83 C 29/2021-197

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Zavrtálkovou ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalované: ; [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení rozhodčího nálezu a o odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu takto:

Výrok

I. Žaloba o zrušení rozhodčího nálezu [rozhodčí soud] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a o zrušení usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 18. 5. 2021 žalobkyně navrhla zrušení rozhodčího nálezu [rozhodčí soud] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] [spisová značka] [značka automobilu] ze dne [datum] a odklad jeho vykonatelnosti. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že jsou naplněny zákonné důvody pro zrušení rozhodčího nálezu a na něj navazujícího usnesení ze dne 22. 3. 2021, kterým bylo odvolací rozhodčí řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Žalobkyně s odkazem na ust. § 31 písm. b) zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů tvrdí jako důvod pro zrušení rozhodčího nálezu, že rozhodčí smlouvu a rozhodčí doložku neuzavřela a rozhodčí soud nebyl oprávněn provést rozhodčí řízení. Na Obchodních podmínkách bankovních záruk za provozní úvěry, které jsou nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí bankovní záruky ze dne 16. 8. 2017, se nenachází pravý podpis jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení]. Stejnou skutečnost žalobkyně tvrdila v rámci rozhodčího řízení. Žalovaná k prokázání pravosti podpisu jednatele [jméno] [příjmení] navrhla výslech svědka [jméno] [příjmení]. Důkaz písmoznaleckým posudkem rozhodčí soud zamítl a závěr o pravosti podpisu jednatele opřel o výslech svědka [příjmení]. Z výpovědi svědka lze seznat, že svědek nevypovídal podle svých paměťových stop, na svůj výslech byl předem připraven, jedná se nadto o zaměstnance žalované. Posouzení pravosti podpisu je odbornou otázkou a lze ji ověřit jen za užití odborných znalostí znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1623/2009, 29 Cdo 1164/2010, 29 Cdo 1294/2010 a obecně o soukromých listinách rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 472/2007 či 22 Cdo 3646/2018).

2. S odkazem na ust. § 31 písm. e) ZRŘ žalobkyně tvrdila, že jí bylo odepřeno právo věc řádně projednat. Ústní jednání dne 18. 6. 2020 rozhodčí soud provedl v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně. Ten řádně požádal o přeložení termínu z důvodu čerpání dovolené a jde o omluvitelný důvod podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 343/2000. Rozhodčí soud na žádost advokáta nereagoval a v odůvodnění rozhodčího nálezu uvedl, že žádost nebyla ničím doložena. Žádost advokáta nebylo možno doložit, neboť ten hodlal trávit dovolenou v soukromí v zahraničí, kam by cestoval autem. Na dovolenou nakonec neodcestoval pro onemocnění své partnerky a dovolenou trávil péčí o partnerku a 2 malé děti, což doložil v rámci odvolacího rozhodčího řízení. U stěžejního jednání dne 18. 6. 2020 přitom proběhl výslech svědka [příjmení] a žalobkyně nemohla svědku prostřednictvím svého právního zástupce klást otázky. Žalobkyni byl upřen přístup k přezkumu rozhodčího nálezu odvolacím orgánem rozhodčího soudu. O přezkum žalobkyně řádně požádala, usnesením rozhodčího soudu ze dne [datum] bylo rozhodčí řízení zastaveno pro nezaplacení poplatku za rozhodčí řízení. Vydání tohoto usnesení předcházelo sdělení rozhodčího soudu, že žádost o osvobození od poplatků za rozhodčí řízení se nepřipouští, neboť Řád rozhodčího soudu to neumožňuje. Žalobkyně má však za to, že také v rozhodčím řízení musejí být zachována elementární práva civilního procesu a možnost přezkumu rozhodčího nálezu v rámci dvojinstančního řízení, jak je to zakotveno v procesních pravidlech rozhodčího soudu, a to i v případě, že účastníku jeho majetková situace objektivně nedovoluje poplatek za rozhodčí řízení zaplatit. Rozhodčí soud, který konstatoval, že procesní pravidla nepřipouštějí osvobození od rozhodčího poplatku a následně zastavil rozhodčí řízení pro jeho nezaplacení, žalobkyni upřel právo na přezkum rozhodčího nálezu jinými rozhodci a tedy právo na řádné projednání věci.

3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby včetně návrhu na odklad vykonatelnosti. Vyjádřila požadavek, aby soud přezkoumal včasnost žaloby na zrušení rozhodčího nálezu vzhledem k datu podání žaloby v situaci, kdy rozhodčí nález, o jehož zrušení žalobkyně žádá, byl vyhotoven dne [datum] a žalobkyně datuje žalobu dnem [datum]. Namítala dále, že se žalobkyně v žalobě nevypořádala se skutečností, že žalovaná měla při podpisu rozhodčí smlouvy doklad totožnosti jednatele žalobkyně. Námitky o věrohodnosti svědka [příjmení] měla žalobkyně uplatnit v rámci rozhodčího řízení. Tvrzení o neplatnosti podpisu na rozhodčí smlouvě žalovaná hodnotí jako účelové a množstvím důkazů v jejich vzájemné souvislosti a logické návaznosti má za prokázáno, že rozhodčí doložka byla sjednána platně. Ustanovení § 28 odst. 3 Řádu rozhodčího soudu umožňuje projednat rozhodčí spor bez přítomnosti stran. Posouzení návrhu na změnu ústního jednání je plně v dispozici rozhodčího soudu dle § 28 odst. 6 Řádu. Z rozsudku NS ČR sp. zn. 21 Cdo 343/2000, kterým argumentovala žalobkyně, neplyne, že by oznámení o čerpání dovolené bylo dostatečně omluvitelným důvodem pro neúčast u jednání. Na přezkumné jednání v rámci rozhodčího řízení není zákonný nárok. V rozhodčím řízení naopak převažuje historický princip jednoinstančnosti (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3227/08). Žalobkyně se dobrovolně podřídila příslušnosti rozhodčího soudu, čímž se podrobila jeho Řádu, jak vyplývá z § 13 odst. 3 ZRŘ. Rozhodovací pravomoc tak přesunula z obecných soudů na rozhodčí soud a vědomě se zavázala k podmínkám řízení, mezi něž podle § 51 Řádu patří také povinnost uhradit poplatek za přezkum. Nedodržením podmínek stanovených Řádem zapříčinila zastavení řízení o přezkum rozhodčího nálezu.

4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] krajský soud návrh žalobkyně na odkad vykonatelnosti rozhodčího nálezu zamítl. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] usnesení krajského soudu potvrdil.

5. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ostravě k projednání žaloby je odvozena z ust. § 41 zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v jeho aktuálním znění (dále jen„ ZRŘ“).

6. Krajský soud projednal žalobu o zrušení rozhodčího nálezu v rámci ústního jednání za účasti zástupců obou procesních stran a provedl důkaz listinami, ze kterých učinil následující skutková zjištění.

7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku KS v [obec], oddíl C, vložka [číslo] ze dne [datum] a z výpisu z insolvenčního rejstříku KS v [obec] zjistil, že k tomuto datu žalobkyně není účastníkem insolvenčního řízení. K zápisu obchodní firmy žalobkyně do obchodního rejstříku došlo dne [datum]. Od téhož data doposud je jediným jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [název soudu], oddíl B, vložka [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku od [datum], původně pod obchodním názvem [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] ., od data [datum] pod obchodním názvem [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] ., od data [datum] pod obchodním názvem [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] .

8. Z listin opatřených z elektronického spisu [rozhodčí soud] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] (dále jen„ rozhodčí soud“) sp. [značka automobilu] bylo zjištěno, že pod [spisová značka] [značka automobilu] došlo k podání žaloby žalující stranou – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] proti žalované [právnická osoba] dne [datum]. Hodnotou sporu byla částka 1 397 538,39 Kč. Předsedou rozhodčího senátu byl podle § 23 odst. 4 Řádu rozhodčího soudu zvolen [titul] [jméno] [příjmení], za žalující stranu rozhodcem jmenován [titul] [jméno] [jméno], za stranu žalovanou jmenován rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Z příloh k rozhodčí žalobě, tj. Smlouvy o poskytnutí bankovní záruky (M – záruka) za provozní úvěr s prodloužením doby ručení v programu ZÁRUKA 2015 až 2023 č. 2017 [číslo] bylo zjištěno, že smlouvu uzavřely [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [právnická osoba], kterou zastupuje jednatel [jméno] [příjmení]. Obsahem smlouvy je závazek záruční banky poskytnout bankovní záruku ve výši 1 400 000 Kč na dobu od uzavření smlouvy do data [datum]. Z Bankovní záruky, Záruční listiny č. 2017 [číslo] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] se touto listinou zavázala uspokojit pohledávky věřitele – [právnická osoba] vůči dlužníku [právnická osoba] za podmínek stanovených záruční listinou. Podle článku II. odst. 3 nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky bankovních záruk (M – záruka) za provozní úvěry s prodloužením doby ručení v programu ZÁRUKA 2015 až 2023, platné od [datum] Smlouvu za [právnická osoba] podepsal dne [datum] jednatel [jméno] [příjmení]. Z Obchodních podmínek bankovních záruk (M – záruka) za provozní úvěry s prodloužením doby ručení v programu ZÁRUKA 2015 až 2023, platné od [datum], článku XIII. s názvem: Doplňující a závěrečná ustanovení, odst. 9 bylo zjištěno, že všechny spory mezi smluvními stranami ze smlouvy o záruce nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení podle zákona č. 216/94 Sb. ve znění pozdějších předpisů u [rozhodčí soud] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] třemi rozhodci podle Řádu a pravidel tohoto soudu s možností přezkoumání rozhodčího nálezu jinými rozhodci na žádost kterékoli strany. Strany se zavazují splnit rozhodčí nález. Obchodní podmínky za smluvní stranu [právnická osoba] podepsal dne [datum] jednatel [jméno] [příjmení].

9. Z protokolů o jednání [rozhodčí soud] [anonymizováno 7 slov] ve věci [spisová značka] [značka automobilu] krajský soud dále zjistil, že ústní jednání proběhlo dne [datum] bez účasti žalující a žalované strany a bylo odročeno na den [datum]. Jednání dne [datum] proběhlo za účasti advokátů žalující i žalované strany. Žalovaná ústy svého advokáta setrvala na námitce o nedostatku pravomoci Rozhodčího soudu s tvrzením, že rozhodčí doložku či rozhodčí smlouvu neuzavřela a listina neobsahuje podpis statutárního zástupce žalované. Rozhodčí soud provedl důkaz originálem smlouvy o poskytnutí bankovní záruky, originálem bankovní záruky – záruční listiny, originálem žádosti o M – záruku v programu ZÁRUKA 2015 – 2023 a kopií občanského průkazu statutárního zástupce žalované [jméno] [příjmení]. Zástupce strany žalující navrhl důkaz svědeckou výpovědí zaměstnance žalující [titul] [jméno] [příjmení] k otázce podepsání dokumentů statutárním zástupcem žalované [jméno] [příjmení]. Právní zástupce strany žalované provedení jiných důkazů nenavrhl. Z fotokopie [číslo obč. průkazu] bylo zjištěno, že jde o občanský průkaz [jméno] [příjmení], narozeného [datum], občana České republiky. Občanský průkaz byl vystaven dne [datum] a jeho platnost trvá do [datum]. Z fotokopie souhlasu klienta s pořízením kopie průkazu totožnosti plyne, že dne [datum] podepsal [jméno] [příjmení] souhlas s pořízením kopie jeho průkazu totožnosti. Rozhodčí jednání dne [datum] bylo ukončeno usnesením o odročení ústního jednání na den [datum]. Žalující strana byla vyzvána, aby k následnému ústnímu jednání zajistila účast svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z usnesení o odročení rozhodčího jednání dále plyne, že termín ústního jednání byl odročen na [datum], následně na [datum] a naposledy na den [datum]. Ze zápisu o průběhu ústního jednání ze dne [datum] lze zjistit, že jednání proběhlo bez účasti advokáta žalované strany (nesprávně označené jako žalující), který dne [datum] zaslal rozhodčímu soudu žádost o odročení jednání z důvodu čerpání dovolené a důvod odročení nedoložil. Rozhodčí soud vyhlásil usnesení o tom, že jednání proběhne bez přítomnosti strany žalované. U téhož jednání byl vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který popsal obvyklý postup při poskytování bankovní záruky žalující stranou tak, že v případě poskytnutí bankovní záruky před podpisem dokumentace záruční banka provede kontrolu totožnosti klienta, resp. jeho zástupce podle dokladu totožnosti a vizuálním porovnáním fotky z tohoto dokladu se skutečností. Klient podepisuje souhlas s pořízením kopie svého dokladu totožnosti. Následně banka přistoupí s klientem k podpisu dokumentace. Při jednání se zástupcem klienta dne [datum] bylo zjištěno, že jednatel pan [příjmení] měl v občanském průkazu oproti předchozím případům změnu bydliště a bylo proto nutno ofotit občanský průkaz a klienta identifikovat. Klient podepsal formulář o souhlasu s opatřením fotokopie jeho občanského průkazu. U téhož jednání Rozhodčí soud vyhlásil usnesení o zamítnutí námitky nedostatku pravomoci Rozhodčího soudu vznesené žalovanou a usnesení, kterým ukončil dokazování. Z elektronické žádosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že advokát žalované požádal o přeložení jednání nařízeného na den [datum], jelikož v době od [datum] – [datum] čerpá dovolenou.

10. Z rozhodčího nálezu [rozhodčí soud] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]: [číslo] krajský soud zjistil, že rozhodčí senát rozhodčím nálezem zavázal stranu žalovanou k zaplacení částky 1 397 538,39 Kč s 9% úrokem z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení a k zaplacení nákladů řízení straně žalující v částce 155 787 Kč k rukám právního zástupce žalující strany ve třídenní lhůtě od právní moci rozhodčího nálezu. Z odůvodnění rozhodčího nálezu plyne, že žalovaná doručila rozhodčímu soudu svou odpověď na rozhodčí žalobu dne [datum]. V žalobní odpovědi žalovaná namítla nedostatek pravomoci rozhodčího soudu se zdůvodněním, že mezi stranami sporu nebyla nikdy uzavřena rozhodčí smlouva či doložka zakládající pravomoc Rozhodčího soudu. Žalovaná nikdy platně neuzavřela smlouvu o poskytnutí bankovní záruky a k ní se vztahující obchodní podmínky, jelikož tyto listiny neobsahují pravý podpis statutárního orgánu žalované. Z obsahu podání advokáta žalované ze dne [datum], které je adresováno stálému [rozhodčí soud] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], bylo zjištěno, že obsahem podání je žádost o přezkoumání rozhodčího nálezu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v celém rozsahu jinými rozhodci. Důvodem je námitka o procesních vadách v podobě porušení práva žalované na spravedlivý proces, neboť jednání ze dne [datum] proběhlo bez přítomnosti právního zástupce žalované, který požádal o přeložení jednání z důvodu čerpání dovolené a na tuto žádost rozhodčí soud nereagoval a jednání proběhlo. Rozhodčí soud podáním ze dne [datum] potvrdil příjem žádosti o přezkum rozhodčího nálezu a s odkazem na § 17 řádu vyzval žalovanou prostřednictvím advokáta k úhradě poplatku za rozhodčí řízení v částce 69 877 Kč v 10denní lhůtě od doručení výzvy. Odpuštění poplatku Řád rozhodčího soudu neumožňuje. Nebude-li poplatek za rozhodčí řízení uhrazen, nelze v řízení pokračovat. Z usnesení rozhodčího soudu ze dne [datum] [spisová značka] [značka automobilu] bylo zjištěno, že rozhodčí řízení s odkazem na § 1 odst. 4 a § 44 odst. 2 písm. c) [příjmení] bylo zastaveno se zdůvodněním, že nedošlo k zaplacení poplatku za rozhodčí řízení žalovanou. Z dokladu o doručení usnesení plyne, že usnesení [číslo jednací], adresované advokátu žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], převzala dne [datum] osoba s křestním jménem [jméno] a nečitelným příjmením.

11. Krajský soud nevyhověl návrhům obou procesních stran na provedení dokazování dalšími důkazy. Žalobkyně ústy advokáta navrhla, aby byl opatřen originál rozhodčího spisu, jehož obsahem mají být listiny předložené advokátem v přezkumném rozhodčím řízení, tj. doklad o zdravotním stavu partnerky advokáta a kopie rodných listů nezl. dětí. Těmito listinami advokát prokazoval překážku pro účast u rozhodčího jednání dne [datum]. Dále šlo o písmoznalecký posudek k otázce pravosti podpisu jednatele [příjmení]. Advokát za stranu žalovanou navrhl opatření dokladu o datu doručení rozhodčího nálezu žalobkyni (v rozhodčím řízení u žalované). Krajský soud dospěl k závěru, že jde o důkazy, které nejsou potřebné k náležitému zjištění skutkového stavu věci (§ 120 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

12. Podle zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v jeho aktuálním znění, § 31, soud na návrh kterékoli strany zruší rozhodčí nález, jestliže b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná nebo byla zrušena, a nebo se na dohodnutou věc nevztahuje, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat.

13. Podle § 32 odst. 1 ZRŘ, návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do 3 měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak.

14. Podle § 33 ZRŘ soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody podle § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé.

15. Podle § 15 odst. 2 ZRŘ, námitku nedostatku pravomoci zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení týkajícího se věci samé.

16. Podle § 18 ZRŘ strany mají v rozhodčím řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv.

17. Podle § 27 ZRŘ strany se mohou dohodnout v rozhodčí smlouvě, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich nebo obou přezkoumány jinými rozhodci. Nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak, musí být žádost o přezkoumání zaslána druhé straně do 30 dnů ode dne, kdy byl straně žádajícího přezkoumání doručen rozhodčí nález. Přezkoumání rozhodčího nálezu je součástí rozhodčího řízení a platí o něm ustanovení tohoto zákona.

18. Podle § 28 odst. 2 ZRŘ, rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.

19. Krajský soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu právnímu hodnocení věci.

20. Lhůtu tří měsíců k podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu žalobkyně dodržela. Součástí rozhodčího řízení je v souladu s ujednáním stran v rozhodčí doložce přezkumné řízení podle § 27 ZRŘ. Přezkumné řízení bylo ukončeno usnesením rozhodčího soudu o zastavení řízení ze dne [datum] a k jeho doručení advokátu žalované strany, která přezkum rozhodčího nálezu navrhla, došlo dne [datum]. Žalobu o zrušení rozhodčího nálezu podala žalobkyně dne [datum].

21. Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. b) ZRŘ žalobkyně neprokázala. Neobstojí její tvrzení o tom, že -) [rozhodčí soud] [anonymizováno 7 slov] nebyl oprávněn provést rozhodčí řízení, -) žalobkyně rozhodčí smlouvu či rozhodčí doložku neuzavřela, -) listinu obsahující rozhodčí doložku jednatel žalobkyně nepodepsal. Skutečnost, že došlo k platnému sjednání rozhodčí doložky v rámci Obchodních podmínek bankovních záruk (M – záruka) za provozní úvěry … ze dne [datum] jako nedílné součásti Bankovní záruky, Záruční listiny č. 2017 [číslo] ze dne [datum] byla prokázána těmito listinami podepsanými jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalovaná (v rozhodčím řízení v procesním postavení žalobkyně) kromě těchto listin předložila k prokázání skutečnosti, že při uzavírání Smlouvy o poskytnutí bankovní záruky jednala na straně dlužníka s jednatelem v osobě [jméno] [příjmení], listinu prokazující totožnost jednatele ve formě fotokopie jeho občanského průkazu a písemný souhlas jednatele k pořízení fotokopie. Výslech svědka [příjmení], pracovníka záruční banky, který při uzavírání smlouvy o poskytnutí bankovní záruky s jednatelem jednal, byl vlastně nadbytečný. Záznam o opatření fotokopie občanského průkazu jednající osoby za dlužníka s jeho souhlasem a fotokopie dostatečně spolehlivě prokazují totožnost jednající osoby. Pravomoc Rozhodčího soudu provést rozhodčí řízení a existence rozhodčí doložky byly prokázány a žalobkyni se je nepodařilo vyvrátit.

22. Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) ZRŘ rovněž neobstojí. Existenci závažné překážky, která advokátu žalobkyně zabránila v účasti na jednání rozhodčího soudu dne [datum] v podobě plánované dovolené, advokát nijak nedoložil a v žádosti o odročení jednání neuvedl konkrétní okolnosti o plánované soukromé cestě do zahraničí osobním vozidlem, resp. o nemoci partnerky, jimiž argumentoval teprve v přezkumném řízení. Rozhodčí soud za těchto okolností postupoval v mezích zásady zachování rovného postavení procesních stran (§ 18 ZRŘ) a rozhodčí jednání neodročil. Svůj postup v odůvodnění rozhodčího nálezu zdůvodnil. Neobstojí proto tvrzení žalobkyně, že postupem rozhodčího soudu byla žalobkyni odňata možnost se jednání účastnit a svědku klást otázky. Je právem rozhodčího soudu zhodnotit, zda žádost účastníka rozhodčího řízení o odročení jednání je řádně odůvodněna a překážka v účasti na jednání je vážným a důležitým důvodem, který má vést k odročení jednání (§ 30 z. r. ř., § 119 odst. 1 o. s. ř.) Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2106/2000 uvedl, že právní zástupce účastníka nedoložil důležitý důvod o odročení v podobě čerpání dovolené. Tato okolnost, která mu bránila v účasti, byla zástupci účastníka známa předem a ten měl možnost ve věci zařídit substituci. Advokát žalobkyně stejně jako v případě popsaném v tomto rozhodnutí ve své žádosti o odročení rozhodčího jednání neuvedl, že nebylo v jeho možnostech změnit si termín čerpání dovolené, resp. sjednat zastoupení advokátem v substituci. Samotná okolnost čerpání dovolené advokátem nezakládá důležitý důvod k odročení jednání, neuvede-li advokát další informace dokládající, že nemá možnost termín dovolené změnit.

23. Ve vztahu ke tvrzení, že žalobkyni bylo zabráněno dosáhnout přezkumu rozhodčího nálezu v rámci rozhodčího řízení, neboť přezkumné řízení bylo zastaveno pro nesplnění poplatkové povinnosti, přijal krajský soud závěr, že nejde o porušení procesních práv účastníka, pokud ten požadoval pro sebe výhodu (osvobození od poplatkové povinnosti), jejíž poskytnutí Rozhodčí řád neumožňuje. Advokát nadto uváděl jako důvod k přezkumu existenci překážky pro účast u jednání rozhodčího soudu s podrobnými informacemi teprve v rámci návrhu na přezkum rozhodčího nálezu a tedy opožděně dávno po skončení jednání rozhodčího soudu. Závěr o existenci vážného důvodu pro neúčast u rozhodčího jednání nelze přijímat zpětně s důsledky pro toto jednání, jestliže informace o existenci vážného důvodu advokát neuvedl ve své prvotní žádosti o odročení rozhodčího jednání. Postup rozhodčího soudu tak nelze hodnotit jako porušení práva účastníka na poskytnutí rovné příležitosti k uplatnění jeho práv. Ostatně rozhodci postupují v rozhodčím řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu (§ 6 odst. 1 Řádu [rozhodčí soud] [anonymizováno 7 slov]). Podle § 28 odst. 3 Řádu nadto platí v případě, že se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, její nepřítomnost projednání rozhodčího sporu nebrání.

24. Na základě všech těchto závěrů krajský soud žalobu o zrušení rozhodčího nálezu jako nedůvodnou zamítl.

25. S odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl krajský soud o povinnosti žalobkyně pro její neúspěch v řízení zaplatit straně žalované k rukám jejího advokáta plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalované představuje odměna advokáta stanovená podle § 7 odst. 4 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), b), d) a g) vyhlášky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v částce [částka] úkon. V této výši náleží advokátu žalované odměna za přípravu a převzetí právního zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ve věci samé ze dne [datum] a za účast u jednání dne [datum]. Za sepis vyjádření k odvolání ze dne [datum] advokátu žalované náleží odměna ve výši z částky [částka] podle § 11 odst. 2 písm. c) odst. 3 advokátního tarifu, tj. částka [částka] Celkem tvoří odměnu advokáta žalované částka [částka]. K odměně za 4 úkony právní služby náleží advokátu žalované paušální náhrada podle § 13 odst. 4 AT v částce [částka] úkon, celkem [částka] a ze součtu odměn a paušálních náhrad, tj. z částky [částka], advokátu náleží náhrada DPH ve výši 21 % podle § 14a odst. 1 AT, rovnající se částce (po zaokrouhlení) [částka]. Žalobkyně je povinna zaplatit advokátu žalované celkem na náhradě těchto nákladů částku [částka] ve 3denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení