84 C 7/2017-209

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní [titul]. [jméno] [příjmení] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] za účasti: [anonymizováno] [země], [anonymizováno], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací] takto:

Výrok

I. Řízení se ohledně žaloby na vydání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení], zastavuje.

II. Žaloba na vydání pozemku - parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] - parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. - parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku - parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku - parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku vše v k. ú. [obec], [územní celek], se zamítá.

III. Žalobci se vydávají -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku -) pozemek parc. [číslo] -) pozemek parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] vypracovaným [titul]. [jméno] [příjmení], který je součástí tohoto rozsudku vše v k. ú. [obec], [územní celek].

IV. Tento rozsudek v rozsahu uvedeném v odstavci III. výroku nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací].

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě na nákladech řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Další účastník je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě na nákladech řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit dalšímu účastníkovi k rukám jeho advokáta náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] upřesněnou podáním ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by mu byly vydány pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] vzniklý rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok], pozemek parc. [číslo] vzniklý rozdělením pozemku parc. [číslo] stejným geometrickým plánem, pozemek parc. [číslo] vzniklý rozdělením pozemku parc. [číslo] stejným geometrickým plánem, pozemek parc. [číslo] vzniklý rozdělením pozemku parc. [číslo] stejným geometrickým plánem, pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vzniklý rozdělením pozemku parc. [číslo] tímtéž geometrickým plánem, pozemek parc. [číslo] vzniklý rozdělením pozemku parc. [číslo] stejným geometrickým plánem, vše v k. ú. [obec] a v tomto rozsahu nechť je nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací]. Současně podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to v rozsahu pozemku parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] v k. ú. [obec]. Žalobce žalobu zdůvodňoval tím, že je oprávněnou osobou podle ust. § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen ZMV), neboť je historickým vlastníkem žalovaných pozemků. Žalobce jako oprávněná osoba podal řádně a včas výzvu k vydání pozemků vůči [anonymizováno] [země], [anonymizováno], které jsou povinnou osobou podle ust. § 4 písm. b) ZMV. Z důvodu neuzavření dohody o vydání pozemků podal návrh ke Státnímu pozemkovému úřadu, který rozhodl dne [datum] tak, že se žalobci pozemky nevydávají. Žalobce má za to, že jsou splněny předpoklady pro vydání pozemků, neboť zde výjimky z vydání podle ust. § 8 odst. 1 písm. a) ZMV nejsou splněny. Na pozemku parc. [číslo] se nachází stavba [adresa], která však nebyla zřízena v souladu se stavebním zákonem, neboť kolaudační rozhodnutí o rekonstrukci a nadstavbě původní budovy neodpovídalo skutečnosti, nebyl dodržen projekt z roku 1950. Na pozemku parc. [číslo] se nacházejí garáže a hospodářské budovy, jedná se o stavby vedlejší, které jsou určené k tomu, aby se jich užívalo spolu se stavbou hlavní, a to budovou [adresa], tyto stavby se tak mají podle § 12 odst. 1 ZMV žalobci vydat spolu s touto budovou, neboť jsou nezbytné k jejímu řádnému užívání. U pozemků [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] správní orgán uvedl, že se jedná o pozemky, které tvoří funkční celek se zastavěnými pozemky. Žalobce s tímto závěrem správního orgánu nesouhlasí. Pozemek parc. [číslo] není nezbytně nutný k užívání stavby, neboť na něm nestojí ani stavba ani netvoří přístupovou cestu, jeho část je využívána jako geologická expozice. Pozemky parc. [číslo] ani nesousedí se zastavěným pozemkem, tvoří pouze zahradu, měly by tak být žalobci vydány. Není dále rozhodující, že se na pozemku nacházejí žlabovky a vpusť pro odvod dešťové vody z budovy [adresa], neboť tyto překážku vydání netvoří.

2. Další účastník navrhoval zamítnutí žaloby, neboť se ztotožnil se závěry správního orgánu ohledně nevydání předmětných pozemků. V případě budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] dospěl správní orgán k závěru, že budova [adresa] zanikla a na jejím místě byla postavena budova nová, tedy pozemek byl znovu zastavěn, neboť došlo k destrukci obvodového zdiva a nového zbudování zbouraných částí, čemuž odpovídá změna rozměrů zdiva, dále změna rozměrů obvodového zdiva. Porovnáním původního stavu budovy před provedením rekonstrukce v letech 1950 – 1952 a po této rekonstrukci je zřejmé, že původní budova byla zbourána a na části původních základů byla postavena budova nová, když z původní budovy zůstalo 85,36 % základů. Nová budova se od budovy původní liší nejenom použitými materiály, provedením částečného podzemního podlaží, ale i stavebními konstrukcemi, celkovými rozměry, vnitřními dispozicemi jednotlivých podlaží a změnou užívání – typem stavby. Původní budova tak zanikla a přestala být věcí ve smyslu práva, neboť nebylo patrno dispoziční řešení 1. nadzemního podlaží. Je zde tak dána překážka zastavěnosti pozemku ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) ZMV. V případě pozemku [číslo], jehož součástí je stavba, jsou zde rovněž dány výjimky pro vydání, na tomto pozemku byla postavena stavba garáže s prádelnou a sušárnou, která byla dodatečně povolena a udělen souhlas s jejím užíváním, bylo vydáno dodatečné stavební povolení na stavbu hospodářské budovy na pozemku parc. [číslo] (následně parc. [číslo]) a parc. [číslo]. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] tvoří souvislý areál jeden funkční celek, nelze je proto vydat oprávněné osobě.

3. Po provedeném řízení soud zjistil následující skutkový stav. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací] soud zjistil, že oprávněné osobě [anonymizována dvě slova] byla vydána zemědělská nemovitá věc v k. ú. [obec], a to parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] a nebyly vydány zemědělské nemovité věci parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jejíž součástí je stavba bez [adresa] e., parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] [ulice] orgán rozhodl uvedeným způsobem poté, kdy zjistil, že žalobci jako oprávněné osobě byla způsobena křivda uvedená v § 5 písm. a) ZMV postupem dle zákona č. 142/47 Sb. a zákona [číslo] [rok], a to rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a zápisem sepsaným v kanceláří [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] o převzetí lesního majetku [anonymizována dvě slova] dle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy s přílohou zápisu [číslo] [číslo] – soupis nemovitostí, budov převzatých státem. K faktickému převzetí nemovitostí došlo [datum]. Státní pozemkový úřad konstatoval, že nemovitosti přešly na stát podle ust. § 5 písm. a) ZMV bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy. Správní orgán dále vyšel ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] k posouzení budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a ze závěrů znaleckého posudku, že předmětná budova byla po datu [datum] vybudována jako nová, z původní budovy zůstalo 85,36 % základů, nebyl dodržen projekt z roku 1950. Kolaudační rozhodnutí neodpovídalo skutečnosti, nejednalo se o rekonstrukci a nadstavbu původní budovy, kdy tato zanikla a na jejím místě byla postavena budova nová částečně na původních základech. Správní orgán dospěl k závěru, že původní budova č. p. zanikla, na jejím místě byla postavena budova nová, jedná se tak o překážku vydání podle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV. Dále dospěl k závěru, že pozemek [číslo] v k. ú. [obec] byl rovněž po přechodu na stát zastavěn stavbou bez č. p. přímo funkčně související se správní budovou [adresa] i u uvedeného pozemku tak je dána překážka vydání, ostatní pozemky tvoří s nevydávanými souvislý areál jeden funkční celek.

4. V souladu s ust. § 250e odst. 2 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění správního orgánu obsažená v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací] a sice, že správní orgán obdržel [anonymizováno] a [datum] návrh na vydání zemědělských nemovitostí, že žalobce splňuje podmínku oprávněné osoby, další účastník, že je osobou povinnou a dále, že žalobci byla způsobena majetková křivda uvedená v § 5 písm. a) ZMV, dále, že předmětné nemovitosti jsou zemědělskými nemovitostmi, ve vztahu k pozemku parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e. bylo rozhodnuto Ministerstvem zemědělství rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že se na ně vztahuje zákon o půdě.

5. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zjištěno, že v návaznosti na rozhodnutí ze dne [datum], bylo potvrzeno v rámci revize první pozemkové reformy převzetí pozemkového majetku velkostatku [obec]. Ze zápisu o převzetí majetku ze dne [datum] včetně příloh 1, 4 dále bylo zjištěno, že převzaty byly v [katastrální uzemí] parc. [číslo] st. p. [anonymizována dvě slova], st. p. [anonymizováno].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] listu vlastnictví [anonymizováno] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e., [číslo], [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa] v k. ú. [obec], je Česká republika s právem hospodaření svědčícím dalšímu účastníku [příjmení] [země], [anonymizováno]

7. Z výzvy k vydání majetku adresované povinné osobě [anonymizováno] [země], [anonymizováno] dále bylo zjištěno, že žalobce vyzval povinnou osobu k vydání mj. pozemku st. [anonymizováno], st. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], vše v k. ú. [obec]. Z návrhu na vydání rozhodnutí o vydání zemědělských nemovitostí dále bylo zjištěno, že byl doručen Státnímu pozemkovému úřadu dne [datum].

8. Z identifikace parcel dále bylo zjištěno, že podle dřívějších údajů v pozemkové evidenci pozemkového katastru parc. [číslo] v k. ú. [obec] odpovídá v současném katastru nemovitostí parc. [číslo] dále část pozemku parc. [číslo]. Podle pozemkového katastru parc. [číslo] v současném katastru nemovitostí odpovídá část parc. [číslo]. Dále podle dřívější pozemkové evidence v pozemkovém katastru parc. [číslo] odpovídá v současném katastru nemovitostí parc. [číslo]. Uvedené bylo zjištěno taktéž z kopie katastrální mapy se zákresem PK parcel vyhotovené [datum] [stát. instituce], [stát. instituce] (č. l. 34 spisu).

9. Z protokolu ze dne [datum] sepsaného [anonymizováno] v [obec] bylo zjištěno, že byla projednávána žádost o stavební povolení k provedení adaptace a nástavby správní budovy [anonymizována tři slova] v [obec] s tím, že adaptační práce budou spočívat v odbourání nevhodných dvorních přístavků, dále nástavbě 1. patra. V přízemí budou vybourány nevhodné příčky, rozšířena okna, provedeny nové stropy. Dispozičními úpravami bude zřízena administrativní část skládající se ze 7 kanceláří a bytu o 3 pokojích s příslušenstvím. Ve dvorní části, že bude provedena novostavba garáže a prádelny se sušárnou. Z výměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] v [obec] udělil stavební povolení k provedení stavby rekonstrukce a nástavby správní budovy [adresa] v [obec], a to na základě žádosti, kdy při místním šetření [datum] bylo zjištěno, že v dosavadním objektu budou provedeny adaptační práce především v přízemí, jakož i odbourání nevhodných dvorních přístavků a nástavba celého 1. patra. Adapce v přízemí budou sestávat z vybourávání nevhodných příček, rozšíření oken, zřízení komínových tahů, provedení nových stropů, jakož i odizolování budovy od zemní vlhkosti. [ulice] povolení bylo vydáno za předpokladu, že bude stavební akce provedena podle schválených plánů a popisu v protokole v souladu s příslušnými normami. Základové zdivo bude provedeno tak hluboko, jak to vyžaduje nosnost základové půdy, její odolnost proti promrznutí. Nosné konstrukce musí být provedené odborně podle statistických výpočtů. Z protokolu ze dne [datum] sepsaného [anonymizováno] technickým referátem v [obec] a výměru ze dne [datum] vydaného místním [anonymizována dvě slova] v [obec] bylo zjištěno, že [datum] bylo provedeno místní šetření k adaptaci domu [adresa] na [anonymizována dvě slova] v [obec]. Výměrem bylo konstatováno, že stavební práce byly provedeny podle stavebních plánů za dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení. Na základě zjištění bylo uděleno povolení k užívání budovy [adresa] [ulice] v [obec] za předpokladu splnění dalších podmínek a sice dodání prohlášení kominického mistra o prohlídce zapojení kamen, instalace bleskosvodů a umístnění hasících přístrojů. Další připomínky se týkaly garáže a to opatření vjezdových vrat do garáže ventilačními otvory a garáž nápisem garáž.

10. Z technické zprávy z [datum] dále bylo zjištěno, že [anonymizována tři slova] ve vztahu ke správní budově v [adresa] konstatovaly nevyhovující stav budovy pro zřízení ředitelství i pro adaptaci objektu na bytové jednotky. Byl proto vypracován projekt pro adapci a přístavbu budovy. Z žádosti o mimořádné povolení adaptace a nástavby obytné budovy [adresa] v [obec] ze dne [datum] dále bylo zjištěno, že ředitelství [anonymizována dvě slova] žádalo o mimořádné povolení adaptací a nástavby budovy [adresa] v [obec], když dům [adresa] je neobyvatelný, výstavba 4 bytových jednotek nebyla povolena. Přílohou byly listiny obsahující půdorys přízemí, 1. patra, krovu, dále technická zpráva listiny obsahující staré základy a nové, sklep a kanalizaci.

11. Z původní projektové dokumentace z roku [číslo] (důkaz [číslo]), projektové dokumentace přístavby ložnice rovněž z roku [číslo] se zákresem nového obvodového zdiva (důkaz [číslo]) bylo zjištěno, že šířka obvodového zdiva se změnila na místo původních 95 cm na 50 cm a u příček z 50 cm na 33 cm.

12. Ze znaleckého posudku znalce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] z jeho výpovědi soud zjistil, že znalec hodnotil budovu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a to rozsah její rekonstrukce po datu [datum]. Znalec na základě místního šetření a projektové dokumentace dospěl k závěru, že budova byla po [datum] zbourána a na místě postavena budova nová, z původní budovy zůstalo 85,36 % základů, nebyl dodržen projekt z roku 1950, kolaudační rozhodnutí neodpovídalo skutečnosti, nejednalo se o rekonstrukci a nástavbu původní stavby. [ulice] budova se liší nejen použitými materiály, provedením částečného podzemního podlaží ale i stavebními konstrukcemi, celkovými rozměry, vnitřními dispozicemi jednotlivých podlaží a změnou užívání. Z výpovědi znalce dále bylo zjištěno, že objednatel provedl podle požadavku znalce 2 sondy, a to v 1. podzemním podlaží a dvě v 1. nadzemním podlaží, znalec poté hodnotil charakter zdiva a dospěl k závěru, že nosné konstrukce byly provedeny z cihelného zdiva z let 1950 – 1952. Dále prováděl měření budovy i šířky zdiva v místě oken, vnitřních zdí u dveří, ke svým závěrům dospěl jednak z vlastních měření, které učinil dále z předložené projektové dokumentace, kterou měl k dispozici, jakož i z vyjádření zaměstnanců žalovaného ([titul]. [příjmení] a jeho spolupracovníků). Závěr, že obvodové zdivo bylo znovu postaveno, znalec mj. dovodil z odlišného materiálu a rozměrů poválečných cihel oproti cihlám z 20. let minulého století, které měly jiné rozměry a byly jinak páleny než cihly poválečné.

13. Ze zákresu půdorysu 1. nadzemního podlaží v projektové dokumentaci k rekonstrukci (označená písmenem A) dále bylo zjištěno, že šířka obvodového zdiva byla 50 cm.

14. Z rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a souhlasu s užíváním ze dne [datum] soud zjistil, že [stát. instituce] vydal dodatečné stavební povolení pro stavbu hospodářské budovy na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Ze znaleckého posudku znalce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] z jeho výpovědi soud dále zjistil, že stavba hospodářské budovy nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] přiléhající ke zděné garáži, nacházející se na tomtéž pozemku, je stavbou spojenou se zemí pevným základem, kterou nelze bez nežádoucích obtíží spočívajících zejména v neúměrných nákladech, v technické náročnosti, v nebezpečí nadměrného poškození nebo znehodnocení přemístit z pozemku, na němž stojí, na jiné místo. Jedná se o stavbu trvalého charakteru. Z jeho výpovědi dále soud zjistil, že v hospodářské budově se nacházejí místnosti zleva i zprava budovy, které mají samostatné vchody, nejsou propojené, ačkoliv stavba z vnějšku vypadá jako dřevěná, má zděné části, uprostřed je rozdělena příčkou v podélném směru.

15. Z listiny – seznam nemovitostí na LV dále bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba, sousedícího s pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], je [jméno] [příjmení]. Ze stavebního povolení ze dne [datum] vydaného [anonymizována tři slova] v [obec] pod č. j. výst [číslo] a z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] vydaného [stát. instituce] pod č. j. výst [číslo] bylo zjištěno, že nejprve bylo vydáno stavební povolení na rekonstrukci budovy [anonymizována dvě slova] [obec] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a následně bylo vydáno dne [datum] kolaudační rozhodnutí, kterým byla rekonstrukce budovy povolena k užívání. Z fotodokumentace k rekonstrukci budovy, jakož i fotodokumentace na č. l. 127 – 134 spisu bylo zjištěno, že u stavby nacházející se na parc. [číslo] sousedící s pozemky parc. [číslo] se nachází betonový odkop na stavbu bezprostředně navazující.

16. Podle § 5 písm. a) ZMV skutečnosti, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

17. Podle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV, věc nelze vydat v případě, že se jedná o zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 zastavěná stavbou nebo části stavby schopnou samostatného užívání (dále jen„ stavba“), byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem a je užívána a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby; za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby.

18. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět poté, kdy byl vypracován geometrický plán [číslo] [rok], a to v rozsahu pozemku parc. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] v k. ú. [obec]. V rozsahu zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 odst. 1 o. s. ř. zastavil. Po rozdělení pozemku uvedeným geometrickým plánem předmětem řízení zůstal pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec]. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 ZMV a další účastník osobou povinnou ve smyslu § 4 ZMV, že žalobce utrpěl v rozhodném období majetkovou křivdou vymezenou v § 5 písm. a) ZMV spočívající v odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona [číslo] Sb., o revizi první pozemkové reformy. Tato skutečnost mezi účastníky nebyla sporná a byla dále prokázána rozhodnutím Ministerstva zemědělství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které bylo doplněno dalším rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Zápisem ze dne [datum] bylo dále prokázáno, že nemovitosti v k. ú. [obec] byly v rámci revize první pozemkové reformy převzaty, nespornou byla skutečnost, že za tyto pozemky žalobci nebyla poskytnuta náhrada. Žalobce řádně uplatnil nárok na vydání předmětných zemědělských nemovitostí u povinné osoby a poté návrh na vydání předmětných zemědělských nemovitostí u Státního pozemkového úřadu. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] rozhodnutím ze dne [datum] zemědělské nemovitosti s původním označením parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e., parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. nevydal s odůvodněním, že na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], byla postavena nová budova po převzetí pozemku státem, když původní budova zanikla a je zde tak dána překážka vydání, stejně tak u pozemku parc. [číslo]. Ostatní pozemky vyhodnotil správní orgán jako pozemky, které tvoří jeden funkční celek, proto je nelze vydat. Žalobci byl vydán pouze pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k. ú. [obec], který sousedí s pozemky, které žalobci vydány nebyly.

19. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) ZMV stanoví výlukový důvod z vydání pozemku oprávněné osobě, jestliže byl pozemek zastavěn stavbou ve vlastnictví státu poté, kdy se stal předmětem majetkové křivdy, dále musí být splněn předpoklad, že stavba byla zřízena v souladu se stavebním zákonem a je v současné době užívána. Vedle pozemku, který je přímo stavbou zastavěn, se za zastavěný pozemek považuje také část pozemku se stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k jejímu užívání. V případě, že je pozemek zastavěn stavbou jiného vlastníka než státu, postačuje, že se jedná o pozemek zastavěný stavbou po vzniku majetkové křivdy.

20. Pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], nelze vydat pro výlukový důvod dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV. V řízení bylo prokázáno, že tento pozemek byl v době vzniku majetkové křivdy zastavěn, nicméně původní stavba zanikla a byla na něm postavena stavba nová. Podle ustálené judikatury je pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako samostatné věci v občanskoprávním smyslu rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stádia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení 1. nadzemního podlaží. Obdobně totéž platí o zániku stavby jako věci. Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí v právním smyslu tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení 1. nadzemního podlaží původní stavby, tj. zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad 1. podlažím, obvykle při současném odstranění zdiva příček (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1506/2008 ze dne 17. 7. 2008, rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 761/2001 ze dne 5. 11. 2002, rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 931/99 ze dne 28. 2. 2001). Původní stavba na pozemku parc. [číslo] zanikla, neboť došlo k její destrukci v rozsahu zbourání obvodového zdiva pod úroveň stropu nad 1. nadzemním podlažím. Tato skutečnost vyplývá zejména ze znaleckého posudku [číslo] znalce [titul]. [jméno] [příjmení] a jeho výpovědi u ústního jednání. Jestliže obvodové zdivo bylo vybudováno z cihel z let 1950 – 1952, které byly odlišné jednak co do způsobu pálení projevujícího se v barvě cihel i co do rozměrů, plyne z uvedeného logický závěr, že obvodové zdivo nemohlo být vystavěno v době před rokem 1948, kdy došlo k odnětí majetku žalobci. Uvedený závěr odpovídá dalšímu zjištění znalce, že z původní budovy zůstalo pouze 85,36 % základů, rovněž vyplývá z projektové dokumentace, na níž jsou zaznamenány odlišné rozměry původní a současné stavby včetně odlišných rozměrů zdiva. Nelze přisvědčit námitkám žalobce ohledně nedostatečného počtu sond do zdiva stavby, z níž vycházel znalec, neboť nelze po účastníkovi spravedlivě požadovat, aby umožnil provést větší počet sond do zdiva a jeho případné provrtání, neboť by tím fakticky došlo k poškození stavby minimálně z hlediska narušení termoizolace, nehledě na tu skutečnost, že by si takovéto poškození stavby vyžadovalo náklady na uvedení do původního stavu před provedením sond. K tomu nutno dodat, že znalec vycházel rovněž z konkrétního měření šířky zdiva, které provedl, a které se projevilo v jeho závěrech. Závěry znalce ohledně zániku původní stavby jako věci soud vyhodnotil jako přesvědčivé, neboť jsou v souladu s dalšími důkazy, proto nepřistoupil k přezkoumání jeho závěrů revizním znalcem, jak navrhoval žalobce.

21. Dále se soud zabýval naplněním dalšího výlukového předpokladu spočívajícího ve zřízení stavby v souladu se stavebním zákonem a užíváním stavby. Že je stavba [adresa] ze strany dalšího účastníka užívána plyne ze samotného průběhu řízení, neboť v budově stále sídlí, uvedené je dále zřejmé taktéž ze šetření znalce na místě samém za účelem vypracování znaleckého posudku dle zadání soudu pro posouzení charakteru hospodářeké budovy jako nemovité stavby. Další účastník žádostí o mimořádné povolení adaptace ze dne [datum] žádal o povolení adaptací a nástavby budovy [adresa] v [obec] z důvodu, že bez adaptace je neobyvatelná. Jak bylo zjištěno z protokolu ze dne [datum] sepsaného [anonymizováno] v [obec], proběhlo komisionální projednání žádosti o stavební povolení k provedení adaptace a nástavby správní budovy v [obec] s tím, že bylo zjištěno, že adaptace má spočívat v odbourání nevhodných dvorních přístavků, vybourání nevhodných příček, rozšíření oken, zřízení komínových tahů, provedení nových stropů, jakož i odizolování budovy od zemní vlhkosti s tím, že měla být v přízemí zřízena jedna administrativní část skládající se ze 7 kanceláří a byt o 3 pokojích s příslušenstvím a sociální zařízení. Nástavba 1. patra měla mít stejné půdorysné řešení jako přízemí. Výměrem ze dne [datum] vydaným [anonymizováno] v [obec] bylo vydáno stavební povolení k provedení rekonstrukce a nástavby správní budovy [adresa] v [obec], dále v tomto výměru bylo uvedeno, co bylo zjištěno při místním šetření [datum]. Jak vyplývá z projektové dokumentace správní budovy [adresa] z února 1949, tato byla schválena k provedení podle výměru [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum]. Protokolem ze dne [datum] sepsaným [anonymizováno] technickým referentem v [obec] o projednání žádosti o kolaudaci domu [adresa] při místním šetření zjistil příslušný [anonymizováno], že stavební práce byly povoleny, že byly provedeny adaptační práce dle výměru [anonymizováno] a schválených stavebních plánů, že bylo provedeno vybourání nevhodných příček, rozšíření oken, provedení nových stropů, v 1. patře zřízeny v jedné části kancelářské provozní místnosti s příslušenstvím, v suterénu zřízena kotelna, instalovány 2 kotle ústředního topení teplovodního systému, šetření se týkalo rovněž zřízení garáže a prádelny na dvorku. Ve výměru ze dne [datum rozhodnutí] XI [číslo] [rok] [spisová značka] bylo vydáno povolení k užívání budovy [adresa] [ulice] po zjištění, že projektové stavební práce byly provedeny podle schválených stavebních plánů a v celku za dodržení předepsaných podmínek výměru, který předmětné stavební práce povolil. Povolení k užívání předmětné budovy bylo dáno za předpokladu splnění dalších pro předmětné řízení nevýznamných podmínek, a sice dodání prohlídky kominického mistra, instalace bleskosvodů, opatření budovy hasícími přístroji, dále opatření vjezdových vrat do garáže ventilačními otvory a garáž nápisem garáž. Bylo-li vydáno povolení k užívání budovy [adresa], z uvedeného plyne, že stavba byla provedena v souladu se stavebním zákonem a že příslušný úřad stavbu tak, jak byla provedena, akceptoval v tom smyslu, že proti stavbě jako takové neměl výhrady, povolil její užívání. Bylo na stavebním úřadu, aby v případě zjistil-li, že stavba nebyla provedena v souladu se stavebním povolením a projektovou dokumentací, aby povolení k užívání stavby nevydal, nicméně to se nestalo, ač stavba byla provedena nad rámec původně vydaného ne zcela detailně vymezeného stavebního povolení a projektové dokumentace. Neprovedl-li stavební úřad dostatečné šetření za účelem zjištění shody provedených stavebních prací s uděleným stavebním povolením, svědčí tato skutečnost o nedostatcích ve stavebním řízení ze strany stavebního úřadu a nelze ji vyhodnotit v neprospěch stavebníka, kterému stavba tak, jak jí provedl, byla zkolaudována. V předmětném řízení soudu nepřísluší přezkoumávat správnost rozhodnutí správního orgánu. Z řízení pak nevyplynulo, že by podmínky v zásadě nevýznamného charakteru stanovené v povolení k užívání nebyly splněny. Pro naplnění výlukového důvodu stanoveného v § 8 odst. 1 písm. a) ZMV tak nelze žalobci pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] vydat.

22. Pozemek parc. [číslo] rovněž nelze vydat, neboť se na něm nachází stavba bez č. p./č. e., a to stavba zděné garáže a na ní navazující stavba hospodářské budovy. Ve vztahu k hospodářské budově budící dojem movité stavby bylo znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] znalce [titul]. [jméno] [příjmení] včetně jeho výpovědi u jednání prokázáno, že se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem, kterou nelze bez nežádoucích obtíží spočívajících zejména v neúměrných nákladech v technické náročnosti, v nebezpečí nadměrného poškození nebo znehodnocení, přemístit z pozemku, na němž stojí na jiné místo. S ohledem na tato zjištění stavba hospodářské budovy je nemovitou věcí, která je součástí pozemku. K této budově bylo vydáno dodatečné stavební povolení a souhlas s užíváním stavby. Ve vztahu k pozemku [číslo] s ohledem na výlukový důvod stanovený v § 8 odst. 1 písm. a) ZMV tak, pozemek parc. [číslo] nelze vydat. Spolu s tímto pozemkem nelze vydat ani část pozemku bezprostředně souvisejícího s uvedenou stavbou, a to pozemku parc. [číslo] v rozsahu, který byl stanoven rozdělením tohoto pozemku geometrickým plánem [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. plánu [číslo] [rok]. Pozemek parc. [číslo] oddělený tímto geometrickým plánem je pozemkem obklopující hospodářskou budovu a je přes něj jedině možný vstup do této hospodářské budovy, kde jsou vstupy z obou stran budovy, k přístupu do budovy je proto nezbytný celý pozemek tuto budovu obklopující. Stejně tak nezbytný k užívání stavby nacházející se na pozemku parc. [číslo] je pozemek představující nádvoří mezi hlavní budovou [adresa] a stavbou garáže, neboť je přes něj jedině možný přístup do garáží, jakož i vstup do hlavní budovy [adresa] z nádvoří.

23. Po oddělení geometrickým plánem [číslo] z roku [rok] [titul]. [jméno] [příjmení] nejsou zastavěny pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Ve vztahu k těmto pozemkům shledal soud naplnění podmínek pro vydání oprávněné osobě. Námitky účastníka směřující k omezenějšímu vydání pozemku [číslo] z důvodu žlabovek odvádějících dešťovou vodu z budovy [adresa] neshledal soud významnými, neboť existence žlabovek žádným zásadním způsobem neomezuje užívání pozemku oprávněnou osobou, navíc lze ve vztahu ke žlabovkám pozemek žalobce případně zatížit služebností.

24. Soudem byly dále shledány výlukové důvody vedoucí k nevydání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] tak, jak byly vymezeny geometrickým plánem [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok]. Na uvedených pozemcích se nachází betonový odkop, který bezprostředně navazuje na budovu nacházející se na pozemku parc. [číslo]. Betonový odkop s ohledem na jeho charakter a provedení (v projektové dokumentaci rekonstrukce budovy označen jako betonová žlabovka) je nezbytně určen k užívání stavby nacházející se na pozemku parc. [číslo] na jeho stavbu v rámci rekonstrukce budovy bylo vydáno stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. Podstatná je však skutečnost, že budova nacházející se na pozemku parc. [číslo] je ve vlastnictví jiné osoby než oprávněné osoby či státu a jestliže betonový odkop je nezbytně nutný k užívání této budovy, nelze v rozsahu tohoto betonového odkopu pozemek žalobci vydat.

25. V řízení vznikly náklady státu představující znalečné vyplacené znalci [titul]. [anonymizováno] v částce [částka], [částka] a [částka] a dále znalci [titul]. [příjmení] za vyhotovené geometrické plány ve výši [částka], což dohromady představuje [částka] O těchto nákladech bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že žalobce byl zavázán zaplatit 2/3 vzniklých nákladů státu a další účastník 1/3. S ohledem na předmět sporu nelze zcela přesně vyjádřit míru úspěchu účastníků. Soud pro vyhodnocení úspěšnosti zohledňoval jednak počet pozemků, při zohlednění jejich výměry, ohledně kterých byl žalobce úspěšný. Žalobci byly vydány celkem 4 pozemky, jejíž výměra činí 650 m (výměra pozemku parc. [číslo] činí 47 m, parc. [číslo] m, parc. [číslo] m a parc. [číslo] m). Neúspěšný byl žalobce ohledně vydání pozemků v celkovém počtu 6 o výměře [číslo] m (výměra parc. [číslo] činí 152 m, parc. [číslo] m, parc. [číslo] m, parc. [číslo] m, parc. [číslo] m a parc. [číslo] m). Při porovnání poměru vydaných a nevydaných pozemků soud vyhodnotil, že vydány byly pozemky v rozsahu 1/3 a nevydány v rozsahu 2/3. Žalobce tak je povinen zaplatit náklady státu v rozsahu jeho neúspěchu, tj. 2/3 vzniklých nákladů, které představují částku [částka]. Další účastník tak je povinen uhradit 1/3 vzniklých nákladů státu představující [částka].

26. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 245 a § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého dalšímu účastníkovi byly přiznány náklady v rozsahu 1/3 odpovídající poměru úspěchu a neúspěchu tak, jak je vyjádřen shora. Pro rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky platí, že další účastník byl úspěšný v rozsahu 2/3, po odpočtu neúspěchu v rozsahu 1/3, tak je žalobce povinen zaplatit mu náhradu 1/3 vzniklých nákladů řízení. Tyto náklady představují paušální náhradu dle vyhl [číslo] Sb. ve výši [částka] za 1 úkon. Dalšímu účastníkovi byla přiznána odměna za následující úkony a to vyjádření k žalobě, účast na ústním jednání dne [datum] a [datum] a za písemné vyjádření z [datum], [datum], [datum], celkem 6 krát [částka] představující [částka]. Dále mu náleží odměna advokáta za 8 úkonů právní služby spočívající v převzetí právního zastoupení, účasti na místním šetření [datum], účasti na jednání dne [datum], [datum], za písemné vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Odměna činí podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále též jen advokátní tarif) [částka] za 1 úkon právní služby a dále dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů za 1 úkon právní služby činí [částka]. Dohromady se jedná o 8x [částka] tj. [částka] a 8x [částka], tj. [částka]. Za čas strávený cestou z [obec] do [obec] a zpět a [obec] do [obec] a zpět 48 započatých půlhodin, tj [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Z odměny advokáta, paušálních náhrad advokáta dále byla přiznána 21 % DPH ve výši [částka], jak požadoval. Na náhradě cestovních výdajů byla přiznána částka [částka] za jízdné [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] a [částka] vše dle doložených jízdenek. Na hotových výdajích další účastník požadoval celkem [částka], která mu byla přiznána za ubytování v [obec] v souvislosti s místním šetřením v částce [částka] a v [obec] dne [datum] v částce [částka] a zálohu na znalecký posudek [částka]. Dohromady všechny náklady řízení dalšího účastníka po zaokrouhlení představují [částka]. Z této částky mu náleží podle poměru úspěchu 1/3 tj. [částka], kterou byl žalobce zavázán zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta dalšího účastníka.

Poučení