9 A 343/2014 - 50

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci navrhovatele: Desítka pro domácí, politické hnutí, se sídlem Praha 10, Bulharská 1401/38, IČ: 71443142, proti odpůrcům: 1) Úřad městské části Praha 10, se sídlem Praha 10, Vršovická 68, zast. JUDr. Karlem Codlem, advokátem se sídlem Praha 5, U Nikolajky 833/5, 2) Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku, se sídlem Praha 11, Nad Úpadem 413/23, 3) B. Z., bytem P., M. P., bytem P., o návrhu ze dne 23. 10. 2014 na neplatnost hlasování a neplatnost volby kandidátů hnutí Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 10 konaných dne 10. 10. 2014 a 11. 10. 2014 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Návrhem ze dne 23. 10. 2014 podaným u Městského soudu v Praze se navrhovatel domáhal vydání usnesení, kterým by soud rozhodl o neplatnosti hlasování a neplatnosti volby kandidátů hnutí Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku (poznámka soudu: těmito kandidáty jsou B. Z. a M. P.) ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 10 konaných dne 10. 10. 2014 a 11. 10. 2014. Návrh odůvodnil tím, že jakožto politické hnutí, které se účastnilo voleb do Zastupitelstva městské části Praha 10 (dále též jen „volby“), z různých zdrojů zjistil závažné okolnosti nasvědčující tomu, že při volbách došlo k porušení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) a v důsledku tohoto porušení došlo k neplatnosti hlasování v těchto volbách. Zároveň navrhovatel zjistil skutečnosti, které mohly vést k neplatnosti volby kandidátů hnutí Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku. Navrhovatel získal ve volbách 4,96 % hlasů voličů, což znamená, že k tomu, aby ve volbách uspěl a získal místa v Zastupitelstvu městské části Praha 10, chybělo velice malé množství hlasů. Navrhovatel má k dispozici písemnou stížnost podepsanou dvěma členy volební komise ve volebním okrsku 10077, paní D. F. a panem J. J.. Z ní vyplývá, že uvedení členové volební komise se dostavili dne 10. 10. 2014 s volebními urnami do Centra sociální a ošetřovatelské pomoci na adrese Sámova 7, Praha 10, aby umožnili řádně odvolit voličům, kteří pobývají v tomto zařízení. Podle uvedené stížnosti měla jedna z voliček - seniorka již předem vyplněný volební lístek, na kterém měla zaškrtnutou volbu Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší desítku a dále kandidáta Občanské demokratické strany Ing. R. Č.. Vzhledem k tomu, že volička oznámila členům volební komise, že by ráda volila KDU — ČSL, byly jí vydány nové volební lístky, aby mohla projevit svou skutečnou vůli a volit stranu KDU — ČSL. Ze stížnosti dále vyplývá, že další volička — seniorka vložila do obálky volební lístky přehnuté napůl, a nebylo je tedy možno vložit do volební urny. Když členové volební komise požádali seniorku, aby lístky do obálky vložila nesložené, odpověděla, že „jak je dostala, tak je tam dává“. Ve stížnosti je uveden správný postřeh členů volební komise, že lístky se vždy vydávají v obálce nesložené. Navrhovatel v této souvislosti poukázal na články z internetové stránky www.aktualne.cz a www.metro.cz, pojednávající o manipulaci s volebními lístky v uvedeném zařízení. Uvedl, že ač při první uvedené situaci nakonec došlo k volbě dle skutečné vůle voličky, svědčí fakt, že volička měla na svých volebních lístcích zaškrtnutou jinou stranu a jiného kandidáta, než ve skutečnosti chtěla volit, jednoznačně o tom, že voliči v uvedeném zařízení byli při volbách manipulováni tím způsobem, že jim byly předloženy již předvyplněné hlasovací lístky. Tomu nasvědčuje i druhý případ porušení, kdy uvedená volička nejenže měla lístky přehnuté, ale rovněž sdělila členům volební komise, že „jak je dostala, tak je tam dává.“ S ohledem na to, že hnutí Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší desítku bylo uvedeno na předvyplněném hlasovacím lístku, se navrhovatel domnívá, že to bylo právě toto hnutí, které se dopustilo tohoto protizákonného jednání, které je zvláště zavrženíhodné i z toho pohledu, že k němu došlo v souvislosti se seniory. Hnutí Nezávislí pro Prahu 10 — Hnutí pro lepší desítku získalo ve volbách 5,30 % hlasů voličů, což jej opravňuje k obsazení 2 mandátů v Zastupitelstvu městské části Praha 10. Ač k tomu navrhovatel nemá další listinné důkazy, domnívá se, že k takovýmto manipulacím s volebními lístky došlo i u dalších seniorů v uvedeném zařízení a nejspíše i v dalších volebních okrscích. Vzhledem k naprosto minimálním rozdílům v počtu získaných hlasů mezi navrhovatelem a hnutím Nezávislí pro Prahu 10 — Hnutí pro lepší desítku má navrhovatel za to, že byla porušena ustanovení volebního zákona takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Navrhovatel dále uvedl, že má i další informace, které nasvědčují tomu, že mohlo dojít k neplatnosti volby kandidátů hnutí Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší desítku. Jak totiž vyplývá z povolebních informací, přesnost sčítání hlasů volebními komisemi v jednotlivých volebních okrscích mohla být značně ovlivněna nepřehledností hlasovacích lístků a je nutno připustit i možnost chyb při sčítání odevzdaných hlasů. Důkazem toho je dle navrhovatele článek z internetové stránky www.aktualne.cz. Podle informací uveřejněných v mediích někteří voliči dokonce obdrželi neplatné volební lístky, které jim byly měněny za platné až ve volebních místnostech. Ne všichni voliči, kteří však měli takovéto neplatné lístky k dispozici, byli na tuto skutečnost upozorněni, a tak je velice pravděpodobné, že provedli svoji volbu pomocí těchto neplatných hlasovacích lístků. K prokázání těchto tvrzení žalobce označil jako důkaz článek z internetové stránky www.novinky.cz. Navrhovatel dále uvedl, že Ing. J. K., člen volební komise ve volebním okrsku č. 10086, sdělil navrhovateli několik dalších skutečností, které nasvědčují tomu, že mohlo dojít k chybnému sčítání hlasů, a tedy k neplatnosti volby kandidátů, což dle sdělení jmenovaného potvrdila i předsedkyně volební komise uvedeného volebního okrsku. Navrhovatel k návrhu jako důkaz připojil prohlášení Ing. J. K., ve kterém jmenovaný poukazuje na jednotlivé nesrovnalosti a problémy při sčítání hlasů. Vzhledem k tomu, že pochybnosti o správném sčítání hlasů daly najevo přímo předsedkyně volebních komisí v jednotlivých okrscích, jak vyplývá ze shora uvedeného, považuje navrhovatel tuto skutečnost za velmi závažnou, neboť mohla mít značný vliv na celkový výsledek sčítání hlasů ve volbách. Úřad městské části Praha 10 navrhl, aby soud návrh na neplatnost hlasování a neplatnost volby kandidátů hnutí Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 10 konaných dne 10. 10. 2014 a 11. 10. 2014 jako nedůvodný zamítl. Ve vyjádření k věci samé uvedl, že návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování by mělo být vyhověno pouze v případě, kdy došlo závažným způsobem k porušení volebního zákona. Jak vyplývá z relevantní judikatury, právní úprava volebního soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, tedy takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování, a všechny možné vady a pochybení jsou v tomto smyslu považovány za relativní, jelikož je jejich význam třeba poměřovat s jejich konkrétním dopadem na výsledek voleb či hlasování. Pro proces hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí je tedy důležitá obecně respektovaná zásada, že výsledek hlasování odpovídá vůli voličů. Mělo by tedy platit, že rozhodnutí voličů má být změněno pouze dojde-li k takovým závadám v průběhu voleb, které způsobily nebo alespoň mohly prokazatelně způsobit, že voliči by bývali rozhodli jinak, nebylo-li by bývalo takových chyb. K tvrzení navrhovatele o předem vyplněném volebním lístku voličky – seniorky Úřad městské části Praha 10 uvedl, že písemná stížnost členů okrskové volební komise obsahuje pouze obecné informace bez uvedení konkrétních údajů týkajících se např. jména či jakékoli bližší identifikace voličky. Proto byli ještě v průběhu voleb oba stěžovatelé ve volební místnosti požádáni Mgr. K. H., vedoucí odboru občanskosprávního za přítomnosti J. B., vedoucího odboru hospodářské správy Úřadu městské části Praha 10, o doplnění stížnosti o věcné důkazy týkající se případné manipulace s hlasovacími lístky voličů - seniorů, event. o doplnění jmen stěžujících si voličů - seniorek. Stížnost však byla ze strany stěžovatelů doplněna pouze o vyjádření, že volička - seniorka měla před vlastním volebním aktem již vyplněný hlasovací lístek jinou osobou. Navíc je ve stížnosti nepřesně označen dům zvláštního užití, který členové okrskové volební komise - stěžovatelé navštívili s přenosnou volební schránkou. Ve skutečnosti se jedná o Dům spokojeného žití na adrese Sámova 5 a 7, Praha 10, nikoli o Centrum sociální ošetřovatelské pomoci, Sámova 7, Praha 10, což je příspěvková organizace zřízená Městskou částí Praha 10. Dle názoru Úřadu městské části Praha 10 navrhovatel ke svým tvrzením nepředkládá žádný relevantní důkaz o tom, že by v Domě spokojeného žití Sámova 5 a 7, Praha 10 (dále též jen „Domov") došlo k neoprávněné manipulaci s hlasovacími lístky voličů. Stěžovatelé přes skutečnost, že měli k dispozici výpis ze seznamu voličů, ve stížnosti neuvedli konkrétního voliče, u kterého k vyplnění hlasovacího lístku došlo. Rovněž tak žádný z voličů tohoto Domova si na neoprávněnou manipulaci s jeho hlasovacím lístkem či na zasahování do jeho svobodné vůle v průběhu voleb nestěžoval. V rámci prověřování informací obsažených ve stížnosti Úřad městské části Praha 10 vyzval ředitele Centra sociální ošetřovatelské pomoci a sociální pracovnice, které měly na starosti organizaci komunálních voleb, aby se k jednotlivým bodům předmětné stížnosti vyjádřili. Dále bylo prověřeno, jakým způsobem byly rozneseny hlasovací lístky voličům do Domu spokojeného žití Sámova 5 a 7. Dle vyjádření zaměstnanců Centra sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10 si zaměstnanci nejsou vědomi jakékoli manipulace s hlasovacími lístky. Nikdo z této organizace nebyl instruován, aby jakýmkoli způsobem zasahoval do průběhu voleb a do vůle jednotlivého voliče. Ředitel organizace byl v termínu od 8. října do 10. října 2014 na konferenci Asociace poskytovatelů sociálních služeb v Táboře. Zaměstnanci Centra sociální a ošetřovatelské pomoci konstatovali, že samotný systém organizace voleb v zařízení zaručuje, aby se nikdo k hlasovacím lístkům bez vědomí voliče nedostal. Navíc ze samotné stížnosti je zřejmé, že volička hlasovala v souladu se svojí svobodnou vůlí, když na nově vydaném hlasovacím lístku označila politickou stranu KDU- ČSL. O průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 10077 byl sepsán zápis ve smyslu ustanovení § 42 volebního zákona, který byl podepsán všemi členy okrskové volební komise včetně stěžovatelů D. F. aj. J.J. K tvrzení navrhovatele, že jedna z voliček - seniorek vložila do obálky hlasovací lístek přehnutý napůl a ten nemohl být v důsledku toho vložen do urny s tím, že volička měla údajně uvést, že takto složený hlasovací lístek již obdržela, Úřad městské části Praha 10 ve svém vyjádření uvedl, že roznos hlasovacích lístků do Domu spokojeného žití Sámova 5 a 7 prováděl úředník Úřadu městské části Praha 10 a současně zapisovatel okrskové volební komise Ing. Z. J.. Zapisovatelé též kompletují hlasovací lístky do obálek a vylepují štítky na obálky. Dle sdělení Ing. J. roznos hlasovacích lístků prováděl přímo do schránek voličů, hlasovací lístky byly vloženy v modrých obálkách zalepených štítkem s označením čísla okrsku a sídla volební místnosti. Lístky byly v obálkách složeny tak, jak byly složené a dodané tiskárnou a nebyly překládány. To, jak s hlasovacími lístky naloží sám volič, nemůže Úřad městské části Praha 10 ani Domov ovlivnit. Vzhledem k počtu kandidátů a velikosti hlasovacích lístků do Zastupitelstva městské části Praha 10 a Zastupitelstva hlavního města Prahy a způsobu hlasování nelze vyloučit, že se voliči snažili předem prostudovat hlasovací lístek a vyplnit jej ještě před příchodem do volební místnosti, resp. před příchodem členů komise s přenosnou volební schránkou. Úřad městské části Praha 10 dodal, že podle § 41 odst. 4 volebního zákona nemá poškození nebo přeložení hlasovacího lístku vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné údaje. Z uvedeného ustanovení tedy plyne, že i kdyby volička - seniorka vložila do přenosné volební schránky hlasovací lístek přeložený, neměla by tato skutečnost žádný vliv na jeho platnost. Z obsahu prohlášení Ing. J. K., člena okrskové volební komise ve volebním okrsku č. 10086 ze dne 22. října 2014, jehož se navrhovatel dovolává, není dle Úřadu městské části Praha 10 v první řadě vůbec zřejmé, pro jaké účely bylo toto prohlášení vydáno a kdo jeho sepsání požadoval. Toto prohlášení bylo navíc sepsáno téměř dva týdny po ukončení komunálních voleb v Městské části Praha 10. Pokud měl Ing. J. K. jako člen okrskové volební komise ve volebním okrsku č. 10086 o průběhu a výsledku hlasování v komunálních volbách jakékoli pochybnosti, mohl využít institutu zakotveného ve volebním zákoně, a vyjádřit tak zákonem předepsaným způsobem svůj názor. Ze Zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 10086 (bodu II.) však jednoznačně vyplývá, že při hlasování a zjišťování výsledku hlasování nebyly okrskové volební komisi podány stížnosti nebo oznámení. Uvedený zápis podepsali všichni členové okrskové volební komise včetně Ing. J. K.. Pokud by měl Ing. K. jakékoli pochybnosti o obsahu daného zápisu, měl právo odepřít svůj podpis zápisu, což však neučinil. Pokud jde o navrhovatelem předkládané novinové články, které mají být dle jeho názoru objektivním listinným důkazem o porušování volebního zákona, tyto nemohou být dle Úřadu městské části Praha 10 označeny jako „důkazy“ v právním slova smyslu. Aby mohla být listina označena jako důkaz, musí být možné jejím prostřednictvím prokázat určitou skutečnost. Novinové články ale žádné skutečnosti neprokazují a namísto toho obsahují pouze značné množství spekulací. Účastník tak vnímá prohlášení Ing. J. K., stejně jako zmíněné novinové články, jako tendenční a účelově sepsané právě pro účely podání návrhu. Navíc skutečnosti tam uvedené navrhovatel ničím nedokládá. Úřad městské části Praha 10 v závěru svého vyjádření poukázal na judikaturu Ústavního soudu (např. nález ze dne 29. ledna 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/2006), ze které plyne, že navrhovatel je povinen ve svém návrhu uvést rozhodující důkazy k vyvrácení presumpce platnosti hlasování a voleb, aby bylo možno dovodit objektivní příčinnou souvislost mezi volební vadou a neplatností voleb. Vyslovit neplatnost voleb lze pouze za kumulativního naplnění tří základních předpokladů, a to 1. při zjištění protizákonnosti, 2. při porušení některých ustanovení volebního zákona, 3. při zjištění příčinné souvislosti - vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidátů a konečně 4. při zjištění zásadní intenzity takové protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybnit výsledek voleb. Navrhovatel však ani částečně neprokázal, že by v souvislosti s komunálními volbami došlo k jakémukoli porušení volebního zákona. Jím tvrzené porušení volebního zákona je v rovině pouhé spekulace. Legálnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 10 nemůže být zpochybněna toliko blíže nepodloženými domněnkami navrhovatele. Další odpůrci, tj. Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku, B. Z. a M. P., podali k návrhu obsahově totožná vyjádření, v nichž k tvrzení navrhovatele, že jedna z voliček (seniorka) měla již předem vyplněný volební lístek s předvyplněnou volbou pro hnutí Nezávislí pro Prahu 10, Hnutí pro lepší desítku a dále pro kandidáta ODS R. Č., shodně uvedli, že toto tvrzení je obecné a neurčité, neidentifikuje tvrzenou voličku a není z něj zřejmé, kdo volební lístek tvrzeným způsobem vyplnil. Z tohoto tvrzení naopak vyplývá, že volba podle vůle voličky byla skutečně provedena, když tato osoba volila KDU-ČSL. Odpůrci konstatovali, že volební procedura je zákonem upravený postup, při kterém voliči svobodně a tajně dávají hlasy pro ty kandidáty, které preferují. Jedná se o jeden z nejzávažnějších prvků demokratického politického systému se značnou mírou legitimity, který lze zpochybnit pouze v případě závažného porušení volební procedury a v situaci, kdy toto porušení volební procedury vedlo k ovlivnění výsledku voleb a k volbě jiného kandidáta než toho, který by byl voliči zvolen při řádném průběhu voleb. Zasahovat do proběhlého volebního procesu je třeba co nejméně, a to pouze v těch případech, kdy je zjištěno konkrétní porušení volebního procesu, které je spojeno s ovlivněním výsledků voleb. V daném případě tomu tak není. Navrhovatel v návrhu neformuloval dostatečně konkrétní skutková tvrzení a tato nespojil s jednotlivými důkazy, na základě kterých by skutková tvrzení mohla být prokázána. Obsah návrhu je za této situace třeba označit pouze za projev obecné nespokojenosti navrhovatele s výsledkem voleb, za jejich paušální zpochybnění postrádající legitimitu a za spekulaci navrhovatele. Pokud jde o druhé dílčí tvrzení navrhovatele spočívající v tom, že snad nějaká další volička obdržela volební lístky, které byly přeloženy, rovněž toto skutkové tvrzení zůstává pouze v obecné poloze a není spojeno s žádným konkrétním důkazem, na základě kterého by bylo možno dospět k závěru potvrzujícímu toto skutkové tvrzení. Posledním skutkovým tvrzením je zpochybnění voleb na základě prohlášení člena volební komise pana K. a novinových článků. Rovněž toto skutkové tvrzení není dostatečně konkrétní. Člen volební komise pan K. pouze paušálně kritizuje průběh voleb, resp. vyjadřuje se v obecné rovině v tom smyslu, že snad při sčítání hlasů mohlo dojít k pochybení z důvodu složitosti volby, resp. složitosti obsahu hlasovacích lístků obsahujících velké množství různých dat, navíc s časovým odstupem 11 dní. Toto skutkové tvrzení rovněž není spojeno s konkrétními důkazy, na základě kterých by bylo možno dospět k jednoznačnému závěru např. o nesprávném sečtení odevzdaných hlasů. Prohlášení pana K. je třeba z procesního hlediska označit za neprokazatelnou spekulaci. Odpůrci odmítají nařčení uvedená v návrhu, že by hnutí Nezávislí pro Prahu 10, Hnutí pro lepší desítku či jeho kandidáti jakýmkoliv způsobem manipulovali s volebními lístky, hlasováním voličů či volebními výsledky. Pro informaci dodali, že paní D. F., o jejíž volební stížnost a vyjádření se návrh převážně opírá, byla do okrskové volební komise navržena právě navrhovatelem a údajně se jedná o životní partnerku jednoho z čelných členů navrhovatele. V posuzované věci vyšel soud z následně uvedené právní úpravy: Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Podle § 60 odst. 1 volebního zákona podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Podle § 60 odst. 2 volebního zákona návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Podle § 60 odst. 4 volebního zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný. Z judikatury správních soudů a Ústavního soudu vyplývá, že volební proces je založen na jeho neopakovatelnosti. Voliči se vždy rozhodují podle aktuální situace a nálady ve společnosti, jsou ovlivněni volební kampaní, k jejich rozhodování mohou přistupovat rozličné ekonomické a třeba i zahraničněpolitické události, a opakování voleb proto vždy znamená konání voleb nových, za zcela odlišných okolností, než byly ty původní. Neplatí tedy, že konáním nových, případně opakovaných voleb dojde k prověření skutečné vůle voličů, a tedy k odstranění původních pochybností. Tyto nové volby jsou totiž vždy originální a tím, že v nich zvítězí někdo jiný než ve volbách původních, totiž vůbec nemusí být potvrzeno, že původní volby byly vyhodnoceny chybně. Volební soud proto být musí při úvahách o zrušení volebního výsledku velmi zdrženlivý. Ke zrušení by měl přistoupit jen tehdy, dospěl-li k pevnému přesvědčení, že bez zjištěné nezákonnosti by s největší mírou pravděpodobnosti volby dopadly odlišně (shodně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010 č.j. Vol 67/2010 - 47). Jak konstatoval Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. Vol 82/2006 – 51 nebo č.j. Vol 67/2010 – 47). Zároveň ale Nejvyšší správní soud připustil, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. Vol 82/2006 – 51). Skutečnosti, na které v návrhu poukázal navrhovatel, v žádném případě za takovou zvlášť významnou indicii považovat nelze. Co se týče případu popisovaného ve stížnosti členů volební komise ve volebním okrsku 10077 paní D. F. a pana J. J., kteří údajně zjistili, že jedna z voliček, seniorka pobývající v Domě spokojeného žití Sámova 5 a 7, měla již předem vyplněný volební lístek, na kterém měla zaškrtnutou volbu Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší desítku a dále kandidáta Občanské demokratické strany Ing. R. Č., soud k tomu předně uvádí, že stěžovatelé ve stížnosti neuvedli konkrétní osobu voličky, u které mělo k „předvyplnění“ volebního lístku jinou osobou dojít, a ani navrhovatel neuvedl její konkrétní jméno, což celý případ anonymizuje. Bez ohledu na to lze však konstatovat, že z obsahu stížnosti (a tvrzení navrhovatele, které se o tuto stížnost opírá) není možné dovodit, kdo s volebním lístkem této voličky manipuloval. Navrhovatel sice tvrdí, že se tohoto protizákonného jednání dopustil odpůrce ad/2 jakožto jeho volební konkurent, pro toto tvrzení však nemá naprosto žádné důkazy. Z tvrzení navrhovatele zároveň plyne, že se jednalo o jediný případ takové neoprávněné manipulace s volebním lístkem, který je navrhovateli znám a který může nějakým způsobem doložit. Jak navrhovatel sám v návrhu výslovně uvedl, žádné další listinné důkazy (které by prokazovaly obdobnou manipulaci s volebními lístky u jiných voličů) k dispozici nemá. Jeho tvrzení, že k takovýmto manipulacím s volebními lístky došlo i u dalších seniorů v uvedeném zařízení a nejspíše i v dalších volebních okrscích, je tak pouhou ničím neprokázanou domněnkou, k níž soud nemůže při přezkumu zákonnosti volebního procesu a jeho výsledku přihlížet. Pokud jde o druhý případ zmíněný ve stížnosti členů okrskové volební komise ve volebním okrsku 10077 paní D. F. a pana J. J., kdy (opět nejmenovaná) volička vložila do obálky volební lístky přehnuté napůl, takže je nebylo možné vložit do volební urny, a na žádost členů volební komise, aby lístky do obálky vložila nesložené, reagovala slovy, že „jak je dostala, tak je tam dává“, soud nemohl přehlédnout, že šlo o situaci, kdy daná volička již bezprostředně hodlala volit, tj. chystala se vhodit obálku s volebním lístkem do přenosné volební urny. Z přehnutého volebního lístku v obálce při volebním aktu není možné automaticky usuzovat na to, že daná volička již takto přeložený volební lístek v obálce obdržela, neboť to by ve svém důsledku popíralo činnost voliče spočívající v úpravě hlasovacího lístku před samotnou volbou, se kterou je nevyhnutelně spojeno vyjmutí hlasovacího lístku z obálky a jeho následné vložení zpět do obálky. Jinak řečeno, vlastnímu volebnímu aktu musela předcházet úprava hlasovacího lístku spočívající v označení zvolené strany, hnutí či kandidáta, což znamená, že volička musela s volebním lístkem sama manipulovat. Proto nemohla do volební urny vhazovat volební lístek ve stavu, „v jakém ho dostala.“ I kdyby však daná volička skutečně obdržela hlasovací lístek v obálce přeložený (což odpůrce ad/1 ve svém vyjádření k návrhu popírá), nezpůsobovalo by to jeho neplatnost. Soud k tomu pro úplnost dodává, že jiná manipulace s „přeloženým“ volebním lístkem u této voličky spočívající v jeho předchozím předvyplnění jinou osobou nebyla navrhovatelem (ani stěžovateli – členy volební komise) tvrzena. Na tomto místě soud považuje za potřebné uvést, že podle Zápisu o výsledku voleb do Zastupitelstva městské části Praha 10 navrhovatel obdržel celkem 50 192 platných hlasů, zatímco odpůrce ad/2 53 590 platných hlasů. Rozdíl čítající přes 3000 hlasů je odrazem vůle voličů, který navrhovatel nemůže účinně zpochybnit poukazem na jediný doložený, avšak blíže neobjasněný případ neoprávněného „předvyplnění“ volebního lístku nejmenované voličky. Ani dedukci navrhovatele, že jiná volička obdržela v obálce přeložený hlasovací lístek, nelze z výše popsaných důvodů považovat za zvlášť významnou indicii, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o zákonnosti hlasování ve volbách či zákonnosti volby napadených kandidátů. Navíc navrhovatel ani v tomto případě netvrdí (a nedokládá), že by k tomuto jevu došlo ve více případech. Přestože se v navrhovatelem zmiňovaných případech jedná o voliče – seniory, soud nepochybuje o tom, že i tito voliči jsou způsobilí odhalit nezákonnou manipulaci s jejich hlasovacími lístky spočívající v předchozím předvyplnění jinou osobou, a že by toto nezákonné a zavrženíhodné jednání jistě vyšlo najevo, pokud by k němu došlo ve větším rozsahu. Nic takového však navrhovatel v řízení neprokázal. Zbývá dodat, že jediné dva případy „manipulace“ s hlasovacími lístky, které navrhovatel v návrhu zmínil, nemohly výsledek hlasování nikterak ovlivnit, přičemž nelze přehlédnout, že ve výsledku oba tyto případy skončily tak, že voličky ve volbách hlasovaly podle své skutečné vůle. K třetímu okruhu skutkových tvrzení navrhovatele soud uvádí, že hlasovací lístek pro volby do Zastupitelstva městské části Praha 10 konané dne 10. 10. 2014 a 11. 10. 2014, jehož jedno vyhotovení si soud vyžádal, je zcela v souladu s požadavky, které na hlasovací lístek klade ustanovení § 25 volebního zákona. Navrhovatelem tvrzenou nepřehlednost hlasovacího lístku soud nezjistil, nehledě k tomu, že ani sám navrhovatel blíže nespecifikoval, v čem jeho nepřehlednost spatřuje. Obsahem prohlášení Ing. J. K., člena volební komise ve volebním okrsku č. 10086, který byl do této komise delegován navrhovatelem, jsou pouhé spekulace jmenovaného o tom, že při sčítání hlasů mohlo dojít k pochybením v důsledku zmíněné nepřehlednosti a velikosti hlasovacích lístků, nejednotného systému jejich kontroly, kdy si každá komise sama určuje, jak bude kontrolovat a zapisovat výsledky, popř. též v důsledku únavy členů komise. K údajné nepřehlednosti hlasovacích lístků se soud již vyjádřil shora. Jejich velikost ještě neznamená, že hlasovací lístky jsou nepřehledné. Soud ověřil, že struktura i grafická úprava hlasovacího lístku je i při jeho velikosti dostatečně přehledná a nijak nebránila voličům v uplatnění jejich volebního práva. To je ostatně zřejmé i z hladkého průběhu voleb, kdy naprostá většina voličů evidentně neměla s použitím hlasovacích lístků a orientací v nich žádný problém. Ing. J. K. není dle náhledu soudu oprávněn kritizovat či dokonce zpochybňovat výsledky práce (sčítání hlasů) jiných okrskových volebních komisí než té, které byl sám členem. Ze Zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 10086 plyne, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly okrskové volební komisi podány žádné stížnosti nebo oznámení. Předmětný zápis obsahující výsledky hlasování, k nimž okrsková volební komise po sečtení hlasů dospěla, Ing. J. K. po jeho přečtení bez výhrad podepsal; svého práva odmítnout podpis zápisu a uvést důvody odmítnutí nevyužil. Byl-li přesvědčen o tom, že výsledky sčítání hlasů zachycené v zápisu o průběhu a výsledku hlasování v daném volebním okrsku neodpovídají, ať již z jakýchkoliv důvodů, skutečnosti, měl své výhrady s uvedením konkrétních důvodů uvést v zápisu, což však neučinil. Jeho dodatečné prohlášení ze dne 22. 10. 2014 proto soud považuje za krajně nevěrohodné a ryze účelové. Navrhovatelem tvrzená možnost chyb jednotlivých okrskových volebních komisí při sčítání odevzdaných hlasů je pouhou spekulací nemající reálný podklad. Navrhovatel tak žádným relevantním důkazem nezpochybnil výsledky hlasování zachycené v zápisech o průběhu a výsledku hlasování v jednotlivých volebních okrscích, které mají svůj odraz v konečném Zápisu o výsledku voleb do Zastupitelstva městské části Praha 10. Za relevantní důkaz nelze v žádném případě považovat internetové články připojené navrhovatelem k návrhu, jejichž pravdivost nelze nijak ověřit. Článek s názvem „Sčítání hlasů určitě nebylo bez chyb, říká šéfka komise“ (www.aktualne.cz) zachycuje vyjádření předsedkyně (okrskové) volební komise v Praze 1 a členky volební komise z Prahy 4, článek „Část pražských voličů dostala vadné lístky“ (www.novinky.cz) pak pojednává o volbách do pražského magistrátu. Ani jeden z nich tedy nemá žádný vztah k volbám v Praze 10. Soud uzavírá, že v souzené věci neshledal žádnou skutečnost zásadní intenzity, která by mohla vést k závěru, jenž by zpochybňoval platnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 10 konaných dne 10. 10. 2014 a 11. 10. 2014 či platnost volby navrhovatelem napadených kandidátů hnutí Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku, a proto návrh jako nedůvodný zamítl. O návrhu soud rozhodl v zákonem stanovené lhůtě dvaceti dnů běžící ode dne, kdy návrh došel soudu, a to bez nařízení jednání (§ 90 odst. 3 s.ř.s.). Ve druhém výroku tohoto usnesení soud v souladu s § 93 odst. 4 s.ř.s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení