9 A 19/2025 – 42

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: Družstvo zahrádkářů Jahodnice, IČO: 09206582 sídlem Doležalova 1023/5, 198 00 Praha 9 zastoupený advokátem Mgr. Jakubem Horkým sídlem Vodičkova 695/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Katastrální úřad pro hlavní město Prahu sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 14 Praha 8 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Státní pozemkový úřad, IČO: 01312774 sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím v nezapsání poznámky o žalobcem podané žalobě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 24. 3. 2022 do katastru nemovitostí k pozemkům parc. č. 191/2, 191/10, 191/11, 191/12, 191/13, 191/14, 191/15, 191/16, 191/17, 191/18, 191/19, 191/20, 191/21, 191/22 a 191/23 v k. ú. Štěrboholy, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „soud“) dne 10. 2. 2025 domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu, který spatřoval v tom, že žalovaný dosud do katastru nemovitostí nezapsal poznámku o žalobcem podané žalobě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 24. 3. 2022 k pozemkům parc. č. 191/2, 191/10, 191/11, 191/12, 191/13, 191/14, 191/15, 191/16, 191/17, 191/18, 191/19, 191/20, 191/21, 191/22 a 191/23 v k. ú. Štěrboholy (dále jen „zásah“).

2. Žalobce žádal, aby soud určil, že zásah žalovaného je nezákonný, a dále aby přikázal žalovanému poznámku do katastru nemovitostí zapsat.

II. Žaloba

3. Žalobce v podané žalobě nejprve vymezil, že je na listu vlastnictví č. 1479 pro katastrální území Štěrboholy, obec Praha, zapsán jako jeden ze dvou spoluvlastníků pozemků parc. č. 191/2, 191/10, 191/11, 191/12, 191/13, 191/14, 191/15, 191/16, 191/17, 191/18, 191/19, 191/20, 191/21, 191/22 a 191/23 (dále jen „předmětné pozemky“). Jako druhý spoluvlastník předmětných pozemků je zapsána Česká republika, za kterou hospodaří s jejím majetkem Státní pozemkový úřad (dále jen „osoba zúčastněná na řízení“). Velikost podílu každého ze spoluvlastníků činí id. . Žalobce následně uvedl, že dne 24. 3. 2022 podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným pozemkům, a to převedením vlastnického práva žalobci s vyplacením České republiky (dále jen „žaloba o zrušení spoluvlastnictví“). Řízení o žalobě o zrušení spoluvlastnictví je vedeno pod sp. zn. 46 C 94/2022. Dne 10. 11. 2024 podal žalobce u žalovaného návrh na zápis poznámky o žalobě o zrušení spoluvlastnictví do katastru nemovitostí k předmětným pozemkům (dále jen „poznámka“). Žalobce uvedl, že žalovaný poznámku do katastru nemovitostí v zákonné lhůtě 30 dnů, která uplynula dne 10. 12. 2024, nezapsal; ode dne 11. 12. 2024 je tedy žalovaný nečinný.

4. Žalobce shrnul, že byl přímo zkrácen na svém veřejném subjektivním právu, aby v katastru nemovitostí byla k předmětným pozemkům zapsána poznámka, a to zásahem spočívajícím v nezapsání této poznámky do katastru nemovitostí, přičemž v důsledku tohoto zásahu bylo zasaženo přímo proti žalobci, neboť je spoluvlastníkem předmětných pozemků. Zásah je přitom nezákonný, jelikož žalovaný byl povinen poznámku zapsat nejpozději dne 10. 12. 2024. Zásah dosud trvá, a to ode dne 11. 12. 2024.

III. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 20. 3. 2025 s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval, aby ji soud pro nedůvodnost zamítl. Uvedl, že žalobce k návrhu na zápis poznámky, který podal dne 10. 11. 2024 prostřednictvím advokáta Mgr. Jana Švarce, přiložil žalobu o zrušení spoluvlastnictví, plnou moc pro advokáta žalobce ze dne 4. 3. 2021 a doručenku datové zprávy ID 1018794893 (dále též jen „doručenka DZ“). Žalobcem předložené listiny žalovaný přezkoumal z hledisek, která jsou stanovena v § 21 odst. 1 ve spojení s § 26 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“) a § 28 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální vyhláška“). Přípisem ze dne 25. 11. 2024, č. j. Z–53370/2024–101, vyzval žalovaný žalobce k doložení důkazu o podání předmětné žaloby o zrušení spoluvlastnictví soudu, neboť z předložené doručenky DZ nelze určit, jaké dokumenty byly Obvodnímu soudu pro Prahu 10 pod ID 1018794893 doručeny, resp. zda je předložená žaloba o zrušení spoluvlastnictví tatáž, která byla dne 24. 3. 2022 doručena do datové schránky Obvodního soudu pro Prahu 10. Lhůta k doložení důkazu o podání předložené žaloby o zrušení spoluvlastnictví Obvodnímu soudu pro Prahu 10 (vč. poučení o způsobech, jakými je možné podání žaloby kvalifikovaně prokázat) byla stanovena na 30 dnů od doručení výzvy, k němuž došlo dne 28. 11. 2024. Jelikož lhůta pro doplnění podání marně uplynula, řízení sp. zn. Z–53370/2024–101 bylo dne 8. 1. 2025 žalovaným ukončeno.

6. Dále žalovaný poznamenal, že z podané žaloby není ani zřejmé, zda žalobce tvrdí prostou nečinnost správního orgánu (tedy, že na podání žalobce žalovaný dosud nijak nereagoval), nebo zda nesouhlasí se skutečnou reakcí žalovaného na jeho podání (výzvou k doložení chybějících podkladů, o které se však žalobce v podané žalobě ani nezmínil, natož aby vůči ní formuloval nějaké výhrady).

7. Závěrem žalovaný poukázal na § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, podle něhož se poznámka k nemovitosti zapisuje mj. o podané žalobě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. „Podanou žalobou“, o které citované ustanovení hovoří, lze nepochybně rozumět jen takovou žalobu, která byla prokazatelně podána u příslušného soudu. S tím koresponduje též ustanovení § 28 odst. 5 katastrální vyhlášky, které výslovně požaduje, aby při zápisu takové poznámky bylo prokázáno podání žaloby. V dané věci žalobce ke svému návrhu na zápis poznámky důkaz o podání předložené žaloby soudu nepřipojil a neučinil tak ani v návaznosti na výzvu k doložení chybějících podkladů, proto nemohl být na základě jeho podání požadovaný zápis proveden.

IV. Další podání účastníků

8. V replice k vyjádření žalovaného žalobce zopakoval, že podání žaloby o zrušení spoluvlastnictví prokázal doručenkou DZ, ze které zřetelně vyplývá, že žaloba o zrušení spoluvlastnictví byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 24. 3. 2022 v 18:29:31, když předmět datové zprávy zní „Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“. Dále žalobce konstatoval, že dodání poštovní doručenky (dodejky) časově souhlasící s obsahem zprávy zásadně prokazuje, že zpráva tohoto obsahu byla skutečně doručena adresátovi, a případné tvrzení, že zpráva byla podstrčena, tedy, že byla podána žaloba jiného obsahu, musí již prokázat ten, kdo to tvrdí.

9. Žalovaný se vyjádřil k replice žalobce podáním ze dne 9. 4. 2025, ve kterém uvedl, že důkazní břemeno v řízení vedeném na základě žádosti leží primárně na žadateli, nikoliv na správním orgánu, čemuž odpovídá ustanovení § 37 katastrálního zákona, které vlastníkům a jiným oprávněným ukládá mj. povinnosti ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá [písmeno d)] a na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva [písmeno c)]. Žalovaný dále uvedl, že podle konstantní judikatury rovněž platí, že podatel, který tvrdí, že zaslal soudu nebo správnímu orgánu písemnost prostřednictvím držitele poštovní licence, nese důkazní břemeno ohledně prokázání, že tuto konkrétní písemnost skutečně předal k poštovní přepravě s pokynem jejího zaslání soudu nebo správnímu orgánu.

V. Jednání před soudem

10. Při jednání konaném dne 28. 5. 2025 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích a shrnuli obsah svých písemných podání. Zástupce žalobce uvedl, že nezákonný zásah žalovaného i nadále pokračuje, neboť poznámka do katastru nemovitostí dosud není zapsána. Dále poukázal na obecně přijímaný důkazní standard, z něhož je potřeba vycházet, neboť žádnou skutečnost nelze prokázat na 100 procent. Zástupce žalobce dále přisvědčil, že lze předložit celou datovou zprávu, jejímž prostřednictvím byla Obvodnímu soudu pro Prahu 10 zaslána žaloba o zrušení spoluvlastnictví, ve formátu .zfo, nicméně taková doručenka již v daném případě není zachována. Tehdejší advokát žalobce uchoval ve formátu .zfo toliko prostou doručenku DS, což však dle názoru zástupce žalobce pro zápis poznámky postačuje.

11. Osoba zúčastněná na řízení, ač řádně vyrozuměna v souladu s § 34 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se k ústnímu jednání nedostavila a ve věci samé nepodala žádné písemné vyjádření.

12. Soud provedl při jednání jako důkaz tyto listiny: 1) Návrh na zápis poznámky do katastru nemovitostí ze dne 10. 11. 2024; 2) Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 24. 3. 2022; 3) Plná moc ze dne 4. 3. 2021 udělená žalobcem Mgr. Janu Švarcovi, advokátovi; 4) Doručenka datové zprávy ze dne 24. 3. 2022, ID zprávy: 1018794893; 5) Detail přijaté datové zprávy ze dne 10. 11. 2024, ID zprávy: 1436934271; 6) Záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek ze dne 10. 11. 2024; 7) Výzva k doložení chybějících podkladů ze dne 25. 11. 2024; 8) Doručenka datové zprávy ze dne 26. 11. 2024, ID zprávy: 1444151839.

13. Důkaz shora označenými listinami, z nichž listiny č. 1) až 5) předložil soudu rovněž žalobce, soud provedl toliko z procesní opatrnosti. Ve věcech, o nichž u soudu probíhá řízení o ochraně před nezákonným zásahem (§ 82 s. ř. s.), žalovaný správní orgán zpravidla nevede spis ve smyslu § 17 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), který by odrážel průběh úředních úkonů vztahujících se k žalobci. Oproti správnímu řízení završenému rozhodnutím tu proto není obvyklý formální podklad, se kterým by se žalobce mohl seznámit dříve než v soudním řízení a k němuž by se mohl před podáním žaloby vyjádřit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2023, č. j. 10 As 326/2022–88). Nyní posuzovaná věc však představuje výjimku z tohoto pravidla, jelikož o zápisu i výmazu poznámky v katastru nemovitostí se vede správní řízení (k tomu podrobněji níže) a jeho účastník má možnost nahlédnout do obsahu správního spisu. Listinami obsaženými v něm již před podáním žaloby se tak dokazování zpravidla neprovádí.

VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze

14. Žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného. Dle § 82 s. ř. s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

15. V tomto typu řízení soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje–li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 s. ř. s.).

16. Předmět soudního řízení vymezí žalobce tím, jaké jednání veřejné správy označí za nezákonný zásah, tedy jak zásah zejména po skutkové stránce popíše (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 7 As 155/2015–160, č. 3687/2018 Sb. NSS z 21. 11. 2017). V nynější věci se žalobce v žalobě domáhal toho, aby soud jednak určil, že zásah žalovaného spočívající v tom, že žalovaný dosud do katastru nemovitostí nezapsal poznámku o žalobcem podané žalobě o zrušení spoluvlastnictví k předmětným pozemkům – byl nezákonný, a jednak přikázal žalovanému nezákonný stav odstranit a poznámku do katastru nemovitostí zapsat. Jde tedy o kombinaci petitu deklaratorního a zápůrčího; taková kombinace je možná (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z 26. 3. 2021, čj. 6 As 108/2019–39, č. 4178/2021 Sb. NSS, Žaves, bod 108).

17. Soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a poté nezákonností samotného zásahu.

18. Ochranu před nezákonným zásahem poskytuje správní soud tehdy, je–li žalobce přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není–li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2008, čj. 2 Aps 1/2005–65, publ. č. 603/2005 Sb. NSS). Soudy přitom musí nejprve zkoumat splnění čtvrté podmínky, neboť neexistence zásahu vede k nepřijatelnosti žaloby (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu z 19. 9. 2007, čj. 9 Aps 1/2007–68, č. 1382/2007 Sb. NSS, a z 18. 12. 2019, čj. 6 As 167/2019–36, č. 3973/2020 Sb. NSS).

19. Namítaný zásah může být zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Správní soudy dospěly k závěru, že zásahem je jak provedení či neprovedení poznámky do katastru nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 26. 1. 2012, čj. 4 Aps 4/2011–68, č. 2600/2012 Sb. NSS), tak i nevyhovění návrhu na výmaz poznámky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 16. 7. 2020, čj. 1 As 335/2019–97, ve znění opravného usnesení ze 17. 9. 2020, čj. 1 As 335/2019–109). Čtvrtá podmínka výše uvedeného testu je proto splněna a žaloba je přijatelná.

20. Dle § 85 s. ř. s. platí, že žaloba je nepřípustná, lze–li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá–li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. V posuzované věci se žalobce nedomáhá vydání pouze deklaratorního výroku, ale též výroku zápůrčího. Katastrální zákon ani jiný právní předpis však žalobci neposkytuje prostředek, který by mohl pro svou ochranu využít. Žaloba je proto přípustná.

21. Žaloba je rovněž včasná. Dle § 84 odst. 1 žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.

22. V posuzované věci se nejedná o trvající zásah. Nevyhovění návrhu na zápis poznámky v katastru nemovitostí je jednorázovým zásahem s trvajícími důsledky (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z 13. 10. 2015, čj. 7 As 107/2014–53, č. 3334/2016 Sb. NSS; shodně Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 727, bod 1). Jak uvedl rozšířený senát v posledně citovaném usnesení: „Objektivní lhůta k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením podle § 84 odst. 1 s. ř. s. běží ode dne provedení záznamu údajů do katastru nemovitostí; při neprovedení záznamu ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty 30 dnů k provedení záznamu. Subjektivní lhůta běží ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o provedení záznamu, nebo naopak o jeho neprovedení a vrácení listin tomu, kdo je předložil“. Závěr rozšířeného senátu přetrval i po vydání nálezu Ústavního soudu z 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, v němž Ústavní soud zdůraznil specifika trvajících zásahů (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 335/2019–97, bod 15 a judikatura tam citovaná).

23. Žalobce navrhl zápis poznámky dne 10. 11. 2024. Lhůta 30 dnů k provedení zápisu poznámky uplynula dne 10. 12. 2024. Žalobce podal žalobu dne 10. 2. 2025. Objektivní i subjektivní lhůta je zachována.

24. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že účinnou soudní ochranu je třeba poskytnout jen tehdy, pokud orgány veřejné správy zasahují (popř. zasáhly, jde–li o deklaraci nezákonného zásahu) do veřejných subjektivních práv nebo povinností jednotlivce, tj. stanoví mu nové povinnosti, které dosud neměl, anebo jej odmítají zbavit určitých povinností, které již má; přiznávají, anebo odmítají mu přiznat určitá jednotlivcem nárokovaná práva; jinak zasahují do jeho práv konáním, anebo opomenutím, tedy mj. i nekonáním v případě, že právo stanovuje povinnost veřejné správy za stanovených podmínek konat, ať již předepsanou formou, anebo fakticky (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008–98, č. 2206/2011 Sb. NSS).

25. Postup žalovaného zasahuje přímo proti žalobci, neboť poznámka se vztahuje k jeho nemovitostem – předmětným pozemkům. Zásah se úzce dotýká žalobcova vlastnického práva, neboť poznámky mají potenciál fakticky omezit možnost disponovat volně s majetkem, čímž může být zabráněno například neoprávněnému prodeji či koupi předmětných pozemků, bez vědomí kupce o existenci probíhajícího řízení o zrušení spoluvlastnictví. Z těchto důvodů je splněna první, druhá i pátá podmínka vymezená výše pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem.

26. V projednávané věci je tak sporné pouze splnění třetí podmínky zásahu, tedy zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem (zda byl zásah zákonný).

27. Zápis poznámek upravuje katastrální zákon a katastrální vyhláška. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávnění (§ 6 katastrálního zákona). Dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona k nemovitosti se zapisuje poznámka o podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu.

28. Dle § 28 odst. 5 katastrální vyhlášky při zápisu poznámek podle § 23 odst. 1 písm. o) nebo q) katastrálního zákona katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru a zda bylo prokázáno podání žaloby.“ (důraz doplněn soudem.)

29. Ze správního spisu, konkrétně z výzvy žalovaného k doložení chybějících podkladů ze dne 25. 11. 2024, soud zjistil, že k nezapsání poznámky o podané žalobě o zrušení spoluvlastnictví došlo z důvodu neprokázání podání žaloby k soudu ve smyslu § 28 odst. 5 katastrální vyhlášky, neboť doručenka DZ byla žalovaným vyhodnocena jako nedostačující. Žalovaný proto žalobce v souladu s § 37 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy doložil originál či úředně ověřenou kopii žalobního návrhu s vyznačeným prezenčním razítkem podatelny příslušného soudu, případně přeposlal žalovanému odesílanou datovou zprávu obsahující žalobní návrh směřující do datové schránky soudu (ve formátu .zfo bez porušení obsahu dokumentu s informací o doručení zprávy) nebo doložil oznámení soudu o podaném žalobním návrhu.

30. Soud se proto dále zabýval posouzením, zda žalobce prokázal, že žaloba o zrušení spoluvlastnictví byla podána k soudu. Žalobce doložil k návrhu na zápis poznámky doručenku DZ, žalobu o zrušení spoluvlastnictví a plnou moc udělenou dne 4. 3. 2021 žalobcem advokátovi Mgr. Janu Švarcovi k zastupování ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví předmětných pozemků.

31. Doručenka DZ přiložená žalobcem k návrhu na zápis poznámky obsahovala, pro identifikaci podstatné, následující údaje: – Datová schránka: r2c2d8p, Jan Švarc – Mgr. JAN ŠVARC, advokátní kancelář, Vodičkova 695/24, 11000 Praha 1, CZ – Předmět: Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví – ID zprávy: 1018794893 – Datum a čas dodání: 24.03.2022 v 18:29:32 – Datum a čas doručení: 24.03.2022 v 18:32:02 – Adresát: Obvodní soud pro Prahu 10, 28. pluku 1533/29b, 100 00 Praha 10, CZ (Důraz doplněn soudem.)

32. Z žaloby o zrušení spoluvlastnictví je zřejmé, že žaloba byla vyhotovena Mgr. Janem Švarcem, advokátem v plné moci, žaloba je datovaná 24. 3. 2022 a adresována Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Žaloba je označena jako Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (důraz doplněn soudem.)

33. Vzhledem k tomu, že katastrální zákon neupravuje pravidla pro doručování a pro prokázání doručení písemností, postupuje se dle obecné právní úpravy správního řízení obsažené v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Konkrétní důkazní váha doručenek však není upravena ani ve správním řádu. Jak uvedl krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 4. 4. 2012, č. j. 17 A 19/2011–50, „[u]stanovení § 19 až § 26 správního řádu z roku 2004 ve znění účinném do 30. 6. 2010 výslovně nestanovila, že průkazem doručení písemnosti je doručenka, neupravovala její obsahové náležitosti ani doručence nepřiznávala důkazní sílu veřejné listiny (na rozdíl např. od § 50f a § 50g o. s. ř.). Přesto byla doručenka ve správním řízení považována za obvyklý důkazní prostředek prokazující doručení jakékoliv písemnosti jejímu adresátu. Vznikne–li o právně významném údaji na doručence důvodná pochybnost, je nezbytné takový údaj učinit předmětem dalšího šetření (dokazování). Zásadní rozdíl mezi veřejnou a soukromou listinou spočívá v jejich odlišné důkazní síle. Pravá veřejná listina (tj. listina skutečně pocházející od vystavitele) může být zbavena své důkazní síly jen tím, že účastník řízení tvrdí skutečnosti a nabídne důkazy, jimiž bude prokázána nepravdivost obsahu listiny (její nesprávnost). Důkazní břemeno spočívá na tom, kdo správnost veřejné listiny popírá. Naproti tomu u pravé soukromé listiny stačí formální popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být soukromou listinou prokázány.“ 34. Rovněž Nejvyšší správní soud se opakovaně věnoval problematice správnosti údajů uvedených na doručence, jejich významu a způsobu popření (srov. například rozsudky ze dne 27. 4. 2006, č. j. 2 Afs 158/2005–82, ze dne 29. 11. 2007, č. j. 1 Afs 7/2007–169, ze dne 31. 3. 2010, č. j. 9 As 65/2009–61, ze dne 7. 2. 2012, č. j. 8 As 97/2011–38, ze dne 25. 5. 2016, č. j. 3 Azs 207/2015–49, ze dne 16. 2. 2017, č. j. 9 As 103/2016–35, ze dne 14. 7. 2017, č. j. 5 As 242/2016–27, nebo ze dne 22. 8. 2022, č. j. 3 Azs 160/2021–56). Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2023, č. j. 7 Azs 56/2023–43, uvedl, „že doručenka jako důkazní prostředek má určitou důkazní váhu a pro zpochybnění údajů v ní uvedených je nezbytné, aby byla předestřena taková skutková tvrzení, která vytvářejí jinou věrohodnou verzi reality, podle níž údaje na doručence nemohou odpovídat skutečnosti.“ 35. Nyní posuzovaná věc je však skutkově odlišná, neboť o údajích uvedených na doručence DZ není sporu. Žalovaný nezpochybnil, že dne 24. 3. 2022 byla k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 advokátem Mgr. Švarcem podána (nějaká) žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nýbrž konstatoval, že žalobcem předložené důkazy nesvědčí o tom, že k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 byla dne 24. 3. 2022 podána právě žalobcem k návrhu na zápis poznámky doložená konkrétní žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vztahující se k předmětným pozemkům, ke kterým má být poznámka zapsána.

36. Dle odborné komentářové literatury (BAUDYŠ, Petr. § 23 [Poznámka k nemovitosti]. In: BAUDYŠ, Petr. Katastrální zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 106.) se tento druh poznámek zapisuje „základě potvrzení soudu o zahájení soudního řízení. Takovým potvrzením je také žalobní návrh, jehož podání je potvrzeno podatelnou soudu.“ I další odborné publikace (BAREŠOVÁ, Eva; BLÁHOVÁ, Iveta; DOUBEK, Pavel; JANEČEK, Bohumil; NEDVÍDEK, Lumír et al. Katastrální zákon –: komentář. 2. vydání. Komentáře Wolters Kluwer. Praha: Wolters Kluwer, 2019.) uvádějí: „[p]oznámka se zapíše na základě návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána, doloženého potvrzením soudu o zahájení soudního řízení nebo přímo žalobou s podacím razítkem soudu.“ Taktéž nejnovější komentář ke katastrálnímu zákonu (ŠUSTROVÁ, Daniela. Katastrální zákon. 2. vydání. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2024.) uvádí, že „[p]oznámka se zapíše na základě návrhu toho, v jehož zájmu je, aby poznámka byla vyznačena (žalobce), s doložením žalobního návrhu s potvrzením soudu o tom, že žaloba byla soudu doručena. Důkazem o podání žaloby příslušnému soudu je stejnopis žaloby s vyznačeným podacím razítkem soudu, potvrzení příslušného soudu, že mu žaloba byla doručena, nebo v případě žaloby podané elektronicky datová zpráva ve formátu ZFO (obsahem datové zprávy je žalobní návrh a údaj o doručení do systému datových schránek). Důkazem o podání žaloby příslušnému soudu není poštovní podací lístek nebo poštovní arch, neboť z něj není patrný obsah zásilky. Ohlášení o podané žalobě může místně příslušnému katastrálnímu úřadu zaslat rovněž soud.“ 37. Soud se v posuzovaném případě ztotožnil se stanoviskem žalovaného a se shora citovanými závěry odborné právní literatury. Žalobcem předložený důkaz o podání žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudu (doručenka DZ) nemůže osvědčit, že u Obvodního soudu pro Prahu 10 byla podána konkrétní žaloba v konkrétní věci, tedy právě žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vztahující se k předmětným pozemkům, což jediné je podstatné. Tím spíše, pokud byla žaloba podána z profesní datové schránky advokáta, který z povahy své činnosti adresuje soudům množství žalob včetně žalob o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž je představitelné, aby vícero podání učinil v jeden den.

38. Soud proto neshledává v úvahách a v postupu žalovaného logické vady. Odůvodnění výzvy k doložení chybějících podkladů ze dne 25. 11. 2024 nestojí na tom, že doručenka DZ přeložená žalobcem byla (někým) zfalšována. Takový závěr by neměl ve spise ani skutkovou oporu. Argumentace žalovaného byla naopak správně založena na tom, že konkrétní obsah zásilky (obsah datové zprávy) není z doručenky DZ patrný a je třeba jej postavit na jisto. Jestliže žalobce nedoložil žalovaným požadovanou datovou zprávu obsahující žalobní návrh směřující do datové schránky Obvodního soudu pro Prahu 10 ve formátu .zfo bez porušení obsahu dokumentu s informací o doručení zprávy ani nedoložil oznámení uvedeného soudu o podaném žalobním návrhu, neunesl ve smyslu § 28 odst. 5 katastrální vyhlášky své důkazní břemeno o tom, že žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vztahující se k předmětným pozemkům, ke kterým má být poznámka zapsána, byla podána u příslušného soudu.

39. V souladu se shora uvedenými skutečnostmi proto soud dospěl k závěru, že poslední podmínka nezbytná pro přiznání ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu – nezákonnost tvrzeného zásahu – nebyla splněna.

VII. Závěr a náklady řízení

40. Na základě všech shora uvedených skutečností městský soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení nevznikly.

Poučení

I. Předmět řízení II. Žaloba III. Vyjádření žalovaného IV. Další podání účastníků V. Jednání před soudem VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze VII. Závěr a náklady řízení