou od Lesů ČR. Metodika je založena na třech částech, když v první části se jedná o shromáždění všech dostupných dat emisních zdrojů produkujících oxid siřičitý a oxid dusíku. Ve znaleckém posudku a ve své výpovědi znalec popsal, jakým způsobem shromáždil dostupná data emisních zdrojů s tím, že dále používá i zahraniční zdroje, a to program, který se zabývá přeshraničním transportérem škodlivých látek na území Evropské unie, označený zkratkou EMEP. [příjmení] mohl s těmi daty pracovat, musel získat meteorologická data, a to údaje o fyzikálním stavu atmosféry, teplotním rozvrstvení, směru a rychlosti proudění větru v roce 2016, které jsou hnacím motorem procesu rozptylu imisí a depozičních toků. Některé údaje mu poskytly Lesy ČR přes ČHMÚ, některé údaje si znalec zjišťoval sám. Pro hodnocení zdravotního stavu lesa má ze všech šetření největší význam informace o defoliaci, tedy relativní ztrátě asimilačního aparátu v koruně stromů v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Ztráta je způsobena vlivem nepříznivých změn prostředí v lesním ekosystému jako důsledek dlouhodobého současného znečištění ovzduší škodlivinami SO2 a NOx a depozicemi. Znalec tak zpracoval znalecký posudek, pokud jde o příčiny vzniku imisních škod na lesních porostech přímým a nepřímým působením imisí SO2, NOx přes depozici síry, dusíku a vodíkových iontů. Znalec se zabýval též vztahem exhalačních škod k ostatním stresorům, kterými jsou nedostatek srážek, výskyt extrémně vysokých nebo nízkých teplot, sníh, vítr, námraza, změna spektra UV-AB, složky přímé radiace slunce. Kromě tzv. klimatického stresu má klíčový význam stresový faktor imisní zátěže. Znalec graficky znázornil příčinnou souvislost mezi množstvím vyprodukovaných emisí SO2, NOx a depozicí vodíkových iontů na území ČR za období 1996 až 2016, zabýval se analýzou vztahů poškození dřevin fakturum vyvolávajícím škodu na lesních porostech a tuto korelaci dovodil. Stanovení podílů jednotlivých emisních zdrojů na celkové roční kyselé depozici v jednotlivých referenčních bodech znalec stanovil na základě metodického přístupu, který sestává z několika na sebe navazujících dílčích částí. V první části při výpočtu imisních koncentrací SO2 a NOx v referenčních bodech do vzdálenosti 100 km od emisního zdroje je využit Gaussův rozptylový model (SYMOS 97), nad 100 km model pro dálkový transport znečištění ovzduší (model MFF UK [obec]). V obou modelových výpočtech se využívá všech dostupných informací o vstupech SO2, NOx do ovzduší a to jak z tuzemských, tak ze zahraničních emisních zdrojů. Rovněž se využívají potřebné meteorologické údaje nutné pro výpočet rozptylu emisí. Ve výpočtu se uplatňují chemické redukce imisí s ohledem na srážkové a teplotní poměry příslušného období. V druhé dílčí části, pro odvození suchých depozičních toků síry a dusíku, byl použit rezistenční model. Při stanovení dílčí škody jednotlivých emisních zdrojů působením depozicí síry a dusíku za rok 2016 znalec vycházel z celkové imisní škody ve výši 53 325 624 Kč, která byla stanovena dle vyhlášky č. 55/1999 Sb. Imisní škodu rozdělil v síti 259 referenčních bodů a vzhledem k tomu, že v každém referenčním bodu se podílelo na imisní škodě přes 2 000 emisních zdrojů, vytvořil pomocí programů, které jsou uvedené v závěru znaleckého posudku (VYBaut16.EXE a VYBruc16.EXE) výstupní sestavu, kde byl vždy pro konkrétního emitenta uveden zkrácený název, množství vyprodukovaného SO2 a NOx, byl tam uveden seznam referenčních bodů, kdy u každého referenčního bodu byla uvedena škoda, celková roční dávka vodíkových iontů, procento, které stanovuje jaká je míra škodlivosti v konkrétním referenčním bodu a tato procenta byla převedena na konkrétní hodnoty v korunách. Výstupy z těchto programů jsou nedílnou součástí znaleckého posudku. Pro znečišťovatele – žalovanou znalec takto zpracoval přehled jednotlivých lesních správ dotčených působením imisí, rovněž jednotlivých částek vyčíslených z jednotlivých typů škod, které se vztahují k jednotlivým lesním správám, z něhož je patrná škoda ve složení: Z předčasného smýcení lesního porostu (§ 7 vyhl. č. 55/1999 Sb.) 692 Kč, ze snížení přírůstu lesního porostu (§ 9) 38 184 Kč, ze snížení produkce lesního porostu (§ 10) 16 453 Kč, ze snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi (§ 11) 28 132 Kč a z mimořádných nebo nákladově náročných opatření (§ 14) 8 491 Kč. Z výpovědi znalce bylo zjištěno, že znalci není známá jiná exaktnější metoda zjištění konkrétních dopadů jednotlivých původců exhalací na lesní porosty než metodika výpočtu škody založená na rozptylových studiích a Gaussově matematickém modelu s tím, že se dá zjistit zdravotní stav lesního porostu přes defoliaci (ztráta jehličí) nebo diskoloraci (žloutnutí jehličí), nezjistí se ale, kde je příčina, kdo to způsobil. Je známá dále metoda analýzy přírůstu na kmeni stromu, z které se dá usuzovat zdravotní stav stromu, jedná se však o časově a finančně náročnou metodu, která ale opět nezjistí původce poškození. Lze dále provádět dálkový průzkum Země z družice [příjmení], opět ale nelze dohledat viníka. V podstatě jediná metoda, jak stanovit objektivním způsobem podíl emisních zdrojů je přes kombinaci jím použitých matematických modelů.

6. Dle ust. § 2924 občanského zákoníku, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činností na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

7. Dle ust. § 2925 odst. 1 občanského zákoníku, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvlášť nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že jí způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu.

8. Dle ust. § 2925 odst. 3 občanského zákoníku má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá.

9. Dle ust. § 1013 odst. 2 věta první občanského zákoníku jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednáváním nepřihlédlo.

10. Dle ust. § 21 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. právnické a fyzické osoby, které při své činnosti používají nebo produkují látky, poškozují les a les ohrozí, nebo poškodí, jsou povinny provádět opatření k zabránění nebo zmírnění škodlivých následků.

11. Dle ust. § 21 odst. 4 zákona č. 289/1999 Sb., Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem financí stanoví právním přepisem způsob výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích.

12. Dle ust. § 136 občanského soudního řádu lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení byla prokázaná aktivní legitimace žalobce, který je oprávněn k uplatnění nároku na náhradu škody z imisí na lesním půdním fondu a lesních porostech, když uvedené lesní správy spravující předmětné porostní skupiny, byly ve znaleckém posudku RNDr. [příjmení] vymezeny jako dotčené imisním poškozením. Byla prokázána rovněž pasivní legitimaci legitimace žalované, která se v rámci předmětu podnikání zabývá mimo jiné výrobou elektřiny a výrobou tepelné energie. Pokud jde o podřazení této činnosti pod příslušnou právní normu má soud za to, že nepříznivé účinky exhalací vypouštěných do ovzduší na plodiny a rostliny, zejména na trvalé lesní porosty jako případ vlivu provozní činnosti na okolí, je od účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nutno podřadit pod provoz zvlášť nebezpečný upravený v ust. § 2925 občanského zákoníku. Tak jak vyplývá z komentáře v ASPI JUDr. [jméno] [příjmení] k § 2924 občanského zákoníku, stávající stupeň technického pokroku se při přeměnách energií zejména ve výrobních a energetických provozech prozatím neobejde bez trvale prováděného spalování, které produkuje nevyhnutelné škodlivé zplodiny. Z tohoto pohledu vlastně nelze ani s vynaložením veškeré možné techniky zcela eliminovat škodlivý dopad exhalací. Vzhledem k nově formulovaným podmínkám provozu zvlášť nebezpečného se tedy nabízí závěr, že se změnou úpravy veškerá obdobná činnosti se vlastně přesouvá do této kvalifikovanější kategorie, u níž se předpokládá nemožnost předejít vzniku závažné škody. V případě tohoto typu odpovědnosti se jedná o objektivní odpovědnost, která nastupuje, vznikne-li škoda v příčinné souvislosti s působením zdroje zvýšeného nebezpečí. I v případě, že by škodu na trvalých lesních porostech způsobenou exhalacemi vypouštěných do ovzduší nebylo možné podřadit pod ust. § 2925 občanského zákoníku, byla by odpovědnost prokázaná dle ust. 2924 občanského zákoníku. Pokud jde o obranu žalované, že žalovaná si plní veškeré zákonné povinnosti, dodržuje emisní limity, dodržuje informační povinnost a nedopouští se protiprávních či škodlivých jednání, ze kterých by mohlo dojít ke vzniku tvrzených škod, soud poukazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, a to například rozhodnutí vydané pod RC [číslo], dle kterého odpovědnost provozovatele za škodu způsobenou na lesních porostech vypouštěním škodlivých látek do ovzduší není vyloučena tím, že provozovatel plní povinnosti plynoucí z předpisu o ochraně ovzduší, včetně placení poplatku za znečišťování ovzduší. Shodně tento závěr učinil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 25 Cdo 3849/2012, dle kterého skutečnost, že škůdce plní všechny povinnosti stanovené normami správního práva (např. podle ust. § 21 odst. 1 zákona o lesích) zásadně nevylučuje jeho občanskoprávní odpovědnost (podle ust. § 420a tehdy platného občanského zákoníku). Zásadním důkazem ve věci se pro posouzení důvodnosti žaloby stal znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] jeho výpověď. K otázce metodiky výpočtu škody v řízení o náhradu škody způsobené na lesích exhaláty, a to aplikace metodiky výpočtu škody založené na rozptylových studiích a Gaussově matematickém modelu se opakovaně ve svých rozhodnutí vyjádřil Nejvyšší soud České republiky a je možné konstatovat, že tato rozhodnutí jsou konstantní, pokud je závěr o tom, že je tato metodika v současnosti nejlepším dostupným a zároveň dostatečným důkazním prostředkem vyčíslení výše škody. Jedná se např. o rozhodnutí 25 Cdo 3849/2012, 32 Cdo 1808/2010, 25 Cdo 4425/2016, 25 Cdo 62/2020, 25 Cdo 1211/2006, 25 Cdo 5187/2017 a 25 Cdo 885/2018. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu v řízeních o náhradu škody způsobené na lesích exhaláty je příčinná souvislost v obdobných případech dána a stávající metodika výpočtu škody založená na rozptylových studiích a Gaussově matematickém modelu použitá i v tomto řízení znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] je v současnosti nejlepším dostupným a zároveň dostatečně průkazným prostředkem vyčíslení výše škody. Znalecký posudek RNDr. [příjmení] dostatečně zřejmě osvětluje mechanizmus negativního působení exhalací na lesní porosty (to je příčinnou souvislost), jakož i postup výpočtu výše škody. Výsledná škoda je pak zřejmá z výsledku kalkulace znalce, které jsou rozepsány pro jednotlivé lesní revíry v tabulkách a připojeny k žalobám. Lze tedy uzavřít, že použitá metoda vede (byť s tolerancí určité chyby) ke zjištění výše škody způsobené žalovanou. Pokud jde o námitku žalované, že závěry o výši škody způsobené žalovanou jsou založeny toliko na neověřených vstupních údajích tvrzených žalobcem, soud uzavírá, že žalobce v řízení předložil podklady, a to sestavy výsledku za LS (LZ) podle revíru a jednotlivých druhů škod, které byly podkladem pro vypracování předmětného znaleckého posudku a předložil i listinné důkazy, kterými dokládal vynaložené náklady, když soud z důvodu rozsáhlosti těchto listin tyto důkazy neprováděl. Nutno uvést, že námitky žalované jsou pouze obecné povahy, když žalovaná neguje náklady, které byly vyčísleny žalobcem dle příslušné vyhlášky, když neuvádí žádný byť i jediný konkrétní případ, kdy by žalobcem vyčíslená škoda neodpovídala skutečnosti. Soud si je vědom toho, a takto to opakovaně konstatoval i Nejvyšší soud České republiky, například v rozhodnutí 25 Cdo 5187/2017, že závěry o existenci a výši škody jsou částečně paušalizované, neboť v současnosti není praktický možné evidovat škodu na jednotlivých stromech přesně. Soud tedy aplikoval výše citované ust. § 136 občanského soudního řádu. Toto ustanovení umožňuje soudu určit výši nároků úvahou v těch případech, kdy lze výši nároku zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze ji zjistit vůbec, když o takovýto případ se jedná též u škody způsobené exhaláty na lesních porostech. Závěry znaleckého posudku RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] tedy sloužily soudu toliko jako způsobilý podklad pro určení výše škody úvahou soudu dle ust. § 136 občanského soudního řádu. Na základě výše uvedeného soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. Dle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Dle ust. § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. V daném případě žalobce odvozoval splatnost žalované částky a tedy i počátek prodlení žalovaného s plněním od doručení výzvy k úhradě náhrady škody dopisem ze dne [datum], kterou žalované poskytl lhůtu k plnění do [datum]. Žalobce v řízení neprokázal obsah této výzvy a soud tedy dovozuje splatnost žalované částky na základě doručení žaloby žalované dne [datum]. Den následující měla žalovaná na dobrovolné plnění svého dluhu a vzhledem k tomu, že v řízení bylo nesporné, že na žalovanou částku žalobci ničeho neplnila, od [datum] je v prodlení s plněním a je povinna kromě jistiny zaplatit žalobci v souladu se shora citovanými ustanoveními § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb. zákonný úrok z prodlení v žalované výši. Ze stejných důvodů byla žaloba ve výroku II. tohoto rozhodnutí zamítnuta co do žalovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum].

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl v řízení procesně neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části příslušenství, soud mu tedy přiznal plnou náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatňování svého práva. Žalobci na nákladech řízení byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 3 679 Kč a náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalobci na nákladech právního zastoupení z vyúčtovaných úkonů právní služby přiznána odměna advokáta ve výši 23 900 Kč za 5 úkonů právní služby po 4 780 Kč (sepis žaloby, vyjádření k odporu žalované ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], doplnění tvrzení dle výzvy soudu ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]). Pokud žalobce na nákladech právního zastoupení vyúčtoval další úkon právní služby, a to doplnění dle výzvy soudu a žádost o prodloužení lhůty ze dne [datum], odměna za tento úkon právní služby žalobci přiznána nebyla, když žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení, která měla být již součástí řádné žaloby a doplnění chybějících tvrzení není možné považovat za samostatný úkon právní služby, za který by účastníkovi příslušela náhrada. Dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu byla dále žalobci přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč ve výši 1 500 Kč. Dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu byla žalobci na nákladech právního zastoupení dále přiznána částka 3 200 Kč, představující náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (čas strávený cestou ze sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum] v délce 32 půlhodin po 100 Kč). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce použil k cestě k procesnímu soudu ve dnech [datum] a [datum] silniční motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu dle ust. zákona č. 262/2006 Sb. Dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činí sazba základní náhrady za použití silničního motorového vozidla dle § 157 odst. 4 zákoníku práce částku 4,40 Kč, což v případě ujetých 674 km představuje částku 2 966 Kč Vyhláška č. 589/2020 Sb. stanoví průměrnou cenu pohonných hmot pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu dle § 158 odst. 3 zákoníku práce. Dle této vyhlášky v případě motorové nafty je stanovena výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty ve výši 27,20 Kč. V případě ujetých 674 km při průměrné spotřebě 4,2 litrů na 100 km činí náhrada za pohonné hmoty částku 770 Kč. Na nákladech cestovného právního zástupce v souvislosti s účastí u jednání dne [datum] byla tedy žalobci přiznána částka 3 736 Kč. Dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí sazba základní náhrady za použití silničního motorového vozidla dle § 157 odst. 4 zákoníku práce částku 4,70 Kč, což v případě ujetých 674 km představuje částku 3 168 Kč Vyhláška č. 511/2021 Sb. stanoví průměrnou cenu pohonných hmot pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu dle § 158 odst. 3 zákoníku práce. Dle této vyhlášky v případě motorové nafty je stanovena výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty ve výši 36,10 Kč. V případě ujetých 674 km při průměrné spotřebě 4,2 litrů na 100 km činí náhrada za pohonné hmoty částku 1 022 Kč. Na nákladech cestovného právního zástupce v souvislosti s účastí u jednání dne [datum] byla tedy žalobci přiznána částka 4 190 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, byla žalobci dále na nákladech právního zastoupení v souladu s vyúčtováním přiznána 21% DPH z odměny advokáta, z náhrady hotových výdajů a z náhrady za promeškaný čas, tedy z částky 28 600 Kč, ve výši 6 006 Kč, to vše v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 46 211 Kč byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Výrok IV. tohoto rozhodnutí je odůvodněn ust. § 148 občanského soudního řádu, dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci státu vzniknou náklady v souvislosti s proplacením znalečného znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. v souvislosti s jeho výslechem u Okresního soudu v Hodoníně. Vzhledem k tomu, že v době rozhodování soudu nebyla známa výše těchto nákladů, bylo rozhodnuto, a to z důvodu procesní neúspěšnosti žalované o tom, že 100 % těchto nákladů uhradí žalovaná, když výše této částky bude určena samostatným usnesením.

20. Lhůty k plnění stanovené v tomto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.

Poučení