9 C 101/2020-88

Rubrum

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Daříčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 42 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 42 500 Kč s 8,25% ročním úrokem z prodlení od 23. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 20 669 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. V žalobě podané dne [datum] původní žalobce společnost [právnická osoba] uvedl, že dne [datum] jako kupující uzavřel kupní smlouvu s žalovaným jako prodávajícím. Předmětem koupě byla bytová jednotka žalovaného [číslo] v [obec]. Ve smlouvě bylo mimo jiné dohodnuto, že část kupní ceny ve výši 708 391 Kč bude za žalovaného poukázána na úhradu jeho dluhu vůči společnosti [právnická osoba] V souladu se smlouvou v dobré víře podal návrh na vklad vlastnického práva k bytu, v důsledku čehož došlo dne [datum] k zahájení vkladového řízení. Následně však žalovaný podal nepodložené trestní oznámení, ve kterém nařkl společnost [právnická osoba] či některého z jejích zástupců z podvodu. Policejní orgán rozhodl o zajištění předmětného bytu. Po prošetření policejní orgán dospěl k závěru, že není možné zahájit trestní stíhání, a zajištění bytu usnesením ze dne [datum] zrušil. V důsledku zajištění bytu nedošlo k uzavření plánované nájemní smlouvy se společností [právnická osoba] a ta pak nemohla přenechat byt do podnájmu žalovaného. V důsledku toho mu ušel nájem za období září 2019 až leden 2020 ve výši 5 x 8 500 Kč, celkem 42 500 Kč. Protože trestní oznámení podané žalovaným bylo nepodložené, smyšlené, šikanózní a účelové, žalovaný za tuto škodu odpovídá.

2. O změně žalobce bylo rozhodnuto usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na základě návrhu žalobce a předložené smlouvy o postoupení pohledávky.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Proti žalobě namítl, že trestní oznámení podal ve skutečnosti jeho otec, on pak podal pouze vysvětlení. Nikdy nežádal zajištění bytu, k tomuto došlo rozhodnutím policejního orgánu, který postupoval z úřední povinnost na základě vlastního zhodnocení věci. Chybí zde tedy příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a jeho jednáním. Pokud jde o nájemní smlouvu, tvrzení žalobce, že uzavřel se [právnická osoba] Money smlouvu o nájmu, nebylo prokázáno. Smlouva o podnájmu je neplatná, protože v době jejího podpisu byl stále vlastníkem bytu. Z důvodu vkladového řízení nelze požadovat náhradu za celé září 2019 ani za leden 2020. Rovněž částka 8 500 Kč měsíčně není ničím prokázána.

4. Žalovaný namítl také, že měl problém získat od společnosti [právnická osoba] vyčíslení dluhu z úvěrové smlouvy, dosáhl pouze toho, že prostřednictvím soudního řízení u Obvodního soudu pro Prahu 3 získal kvitanci o zaplacení dluhu.

5. V průběhu řízení žalobce poskytl soudu vyčíslení dluhu žalovaného z úvěrové smlouvy, podle kterého dluh činil ke dni [datum] částku 1 183 305,43 Kč. Dluh se přitom skládal z dlužné jistiny, ze smluvních pokut za chybějící vinkulaci pojištění, ze smluvních pokut za prodlení, z úroků z jistiny, z úroků z prodlení z jistiny, z úroků z prodlení z pokut a z poplatků za výzvy.

6. Soud rozhodoval na základě takto provedeného dokazování:

7. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Smlouva byla uzavřena dne [datum] a žalovaný v ní vystupuje jako podnikatel, označený sídlem a identifikačním číslem. Výše úvěru byla stanovena na částku 440 000 Kč s tím, že částka ve výši 77 627 Kč bude za žalovaného poukázána na úhradu jeho dluhu vůči společnosti [právnická osoba] a částka 322 373 Kč bude žalovanému poukázána na účet. Úvěr a úroky měl žalovaný splatit ve 180ti splátkách po 7 086 Kč (celkem 1 275 480 Kč). První splátka byla splatná [datum]. Úrok byl stanoven na 18% ročně. Přímo v textu smlouvy je zcela srozumitelně uvedeno, že žalovaný není oprávněn úvěr zcela nebo zčásti splatit předčasně s výjimkou případu, že by splatil v celé výši i úroky, které by byl povinen zaplatit, pokud by úvěr splatil k datu konečné splatnosti. V textu smlouvy je stejným způsobem uvedena možnost prohlášení závazku žalovaného za předčasně splatný v případě jeho prodlení s placením nebo v případě, že kterýkoli jeho věřitel učiní právní kroky směřující k uplatnění svých práv z jakýchkoliv závazků žalovaného, jejichž hodnota bude představovat více než 20 000 Kč. Bylo stanoveno, že v případě takového zesplatnění se stává splatnou dosud nesplacená částka úvěru společně s veškerými k ní do té doby narostlými a dosud nesplacenými úroky. Pro případ prodlení s placením byla stanovena smluvní pokuta 2 100 Kč denně. Další smluvní pokuta ve výši 2 100 Kč denně byla stanovena pro případ neprovedené vinkulace pojištění bytu ve prospěch společnosti. U obou smluvních pokut je stanoveno, že nárok na ně vzniká i bez oznámení dlužníkovi.

8. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný má od [datum] evidovánu živnost, k jejímu přerušení došlo dne [datum].

9. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem soud zjistil, že ji dne [datum] uzavřeli žalovaný jako zástavce a společnost [právnická osoba] jako zástavní věřitel. Zastaven byl byt žalovaného [číslo] v [obec], zástavou byla zajištěna pohledávka společnosti vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy.

10. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek ve výši 21 258 Kč a následující splátky do [datum].

11. Ze záznamu telefonického rozhovoru ze dne [datum] soud zjistil, že hovor vedl zástupce společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a žalovaný. Pan Solar žalovanému sdělil, že si nechal udělat vyčíslení celé dlužné pohledávky žalovaného, která vyšla na 1 169 000 Kč. Dále mu sdělil, že je možnost, že by společnost vykoupila byt žalovaného za 750 000 Kč a z toho by se pohledávka vyrovnala. Žalovaný by pak zůstal bydlet v bytě v nájmu s nájemným 7 000 Kč měsíčně. Žalovaný se během hovoru opakovaně dotazoval, jak je možné, že dluh činí takovou částku, [jméno] [příjmení] mu sdělil, že je to dluh se započtením pokut za pozdní splácení 0,5% z jistiny denně a uvedl, že případně může vyčíslení dluhu zajistit.

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřeli žalovaný jako prodávající a původní žalobce společnost [právnická osoba] jako kupující, předmětem prodeje byl byt žalovaného [číslo] v [obec] za kupní cenu 840 000 Kč, ze které měla být částka 87 745 Kč poukázána na úhradu exekuce žalovaného č. EX [číslo] vedené exekutorským úřadem v [obec], částka ve výši 703 391 Kč měla být poukázána na úhradu dluhu žalovaného u společnosti [právnická osoba] a částka 43 864 Kč měla být použita na náklady vzniklé kupujícímu v souvislosti s převodem nemovitosti.

13. Žalobce předložil nepodepsanou a nedatovanou smlouvu o nájmu mezi původním žalobcem jako pronajímatelem a společností [právnická osoba] jako nájemcem, kdy předmětem nájmu je byt [číslo] v [obec], nájemné bylo sjednáno na 8 000 Kč měsíčně.

14. Ze smlouvy o podnájmu ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako nájemce a žalovaný jako podnájemce, předmětem nájmu byl byt [číslo] v [obec], pronajímatel prohlásil, že uzavřel nájemní smlouvu s vlastníkem bytu společností [právnická osoba], nájem byl sjednán na 8 500 Kč měsíčně, smlouva byla sjednána na měsíční určitou dobu, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy byla uzavřena (do [datum]), s tím, že po včasné úhradě nájemného bude prodloužena vždy o měsíc.

15. Z úředního záznamu ze dne [datum] sepsaného na obvodním oddělení Policie ČR v [obec] soud zjistil, že tohoto dne se na oddělení dostavil otec žalovaného a uvedl, že se dostavil proto, aby podal oznámení týkající se podvodu na žalovaného, když se od právníka dozvěděl, že oznámení může podat i on jako osoba blízká. Dále uvedl, že se dozvěděl, že si jeho syn vzal půjčku u [právnická osoba] Money. s. r. o., v minulém týdnu byla sepsána kupní smlouva se společností [právnická osoba] na podej bytu, který jeho syn zdědil, z kupní ceny jeho syn nedostal nic. Obě firmy jsou zřejmě propojené a okrádají lidi bez právního povědomí.

16. Z listiny nazvané Protokol o trestním oznámení sepsané na obvodním oddělení Policie ČR soud zjistil, že dne [datum] se na oddělení dostavil žalovaný, který uvedl, že se domnívá, že byl podvedený ze stany společnosti [právnická osoba] Popsal, že v roce 2017 po své matce zdědil byt v hodnotě 950 000 Kč a zastavárnu. V podnikání se mu nedařilo a dostal se do finančních potíží. U společnosti [právnická osoba] si vzal dvě půjčky se zástavou bytu, jednu z nich vyplatil jeho otec, druhou otci zatajil. Poté si vzal půjčku u společnosti [právnická osoba], ze které chtěl půjčku u [právnická osoba] vyplatit, místo toho ale zaplatil jiné dluhy u kamarádů, za energie, koupil si oblečení a podobně. Do února 2019 z těchto peněz nezbylo nic. Proto na internetu hledal možnost další větší půjčky, chtěl hlavně vymazat zástavu na byt. Pak se mu ozvala nějaká firma, jejíž název si již nevzpomíná, která mu sdělila, že si pro úvěr musí udělat formální živnost, připravit podnikatelský plán a vypracovat daňové přiznání. Toto udělal. Firma ale poskytnutí úvěru stále oddalovala a nakonec ho odkázala na společnost [právnická osoba] [obec] se s jejím zástupcem [jméno] [příjmení], který mu řekl, že úvěr bude možný, pokud bude udělána zástava na byt, že oni pak vyplatí [právnická osoba] Dále mu řekl, že úvěr bude moci doplatit po třech letech bez dalších úroků. Smlouvu o úvěru i zástavní smlouvu tedy podepsal, došlo k vyplacení [právnická osoba] a zrušení jejich zástavy a v březnu 2019 mu na účet přišla částka 320 000 Kč. Měl splácet 7 021 Kč měsíčně. Byl rád, že se to vyřešilo, jenže potom si přečetl smlouvu a zjistil, že úvěr nelze splatit předčasně a že by měl zaplatit 1,2 mil. Kč. Peníze si ponechal na účtu, [příjmení] nevyplatil, poplatil nějaké menší dluhy a společnosti [právnická osoba] poslal asi dvě nebo tři splátky. Koncem srpna 2019 mu přišel ze společnosti [právnická osoba] dopis, že dluží tři splátky a měl by zaplatit částku asi 29 000 Kč. Dluh odmítl zaplatit a řekl jim, že ty peníze už ani nemá. V srpnu 2019 proběhla exekuce, podle které měl zaplatit ve prospěch [právnická osoba] asi 87 000 Kč. Na základě této exekuce mu volal pan [příjmení] s tím, že odstupují od úvěrové smlouvy a že u nich má dluh 1 160 000 Kč. Poté mu pan [příjmení] volal, že je možné, aby společnost [právnická osoba] vyplatila onu exekuci a že mu celkový dluh sníží na 840 000 Kč, pokud prodá byt, ve kterém pak bude moci bydlet na základě nájemní smlouvy na dobu neurčitou za 8 500 Kč měsíčně. Pokud se toto všechno uskuteční, jeho dluh vůči společnosti zanikne. [příjmení] na to přistoupil a kupní smlouvu podepsal. Všechny smlouvy uzavřel dobrovolně, nikdo mu nevyhrožoval, byl to jen časový a psychický nátlak, využili jeho situace, že tomu nerozumí. Na závěr žalovaný uvedl, že se cítí podveden, protože mu společnost [právnická osoba] záměrně sdělila jiné podmínky smlouvy o úvěru týkající se předčasného splacení, že ho donutila podepsat kupní a nájemní smlouvu pod tlakem toho, že dluží 1,160 mil. Kč a že nájemné bylo stanoveno na 8 500 Kč měsíčně a smlouva se měla prodlužovat po měsíci.

17. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum] soud zjistil, že policie zahájila trestní řízení pro zločin podvodu, který měl spáchat dosud nezjištěný zástupce společnosti [právnická osoba] v úmyslu obohatit se o bytovou jednotku [číslo] v [obec]. Rozhodnutí je odůvodněno skutečnostmi, které uvedl žalovaný do protokolu tak, jak je uvedeno výše.

18. Z přípisu Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne [datum] soud zjistil, že státní zastupitelství udělilo souhlas se zajištěním bytu [číslo] protože zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že tato nemovitosti je výnosem trestné činnosti.

19. Z usnesení Policie ČR, oddělení hospodářské kriminality [obec], ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k zajištění předmětného bytu.

20. Z usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum] soud zjistil, že stížnost společnosti [právnická osoba] proti zajištění bytu byla zamítnuta.

21. Z usnesení Policie ČR, oddělení hospodářské kriminality, ze dne [datum] soud zjistil, že trestní věc byla odložena, neboť nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu.

22. Z usnesení Policie ČR, oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum] soud zjistil, že tímto usnesením bylo zajištění bytu zrušeno. Usnesení nabylo právní moci dnem [datum].

23. Z informace o řízení Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Krnov soud zjistil, že návrh na vklad byl podán dne [datum], k ukončení řízení došlo ke dni [datum].

24. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že původní žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání.

25. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] tohoto dne potvrdila žalovanému, že jeho dluh z úvěrové smlouvy byl uhrazen. O výši dluhu se v této kvitanci nehovoří.

26. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena na současného žalobce.

27. Další důkazy navržené žalovaným byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty.

28. Provedené důkazy hodnotil soud každý jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a na základě tohoto hodnocení vzal za prokázaný tento skutkový stav věci:

29. Žalovaný zdědil po své matce v roce 2017 zastavárnu a byt [číslo] v [obec]. Od roku 2017 je evidován jako podnikatel, živnost přerušil až v roce 2020. V podnikání se mu nedařilo a dostal se dluhů, které nezvládal splácet. Svou situaci řešil dalším zadlužováním. Vzal si půjčku u společnosti [právnická osoba], v rámci které svůj byt zastavil. [příjmení] se této zástavy zbavil, vzal si další půjčku u společnosti [právnická osoba] Nesplatil však ani půjčku u společnosti [právnická osoba] ani u [právnická osoba] a situaci řešil tím, že sháněl na internetu další půjčku. Ozvala se mu firma, pro kterou si nechal udělat fiktivní podnikatelský plán a daňové přiznání. Tato společnost však z nabídky úvěru vycouvala a dala mu kontakt na společnost [právnická osoba], kterou zkontaktoval. Tato společnost mu poskytla podnikatelský úvěr ve výši 440 000 Kč, kterým splatil dluh u [právnická osoba], zbytek peněz 322 373 Kč mu byl vyplacen na účet. Zástava pro společnost [právnická osoba] byla zrušena a místo ní žalovaný zastavil svůj byt pro společnost [právnická osoba] Úvěr měl splácet po 7 086 Kč měsíčně, celkem měl zaplatit asi 1,2 mil. Kč. Ve smlouvě bylo jasně stanoveno, že pokud bude chtít úvěr splatit předčasně, bude muset zaplatit i všechny úroky za celou sjednanou dobu splácení. Ve smlouvě byla také jasně sjednána možnost společnosti odstoupit od smlouvy, pokud bude dlužit na splátkách nebo se vůči němu jiný věřitel bude domáhat zaplacení své pohledávky ve výši nejméně 20 000 Kč. V případě takového zesplatnění se podle smlouvy stává splatnou dosud nesplacená částka úvěru společně s veškerými k ní do té doby narostlými a dosud nesplacenými úroky. Ve smlouvě byly sjednány také smluvní pokuty 2 100 Kč denně při prodlení s placením a při nepředložení vinkulace pojištění. Žalovaný byl dne [datum] vyzván k doplacení tří dlužných splátek. Toto však neučinil. Dále byla vůči němu nařízena exekuce pro pohledávku [právnická osoba] [právnická osoba] jeho dluh z úvěru zesplatnila, prostřednictvím svého zástupce [jméno] [příjmení] mu sdělila, že na úvěru dluží 1 169 000 Kč a nabídla mu, že pokud prodá byt původnímu žalobci, bude z kupní ceny vyplacena exekuce, dluh z úvěru tím zanikne a on bude v bytě moci bydlet na základě nájemní smlouvy uzavírané vždy na měsíc s nájemným 7 000 Kč měsíčně. Na opakovaný dotaz žalovaného, jak mohla dlužná částka narůst do takové výše, mu bylo [jméno] [příjmení] sděleno, že jde zřejmě o 0,5% denní pokutu. Žalovaný na nabídku přistoupil. Dne [datum] podepsal kupní smlouvu s původním žalobcem, ve které byla kupní cena bytu stanovena na 840 000 Kč, ze které na dluh vůči společnosti [právnická osoba] šla částka 703 391 Kč. Téhož dne podepsal také nájemní smlouvu k bytu se společnosti [právnická osoba], kde nájemné bylo stanoveno na 8 500 Kč měsíčně. Dne [datum] požádal původní žalobce o zápis vkladu vlastnického práva k předmětnému bytu do katastru nemovitostí. Dne [datum] se na policii dostavil otec žalovaného s tím, že přišel oznámit trestný čin podvodu, který byl spáchán na jeho synovi. Dne [datum] se na policii dostavil žalovaný, který popsal celou situaci tak, jak je uvedena výše. Uvedl také, že všechny smlouvy podepsal dobrovolně, nebyl k podpisu nijak nucen, domnívá se pouze, že společnost [právnická osoba] využila jeho neznalosti a že smlouvy uzavřel v psychické a časové tísni. Uvedl rovněž, že mu zástupce společnosti před podpisem úvěrové smlouvy sdělil, že bude moci po třech letech dlužnou částku doplatit bez úroků, a že právě proto, že tomu tak nebylo, přestal úvěr splácet. Sdělil, že podvodné jednání spatřuje právě v tom, že byl uveden v omyl ohledně možnosti předčasného splácení, v tom, že byl nucen smlouvu podepsat pod tlakem toho, že dluží 1 160 000 Kč, a v tom, že nájemní smlouva je na měsíc s nájemným 8 500 Kč měsíčně. Policejní orgán dne [datum] zahájil úkony trestního řízení pro zločin podvodu, který měl spáchat nezjištěný zástupce společnosti [právnická osoba] v úmyslu obohatit se o předmětný byt, a následně se souhlasem státního zastupitelství zajistil byt s tím, že se může jednat o výnos z trestné činnosti. Přitom žalovaný zajištění bytu nenavrhoval ani se ho nijak nedomáhal. Stížnost původního žalobce proti rozhodnutí o zajištění bytu byla zamítnuta. Věc byla odložena v prosinci 2019 s tím, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu, a v prosinci 2019 bylo také zrušeno zajištění bytu. K zapsání vkladu vlastnického práva původního žalobce došlo dne [datum].

30. Zjištěný skutkový stav věci posuzoval soud podle § 2910 občanského zákoníku, podle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil, povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

31. Předpokladem vzniku odpovědnosti podle citované právní úpravy je naplnění čtyř podmínek. Jde o porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinnou souvislost mezi jednáním a vznikem škody a zavinění ve formě alespoň nevědomé nedbalosti.

32. Otázka, zda občanskoprávní odpovědnost za škodu připadá v úvahu i tehdy, pokud dojde k podání nepravdivého trestního oznámení či nepravdivé výpovědi, již byla vyřešena platnou judikaturou. Ústavní soud ve svém nálezu III. ÚS 1017/2015 uvedl, že právo podat a nechat prošetřit trestní oznámení je na straně přímé oběti trestné činnosti nenahraditelnou složkou jejího ústavního práva na účinné vyšetřování, každý si však musí být vědom, že může být volán k odpovědnosti za jednání, které nebere přiměřené ohledy na ústavně garantovaná práva ostatních členů společnosti. Za účelem posouzení, zda došlo k porušení právní povinnosti je nutno hodnotit kritéria, jakými jsou postavení, znalosti a motiv osoby podávající trestní oznámení, vynaložení úsilí k ověření pravdivosti informací, apod. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 25 Cdo 297/2009 uvádí, že pokud někdo v trestním oznámení vědomě uvede nepravdivé okolnosti a i ve svých svědeckých výpovědích opakovaně uvádí nepravdu, poruší svým jednáním právní povinnost vypovídat pravdu a nikoho křivě neobviňovat.

33. Porušením právní povinnosti tedy může být podání nepravdivého trestního oznámení, ale také uvedení nepravdivých okolností kdykoli jindy během policejního vyšetřování. Vždy však je třeba posuzovat věc individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem.

34. Pokud by tedy žalovaný vypovídal před policejním orgánem nepravdivě s úmyslem poškodit žalobce, mohlo by jít o porušení jeho právní povinnosti a o splnění první z podmínek vzniku odpovědnosti za škodu, přitom není rozhodné, zda by tak učinil v rámci trestního oznámení nebo při jiném úkonu.

35. Podle § 2952 občanského zákoníku se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk), žádat náhradu případně ušlého nájemného, tedy je možné, pokud by bylo prokázáno, že poškozený by na nájemné měl jinak právo.

36. Mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou musí existovat příčinná souvislost, tedy vztah vyžadovaný § [číslo], který stanovuje, že škůdce nahradí to,„ co způsobil“. Při posuzování příčinné souvislosti musí být zjištěno, zda určité jednání nebo jiná skutečnost mohla být skutečnou a relevantní příčinou škody. 37. [obec] judikatura vychází z pojetí, že v rámci příčinné souvislosti může docházet k tzv. přerušení. Platí, že je-li více příčin, které z časového hlediska působí následně, musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Na druhé straně řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá, skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující.

38. V dané věci případnou škodu na ušlém nájmu způsobilo rozhodnutí policejního orgánu o zajištění předmětného bytu, jehož následkem došlo k přerušení řízení o vkladu vlastnického práva k bytu a tudíž k oddálení přechodu vlastnického práva k bytu na původního žalobce. K zajištění bytu došlo po výpovědi žalovaného. K tomu, aby soud mohl konstatovat, že řetězec příčin vzniku škody od výpovědi žalovaného k zajištění bytu a tím k odkladu zápisu vlastnického práva je nepřetržitý a pevně propojený, bylo by nutno výpověď žalovaného posoudit jako relevantní podklad pro úvahu policejního orgánu o pravděpodobnosti spáchání zločinu podvodu.

39. Pokud by žalovaný skutečně před policejním orgánem vypovídal lživě, pak by si jistě měl být vědom toho, že tím může způsobit újmu jinému subjektu. Zavinění ve formě minimálně nevědomé nedbalosti by tedy bylo přítomno.

40. Soud proto dále hodnotil výpověď žalovaného u policejního orgánu a skutečnosti, které zde žalovaný uvedl, z výše uvedených hledisek. Přitom přihlížel k tomu, že žalovaný zajištění bytu nenavrhoval a nijak se ho nedomáhal, přímou snahu o poškození původního žalobce zajištěním bytu tedy nevyvinul.

41. Ve své výpovědi žalovaný opakovaně uvedl, že všechny předmětné smlouvy podepsal dobrovolně a bez nátlaku. Popsal své jednání, které vedlo ke vzniku jeho dluhů, popsal, jak opakovaně nesplácel své půjčky, a hovořil o své motivaci k uzavření úvěrové smlouvy se společností [právnická osoba], kterou bylo vyvázat se pomocí většího úvěru z úvěru menšího. Sdělil, že ani tento nový úvěr nesplácel řádně a dokonce ani na výzvu k zaplacení dlužných splátek nereagoval a dluh nezaplatil. Nepopíral, že úvěrovou smlouvu uzavřel jako podnikatel, přičemž živnost měl v tu dobu skutečně evidovánu, a že podnikatelský plán a daňové přiznání si opatřil již v předchozí době, kdy jednal s jinou společností. Tyto skutečnosti odpovídají realitě a nemohou být relevantním podkladem pro případné úvahy o spáchání trestného činu ze strany společnosti, naopak jako osoba jednající nekorektně se podle nich jeví žalovaný.

42. Ve své výpovědi žalovaný dále uvedl, že podvod spatřuje v podmínkách nájemní smlouvy, v tom, že mu měl zástupce společnosti před podpisem smlouvy sdělit, že bude moci po třech letech úvěr doplatit bez úroků, a že ho donutili kupní smlouvu podepsat pod tlakem toho, že dluží 1 160 000 Kč. Soud se proto nadále zabýval těmito třemi konkrétními okolnostmi z hlediska toho, jak je žalovaný policejními orgánu podal a jakou má každá z nich relevanci pro úvahu o spáchání podvodu a tím relevanci pro rozhodnutí o zajištění bytu.

43. Pokud jde o podmínky pro odstoupení od smlouvy, ty byly ve smlouvě zcela jasně popsány a žalovanému tedy muselo být již ze samotné smlouvy známo, že společnost může od smlouvy za určitých podmínek odstoupit a žádat splacení celého dluhu. Žalobce předložil soudu vyúčtování dluhu a na základě tohoto vyúčtování bylo zjištěno, že po započtení všech smluvních pokut, poplatků, úroků a úroků z prodlení skutečně dluh žalovaného činil částku okolo 1, 2 mil. Kč. Bylo ovšem také zjištěno, že žalovanému nebylo poměrně komplikované vyúčtování předloženo a že ohledně výše dluhu získal pouze nejasnou informaci o tom, že jde asi o smluvní pokuty ve výši 0,5% denně, což se nakonec v tomto řízení ukázalo jako mylná informace. Pokud tedy žalovaný vyjádřil před policejním orgánem nevíru ve výši sdělené částky, nelze mu toto klást za vinu. Žalovaný popsal svůj subjektivní pocit z výše sdělené částky a skutečnost, že byl k prodeji bytu zástupcem společnosti motivován právě výší dlužné částky, což se zakládá na pravdě. Tímto vyjádřením se tedy žalovaný lživé výpovědi nedopustil. Bylo na policejním orgánu, aby se před zajištěním bytu, pokud to pro jeho úvahy bylo rozhodující, zajímal o výši dluhu a k zajištění bytu přistoupil teprve tehdy, pokud by bylo zjištěno, že výše dluhu sdělená společnosti byla nadhodnocená. V tomto směru tedy nelze konstatovat nejen porušení povinnosti ze strany žalovaného spočívající v jeho lživé výpovědi, ale ani nepřetrženou příčinnou souvislost mezi tím, co žalovaný uváděl a rozhodnutím policejního orgánu o zajištění bytu, když tato příčinná souvislost byla přetržena úvahou policejního orgánu bez ověření rozhodných skutečností.

44. Pokud jde o podmínky podnájemní smlouvy, zde opět žalovaný obsah smlouvy popsal přesně, neuvedl žádné lživé údaje o jejím znění. Zjištěno bylo i to, že v rámci telefonního hovoru bylo žalovanému nabízeno nájemné ve výši 7 000 Kč, nakonec byla ve smlouvě částka vyšší. Ani z tohoto hlediska nelze proto konstatovat lživou výpověď a tím porušení povinnosti ze strany žalovaného. Subjektivní závěr žalovaného, že byl obsahem podnájemní smlouvy podveden, pak měl opět policejní orgán podrobit svému vlastnímu hodnocení a k zajištění bytu měl přistoupit pouze za situace, že by i on sám situaci vyhodnotil jako podvodnou. Příčinná souvislost mezi výpovědí žalovaného a rozhodnutím policejního orgánu zajistit byt byla tedy opět přerušena úvahou policejního orgánu.

45. Pokud jde o skutečnost, zda zástupce společnosti žalovanému sdělil, že bude moci úvěr bezúročně doplatit, toto zůstalo neobjasněno, ve skutečnosti ale tato okolnost není právně relevantní. Žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel (bez ohledu na to, zda měl reálný či pouze fiktivní podnikatelský plán), nikoliv jako spotřebitel, na kterého je nutno brát větší ohledy. Od podnikatele se očekává, že je osobou obezřetnou, která si před podpisem smlouvy tuto přečte, a pokud tak neučiní, následky stíhají jen jeho osobu. Platí to, co je uvedeno ve smlouvě, jakákoli předchozí sdělení týkající se obsahu smlouvy před jejím podpisem nehrají roli. V předmětné úvěrové smlouvě je možnost předčasného bezúročného splacení zcela jasně vyloučena a toto ujednání není ve smlouvě nijak skryto, žalovaný by ně musel narazit i při zběžném pročtení textu smlouvy. O podvodném jednání v tomto směru tedy nelze hovořit, a pokud na základě těchto skutečností policejní orgán rozhodl o zajištění bytu, učinil tak opět pouze na základě vlastní úvahy bez objektivního podkladu a je opět nutno věc zhodnotit tak, že příčinná souvislost mezi tím, co sdělil žalovaný, a rozhodnutím policejního orgánu byla přetržena.

46. Protože nebyla prokázána existence již prvních dvou podmínek pro vznik odpovědnosti za škodu, soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.

47. Možno ještě dodat, že samotnou podnájemní smlouvu soud považuje za neplatnou, protože byla uzavřena v době a měla se týkat doby, kdy byl vlastníkem bytu stále žalovaný. Ze stejného důvodu by musela být neplatná také nájemní smlouva, jejíž existence ani nebyla prokázána. Neprokázána zůstala také výše částky, kterou měl teoreticky původní žalobce z podnájmu získat, protože jeho příjem neměl plynout přímo od žalovaného, ale mělo jít o nájemné ze strany společnosti [právnická osoba] Případnou škodu by nebylo možné přiznat ani za celou požadovanou dobu, protože šlo částečně o dobu, kdy nemohlo přejít vlastnické právo k bytu vzhledem k časovému průběhu řízení o vkladu zápisu vlastnického práva, tak jak je dán právní úpravou.

48. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalovanému, který měl plný úspěch ve věci. Jeho náklady spočívají v odměně za právní zastoupení. Jde o odměnu za 5 úkonů právní služby – převzetí zastoupení, dvě vyjádření ve věci, dvojí účast u jednání – 5 x 2 820 Kč, dále pět režijních paušálů po 300 Kč, náhrada za 2 x 4 půlhodiny promeškaného času po 100 Kč, 2 x cestovné k jednání po 341,31 Kč, kdy ujeto bylo 48 km, vyhlášková cena benzínu 95 je 29,5 Kč za listr, spotřeba je 6,7l na 100 km, náhrada za použití vozidla činí 3,9 Kč za km, k tomu všemu přísluší 21% DPH, celkem jde o částku 20 669 Kč.