84 C 5/2017-334
Citované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 245 § 226 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9 odst. 4 písm. d § 13 odst. 3 § 14 odst. 4
- o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), 183/2006 Sb. — § 36 odst. 1 § 43 odst. 1 § 43 odst. 3
- o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), 428/2012 Sb. — § 3 § 4 § 8 odst. 1 písm. f
Rubrum
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Palkovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] za účasti: Česká republika - Státní pozemkový úřad, [IČO] sídlem [adresa] o nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací], takto:
Výrok
I. Žalobkyni [údaje žalobkyně] [anonymizováno] [obec] se vydávají: -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok] [titul] [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku, -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok] [titul] [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku, -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok] [titul] [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku, -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok] [titul] [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku, -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok] [titul] [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku, -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok] [titul] [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku, všechny v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres].
II. Tento rozsudek v rozsahu uvedeném v odstavci I. výroku nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací].
III. Další účastník je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] upřesněnou podáními z [datum] a [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by jí byly vydány pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] a v případě nebude-li možné žalobě v uvedeném rozsahu vyhovět, se domáhala vydání rozsudku, kterým by jí byly vydány pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] všechny v k. ú. [obec] vymezené v přiložených geometrických plánech. Žalobkyně požadovala, aby rozhodnutím soudu bylo nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] [číslo] [anonymizováno], [číslo jednací], a to v žalovaném rozsahu. Žalobkyně žalobu zdůvodňovala tím, že je oprávněnou osobou podle ust. § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ ZMV“), neboť je historickým vlastníkem žalovaných pozemků. Jako oprávněná osoba žalobkyně podala řádně a včas výzvu o vydání předmětných pozemků vůči dalšímu účastníkovi. Následně z důvodu neuzavření dohody podala výzvu jako oprávněná osoba ve správním řízení ke Státnímu pozemkovému úřadu, Krajskému pozemkovému úřadu pro [územní celek], který rozhodl dne [datum] tak, že se žalobkyni pozemky nevydávají. Žalobkyně má za to, že jsou naplněny předpoklady pro vydání pozemků, neboť k jejich odejmutí došlo na základě výměru Okresního národního výboru v [obec] sp. zn. [číslo] ze dne [datum]. Poukázal-li správní orgán na to, že dne [datum] došlo k sepsání protokolu mezi osídlovací komisí Ministerstva zemědělství v [obec] a [žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [obec], která měla souhlasit s převedením některých svých pozemků do přídělu, ovšem s podmínkou, že obdrží náhradní pozemky stejné hodnoty, k takovéto směně nedošlo. Z protokolu ze dne [datum] pak nelze usuzovat, že by pozemky byly odevzdány již k [datum], neboť tato listina byla sepsána až rok po vydání výměru o odejmutí pozemků a v případě, že by došlo ke směně pozemků [datum], nebyl by vydán výměr o jejich odejmutí. Dle správního orgánu vyplývá z rozhodnutí Zemědělského odboru Rady Okresního národního výboru v [obec] ze dne [datum], kterým byl pozemek [parcelní číslo] přidělen [národní podnik] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], skutečnost, že tento pozemek má původ v přídělu [číslo] což správní orgán odvozuje z údaje o výměře tohoto pozemku, která se však neshoduje s údajem o výměře pozemku PK [číslo] uvedené ve výměru, ve kterém je navíc uvedeno, že na stát tento pozemek přešel výměrem ONV v [obec] zn. [číslo] a že je zapsán v pozemkové knize ve vložce [číslo] O tomto přídělu parcely PK [číslo] byl proveden zápis v knihovní vložce [číslo] dne [datum]. Z uvedeného vyplývá, že žádný z pozemků zapsaných v knihovní vložce [číslo] nebyl součástí přídělu ani nebyl za takový příděl směněn. Žalobkyně nesouhlasila taktéž se závěry správního orgánu, že část směněného pozemku PK [číslo] tvořila část přídělu [číslo] který byl přidělen dne [datum] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost odporuje sepsanému protokolu mezi [žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [obec] a Osídlovací komisí, že pozemky budou převedeny na stát, ale pouze za uvedených podmínek. Směna tak měla teprve nastat. Z uvedeného je zřejmé, že se přídělové řízení neuskutečnilo a předmětné pozemky žalobkyni byly odejmuty až výměrem podle zákona [číslo] nikoliv směněny za příděl [číslo].
2. Další účastník navrhoval zamítnutí žaloby, nad rámec správního rozhodnutí uvedl, že pozemek parc. [číslo] je dle platného Územního plánu [územní celek] dotčen navrženou veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury - plocha pro realizaci silničního přivaděče ze silnice [označení silnice] na silnici [číslo silnice] v k. ú. [obec], pozemkem že dále vede vysokotlaký plynovod a radioreléová trasa. Stejnou veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury že je dotčen dále i pozemek par. [číslo]. Dále namítal, že pozemek parc. [číslo] je dle platného územního plánu potřebný pro veřejně prospěšné opatření, pro něž je možno jej vyvlastnit, a sice že se jedná o plochu pro založení prvků územního systému ekologické stability. Pozemek parc. [číslo] je dle platného územního plánu [územní celek] potřebný pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury a to plochy pro realizaci vedení vysokého napětí.
3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem krajského soudu ze dne 18. 2. 2019, č. j. 84 C 5/2017-117, kterým byly žalobkyni vydány pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] které vznikly rozdělením parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] dále parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] které vznikly rozdělením parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] které vznikly rozdělením parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] parc. [číslo] která vznikla rozdělením parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]. V rozsahu ohledně těchto vydaných pozemků bylo nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. V odstavci I. výroku byla dále žaloba na vydání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], zamítnuta, a to v části týkající se eventuálního výroku.
4. K odvolání obou účastníků byl rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č.j. 1 Co 26/2019-164 ze dne 30. 10. 2019 ve výroku I. a v části výroku II. týkající se pozemků označených parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], potvrzen. V části výroku II. týkající se pozemků označených parc. [číslo] v k. ú. [obec], byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a v tomto rozsahu věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvého stupně ve vztahu k označeným pozemkům z důvodu, že v k. ú. [obec] v rámci Územního plánu [obec] ve znění změny [číslo] [účinnost] mělo dojít k tomu, že tyto pozemky mají být dle současného územního plánu součástí plochy veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury [značka]. Tuto skutečnost nebylo možno postavit v odvolacím řízení najisto, neboť k tomu byla potřeba doplnit dokazování, které je nutno považovat za rozsáhlé. Rozsudek soudu prvního stupně proto byl v uvedené části zrušen a vrácen k dalšímu řízení. Odvolací soud dále vyšel ze závěru, že žalobkyně je osobou oprávněnou ve smyslu § 3 ZMV, která utrpěla v rozhodném období majetkovou křivdu vymezenou v § 5 písm. a) ZMV a další účastnice je osobou povinnou dle § 4 ZMV. Z těchto závěrů rovněž vychází soud prvního stupně pro další řízení.
5. Žalobkyně s ohledem na závěry odvolacího soudu změnila žalobu podáním ze dne [datum], ve kterém upřesnila požadavek na vydání pozemků, a to parc. [číslo] které vznikly rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok] a dále pozemků parc. [číslo] které vznikly rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] [rok], vše v k. ú. [obec]. K uvedenému nutno doplnit, že pozemky, které zůstaly předmětem řízení, tj. pozemky parc. [číslo] oddělené geometrickým plánem [číslo] byly novým geometrickým plánem [číslo] [rok] rozděleny následovně: -pozemek parc. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] byl nově rozdělen na pozemky parc. [číslo] oba dle geometrického plánu [číslo] [rok]. - pozemek parc. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] byl nově rozdělen na pozemky parc. [číslo] oba dle geometrického plánu [číslo] [rok] - pozemek parc. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] byl nově rozdělen na pozemky parc. [číslo] oba dle geometrického plánu [číslo] [rok]. Žalobkyně k tomu doplnila, že pozemky parc. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] [rok] nejsou v současnosti dotčené veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury. Dále žalobkyně odkázala na závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2020 sp. zn. 28 Cdo 164/2020 s poukazem na skutečnost, že ke dni doručení výzvy, tj. k [datum] nebyly žádné z pozemků, které zůstaly předmětem řízení dotčeny veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury.
6. V předmětné věci po vydání rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 25. 3. 2020 sp. zn. 28 Cdo 164/2020 vyslovil právní závěr, že za okamžik rozhodný pro posouzení obsahu územně plánovací dokumentace (zda vymezuje pozemek určený k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury) se z hlediska naplnění uvedené podmínky výlukového důvodu upraveného v ust. § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů považuje okamžik doručení výzvy oprávněné osoby k vydání takového majetku osobě povinné. S ohledem na tyto právní závěry se soud neřídil jinak závazným právním názorem obsaženým ve zčásti kasačním rozhodnutí odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), neboť ten byl vysloven před vydáním citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, které nově řeší rozhodný okamžik pro posouzení obsahu územně plánovací dokumentace.
7. Z výzvy k vydání majetku učiněné žalobkyní jako oprávněnou osobou dle zákona č. 428/2012 Sb. bylo zjištěno, že tato byla doručena povinné osobě Česká republika – Státní pozemkový úřad dne [datum].
8. Ze záznamu o účinnosti územního plánu soud zjistil, že ke dni [datum] platil územní plán [územní celek] [číslo] ze dne [datum], který nabyl účinnosti dne [datum], neboť změna [číslo] tohoto územního plánu nabyla účinnosti až [datum].
9. Z geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] byl tímto geometrickým plánem rozdělen na parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] (mimo jiné).
10. Z usnesení [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že městský úřad zrušil své původní sdělení ze dne [datum] zaslané soudu a to tak, že nyní dle městského úřadu pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí] k datu [datum] dle územního plánu [obec] [účinnost] se nacházely v nezastavěném území. Tyto pozemky nebyly dotčeny veřejně prospěšnou stavbou dopravní ani technické infrastruktury. Tomuto sdělení korespondovala příloha [číslo] – výřez z hlavního výkresu územního plánu a příloha [číslo] – výřez z výkresu veřejně prospěšných staveb [účinnost].
11. Ze sdělení Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum] dále bylo zjištěno, že krajský úřad opětovně prověřil předmětné pozemky dle územně plánovací dokumentace platné k [datum] se závěrem, že dle územního plánu [obec] účinného ode dne [datum] a platného ke dni [datum] nejsou pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] zasaženy veřejně prospěšnou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury. Dále z tohoto sdělení bylo zjištěno, že územní plán [obec] byl vydán v souladu se Zásadami územního rozvoje [územní celek] (dále jen [zkratka]), zúžení koridoru bylo v územním plánu zpřesněno na základě § 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. v tehdy platném znění. [datum] zastupitelstvo [územní celek] vydalo aktualizaci [číslo] [zkratka] [účinnost] platnou k [datum], přičemž vlastní záměry [značka] a [značka], respektive vymezení koridoru pro tyto záměry nebyly předmětem řešení aktualizace. Aktualizace se dotkla kapitoly A [číslo] obecná ustanovení s účinností pro návrhy jednotlivých druhů dopravy, která měnila podmínky úprav a využití těchto koridorů včetně možnosti jejich zúžení. Územní plán [obec] [účinnost] neprověřil tyto nové podmínky stanovené v aktualizaci [číslo] [značka] [účinnost], nelze tudíž s určitostí vyvrátit, že k datu [datum] předmětné pozemky v k. ú. [obec] s ohledem na měřítko zásad územního rozvoje 1: [číslo] nespadají do koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury.
12. Z výřezu hlavního výkresu změny [číslo] územního plánu [územní celek] označené jako příloha [číslo] k vyjádření žalobkyně z [datum] bylo zjištěno, že mezi původní trasou veřejně prospěšné stavby a novou trasou se nachází nezasažený prostor pozemků. Z promítnutí původní trasy veřejně prospěšné stavby do geometrického plánu [číslo] [rok] označené jako příloha [číslo] k vyjádření žalobkyně z [datum] dále bylo zjištěno, že pozemky parc. [číslo] jakož i další pozemky [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] nebyly zasaženy veřejně prospěšnou stavbou.
13. Po takto doplněném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou dány podmínky pro vydání taktéž zbývajících pozemků, které zůstaly předmětem řízení.
14. Podle § 8 odst. 1 písm. f) ZMV věc nelze vydat v případě, že se jedná o část pozemku nebo stavby, která je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury vymezenou ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene.
15. V souladu se závěry obsaženými v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 164/2020 ze dne 25. 3. 2020 se soud zabýval naplněním výlukových důvodů ve smyslu ust. § 8 odst. 1 písm. f) ZMV k okamžiku doručení výzvy oprávněné osoby k vydání takového majetku osobě povinné, to je v tomto případě ke dni [datum]. V řízení bylo prokázáno, že k tomuto datu podle územního plánu [obec] pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] nebyly dotčeny veřejně prospěšnou stavbou dopravní ani technické infrastruktury. Jestliže pozemky nebyly dotčeny veřejně prospěšnou stavbou, dopravní ani technické infrastruktury, nebrání jejich vydání výlukové důvody specifikované v § 8 odst. 1 písm. f) ZMV.
16. Ačkoli v odvolacím řízení bylo zjištěno, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] (dle geometrického plánu [číslo]) v k. ú. [obec] jsou dle územního plánu [obec] ve znění změny [číslo] [účinnost] součástí plochy veřejné prospěšné stavby dopravní infrastruktury [značka] (odstavce 9. a 10. odůvodnění rozsudku Vrchního soudu ze dne 30. 10. 2019, č. j. 1 Co 26/2019-164), tato skutečnost je s ohledem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu právně bezvýznamná. Ke dni doručení výzvy pozemky nebyly zasaženy veřejně prospěšnou stavbou a žalobce jako oprávněná osoba mohl v případě jejich vydání realizovat své vlastnické právo bez omezení. Skutečnosti významně ovlivňující realizaci jeho vlastnického práva nastaly až posléze po vydání změny [číslo] územního plánu [obec] [účinnost], kterým byla trasa veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury změněna tak, že dodatečně zasahuje pozemky parc. [číslo]. S ohledem na nutnost zkoumání výlukových důvodů ke dni doručení výzvy nelze proto přisvědčit právní argumentaci dalšího účastníka, že je popřen smysl restituce, neboť se mají vracet pozemky, se kterými může restituent nakládat, nikoliv pozemky, u kterých restituentovi zbude pouhé holé vlastnictví. V době doručení výzvy se jednalo o zemědělské pozemky, které bylo možné vydat a jde k tíži státu, jestliže s takovými pozemky nakládal způsobem znemožňujícím následné vydání.
17. Namítal-li další účastník, že z vyjádření krajského úřadu ze dne [datum] vyplývá, že nelze potvrdit soulad územního plánu [územní celek] se zásadami územního rozvoje platnými k [datum], tak tuto námitku soud neshledal právně významnou. Vyjádřil-li se krajský úřad v tom směru, že s ohledem na aktualizaci [číslo] [zkratka] účinnou ode dne [datum] nelze s určitostí vyvrátit, že předmětné pozemky podle územního plánu [územní celek] platného k rozhodnému datu s ohledem na měřítko zásad územního rozvoje 1: [číslo] nespadají do koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury, nelze z uvedeného sdělení dovodit nemožnost vydání předmětných pozemků. [obec] územního rozvoje stanoví, zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich užívání (§ 36 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, dále jen stavebního zákona). Účelem územního plánu pak je stanovit základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezit zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanovit podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (§ 43 odst. 1 stavebního zákona). Územní plán tak zpřesňuje využití území obce, a to v souladu se stanovenými zásadami územního rozvoje. Sdělil-li krajský úřad, že s ohledem na měřítko zásad územního rozvoje nelze s určitostí vyvrátit, že k datu [datum] předmětné pozemky nespadají do koridoru veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, nebylo tím prokázáno, že by právě s ohledem na uvedené měřítko 1: [číslo] předmětné pozemky do koridoru veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury spadaly, a že by územní plán [obec] byl v rozporu se zásadami územního rozvoje [územní celek].
18. Z dalších důkazů v řízení provedených, a to sdělení Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum] a sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] soud neučinil žádná zjištění podstatná pro rozhodnutí, neboť obě sdělení byla následnými sděleními revidována. Žádná zjištění podstatná pro rozhodnutí nebyla zjištěna dále z registračního listu (žalobkyní označeno jako důkaz [číslo]) a sdělení (žalobkyní označeno jako důkaz [číslo]). Nadbytečným soud shledal důkazní návrh dalšího účastníka, podle kterého by mělo dojít k oddělení pozemků nezbytných pro stavbu komunikace podle platné územně plánovací dokumentace, neboť toto oddělení již bylo provedeno po kasačním rozhodnutí Vrchního soudu, a to geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok]. Žádné další skutečnosti významné pro rozhodnutí nebyly zjištěny z územního plánu [obec] po změně [číslo] včetně grafické části s výřezem a) a b), sdělení ŘSD z [datum] spolu s výřezem z mapy, výřezem z koordinační situace a výřezem ze záborového elaborátu.
19. Po provedeném doplněném dokazování soud uzavírá, že ke dni doručení výzvy oprávněné osobě, to je ke dni [datum], žádný z předmětných pozemků nebyl dotčen veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury a jsou tak naplněny podmínky pro jejich vydání. Nebyly-li požadované nemovité věci postiženy výlukovým důvodem uvedeným v § 8 odst. 1 písm. f) ZMV, jakákoliv následná skutečnost, která by výlukový důvod zakládala, která nastala po uplynutí lhůty 6 měsíců, v níž měla povinná osoba splnit svou povinnost uzavřít s oprávněnou osobou dohodu o vydání věcí, stav existující k okamžiku řádného a včasného uplatnění nároku nemůže změnit.
20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 245 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci procesně úspěšná, byly přiznány náklady řízení spočívající v odměně advokáta, která činí za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) částku [částka]. Advokát žalobkyně učinil celkem 7 úkonů právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, sepisu žaloby, účasti u jednání dne [datum], sepisu vyjádření z [datum], účasti u jednání dne [datum], účasti u jednání dne [datum] a upřesnění eventuálního petitu ze dne [datum], tj. 7 x [částka] představující [částka]. Za tytéž úkony dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. dohromady [částka]. Dále za cestu ke dvěma jednáním bylo přiznáno jízdné 2 x [částka], tj. [částka] a dle § 14 odst. 4 advokátního tarifu náhrada za promeškaný čas cestou z [obec] do [obec] a zpět [číslo] půlhodin, tj. [částka], ke třem jednáním se jedná o [částka]. Dohromady se jedná o částku [částka], ze které byla žalobkyni dále přiznána 21% DPH ve výši [částka] a náhrada za vyhotovené geometrické plány ve výši [částka]. Dohromady náklady řízení žalobkyně představují [částka], jak již byly vyčísleny v rozsudku č. j. 84 C 5/2017-117 ze dne 18. 2. 2019.
21. Dále byly přiznány náklady za řízení po vydání rozsudku krajského soudu spočívající v odměně advokáta za sepis odvolání ze dne [datum] a jeho doplnění ze dne [datum], dále odměna za změnu žaloby a vyjádření ze dne [datum], za účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], [datum], [datum], to je odměna za 6 úkonů po [částka] představující [částka], za tytéž úkony náleží paušální náhrada hotových výdajů, celkem 6 x [částka], to je [částka], k oběma částkám dále náleží 21% DPH ve výši [částka], to je dohromady [částka]. Dále žalobkyni byly přiznány náklady na pořízení geometrického plánu ve výši [částka]. Na nákladech zástupce žalobkyně dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas strávený cestou k odvolacímu jednání dne [datum], dále na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]. Za cestu k jednání [datum] a [datum] náhrada za použití [značka automobilu] při průměrné spotřebě 4,7 l na 100 km a sazbě náhrady za 1 km [částka] s tím, že cena 1 l Naturalu činí [částka] pro rok 2019 a sazba základní náhrady za rok 2020 činí [částka] za 1 km a cena za 1 l Naturalu [částka] v roce 2020. K jednání dne [datum] požadovala náhradu za použití [značka automobilu] při průměrné spotřebě 5,6 l na 100 km sazbě základní náhrady [částka] v roce 2021 a ceně za 1 l Naturalu [částka], rovněž pro rok 2021. Na cestu k jednání konaném dne [datum] žalobkyně požadovala náhradu nákladů za cestu vlakem. Požadované náklady byly přiznány ve výši v níže uvedené tabulce.
22. Celkově přiznána náhrada nákladů žalobkyni představuje částku [částka], která již byla vyčíslena rozsudkem krajského soudu č. j. 84 C 5/201711 ze dne 18. 2.2019, dále částku [částka], částku [částka], částku [částka], a na cestovních náhradách na jízdném [částka], za použití motorového vozidla náhradu ve výši [částka] a náhradu za pohonné hmoty [částka], to je dohromady [částka]. Tuto částku byla další účastnice zavázána zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Požadovala-li žalobkyně dále odměnu advokáta za vyjádření ze dne [datum], tak za tento úkon odměna nebyla přiznána, neboť nebyla shledána účelnou, jelikož vyjádření se týkalo hodnocení důkazů, bylo předloženo u jednání soudu dne [datum], mohlo tak být předneseno u uvedeného jednání. Taktéž vyjádření ze dne [datum] je vyjádřením, které směřuje k hodnocení důkazů provedené krátce před jednáním soudu, mohlo tak být učiněno u ústního jednání. Uvedené 2 úkony proto nelze vyhodnotit jako účelné náklady vzniklé žalobci, které by měla hradit protistrana.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.