83 C 14/2022-44

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Zavrtálkovou ve věci žalobce: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalované: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení rozhodčího nálezu takto:

Výrok

I. Žaloba o zrušení rozhodčího nálezu rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2022, č. sporu [číslo] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 30. 6. 2022 se žalobce domáhal zrušení rozhodčího nálezu rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2022, č. sporu [číslo]. Žalobu odůvodnil žalobce několika žalobními důvody. -) Mezi žalobcem a žalovanou nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva a neexistuje žádný rozhodce oprávněn k rozhodování sporu účastníků. Rozhodčí doložka totiž není obsažena přímo v textu smluv, nýbrž v jediném odstavci uprostřed 17-ti příloh. Žalobce vycházel z ust. § 3 odst. 2 zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a judikátů NS ČR sp. zn. 33 Cdo 5688/2015, 23 Cdo 4895/2009 a 23 Cdo 1201/2009. Žalobce podepsal toliko smlouvy v částech I.1 a I.4, v nichž rozhodčí doložka obsažena není. Rozhodčí smlouva tedy nebyla platně uzavřena. -) Žalovanou požadované plnění je podle práva nedovolené s odkazem na § 8 odst. 4 zákona č. 38/2004, o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona. Žalované (resp. [právnická osoba]) nebylo zákonem dovoleno získat od žalobce na ceně pojištění více, než kolik na pojistném předepsala příslušná pojišťovna. -) Plnění požadované v rozhodčím řízení je promlčeno. Pro počátek běhu promlčecí doby tvrzených pohledávek žalované není relevantní okamžik jejich splatnosti, tedy okamžik, kdy [právnická osoba] požádala žalobce o zaplacení, čili splatnost faktur, nýbrž okamžik vzniku těchto pohledávek, tedy okamžik, kdy [právnická osoba] mohla žalobce o zaplacení požádat. Žalobce vycházel z ust. § 391 odst. 1 obchodního zákoníku a odkázal dále na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, 32 Odo 978/2003. Podle § 340 odst. 2 obchodního zákoníku není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a žalobce byl povinen plnit teprve na základě žádosti [právnická osoba], kterou však nikdy neobdržel. [právnická osoba] věděla o pojistných událostech pro zánik flotilové změny nejpozději k datu 30. 1. 2015, kdy vystavila fakturu doplatku vzniklého ztrátou práva žalobce na flotilovou slevu z důvodu pojistných událostí. -) Požadavek na doplatek vzniklý ztrátou práva žalobce na flotilovou slevu v důsledku pojistné události ze dne 19. 4. 2012 není opodstatněný, neboť pojistná událost byla způsobena třetí osobou. -) Část požadovaného plnění jako doplatek vzniklý ztrátou práva žalobce na flotilovou slevu v důsledku pojistné události ze dne 19. 4. 2012 není opodstatněná v rozsahu částky 33 024 Kč. Tato sleva se týkala cen pojištění v období 2. 8. – 1. 9. 2012 za účinnosti smlouvy [číslo] účinné od 1. 8. 2012, zatímco k pojistné události ze dne 19. 4. 2012 došlo za účinnosti smlouvy [číslo], která byla ke dni 1. 8. 2012 zrušena. -) Žalovanou požadované plnění není prokázáno, ničím žalovaná neprokazuje délku prodlení žalobce s placením ceny pojištění. Žalobce má za to, že jsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. b), c), e) a f) zákona o rozhodčím řízení. Pokud jde o důvody podle § 31 písm. b) a c), nedošlo k platnému uzavření rozhodčí smlouvy. Důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. f) je skutečnost, že rozhodčím nálezem bylo žalované přiznáno nedovolené plnění. Důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) žalobce spatřuje v tom, že rozhodce se v rozhodčím nálezu nevypořádal s námitkami žalobce. Rozhodce neprovedl žalobcem navržený důkaz, aniž vysvětlil, jaké důvody jej k tomu vedly.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 4. 8. 2022 navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce se domáhá zrušení rozhodčího nálezu z důvodu, že podepsal rámcovou smlouvu [číslo] a rámcovou smlouvu [číslo], jejíž přílohou [číslo] – Smluvní podmínky (verze SP [číslo]) a v ní je v článku [anonymizováno] sjednána rozhodčí doložka, tuto přílohu však žalobce nepodepsal. Judikaturu NS ČR v rozhodnutích sp. zn. 33 Cdo 5688/2015, 23 Cdo 4895/2009 a 23 Cdo 1201/2009 si žalobce vykládá nesprávně. Nejvyšší soud ČR v prvém z označených rozhodnutí uzavřel, že rozhodčí doložka byla sjednána platně, jestliže hlavní leasingová smlouva prohlásila Všeobecné smluvní podmínky za svou nedílnou součást a smluvní strany s tím vyslovily souhlas připojeným podpisem pod textem smlouvy i Všeobecných smluvních podmínek. Ve 2. rozhodnutí se řeší otázka formy rozhodčí smlouvy (doložky). Týká se nadto smlouvy spotřebitelské, kde žalobce je v postavení spotřebitele. Žalovaná odkázala v té [anonymizováno] na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ve věcech s jiným okruhem účastníků pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], v nichž krajský soud dospěl k závěru, že podpisem rámcové smlouvy dal zde označený žalobce najevo, že se seznámil se všemi přílohami smlouvy včetně přílohy [číslo] – Smluvní podmínky (verze SP [číslo]), kterou spolu se smlouvou obdržel. Pokud jde o důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. f) zákona o rozhodčím řízení, podle něhož tvrdí žalobce, že rozhodčí jej zavazuje k nedovolenému plnění, je zřejmé nepochopení podstaty právního vztahu mezi [právnická osoba] (právní předchůdce žalované [právnická osoba]) a žalobcem. [právnická osoba] nevystupovala v právním vztahu jako pojišťovací zprostředkovatel ale jako pojistník. [právnická osoba] nikdy nevykonávala činnost uvedenou v § 3 písm. a) zákona č. 38/2004 Sb., tj. zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Ke stejnému závěru dospěla Česká národní banka při kontrolách u [právnická osoba] v roce 2015 a z toho důvodu příkazem ze dne 22. 3. 2016 právnímu předchůdci žalované registraci pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře zrušila. Pojem plnění podle tuzemského práva nedovolené či nemožné užitý v ust. § 31 ZRŘ. je něco zcela jiného, než jak jej vykládá žalobce. Peněžité plnění, k němuž rozhodčí nález žalobce zavázal, není podle tuzemského práva plněním nemožným či nedovoleným. O důvodu ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) z. r. ř. platí, že nedostatečné odůvodnění rozhodčího nálezu nenaplňuje důvod k jeho zrušení. Žalobci byla dána možnost věc před rozhodcem projednat, podle rozhodčí doložky šlo o rozhodčí řízení písemné bez nutnosti nařídit ústní jednání. Žalobce se v rozhodčím řízení mohl k rozhodčí žalobě opakovaně písemně vyjádřit. Soud v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu nesmí rozhodčí nález přezkoumávat z hlediska správnosti skutkových zjištění či právního posouzení věci (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2675/2007). Řízení o zrušení rozhodčího nálezu není koncipováno jako opravné řízení v rámci civilního řízení soudního dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3227/2007. Přezkum kvality odůvodnění rozhodčího nálezu by byl překročením pravomoci soudu při zkoumání podmínek pro zrušení rozhodčího nálezu. Ke tvrzení, že žalovaná nepředložila důkazy k prokázání svých tvrzení o prodlení žalobce se zaplacením faktur, žalovaná uvedla, že k rozhodčí žalobě přiložila řadu listinných důkazů prokazujících její důvodnost. Po vydání rozhodčího nálezu žalobce oslovil žalovanou se žádostí o dohodnutí splátkového kalendáře. Žalovaná žádosti vyhověla a dne 18. 5. 2022 byla účastníky uzavřena Dohoda o zaplacení dluhu ve splátkách, v jejímž důsledku se žalobce vyhnul exekučnímu vymáhání přiznané pohledávky. Pro žalovanou bylo velikým překvapením, když se dozvěděla o podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu. Jednáním žalobce se žalovaná cítí být podvedena.

3. Žalobce v písemné reakci na vyjádření žalované k žalobě ze dne 16. 8. 2022 zopakoval důvody pro podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu tak, že nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva, rozhodčí nález přiznává právo na plnění nedovolené, v rozhodčím nálezu se rozhodce nevyrovnal se všemi námitkami proti rozhodčí žalobě, neprovedl důkaz navržený žalobcem bez jakéhokoli zdůvodnění a rozhodčí žalobě rozhodce vyhověl bez jakéhokoli důkazu.

4. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ostravě k projednání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu je odvozena z § 41 zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezu v jeho aktuálním znění (dále jen„ z. r. ř.“).

5. Krajský soud z listinných důkazů učinil následující skutková zjištění.

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo zjištěno, že [právnická osoba], [anonymizováno] byla v obchodním rejstříku KS v [obec], oddíl [písmeno], vložka [číslo] zapsána dne 12. 5. 1994 pod identifikačním [číslo]. Od data 12. 5. 1994 doposud je jako jednatel obchodní společnosti zapsán [jméno] [příjmení], od 26. 11. 2015 spolu s jednatelem [jméno] [příjmení] a od 12. 5. 1994 s jednatelem [titul] [jméno] [příjmení] O způsobu jednání platí, že každý z jednatelů jedná samostatně (s výjimkou prodeje a nákupu nemovitostí v ceně nad 100 000 Kč, poskytování či převzetí půjček nad 100 000 Kč a sjednávání obchodů v hodnotě nad 100 000 Kč).

7. Z obsahu rozhodčího spisu sp. zn. [číslo] rozhodce [titul] [jméno] [příjmení], který je založen u OS v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] krajský soud zjistil.

8. Z obsahu rozhodčí žaloby podané u rozhodce dne 9. 1. 2018 zjištěno, že žalobce – [právnická osoba] v žalobě směřující proti žalovanému [právnická osoba] uplatnila požadavek na zaplacení částky 460 913 Kč a smluvních pokut v částce 1 200 Kč spolu s přísl. Obsahem žalobního žádání je několik dílčích nároků. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu [číslo] o zprostředkování pojištění, která má 17 příloh včetně přílohy [číslo] – Smluvní podmínky (verze SP [číslo]). Na základě rámcové smlouvy žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] pro částku 115 454 Kč, splatnou 30. 1. 2015, kterou žalovaný neuhradil. Jde o nedoplatek pro zánik práva na flotilovou slevu v důsledku pojistné události ze dne 19. 4. 2012. Žalobce připojil potvrzení [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], o tom, že vozidlo [registrační značka] mělo dne 19. 4. 2012 pojistnou událost, v důsledku které pojišťovna vyplatila pojistné plnění a je tak splněna podmínka smluvních podmínek o výplatě flotilové slevy v případě, že nedojde k pojistné události u některého z pojištěných vozidel. Právní předchůdce žalobce vystavil na základě rámcové smlouvy dále fakturu [číslo] na částku 68 704 Kč, kterou byl vyúčtován nedoplatek v důsledku zániku práva na slevu VIP podle smluvních podmínek jako součásti rámcové smlouvy, neboť žalovaný byl v prodlení s placením svých závazků déle než 21 dní a došlo k zániku jeho práva na slevu VIP. Smluvními podmínkami bylo dále ujednáno, že v případě prodlení s placením faktury déle než 21 dní má věřitel právo na smluvní úrok z prodlení do maximální výše rovnající se jistině, což platí v případě jistiny v částkách 115 454 Kč a 68 704 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením jistin má žalobce nárok na smluvní pokutu u každé z faktury ve výši 300 Kč. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dále rámcovou smlouvu o zprostředkování pojištění [číslo] na dobu určitou od 2. 8. 2012 do 1. 8. 2014 a touto smlouvou došlo ke zrušení předchozí smlouvy [číslo]. Rámcová smlouva má 17 příloh včetně přílohy [číslo] – Smluvní podmínky (verze SP [číslo]). Právní předchůdce žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] na částku 142 522 Kč splatnou 30. 1. 2015 jako nedoplatek v důsledku zániku práva na flotilovou slevu, následek pojistné události vozidla [registrační značka] ze dne 8. 1. 2013. Fakturou [číslo] na částku 134 233 Kč byl vyčíslen nedoplatek v důsledku zániku práva na slevu VIP, pro nezaplacené závazky žalovanou. Z následných 2 jistin má žalobce nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně maximálně do výše rovnající se této jistině. Také v případě 2 posledních jistin pro prodlení žalovaného s jejím zaplacením uplatnil žalobce nárok na smluvní pokutu vždy v částce 300 Kč ve vztahu ke každé jistině. Předmětem žalobního žádání rozhodčí žalobou byla částka 462 113 Kč (součet 4 jistin) s kapital. smluvním úrokem z prodlení ve výši 460 913 Kč, dále se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení z částek 68 704 Kč, 115 454 Kč, 134 233 Kč a z částky 142 522 Kč vždy od 9. 1. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 200 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení, spolu s částkou 2 400 Kč jako minimální výší nákladů spojených s uplatněním pohledávky v rozhodčím řízení a s náklady rozhodčího řízení v částce 52 830,40 Kč.

9. Ze smlouvy [číslo] a přílohy [číslo] s názvem: Smluvní podmínky (verze SP [číslo]) krajský soud zjistil, že smluvní strany [právnická osoba] – zprostředkovatel a [právnická osoba] – klient uzavřely rámcovou smlouvu o zprostředkování pojištění. -) Podle článku I.A, předmětem smlouvy je závazek zprostředkovatele u příslušného pojistitele zařídit pro klienta pojištění vozidel zařazených do seznamu pojištěných vozidel, který je součástí smlouvy a podle článku I.B je povinností klienta zaplatit zprostředkovateli za zařízení pojištění dohodnutou cenu stanovenou smlouvou. -) Podle článku I.C, zprostředkovatel uzavře s pojistitelem pojistnou smlouvu, jejíž součástí budou všeobecné pojistné podmínky, případně dodatkové, zvláštní, specifické pojistné podmínky a další smluvní ujednání (viz článek III.). -) Podle článku II.A, základní cena pojištění bude stanovena tak, že od základní ceny pojištění se odečtou flotilová sleva ve výši 40 % a sleva VIP ve výši 20 %. -) Podle článku III. s názvem„ Přílohy“ odst. A, smluvní strany prohlašují, že se před podpisem smlouvy seznámily s přílohami, které jsou součástí smlouvy a že je spolu se smlouvou obdržely (tj. přílohu 1 – 17). Přílohu [číslo] tvoří Smluvní podmínky (verze SP [číslo]). -) Podle článku IV.C smlouva nabyla platnosti dnem jejího uzavření. -) Podle článku IV.E, účastníci si smlouvu přečetli, jejímu obsahu rozumí a na důkaz své pravé, svobodné a vážné vůle smlouvu vlastnoručně podepsali dne 20. 3. 2012. Za [právnická osoba] smlouvu podepsal jednatel [jméno] [příjmení].

10. Z přílohy [číslo] s názvem: Smluvní podmínky (verze SP [číslo]), článku VII. odst. 7.3 bylo zjištěno, že všechny spory vznikající ze smlouvy budou rozhodovány s konečnou platností podle zásad spravedlnosti rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec] podle řádu a pravidel [rozhodčí soud] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], avšak řízení před rozhodcem bude písemné.

11. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že smlouvu uzavřely smluvní strany [právnická osoba] – zprostředkovatel a [právnická osoba] – klient. Obsahem je rámcová smlouva o zprostředkování pojištění. Smlouva obsahuje stejný text v článcích I. bodech A. – D., a II. Podle článku III. s názvem„ Přílohy“ bodu A. je součástí smlouvy 17 příloh, mezi nimi příloha [číslo] – Smluvní podmínky (verze SP [číslo]). Podle článku IV. – Závěrečných ustanovení, bodu C. smlouva nabyla platnosti dnem jejího uzavření a podle bodu E. si účastníci smlouvu přečetli, jejímu obsahu rozumí a na důkaz své pravé, svobodné a vážné vůle smlouvu vlastnoručně podepsali dne 1. 8. 2012. Za společnost [právnická osoba] smlouvu podepsal jednatel [jméno] [příjmení]. Z přílohy [číslo] – Smluvních podmínek (verze SP [číslo]), článku VII. odst. 7.3 plyne, že všechny spory vznikající ze smlouvy budou rozhodovány s konečnou platností podle zásad spravedlnosti rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec] podle řádu a pravidel [rozhodčí soud] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], avšak řízení před rozhodcem bude písemné.

12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2017 a z obsahu Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2017 krajský soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitel uzavřela se společností [právnická osoba] – postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek za dlužníkem [právnická osoba] v částkách 134 233 Kč s přísl., 142 522 Kč s přísl., 68 704 Kč s přísl. a 115 454 Kč s přísl. a dále celkem 4 x pro částku 300 Kč s přísl. z titulu neuhrazených faktur dle smluv [číslo] a [číslo]. Oznámením ze dne 12. 12. 2017 adresovaným společnosti [právnická osoba] postupník tuto skutečnost oznámil dlužníku. Dodejkou České pošty ze dne 14. 12. 2017 bylo zjištěno, že [právnická osoba] adresoval adresátu [právnická osoba] doporučené psaní s datem podání 13. 12. 2017.

13. Rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] podáním ze dne 30. 1. 2018 oběma procesním stranám oznámil, že přijímá funkci rozhodce. Podáním ze dne 31. 1. 2018 žalovaného informoval o zaslání žaloby a vyzval jej k vyjádření. Žalovaný v rozhodčím řízení podal vyjádření ze dne 13. 12. 2018, jehož obsahem je -) tvrzení, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva -) návrh na zastavení řízení pro nedostatek pravomoci rozhodce, -) námitka promlčení rozhodčí žalobou uplatněných nároků, -) námitka, že pojistná událost ze dne 19. 4. 2012 byla způsobena 3. osobou a závěrečný návrh na zamítnutí rozhodčí žaloby. K vyjádření bylo připojeno čestné prohlášení jednatele žalovaného [jméno] [příjmení], jehož obsahem je prohlášení o tom, že jednatel při uzavírání rámcových smluv o zprostředkování pojištění [číslo] a [číslo] si smlouvy a jejich přílohy přečetl, ale vzhledem k jejich rozsáhlosti si nepovšiml, že jsou v nich obsaženy rozhodčí doložky. S rozhodčími doložkami nebyl seznámen, jejich existence a obsah mu nebyly známy, proto nevyjádřil svůj souhlas k nim. V reakci na vyjádření k rozhodčí žalobě podal žalobce stanovisko ze dne 27. 3. 2018, v němž reagoval na jednotlivé námitky žalovaného. Žalovaný podal v pořadí 2. písemné vyjádření ze dne 27. 3. 2018, jehož obsahem jsou stejné námitky proti rozhodčí žalobě. Rozhodce usnesením ze dne 17. 4. 2018, č. sporu [číslo] zamítl námitku nedostatku pravomoci rozhodce vznesenou žalovaným. V odůvodnění usnesení přijal závěr, že obrana žalovaného spočívající v tom, že smluvní podmínky mu nebyly známy, nemohla obstát, stejně jako tvrzení, že nevěděl o tom, že v příloze [číslo] se nachází rozhodčí smlouva. Podnikatelé jsou povinni postupovat s odbornou péčí. Z pouhého tvrzeného zanedbání povinnosti žalovaného nelze učinit závěr o tom, že nedošlo k uzavření rozhodčí smlouvy, či že jde o rozhodčí smlouvu neplatnou. Písemnou výzvou ze dne 7. 2. 2022 rozhodce vyzval obě procesní strany k závěrečným návrhům. Žalobce reagoval závěrečným návrhem ze dne 22. 2. 2022, jehož obsahem je zopakování žalobních tvrzení a vyúčtování nákladů rozhodčího řízení celkem v částce 78 192 Kč. Žalovaný ve vyjádření ze dne 25. 2. 2022 zopakoval, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva, žalobcem požadované plnění je nedovolené s odkazem na zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích … č. 38/2004 Sb., žalobou uplatněné nároky jsou promlčeny a nebyly řádně prokázány.

14. Z rozhodčího nálezu rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2022, č. sporu [číslo] krajský soud zjistil, že rozhodce zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 462 113 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 460 913 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z částek 68 704 Kč, 115 454 Kč, 134 233 Kč a 142 522 Kč od 9. 1. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 200 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení, částku 2 400 Kč jako minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a na náhradě nákladů rozhodčího řízení částku 78 192 Kč ve 3denní lhůtě od právní moci rozhodčího nálezu, náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce. Z odůvodnění rozhodčího nálezu plyne, že rozhodce dospěl k závěru, že v obou uvedených případech byly splněny podmínky pro zánik flotilové slevy. Rozhodce vycházel z potvrzení [právnická osoba], [část názvu právnické osoby]. Pokud jde o nedoplatek z důvodu zániku nároku na tzv. VIP slevu, žalobce doložil, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých závazků z předmětných smluv v době delší než 21 dní. Pokud jde o smluvní pokuty, jde o prodlení žalovaného s úhradou 4 faktur za dobu déle než 3 dnů. Námitku promlčení rozhodce neshledal důvodnou, neboť doba splatnosti byla v obou smlouvách konkrétně, určitě a srozumitelně sjednána v článku VI. odst. [číslo] Smluvních podmínek. I v případě, že by k promlčení uplatněných nároků došlo, bylo by v rozporu se zásadami spravedlnosti námitce žalovaného vyhovět, neboť to byl žalovaný, kdo přivodil vznik nároků nesplněním smluvní povinnosti oznámit právnímu předchůdci žalobce vznik pojistných událostí a v důsledku toho vědomé porušení smluvních povinností z obou smluv. Rozhodce dále vyčíslil náklady, k jejichž úhradě žalovaného zavázal. Rozhodčí nález byl doručen do datové schránky advokáta žalobce dne 8. 4. 2022 a do datové schránky advokáta žalovaného dne 7. 4. 2022. Rozhodčí nález je opatřen doložkou právní moci k datu 8. 4. 2022.

15. Z Dohody o zaplacení dluhu ve splátkách ze dne 18. 5. 2022 s ověřením podpisů jednatelů žalobce [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že smluvní strany [právnická osoba] a [právnická osoba] v zájmu předejití exekuci se dohodly na zaplacení ve splátkách dluhu, který je vymezen bodem I.1 dohody (viz rozhodčí nález rozhodce [titul] [jméno] [příjmení], č. sporu [číslo]). Obsahem bodu II. odst. 1 písm. a, b dohody je závazek společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [zkratka]“) zaplatit společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [zkratka]“) částku 900 000 Kč do 29. 4. 2022 jako jistinu 462 113 Kč a část kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 437 887 Kč. Zbylou část dluhu, tj. kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení, případně smluvní úrok z prodlení ze 4 jistin a ostatní nároky přiznané rozhodčím nálezem se dlužník zavazuje zaplatit v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 30 000 Kč měsíčně, splatných do 15. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem květnem 2022.

16. Návrhu žalované na doplnění dokazování dalšími listinami, které žalovaná označila ve vyjádření ze dne 4. 8. 2022, krajský soud nevyhověl. Navržené důkazy hodnotil jako důkazy, které nejsou potřebné ke zjištění skutkového stavu věci (§ 120 odst. 2 o. s. ř.).

17. Podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 216/94 Sb. ve znění před účinností zákona č. 277/2019 Sb., § 31, soud na návrh kterékoli strany zruší rozhodčí nález, jestliže b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování nebo neměl způsobilost být rozhodcem, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno nebo k plnění tuzemského práva nemožnému či nedovolenému.

18. Podle § 33 téhož zákona, soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé.

19. Podle § 2 odst. 1 téhož zákona, ve znění novely provedené z. č. 19/2012 Sb., strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudů, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

20. Podle § 2 odst. 2 téhož zákona, rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír.

21. Podle § 3 odst. 1 téhož zákona, rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná (věta prvá).

22. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona, tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy.

23. Krajský soud dospěl na základě žaloby o zrušení rozhodčího nálezu k následujícím právním závěrům.

24. Žalobce uplatnil jako důvody pro zrušení rozhodčího nálezu -) podle § 31 písm. b) ZRŘ námitku, že rozhodčí doložka je neplatná vzhledem k jejímu umístění v příloze [číslo] rámcové smlouvy ze dne 20. 3. 2012, [číslo]. Totéž platí o umístění rozhodčí doložky v rámcové smlouvě [číslo], která na předchozí rámcovou smlouvu navázala a dřívější smlouvu [číslo] k datu 1. 8. 2012 zrušila, -) rozhodce neměl pravomoc rozhodčí spor projednat podle § 31 písm. c) ZŘŘ v důsledku neplatné rozhodčí doložky, -) rozhodčí žalobou uplatněné plnění bylo promlčeno, jde o plnění nedovolené s odkazem na zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích (důvod podle § 31 písm. f) ZRŘ), -) nárok uplatněný rozhodčí žalobou nebyl prokázán, pojistnou událost způsobila 3. osoba nikoliv žalobce a jeho právo na flotilovou smlouvu tak nezaniklo, rozhodce se nevypořádal s námitkami, které žalobce uplatnil v rozhodčím řízení a jde o důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) ZRŘ.

25. K problematice platnosti rozhodčí doložky je třeba uvést, že při uzavření obou rámcových smluv jednatel žalobce jednatelem [jméno] [příjmení] oprávněným jednat za společnost [právnická osoba] samostatně. Jednatel podpisem v obou rámcových smlouvách potvrdil -) souhlas s rámcovou smlouvou, -) souhlas se skutečností, že součástí rámcové smlouvy o zprostředkování pojištění jsou přílohy označené jako součást smlouvy, které jednatel obdržel spolu se smlouvou, jejichž seznam se nachází v článku III. s názvem„ Přílohy“, -) skutečnost, že před vlastním podpisem smlouvy se s těmito přílohami včetně přílohy [číslo] – Smluvní podmínky (verze SP [číslo]) seznámil, -) skutečnost, že smlouvu si přečetl, jejímu obsahu porozuměl a na důkaz své pravé, svobodné a vážné vůle smlouvu podepsal. Čestné prohlášení jednatele ze dne 9. 2. 2018 tyto skutkové závěry nevyvracejí. Jednatel čestným prohlášením vlastně přiznává svou nedbalost při seznamování se s obsahem smluv a jejich příloh. Tato skutečnost však nemůže jít k tíži druhé smluvní strany. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 4895/2009 výslovně uvedl:„ Všeobecné smluvní podmínky, které byly ke smlouvě připojeny a smluvními stranami v leasingově smlouvě podepsány, jsou nedílnou součástí smlouvy. Jestliže uvedené smluvní podmínky v článku [číslo] obsahovaly rozhodčí doložku, s nimiž obě smluvní strany vyslovily souhlas svým připojeným podpisem, byly podle výslovného ujednání v leasingově smlouvě nedílnou součástí této smlouvy, a nelze přisvědčit dovolateli, že by rozhodčí doložka nebyla sjednána platně a že by ze smlouvy nebyl patrný souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy.“ Zákonný požadavek dle § 3 odst. 1 a 2 ZRŘ byl naplněn. Rozhodčí doložka byla v případě obou rámcových smluv sjednána písemně jako součást smluvních podmínek tvořící smlouvu hlavní a byla žalobcem přijata způsobem, z něhož je zřejmý jeho souhlas. Neobstojí tak důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. b), a to navzdory tomu, že námitku proti platnosti rozhodčí doložky žalobce uplatnil při prvém úkonu v rozhodčím řízení, který mu náležel (§ 33 ZRŘ).

26. O důvodu podle § 31 písm. c) ZRŘ, podle kterého se měl věci zúčastnit rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy ani jinak povolán k rozhodování či neměl způsobilost být rozhodcem, platí, že uvedený důvod rovněž neobstál. Žalobce uplatnil námitku proti osobě rozhodce při prvém úkonu v rozhodčím řízení v písemném vyjádření k rozhodčí žalobě ze dne 13. 2. 2018 O námitce rozhodl rozhodce usnesením ze dne 17. 4. 2018, č. sporu [číslo] zamítnutím námitky. Pravomoc rozhodce je odvozena z rozhodčích smluv jako součásti rámcových smluv a přílohy [číslo] smluvních podmínek (verze SP [číslo]). Podle článku VII. bodu 7.3 Smluvních podmínek, přílohy [číslo] je určena konkrétní osoba rozhodce ad hoc v osobě advokáta [titul] [jméno] [příjmení]. Ten byl oprávněn spory vznikající ze smlouvy mezi účastníky rozhodovat. Rozhodčí doložka není doložkou neplatnou (viz odůvodnění výše) a pravomoc rozhodce projednat spor účastníků v rozhodčím řízení byla dána.

27. Žalobní důvod podle § 31 písm. e) ZRŘ, totiž žalobní tvrzení, že žalobci nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, rovněž neobstál. Tvrzení žalobce vyvrací obsah rozhodčího spisu, z něhož lze zjistit, že kromě doručení oznámení o převzetí funkce rozhodce, doručil rozhodce žalobci rozhodčí žalobu a žalobci umožnil se k jejímu obsahu opakovaně vyjádřit. Žalobci doručil rovněž písemné vyjádření protistrany v reakci na jeho písemné vyjádření. Při rozhodování věci vzal rozhodce v úvahu listiny označené rozhodčí žalobou, ale rovněž samotným žalobcem v jeho písemném vyjádření ze dne 13. 2. 2018 (viz odkaz na rámcové smlouvy, penalizační faktury, potvrzení o době trvání pojištění). Z obsahu rozhodčího spisu nelze zjistit, že by rozhodce s účastníky v rozhodčím řízení jednal tak, že nastolil jejich nerovné postavení. Rozhodce dal oběma procesním stranám srovnatelnou příležitost k rozhodčímu sporu a jednotlivým písemným vyjádřením protistrany se vyjádřit. Rozhodce v rozhodčím nálezu zdůvodnil svůj výrok, pro který rozhodčí žalobě vyhověl. Skutečnost, že rozhodce reprodukuje obsah listinných důkazů v neprospěch žalobce, není důvodem pro závěr o nerovném postavení žalobce v rozhodčím řízení. Pro nesouhlas žalobce s právními závěry rozhodce v odůvodnění rozhodčího nálezu nelze rozhodčí nález zrušit. Námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) musí být procesního charakteru a týkat se postupu rozhodce při projednávání sporu nikoli správnosti jeho skutkových či právních závěrů (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2273/2007). Při rozhodování o zrušení rozhodčího nálezu soud není oprávněn přezkoumávat rozhodčí nález věcně. Kontrola se může zaměřit pouze na posouzení stěžejních otázek procesní povahy (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2570/2007, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3227/2007).

28. K žalobnímu důvodu podle § 31 písm. f) ZRŘ, tj. ke tvrzení, že plnění přiznané rozhodčím nálezem nebylo oprávněným žádáno, resp., že jde o plnění podle práva nedovolené, je třeba uvést, že k hmotněprávním aspektům nároku uplatněného rozhodčí žalobou není soud oprávněn se vyjadřovat. Kontrolní funkce soudů nezahrnuje přezkum věcné správnosti rozhodčího nálezu, tj. jeho soulad či rozpor s hmotným právem, neboť by se tím řízení o zrušení rozhodčího nálezu stávalo kvaziodvolacím řízením. Kontrola rozhodčího řízení se může zaměřovat pouze na posouzení stěžejních otázek procesní povahy a takovou vadu krajský soud nenalezl. Pokud jde o tvrzení, že plnění přiznané rozhodčím nálezem je nedovolené, platí, že o nedovolené plnění by se jednalo, pokud by předmět plnění nebyl aprobován českým vnitrostátním právem. Že peněžité plnění právní řád České republiky umožňuje, nemůže být sporu. Nedovolenost plnění souvisí s předmětem plnění nikoli s okolnostmi, za nichž závazek vznikl (viz komentář k ust. § 31 ZRŘ). Krajský soud se závěrem, že žádný z uplatněných důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu neobstál, žalobu o zrušení rozhodčího nálezu zamítl v celém rozsahu.

29. S odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. krajský soud rozhodl o povinnosti žalobce, který v řízení neuspěl, zaplatit žalované k rukám jejího advokáta plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalované tvoří odměna advokáta stanovena podle § 7 odst. 4, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v částce [částka] úkon, za 3 úkony právní služby, tj. převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast u jednání dne 23. 8. 2022, celkem [částka], paušální náhrada za 3 úkony právní služby v částce [částka] úkon, celkem [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a náhrada DPH ze součtu odměn a paušálních náhrad, tj. z částky [částka], tj. částka [částka] podle § 14a advokátního tarifu, v součtu částka [částka]. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů řízení celkem [částka].

Poučení