9 A 284/2014 - 118

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: A. J., bytem N., P. zastoupen JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D. advokátem sídlem Karlovo náměstí 28, Praha 2 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Odbor stavebního a územního plánu se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení:

1. BACORA a.s., IČO: 272926541,se sídlem Na Strži 65/1702, Praha 4, zastoupena Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem , se sídlem Římská 104/14, Praha 2 2. SVJ N.P. N. P. xax IČO: x, se sídlem N. p. x, zastoupena JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D. advokátem, se sídlem Karlovo náměstí 28, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.4.2014, sp. zn.: S-MHMP 41131/2014/SUP/Fr, č.j. MHMP 583745/2014, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, Odboru stavebního a územního plánu ze dne 24.4.2014, sp. zn. S-MHMP 41131/2014/SUP/Fr, č.j. MHMP 583745/2014 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 19.456,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Tomáše Těmína, Ph.D. advokáta.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů v řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a vymezení sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž bylo jako opožděné zamítnuto jeho odvolání proti územnímu rozhodnutí, vydanému dne 18.10.2011 Úřadem Městské části Praha 5, odborem stavebním a infrastruktury pod č.j. OSÚ.Sm.p.4205/11-28459/2011-Hav-UR, spis. zn. OSÚ 28459/2011.

2. Uvedeným prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území nazvané „Bytový dům P.“ na pozemcích parc. č. x, x a x v katastrálním území Smíchov (dále též jen úzmní rozhodnutí o změně stavby). Uvedené rozhodnutí o změně stavby bylo vydáno k žádosti společnosti BACORA, a.s. , na základě níž stavební úřad umístil ke stávajícímu rodinnému domu, který je východní polovinou dvojdomu, přístavbu východním a severním směrem. Tato přístavba měla mít 4 podzemní a 4 nadzemní podlaží a plochou střechu. Celková kapacita stavby byla stanovena v hodnotě 11 bytových jednotek a 17 parkovacích a odstavných stání pro osobní automobily, z toho 14 stání v hromadné garáži situované v dispozici čtvrtého podzemního podlaží a 3 stání na terénu. Dopravně byla stavba připojena na komunikaci N. P.

II. Rozhodnutí žalované (napadené rozhodnutí)

3. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšel ze zjištění o následujícím procesním postupu v územním řízení. Dne 20.4.2011 byla u stavebního úřadu uplatněna žádost společnosti BACORA a.s. a bylo zahájeno územní řízení. Stavební úřad opatřením ze dne 14.6.2011 oznámil zahájení územního řízení a veřejné ústní projednání záměru nařídil na den 19.7.2011. Oznámení bylo zveřejněno na úřední desce od 17.6.2011 do 4.7.2011. Z protokolu z veřejného ústního jednání bylo zjištěno, že se jej mimo zástupce žadatele a zástupkyně za Úřad městské části Praha 5 jiný účastník ani zástupce veřejnosti nezúčastnil. Následně stavební úřad vydal územní rozhodnutí. Rozhodnutí bylo zveřejněno na úřední desce Úřadu městské části Praha 5 v období od 24.10.2011 do 8.11.2011 a nabylo právní moci dne 24.11.2011.

4. Proti územnímu rozhodnutí podal žalobce odvolání a žalovaný v napadeném rozhodnutí posuzoval, zda odvolání bylo uplatněno v zákonné lhůtě 15ti dnů ode dne oznámení rozhodnutí. S ohledem na právní moc územního rozhodnutí žalovaný dovodil, že odvolání mohlo být uplatněno ve lhůtě do 23.11.2011 avšak žalobce uplatnil odvolání až 2.12.2013, tedy po marném uplynutí odvolací lhůty a odvolání je tak opožděné. Žalovaný současně dle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu zkoumal, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení a pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Zjistil, že rozhodnutí vykazuje vady, které působí jeho nezákonnost. Tato nezákonnost spočívá v tom, že dle zákresu v doložené koordinační situaci je nová kanalizační přípojka prokazatelně umístěna na pozemku parcelní číslo x v katastrálním území Smíchov, avšak tento pozemek není uveden ve výroku územního rozhodnutí jako pozemek dotčený stavbou ani není doložen souhlas jeho vlastníků s umístěním předmětné stavby. Stejně tak není doložen souhlas vlastníků pozemku parc. č. x a x, na kterém stavební úřad podmínkou č. 3 a 4 napadeného rozhodnutí umístil vodovodní přípojku, NTL plynovod a vjezd. I oplocení, které je zakresleno v uvedené koordinační situaci, není uvedeno v podmínkách rozhodnutí. Dále nebyl respektován článek 4 odst. 8 vyhlášky č. 26/1999 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze (dále jen OTPP), který požaduje, že při přestavbě a dostavbě řadové zástavby a dvojdomu nesmí být narušen architektonický vzhled celku a výrazně změněny objemové parametry stávající stavby. Rovněž nebyl respektován článek 4 odst. 7 OTPP o nepřípustném zvyšování staveb tam, kde by mohlo dojít k narušení architektonické jednoty celku. Žalovaný dospěl k závěru, že zvýšením jedné poloviny dvojdomu a čtvrtého nadzemního podlaží a čtvrtým nadzemním podlažím a zvětšením její půdorysné plochy z cca 108 m2 na 420 m2 dojde k narušení architektonického vzhledu celku. Přestože žalovaný shledal, že územní rozhodnutí je nezákonné, nebyla tato skutečnost důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení, neboť již marně uplynuly lhůty - subjektivní lhůta v délce dvou měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, a objektivní lhůta v délce jednoho roku od právní moci rozhodnutí ve věci dle § 96 odst. 1 a § 97 správního řádu. Územní rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.11.2011, a proto o něm nelze rozhodnout v procesu přezkumného řízení.

5. Z uvedených důvodů žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí.

III. Žaloba

6. Žalobce v podané žalobě namítl, že žalovaný svým postupem porušil ustanovení § 4 odst. 4 správního řádu, když neumožnil žalobci uplatňovat jeho práva a oprávněné zájmy a porušil právo žalobce na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalobce považuje za nesprávné, že žalovaný odmítl jeho odvolání jako opožděné, přestože toto odvolání bylo podáno včas a přestože žalovaný toto odvolání dokonce shledal po materiální stránce jako opodstatněné. Včasnost podaného odvolání žalobce odvíjí od skutečnosti, že územní rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 nebylo žalobci řádně doručeno.

7. Žalobce je přímým sousedem nemovitostí, na nichž je umístěna stavba, a jako takový nebyl žádným způsobem informován o zahájení územního řízení. Žalobce má za to, že mu nebylo řádně doručeno nejen oznámení o zahájení územního řízení, které mělo být vyvěšeno na úřední desce soudu, ale ani samotné územní rozhodnutí ze dne 18.10.2011. Oznámení o zahájení územního řízení bylo dle spisu vypraveno dne 17.6.2011. Nelze však již dále ověřit, zda skutečně bylo na úřední desce vyvěšeno. Namítá také, že nelze určit, zda bylo splněno zákonné období pro vyvěšení záměru, to nepotvrzuje fotografie, která má tuto povinnost informovat o zahájení územního řízení dokumentovat. Dále tvrdí, že pokud informace o zahájení územního řízení byla vyvěšena, pak na zdi s grafity nepřehledně a v zadní části nemovitosti žadatele a nemůže tak splňovat požadavek o informování veřejnosti.

8. Ve vztahu k doručování územního rozhodnutí žalobce namítá, že k žádnému zveřejnění územního rozhodnutí na úřední desce Úřadu městské části Praha 5 nedošlo, neboť toto zveřejnění není ve spise správního orgánu řádně doloženo. S odkazem na ustanovení § 25 odst. 2 a § 26 odst. 1 správního řádu poukazuje na to, že nestačí písemnost zveřejňovanou na úřední desce pouze fyzicky v listinné podobě vyvěsit na úřední desku příslušného úřadu a napsat poznámku o vyvěšení, ale písemnost musí být zveřejněna i na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zveřejnění písemností tímto způsobem elektronicky by mělo být učiněno tak, aby bylo možné následně přezkoumat, zda tímto způsobem písemnost zveřejněna byla. Tyto dva způsoby zveřejnění musí být splněny kumulativně a pouze tak lze hovořit o řádném doručení písemnosti ve smyslu § 25 odst. 2 správního řádu. Dle žalobce ze správního spisu nevyplývá, že by územní rozhodnutí, stejně tak i oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno i způsobem umožňujícím dálkový přístup. S odkazem na zásadu, že co není ve spisech, není na světě, je zřejmé, že řádné doručení těchto dvou dokumentů ze správního spisu nevyplývá, a proto měl žalovaný vycházet z toho, že k řádnému doručení územního rozhodnutí nedošlo. Proto pokud žalovaný odvolání žalobce místo jeho projednání zamítl jako opožděné, postupoval v rozporu s ustanovením § 4 odst. 4 správního řádu.

9. Nezákonnost napadeného rozhodnutí žalobce dále spatřuje v tom, že ačkoliv žalovaný zjistil, že územní rozhodnutí je nezákonné, tuto nezákonnost nenapravil a žalobci odepřel ochranu jeho vlastnického práva.

10. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

IV. Vyjádření žalovaného

11. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě uvedl, že správní spis stavebního úřadu obsahuje fotografii vývěsu územního záměru jako průkaz splnění informační povinnosti žadatele a dále průkaz o tom, že stavební úřad oznámil zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou a že územní rozhodnutí bylo doručováno vedlejším účastníkům rovněž veřejnou vyhláškou dle úředního vyznačení v období od 24.10.2011 do 8.11.2011. Žalovaný uvedl, že v případě žalobce není dán v úvahu ani postup dle ustanovení § 84 odst. 1 správního řádu, kdy v případně pochybností, zda bylo účastníkovi řízení řádně doručeno, lze aplikovat jinou odvolací lhůtu, a to 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků. V daném případě k tomuto poslednímu oznámení došlo doručením veřejnou vyhláškou dne 18.11.2011. V tomto případě byla maximální lhůta pro uplatnění odvolání v délce jednoho roku ode dne 8.11.2011 do 8.11.2012. Žalobce však odvolání podal až 2.12.2013.

12. K námitce žalobce, že žalovaný nenapravil nezákonnost územního rozhodnutí, ač k této nezákonnosti ve svých úvahách dospěl, žalovaný uvedl, že v napadeném rozhodnutí vysvětlil, že pro aplikaci mimořádného opravného prostředku v daném případě již marně uplynula zákonná lhůta, ve kterém by tento postup byl možný.

13. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby podaná žaloba byla zamítnuta.

V. Vyjádření osob osob zúčastněných na řízení

14. Společnost BACORA a.s. považovala postup Úřadu městské části Praha 5 jako příslušného stavebního úřadu za bezchybný a pro žadatele závazný. Má za to, že žalobce podal své odvolání opožděně a navíc toto odvolání ani nesplňuje náležitosti podání odvolání a žalobce mohl uplatnit své námitky v průběhu územního řízení, což neučinil.

15. V řízení dále uplatnilo práva osoby zúčastněné na řízení Společenství vlastníků – SVJ N. P. x a x (dále také Společenství) s tím, že jako přímý soused nemovitostí, jichž se týká územní rozhodnutí, nebyl také žádným způsobem informován o zahájení předmětného územního řízení. Má za to, že tedy územní rozhodnutí trpí závažnými vadami a pochybeními, kvůli čemuž jej lze označit za nezákonné.

16. Ve svém vyjádření Společenství poukázalo na nesplnění základní podmínky stavebního zákona, jakou je ústnost a veřejnost projednání záměru, když nebylo zveřejněno oznámení o zahájení územního řízení a nebyla vyvěšena informace o chystaném záměru. V dalším podání Společenství vyjádřilo stejný postoj k doručování ve správním řízení jako žalobce. Uvedlo, že poté, kdy se seznámilo s obsahem správního spisu, zjistilo, že oznámení o zahájení územního řízení nebylo řádně doručováno a správní spis neobsahuje ohledně doručování relevantní důkazy o tom, že správní orgán postupoval podle zákonné úpravy při doručování. V důsledku toho je argumentace žalovaného, který odvozuje počátek běhu odvolací lhůty od data 8.11.2011 za nepodložené a není relevantní důkaz o tom, že by územní rozhodnutí bylo skutečně zveřejněno na úřední desce ani způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud tedy žalobce podal odvolání proti územnímu rozhodnutí dne 2.12.2013, pak tak učinil ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se nahlížením do spisu u stavebního úřadu dozvěděl o vydání územního rozhodnutí dne 18.11.2013. Dle názoru této osoby zúčastněné na řízení tak žalovaný měl zohlednit nezákonnosti územního rozhodnutí spočívající v tom, že v územním rozhodnutí nebyl uveden pozemek parc. č. x v katastrálním území Smíchov a chybně neoznačil spoluvlastníky pozemku parc. č. x v katastrálním území Smíchov. Společenství pak žalovanému vytýkalo nesprávné věcné posouzení umístění stavby z hlediska jeho prostorového umístění i v rozporu se souhlasem spoluvlastníků pozemku parc. č. x. Je toho názoru, že pro aplikaci mimořádného opravného prostředku byly splněny zákonné předpoklady pro vedení přezkumného řízení. Z uvedených důvodů osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby Městský soud v Praze podané žalobě vyhověl.

17. V dalším podání Společenství poukázalo na to, že pozemek parc. č. x bude přímo dotčen stavební činností a bude nezbytný pro celkový přístup a příjezd na staveniště. Uvedlo, že dne 8.3.2016 byl žadatel stavebním úřadem vyzván k doplnění žádosti o vydání stavebního povolení o vyjádření vlastníka sousední nemovitosti, a to právě pozemku parc. č. x v katastrálním území Smíchov. Uvedená výzva je tak dalším důkazem toho, že územní rozhodnutí nemělo být nikdy vydáno, neboť žádost společnosti BACORA a.s. vykazovala zjevně zákonné deficity.

VI. Založení nových důkazů žalobcem

18. Žalobce podal repliku k vyjádření žalovaného a následně do spisu založil 2 žaloby ze dne 13.3.2014 a 14.4.2014, jimiž se BACORA a.s. v občanskoprávním řízení domáhala zřízení služebnosti nezbytné cesty k jejímu pozemku parc. č. x přes pozemek žalobce parc. č. X a dále odstranění stavby žalobce na pozemku parc. č. X. Těmito žalobami žalobce dokládá, že vztahy k pozemkům, jichž se stavba dotýká, byly řešeny až po vydání územního rozhodnutí. BACORA, a.s. V replice zopakoval své námitky, a to ve vztahu ke stanovisku žalovaného v jeho vyjádření k žalobě o běhu lhůty dle § 84 správního řádu a zopakoval i námitky k možnosti provést přezkumné řízení.

VII. Jednání před soudem

19. Při jednání před soudem zástupce žalobce uvedl, že v tomto řízení není sporu o tom, že rozhodnutí stavebního úřadu je nezákonné ať již s ohledem na skutečnost, že chybí souhlas vlastníků pozemku, kde je umísťována jak přípojka kanalizační, tak přípojka vodovodní nebo z důvodu rozporu stavby s OTPP co do architektonického vzhledu, když se jedná o dvojdomek, který bude ve své polovině neúměrně rozšíře jak do výšky, tak do šířky. Poukázal na to, že celá procedura územního rozhodnutí byla vedena bez informování kohokoliv, čemuž odpovídá i to, že došlo k umístění přípojek na pozemcích jiných vlastníků, kteří k nim nedali nikdy souhlas, a tento stav dokumentují dvě občanskoprávní žaloby, který osoba zúčastněná na řízení – společnost BACORA a.s. podala k řešení přístupu a vztahů k pozemku, na kterém byla umístěna stavba.

20. Zástupce žalobce uvedl dva důvody, pro které žalobce považuje své odvolání za včas podané. Předně oznámení o zahájení územního řízení nebylo vyvěšeno na úřední desce úřadu. Ve spise je pouze poznámka, že toto oznámení bylo vypraveno. Chybí však jakákoliv jiná indicie nebo údaj o tom, že bylo vyvěšeno tak, jak stavební zákon nařizuje. Stejně tak namítá, že byla porušena povinnost informovat o zahájení územního řízení v místě, když fotografie, která je založena ve spisu a toto má dokumentovat, je nedatovaná a nelze tak určit období, po které byla vyvěšena a zda se tak stalo v zákonné době. Pokud vůbec byla vyvěšena, stalo se tak v jiné ulici, než je územní záměr, a navíc na zdi, která je pomalována velmi hustými grafity, takže cokoliv na ní není rozpoznatelné. Stejné námitky lze vztáhnout i k samotnému územnímu rozhodnutí, resp. ke způsobu jeho doručování. Pokud toto územní rozhodnutí bylo zveřejňováno na úřední desce, tak mělo být zveřejněno i způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tom v žádném ohledu ve spise zmínka není. Jak žalobce tak i osoba zúčastněná na řízení, kterou je Společenství vlastníků N. P. x a x mají za to, že pokud by bylo možné dovozovat nějakou lhůtu k podání odvolání, je to od 18.11.2013, kdy se tito a všichni účastníci řízení dozvěděli, že bylo vedeno nějaké územní řízení. V r. 2011 vůbec nikdo o územním řízení nevěděl, protože jinak by toto řízení sporoval. K vedení kanalizační přípojky, vodovodní přípojky a přístupové komunikace přes pozemek jiného vlastníka vlastník souhlas nikdy nedal. Není tedy správný názor společnosti BACORA a.s., že všechny námitky k územnímu záměru měly být v řízení uplatněny.

21. Zástupkyně žalovaného přisvědčila žalobci v tom, že územní rozhodnutí vykazovalo vady a bylo v rozporu s předpisy platnými v době vydání toho rozhodnutí. Nicméně to rozhodnutí prokazatelně nabylo právní moci 24.11.2011. Před tím bylo zveřejněno na úřední desce i způsobem umožňujícícm dálkový přístup, na internetu a vzhledem k tomu k podání odvolání i k vydání rozhodnutí v přezkumném řízení uplynuly všechny lhůty. Žalovaný nemohl rozhodnout jinak, než jak rozhodl v napadeném rozhodnutí. Je toho mínění, že záznam o doručení rozhodnutí dálkovým přístupem byl do spisu založen, nicméně bylo to v r. 2011, kde výpravna v té době elektronické výstupy nezaznamenávala.

22. Zástupkyně osoby zúčastněné na řízení - společnosti BACORA a.s. vyslovila přesvědčení, že žalovaný postupoval ve vztahu k odmítnutí odvolání zcela v souladu se zákonem. Nad rámec toho uvedla, že kromě toho podané odvolání žalobce ani nesplňovalo náležitosti odvolání, neboť v něm jsou uváděna pouze tvrzení, která žalobce mohl a měl uplatnit už v rámci průběhu územního řízení.

23. Zástupce osoby zúčastněné na řízení - Společenství vlastníků N. P. x a x uvedl, že k zahájení územního řízení nedošlo v místě záměru a že o doručení územního rozhodnutí nebylo Společenství vyrozuměno.

VIII. Posouzení věci městským soudem

24. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.)

25. Žaloba je důvodná.

26. V dané věci je mezi účastníky řízení předmětem sporu otázka, zda prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci řádně doručeno a zda mu tedy skutečně marně uplynula odvolací lhůta k podání odvolání. Pokud není závěr žalovaného o opožděnosti odvolání žalobce oprávněný, pak je třeba se vypořádat i s věcnými tvrzeními žalobce o nezákonnosti územního rozhodnutí o změně stavby.

27. Soud při posuzování běhu lhůty k podání odvolání vyšel z následující právní úpravy: Podle § 25 odst. 2 správního řádu doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. Podle § 26 odst. 2 správního řádu každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední deska. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Podle § 84 odst. 1 správního řádu osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil; zmeškání úkonu nelze prominout. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro účastníky uvedené v § 27 odst.

1. Podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.

28. V dané věci byla opožděnost odvolání žalobce posuzována ve vztahu ke konečnému meritornímu rozhodnutí stavebního úřadu – územnímu rozhodnutí o změně stavby. Proto soud podle výše citované právní úpravy posuzoval otázku včasnosti odvolání žalobce z hlediska jediné relevantní skutečnosti, a tou je doručování toliko územního rozhodnutí o změně stavby. Žalobní námitky směřující do způsobu doručení oznámení o zahájení územního rozhodnutí a oznámení záměru, byť by i byly důvodné, nejsou právně významné pro posouzení včasnosti odvolání žalobce, neboť 15tidenní lhůta pro podání odvolání dle § 83 odst. 1 nebo i 90tidenní lhůta dle § 84 odst. 1 správního řádu se v dané věci odvíjejí od vydání (doručení) územního rozhodutí, proti němuž žalobce toto odvolání podal. Námitky žalobce vztahující se ke způsobu oznámení o zahájení územního řízení a vyvěšení záměru tak mohou být relevantní pro účely věcného přezkumu zákonnosti územního rozhodnutí z hlediska vedení územního řízení a dodržení procesních pravidel zaručujících účast veřejnosti na projednání záměru. K takovému věcnému přezkumu však ze strany žalovaného z důvodu jeho závěru o opožděnosti odvolání nedošlo.

29. Vzhledem k uvedenému se městský soud proto zaměřil toliko na způsob doručování územního rozhodnutí o změně stavby.

30. Ze správního spisu vyplývá, že předmětné územní rozhodnutí o změně stavby ze dne 18.10.2011 bylo doručováno veřejnou vyhláškou na úřední desce Úřadu městské části Praha 5 po dobu 15 dnů tak, jak to měl na mysli ust. § 92 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění v rozhodné době. To je patrné z razítka stavebního úřadu, jímž je označeno předmětné rozhodnutí, kde je uvedeno, že rozhodnutí bylo účastníkům řízení oznámeno veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce od 24.10.2011 do 8.11.2011 Poslední den této lhůty mšl být dnem doručení. Z tohoto skutkového zjištění vyplývá, že stavební úřad dodržel podmínku doručování veřejnou vyhláškou, spočívající ve vyvěšení rozhodnutí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje, a na písemnosti vyznačil den vyvěšení. Z tohoto pohledu nemůže soud přistoupit na tvrzení žaloby, že nedošlo k řádnému doručení rozhodnuttí na úřední desce Úřadu městské části Praha 5. Toto tvrzení žaloby zřejmě vychází z toho, že na jiných stejnopisech rozhodnutí je zaznamenáno pouze jeho vypravení a právní moc, nicméně postačuje, že vyhotovení územního rozhodnutí založené ve spise obsahuje údaj o vyvěšení, včetně doby vyvěšení. Stejná situace se týká i označení oznámení o zahájení územního řízení, byť, jak bylo výše uvedeno, tato skutečnost není pro posouzení včasnosti odvolání relevantní.

31. K závěru o řádném doručení územního rozhodnutí o změně stavby však zjištění o tom, že rozhodnutí bylo doručováno veřejnou vyhláškou dle § 92 odst. 3 stavebního zákona a to způsobem, který pro doručování veřejnou vyhláškou subsidiárně stanoví ust. § 25 odst. 2 správního řádu, nepostačuje. Zákonodárce v ust. § 25 odst. 2 srávního řádu totiž kumulativně (užitím slova „též“) stanoví povinnost zveřejňovat písemnost (zde územní rozhodnutí) ještě i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Činí tak proto, aby zajistil přístup k informaci v písemnosti širokému, případně i neurčitému okruhu osob. V takovém případě je třeba zajistit patřičnou dokumentaci toho, co bylo skutečně zákonem stanoveným způsobem učiněno. Správní orgán tak nese důkazní břemeno prokázání zveřejnění písemnosti nejen záznamem na písemnosti o tom, že písemnost byla zveřejněna na úřední desce, ale i o tom, že byla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup. To znamená, že je na správním úřadu, aby zajistil dokumentaci svědčící o tom, že určitý úkon ( písemnost) byl oznámen i způsobem umožňujícím dálkový přístup a takovou dokumetaci (webovou prezentaci, soubor obsahující rozhodnutí zveřejněná na úřední desce apod.) je možné na správním orgánu spravedlivě požadovat. Shodné závěry o důkazním břemeni správního orgánu i způsob dokazování o zveřejňování písemností způsobem umožňujícím dálkový přístup naznačil již Nejvyšší správní soud ve svých rozsudcích 2 As 15/2015-56 a č.j. 2 As 47/2016-44. Byť tak učinil v době až po vydání napadeného rozhodnutí, je nepochybné, že těmito rozsudky jen stvrdil již existující povinnost správních úřadů, vyplývající z právní úpravy platné i v době vydání napadeného rozhodnutí.

32. Soud přisvědčuje žalobci v tom, že v podkladech řízení absentuje jakýkoliv doklad, který by svědčil o tom, že územní rozhodnutí o změně stavby bylo oznámeno i způsobem umožňujícícm dálkový přístup. Ostatně tomu, že k takovému způsobu doručení veřejnou vyhláškou nedošlo, nasvědčuje i obhajoba žalovaného při ústním jednání před soudem, že v té době se doklady o zveřejňování veřejných vyhlášek způsobem umožňujícím dálkový přístup do spisu precizně nezakládaly. Pochybnost o splnění podmínky oznámení územního rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup umocňuje i absence způsobu oznámení zahájení řízení dálkovým přístupem (tj. nezdokumentovaná procesní praxe stavebního úřadu od počátku územního řízení) a ostatně i situace, kdy se dle protokolu o ústním jednání dne 19.7.2011 účastnil projednání záměru toliko stavebník a zástupce stavebního úřadu. Stejný postup stavebního úřadu při zveřejňování úkonů v územním řízení bez umožnění dálkového přístupu účastníkům řízení namítá i osoba zúčastněná na řízení Společenství vlastníků jednotek N. p. xax ve vyjádření k žalobě.

33. S přihlédnutím k podpůrné platnosti správního řádu v územním řízení (ustanovení § 192 stavebního zákona), tj. s přihlédnutím k povinnosti správního orgánu zveřejňovat obsah úřední desky i způsobem umožňujícím dálkový přístup (ustanovení § 26 odstavec 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu) dospěl soud k závěru, že pro to, aby bylo možno mít za to, že k doručení veřejnou vyhláškou došlo, muselo být postupováno podle ustanovení § 25 odstavce 2 správního řádu. Protože žalobcem bylo oprávněně zpochybněno zveřejnění územního rozhodnutí o změně stavby způsobem umožňujícím dálkový přístup a v podkladech územního řízení není žádný doklad o takovém způsobu zveřejnění, není tvrzení a údaj stavebního úřadu o tom, že posledním dnem doručení, od něhož lze odvíjet plynutí odvolací lhůty, je den s datem 8.11. 2011. V důsledku toho neodpovídá skutečnosti ani datum nabytí právní moci územního rozhodnutí o změně stavby ke dni 24.11.2011.

VIII. Závěr

34. Z výše uvedených důvodů má soud za prokázané, že účastníkům řízení, a tedy i žalobci, nebylo územní rozhodnutí o změně stavby doručováno v souladu s ust.. § 25 odst. 2 správního řádu, a proto uplynutí lhůt k podání odvolání či k přezkumu rozhodnutí žalobcům bylo žalovaným nesprávně posouzeno. V důsledku toho je napadené rozhodnutí v jeho závěru o zamítnutí odvolání žalobce jako odvolání opožděného nezákonné.

35. Městský soud proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V němž žalovaný znovu posoudí podané odvolání z hlediska jeho včasnosti podle § 83 odst. 1 ve spojení s § 84 odst. 1 správního řádu, a to dle okolností a data seznámení žalobce s tímto rozhodnutím. Žalobcem namítaný postup v přezkumném řízení dle § 92 odst. 1 správního řádu by v případě včasného odvolání nepřicházel v úvahu a žalovaný by věcné námitky žalobce proti územnímu rozhodnutí o změně stavby byl povinen vypořádat v odvolacím řízení. Využití mimořádných opravných prostředků dle § 92 odst. 1 přichází v úvahu toliko při nepřípustném či opožděném odvolání.

36. Výrok o nákladech řízení je dán ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce měl ve věci úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3000,- Kč a dále v nákladech právního zastoupení, a to za 4 úkony právní služby po 2100,- Kč (převzetí věci, podání žaloby, předložení důkazů, účast při jednání před soudem) dle § 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a), d) cit. vyhlášky a dále za 4x paušál po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky s připočtením částky DPH ve výši 2 856 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty z částky 13 600 Kč, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, činí 19.456 Kč. Oproti tomu nebyla žalobci přiznána náhrada za soudní poplatek ve výši 1000 Kč z návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť žalobce v tomto návrhu úspěšný nebyl, když tento návrh byl usnesením soudu ze dne 5.8.2014, č.j. 9A 284/2014-34 zamítnut.

37. Výrok o nákladech řízení osob zúčastněných na řízení je dán ust. § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť v daném případě soud neuložil osobám zúčastněným na řízení žádnou povinnost a neshledal ani důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by jí mohl přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Proto v souladu s § 60 odst. 5 s.ř.s. soud rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení