9 C 100/2024 - 55

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] pro náhradu škody 22 982 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že [Anonymizováno] bylo s žalovanou vedeno správní řízení v návaznosti na havárii skladu č. [hodnota] a skladu č. [hodnota] pro podezření z nesplnění povinnosti žalobkyně podat návrh na zařazení těchto a souvisejících objektů do skupiny A či B podle zákona o prevenci závažných havárií. Žalobkyni byla rozhodnutím [Anonymizováno] kraje ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], uložena pokuta [částka] a povinnost k náhradě nákladů řízení [částka]. Následné odvolání žalobkyně bylo zamítnuto Ministerstvem životního prostředí rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Na základě správní žaloby Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] rozhodnutí odvolacího správního orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací správní orgán, vázán rozsudkem správního soudu, rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil a řízení zastavil rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. Žalobkyně se žalobou domáhá škody, která jí v souvislosti s tímto správním řízení vznikla, a která spočívá v nákladech vynaložených na právní zastoupení advokátem včetně cestovného, zmeškaného času a náhrady DPH ve výši [částka]. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované výzvou ze dne [datum] doručenou jí dne [datum]. Žalovaná nicméně výzvu v šestiměsíční lhůtě nevyřídila a od [datum] tak žalobkyni náleží i zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že na uplatněný nárok odpověděla přípisem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], ve kterým nárok posoudila jako nedůvodný, přičemž na tomto názoru setrvává i ve vztahu k podané žalobě. Správní řád jednak nestanoví ve správní řízení povinnost zastoupení a výdaje na právní zastoupení tedy nejsou výdaji účelně vynaloženými. Správní řízení s žalobkyní bylo navíc vedeno na základě mimořádných událostí spočívajících v požáru a výbuchu skladů v areálů [právnická osoba]., kde žalobkyně provozovala objekty skladů. Správní orgány se dle žalované velmi podrobně zabývaly charakterem objektů a správně dospěly k názoru, že žalobkyně byla povinna předložit krajskému úřadu návrh na zařazení těchto objektů do příslušné skupiny podle zákona o prevenci závažných havárií. Správní soud napadené rozhodnutí zrušil pro nenaplnění skutkové věty, tj. z důvodu vady výroku, přičemž následně bylo třeba řízení zastavit pro uplynutí prekluzivní lhůty pro uložení pokuty za přestupek. V daném případě dle žalované nelze hovořit o nezákonnosti správního rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., jelikož správní rozhodnutí nebylo zrušeno správním soudem pro nezákonnost. Nadto žalovaná uvedla, že žalobkyně obdobný nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ve výši [částka] uplatňuje i po Ministerstvu [Anonymizováno] a Ministerstvu [Anonymizováno] žalobou ze dne [datum] a je možné, že se uplatněné nároky překrývají. [právnická osoba] provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

4. Dne [datum] bylo žalobkyni se strany [Anonymizováno] oznámeno zahájení řízení o uložení sankce za správní delikt podle § 36 odst. 2 písm. c) zákona o prevenci závažných havárií, kterého se měla dopustil nepodáním návrhu na zařazení objektů č. [hodnota], [Anonymizováno] v prostoru areálu [právnická osoba] výzbroje a munice [adresa] do skupiny A či B podle uvedeného zákona; žalobkyni byla určena lhůta k vyjádření 7 dnů od doručení usnesení (oznámení o zahájení řízení o uložení sankce za správní delikt ze dne [datum], čj. [Anonymizováno]).

5. Právní zástupce žalobkyně správnímu orgánu zaslal plnou moc spojenou s žádostí o nahlédnutí do spisu (podání ze dne [datum] s dodejkou do datové schránky z téhož dne číslo A 2385 2015[Anonymizováno] a provedl nahlížení do spisu dne [datum] při kterém požádal správní orgán o prodloužení lhůty k vyjádření (záznam o nahlédnutí do spisu ze dne [datum] pod číslem [hodnota] správního spisu). Této žádosti správní orgán vyhověl (usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum]) a právní zástupce žalobkyně zaslal správnímu orgánu vyjádření ve věci ze dne [datum] (vyjádření ze dne [datum] pod číslem [hodnota] správního spisu). Následně proběhlo v rámci správního řízení ústní projednání věci dne [datum] za účasti právního zástupce žalobkyně, při kterém se seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí (protokol o ústním jednání ze dne [datum] pod číslem [hodnota] správního spisu).

6. Právní zástupce žalobkyně ve věci rovněž podal k [Anonymizováno] žádosti o zahájení řízení o určení právního vztahu k předmětným objektům skladů, které se týkaly určení, že příslušné sklady jsou vojenskými objekty s odůvodněním, že se jedná o rozhodující předběžnou otázku z hlediska dokazování v řízení o uložení správního deliktu (žádosti o zahájení řízení o určení právního vztahu ze dne [datum] k objektu [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [právnická osoba], [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod číslem [hodnota] správního spisu; potvrzení e-podatelny ze dne [datum] o podání jednotlivých žádostí; průvodní emaily právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] přiložené k jednotlivým žádostem o určení právního vztahu). V návaznosti na to bylo řízení před Krajským úřadem [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum], čj. [Anonymizováno] do vyřešení této předběžné otázky přerušeno. V řízení bylo pokračováno na základě vyrozumění o pokračování v řízení ze dne [datum] a žalobkyni bylo správním orgánem znovu umožněno vyjádřit se k podkladům pro vydání správního rozhodnutí.

7. Žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce vyjádřila, že doposud trvají důvody přerušení řízení, jelikož dosud nejsou známa rozhodnutí o žádostech o zahájení řízení o určení právního vztahu vedená před Ministerstvem [Anonymizováno] (vyjádření žalobkyně ze dne [datum] pod číslem [hodnota] správního spisu).

8. Poté právní zástupce žalobkyně zaslal správnímu orgánu vyjádření, ve kterém se ohrazuje proti pokračování řízení s tím, že ještě od Ministerstva [Anonymizováno] neobdržel rozhodnutí o určení právního vztahu k předmětným objektům skladů a navrhuje, aby správní orgán s vydáním konečného rozhodnutí vyčkal výsledků řízení před Ministerstvem [Anonymizováno] (vyjádření žalobkyně ze dne [datum] pod číslem [hodnota] správního spisu).

9. Následně právní zástupce žalobkyně provedl nahlížení do správního spisu, při kterém se seznámil s podklady pro vydání správního rozhodnutí (záznam o nahlédnutí do spisu ze dne [datum]).

10. Dne [datum] došlo k vydání rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] kraje č.j. [Anonymizováno] byla žalobkyni uložena pokuta [částka] za správní delikt podle § 36 odst. 2 písm. c) zákona o prevenci závažných havárií za porušení povinnosti u provozovaných objektů č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno]a [Anonymizováno] v prostoru areálu [právnická osoba] výzbroje a munice [adresa] předložit návrh na zařazení objektů do skupiny A nebo B podle vzoru v příloze č. [hodnota] k uvedenému zákonu. Z odůvodnění vyplývá, že správní orgán obdržel osvědčení Ministerstva [Anonymizováno], že příslušné objekty nejsou vojenskými objekty (rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] kraje ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno].

11. Proti správnímu rozhodnutí podala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce odvolání (odvolání ze dne [datum] pod číslem [hodnota] správního spisu, odůvodnění odvolání ze dne [datum]).

12. Právní zástupce vyúčtoval žalobkyni právní služby v částce [částka] se splatností dne [datum] (faktura číslo [Anonymizováno] ze dne [datum]).

13. O podaném odvolání rozhodl odvolací správní orgán tak, že toto odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil (rozhodnutí Ministerstva [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] pod číslem [hodnota] správního spisu).

14. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce podala podnět k zahájení přezkumného řízení k ministru [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterým se domáhala zrušení rozhodnutí odvolacího správního orgánu ve zkráceném přezkumném řízení či vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení (podnět k zahájení přezkumného řízení ze dne [datum], sp. zn[Anonymizováno] dokladem o elektronickém podání ze dne [datum]).

15. Žalobkyně rovněž prostřednictvím právního zástupce podala správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Na základě této žaloby správní soud toto rozhodnutí zrušil, vrátil věc odvolacímu správnímu orgánu k dalšímu řízení a přiznal žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení. Důvodem zrušení rozhodnutí byla jeho nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního s tím, že nebyl dostatečně vymezen skutek s uvedením času jeho spáchání a nemohla být proto postavena najisto zásadní otázka, zda již nedošlo k zániku odpovědnosti za příslušný správní delikt (rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne [datum]).

16. V návaznosti na rozsudek správního soudu odvolací správní orgán rozhodl o zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a o zastavení řízení pro zánik deliktní odpovědnosti v důsledku uplynutí příslušné doby (rozhodnutí Ministerstva [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]).

17. Žalobkyně následně u Ministerstva [Anonymizováno] [Anonymizováno] uplatnila v právním zastoupení nárok na náhradu škody ve výši [částka], a to za náklady právního zastoupení vynaložené ve správním řízení za celkem [hodnota] úkonů právní služby včetně režijních paušálů a včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas za tři cesty [adresa] a zpět vozem [Anonymizováno] [Anonymizováno] s průměrnou spotřebou [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Žalobkyně postupovala při výpočtu škody dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), kdy za jeden úkon právní služby požadovala [částka] a režijní paušál [částka], náhradu za použití vozidla (amortizaci), spotřebované pohonné hmoty dle vyhl. č. 328/2014 Sb. a navazující vyhl. č. 385/2015 Sb. a náhradu ze promeškaný čas (uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] se záznamem o podání této žádosti ze dne [datum], velký technický průkaz vozidla registrační značky [právnická osoba] [Anonymizováno], značky [Anonymizováno] [Anonymizováno]).

18. Ministerstvo [Anonymizováno] [Anonymizováno] žádost o náhradu škody vyhodnotilo jako nedůvodnou s odůvodněním, že se nejednalo o nezákonné rozhodnutí, vyjma uplynutí prekluzivní lhůty pro uložení pokuty se jednalo o rozhodnutí věcně správné a právní zastoupení ve správním řízení není povinné (sdělení Ministerstva životního prostředí ze dne [datum], čj. [Anonymizováno][Anonymizováno] s doručenkou do datové schránky ze dne [datum]).

19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně v souvislosti s řízením o uložení pokuty vedeném před Krajským úřadem [Anonymizováno] kraje pod sp. zn. [Anonymizováno] a před Ministerstvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] prostřednictvím právního zástupce (advokáta) 11 úkonů: [datum] příprava a převzetí zastoupení, [datum] nahlížení do spisu a jednáním se správním orgánem spojené s cestou [adresa] a zpět, [datum] předložení vyjádření ve věci, [datum] podání žádostí o určení právního vztahu, [datum] ústní projednání správního deliktu před správním orgánem a nahlížení do spisu (posouzené každý jako samostatný úkon právní služby) spojené s cestou [adresa] a zpět, [datum] předložení vyjádření ve věci, [datum] předložení vyjádření a námitek, [datum] nahlédnutí do spisu spojené s cestou [adresa] a zpět, [datum] odvolání proti rozhodnutí správního orgánu a [datum] předložení podnětu k přezkumnému řízení ministru [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jelikož rozhodnutí o uložení pokuty bylo po zrušení rozhodnutí odvolacího správního orgánu správním soudem zrušeno a řízení zastaveno z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty pro uložení pokuty, vznikla žalobkyni v souvislosti s tímto správním řízení škoda spočívající v nákladech na právní zastoupení, za níž odpovídá žalovaná. Škoda byla žalobkyní vůči žalované řádně a včas uplatněna, avšak žalovaná žalobkyni způsobenou škodu neuhradila.

20. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

21. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen „zákon o odpovědnosti státu“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Podle § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

23. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2015 sp. zn. II. ÚS 3005/14 (N 87/77 SbNU 273) pokud se správní orgány v přestupkovém řízení dopustily procesních pochybení v intenzitě, která „mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé“ [§ 76 odst. 1 písm. c) zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní], a proto bylo odvolací správní rozhodnutí zrušeno krajským soudem, nicméně pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku (§ 20 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů) již nemohlo být pokračováno v dalším řízení, v němž by byla napravena zjištěná procesní pochybení, nelze tuto okolnost klást k tíži stěžovatele v tom směru, že mu nenáleží nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení podle zákona o odpovědnosti státu. To nicméně neznamená, že by každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, bylo možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí, zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle zákona o odpovědnosti státu. Ústavně zaručené právo na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny se totiž neuplatní např. tehdy, je-li uplynutí zákonné prekluzivní lhůty k projednání přestupku spíše přímým důsledkem procesní taktiky obviněného, příp. jeho právního zástupce, založené na „obstrukčním“ jednání, než liknavosti či jiného pochybení správního orgánu.

24. S ohledem na výše uvedené se musel soud v rámci právního posouzení věci v první řadě zabývat otázkou, zda jsou splněny podmínky pro aplikaci zákona o odpovědnosti státu. Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky splněny jsou. Situací, kdy je řízení o správním deliktu (přestupku) skončeno rozhodnutím o zastavení řízení pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku se zabýval Ústavní soud ve výše uvedeném nálezu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 3005/14, ve kterém jednoznačně dovodil, že i tento způsob skončení správního řízení zakládá vznik odpovědnosti státu za škodu spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení, pokud se správní orgány v přestupkovém řízení dopustily procesních pochybení v intenzitě, která mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé, a proto bylo odvolací správní rozhodnutí zrušeno krajským soudem. Z provedeného dokazování vyplynulo, že přesně k takové situaci v posuzovaném správním řízení došlo. Správní soud konstatoval nepřezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího správního orgánu pro nesrozumitelnost ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního s tím, že nebyl dostatečně vymezen skutek s uvedením času jeho spáchání, a nemohla být proto postavena najisto zásadní otázka, zda došlo k zániku odpovědnosti za příslušný správní delikt. Nedostatečné vymezení skutku a nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost jednoznačně spadají mezi závažné procesní vady, jelikož se jedná o porušení předpisů procesního práva upravujících náležitosti výroku a odůvodnění správního rozhodnutí (§ 68 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a § 93 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Pokud správní orgán náležitě nevymezí skutek, za který ukládá pokutu, tedy nevymezí jej tak, aby bylo možné určit čas jeho spáchání a tím pádem posoudit základní otázku prekluze odpovědnosti, nepochybně se jedná o závažnou procesní vadu, přičemž právě pro takovou vadu bylo v posuzovaném případě rozhodnutí odvolacího správního orgánu správním soudem zrušeno. Z důkazů provedených ze správního spisu přitom nijak nevyplynulo, že by uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku, pro které muselo být nakonec řízení zastaveno, bylo přímým důsledkem procesní taktiky žalobkyně, příp. jeho právního zástupce, založené na „obstrukčním“ jednání. Žalobkyně činila ve správním řízení toliko právní úkony reflektující její legitimní zájem na tom, aby pro ni řízení skončilo příznivě. Z ničeho nevyplývá (z počtu úkonů, z jejich obsahu či doby a způsobu uplatnění), že by jejich účelem byla obstrukce správního řízení.

25. Následně bylo nutné posoudit, zda úkony právní služby, za které žalobkyně žádá náhradu, byly účelné.

26. Soud v tomto ohledu neměl žádných pochybností o úkonech spočívajících v přípravě a převzetí zastoupení ([datum]), předložení vyjádření ve věci ([datum]), ústním projednání správního deliktu před správním orgánem ([datum]), předložení vyjádření ve věci ([datum]), předložení vyjádření a námitek ([datum]) a odvolání proti rozhodnutí správního orgánu ([datum]). Jednalo se o základní úkony ve věci samé učiněné právním zástupcem žalobkyně. Tyto úkony jsou samotným minimem procesního zapojení do správního řízení a jednalo se o úkony svým obsahem směřující do věci samé a úkony účelné.

27. Ve věci bylo dále nutné posoudit, zda lze za účelné považovat nahlížení do správního spisu. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 16. března 2021 sp. zn. I. ÚS 4012/18 úkon nahlížení do spisu může být považován za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, tedy prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny. Co se týče prvního nahlížení do spisu dne [datum], toto bylo dle názoru soudu nutnou reakcí na oznámení o zahájení správního řízení. Zároveň je nutné přihlédnout k tomu, že při tomto prvním nahlížení do spisu právní zástupce žalobkyně učinil vůči správnímu orgánu žádost o prodloužení lhůty k vyjádření, za kterou by dle názoru soudu bylo možno přiznat náhradu nákladů jako za samostatný úkon právní služby, jelikož správním orgánem byla původně poskytnuta lhůta k vyjádření pouze 7 dnů, což se soudu jeví s ohledem na relativní složitost předmětu řízení jako lhůta zcela nepřiměřená. Tyto úkony (za které se žalobkyně domáhala náhrady jako za úkon jeden) tedy soud považuje za účelné. Za účelné proto soud považoval i náklady spojené s cestou z [adresa] a zpět dne [datum]. Další nahlížení do spisu proběhlo při ústním projednání věci před správním orgánem dne [datum]. Dle názoru soudu bylo toto nahlížení nejvíce podobné úkonu zmíněnému v nálezu Ústavního soudu ze dne 16. března 2021 sp. zn. I. ÚS 4012/18, tedy prostudování spisu při skončení vyšetřování, jelikož spisový materiál byl prezentován jako podklady pro vydání rozhodnutí a rovněž součástí ústního jednání byl bod spočívající ve „vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí“. Oba tyto úkony (účast na ústním projednání a nahlížení do spisu) proto soud vyhodnotil jako účelné. Za účelné proto soud považoval i náklady spojené s cestou z [adresa] a zpět uvedeného dne ([datum]). Následně došlo k nahlédnutí do spisu dne [datum]. I toto nahlížení soud vyhodnotil jako účelné, jelikož bylo učiněno poté, co správní orgán usnesením ze dne [datum] řízení přerušil a doplnil do spisu další listiny. Dne [datum] vyrozuměl žalobkyni o tom, že součástí podkladů jsou i výsledky řízení u Ministerstva [Anonymizováno], a že se žalobkyně může seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí. Skutečnost, že se žalobkyně s těmito podklady znovu seznámila a dne [datum] nahlížela v zastoupení právním zástupcem do spisu, proto dle názoru soudu nelze klást k tíži žalobkyně. Soud proto i tento úkon posoudil jako účelný analogicky podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Za účelné proto soud považoval i náklady spojené s cestou z [adresa] a zpět uvedeného dne ([datum]).

28. Dále bylo nutno posoudit účelnost podání šesti žádostí o určení právního vztahu dne [datum] – zde je nutno upozornit, že za všech šest žádostí byla žalobkyní žádána náhrada jako za jeden úkon právní služby, a dále předložení podnětu k přezkumnému řízení ministru životního prostředí ze dne [datum]. V posuzovaném případě má soud kritérium účelnosti u obou zmíněných úkonů za splněné. Co se týče žádostí o zahájení řízení o určení právního vztahu, lze uvést, že v případě určení objektů jako vojenských by správní řízení nebylo možno krajským úřadem vést. Jak ostatně vyplynulo ze správního spisu, i sám krajský úřad jako správní orgán prvního stupně s ohledem na tyto podané žádosti správní řízení přerušil s odůvodněním, že se jedná o předběžnou otázku. Z uvedeného je zřejmé, že se jednalo o návrhy pro věc relevantní a tedy účelné. Jejich účelem bylo vyřešení věci rozhodnutím o důležité předběžné otázce, nejednalo se o obstrukci ani o zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Obdobné závěry platí i pro podnět k přezkumnému řízení podaný k ministru životního prostředí. Rovněž tento podnět představuje právní nástroj, který je způsobilý přivodit zrušení správního rozhodnutí. Jeho podání tedy soud považuje za účelný právní úkon.

29. Co se týče argumentu žalované, že úkony právního zastoupení nebyly účelné, jelikož ve správním řízení nemusí být účastník zastoupen, jedná se o nesprávný argument, který se míjí se správným hlediskem posuzování účelnosti právních úkonů. Tímto hlediskem je primárně to, zda účelem úkonů bylo dosažení příznivého výsledku řízení a zda k tomuto výsledku tyto úkony byly způsobilé. Tak tomu v posuzovaném případě bylo. Navíc zákon o odpovědnosti státu nikde nestanoví, že by náhrada byla omezena pouze na případy nutného zastoupení advokátem. Rovněž z citovaného nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2015 sp. zn. II. ÚS 3005/14 jednoznačně vyplývá, že náhrada právního zastoupení v přestupkovém řízení (kde zastoupení není povinné), je za splnění výše uvedených podmínek možná. Argumentace žalované je tedy nesprávná.

30. Ohledně argumentu žalované, že žalobkyně obdobný nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ve výši [částka] uplatňuje i po Ministerstvu [Anonymizováno] a Ministerstvu [Anonymizováno] žalobou ze dne [datum], je třeba uvést, že při jednání soudu dne [datum] bylo vyjasněno, že tohoto dne byla žalobkyní podána žaloba na náhradu škody ve výši [částka] v souvislosti s výbuchem skladu ve [Anonymizováno]. Jedná se tedy o zcela jiný nárok.

31. Z výše uvedeného vyplývá, že soud všechny úkony právní služby, za které žalobkyně žádala po žalované náhradu, posoudil jako úkony účelné.

32. Co se týče otázky, zda v souvislosti s těmito úkony právní služby vznikla žalobkyni škoda, z provedeného dokazování vyplynulo, že tato škoda žalobkyni vznikla, jelikož cena právních služeb jí byla ze strany právního zástupce vyúčtována v částce [částka] se splatností dne [datum]. Ke vzniku škody přitom dochází již vznikem povinnosti náklady řízení uhradit, nikoli až jejich skutečným zaplacením. Soud tedy považoval za prokázané, že žalobkyni škoda vznikla.

33. Zbývalo posoudit, zda byla náhrada škody, kterou žalobkyně po žalované požaduje, správně vyčíslena.

34. Dle § 10 odst. 1 advokátního tarifu při zastupování ve správním řízení, včetně řízení o přestupcích nebo o jiných správních deliktech se považuje za tarifní hodnotu částka [částka]. Dle § 7 bodu 3 advokátního tarifu sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty od [částka] do [částka] částku [částka]. Zároveň dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu platí, že nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka [částka] na jeden úkon právní služby. Žalobkyně tedy správně vyčíslila [částka] jako odměnu za 11 úkonů právní služby a částku [částka] za související režijní paušály (náhradu hotových výdajů). Celkem tedy [částka].

35. Žalobkyně správně vyčíslila též cestovné, a to za cestu [adresa] a zpět dne [datum], tj. za 194 km při použití vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno] s průměrnou spotřebou 7,06 litrů na 100 km, ve výši základní náhrady za použití vozidla dle v té době účinné vyhl. č. 328/2014 Sb. (194 x [částka]), tj. [částka], a dále náhrada za spotřebované pohonné hmoty – motorovou naftu, dle v té době účinné vyhl. č. 328/2014 Sb. (7,06 x 1,94 x 36,10), tj. [částka]. Celkem tedy za tuto cestu [částka]. Dále cestovné za cestu [adresa] a zpět dne [datum], tj. za 194 km při použití vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], když základní náhrada za použití vozidla činila dle nové vyhl. č. 385/2015 Sb. (194 x [částka]), tj. [částka] a náhrada za spotřebované pohonné hmoty – motorovou naftu dle vyhl. č. 385/2015 Sb. (7,06 x 1,94 x 29,50), tj. [částka]. Celkem tedy za tuto cestu [částka]. Cestové za cestu [adresa] a zpět dne [datum], tj. za 194 km při použití vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], bylo na základě vyhl. č. 385/2015 Sb. stejné jako za cestu dne [datum], tedy ve výši [částka]. Lze tedy uzavřít, že i žalobkyní uplatněné cestovné ve výši [částka] bylo vyčísleno správně.

36. Součástí náhrad je dále náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Náhrada činí v souladu s § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu [částka] za každou i jen započatou půlhodinu. Za 3 cesty [adresa] a zpět je to 12 půlhodin, tj. [částka].

37. Dle § 14a odst. 1 advokátního tarifu se odměna a náhrady zvyšují o daň z přidané hodnoty, je-li advokát plátcem daně z přidané hodnoty. V posuzovaném případě se jedná o 21 % DPH z částky [částka] ([částka] + [částka] + [částka]), které činí [částka].

38. Celkově má tedy žalobkyně nárok na náhradu škody ve výši [částka] + [částka] + [částka] + [částka], tj. na částku [částka]. Jelikož žalobkyně tuto částku vyčíslila správně, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).

39. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona o odpovědnosti státu (§ 605 odst. 2 o. z.). Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky [částka], kterou shledal důvodnou, jelikož žalovaná je s uhrazením této částky ode dne [datum] v prodlení.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, replika ze dne [datum] a účast na soudním jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za úkon ze dne [datum] spočívající v doplnění tvrzení a důkazů, jelikož tento úkon byl učiněn v návaznosti na výzvu soudu související s absencí některých dílčích tvrzení a důkazů, které měly být již součástí žaloby. Tento úkon jako takový tedy samostatně nelze považovat za účelný a účelným je pouze ve spojení s žalobou. V souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] k soudnímu jednání náleží žalobkyni náhrada [částka] za 420 ujetých km ([adresa] a zpět) v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 advokátního tarifu a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

41. O povinnosti žalované k úhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůty k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení