8A 22/2025–43

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce CHANA–DW, s.r.o., IČ: 620 63 669 se sídlem Zábrodí 120, Zábrodí, zastoupeného JUDr. Tomášem Samkem, advokátem se sídlem Pražská 140, Příbram proti žalovanému Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 64/17, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2024, č. j. MZE–42959/2024–14131, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 19. prosince 2024, č. j. JMZE–42959/2024–14131, bylo podle § 141 odst. 7 a 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodnuto ve sporu, který vedl žalobce se Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „SZIF“) o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova České republiky. Spor se týkal práv a povinností vyplývajících z veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a SZIF dne 7. července 2020 na základě žádosti o dotaci, jejímž předmětem byla realizace projektu „Obnova lesních porostů“, registrační číslo 19/008/08410/231/000821.

2. Žalobce podal žádost o dotaci v rámci operace 8.4.1 „Obnova lesních porostů po kalamitách“ Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, a to na projekt s názvem „Obnova lesních porostů“. Požadovaná výše dotace činila 1 177 460 Kč. Tato žádost byla schválena ke spolufinancování a dne 7. července 2020 byla mezi žalobcem a SZIF uzavřena příslušná dohoda.

3. Na základě následně provedené kontroly byla provedena korekce ve výši 100 %, přičemž po oznámení o výši dotace byla žalobci stanovena výše dotace na 0 Kč. Korekce byla provedena z důvodu porušení pravidel uvedených v Příručce, konkrétně kapitol 2.2 a 2.3, a dále porušení obecných podmínek pravidel. SZIF shledal, že žalobce nesprávně určil předmět zakázky a způsob výběru dodavatele, čímž došlo k porušení kapitoly 9 bodu b) a kapitoly 7 bodu b) obecných podmínek.

4. Žalobce označil druh veřejné zakázky jako „stavební práce“, ačkoli se ve skutečnosti jednalo o zakázku na služby, a provedl tzv. cenový marketing. SZIF dospěl k závěru, že zakázka měla být zadána jako zakázka na služby v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

5. Žalobce s provedenou korekcí nesouhlasil a podal k žalovanému návrh, aby SZIF byl povinen poskytnout žalobci na realizaci projektu „Obnova lesních porostů“ dotaci ve výši 1 177 460 Kč. Žalovaný návrh žalobce rozhodnutím ze dne 19. prosince 2024 zamítl, neboť dospěl k závěru, že v řízení bylo nepochybně prokázáno, že výběrové řízení a určení předmětu zakázky byly provedeny v rozporu s pravidly a s Příručkou, čímž došlo k prokazatelnému porušení kapitoly 9 obecných podmínek pravidel.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

6. Konkrétně žalobce v žalobě uvedl, že s ohledem na dikci Příručky, jakož i na zákon č. 134/2016 Sb., je nutné považovat za zakázku na stavební práce jím realizovaný předmět díla. Předmětem díla podle uzavřené smlouvy s vybraným dodavatelem bylo totiž provedení stavebních prací a dodávek klasifikovaných kódem č. 45112710–5 „Krajinné úpravy zelených ploch“ hlavního slovníku Jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo aplikovatelného předpisu Evropské unie.

7. Druh stavebních prací náleží do oddílu 45 klasifikačního systému CPV. Ve smyslu § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon č. 134/2016“ nebo jen „zákon“) a čl. 2.4 písm. a) Příručky je nutno tuto činnost považovat za stavební práce. Tomu odpovídá i skutečnost, že všechny činnosti a dodávky realizované dle uzavřené smlouvy o dílo jsou definovány položkami stavebních prací dle ceníku stavebních prací Ústavu pro racionalizaci ve stavebnictví (dále jen „ÚRS“).

8. Při plnění díla nebyly prováděny žádné činnosti, které by nebylo možné zařadit pod některou z položek stavebních prací uvedených v ceníku ÚRS, ani pod kód č. 45112710–5 dle CPV. Realizace díla probíhala za použití stavebních strojů, jako jsou bagry a nakladače, které prováděly potřebné zemní práce. Tyto práce zahrnovaly komplexní přípravu a úpravu terénu a pěstebních ploch, včetně jejich zarovnání, odstranění zbytků původních porostů, vyhloubení jam pro nové porosty, jejich následné zasypání, oplocení apod.

9. Žalobce namítá, že žalovaný se ve své argumentaci nevypořádal s obsahem vymezení činností spadajících pod uvedené kódové označení a pouze konstatoval, že činnosti jako použití postřiků, dodávky vody, chemická ochrana či nátěry pod uvedenou položku nespadají. Podle žalobce je však nutné v rámci oddílu 45 CPV zahrnout veškeré práce a činnosti, které jsou nezbytné pro realizaci hlavní činnosti daného kódu.

10. Žalobce shrnul svou první žalobní námitku tak, že podle čl. 2.2.3 Příručky a ust. § 14 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. se za službu může považovat pouze činnost, která není součástí stavebních prací. Žalovaný však dané práce a dodávky za stavební práce nepovažoval, aniž by se vypořádal s nutností aplikace § 14 odst. 3 písm. a) citovaného zákona, respektive odpovídajícího ustanovení čl. 2.2.4 Příručky. Podle žalobce žalovaný postupoval rovněž v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky.

11. V další žalobní námitce žalobce uvedl, že žalovaný se dostatečně nevypořádal s jeho argumentací týkající se přiměřenosti zvolené korekce dotace. I v případě, že by ze striktně formálního hlediska došlo k pochybení – což žalobce nepovažuje za prokázané – ze závazných předpisů Evropské unie i z aktuální judikatury vyplývá, že ne každé formální pochybení automaticky znamená neoprávněné použití poskytnutých finančních prostředků.

12. V projednávané věci byl dodavatel vybrán transparentním a nediskriminačním způsobem. Žalobce oslovil více dodavatelů a následně vybral dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2012, č. j. 5Afs 8/2012–42 a ze dne 4.1.2017, č.j. 9 Afs 182/2016–41, jakož i na čl. 85 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013.

13. Žalobce má za to, že způsobilost výdajů jednotlivých projektů je nutno poměřovat především tím, zda vedou k naplnění cílů projektu. Zvolená výše korekce ve výši 100 % je podle něj nepřiměřená, neboť podle tabulky finančních oprav pro chybně provedené zadávací nebo výběrové řízení se v případě, že byla dodržena určitá míra uveřejnění umožňující přístup potenciálním dodavatelům, stanoví korekce ve výši 25 %.

14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě s ní nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvádí, že při svém rozhodování vycházel z pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací z Programu rozvoje venkova, a postupoval v souladu s těmito pravidly, příslušnou Příručkou a obecně závaznými právními předpisy.

15. Konkrétně žalovaný uvedl, že vycházel z pravidel pro poskytování dotací na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, platných pro 8. kolo příjmu žádostí, č. j. 64831/2019–MZE–14112, ve znění pozdějších změn (dále jen „Pravidla“), a z Příručky pro zadávání zakázek Programu rozvoje venkova na období 2014–2020 ve znění platném pro dané kolo příjmu žádostí, verze 5 (dále jen „Příručka“). Tyto dokumenty určují způsob klasifikace zakázek.

16. Při rozhodování o druhu zakázky bylo podle žalovaného klíčové správně určit hlavní předmět zakázky. Ten se řídí nejen právními předpisy, zejména zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ale také prováděcími předpisy Programu rozvoje venkova, které jsou závazné. Pokud žalobce odkazuje na § 14 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, je třeba uvést, že toto ustanovení definuje veřejnou zakázku na stavební práce jako zakázku, jejímž předmětem je poskytnutí činností uvedených v oddílu 45 hlavního slovníku Jednotného klasifikačního systému CPV. Toto ustanovení však musí být interpretováno v kontextu konkrétního projektu žalobce a v souladu s předpisy Programu rozvoje venkova.

17. Pravidla Programu rozvoje venkova jasně stanovují, že pokud projekt zahrnuje služby i stavební práce, hlavní předmět se určuje podle části s vyšší hodnotou nebo podle základního účelu zakázky. V daném případě byl hlavním účelem projektu výkon lesnických činností, zejména zalesňování a péče o porosty, nikoliv stavební práce. Z popisu samotné operace 8.4.1 je zřejmé, že cílem je obnova lesních porostů po kalamitách. V popisu výsledku projektu uvedeném v žádosti o dotaci žalobce konkrétně uvedl, že výsledkem projektu budou znovu zalesněné plochy holin vzniklých po odstranění porostů poškozených orkánem Herwart dne 29. října 2017. Součástí projektu je i následná péče a ochrana porostů, z čehož je podle žalovaného patrné, že se nejedná o projekt cílený na stavební práce.

18. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nesprávně interpretoval klasifikaci zakázky podle CPV kódu 45, který se vztahuje ke stavebním pracím. V projednávané věci se však podle žalovaného jednalo o veřejnou zakázku na služby a dodávky, která měla být – s ohledem na celkovou hodnotu přesahující 2 000 000 Kč – zadávána v režimu zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

19. Podle kapitoly 9 pravidel a bodu 1.2.3 Příručky měl žalobce s ohledem na hodnotu zakázky nad 2 000 000 Kč provést výběrové řízení, nikoliv tzv. cenový marketing, který nedosahuje úrovně transparentnosti požadované pro výběrové řízení. Kapitola 2.2.7 Příručky stanoví, že pokud zakázka obsahuje jak služby, tak stavební práce, rozhoduje o klasifikaci zakázky její hlavní předmět. V daném případě byly hlavním předmětem jednoznačně služby.

20. Žalovaný proto uzavřel, že podstatná část zakázky neměla charakter stavebních prací. Žalobce podle něj nesprávně zařadil zakázku pod CPV kód 45112710–5 „Krajinné úpravy zelených ploch“, který spadá do kategorie „demolice a zemní práce“. Zařazení realizovaných činností v projektu do stavebních prací neodpovídá definicím uvedeným v oddílu 45 CPV.

21. Pokud jde o námitku nepřiměřenosti sankce, žalovaný ji odmítl s tím, že sankce byla stanovena v souladu s platnými a závaznými pravidly, odpovídá závažnosti a povaze porušení, a neexistují žádné okolnosti, které by její zmírnění ospravedlňovaly.

III. Posouzení žaloby

22. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (souhlas žalobce byl v souladu s § 51 odst. 1 větou druhou s. ř. s. presumován) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

23. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova na příslušném formuláři, v níž byly uvedeny identifikační údaje žalobce jako žadatele. Žádost se týkala projektu s názvem „Obnova lesních porostů“, který žalobce popsal následovně:

24. Podnik žalobce hospodaří na základě pachtovní smlouvy ze dne 28. října 2018 na lesním majetku pana L. D. Celková výměra dotčeného lesního majetku činí X ha a nachází se v katastrálních územích XA, XB, XC, XD, XE, XF a XG. Vedoucím lesního provozu je pan L. D., odborným lesním hospodářem je pan Ing. J. K.

25. Lesní majetek je prostorově situován v několika celcích. Dne 29. 10. 2017 došlo následkem orkánu Herwart k poškození části porostů ve stáří nad 40 let v katastrálních územích XC, XE a XF. Poškozené lesní porosty byly zpracovány a potěžební zbytky byly odklizeny. Na ploše vzniklých holin mají být provedeny přípravné operace, vlastní zalesnění a následná ochrana porostu.

26. Jako výsledky projektu bylo uvedeno: „Výsledkem projektu budou znovu zalesněné plochy holin vzniklých po odstranění porostů poškozených orkánem Herwart dne 29. října 2017. Součástí projektu je následná péče a ochrana porostů.“ 27. Pokud jde o přehled zamýšlených budoucích činností, žalobce uvedl následující: odstranění většiny vývratových koláčů, terénní úpravy, chemická příprava půdy, vlastní proces zalesnění, ožínání třikrát ročně, ochrana proti klikorohu u jehličnanů, nátěry proti zimnímu okusu (mimo sazenic v oplocenkách), stavba oplocenek pro ochranu sazenic buku lesního a jedle bělokoré.

28. Jako druh práce žalobce uvedl: Stavební práce.

29. Pokud jde o druh výběrového řízení, žalobce ve formuláři uvedl: Výběrové řízení mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek.

30. V části žádosti o dotaci týkající se výdajů projektu žalobce uvedl následující položky: příprava ploch po kalamitních těžbách před zalesněním, chemická příprava půdy, terénní úpravy, odstranění vývratových koláčů, umělá obnova – sadba na plochách po kalamitních těžbách (s výjimkou sadby a sítí smrku ztepilého při obnově lesních porostů po kalamitách způsobených suchem). Umělá obnova – sadba je uznatelným výdajem nejvýše do výše minimálního počtu jedinců na 1 ha.

31. K popisu technického řešení žalobce uvedl: proces výsadby smrku ztepilého, buku lesního a jedle bělokoré, ochrana proti klikorohu u jehličnanů, nátěry proti zimnímu okusu, ožínání třikrát ročně, stavba oplocenek pro ochranu sazenic buku lesního a jedle bělokoré. Celkové výdaje projektu činily 2 147 266 Kč.

32. Podle protokolu o kontrole č. 1111.04, provedené dne 14. září 2022 na místě samém, bylo shledáno porušení Příručky pro zadávání zakázek PRV, verze 5, konkrétně kapitol 2.2 a 2.3, a s tím související porušení obecných podmínek pravidel pro 8. kolo příjmu žádostí, č. j. 64831/2019–MZE–14112. Žadateli, tedy žalobci, byla za nesprávné zvolení předmětu zakázky a způsobu výběru dodavatele udělena korekce ve výši 100 %.

33. Dne 18. ledna 2023 zaslal SZIF žalobci oznámení o výši dotace, v němž bylo konstatováno, že dotace nebude poskytnuta. Korekce výdajů, ze kterých byla dotace původně stanovena, činila 100 %. V oznámení bylo uvedeno konkrétní porušení Příručky pro zadávání zakázek PRV. Žalobce s těmito závěry kontroly nesouhlasil a proti kontrolním závěrům podal námitky.

34. SZIF námitky žalobce vyřídil přípisem ze dne 29. prosince 2022, označeným jako „Vyřízení námitek proti kontrolnímu zjištění“, v němž bylo žalobci sděleno, že kontrolní zjištění jsou potvrzena a skutkové závěry uvedené v protokolu o provedené kontrole nadále platí. Následně bylo žalobci sděleno, že dotace nebude poskytnuta.

35. Žalobce podal proti výsledku kontroly námitky a následně podal k žalovanému návrh na zahájení řízení o sporu z veřejnoprávní smlouvy. V tomto návrhu žalobce vylíčil rozhodující skutkový stav, přičemž uvedl, že s ohledem na skutečnost, že cena stavebních prací činila na základě výsledků cenového marketingu – kdy žalobce vybíral ze tří obdržených nabídek – částku ve výši 2 117 641,63 Kč bez DPH, přičemž žádná z obdržených nabídek nepřekročila částku 6 000 000 Kč, postupoval plně v souladu s čl. 1.2.2 Příručky. Za účelem výběru dodavatele dané zakázky provedl tzv. cenový marketing, jak je popsán v čl. 1.2.2 Příručky.

36. Žalobce dále namítl, že předmět plnění – tedy realizace stavby zalesnění po kalamitních těžbách – je s ohledem na dikci Příručky, jakož i zákona č. 134/2016 Sb., nutné považovat za zakázku na stavební práce ve smyslu čl. 2.2.4 písm. a) Příručky, respektive dle § 14 odst. 3 písm. a) zákona. Předmětem díla bylo provedení stavebních prací a dodávek klasifikovaných kódem č. 45112710–5 „Krajinné úpravy zelených ploch“ hlavního slovníku Jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

37. Podle žalobce je zřejmé, že daný druh stavebních prací náleží do oddílu 45 CPV. Při plnění díla nebyly prováděny žádné činnosti, které by nebylo možné zařadit pod některou položku stavebních prací uvedeného ceníku, ani pod kód č. 45112710–5 „Krajinné úpravy zelených ploch“ CPV.

38. Těmto závěrům podle žalobce odpovídá i skutečnost, že dílo bylo realizováno pomocí stavebních strojů (bagry, nakladače), které prováděly potřebné zemní práce. Tyto práce nespočívaly pouze v hloubení jam pro sázené porosty, ale zahrnovaly komplexní přípravu a úpravu terénu a pěstebních ploch (viz oceněný položkový rozpočet), které bylo třeba zarovnat, odstranit z nich zbytky původních porostů (pařezy), vyhloubit v nich jámy pro nové porosty, tyto jámy opět zasypat a upravit, zajistit výstavbu oplocení a další související činnosti.

39. Žalovaný po provedeném řízení rozhodl o návrhu žalobce žalobou napadeným rozhodnutím.

40. Pro posouzení věci je klíčové, zda žalobce správně určil hlavní předmět zakázky. Soud se zabýval tím, zda technický a faktický obsah činností odpovídá stavebním pracím, nebo zda převažuje účel služby.

41. Podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016, veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

42. V prvé řadě soud v obecné rovině konstatuje, že CPV kódy (Common Procurement Vocabulary – Společný slovník pro veřejné zakázky) jsou standardizovaný systém klasifikace předmětu veřejných zakázek, který byl vytvořen Evropskou unií za účelem sjednocení označování zakázek napříč členskými státy. Veřejný zadavatel musí při vyhlášení zakázky uvést CPV kód, který nejlépe odpovídá předmětu plnění.

43. Žadatel o dotaci uvádí CPV kód, podle kterého se posuzuje, zda jde o zakázku na stavební práce, služby, nebo dodávky. Typ zakázky (a tedy i režim výběrového řízení) se odvíjí od toho, jaký CPV kód je zvolen jako hlavní.

44. Každý CPV kód je číselný a má 9 číslic + doplňkový slovník (volitelný). Například: 45112710–5, lze složit takto: „451“ – hlavní skupina: Stavební práce „127“ – podskupina: Krajinné úpravy „10“ – konkrétní činnost: Krajinné úpravy zelených ploch „–5“ – kontrolní číslice (pro ověření správnosti)

45. Konkrétně pak Oddíl 45 – Stavební práce zahrnuje široké spektrum činností, které jsou považovány za stavební práce, například: výstavbu budov, zemní práce, demolice, úpravy terénu, instalace technologií, rekonstrukce a údržbu.

46. Kód 45112710–5 konkrétně označuje: Krajinné úpravy zelených ploch – tedy práce spojené s úpravou terénu, výsadbou, přípravou půdy, odstraňováním zbytků porostů apod.

47. Jak správně uvedl žalovaný pro lesnictví platí CPV kódy 77. konkrétně 48. CPV kód49. Název50. 77200000–251. Lesnictví52. 77210000–553. Služby v oblasti těžby dřeva54. 77211000–255. Služby v oblasti kácení stromů56. 77211100–357. Kácení stromů58. 77211200–459. Odstraňování pařezů60. 77211300–561. Služby v oblasti odstraňování dřeva62. 77211400–663. Služby v oblasti odstraňování větví64. 77211500–765. Služby v oblasti odstraňování vývratů66. 77211600–867. Služby v oblasti odstraňování kalamitního dřeva68. 77230000–169. Služby v oblasti údržby lesů70. 77231000–871. Služby v oblasti zalesňování72. 77231200–073. Výsadba stromů74. 77231300–175. Ochrana lesních porostů 76. Z uvedeného lze jednoznačně dovodit, že odstraňování kalamitního dřeva spadá pod CPV kód 77211600–8 – Služby v oblasti odstraňování kalamitního dřeva – nikoli do CPV kódu 45 tedy do stavebních činností. Tento závěr odůvodňuje jak již samotné označení projektu: „Obnova lesních porostů“ tak i žalobcem podaný popis jeho účelu a realizace (viz bod 30 a 31 tohoto rozsudku)

77. Podle kapitoly 2.2.4 Příručky se v případě zakázky zahrnující více druhů plnění (např. stavební práce, dodávky, služby) určuje hlavní předmět zakázky buď podle části s vyšší hodnotou, nebo podle základního účelu zakázky. V daném případě byl hlavním účelem projektu výkon lesnických činností, zejména zalesňování, péče o porosty a jejich ochrana, nikoliv stavební činnost jako taková.

78. Z popisu samotné operace 8.4.1 i z žádosti o dotaci vyplývá, že cílem projektu byla obnova lesních porostů po kalamitě způsobené orkánem Herwart, nikoliv realizace stavebního díla. Projekt zahrnoval i činnosti, které nelze podřadit pod stavební práce, jako je chemická ochrana, ožínání, výsadba sazenic, nátěry proti okusu a další lesnické zásahy.

79. Soud dále přihlédl ke kapitole 2.2.5 Příručky, která upravuje způsob stanovení předpokládané hodnoty zakázky. Tato hodnota se určuje jako celková částka bez DPH, kterou zadavatel očekává, že za plnění zaplatí, a zahrnuje všechny části zakázky, včetně opakujících se plnění a předvídatelných dodatečných služeb. V daném případě žalobce stanovil hodnotu zakázky na částku přesahující 2 miliony Kč, což podle pravidel PRV vyžadovalo provedení výběrového řízení, nikoliv cenový marketing.

80. Soud proto uzavírá, že žalobce hlavní předmět zakázky určil nesprávně. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zakázku na služby, měl žalobce postupovat podle pravidel pro výběrové řízení.

81. Klíčová žalobní námitka není důvodná. Soud při posouzení věci přihlédl k tomu, že účel projektu nebyl stavební, ale lesnický, konkrétně obnova porostů po kalamitě, nikoli výstavba či realizace stavebního díla. Tato skutečnost je rozhodující pro určení hlavního předmětu veřejné zakázky.

82. Podle Příručky pro zadávání zakázek PRV, konkrétně kapitoly 2.2.4, se hlavní předmět zakázky určuje buď podle části s vyšší hodnotou, nebo podle základního účelu zakázky. V daném případě projekt zahrnoval řadu činností, které nejsou stavebními pracemi, jako například chemická ochrana porostů, ožínání, výsadba sazenic, nátěry proti okusu či stavba oplocenek. Tyto činnosti mají charakter lesnických služeb, nikoli stavebních prací ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb.

83. Žalobce v rámci zadávání zakázky neprovedl výběrové řízení, ale pouze tzv. cenový marketing, což je postup, který je podle pravidel PRV přípustný pouze u zakázek na stavební práce s hodnotou pod stanoveným limitem. Vzhledem k tomu, že žalobce nesprávně určil hlavní předmět zakázky jako stavební práce, ačkoliv se jednalo o služby, zvolil nesprávný režim zadání zakázky. Tím došlo k porušení pravidel Programu rozvoje venkova, konkrétně kapitol 2.2, 2.2.4, 2.2.5 a 2.3 Příručky, a obecných podmínek pro 8. kolo příjmu žádostí.

84. Městský soud se plně ztotožnil s argumentací žalovaného, jak je uvedena v napadeném rozhodnutí. V řízení bylo prokázáno, že výběrové řízení a zvolení předmětu zakázky bylo provedeno v rozporu s Pravidly a Příručkou a došlo tak k porušení kapitoly 9 Obecných podmínek Pravidel.

85. Pokud jde o druhou žalobní námitku – porušení zásady přiměřenosti a proporcionality, žalobce se odvolává na rozsudek Nejvyššího správního osudu ze dne 5. 12. 2014, č. j. 4As 215/2014–40, v němž byl řešen odlišný skutkový stav (příjemce dotace využil prostředky určené rozhodnutím o poskytnutí dotace za účelem výstavby bytů na výstavbu parkoviště) a v němž Nejvyšší správní soud podal výklad porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Uvedený rozsudek není přiléhavý na posuzovanou věc. Obdobný závěr platí i pro rozsudek ze dne 27. 6. 2012, č. j. 5Afs 8/2012, který se zabýval povinností ve stanovených termínech předložit úřadu práce, jakožto poskytovateli dotací, doklad o neexistujících nevyřízených závazcích vůči Okresní správě sociálního zabezpečení, nebo splnit povinnosti pro vypořádání vztahu se státním rozpočtem. Rozsudek ze dne 4. 1. 2017, č. j. 9 Afs 182/2016, pak řešil problematiku chyb v zadávací dokumentaci.

86. Žalobce v rámci druhé žalobní námitky namítal, že korekce dotace ve výši 100 % je nepřiměřená, zejména s ohledem na skutečnost, že výběr dodavatele proběhl transparentně, nediskriminačně a nebyl ohrožen účel projektu. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2014, č. j. 4 As 215/2014, v němž soud konstatoval, že: „Poskytovatel dotace je povinen posoudit míru závažnosti porušení pravidel ze strany žadatele a aplikovat korekci přiměřeně k povaze a dopadu pochybení. Ne každé formální pochybení automaticky znamená nutnost vrácení celé dotace nebo uplatnění 100% korekce.“ 87. Soud se s tímto judikatorním závěrem ztotožňuje, avšak v projednávané věci dospěl k závěru, že podmínky pro jeho aplikaci naplněny nebyly.

88. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalobce porušil podmínky dotace zásadním způsobem, když nesprávně určil hlavní předmět zakázky a v důsledku toho zvolil nesprávný režim výběru dodavatele. Místo povinného výběrového řízení podle pravidel PRV provedl pouze tzv. cenový marketing, který je přípustný pouze u zakázek na stavební práce pod stanoveným finančním limitem. Tím došlo k porušení základních zásad transparentnosti a rovného zacházení, které jsou klíčové pro čerpání veřejných prostředků.

89. Na rozdíl od situací, kdy pochybení žadatele spočívá v drobných formálních nedostatcích, v tomto případě žalobce zásadně ovlivnil způsob výběru dodavatele, čímž ohrozil integritu dotačního procesu. Nelze tedy hovořit o pouhém formálním pochybení bez dopadu na účel dotace. Právě skutečnost, že výběr dodavatele proběhl mimo režim, který by zaručoval otevřenou soutěž, je důvodem, proč nelze přisvědčit tomu, že zásada přiměřenosti byla porušena.

90. Soud proto uzavírá, že korekce ve výši 100 % byla v daném případě přiměřená, odpovídala závažnosti porušení a byla v souladu s pravidly Programu rozvoje venkova i s judikaturou správních soudů.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

91. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.

92. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení