9 C 101/2020-250

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jany Stejskalové a přísedících Mgr. Martiny Kotalíkové a Karla Turka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro neplatnost výpovědi z pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 21.4.2020 je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 50 820 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 31. 8. 2020 se žalobce domáhal určení, že výpověď, kterou žalovaná žalobci dala dne 21. 4. 2020, je neplatná. Žalovaná jako příspěvková organizace vznikla dne 1.3.1995 na základě zřizovací listiny vydané ministrem [anonymizována dvě slova]. Žalobce byl v době od 1. 3. 1995 do 31. 12. 2019 statutárním orgánem žalované, ředitelem a po změně zřizovací listiny generálním ředitelem, resp. v této době byl z této funkce třikrát odvolán a znovu zvolen v souvislosti s politickými zájmy vedení zřizovatele. Naposledy byl do funkce generálního ředitele jmenován rozhodnutím ministra ze dne 20. 3. 2003, odvolán z ní byl rozhodnutím ministra ze dne 31. 12. 2019, které mu bylo doručeno dne 16. 1. 2020, a k tomuto dni byl tedy platně odvolán (a nikoli již ke dni 31. 12. 2019, jak je uvedeno ve výpovědi). Pokud žalovaná tvrdí, že žalobce odvolala ke dni 31. 12. 2019 přípisem ministra ze dne 18. 12. 2019, a nesprávné označení funkce žalobce bylo pouze písařskou chybou, tato argumentace neobstojí, jelikož ministr následně přípisem ze dne 31. 12. 2019 doručeného žalobci 16. 1. 2020 žalobce odvolal z funkce konkrétně generálního ředitele. Oba přípisy přitom mají totožné číslo jednací [číslo] [rok], přičemž druhé odvolání bylo vedeno snahou zhojit nedostatek prvního. Žalovaná dne 8. 1. 2020 žalobci nabídla nové pracovní zařazení, a to pozici referenta marketingu s pracovní náplní:„ podílet se na zajišťování kulturních akcí pořádaných [anonymizována dvě slova], prezentovat historii [anonymizována dvě slova] ve vztahu k architektuře a kultuře, pozitivně vystupovat a podporovat image [anonymizována dvě slova] a zachovávat mlčenlivost o obchodním tajemství [anonymizována dvě slova]“. Tato pozice byla pozice podřízeného zaměstnance na nejspodnější úrovni organizační struktury žalované bez řídících oprávnění. Nabídnutí této pozice následovalo po odvolání z funkce ředitele žalovaného rozhodnutím ministra ze dne 18.12.2019 (bylo doručeno před rozhodnutím o odvolání ze dne 31.12.2019). Žalobce tuto nabídnutou pozici dne 12. 1. 2020 odmítl, jelikož neodpovídala jeho kvalifikaci, jelikož předtím vykonával řídící funkci v rámci žalované po několik desetiletí. Tvrdil, že v době, kdy mu bylo doručeno odvolání z funkce generálního ředitele (tj. 16.1.2020), byla u žalovaná volná pozice, které odpovídala jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, a to pozice správního ředitele. Tato pozice obnášela dle pracovní náplně řízení údržby a rozvoje stavebních objektů a interiérů organizace z hlediska jejich památkové ochrany a dobové autenticity, úseku správy zámeckého parku a lesních pozemků s ohledem na jeho mimořádnou památkovou a sadovnickou hodnotu, řízení úseku sportovních a wellness aktivit a řízení organizace kulturních a společenských akcí a jejich dramaturgie. Žalovaná však tuto pozici žalobci nenabídla s odůvodněním, že ministr [anonymizována dvě slova] zakázal dát žalobci jakoukoliv řídící funkci; z tohoto důvodu žalovaná funkci správního ředitele organizačním řádem účinným ke dni 1.4.2020 raději úmyslně (a zcela účelově) zrušila. Protože byl žalobce bezprostředně po odvolání z funkce generálního ředitele zvolen předsedou [anonymizováno] odborové organizace OS státních orgánů a organizací při organizaci [anonymizována dvě slova] (dále jen„ odborová organizace při [anonymizována dvě slova]“), požádala žalovaná dne 8.4.2020 odborovou organizaci o souhlas s výpovědí žalobce, neboť nemá pro žalobce žádnou práci, která by odpovídala jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Odborová organizace s podanou výpovědí dopisem ze dne 16.4.2020 vyjádřila nesouhlas; žalovaná přesto žalobci dne 21.4.2020 doručila výpověď z pracovního poměru. Zároveň jako přípravu k očekávanému soudnímu sporu nechala žalovaná zpracovat (ve snaze najít na žalobce cokoli dehonestujícího jeho práci) audit společností [právnická osoba], a to přestože byly audity stejného druhu, obsahu a časového rozsahu prováděny útvarem [anonymizováno] inspekce a interního auditu [stát. instituce] pravidelně každé 2 roky, vždy ke konci kalendářního roku auditem auditorské společnosti [právnická osoba] a každoročním řádným auditem auditorské společnosti [právnická osoba] Žalobce výpověď považuje za neplatnou, neboť nebyla splněna nabídková povinnost žalované poté, co byl odvolán z funkce generálního ředitele, tedy nebyla mu nabídnuta volná pozice správního ředitele, která odpovídala jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, a dále nebyl dán souhlas odborové organizace s podanou výpovědí. Nesouhlas s výpovědí sdělil žalobce žalované dopisem ze dne 4.5.2020.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že žalobce byl odvolán z funkce generálního ředitele žalované rozhodnutím ministra [anonymizována dvě slova] ze dne 31.12.2019. Vzhledem k tomu, že odvoláním žalobce nedošlo v souladu s ustanovením § 73a odst. 1 zákoníku práce k ukončení pracovního poměru k žalované, postupovala žalovaná v souladu s tímto citovaným zákonným ustanovením a navrhla žalobci změnu jeho dalšího pracovního zařazení u žalované na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Dne 8.1.2020 nabídla žalovaná žalobci pracovní pozici referenta marketingu, kterou žalobce odmítl (dne 12.1.2020). Protože žalovaná neměla pro žalobce jinou práci, která by odpovídala jeho kvalifikace a zdravotnímu stavu, byla zde dána fikce výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce a žalovaná tak mohla dát žalobci výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti. Dopisem ze dne 8.4.20020 pak žalovaná požádala odborovou organizaci (v souladu s § 61 odst. 2 zákoníku práce) o udělení souhlasu s výpovědí žalobce jako člena orgánu odborové organizace při [anonymizována dvě slova]. Pokud žalobce namítá, že mu měla být nabídnuta neobsazená pracovní pozice odborného (správního) ředitele pro řízení, žalovaná uvádí, že tato pozice mu nemohla být nabídnuta s ohledem na plánovanou změnu organizačního řádu zahrnující mj. zrušení této pracovní pozice, jež byla realizována (jak potvrdil též žalobce) organizační změnou [číslo] [rok] s účinností od 1.4.2020 O této změně byla odborová organizace při [anonymizována dvě slova] řádně informována dopisem stávajícího generálního ředitele žalované ze dne 13.2.2020 a ze dne 28.2.2020. Žalovaná odmítá, že by zde existoval pokyn ministra zahraničních věcí nabídnout žalobci jakoukoliv řídící pozici. Naopak žalovaná striktně dodržovala zákonné ustanovení, které jí ukládalo povinnost nabídnout žalobci pracovní pozici odpovídající jeho zdravotnímu stavu a dosažené kvalifikaci. Žalovaná si, s ohledem na podezření na řadu závažných pochybení žalobce při výkonu funkce generálního ředitele žalované, nechala zpracovat forenzní audit; zpracovala jej, na základě veřejné zakázky, společnost [právnická osoba] Z auditní zprávy vyplynulo, že za auditované období roku 2010 2019 bylo hospodaření žalované neuspokojivé, v řadě doložených případů pak bylo jednání žalobce v pozici generálního ředitele dokonce v rozporu se závaznými právními předpisy, jakož i závaznými interními pravidly upravujícími postavení a činnost žalované. Již z tohoto důvodu nebylo možné žalobci nabídnout jinou pracovní pozici než pozici referenta marketingu, i kdyby taková pozici u žalované existovala.

3. V průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, že pozice správního ředitele byla u žalované účelově zrušena a výpověď byla žalobci dána až 3 měsíce po vzniku údajné nadbytečnosti. Žalobce poukázal na to, že odvolání z funkce generálního ředitele převzal dne 16.1.2020; tedy až k tomuto datu došlo k platnému odvolání z funkce. Protože nová pracovní pozice (referent marketingu) mu byla nabídnuta již před doručením odvolání z funkce, tedy 8.1.2020, nebyla splněna zákonná podmínka, tedy nabídnutí nové pracovní pozice před odvoláním z funkce, a proto je výpověď z pracovního poměru neplatná. Žalovaná rovněž porušila kolektivní smlouvu uzavřenou s odborovou organizací při [anonymizována dvě slova], když dle článku VI. odst. 1 má zaměstnavatel, při uvolnění zaměstnance z pracovní pozice v důsledku organizační změny, k dosažené kvalifikaci, zkušenostem a délce zaměstnání, jakož i se zavázal poskytnout pomoc zaměstnancům zaměstnaným u žalované 20 let se získáním novém zaměstnání; to žalovaná neučinila. Dále namítla, že pozice správního ředitele (obsažená již v organizačním řádu ze dne 12.12.2020 [číslo] [rok]) nebyla fakticky zrušena ani organizačním řádem [číslo] [rok] účinným od 1.4.2020, ale pouze bylo změněno její označení na„ vedoucí správy [anonymizováno]“ (viz oddíl B článek 8 odstavec 6 organizačního řádu [číslo] [rok]), což ostatně vyplývá z popisu jednotlivých pracovních pozic, a to v organizačním řádu vydaném z rozhodnutí generálního ředitele [číslo] [rok] ze dne 12.12.2019, kde je pozice správního ředitele, a dále popisu pracovní pozice v organizačním řádu [číslo] [rok] účinného ke dni 1.4.2020 O účelovosti postupu žalované svědčí i to, že pan [jméno] [příjmení] byl s účinností organizačního řádu [číslo] [rok] (tj. od 1.4.2020) z pozice technickoekonomického ředitele přeřazen na pozici vedoucí správy [anonymizováno] a„ jeho“ ekonomický úsek dále náležel do úseku hlavní účetní. Tento úsek byl však dále změněn organizačním řádem účinným od 1.9.2020, kdy znovu vznikl samostatný úsek správy [anonymizováno] pod vedení pana [jméno] [příjmení], a úsek ekonomický, na který byl přijat nový zaměstnanec pan [jméno] [příjmení]. Jednalo se tak o zjevně účelovou změnu, jejímž cílem bylo změnit formální označení ekonomického úseku, který do 1.4.2020 vedl [jméno] [příjmení], na úsek hlavní účetní s cílem změny pracovního zařazená [jméno] [příjmení] na pozici vedoucího ekonoma. Žalobce odmítl, že by si pozici správního ředitele vytvořil pro sebe v době, kdy bylo zjevné, že dojde k jeho odvolání z funkce. Již v organizačním řádu účinném od 1.10.2015 existovala pozice„ technicko správního ředitele“, která v sobě zahrnovala správu a údržbu budov a ostatního majetku, se kterým žalovaná hospodaří. Pozice správního ředitele, kterou obsahoval organizační řád účinný od 31.12.2019 pak obsahovala mimo jiné údržbu a rozvoj stavebních objektů a interiéru z hlediska jejich památkové ochrany a dobové autenticity, úsek správy [anonymizováno] parku, atd. Pozice správního ředitele tak nebyla novou pozicí, ale byla přizpůsobena potřebám žalované s ohledem na předchozí praxi. Do roku 2015 zastával pozici technicko správního ředitele pan [příjmení], následně pak pan [příjmení], pan [příjmení] a pan [příjmení]; od 1.8.2017 byl řízením tohoto úseku pověřen technicko ekonomický ředitel pan [příjmení]. Protože se jednalo o objemnou agendu, byla správa parku na základě rozhodnutí generálního ředitele přímo podřízena generálnímu řediteli (rozhodnutí ze dne 27.7.2017 [číslo] [rok]); tuto praxi bylo třeba změnit právě organizačním řádem účinným ke dni 31.12.2019, která byla projednána se zřizovatelem. Pracovní pozice vedoucího správy [anonymizováno] dle organizačního řádu účinného od 1.4.2020 měla obdobný popis jako pozice správního ředitele v organizačním řádu účinném od 31.12.2019. Na gremiální poradě dne 15.1.2020 generální ředitel Mgr. [jméno] [příjmení] pověřil vedením neobsazené pozice správního ředitele [jméno] [příjmení], tehdejšího technicko ekonomického ředitele. Je tedy zřejmé, že ke dni 8.1.2020, kdy byla vůči žalobci plněna nabídková povinnost, pozice správního ředitele existovala a byla neobsazená. Dále žalobce poukázal na to, že organizační řád [číslo] [rok] účinný ke dni 1.4.2020 neobsahoval žádnou pracovní pozici„ referent marketingu“, která byla žalobci původně nabízena, což jenom svědčí o tom, že žalovaná ani nepočítala s tím, že by nabízenou pozici referenta marketingu žalobce přijal. Dále žalobce nesouhlasí s tím, že zde byly pochybnosti o jeho odbornosti a kvalifikaci, v důsledku čehož byl zadán forenzní audit. Naopak ze Zprávy o hospodaření žalované za rok 2019, kterou zpracovalo již nové vedení a podepsal současný generální ředitel Mgr. [jméno] [příjmení] dne 14.4.2020, vyplývá že došlo ke zlepšení hospodaření, jsou vyzdvihovány úspory státních prostředků i opravy majetku žalované. Činnost žalobce byla vždy kladně hodnocena odbornou veřejností i spolupracujícími subjekty žalované. Ještě v listopadu 2019 náměstek ministra [anonymizována dvě slova] Ing. [jméno] [příjmení] odsouhlasil vyplacení mimořádné odměny žalobci za výjimečnou péči o státem chráněnou památku [anonymizována dvě slova]. Žalobce je autorem několika publikací vztahujících se k [anonymizována dvě slova]; po jeho odvolání z funkce generálního ředitele podpořila podpisem petice jeho návrat řada významných osobností. V hospodaření žalované nebyly v době působení žalobce v jejím čele zjištěny žádné podstatnější nedostatky, přestože probíhaly průběžné kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, každoroční kontroly auditorskou společností poslanou [stát. instituce] v rámci kontroly hospodaření, každoročním externím auditem vyžadovaným zřizovací listinou, inspektorátem práce, VZP atd.

4. Žalovaná v průběhu řízení doplnila svá tvrzení, že k odvolání žalobce z funkce došlo již přípisem ministra [anonymizována dvě slova] ze dne 18.12.2019 č.j. 453699/2019-PERS, který tentýž den žalobce převzal. Skutečnost, že v přípise byl žalobce označen jako„ ředitel“ je pouhou chybou v psaní, když bylo zcela zjevné, jakou pozici žalobce u žalované zastává. Ostatně to ve svém dopise ze dne 12.1.2020, kterým odmítl nabízenou pozici, potvrdil i sám žalobce. Pozice správního ředitele měla být a následně i byla zrušena, o čemž svědčí, že již 13.2.2020 zaslala žalované odborové organizaci při [anonymizována dvě slova] písemnou informaci o záměru provést organizační změnu s účinností od 1.4.2020, a tudíž s ní byl seznámen i žalobce z titulu své funkce této odborové organizaci. Žalovaná odmítla, že by rozhodnutím generálního ředitele [číslo] [rok] – GŘ/R došlo k pouhé změně v označení funkcí, neboť pozice správního ředitele zahrnovala sport, kulturu a zahradu, zatímco pozice vedoucího správy [anonymizováno] zahrnuje správu budov a parku včetně provozního technika. Dále pokud poukazovala žalovaná na to, že zde existovaly pochybnosti o odbornosti a kvalifikaci žalobce, tyto byly potvrzeny již uvedeným forenzním auditem provedeným [právnická osoba] a jsou dále předmětem žalob podaných u Okresního soudu Praha-východ (celkem 20) a předmětem trestního řízení. Auditní zpráva mimo jiné uváděla, že na [anonymizována dvě slova] za působení žalobce docházelo k privatizaci odběratelsko-dodavatelských vztahů a k nestandardnímu interpersonálnímu propojení představující vysoké korupční riziko ve státní správě. Pokud jde o pozici hlavní účetní, tu zastávala paní [jméno] [příjmení] (původně na pozici vedoucí účtárny od 31.12.2019 do 31.3.2020) až do 31.7.2020, kdy její pracovní poměr skončil na základě výpovědi dané zaměstnancem dne 22.5.2020. Podání výpovědi paní [příjmení] předem avizovala s tím, že chce odejít do důchodu. Ke dni 1.9.2020 byla provedena další organizační změna, kdy byla zřízena pozice hlavního ekonoma, což souviselo s tím, že žalovaná do té doby neúčtovala, účetnictví bylo outsourcováno. Pokud jde o pracovní zařazení [jméno] [příjmení], pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy z 1.1.2007 na pozici provozně-ekonomického ředitele. S účinností od 1.8.2017 na základě pověření ze dne 27.7.2017 byl pověřen k řízení technicko správního úseku jako pověřený ředitel. K 1.12.2019 došlo k zániku pozice technicko správního ředitele a došlo ke změně pozice z provozně ekonomického ředitele na technicko ekonomického ředitele, k čemuž byla dne 29.11.2019 uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy. Ke dni 31.12.2019 byl [jméno] [příjmení] pověřen (dočasně) funkcí správního ředitele (žalobcem) a opětovně pak 15.1.2020 Mgr. [příjmení], současným generálním ředitelem žalované. K 1.4.2020 na základě organizačního řádu ze dne 26.2.2020 byla změněna jeho pracovní pozici na vedoucího správy [anonymizováno]; tu zastává dosud. Toto jeho zařazení ostatně odpovídá i jeho vzdělání, kterým je Střední průmyslová škola elektrotechnická. Žalobce nejpozději na podzim roku 2019 věděl, že bude odvolán z funkce generálního ředitele, když probíhala jednání se zřizovatelem, resp. jeho zástupcem, a kde měla být prezentována politická vůle, aby žalobce skončil ve funkci generálního ředitele. Žalobce za tímto účelem uzavřel Kolektivní smlouvu (dne 14.10.2019), která nabyla účinnosti ke dni 31.12.2019, kde byl vytvořen podklad pro zcela nestandardní odstupné v případě dlouhotrvajícího zaměstnání, a vydal dne 12.12.2019 Rozhodnutí GŘ [číslo] [rok], organizační řád, kterým vytvořena pro žalobce zbytečná pozice správního ředitele.

5. Účastníci učinili nesporným, že žalobce byl do funkce generálního ředitele opakovaně jmenován rozhodnutím ministra [anonymizována dvě slova], což bylo potvrzeno též jmenovací listinou ministra [anonymizována dvě slova] ze dne 20.3.2003 a dále ze dne 24.10.2013 č.j. 456649/2013-PERS.

6. Jak prokazuje rozhodnutí ministra [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 9.12.2013 o změně zřizovací listiny žalované, generálního ředitele, který je statutárním orgánem žalované, jmenuje a odvolává ministr [anonymizována dvě slova].

7. Z přípisu ministra [anonymizována dvě slova] ze dne 18.12.2019 čj. [číslo] [rok] byl žalobce odvolán z funkce ředitele žalované ke dni 31.12.2019. Na této listině není žádný podpis o převzetí ze strany žalobce. Z přípisu ze dne 31.12.2019 čj. [číslo] [rok] bylo zjištěno, že ministr [anonymizována dvě slova] odvolal žalobce z funkce generálního ředitele žalované ke dni 31.12.2019; na této listině je podpis žalobce, že listinu převzal dne 16.1.2020.

8. Z návrhu změny dalšího pracovního zařazení ze dne 8.1.2020 bylo zjištěno, že žalovaná po odvolání z funkce generálního ředitele nabídla žalobci nové pracovní zařazení na pozici referenta marketingu. Součástí návrhu byl popis pracovní náplně na této pozici s tím, že referent marketingu je přímo podřízen managerovi marketingu, a dále dohoda o mzdě ve výši 30 000 Kč a pohyblivé složky mzdy ve výši 5 000 Kč.

9. Z dopisu ze dne 12.1.2020 bylo zjištěno, že žalobce žalované sdělil, že nabízená pozice referenta marketingu až křiklavě neodpovídá jeho kvalifikaci s ohledem na to, že několik desetiletí vykonával vrcholnou řídící funkci v [anonymizována dvě slova], a proto ji odmítá. Podrobně popsal, že jeho kvalifikaci a zkušenostem odpovídá pozice ředitele pro řízení údržby a rozvoje stavebních objektů a interiéru, správy zámeckého parku, úseku sportovních a wellness aktivit a organizace kulturních a společenských akcí; tato pozice je volná.

10. Jak prokazuje přípis ze dne 8.4.2020 č.j. 27/2020, požádala žalovaná odborovou organizaci při [anonymizována dvě slova] o souhlas s výpovědí žalobce jako člena orgánu odborové organizace, neboť po odvolání žalobce z funkce generálního ředitele nemá žalovaná žádnou jinou práci, která by odpovídala kvalifikaci a zdravotnímu stavu žalobce. Za odborovou organizaci při [anonymizována dvě slova] převzal dopis dne 9.4.2020 žalobce.

11. Z přípisu odborové organizace při [anonymizována dvě slova] ze dne 16.4.2020 bylo zjištěno, že tato odborová organizace s avizovanou výpovědí žalobce vyslovila nesouhlas, neboť má za to, že žalovaná účelově přistoupila k výpovědi až poté, co nabyl účinnosti organizační řád (účinný ke dni 1.4.2020), kterým byla zrušena pozice správního ředitele odpovídající kvalifikaci a zdravotnímu stavu žalobce.

12. Ze zápisu ze schůze odborové organizace při [anonymizována dvě slova] ze dne 8.1.2020 bylo zjištěno, že odborová organizace při [anonymizována dvě slova] odsouhlasila členy výboru této odborové organizace, mimo jiné též žalobce, který byl zároveň zvolen předsedou této odborové organizace.

13. Z výpovědi ze dne 21.4.2020 bylo zjištěno, že žalovaná dala žalobci dne 21.4.2020 výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť po odvolání z funkce generálního ředitele nemá žalovaná pro žalobce ve smyslu ustanovení § 73a odst. 2 zákoníku práce jinou práci, která by odpovídala jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu.

14. Dopisem ze dne 4.5.2020 žalobce v reakci na podanou výpověď žalované oznámil, že výpověď považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání.

15. Ze zápisu z gremiální porady ze dne 15.1.2020 bylo zjištěno, že generální ředitel Mgr. [jméno] [příjmení] vzhledem k neobsazené pozici správního ředitele přistoupil k tomu, že řízením tohoto správního úseku pověřil technicko-ekonomického ředitele pana [jméno] [příjmení].

16. Z přípisu generálního ředitele žalované ze dne 13.2.2020 č.j. 13/2020-ZŠt bylo zjištěno, že žalovaná informovala odborovou organizaci při [anonymizována dvě slova] o záměru uskutečnit s účinností od 1.4.2020 organizační změnu u žalované popsanou v návrhu organizačního řádu, který byl k přípisu [anonymizováno].

17. Z přípisu generálního ředitele žalované ze dne 28.2.2020 bylo zjištěno, že žalovaná informovala odborovou organizaci při [anonymizována dvě slova] o tom, že generální ředitel vydal rozhodnutí [číslo] [rok] Organizační řád; tento byl zaslán v podobě návrhu odborové organizaci, která se však ve stanovené lhůtě nevyjádřila.

18. Z přípisu odborové organizace při [anonymizována dvě slova] ze dne 2.3.2020 adresovaného generálnímu ředitele žalované [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce jako předseda odborové organizace při [anonymizována dvě slova] upozornil žalovanou na porušení pracovněprávních předpisů spočívající ve zcela účelové změně organizačního řádu s cílem vytvořit podmínky, aby žalobci nebylo možné nabídnout volnou pozici správního ředitele.

19. Z rozhodnutí generálního ředitele [číslo] [rok] – Organizační řád, včetně přiloženého organigramu bylo zjištěno, že bylo zřízeno celkem 5 úseků, a to sportovní úsek (v čele vedoucí sportovního úseku), úsek správy [anonymizováno] (v čele s vedoucím správy [anonymizováno]), ekonomický úsek (v čele s hlavní účetní), úsek ubytovací (v čele s vedoucí ubytování) a obchodní úsek (v čele s vedoucí marketingu a prodeje). Dle oddílu B článku 8 odst. 6 vedoucí správy [anonymizováno] řídí a kontroluje technickou správu budov, správu parku, údržbu majetku, plnění úkolů na úseku bezpečnosti práce a požární ochrany. V organigramu nebyla pozice„ marketingový referent“, pouze marketingový specialista. Toto rozhodnutí bylo vydáno 26.2.2020 a organizační řád byl účinný od 1.4.2020.

20. Z organizačního řádu účinného od 1.9.2020 bylo zjištěno, že s účinností od tohoto dne byl v čele ekonomického úseku vedoucí ekonom; v ostatním byla shodný s organizačním řádem účinným od 1.4.2020.

21. Z organizačního řádu vydaného rozhodnutím generálního ředitele [číslo] 2019 ze dne 12.12.2019 účinného od 31.12.2019 spolu s organigramem bylo zjištěno, že dle něj byly generálnímu řediteli podřízení 4 ředitelé, a to správní ředitel, který měl v gesci úsek správy parku, kulturní úsek a úsek sportu, dále technicko ekonomický ředitel, který řídil úsek technický a ekonomický, obchodně provozní ředitel, který řídil úsek obchodní a ubytovací, a marketingový ředitel, který řídil úsek marketingový.

22. Z organizačního řádu vydaného rozhodnutím generálního ředitele [číslo] 2015 ze dne 1.10.2015 bylo zjištěno, že dle tohoto organizačního řádu byly u žalované zřízeny tři úseky, a to úsek generálního ředitele řízený generálním ředitelem, úsek provozně ekonomického ředitele a úsek technicko správního ředitele.

23. Z přílohy [číslo] Organizačního řádu žalované – organizačního schématu k 1.8.2017 bylo zjištěno, že vedle úseku generálního ředitele, úseku spravovaném technicko správním ředitelem a úseku spravovaném provozně ekonomickým ředitelem, byla zřízena pozice správce parku podřízená přímo generálnímu řediteli. Jak potvrzuje příloha [číslo] Organizačního řádu žalované – organizační schéma k 1.1.2018, tento organizační model byl zachován i k tomuto datu.

24. Z pověření ze dne 27.7.2017 bylo zjištěno, že žalobce jako generální ředitel žalované pověřil [jméno] [příjmení], provozně ekonomického ředitele k řízení technicko správního úseku, a to po dobu neobsazené pracovní pozice technicko správního ředitele.

25. Z přílohy [číslo] Organizačního řádu žalované – organizačního schématu k 1.9.2019 bylo zjištěno, že v čele úseku správy parku byl vedoucí správy parku; vedle něj zůstal zachován model úseku technicko správního ředitele, provozně ekonomického ředitele a úsek generálního ředitele.

26. Z přílohy [číslo] Organizačního řádu žalované – organizačního schématu k 1.12.2019 bylo zjištěno, že byly vytvořeny úseky technicko ekonomického ředitele, úsek obchodně provozního ředitele a marketingového ředitele. Vedoucí správy parku zůstal zachován a byl podřízen generálnímu řediteli.

27. Z protokolu o veřejnosprávní kontrole [číslo] 2018 ze dne 12.12.2018 č.j. 141710-1/2018-GIA bylo zjištěno, že Generální inspekce a interní audit [stát. instituce] provedla v období od 8.10.2018 do 28.11.2018 u žalované kontrolu zaměřenou na prověření hospodaření s peněžními prostředky a s majetkem státu, zadávání veřejných zakázek a dodržování právních předpisů a aktů řízení za kontrolované období (tj. 1.1.2017 až 30.9.2018), jejímž výsledkem bylo celkem 53 zjištěných pochybení jak v oblasti týkající se statutárních listin a vnitřních předpisů, v hospodaření s majetkem, nastavení vnitřního řídícího a kontrolního systému, ve smluvních vztazích, systému zadávání veřejných zakázek, jakož i pracovněprávních dokumentů. Z přípisu Generální inspekce a interní audit [stát. instituce] ze dne 12.2.2019 č.j. 105324-1/2019-GIA bylo zjištěno, že námitky žalované ve vztahu ke shora uvedeným kontrolním zjištěním byly zamítnuty s výjimkou námitek proti kontrolnímu zjištění [číslo] (týkala se vedení účetnictví), kterým bylo částečně vyhověno.

28. Z protokolu o ústním jednání o seznámení s výsledkem kontrolního zjištění podle daňového řádu ze dne 25.11.2019 č.j. 5008914/19/2100-31471-204643 bylo zjištěno, že Finanční úřad pro Středočeský kraj, oddělení kontroly zvláštních činností I provedl u žalované daňovou kontrolu zahájenou dne 25.4.2019, kdy bylo konstatováno, že se žalovaná dopustila porušení rozpočtové kázně tím, že pojistila cizí majetek, a je povinna odvést do státního rozpočtu odvod ve výši 121 040 Kč.

29. Z auditní zprávy [číslo] 2020 č.j. 114141/2020-GIA vypracované Generální inspekcí a interní auditem [stát. instituce] dne 5.6.2020 bylo zjištěno, že po auditu provedeném v období od 11.3.2020 do 29.5.2020 konstatoval tento odbor řadu pochybení (mimo jiné v organizační struktuře, chaotické, navíc se značným naddimenzováním vedoucích pozic), kdy k částečné nápravě došlo přijetím organizačního řádu účinného od 1.4.2020.

30. Z forenzního auditu žalované za období od 1.1.2010 do 31.12.2019 provedeného společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že auditor konstatoval celkově neuspokojivé hospodaření žalované v auditovaném období, kdy v řadě případů se jednalo o porušení právních předpisů i závazných interních předpisů, zejména zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR, zákona č. 137/2006 Sb. a zákona č. 134/2006 Sb. týkající se veřejných zakázek. Dále byly shledány případy porušení obvyklých standardů etických pravidel, jakož i řada případů výskytu vysoké míry korupčního rizika – to vycházelo z prokázaných nestandardních interpersonálních vztahů mezi vybranými subjekty mající přímý pracovní a obchodní či finanční vztah k žalované. Auditor rovněž poukázal na vysoký počet řídících pracovníků, vysoký počet řídících stupňů v organizační struktuře a též vysoký počet zaměstnanců zajišťujících výlučně jednu činnost. Za nestandardní označil též vysoké nároky na odstupné dojednané v kolektivní smlouvě, jakož i celkový systém upravující nenárokovou složku mzdy.

31. Z dopisu žalobce z pozice generálního ředitele žalované ze dne 13.11.2019 adresovaného ministrovi [anonymizováno] věcí bylo zjištěno, že žalobce v návaznosti na osobní schůzku ze dne 1.11.2019 odstoupil z funkce generálního ředitele ke dni 31.12.2022.

32. Z petice adresované tehdejšímu předsedovi vlády ČR Ing. [jméno] [příjmení] a ministru [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že podepsaní protestovali proti odvolání žalobce z funkce generálního ředitele žalované. Petici podepsalo celkem 202 osob.

33. Z otevřeného dopisu ze dne 30.1.2020 adresovaného tehdejšímu předsedovi vlády ČR Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] jako ministrovi kultury ČR a ČTK bylo zjištěno, že členové odborové organizace při [anonymizována dvě slova] a management žalované vyslovili nesouhlas se způsobem řízení žalované za strany nového generálního ředitele Mgr. [jméno] [příjmení] a vyjádřili podporu žalobci; požadovali mimo jiné vysvětlení důvodů pro odvolání žalobce z čela žalované. Tento otevřený dopis podepsali mimo jiné [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení].

34. Z kolektivní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a odborovou organizací při [anonymizována dvě slova] ze dne 14.10.2019 bylo zjištěno, že v článku VI. odst. 3 bylo sjednáno odstupné pro zaměstnance, s nimiž bude rozvázán pracovní poměr z důvodu organizačních změn, a to vždy ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, a dále navýšeno o další 3 průměrné měsíční výdělky, pokud zaměstnanec u žalované odpracoval alespoň 5 let a další tři průměrné měsíční výdělky pokud zaměstnanec u žalované odpracoval 20 let a více. V článku V. odst. 3 se žalovaná zavázala vhodnou formou informovat vlastní zaměstnance o nově vzniklých nebo uvolněných pracovních místech. V případě uvolňování zaměstnanců při organizačních změnách se zaměstnavatel zavázal účinně napomáhat zaměstnancům při získání nového zaměstnání a dále písemně seznamovat odborovou organizaci se záměrem snížit počet zaměstnanců alespoň jeden měsíc před započetím běhu výpovědní doby, a to písemně (článek VI. odst. 1 a 2).

35. Z přípisu generálního ředitele žalované adresované mzdové účetní ze dne 26.6.2020 bylo zjištěno, že generální ředitel žalované dal pokyn k vyplacení náhrady mzdy dle § 208 zákoníku práce za 6/ 2020 a dále osminásobku průměrného měsíčního výdělku jako odstupné dle kolektivní smlouvy. Jak prokazuje výplatní list za 6/ 2020, žalobci byla vyplacena částka celkem 848 036 Kč hrubého.

36. Z dohody o změně pracovního poměru ze dne 30.12.2019 bylo zjištěno, že s účinností od 31.12.2019 byla s paní [jméno] [příjmení] změněna dohoda o sjednaném druhu práce na„ vedoucí účtárny“. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 1.4.2020 bylo zjištěno, že s účinností od 1.4.2020 byla s paní [jméno] [příjmení] změněna dohoda o sjednaném druhu práce na„ hlavní účetní“.

37. Z výpovědi ze dne 22.5.2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] dala výpověď z pracovního poměru u žalované; žalovaná tuto výpověď převzala dne 22.5.2020.

38. Z dohody o změně pracovního poměru ze dne 29.11.2019 bylo zjištěno, že byla s panem [jméno] [příjmení] uzavřena dohoda o změně sjednaného druhu práce na„ technicko ekonomický ředitel“ s účinností od 1.12.2019. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 1.4.2020 bylo zjištěno, že s panem [jméno] [příjmení] byla uzavřena dohoda o změně sjednaného druhu práce na„ vedoucí správy [anonymizováno]“, a to s účinností od 1.4.2020.

39. Z protokolu o výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], který byl proveden v řízení vedeném mezi týmiž účastníky u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. 9C 38/2021 bylo zjištěno, že svědkyně pracovala u žalované v pracovním poměru od roku 1983 do 31.7.2020. Pracovní poměr rozvázala výpovědí, kterou sama podala. V době podání své výpovědi pracovala u žalované na pozici hlavní účetní. Než podala výpověď, byla jí ze strany generálního ředitele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] nabídnuta pozice vedoucího ekonoma, kterou odmítla. Ty důvody, proč tuto pozici nepřijala, byly její věk, zdravotní stav, ale hlavně to, že ke změně v pozici generálního ředitele došlo v době, kdy se zpracovávala roční závěrka, následně byl prováděn audit Generální inspekcí [anonymizováno] ČR, rovněž probíhal forenzní audit, kdy se prováděla kontrola období 10ti let dozadu, a svědkyně byla vyčerpaná a ztratila zájem u žalované nadále pracovat. Pokud jde o náplň práce svědkyně od roku 2017, svědkyně uvedla, že řešila účetnictví a ekonomiku, spolupracovala též na rozpočtech, rozborech a výkaznictví. Fyzicky ona sama neúčtovala, to řešila externí firma, které svědkyně posílala výkazy, které obdržela od zřizovatele. Následně pak kontrolovala výstupy, které externí firma zaslala zpět; jednalo se jak o měsíční výkazy, tak i účetní sestavy. Po jejich kontrole je svědkyně rozesílala do patřičných institucí (zřizovateli, do státní pokladny). Externí společnost [právnická osoba] fyzicky prováděla účetnictví žalované od roku 2010 nebo 2011 do cca konce roku 2018; od této doby pak vedla účetnictví na základě dohody o pracovní činnosti Ing. [příjmení]. Ing. [příjmení] byla hierarchicky podřízenou svědkyně; svědkyně zodpovídala za vedení účetnictví žalované. V roce 2020 účetní oddělení čítalo ekonomického ředitele, kterým byl pan [příjmení] (který měl na starosti dva úseky, a to technický a ekonomický), dále svědkyni jako hlavní účetní, paní [příjmení], a dále paní [příjmení] – účetní fakturantku a pokladní. Od dubna 2020, kdy byl přijat nový organizační řád, se nadřízeným svědkyně stal generální ředitel Mgr. [příjmení]. V polovině července 2020 byla svědkyně představena paní [příjmení], která měla být její nástupkyní, přičemž úkolem svědkyně bylo ji zaučit na svoji práci i práci paní [příjmení]. Když svědkyně svůj pracovní poměr u žalované končila, tak účetní oddělení čítalo generálního ředitele pana [příjmení], paní [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení]. Od 1.4.2020 fyzicky účtovala paní [příjmení], které podklady připravovala a předávala jak svědkyně, tak i její kolegyně; paní [příjmení] tak částečně činila i z domova v rámci home office. Dále svědkyně uvedla, že pod činnost pana [příjmení] (až do organizační změny účinné od 1.4.2020) spadala též oblast ekonomická, neboť byl technicko ekonomickým ředitelem. Uvedla, že této oblasti pan [příjmení] rozuměl, stejně jako obchodu, nic nepodepisoval bezhlavě, pokud něčemu nerozuměl, musela mu to svědkyně vysvětlit. Rozhodně, dle svědkyně, nešlo považovat jeho roli v oblasti ekonomické za ryze formální. Svědkyně uvedla, že ze své pozice účetní (posléze hlavní účetní) vždy prováděla kontrolu, takže si nemyslí, že by zřízená pozice hlavního ekonoma v tomto směru přinesla něco nového. Odmítla, že by se nechtěla podílet na novém způsobu vedené ekonomického oddělení, jak odpovídalo organizační změně a nabídnuté pozici hlavního ekonoma, neboť tato pozice jí byla nabídnuta, takže kdyby se podílet chtěla, tak se podílet mohla.

40. Z hlediska procesního soud hodnotil tento důkaz jako svědeckou výpověď ve smyslu ustanovení § 126 o.s.ř., neboť při výslechu, byť provedeného v jiném řízení, byli přítomni totožní účastníci, respektive jejich zástupci, byly kladeny dotazy týkající se právě i tohoto předmětu řízení; i svědkyně byla upozorněna na to, že bude vyslechnuta i k otázkám týkajícím se výpovědi žalobce z pracovního poměru. Skutečnost, že se tak stalo v jiném řízení, vychází ze zásady hospodárnosti řízení, aby nebylo nutné volat formálně svědkyni k jednání v tomto řízení; jestliže tedy byla zachována zásada ústnosti a přímosti (soud i účastníci měli možnost svědkyni u jednání vidět, vnímat nejen její ústní projev, ale i nonverbální projevy), potom je dle soudu možné k tomuto důkazu přistupovat jako ke svědecké výpovědi.

41. Z účastnického výslechu generálního ředitele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl jmenován do funkce generálního ředitele žalované od 1.1.2020. Do funkce byl uveden dne 2.1.2020, kdy došlo k předání agendy – šanonu s dokumenty – a následně jej žalobce prováděl po [anonymizována dvě slova]. Žalobce se jej dotazoval na důvody odvolání a uváděl, že řešení jeho situace by bylo takové, že by u žalované zastával pozici správního ředitele. Mgr. [příjmení] si vzal týden na rozmyšlenou, aby se seznámil se situací u žalované. Mezi zaměstnanci panovala atmosféra strachu, management žalované vytvořil petici, která požadovala odvolání Mgr. [obec] a návrat žalobce. Mgr. [příjmení] se primárně seznámil s organizačním řádem, který byl účinný ke dni 31.12.2019, tedy poslednímu dni, kdy byl žalobce ve funkci generálního ředitele, přestože dne 12.12.2019 zde byl organizační řád jiný. Dospěl k závěru, že je nutné přijmout změny, neboť nebyla oddělena činnost kontrolní a správní, které se naopak prolínaly. V rámci organizační změny mimo jiné zrušil pozici správního ředitele, která z jeho pohledu nedávala smysl. Dle organizačního řádu účinného k 31.12.2019 byla správa [anonymizováno] vyčleněna pod správního ředitele, zatímco generální ředitel měl pod sebou v zásadě pouze sekretářku, personalistku a realizačního manažera (který měl na starosti catering). Dne 8.1.2020 se Mgr. [příjmení] setkal s žalobce a nabídl mu pozici referenta marketingu, která odpovídala jeho zkušenostem, když zároveň Mgr. [příjmení] nechtěl, aby žalobce zastával nějakou vedoucí pozici, což vycházelo ze zjištění, které Mgr. [příjmení] učinil při seznámení se se smlouvami, které byly uzavřeny s manželkou, resp. dcerou žalobce, a dále z upozornění ministra [anonymizována dvě slova] pana [příjmení] a náměstka [anonymizováno] pana [příjmení]. Žalobce následně nabízenou pozici odmítl, a to dne 8.1.2020. Protože se zároveň téhož dne stal předsedou odborové organizace při [anonymizována dvě slova], bylo třeba s jeho výpovědí vyžádat souhlas této odborové organizace. Ten dán nebyl. Mgr. [příjmení] při první možné příležitosti vydal nový organizační řád, kterým zrušil pozici správního ředitele. Zdůraznil, že u žalované byly otázky správy [anonymizováno] řešeny vždy buď technicko správním ředitelem anebo provozně ekonomickým ředitelem, přičemž tuto pozici vždy zastával [jméno] [příjmení] – buď na ni byl jmenován, anebo tuto funkci vykonával v zástupu. Dále tímto novým organizačním řádem byla zřízena pozice hlavní účetní, vedoucí obchodu a marketingu, kam byla jmenována paní [příjmení], která již dříve na úseku obchodu pracovala; dále byla zřízena pozice vedoucí správy budov a parku, kdy tímto vedoucím se stal [jméno] [příjmení], který tuto pozici vždy fakticky zastával. Dále byl zřízen úsek sportovní, který byl obsazen synem pana [příjmení], tedy [jméno] [příjmení] ml.; tato pozice byla následně zrušena. Byl zřízen úsek ubytovací, kde vedoucí byla paní [příjmení]. Generální ředitel potvrdil, že v průběhu roku 2020 provedl celkem 4 organizační změny (k 1.4.2020, 1.9.2020, 1.11.2020 a 1.1.2021), kdy probíhalo další zeštíhlování v oblasti jednotlivých vedoucích úseků. V organizačním řádu účinném od 1.9.2020 byla vytvořena pozice vedoucího ekonoma, což souviselo se změnou v účtování, které do té doby bylo outsourcováno; tato pozice byla nabídnuta stávající hlavní účetní, ta to však odmítla a odešla do důchodu, proto byl přijat Ing. [příjmení]. Další změna byla vyvolána změnou na gastronomickém úseku (od 1.11.2020), od 1.1.2021 pak byl zrušen úsek sportovní, úsek správy [anonymizováno] byl přejmenován na správní úsek, úsek ubytovací byl včleněn pod úsek obchodní. Pozice referenta marketingu byla žalobci nabídnuta proto, že to byla jediná v té době volná pozice u žalované; pokud by tuto pozici žalobce přijal, potom by tato pozice byla zachována i v organizačním řádu účinném od 1.4.2020. Žalobce sám se v dopise ze dne 12.1.2020 vyjádřil tak, že jinou pozici než správního ředitele by nepřijal. Generální ředitel Mgr. [příjmení] dále uvedl, že [jméno] [příjmení] při gremiální poradě konané na počátku ledna 2020 pověřil vedením správního úseku (výkonem funkce správního ředitele), neboť bylo třeba, když zde taková pozice byla, aby byla obsazena, přičemž [jméno] [příjmení] ji vždy fakticky zastával. Pokud sám žalobce uváděl před soudem, že [jméno] [příjmení] k 2.1.2020 pověřil výkon funkce správního ředitele, pak s tím Mgr. [příjmení] vyslovil souhlas. Mgr. [příjmení] uvedl, že ihned poté, co byl jmenován do funkce generálního ředitele, a seznámil se se stávajícím organizačním řádem, začal pracovat na novém organizačním řádu, když ten stávající nesplňoval ani jeho představy ani představy [anonymizováno] ČR o řízení, zejména v tom směru, že kombinoval správní a kontrolní činnost a nebyl úsporný. Na organizačním řádu pracoval sám, činil si potřebné poznámky, které mu pak sekretářka přepisovala do počítače. Účinnost organizačního řádu až od 1.4.2020 byla dána tím, že bylo třeba vyžádat souhlasu odborové organizace. Mgr. [příjmení] uvedl, že se setkal rovněž s JUDr. [příjmení], který měl s žalovanou uzavřenu smlouvu o poskytování právních služeb. V rámci tohoto rozhovoru Mgr. [příjmení] sdělil, že nikdy se nepostaví proti žalobci, a dále, že sice připravoval veškeré podklady pro žalovanou, ale změnu kolektivní smlouvy zahrnující tzv. zlatý padák si prosadil přímo žalobce. Důvod, proč pana [jméno] [příjmení] jmenoval do funkce vedoucího správního úseku (od 1.4.2020), byl ten, že této oblasti pan [příjmení] rozuměl, zatímco na úseku ekonomickém byla jeho pozice čistě formální, když toliko podepisoval dokumenty, které mu předkládala paní [příjmení].

42. Z takto provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu:

43. V řízení bylo prokázáno (a mezi účastníky nesporné), že žalobce zastával funkci generálního ředitele žalované, a to opakovaně, naposledy do ní byl jmenován ministrem [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ke dni 1.11.2013. Dále bylo v řízení prokázáno, že jej ministr [anonymizována dvě slova] Mgr. [jméno] [příjmení] odvolal z funkce generálního ředitele ke dni 31.12.2019. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ohledně odvolání byly vyhotoveny dokumenty dva, kdy v prvním bylo uvedeno, že je žalobce odvolán z funkce„ ředitele“, v druhém pak, který žalobce převzal dne 16.1.2020, že je odvolán z funkce„ generálního ředitele“. Je nepochybné, že žalobce byl informován o odvolání z funkce již při převzetí prvního dokumentu, kde bylo sice formálně nesprávně uvedeno, že je odvolán z funkce ředitele, ale protože žalobce u žalované nezastával dvě různé pozice, bylo nepochybné, z jaké funkce je odvolán. O tom, že byl o odvolání z funkce informován a první dokument převzal před 16.1.2020 svědčí to, že v dopise ze dne 12.1.2020 o svém odvolání z funkce generálního ředitele hovoří, stejně tak i z účastnického výslechu současného generálního ředitele Mgr. [obec], který popisoval, že dne 2.1.2020 byl uveden do funkce generálního ředitele a žalobce jej po [anonymizována dvě slova] prováděl. Nelze si představit, že by žalobce realizoval předání své funkce, aniž by měl v „ ruce“ dokument, z něhož by vyplývalo, že byl z funkce odvolán. Soud tedy má prokázané, že žalobci bylo písemné odvolání z funkce předáno nejpozději dne 2.1.2020.

44. V řízení bylo prokázáno, že žalobci byla dopisem ze dne 8.1.2020 nabídnuta pozice referenta marketingu, kterou žalobce v dopise ze dne 12.1.2020 odmítl s tím, že tato nabídnutá pozice zásadně odporuje požadavkům zákoníku práce, přičemž vhodná pozice, která u žalované je k dispozici a je volná, je pozice správního ředitele. Dále bylo prokázáno, že dne 21.4.2020 dala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru, kterou žalobce (jak potvrdil v dopise ze dne 4.5.2020) převzal dne 22.4.2020, a to z důvodu nadbytečnosti, neboť po odvolání z funkce nemá žalovaná pro žalobce žádnou pracovní pozici, která byl odpovídala jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Dopisem ze dne 4.5.2020, doručeným žalované téhož dne, žalobce sdělil, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaná dopisem ze dne 8.4.2020 požádala odborovou organizaci při [anonymizována dvě slova] o souhlas s výpovědí žalobce jako člena orgánu odborové organizace. S touto výpovědí odborová organizace vyslovila nesouhlas dopisem ze dne 16.4.2020. Tvrzení, že žalobce byl předsedou odborové organizace při [anonymizována dvě slova], bylo prokázáno zápisem z jednání této odborové organizace ze dne 8.1.2020.

45. Mezi účastníky bylo sporné, zda bylo možné nabídnout žalobci pozici správního ředitele, tedy zda tato pozice byla volná. Z hlediska skutkového soud uzavřel, že dle organizačních řádů, respektive případné změny organigramů, od 1.8.2017 byla u žalované zřízena pozice provozně ekonomického ředitele, kterou dle pracovní smlouvy zastával [jméno] [příjmení], a dále pozice technicko správního ředitele, kterou byl od 27.7.2017 pan [jméno] [příjmení] pověřen (prokázáno příslušným pověřením). Toto rozložení zde bylo ještě dle organizačního řádu účinného od 1.9.2019. Bylo prokázáno, že v organizační struktuře byla učiněna změna k 1.12.2019 (viz organigram, který tvoří přílohu organizačního řádu, účinného od 1.12.2019), kterým byla zřízena pozice technicko ekonomického ředitele (pod kterého spadala správa budov, administrativa technického úseku) a pozice obchodně provozního ředitele (pod kterého spadala obchod a hotel). Pozici technicko ekonomického ředitele s účinností od 1.12.2019 zastával [jméno] [příjmení], jak prokazuje dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne 29.11.2019. Organizačním řádem ze dne 12.12.2019 účinným od 1.1.2020 pak byla zvláště vyčleněna pozice správního ředitele (který měl na starosti správu parku, kulturní úsek a sportovního managera), dále zůstala zachována pozice technicko ekonomického ředitele, pozice obchodně provozního ředitele a pozice marketingového ředitele. V důsledku této organizační změny byla paní [jméno] [příjmení] změněn (dohodou ze dne 30.12.2019) druh práce na„ vedoucí účtárny“. S účinností od 1.4.2020 byla přijata další změna organizačního řádu, dle které byl zřízen sportovní úsek, úsek správy [anonymizováno] (v čele vedoucí správy [anonymizováno]), ekonomický úsek (v čele hlavní účetní), ubytovací úsek (v čele vedoucí ubytování) a obchodní úsek (v čele vedoucí marketingu a prodeje). Pozici vedoucí správy [anonymizováno] zastával od 1.4.2020 [jméno] [příjmení], což vyplynulo jednak z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 1.4.2020, a bylo potvrzeno též účastnickou výpovědí Mgr. [jméno] [příjmení], současného generálního ředitele žalované. Rovněž bylo prokázáno (a to jednak dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 1.4.2020) a dále pak výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], že počínaje od 1.4.2020 byla [jméno] [příjmení] změn sjednaný druh práce na hlavní účetní. Je tedy zřejmé, že ke dni, kdy byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru (22.4.2020) byla u žalované obsazena jak pozice vedoucího správy [anonymizováno], tak i pozice hlavní účetní.

46. Dále bylo prokázáno, jak textem výpovědi, tak i ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], že svědkyně odmítla nabídku generálního ředitele Mgr. [obec], aby zastávala pozici vedoucího ekonoma, která měla být zřízena ke dni 1.9.2020, a podala výpověď z pracovního poměru. Jak prokázal účastnický výslech generálního ředitele žalované [příjmení] [jméno], na tuto pozici byl následně„ zvnějšku“ přijat Ing. [příjmení].

47. Pokud bylo mezi účastníky sporné, zda a kdy byl [jméno] [příjmení] pověřen dle organizačního řádu účinného od 31.12.2019 výkonem funkce správního ředitele, má soud za prokázané, že se tak stalo až při gremiální poradě, konané pod vedením již nového generálního ředitele dne 15.1.2020, což vyplývá ze zápisu z této porady. Pokud žalovaná tvrdila, že tak učinil žalobce již ke dni 31.12.2019, vycházel z tvrzení, které uvedl žalobce při jednání dne 20.1.2022 (strana 5 protokolu, čl. 153), které nicméně žalobce následně opravoval a dále pak v řízení uváděl, že se jednalo o přeřeknutí, a že to nečiní nesporným. Soud proto toto tvrzení nepovažoval za nesporné a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce k 31.12.2019 [jméno] [příjmení] k výkonu funkce správního ředitele nepověřil, když se tak stalo až za nového generálního ředitele dne 15.1.2020. V řízení nebyly předloženy žádné listiny, kterým by k pověření došlo, zatímco v jiných případech byly buď připraveny dohody o změně sjednaného druhu práce, anebo samotné pověření. Navíc má soud za to, že zřízení této pozice jako samostatné, bylo účelovým krokem ze strany žalobce právě proto, aby mu po (případném) odvolání z funkce musela být tato pozice nabídnuta (což bude dále podrobně rozvedeno při právním hodnocení).

48. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaslala odborové organizaci při [anonymizována dvě slova] navrženou změnu organizačního řádu, která se posléze stala účinnou dne 1.4.2020, již dne 13.2.2020. Následně byl organizační řád vydán dne 26.2.2020 s účinností od 1.4.2020.

49. Takto zjištěný skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí ve věci. Soud tedy zamítl doplnění dokazování návrhy žalobce, a to dvěma publikacemi, které žalobce napsal, a týkají se [anonymizována dvě slova], které měly prokázat erudici žalobce, pokud jde o řízení žalované, což však není pro rozhodnutí ve věci podstatné. Žalobce byl platně odvolán z funkce generálního ředitele, toto odvolání z funkce nebylo zpochybněno, a soud je jím vázán. Dále soud zamítl doplnění dokazování novinovými články z [anonymizováno] novin ze dne 17.7.2020 a [příjmení] deníku ze dne 17.7.2021, jakož i dvěma dopisy tehdejšího předsedy vlády Ing. [příjmení] ministrovi [anonymizována dvě slova] Mgr. [příjmení] a výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], které měly prokazovat účelovost postupu žalované při plnění nabídkové povinnosti žalobci, neboť v tomto směru již bylo provedeno dokazování v dostatečném rozsahu k tomu, aby soud v tomto směru učinil skutkové závěry a z nich vyvodil závěry právní, jak bude níže podrobně uvedeno. Stejně tak soud zamítl doplnění dokazování dopisy jednotlivých institucí adresovaných žalobci, kterými bylo žalobci vyjádřeno poděkování za organizaci jednání, konferencí na [anonymizována dvě slova], stejně tak i zpráva o výsledku hospodaření žalované za rok 2019 a přehled kontrol učiněných u žalované, neboť samotné posouzení úspěšnosti řízení žalované za strany žalobce není pro posouzení nároku uplatněného touto žalobou relevantní. Soud rovněž zamítl doplnění dokazování dopisem zástupce žalobce ze dne 3.12.2021 adresovaný JUDr. [jméno] [příjmení], který za dobu působení žalobce ve funkci generálního ředitele poskytoval žalované právní služby, a jeho odpověď ze dne 6.12.2021, kterými mělo být vyvraceno tvrzení žalované, že JUDr. [příjmení] upozorňoval Mgr. [jméno] [příjmení], že vždy bude vystupovat v zájmu žalobce; i toto tvrzení, ať už by bylo vyvráceno nebo prokázáno, není rozhodné pro posouzení platnosti rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované. Soud také neprovedl důkaz předávacím protokolem při převzetí funkce Mgr. [příjmení] dne 2.1.2020 od žalobce, neboť způsob a rozsah předání dokumentace opět není pro posouzení předmětného nároku rozhodný. Stejně tak nebyl proveden důkaz kolektivní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a odborovou organizací při [anonymizována dvě slova] na období od 2011 2015 včetně příloh a dodatku o prodloužení její platnosti do konce roku 2018, kterou mělo být prokázáno, že ujednání o odstupném v případě rozvázání pracovního poměru pro organizační změny (tzv. zlatý padák) byl v kolektivní smlouvě sjednáno právě již od tohoto roku, když ani prokázání tohoto tvrzení soud nepovažuje v tomto řízení za podstatné. Rovněž nebyla provedena k důkazu smlouva o poskytování právních služeb uzavřená dne 24.1.2020 mezi žalovanou a [příjmení] [příjmení] a partneři, neboť že advokátní kancelář poskytovala právní služby žalované není pro posouzení předmětného nároku nikterak podstatné. Soud rovněž zamítl návrhy na doplnění dokazování důkazy, kterými žalovaná tvrdí, že důvody pro odvolání žalobce a nemožnost jeho dalšího působení u žalované ve vedoucí funkci spočívaly v pochybnostech o jeho odbornosti a kvalifikaci, jakož i podezření na řadu jeho závažných pochybení při výkonu funkce generálního ředitele (výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], z [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], náměstka [anonymizováno] ČR, Ing. [jméno] [příjmení] z [právnická osoba], spisy vedené u Okresního soudu Praha-východ týkající se uplatněných nároků na náhradu škody, kterou požaduje žalovaná po žalobci, [anonymizováno] oznámení podané na žalobce). Jak bude podrobně rozvedeno dále, soud otázku odborné erudice žalobce, jakož i tvrzená pochybení nepovažuje za podstatné pro posouzení předmětného nároku.

50. Z hlediska právního hodnocení se soud nejprve zabýval tím, zda byla žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru podána včasně. Dle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“) neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Žalobci byla výpověď z pracovního poměru doručena dne 22.4.2020, pracovní poměr měl uplynutím 2měsíční výpovědní doby zaniknout ke dni 30.6.2020. Protože žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla soudu doručena dne 31.8.2020, byla lhůta dle § 72 zákoníku práce zachována.

51. Soud se dále tedy zabýval tím, zda došlo k platnému rozvázání pracovního poměru.

52. Dle § 73a odst. 1, 2 zákoníku práce odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c).

53. Dle § 52 písm. c) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

54. Dle § 61 odst. 1, 2 zákoníku práce výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. Dle § 61 odst. 4 zákoníku práce jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.

55. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 3980/2011, sp.zn. 21 Cdo 759/2014) je nutné splnění podmínek pro podání platné výpovědi dle § 73a odst. 2 zákoníku práce zkoumat ke dni podání této výpovědi. Vzhledem k uvedenému se ke dni podání výpovědi zkoumá, zda zaměstnanec dřívější nabídku změny pracovního zařazení odmítl, nebo zda zaměstnavatel v této době nemá pro zaměstnance jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Při splnění těchto dvou podmínek je pak dán výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tedy zákon v důsledku vytváří další výpovědní důvod, resp. fikci nadbytečnosti zaměstnance, aniž by bylo potřebné (možné) se při zkoumání platnosti výpovědi zabývat tím, zda se zaměstnanec skutečně stal pro zaměstnavatele nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, jak to jinak ustanovení § 52 písm. c) zák. práce pro platné rozvázání pracovního poměru výpovědí vyžaduje.

56. Výpověď z pracovního poměru byla dána žalobci poté, co byl odvolán ke dni 31.12.2019 z funkce, a to písemné odvolání z funkce mu bylo nejpozději dne 2.1.2020 předáno. V takovém případě bylo povinností žalované splnit tzv. nabídkovou povinnost definovanou ustanovením §73a odst. 2 zákoníku práce. Bylo prokázáno, že žalovaná ke dni 8.1.2020 nabídla žalobci pozici referenta marketingu, kterou žalobce obratem odmítl s tím, že tato pozice neodpovídá jeho kvalifikace a zdravotní způsobilosti, neboť je na nejnižším žebříčku hierarchie u žalované. Z judikatury vyplývá, že je povinností zaměstnavatele nabídnout zaměstnanci práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci bez ohledu na to, zda se jedná o pozici vykonávanou na vedoucím pracovním místě či nikoliv (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.6.2021 sp.zn. 21 Cdo 1496/2021). Pro posouzení platnosti případné výpovědi dané dle § 73a odst. 2 zákoníku práce pro fikci nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákoníku práce je podstatné, zda, podle stavu v době podání výpovědi, zaměstnavatel splnil nabídkovou povinnost (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.10.2018 sp.zn. 21 Cdo 4279/2017). Nabídnutá pozice odpovídala zdravotnímu stavu a kvalifikaci žalobce, neboť, byť na nejnižším stupni hierarchie, ale přesto obsahovala úkoly týkající se propagace a prezentace [anonymizována dvě slova]. Žalobci byla doručena výpověď z pracovního dne 22.4.2020, přičemž bylo prokázáno (a nebylo mezi účastníky sporné), že k tomuto datu byla i nadále neobsazena pozice specialista marketingu. Byť se jednalo podle označení o jinou pozici, než byla nabídnuta žalobci dopisem ze dne 8.1.2020, zcela nepochybně šlo o obsahově totožnou pozici, tedy pozici podřízenou vedoucímu oddělení obchodu a marketingu. Žalovaná tedy splnila povinnost dle § 73a odst. 2 zákoníku práce, když žalobci nabídla volnou pozici odpovídající jeho kvalifikaci a zdravotní způsobilosti, která byla volná ke dni doručení výpovědi. Jak prokázal dopis ze dne 12.1.2020, žalobce zcela jednoznačně takovou pozici odmítl (ať už by byla označena jakkoliv), neboť výslovně uvedl, že jediná pozice, která splňuje podmínky řádného splnění nabídkové povinnosti, je pozice správného ředitele. Tím, že žalobce tedy odmítl nabízenou pracovní pozici, nastala fikce jeho nadbytečnosti ve smyslu § 73a odst. 2 zákoníku práce a byl dán výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce.

57. Pokud žalobce namítal, že žalovaná účelově vytvořila situaci, že ke dni rozvázání pracovního poměru výpovědí, respektive ke dni doručení výpovědi žalobci byla zrušena pozice správního ředitele, aby nemohla a nemusela být žalobci nabídnuta, soud se s touto námitkou neztotožnil.

58. Judikatura (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.10.2018 sp.zn. 21 Cdo 4279/2017) dovodila, že soud podle stavu v době výpovědi (jejího doručení druhému účastníku pracovního poměru) rovněž zásadně zkoumá to, zda zaměstnavatel splnil vůči zaměstnanci tzv. nabídkovou povinnost (srov. též právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 1997 sp. zn. 2 Cdon 829/97, který byl uveřejněn pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998). Jen výjimečně je možné přihlédnout k jiným okolnostem, než jaké tu byly v době výpovědi; podle ustálené judikatury soudů to přichází v úvahu tehdy, bude-li zjištěno, že zaměstnavatel nepřistoupil k povinnosti vyplývající z ustanovení § 73a odst. 2 části první věty za středníkem zák. práce s cílem (záměrem) naplnit její (výše zmíněný) účel, ale v rozporu s ustálenými dobrými mravy s přímým úmyslem způsobit zaměstnanci újmu, a je-li proto třeba jeho jednání hodnotit jako zneužití výkonu práva ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000 sp. zn. 21 Cdo 992/99, který byl uveřejněn pod č. 126 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000); o takové jednání by mohlo jít například tehdy, kdyby zaměstnavatel záměrně přistoupil k podání výpovědi až poté, co u něj byla obsazena všechna pro zaměstnance vhodná volná pracovní místa, která by mu mohl podle ustanovení § 73a odst. 2 části první věty za středníkem zák. práce nabídnout, a veden přímým úmyslem by tím vytvořil v době výpovědi takový stav, který by mu umožňoval (jinak úspěšně) tvrdit, že nemůže zaměstnance dále zaměstnávat, a mělo-li by současně jeho jednání přímý (hlavní) cíl způsobit zaměstnanci rozvázáním pracovního poměru výpovědí újmu (srov. též právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2005 sp. zn. 21 Cdo 1573/2004, který byl uveřejněn pod č. 59 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005).

59. V řízení bylo prokázáno, že ke dni, kdy byla žalobci nabídnuta pozice referenta marketingu, existovala vedoucí pozice správního ředitele, která nebyla k 8.1.2020 (kdy byla učiněna nabídka žalobci dle § 73a odst. 2 zákoníku práce) obsazena; k obsazení této pozice, a to pověřením výkonu této funkce [jméno] [příjmení], došlo až při gremiální poradě dne 15.1.2020. Je nepochybné, že žalobce splňoval kvalifikační předpoklady pro výkon této funkce, když dříve zastával funkci generálního ředitele, a tudíž nepochybně byl schopen tuto funkci rovněž zastávat. Zároveň bylo prokázáno, že organizačním řádem účinným ke dni 1.4.2020 došlo ke změně v organizaci vedoucích pozic, když byl zřízen úsek správy [anonymizováno], který vedl [jméno] [příjmení] jako vedoucí správy, zatímco ekonomické oddělení vedla [jméno] [příjmení] jako hlavní účetní. Ke dni podání výpovědi z pracovního poměru zde tedy již nebyla ani pozice správního ředitele, a pozice vedoucího správy [anonymizováno] byla obsazená. Byť by se mohlo jevit, že žalovaná skutečně postupovala účelově a změnila organizační struktura tak, aby vedoucí pozice na úseku správy [anonymizováno] nemohla být žalobci nabídnuta, soud v tomto postupu neshledává jednání v rozporu s dobrými mravy ve smyslu shora uvedeného rozhodnutí. Je třeba totiž rovněž přihlédnout k tomu, že stejně účelově postupoval žalobce, když organizační změnou účinnou ke dni 31.12.2019 (ze dne 12.12.2019) vyčlenil pozici správního ředitele jako novou vedoucí funkci. Jak vyplývá z přehledu organizačních řádů a organigramů od 1.8.2017, u žalované až do 1.12.2019 existovala pozice technicko správního ředitele a ředitele provozně ekonomického ředitele. Pozici provozně ekonomického ředitele zastával (minimálně tedy od roku 2017) [jméno] [příjmení], který byl od 1.8.2017 pověřen též výkonem funkce technicko správního ředitele. Organizačním řádem účinným ke dni 1.12.2019 (ze dne 29.11.2019) došlo ke změně, kdy byla zřízena pozice technicko ekonomického ředitele (nebyla obsazena) a obchodně provozního ředitele, kterého dle dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 29.11.2019 zastával [jméno] [příjmení]; úsek správy byl ale i nadále součástí jiné agendy. Až organizačním řádem účinným od 31.12.2019 ze dne 12.12.2019 byla vedle těchto dvou ředitelů ještě zřízena pozice správního ředitele. Žalobce při jednání dne 20.1.2022 vysvětloval tuto změnu tím, že agenda správy [anonymizováno] byla velmi obsáhlá a nebylo možné, aby tuto práci zvládl obsáhnout sám [jméno] [příjmení], který byl zároveň provozně ekonomickým ředitelem. Protože situace byla již neudržitelná, rozhodl o vyčlenění správy pod samostatný úsek správního ředitele. Soud však v tomto postupu spatřuje ryze účelové jednání žalobce s cílem připravit si, v případě svého odvolání z funkce, vedoucí pozici, kterou by mohl zastávat. Žalobce tvrdí, že pozice správního ředitele byla zcela nebytná, přesto k jejímu zřízení přistoupil více jak 2 roky poté, co ji fakticky vykonával [jméno] [příjmení], který tím byl pověřen po odchodu předchozího technicko správního ředitele. Navíc tak učinil dne 12.12.2019, pouhých 12 dnů poté, co ke dni 1.12.2019 byla provedena organizační změna spočívající v nahrazení technicko správního ředitele ředitelem technicko ekonomickým a ředitele provozně ekonomického ředitelem obchodně provozním a s [jméno] [příjmení] byla uzavřena dohoda o změně druhu práce na zařazení„ obchodně provozní ředitel“. Je nepochopitelné, proč byla provedena změna spočívající ve výměně části agendy mezi dvěma již stávajícími vedoucími zaměstnanci a pozice správního ředitele, o které žalobce opakovaně tvrdil, že byla pro žalovanou zcela klíčová, byla vytvořena novým organizačním řádem (organizační změnou) následující v řádech dní po této změně. Účelově se jeví i tvrzení žalobce, že [jméno] [příjmení] už nemohl tuto práci zastávat, když zároveň připustil, že ke dni 31.12.2019, kdy vstoupil nový organizační řád v platnost, neměl žádného vhodného kandidáta, který by obsadil a fakticky vykonával náplň funkce správního ředitele, což žalobce potvrdil při jednání konaném dne 4.10.2022 (na straně 3 protokolu z jednání, čl. 205). Soud tedy dospěl k závěru, že to byl žalobce, kdo účelově vytvořil pozici, aby mu musela být nabídnuta v rámci plnění nabídkové povinnosti dle § 73a odst. 2 zákoníku práce; jestliže žalovaná tuto pozici novým organizačním řádem zrušila, reagovala tak na toto účelové jednání žalobce, a proto její jednání nemůže být posuzováno jako zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

60. Jako účelové soud ani neposoudil to, že žalovaná organizačním řádem nejprve vytvořila účetní oddělení v čele s „ hlavní účetní“ a následně s účinností od 1.9.2019 změnila toto označení na„ vedoucí ekonom“. V řízení bylo prokázáno, zejména výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], že vykonávala pozici hlavní účetní a byla jí nabídnuta též pozice vedoucího ekonoma, kterou však z osobních důvodů odmítla a odešla do důchodu; je tak pochopitelné, že na její místo byl přijat jiný zaměstnanec. Soud se ani neztotožnil s námitkou žalobce, že došlo k přejmenování z důvodu, aby pozice hlavní účetní nemohla být nabídnuta [jméno] [příjmení], která dlouhodobě ekonomický odbor vedl. Je třeba zdůraznit, že [jméno] [příjmení] dle pracovní smlouvy (ve znění jejích dohod) vykonával práci na pozici provozně ekonomického ředitele, následně ředitele obchodně provozního ředitele a zároveň byl více jak dva roky pověřen též vedením úseku technicko správního ředitele. Byl tedy zaměstnancem na vedoucí pozici, který se dlouhodobě zabýval agendou správy žalované, a tudíž bylo přirozené, aby tuto pozici zastával i nadále; o tom svědčí i to, že [jméno] [příjmení] s žalovanou uzavřel dohodu o změně pracovní smlouvy, tedz návrh žalované jako zaměstnavatele akceptoval a v této pozici setrval; agendu účetní i nadále vedla svědkyně [jméno] [příjmení], která tak činila i do té doby.

61. Protože bylo v řízení prokázáno, že žalobce byl ke dni podání výpovědi členem orgánu odborové organizace při [anonymizována dvě slova] a bylo prokázáno, že tato odborová organizace nedala souhlas s jeho výpovědí, zabýval se soud ve smyslu ustanovení § 61 odst. 4 zákoníku práce tím, zda lze po žalované jako zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával. Při posouzení této otázky vyšel soud z toho, že žalobce byl platně odvolán z vedoucí funkce, přičemž mu byla řádně nabídnuta volná pracovní pozice, kterou odmítl. Je tedy zřejmé, že po žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával, neboť žalobce nepřijal nabízenou pozici a v řízení bylo prokázáno, že jiná volná pozice odpovídající zdravotní způsobilosti a kvalifikaci žalobce u žalované ke dni podání výpovědi nebyla. Tím vznikla na straně žalované absolutní nemožnost žalobce dále zaměstnávat, když povinností žalované není a nemůže být vytvářet pro zaměstnance nové pracovní příležitosti, aby mohl splnit nabídkovou povinnost ve smyslu ustanovení § 73a odst. 2 zákoníku práce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 2.9.2015 sp.zn. 21 Cdo 759/2014). Z uvedeného plyne, že na straně žalované byla tedy splněna zákonná podmínka dle § 61 odst. 4 zákoníku práce, že po nic nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnávala, neboť by to ve svém důsledku vyžadovalo umělé vytvoření nové pracovní pozice („ na přání“ žalobce), což nelze klást zaměstnavateli za povinnost.

62. S ohledem na výše uvedené se již soud nezabýval tvrzením žalované, že zde byly pochybnosti o odbornosti žalobce, které byly následně potvrzeny při audity, který odhalil celou řadu pochybení žalobce při řízení žalované. O toto tvrzení žalovaná opírala právě to, že po ní nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnávala, nicméně, jak bylo vyloženo výše, je posouzení této otázky nerozhodné, neboť splnění podmínky dle § 61 odst. 4 zákoníku práce, tedy„ prolomení“ nesouhlasu odborové organizace při [anonymizována dvě slova] s výpovědí žalobci, bylo dáno právě tím, že žalobce řádně nabízenou pracovní pozici odmítl a žádná jiná ke dni podání výpovědi u žalované volná nebyla. Soud proto v tomto směru, jak již uváděl výše, neprováděl dokazování ani pokud jde o prokázání tohoto tvrzení žalované, ani pokud jej žalobce vyvracel zejména s odkazem na pochvalné dopisy, novinové články apod.

63. Pokud žalobce namítal, že žalovaná porušila povinnost dle kolektivní smlouvy poskytovat podporu zaměstnancům, s nimiž byl rozvázán pracovní poměr z důvodu organizačních změn, s hledáním nového zaměstnání, tato námitka není pro posouzení žalovaného nároku rozhodná, nemá vliv na platnost rozvázání pracovního poměru, a proto se jí soud nezabýval.

64. Protože v řízení bylo prokázáno, že u žalobce byla v důsledku odmítnutí nabídnutého pracovního místa dána fikce nadbytečnosti dle § 73a odst. 2 zákoníku práce, byl dán výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce; výpověď daná žalobci dne 21.4.2020, která mu byla předána následujícího dne, je tak platná. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl.

65. Žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, soud přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta dle §7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“ ve výši 2 500 Kč za celkem 15 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 2.10.2020, odvolání ze dne 30.10.2020, vyjádření ze dne 27.7.2021, vyjádření ze dne 22.8.2021, účast na jednání odvolacího soudu dne 12.1.2021, účast na jednání soudu dne 13.7.2021, 20.1.2022 – bráno jako 2 úkony, neboť jednání trvalo 2 hodiny 37 minut, 17.5.2022 – bráno jako dva úkony neboť jednání trvalo 3hod 59 minut, 18.8.2022 – bráno jako 2 úkony, neboť jednání trvalo 2 hodiny 29 minut, 4.10.2022, 24.10.2022), odměna celkem 37 500 Kč; dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z 15ti shora uvedených úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; 21% DPH z uvedených částek, celkem 50 820 Kč Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. na zákonné platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

66. Soud nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za vyjádření označené jako„ duplika“ ze dne 8.6.2021, neboť uvedená tvrzení již mohla a měla být součástí prvního vyjádření k žalobě ze dne 2.10.2020, jakož ani za úkon„ návrh na doplnění dokazování ze dne 28.7.2021“, když toto vyjádření navazovalo na doplnění tvrzení a důkazní návrhy ze dne 27.7.2021, tedy ze dne předešlého, a mělo a mohlo být jeho součástí. Stejně tak nebyla přiznána odměna ani paušální náhrada hotových výdajů za nahlížení do spisu ze dne 14.7.2021, kdy byly toliko pořízeny kopie spisu a následně zjištěné bylo zpracováno ve vyjádření ze dne 27.7.2021, kdy za toto vyjádření byla náhrada nákladů řízení přiznána.