9 C 10/2022-165

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalované: ; [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 164 916,49 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 164 916,49 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 12. 5. 2022 z této částky do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 29 040 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované částky 164 916,49 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu postupní smlouvy ze dne 15. 3. 2022, uzavřené s Ing. [jméno] [příjmení] („ Postupitel“), na základě které je žalobkyně vlastníkem pohledávky, spočívající v nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované, za období od 20. 9. 2021 do 15. 3. 2022, za bezplatné užívání pozemkou parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 2 439m2, v obci [obec], zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, jež je ve vlastnictví Ing. [anonymizováno].

2. Dle žalobkyně žalovaná bezplatně užívala ve výše uvedeném období předmětný pozemek jako veřejné prostranství ve smyslu § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], nacházející se v obvodu žalované, a to bez právního titulu. Dle údajů katastru nemovitostí má pozemek využití jiná plocha, pozemek sloužil a slouží k obecnému užití, je volně přístupný každému bez omezení. Mezi postupitelem a žalovanou nebylo v minulosti sporu o tom, že se jedná o veřejné prostranství, když dne 19. 9. 2016 postupitel a žalovaná uzavřeli Dohodu o údržbě a užívání pozemku („ Dohoda“). Postupitel prostřednictvím právního zástupce dne 1. 9. 2021 Dohodu v souladu s jejím čl. V. odst. 1 písemně vypověděl, kdy výpověď Dohody byla žalované doručena dne 2. 9. 2021. Postupitel žalovanou současně vyzval k předání pozemku dne 19. 9. 2021. Žalovaná byla také bezúspěšně vyzvána k uzavření nájemní smlouvy k předmětnému pozemku. Z těchto důvodů došlo dne 15. 3. 2022 mezi postupitelem a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky vůči žalované na zaplacení bezdůvodného obohacení, vzniklé na základě bezplatného užívání pozemku, od 20. 9. 2021 do 15. 3. 2022, čímž se žalobkyně stala vlastnicí předmětné pohledávky. Žalované bylo dne 6. 5. 2022 doručeno Oznámení o postoupení pohledávky spolu s předžalobní výzvou, kdy byla žalovaná vyzvána k uhrazení pohledávky do 11. 5. 2022.

3. K otázce rozporu s dobrými mravy žalobkyně uvedla, že žalobkyně jedná v souladu s dobrými mravy, neboť nárok existuje, jeho vznik a existenci neprovází žádné výjimečné a mimořádné okolnosti, v důsledku kterých by vznikal střet s nepřiměřenou tvrdostí zákona. S odkazem na § 2999 o.z. žalobkyně požaduje poskytnutí peněžité náhrady, která odpovídá obvyklé ceně, kdy s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2018, sp.zn. [spisová značka] poukazuje na cenovou regulaci nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce dle Cenového věstníku Ministerstva financí ČR, a to pro rok 2021 ve výši 134 Kč /m2 a pro rok 2022 ve výši 147 Kč/m2. V případě užívání pozemku žalovanou na základě nájemní smlouvy či obdobného smluvního vztahu, podléhalo by nájemné cenové regulaci za období od 20. 9. 2021 do 31. 12. 2021 výměru MF [číslo] 2021, podle kterého nájemné z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost a slouží zejména jako občanské vybavení pro veřejnou správu (tj. zeleň městská a krajinná, resp. veřejné prostranství) nacházejících se v [obec] činí 134 Kč/m2 za rok, tj. cca 0, 3671 Kč /m2 za den, kdy v roce 2021 užívala žalovaná pozemek minimálně v období od 20. 9. 2021 do 31. 12. 2021, 103 dní, činí obvyklá cena za jeho užívání částku 37, [číslo] Kč/m2, tj. 92 227,61 Kč. Za období od 1. 1. 2022 do 15. 3. 2022 by nájemné podléhalo cenové regulaci dle výměru MF [číslo] 2022, a činilo 147 Kč/m2 za rok, tj. cca 0, 4027Kč /m2 za den, za 74 dní činí obvyklá cena za jeho užívání částku 29, [číslo] Kč/m2, tj. 72 688,88 Kč Celkem tak žalobkyně požaduje částku 164 916,49 Kč.

4. Na základě výzvy soudu v usnesení ze dne 8. 8. 2022, č.j. [číslo jednací], žalovaná v podání ze dne 8. 9. 2022 navrhla zamítnutí žaloby. Pozemek byl kolaudován příslušným orgánem státní správy jako sadové úpravy ke stavbě [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a č.p [číslo], jež se nachází na pozemcích parc. [číslo] parc [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] a parc. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], obec Praha. Pozemek byl nabyt vlastníkem Ing. [anonymizováno] do vlastnictví ke dni 22. 8. 2007 na základě dobrovolné dražby provedené JUDr. [jméno] [příjmení], ze dne 22. 7. 2007 pod č.j. 514//2007. Dle žalované nesplňuje pozemek základní podmínky veřejného prostranství, neboť se jedná o sadové úpravy k výše uvedenému domu [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a č.p [číslo], který se nachází v bezprostředním sousedství tohoto pozemku. Pozemek se nachází dle územního plánu v ploše označené ZMK, zeleň městská a krajinná, což vlastníku takového pozemku umožňuje následující možnosti jeho využití. Přípustné využití: krajinná zeleň, skupinové, rozptýlené či liniové porosty dřevin i bylin, záměrně založené plochy a linie zeleně (parkové pásy), pobytové louky. Nekrytá veřejně přístupná hřiště s přírodním povrchem bez vybavenosti stavebního charakteru, dětská hřiště, drobní vodní plochy, drobná zařízení sloužící pro obsluhu sportovní funkce vodních ploch, cyklistické stezky, jezdecké stezky, pěší komunikace a prostory a komunikace účelové, drobná zahradní architektura. Podmíněné přípustné využití: Pro uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím lze umístit: parkovací a odstavné plochy. Dále lze umístit: zahradní restaurace, hvězdárny a rozhledny, záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Komunikace vozidlové, technickou infrastrukturu, stavby a zařízení pro provoz PID, a to i nad rámec potřeb dané plochy za podmínky prokázání, že zájem vyjádřený potřebou umístit dopravní a technickou infrastrukturu převažuje nad ostatními veřejnými, zájmy. Stavby a zařízení pro provoz a údržbu související s hlavním a přípustným využitím. Revitalizace vodních toků a ploch za účelem posílení přírodní a biologické funkce a přirozeného rozlivu. Přípustné využití v ostatních plochách uvnitř kategorie Krajinná a městská zeleň a Pěstební plochy-sady, zahrady a vinice, za podmínky, že s nimi posuzovaný pozemek bezprostředně sousedí. Pro podmíněně přípustné využití platí, že nedojde k znehodnocení nebo ohrožení využitelnosti dotčených pozemků. Dle žalované, ničeho vlastníku pozemku nebrání, aby pozemek užíval v souladu s územním plánem, některým z výše uvedených možných způsobů. Žalovaná doplnila, že s vlastníkem pozemku uzavřela dne 19. 9. 2016 Dohodu o údržbě a užívání pozemku č. SML [číslo], na jejímž základě žalobkyně zajišťovala pro vlastníka bezúplatnou údržbu pozemku v souladu s příslušnými právními předpisy, a to bezproblémově po dobu více jak 5 let. Do takto oboustranně vyhovujícího a bezproblémově udržovaného stavu bylo zasaženo až na základě ingerence právního zástupce žalobkyně, resp. právního zástupce samotného vlastníka, v důsledku čehož vlastník uvedenou dohodu bez jakéhokoliv důvodu jednostranně ukončil, a to svojí výpovědí ze dne 1. 9. 2021, kdy na základě ukončení dohody došlo k předání pozemku skrze předávací protokol ze dne 19. 10. 2021. Na základě Smlouvy o postoupení nároku a spolupráci ze dne 15. 3. 2022 se vlastník rozhodl postoupit ve smlouvě specifikovanou pohledávku na žalobkyni. Za účelem zjištění pohnutek a motivace vlastníka, které ho vedli po bezproblémovém průběhu plnění dohody k bezdůvodnému ukončení dohody a k vymáhání plnění po žalované více jak 13 let po nabytí vlastnického práva k pozemku, navrhla žalovaná výslech Ing. [anonymizováno]. Žalovaná dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2019 vydaného v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], kdy s ohledem na právní větu rozhodnutí a ohledně problematiky veřejného prostranství a veřejných účelových komunikacích, s přihlédnutím k tomu, že vlastník nabyl, vlastnické právo k pozemku již v roce 2007 (viz potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby č.j. 514/2007 ze dne 29. 8. 2007), a od té doby vlastník konkludentně po dobu více jak 13 let umožnil užívání pozemku bez jakéhokoliv omezení, tak jím byl dán konkludentní souhlas se způsobem tohoto užívání pozemku, kdy na základě toho tak vlastníkovi nemohl vzniknout jakýkoliv nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované, jakožto náhrady za jeho užívání širokou veřejností, které by mohl jako pohledávku postoupit smlouvou na žalobkyni. Z opatrnosti žalovaná doplnila, že na základě všech popsaných skutečností se v případě vlastníka, resp. žalobkyně a jejich stejného právního zástupce, jedná o jednání v rozporu s dobrými mravy, kdy k tomu žalována odkázala na obdobně uplatněný nárok proti žalované v rámci řízení, vedeného pod sp. zn. [spisová značka], kdy byla žaloba zamítnuta pro rozpor s dobrými mravy. K výši požadovaného bezdůvodného obohacení žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. [spisová značka], který v obdobné věci odkazuje na konstantní judikaturu ve věci určení výše bezdůvodného obohacení získaného užíváním cizí nemovitosti, a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 1. 2013 sp. zn. [spisová značka].

5. Ve věci bylo podepsaným soudem nařízeno ústní jednání na den 15. 2. 2023, kdy strany setrvaly na svých stanoviscích a smírné řešení sporu tak nebylo možné.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Ing. [anonymizováno] je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 2 439m2, v obci [obec] (Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha), a to na základě provedené veřejné dobrovolné dražby [číslo] 2007, dne 22. 8. 2007, jejímž předmětem byl Pozemek parc. [číslo] zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na čísle listu vlastnictví 458 pro obec Praha a [katastrální uzemí], jehož bývalým vlastníkem byly: [obec] energetické závody, státní podnik„ v likvidaci“ (listinou: Zaslání potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby od JUDr. [příjmení] ze dne 30. 8. 2007, zaslané Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Praha, Potvrzením o nabytí vlastnictví k předmětu dražby – č.j. 514/2007; Prohlášením pravosti podpisu, Dokladem o úhradě ceny dosažené vydražením z 29. 8. 2007).

8. Pro [právnická osoba] ředitelství výstavby [anonymizováno] – účelová organizace bylo dne 4. 7. 1977 vydáno kolaudační rozhodnutí ze dne 4. 7. 1977, kdy byla povolena k trvalému užívání stavba 65 bytových jednotek [obec a číslo] – [část obce], [ulice] ode dne 17. 5. 1977, jednalo se o objekt [číslo] – k těmto bytovým objektům patří vybavenost, a to 1) kryté stání – terasa; 2) terénní úpravy, komunikace, chodníky; 3) opěrné zdi; 4) veřejné osvětlení; 5) trafostanice TS [číslo]; 6) kabely 22 kV; 7) kabely 1 kV; 8) sadové úpravy; 9) letní vodovod; 10) napojení drenáží na kanalizaci. (Kolaudačním rozhodnutí ze dne 4. 7. 1977).

9. Geometrický plán - Zastavovací plán [anonymizováno] II. Bytové jednotky [obec a číslo] – [část obce] – legenda – značky pro: dětská hřiště, klepadla, popelnice, podzemní hydrant, přípojky, včetně připojeného grafického znázornění celého komplexu (Zastavovacím plánem, grafickým znázorněním na čl. 130 spisu).

10. Územním plánem hlavního města Prahy, k.ú. [část obce] je pozemek parc. [číslo] veden jako ZMK (Výkresem územního plánu katastru [část obce]).

11. Fotografickým snímkem příslušného pozemku, zachycujícím část, kdy se ulice [ulice] napojuje na ulici Pražskou (s porovnání s fotografiemi z webu [webová adresa] a aplikace Streetview), kdy je zachycen čelní pohled na bytové domy, které stojí v zákrytu vzrostlých stromů, kdy snímky na č.l. 66-67 je zachycena situace okolí předmětného pozemku, včetně zachycení vegetace vzrostlé stromy a travnatý povrch pozemku a chodník. (Snímky na čl. 66-67).

12. Z ortofotomapy situace u [anonymizováno] náměstí, kde je zřejmý pohled shora na bytové domy přiléhající k předmětnému pozemku a uspořádání situace na místě jako celek; je zřejmé, že domy jsou funkčně napojeny z pohledu [ulice], kdy je vedena komunikace, kterou se zajíždí do garážových stání pro předmětné bytové domy a dále je zřejmé napojení bytového komplexu na okolní prostranství ([příjmení] snímkem na čl. 67p).

13. Záběry na prostor [anonymizováno] náměstí, kde [ulice] ulice navazuje na ulici Pražskou, je zřejmý charakter pozemku, kdy nejsou zřejmé jeho hranice, je zřejmé jeho umístění k bytovým domům, komunikaci, způsobu užívání, kdy se jedná o zatravněnou plochu na které jsou jednotlivé vzrostlé stromy, a stopy po původních prvcích občanské vybavenosti, která byla projektována v celku s původním bytovým komplexem a úpravy jeho okolí pro bytové domy), je zřejmý způsob údržby pozemku, travnaté plochy se stromy (služba StreetView v rámci serveru [webová adresa] na č.l. 86-88 spisu). 14. [obec] energetické závody, státní podnik v podání ze dne 27. 7. 1999 informoval Magistrát hl. m. Prahy o majetkoprávním řešení mimo jiné pozemku parc. [číslo] o výměře 2437m2„ ostatní plocha – zeleň“ slouží veřejnému zájmu a měly být rovněž ve vlastnictví obce [anonymizováno] (podáním [obec] energetické závody, státní podnik v podání ze dne 27. 7. 1999). 15. [ulice] správa komunikací v podání ze dne 22. 12. 1998 adresované [obec] energetické závody, státní podnik, ohledně pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] uvedla, že komunikace na výše uvedeném pozemku je ve správě [anonymizováno] hl. m. [obec]. Pozemek by měl být ve vlastnictví obce [anonymizováno] a v naší správě. O majetkoprávní vypořádání pozemku, zastavěného veřejnou komunikací, si požádejte obec [anonymizováno] prostřednictvím Magistrátu – odbor obecního majetku.“ (podáním ze dne 22. 12. 1998).

16. Grafickým znázornění situace [anonymizováno] náměstí, zachycuje pravou část předmětného pozemku nad [anonymizováno] náměstím, kde je zachycena částečně budova [adresa] (grafickým plánkem na čl. 103). 17. „ Státní statek hl. m. [obec] souhlasil s převodem pozemků v [část obce], č.kat. 260, 261, 262 a [číslo] nám. a nemovitostí na nich se nacházejících na Energoinvest [obec a číslo], [ulice a číslo] za účelem zahájení demoličních prací stávajících objektů a zahájení přípravných prací pro stavbu obytných domů [anonymizováno] na shora uvedených pozemcích.“ (souhlasem s převodem pozemků v [část obce] ze dne 1. 12. 1971).

18. Následně byla uzavřena Dohoda mezi zástupci Státního statku hl. m. [obec] a Energoinvestem, ředitelství výstavby [anonymizováno], kdy byly dohodnuty podmínky převodu předmětných pozemků (i pozemeku č. kat. 263 k.ú. [část obce]) za účelem bytové výstavby (Opis zápisu o dohodě mezi zástupci Státního statku hl. m. [obec] a Energoinvestem, ředitelství výstavby [anonymizováno] z 14. 12. 1971).

19. Následně probíhala komunikace ohledně přípravných stavebních prací mezi Energoinvestem a Odborem výstavby Národního výboru hlavního města Prahy (podání z 29. 9. 1971, 14. 1. 1972, 13. 4. 1972).

20. Mezi Pražskými komunikacemi, technická správa komunikací a Energoinvestem, bylo v podání ze dne 11.02.1972, ve věci parcely č.kat. 261 a [číslo] v k.ú. [část obce] uvedeno:„ …sdělujeme, že po skončení komunikačních úprav převedeme do Vaší správy parcelu č.kat. 261 v k.ú. [část obce]. Pokud jde o vstup na část parcely č.kat. [číslo] v k.ú. [část obce] (část pouze mezi č.kat. 255 a 261), nemůžeme Vaší žádosti vyhovět, a to z důvodu, že tento pozemek v současné době je používán pro odkládku stavebního materiálu …“ (Podání ze dne 11. 2. 1972). Další podmínky pro vstup na pozemky parc. [číslo] byly stanoveny v podání ze dne 15. 5. 1972 (Podáním ze dne 15. 5. 1972). 21. [příjmení] smlouvou mezi Státním statkem hl. m. [obec] a Energoinvestem [obec a číslo] – ze dne 1. 12. 1971 byla převedena správa/vlastnictví pozemku k.ú. [část obce] č.kat. 263 [adresa] výměra 54 a 46 m2 (…) … za částku 1 450 000 Kč ([příjmení] smlouvou ze dne 1. 12. 1971).

22. Dodatkem k hospodářské smlouvě o převodu komplexu nemovitostí u [adresa] [část obce] z 28. 12. 1971 byly dojednány podmínky spolupráce při výstavbě bytového komplexu - jsou tam ještě domlouvány nějaké podmínky (Dodatkem k hospodářské smlouvě o převodu komplexu nemovitostí u [adresa] [část obce] z 28. 12. 1971). 23. [příjmení] smlouvou mezi Národním výborem hl. m. [obec] a Energoinvestem byla převedena správa pozemku č.kat. 264 v k.ú. [část obce] (opisem [příjmení] smlouvy č. OV [číslo]).

24. Obvodní úřadu v [obec a číslo] povolil a následně zkolaudoval plynovou přípojku a kotelnu pro 65 bytových jednotek v domě [adresa] v [obec a číslo] (Stavebním povolením z 24. 4. 1992 a kolaudačním rozhodnutím ze dne 21. 12. 1992, grafickou legendou).

25. Rozhodnutím Útvaru hlavního architekta hl. m. [obec] byly stanoveny podmínky pro stavbu plynovodní přípojky na pozemcích k.ú. [část obce] při ulicích [ulice] a [ulice] v [obec a číslo] (rozhodnutí o umístění stavby – stavba STL plynovodní přípojky – podání z 21. 11. 1991, včetně grafické legendy; grafickým plánem část C).

26. Dne 6. 9. 1971 byl vypracován geometrický plán na vyznačení parcel [číslo] (Geometrickým plánem).

27. Geodetickou kanceláří [příjmení] & [právnická osoba] byl vypracován Geometrický plán č. 1928 [číslo] pro vyznačení budovy, s razítkem Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] grafické části, kdy na pozemku parc. [číslo] není postavena žádná budova, je zřejmé, jak je situován, vytyčení souřadnic (Geometrickým plánem, grafickou částí s datem 13. 5. 2005).

28. Geometrický plán - Zastavovací plán [anonymizováno] II. Bytové jednotky [obec a číslo] – [část obce] – legenda – značky pro: dětská hřiště, klepadla, popelnice, podzemní hydrant, přípojky, včetně připojeného grafického znázornění celého komplexu (Zastavovacím plánem, grafickým znázorněním na čl. 130 spisu).

29. Dne 19. 9. 2016 Ing. [anonymizováno] uzavřel s žalovanou Dohodu o údržbě a užívání pozemku: …majitel je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] … [název žalované] s respektem k vlastnickým právům majitele, možnostem zástavby a s ohledem na umístění pozemku se s majitelem shodla, že je pozemek v současné době využíván jako veřejné prostranství sloužící k oddechu a službám spojeným s užíváním pozemku. Obě smluvní strany, v zájmu řešit potenciální neshody smírně, deklarují společný zájem na řešení současného užívání pozemku. Majitel prohlašuje, že po dobu uvedenou v čl. V. Dohody - kdy byla uzavřena na dobu určitou dvou let ode dne nabytí účinnosti - strpí bezúplatné užívání jako veřejného prostranství. MČ [obec a číslo] na svůj náklad zajistí na dobu uvedenou v čl. 5 běžnou údržbu pozemku (sekání trávy a úklid listí na pozemcích). Výše uvedenou údržbu bude provádět k tomu odborně způsobilá třetí osoba, kterou na své náklady zajistí MČ [obec a číslo]. Majitel prohlašuje, že po dobu uvedenou v čl. V. nebude činit právní úkony, které by mohly vést k vydání rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, který by v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. povoloval umístění stavby na pozemku. MČ [obec a číslo] prohlašuje, že … bude přistupovat s péčí řádného hospodáře … Platnost této dohody se automaticky prodlouží o další rok, pokud některá ze smluvních stran Dohodu nevypoví písemně před koncem platnosti této Dohody“ Podepsáno 19. 9. 2016 (Dohodou o údržbě a užívání pozemku č. SML [číslo]).

30. Ing. [anonymizováno] vypověděl Dohodu o údržbě a užívání pozemku z 19. 9. 2016, současně s Výzvou k uzavření nájemní smlouvy, a to podáním ze dne 1. 9. 2021, které bylo žalované doručeno dne 2. 9. 2021 (Výpovědí ze dne 1. 9. 2021, včetně doručenky datové zprávy). Dne 19. 10. 2021 [název žalované] předala Ing. [jméno] [příjmení] předmětný pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce] (Předávací protokol z 19. 10. 2021).

31. Dne 15. 3. 2022 byla uzavřena Smlouva o postoupení nároku a spolupráci mezi vlastníkem Ing. [jméno] [příjmení] a žalobkyní [právnická osoba], kdy„ Účelem smlouvy je úplatné postoupení nároku specifikovaného níže v této Smlouvě … Postupitel prohlašuje, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] … z tohoto titulu má Postupitel za Městskou část [obec a číslo] nárok – pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť uvedená městská část užívala pozemek v období od 20. 9. 2021 do 15. 3. 2022 jako veřejné prostranství bez právního důvodu. Předmětem postoupení této smlouvy je pohledávka – nárok Postupitele na zaplacení bezdůvodného obohacení za období 20. 9. 2021 do 15. 3. 2022“ (Postupní smlouvou ze dne 15. 3. 2022).

32. Příloha [číslo] Dohoda o úplatě za postoupení pohledávky z 16. 3. 2022, Cena za postoupení pohledávky:„ Smluvní strany sjednaly kupní cenu, jež náleží Postupiteli za postoupení pohledávky, a to ve výši 75 % z vymoženého nároku z jistiny pohledávky. Postupník je povinen Postupiteli uhradit úplatu za postoupení pohledávky ve výši uvedené výše do 30 dnů ode dne, kdy bude z jeho strany uplatněný nárok vymožen“. (Přílohou [číslo] Postupní smlouvy).

33. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky v podání ze dne 6. 5. 2022 a vyzvala žalovanou k úhradě částky 164 916,49 Kč do 3 dnů od doručení výzvy (Oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k úhradě dluhu ve výši 164 916,49 Kč ze dne 6. 5. 2022, včetně dodejka datové zprávy).

34. Maximální nájemné pro lokalitu [obec] pro rok 2021 činí 134 Kč/m2/rok – (Cenový věstník Ministerstva financí z 8. 12. 2020 – Výměr, kterým byl vydán seznam zboží s regulovanými cenami, strana 2).

35. Maximální nájemné pro lokalitu [obec] pro rok 2022 činí 147 Kč/m2/rok (Cenový věstník Ministerstva financí z 6. 12. 2021 - Výměr, kterým byl vydán seznam zboží s regulovanými cenami, strana 2).

36. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze dne 15. 3. 2022, na jejímž základě žalobkyně vlastní pohledávku za žalovanou ve výši žalované částky, z titulu bezplatného užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], který vlastní Ing. [anonymizováno] (LV [číslo]), v období od 20. 9. 2021 do 15. 3. 2022, když 19. 10. 2021 předala žalovaná předmětný pozemek jejímu vlastníkovi Ing. [anonymizováno] (předávacím protokolem), který vypověděl Dohodu o údržbě a užívání pozemku, kterou s žalovanou uzavřel dne 19.09.2016, a kterou strpěl bezplatné užívání pozemku jako veřejného prostranství a žalovaná na svůj náklad zajišťovala jeho údržbu. Ve výpovědi ze dne 1. 9. 2021 vyzval vlastník pozemku žalovanou k předání dne 19. 9. 2021 (výpovědí). [příjmení] pozemek sám nijak nevyužívá (tvrzení žalobkyně), nebylo prokázáno, že by za jeho užívání vybíral poplatky, staral se o něj. Pozemek měl omezení dle Územního plánu již v době, kdy jej vlastník vydražil, jednalo se o sadové úpravy příslušející k bytovému komplexu [anonymizováno] (kolaudační rozhodnutí, ÚP).

37. Dle ust. § 34 zákona o obcích, veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

38. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR není-li v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen zčásti pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]).

40. Předmětný pozemek byl původně součástí bytového komplexu vystavěného na základě a v souladu se Zastavovacím plánem [anonymizováno] II. Bytové jednotky [obec a číslo] – [část obce], kdy v souladu s kolaudačním rozhodnutím ze dne 4. 7. 1977, byla povolena k trvalému užívání stavba 65 bytových jednotek [obec a číslo] – [část obce], [ulice] ode dne 17. 5. 1977, (objekt [číslo] s vybaveností: kryté stání – terasa; terénní úpravy, komunikace, chodníky;.. (..) .. sadové úpravy; (Kolaudačním rozhodnutí ze dne 4. 7. 1977, rozhodnutími vztahujícími se k výstavbě funkčního celku bytových domů [anonymizováno], včetně infrastruktury, a následné komunikace příslušných organizací za účelem správy pozemků). Celý vystavěný komplex bytových domů je obklopen sadovými úpravami, které byly navrženy v rámci projektu a slouží obyvatelům bytových domů [anonymizováno], kdy bytové domy jsou přístupny z ulice [ulice] – charakterem pozemní komunikace z ulice [ulice] a před bytovými domy směrem k [anonymizováno] náměstí je zeleň, původní sadová úprava, kdy původní občanská vybavenost (dle Zastavovacího plánu [anonymizováno] II. Bytové jednotky [obec a číslo] – [část obce]) je již nefunkční (klepadla, pískoviště). Ve spojení s geometrickým plánem č. 1928 [číslo] a Výkresem Územního plánu na čl. 143 p.v. je zřejmé, že předmětný pozemek parc. [číslo] se rozkládá v této oblasti, tedy před bytovými domy ve směru k [anonymizováno] náměstí. Dle Územního plánu je typově pozemek v ploše ZMK – zeleň městská a krajinná. (Fotografické snímky příslušného pozemku, situace u [anonymizováno] náměstí, napojení ulic [ulice] a [ulice], [ulice] – letecký náhled situace Google Streetview). Z fotografických náhledů zachycující [ulice] je soud názoru, že se jedná o trojúhelník, kde se stýká souběh ulic [ulice], [ulice] a ul. [ulice], kdy vzniklý trojúhelník je zatravněn, vyskytují se na něm jednotky vzrostlých stromů, slouží pro parkování vozidel, ale jinak není prostorem, kde by se mohli shromažďovat lidé například pro oddych, nebo konat kulturní či obdobné akce (např. trh), kde by se realizoval občanský život, nýbrž se jedná o zatravněný prostor ostrůvku mezi vedoucími pozemními komunikacemi. Tedy název náměstí soud v tomto konkrétním případě shledává jako zavádějící, neb se spíše jedná o dopravní křižovatku, kde probíhá silniční doprava. Co se týká uvedených zatravněných ploch na pozemku parc. [číslo] soud uvádí, že vlastník pozemku žádným způsobem pozemek sám nevyužívá, nedává navenek najevo, že se jedná o pozemek v jeho vlastnictví, nejsou zřejmé na pohled jeho hranice.

41. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] může sloužit obyvatelům bytových domů (původně Bytové domy [anonymizováno]) k přístupu do jejich nemovitosti, kdy jiné osoby nemají důvod na pozemek vstupovat, když tento nenabízí žádné vyžití. Dle názoru soudu není možné, aby každá volná zelená plocha byla chápána jako veřejné prostranství. Veřejným prostranstvím je prostor, který splňuje zákonné znaky veřejného prostranství, které jsou definovány v § 34 zák. č. 128/200 Sb., o obcích, resp. v § 14b zák. č. 131/2000 Sb. o hlavním městě [obec]. Musí to být prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání. Přestože je Pozemek teoreticky přístupný každému, žádní jiní obyvatelé Městské části [obec a číslo] Pozemek nevyužívají, nemají k tomu žádný důvod, neboť pozemek jako zatravněná plocha mezi bytovým domem a přilehlou komunikací neslouží k žádnému veřejně obecnému účelu. Dle názoru soudu je ve věci přiléhavé rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.10.2014, sp.zn. [spisová značka], kdy předmětný pozemek je pozemkem v obci, jež je přístupný každému, neboť jeho vlastník neusiluje o zamezení vstupu třetích osob na něj, avšak jenž nikterak neslouží k uspokojování obecných potřeb a jehož vlastníku je ponechána na úvaze volba způsobu jeho využití (vlastník může užít pozemek v souladu s územním plánem), aniž by bylo trváno na užívání pozemku jako veřejného prostranství. Ztotožnění veřejného prostranství ve smyslu § 34 zák.č. 128/2000 Sb. s pozemkem v obci, jehož přístupnost veřejnosti je dána pouze tím, že jeho vlastník nebrání procházejícím ve vstupu na pozemek, by odporovalo zmiňovanému ustanovení vyjadřujícímu význam určenosti pozemku pro potřeby občanů obce i logice věci, jež si žádá, aby přístupný každému bez omezení byl pozemek, u nějž je to významné z hlediska života v obci a nikoliv, aby jakýkoliv volně přístupný pozemek byl pokládán za důležitý pro život v obci, a jako takový zařazen do kategorie veřejného prostranství. Tato úvaha by měla nalézt svůj odraz i při posuzování otázky vzniku bezdůvodného obohacení užíváním cizího pozemku na straně obce.

42. Soud proto při jednání poučil žalobkyni dle 118a odst. 3 o.s.ř. ve vztahu k žalobkyni – nechť žalobkyně označí důkazy, že předmětný pozemek par. [číslo] v k.ú. [část obce] je významný z hlediska zajištění života v obci a je pokládán za důležitý pro život v obci, jinak ve věci neunese povinnost důkazní ke svému tvrzení, že se jedná o veřejné prostranství. Po tomto poučení právní zástupce žalobkyně navrhl k důkazu zpracování znaleckého posudku, případně odborného vyjádření znalce z oboru územní plánování, resp. městské inženýrství, za účelem zodpovězení otázky, zda se jedná o veřejné prostranství, sběrný videozáznam, jakým způsobem je pozemek občany využíván, a to několika hodinového záznamu z několika dnů, který by byl zrychlen a sestříhán, aby bylo možno vidět významný ruch na pozemku v řádech dnů, aby bylo prokázáno, že přes pozemek se pohybují lidé, a dále navrhl provedení místního šetření soudem.

43. Soud zamítl důkazní návrhy žalobkyně, neboť posouzení pozemku, jakožto veřejného prostranství je otázkou právního hodnocením, kdy znalec se má pouze vyjádřit z hlediska své odbornosti, dále ke sběrnému videozáznamu z místa na pozemku, zachycujícím ruch, soud uzavřel, že rozhodným obdobím pro záběry by eventuálně byly záběry z období, za jaké je nárok požadován, a tento důkaz, stejně jako znalecký posudek není s to prokázat a přinést relevantní informace o tom, že tento pozemek je z hlediska zajištění života v obci a pro život v obci důležitým, resp. prokázat užívání ve smyslu funkčního významu pro žalovanou ve smyslu závěrů vyslovených v rozhodnutí sp.zn. [spisová značka], a ohledně místního šetření soud uzavřel, že situace a okolí předmětného pozemku zcela jasně vyplývají z fotografií založených ve spise, ortofotomap a služba StreetView v rámci serveru [webová adresa], kdy soud situaci na místě samém shlédl i v jednací síni právě přes systém [webová adresa] a charakter pozemku jasně popsal výše. Z těchto důvodů soud důkazní návrhy žalobkyně neprovedl, když na žalobkyni bylo, aby soudu označila důkaz, že pozemek má pro život v obci nějaký význam, což tyto důkazy nebyly s to prokázat, když právě jen pozemek významný z hlediska zajištění života v obci má být zařazen do kategorie veřejného prostranství. Soudy se tak mají zabývat funkčním významem posuzovaného pozemku pro obec, kdy v usnesení ze dne 07.10.2014, sp.zn. [spisová značka] Nejvyšší soud konstatoval výhradě deklaratorní význam vyhlášky o místním poplatku a zabýval se pozemkem, jež z pohledu územního plánu obce měl také omezené využití. Své závěry Nejvyšší soud také stvrdil v rozsudku ze dne 01.08.2017, pod sp. zn. [spisová značka] a v usnesení ze dne 10.04.2019 pod sp.zn. [spisová značka], kdy je zdůrazňován faktický význam a užívání posuzovaných pozemků.

44. S ohledem na hospodárnost vedení řízení soud zamítl důkazní návrh žalované svědeckou výpovědí vlastníka nemovitosti Ing. [anonymizováno] a znaleckým posudkem za účelem stanovení ceny obvyklé, neboť soud má za to, že motivace, proč vlastník přistoupil k ukončení závazku s žalovanou formulovaným v Dohodě a ke krokům následným, je zcela v jeho dikci, jakožto vlastníka. Co se týká znaleckého posudku na stanovení ceny obvyklé, v této fázi řízení by byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a je důkazem nadbytečným.

45. Soud tak uzavřel, že u předmětného pozemku nelze učinit závěr, že je ex lege veřejným prostranstvím, neboť je naplněn pouze znak existence určitého prostoru, který je přístupný každému bez omezení, avšak chybí existence určitého veřejně prospěšného účelu, k němuž veřejné prostranství slouží. Souhlas vlastníky s využitím jeho pozemku jako veřejné prostranství zanikl ukončením Dohody, kterou po letech fungování vypověděl, kdy toto jednání soud nehodnotí jako v rozporu s dobrými mravy, nýbrž jako plný výkon jeho vlastnického práva, které je vlastníku zaručeno čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, avšak pokud žalobkyně nárokuje finanční náhradu po žalované, soud by tento nárok přiznal, pokud by majetkový prospěch obce, ne jejímž území se dotčené veřejné prostranství nachází, by bylo možné spatřovat v tom, že prostřednictvím onoho veřejného statku dochází k uspokojování potřeb občanů, k jejichž saturaci by bylo jinak nutné opatřit jiné odpovídající nemovitosti (formou nájmu, koupě) což by si vyžádalo vynaložení prostředků z obecního rozpočtu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2009, sp.zn. [spisová značka]). Tímto se soud opět vrací k charakteru a funkčnosti využití pozemku, který krom zelené plochy a zpevněné části nenabízí pro život obce ničeho, a až případě, kdy jeho vlastník v souladu s územním plánem pozemek zhodnotí a nabídne takto k využití občanům obce (například veřejně přístupné dětské hřiště, záměrně založené plochy a linie zeleně (parkové pásy), lze uvažovat o možném nároku. Situace, kdy vlastník zatravněného pozemku obvodu městské části [obec a číslo] bude požadovat finanční náhradu po obci, že jeho pozemek je volně přístupný, ač občanské vybavenosti ničeho nepřináší, není dle názoru soudu možná a udržitelná, a bez této přidané hodnoty, považuje soud takto uplatněný nárok žalobkyní současně v rozporu s dobrými mravy.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Podepsanému soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná je malou městskou částí, čítající cca 30 000 obyvatel, bez právního oddělení, disponující pouze třemi právníky; současně považovala projednávanou věc za složitou, s níž souvisí obsáhlá judikatura, kdy soudy v obdobných věcech rozhodují různě. V souzené věci jde o složitý právní spor, který nespadá do běžné agendy žalované, řešily se zde otázky charakteru sporného pozemku. Zároveň soud přihlédl k tomu, že žalovaná je malou městskou částí, čítající cca 31 000 obyvatel (čerpáno z wikipedie), tedy velikostí srovnatelná s menším okresním městem. Za této situace je zřejmé, že nemá dostatečné materiální a personální vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla v tomto sporu schopna sama kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy. Náklady na právní zastoupení advokátem tudíž soud považuje za potřebné k účelnému bránění práva.

47. Náklady žalované se sestávají z nákladů zastoupení advokátem ve výši 29 040 Kč sestávající z odměny za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření k žalobě ze dne 8. 9. 2022, účast u jednání dne 15. 2. 2023) po 7 700 Kč dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. též částka ve výši 5 040 Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalované povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; tj. náklady řízení žalované celkem činí částku 29 040 Kč Lhůta k plnění uvedená ve výroku soudu vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., místo k plnění soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř.