9 C 107/2022 - 204

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení částky 185 885 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 185 885 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč ode dne 16. 9. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 85 885 Kč ode dne 19. 10. 2021 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z částky 271 290 Kč od 28. 5. 2021 do 10. 9. 2021, tj. 14 378,40 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z částky 100 000 Kč ode dne 16. 9. 2021 do 3. 4. 2022, t.j. 10 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z částky 85 885 Kč od 19. 10. 2021 do 3. 4. 2022, to je 7 171,40 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč ode dne 28. 5. 2021 do 15. 9. 2021 a smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z částky 100 000 Kč od 28. 5. 2021 do 10. 9. 2021, tj. 5 114,36 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z částky 100 000 Kč ode dne 11. 9. 2021 do 15. 9. 2021, to je 250 Kč, se žaloba zamítá.

III. Vzájemný návrh, aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované částku 751 909 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 320 060 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 261 800 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 170 049 Kč od 10. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě žalobkyně ve výši 172 312 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení o vzájemném návrhu žalované ve výši 141 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroků I, II a IV tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dílo ze dne 9. 10. 2020, č. 20-0186/1 (dále jen „smlouva o dílo“), byla žalobkyně povinna dodat a nainstalovat do rodinného domu žalované systém domácí automatizace zn. LOXONE, zatímco žalovaná byla povinna uhradit cenu díla, a to dle dílčích faktur vždy nejpozději do 14 dnů po jejich splatnosti. Žalovaná vždy dílčí faktury hradila, avšak co se týče faktur č. 21010048 (dále jen „první faktura“) a č. 21010107 („druhá faktura“), tak první faktura byla uhrazena pouze co do částky 271 290 Kč a druhá faktura nebyla uhrazena vůbec, a to ani po opakovaných urgencích. Žalobkyně požadovala kromě úhrady nedoplatku faktur v celkové výši 185 885 Kč i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč ode dne 28. 5. 2021 do zaplacení a částky 85 885 Kč ode dne 19. 10. 2021 do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně, a to z částky 100 000 Kč ode dne 28. 5. 2021 do 3. 4. 2022 a z částky 85 885 Kč ode dne 19. 10. 2021 do 3. 4. 2022 (po upřesnění žaloby ze dne 28. 6. 2022).

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že dle uzavřené smlouvy nevznikalo žalobkyni právo na zaplacení části ceny díla, ale pouze oprávnění vystavovat dílčí měsíční faktury, přičemž nezbytným podkladem pro vystavení dílčí faktury byl soupis prací odsouhlasený žalovanou. V případě absence souhlasu proto nelze fakturované částky považovat za oprávněné. Navíc i pokud by bylo možno vykládat ujednání účastníků jako jejich vůli předávat a fakturovat dílo po částech, žalobkyně žádnou část díla nepředala, a proto jí nevznikl nárok na úhradu části ceny díla. Žalobkyně byla dle smlouvy povinna vystavit až konečnou fakturu po řádném předání celého díla bez vad a nedodělků. Co se týče částky 100 000 Kč, která představuje neuhrazenou část první faktury, tak k té účastníci sjednali zadržovací právo do doby, než budou zapojeny rolety střešních oken. Jelikož zapojení stále není funkční, nevznikl žalobkyni nárok na vydání této částky. Dle žalované mělo dílo mnoho vad a nedodělků, které žalovaná oznamovala již v průběhu provádění díla, a to i přes to, že podstatná část celkové sjednané ceny díla, již byla žalobkyní uhrazena. Žalovaná proto odmítla úhradu faktur požadovaných žalobkyní do doby, kdy budou vady díla odstraněny.

3. Žalovaná následně podáním doručeným soudu dne 24. 11. 2022 uplatnila vzájemný návrh na zaplacení částky 323 566 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje smluvní pokutu za prodlení s provedením díla, které sice mělo být původně dle smlouvy provedeno a předáno dne 21. 1. 2021, po ústní dohodě účastníků však byl termín posunut na 31. 3. 2021. Žalobkyně dílo nepředala ani v takto prodlouženém termínu. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 8. 2024 byla připuštěna změna vzájemného návrhu žalované, kterým žalovaná rozšířila nárok požadovaný ve vzájemném návrhu na částku 751 909 Kč s příslušenstvím. Nad rámec již dříve uplatněného nároku žalovaná tímto podáním požadovala částku 581 860 Kč představující slevu z ceny díla, která odpovídá výši hodnoty nedodělků a nákladům na nového dodavatele.

4. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že hardware systému domácí automatizace, která byla předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky, byl žalobkyní dodán a že k předání díla jako celku nedošlo.

6. Ze smlouvy o dílo bylo zjištěno, že se jí žalobkyně zavázala dodat a nainstalovat žalované systém domácí automatizace zn. Loxone, za což se žalovaná zavázala uhradit smluvenou cenu. Žalobkyně byla dle smlouvy povinna dílo předat nejpozději do 29. 1. 2021 s tím, že tento termín je závazný pouze pokud je zajištěna stavební připravenost místa, a to způsobem a v termínech ve smlouvě uvedených. V opačném případě bude dohodnut nový termín závisející na časových kapacitách žalobkyně. Dále bylo zjištěno, že dle smlouvy byla žalobkyně oprávněna vystavovat dílčí měsíční faktury za práce provedené v daném období, kdy podklad pro vystavení faktury tvoří soupis prací odsouhlasený žalovanou. Při nedodržení termínu splatnosti dílčích vystavených faktur není žalobkyně povinna pokračovat v provádění díla až do okamžiku úhrady fakturované částky. Současně pak dochází k odpovídajícímu posunu termínu dodání díla. Pro případ prodlení žalované s úhradou faktur, bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05% denně za každý den prodlení s úhradou dlužné částky.

7. Z faktury č. 210148 ze dne 13. 5. 2021 bylo zjištěno, že v ní byly fakturovány práce v hodnotě 371 290 Kč. Z faktury č. 21010107 ze dne 4. 10. 2021 bylo zjištěno, že v ní byly fakturovány práce žalobkyně v hodnotě 85 885 Kč. Ze soupisu prací po 1. 5. 2021 bylo zjištěno, že výše uvedené fakturované částky jsou zde rozepsány a oceněny dle jednotlivých položek – materiály a související práce.

8. Z vyúčtování ze dne 31. 10. 2020, 30. 11. 2020, 31. 1. 2021, 28. 2. 2021 a 30. 4. 2021 včetně odpovídajících faktur (č. 20010119, 20010137, 2101004, 2101012, 21010048) a výpisů z běžného účtu č. [č. účtu] a z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že tato žalobkyní předložená vyúčtování (spolu s fakturami) žalovaná bez dalšího uhradila, aniž by jakkoliv výslovně schvalovala. Z emailů [jméno FO] ze dne 17. 11. 2020, 15. 12. 2020 a 3. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtování zasílala spolu s fakturou a instrukcí, aby v případě souhlasu s vyúčtováním byla uhrazena přiložená faktura.

9. Z emailové komunikace [jméno FO] a žalovanou z dubna 2021 – května 2021 bylo zjištěno, že žalovaná zaslala zaměstnanci žalobkyně seznam nazvaný vady a nedodělky a že žalobkyně potvrdila přijetí seznamu, jakož i skutečnost, že dne 16. 4. přijede většinu bodů ze seznamu vyřešit. Dne 10. 5. 2021 bylo žalované zasláno vyúčtování za poslední dva měsíce s tím, že žalobkyně vyčkávala, až bude většina bodů ze seznamu vypořádaná a z emailu ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že jím byla zaslána odpovídající faktura, přičemž [jméno FO] současně žalovanou upozornil, že co se týče chyb vzduchotechniky, tak se jednalo o chybné čidlo dodané panem [jméno FO], a nastavení systému žalobkyně tedy bylo správné.

10. Z emailové komunikace mezi jednatelem žalované, zástupcem společnosti [právnická osoba] a zaměstnancem žalobkyně z května 2021 bylo zjištěno, že jednatel žalované komunikoval se zástupci obou společností za účelem zjištění, z jakého důvodu jsou nefunkční rolety u střešních oken.

11. Z přepisu SMS komunikace mezi [jméno FO] a svědkem [jméno FO] z května a června 2021 bylo zjištěno, že žalovaná dne 27. 5. 2021 vytýkala žalobkyni rozdíly teplot mezi nastavením a reálnou teplotou v jednotlivých místnostech.

12. Z emailu žalované ze dne 22. 6. 2021 bylo zjištěno, že jím žalovaná odmítla uhradit poslední zaslanou fakturu s odůvodněním, že celková částka již překročila cenu dle uzavřené smlouvy, přes žádost žalobkyně doposud nedoložila seznam více a méněprací a kompletní seznam nedodělků a nebyla vyřešena ani reklamace napojení rolet do elektrické sítě u střešních oken. Z emailu žalobkyně ze dne 23. 6. 2021 bylo zjištěno, že jím byla zamítnuta reklamace vyúčtování žalované s odůvodněním jednotlivých bodů reklamace.

13. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou ze září 2021 bylo dále zjištěno, že žalobkyně informovala dne 1. 9. 2021 žalovanou, že se se zástupcem společnosti [právnická osoba] dohodli na řešení napojení rolet střešních oken do elektrické sítě, kdy žalobkyně uvádí, že její část plnění bude splněna dne 3. 9. 2021 dodáním a instalací kabelů pro připojení rolet. Následně žalobkyně navrhla žalované další postup řešení situace spočívající v tom, že po provedení prací uvedených v emailu žalovaná ihned uhradí fakturu č. 21010048 vystavenou na základě soupisu prací ze dne 30. 4. 2021 poníženou o pozastávku 100 000 Kč, kterou žalovaná uhradí v okamžiku, kdy bude zapojen systém rolet střešních oken. Žalovaná dne 9. 9. 2021 s postupem navrhovaným žalobkyní souhlasila a uplatnila současně reklamaci audiosystému a lampiček s ramenem v dětských pokojích. K zapojení systému rolet střešních oken došlo dne 15. 9. 2021. Dne 4. 10. 2021 žalobkyně žalovanou informovala, že lampičky byly u výrobce vyreklamovány a budou během příští návštěvy vyměněny a požádala o uhrazení doplatku faktury č. 21010048 dle dohodnutého postupu.

14. Ze screenshotu webových stránek systému Loxone ze dne 25. 10. 2021 bylo zjištěno, že je zde zachycen stav jednotlivých střešních oken (vše v poloze zavřeno) a rolet, rolety tedy byly funkční.

15. Z emailu žalobkyně ze dne 25. 10. 2021 bylo zjištěno, že v něm žalobkyně oznámila žalované, že přerušuje práce na díle, a to s ohledem na skutečnost, že v rozporu s řešením odsouhlaseným žalovanou dne 9. 9. 2021 doposud nedošlo k úhradě pozastávky ve výši 100 000 Kč z faktury č. 21010048 a poslední vystavené faktury č. 21010107.

16. Z emailu žalované ze dne 25. 10. 2021 bylo zjištěno, že v něm žalovaná odstoupila od smlouvy od dílo s tím, že dílo nebylo předáno ani v dodatečné lhůtě 6 měsíců, nebyla vyřízena reklamace ve lhůtě 30 dnů a žalobkyně neposkytla součinnost při zapojení elektra v plotu, o které byl v dostatečném předstihu informován. Žalovaná zároveň informovala, že zádržné nebylo proplaceno s ohledem na fakt, že k dnešnímu dni nebyly zprovozněny rolety a že si nepřeje být nadále ve věci kontaktována.

17. Z dokumentu nazvaného reklamace vad a nedodělků ze dne 1. 1. 2022 včetně doručenky soud zjistil, že dokument je adresován jednateli žalobkyně a je v něm obsažen soupis vad a nedodělků, které žalovaná na díle reklamovala. Dokument byl doručen do datové schránky žalobkyně dne 2. 1. 2022.

18. Z emailu žalobkyně ze dne 12. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovanou, že pokud jakkoliv zasáhla do programového vybavení, jedná se o hrubé porušení smluvních povinností žalované, neboť zařízení je do okamžiku úplného zaplacení ceny díla ve vlastnictví žalobkyně. Z emailu žalované ze dne 12. 1. 2022 bylo zjištěno, že jím žalovaná požádala o poskytnutí zálohy systému Loxone, neboť po jejich posledním telefonátu někdo smazal celý server.

19. Z usnesení Police České republiky ze dne 16. 1. 2023. č. j. KRPA-34253-28/TČ-2022-001422, bylo zjištěno, že jím policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinů poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku („tr. zákoník“) a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 tr. zákoníku, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 11. 4. 2022 bylo zjištěno, že během podání vysvětlení policejním orgánům [jméno FO] (jednatel žalobkyně) uvedl, že nemá žádné informace o tom, že by některý ze zaměstnanců žalobkyně jakkoliv zasahoval do dodaného a nainstalovaného software společnosti, nebo činil jakékoliv změny tohoto software (konfigurace).

20. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 1. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že jím žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku k úhradě celkové částky 185 885 Kč, která představovala součet dlužné částky 85 885 Kč z neuhrazené faktury č. 21010107 a neuhrazené části faktury č. 21010048 ve výši 100 000 Kč. Zároveň jím žalobkyně sdělila, že s ohledem na prodlení s úhradou faktur v souladu s uzavřenou smlouvu přerušila práce na díle. Přípis byl žalované doručen dne 2. 2. 2022.

21. Z emailu [jméno FO] ze dne 13. 1. 2022 bylo zjištěno, že jím byl v reakci na poptávku [tituly před jménem] [jméno FO] zaslán odhad ceny prací spočívajících v zajištění základního provozu systému LOXONE a jeho další konfigurace dle přání klienta. Z faktur vystavených společností [právnická osoba]. (ze dne 13. 1. 2022, 3. 3. 2022, 11. 4. 2022, 10. 5. 2022, 10. 6. 2022, 12. 8. 2022, 9. 9. 2022, 7. 10. 2022, 25. 10. 2022) bylo zjištěno, že společnost vystavila žalované za období od 13. 1. 2022 – 7. 10. 2022 celkem 9 faktur v celkové hodnotě 274 875 Kč.

22. Z dokumentu nazvaného výzva k úhradě smluvní pokuty ze dne 30. 9. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že jím zástupce žalované vyzval žalobkyni k úhradě smluvní pokuty za prodlení s předáním a provedením díla za období od 31. 3. 2021 (termínu dle výzvy ústně sjednaném mezi účastníky) do 30. 9. 2022 (data zaslání výzvy) v celkové výši 323 566,60 Kč. Výzva byla žalobkyni doručena dne 30. 9. 2022.

23. Z přepisu SMS komunikace mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a panem [jméno FO] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 23. 12. 2021 informoval, že do datové schránky žalobkyně zaslal reklamaci střešních oken a rolet a požadoval zpřístupnění designeru umožňující mj. změnu nastavení automatických budíků. Zároveň [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal screenshot odpovědi vývojáře společnosti LOXONE, který se dotazoval, zda není možné, že mu byl přístup odebrán.

24. Z výslechu svědka [jméno FO], jednatele společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že se se zaměstnanci žalobkyně potkávali na stavbě žalované, kam svědkova společnost dodávala tepelné čerpadlo, vzduchotechniku a podlahové vytápění. Plnění jejich společnosti souviselo s plněním žalobkyně tak, že společnost svědka zaměstnancům žalobkyně poskytovala periferie a ukazovala jim, kde se připojí k jimi dodanému plnění. Co se týče stavební připravenosti domu žalované, tak zde byl problém. Stavba byla chaotická, dům byl ve stavu, kdy byla dokončena hrubá stavba, byla osazena okna. Instalovali nejprve vzduchotechniku, pak topení a na závěr bylo instalováno tepelné čerpadlo. Čerpadlo bylo zapojeno dne 22. 2. 2021, od tohoto dne mohla společnost žalované napojit čerpadlo na systém LOXONE. Vzduchotechnika byla zapojena nejpozději dne 16. 4. 2021. V únoru 2021 byl stav domu takový, že nebyly podlahy, nebyla kuchyň a nebyly začištěny instalace odpadů, nebyla dokončena voda, SDK a chyběly podlahové krytiny. Nelze říci v jakém skluzu byla stavba jako taková, ale nejspíše ve velkém, neboť jejich společnost nemohla provádět dílo, resp. nemohla jej dokončit ve sjednaných termínech. Funkčnost dodávané techniky žalované neukazoval, protože neměli koncové ovládání LOXONE. Plnění, které dodávala jeho společnost na stavbu však mohlo fungovat i bez systému LOXONE. Pro zapojení topení musí být zapojeno čerpadlo, vzduchotechnika se zapojuje až po dokončení stavby, a to kvůli případné prašnosti. Z hlediska časového fondu by si instalace jimi dodávaného plnění v domě žalované vyžádala tři dny, pokud jde o čerpadlo, 2-3 dny pokud jde o podlahové topení a 3 dny pokud jde o vzduchotechniku. Rekuperace vzduchotechniky může běžet i bez systému LOXONE, ale musel by být dodán jiný ovládací prvek. Pokud jde o tepelné čerpadlo, které dodává jejich společnost, nemohlo bez dalšího fungovat se systémem LOXONE. Musel tam být meziprvek, který však dodali. Provedení elektroinstalace se provádí před instalací SDK. Plnění, které bylo objednáno u společnosti svědka žalovanou mělo být plně ovládáno inteligentním systémem LOXONE.

25. Z výslechu svědka [jméno FO], bývalého zaměstnance žalobkyně, který zajišťoval dohled nad realizací díla, bylo zjištěno, že svědek u žalobkyně nepracuje od roku 2021. Vzpomíná si, že v průběhu provádění díla byl problém s připraveností stavby. Snažili se klientovi vyjít maximálně vstříc, pokračovali jakmile to bylo možné z hlediska dokončenosti stavby. Měli sice termín zahájení prací nastaven ve smlouvě, ale když měli začít realizovat dílo, tak nemohli, protože stavba nebyla připravená. Z tohoto důvodu měli skluz asi o čtvrt roku. Při provádění díla se tak prolínaly práce na díle samotném s pracemi na stavbě jako takové. Smlouva o dílo byla postavena tak, že se fakturovalo měsíčně, on na stavbě kontroloval výkazy práce toho, co se provedlo a ke konci měsíce klientovi provedené části předvedli a na základě toho vyhotovili vyúčtování. Vyúčtování byla schvalována na místě přímo žalovanou a následně zasílána emailem, to se týkalo i posledních dvou vyúčtování, takto byla nastavena praxe mezi účastníky. Proběhlo celkem asi šest vyúčtování, které žalovaná řádně uhradila. Když dělali poslední část díla v době, kdy se klient již do stavby nastěhoval, tak nastaly problémy. Žalovaná uvedla, že poslední vyúčtování uhradí, až budou dokončeny práce nad rámec smlouvy. Jednalo se o vyúčtování na částku 371 290 Kč, které bylo za položky zahrnuté v rámci smlouvy o dílo, přičemž poslední dvě položky (osvětlení Aulix) zahrnovaly klientské změny nad rámec uzavřené smlouvy. Dále žalované neuhradila vyúčtování na částku 85 885 Kč za vícepráce odpovídající požadavkům klienta (zprovoznění bazénu, stojací lampa, ovládání oken). Tyto vícepráce se týkaly integrace prvků, které nebyly uvažovány v rámci smlouvy o dílo, kdy klientovi například vadilo, že okna nejezdí najednou. Ceny obsažené ve vyúčtování si s žalovanou odsouhlasili před provedením prací a zároveň vše, co je v obou sporných vyúčtováních uvedeno, bylo provedeno, zprovozněno a předvedeno klientovi, který to odsouhlasil. Pokud jde o problém napojení okenních rolet do systému Loxone, zde šlo o pochybení žalobkyně, nebyly přivedeny kabely k ovládání rolet, nicméně kabeláž nakonec přivedli střechou. Žalovaná podmiňovala uhrazení faktury zprovozněním rolet, a domluvili se proto na sjednání zádržného ve výši 100 000 Kč do doby jejich zprovoznění. Fakturu však žalovaná neuhradila ani v okamžiku, kdy se tak stalo. Naopak požadovala další práce, což však žalobkyně odmítla, protože nebylo uhrazeno to, co již bylo provedeno. Dílo nebylo kompletně dokončeno, neboť v čase, kdy vystavovali sporná vyúčtování, nebyla stavba ještě zcela dokončena. Nestála garáž, nestál plot, přičemž šlo o části stavby, které měly být integrovány do systému Loxone. Práce závislé na těchto nedokončených částech stavby nebyly provedeny a nebyly proto žalobkyní ani účtovány. Pokud dílo v průběhu provádění vykazovalo vady, ty byly průběžně odstraňovány, účtovány byly vždy práce, které byly řádně dokončeny. Rolety na oknech byly opraveny a vše fungovalo tak, jak mělo. Z hlediska vad žalovaná požadovala pouze dokončení víceprací. Svědek předával jednateli žalované přístupové údaje, on tomu ale nevěnoval příliš pozornost, proto jej za tímto účelem opakovaně kontaktoval, co se má jak ovládat.

26. Z výslechu svědka [jméno FO], jednatele společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že jejich společnost realizovala dům do fáze hrubé stavby, střešní krytinu a obvodové výplně. Dílo pro žalovanou realizovali v druhém pololetí roku 2020. Dílo společnost dokončila s nedodělky, bylo to z důvodu stavební nepřipravenosti, kdy nebyl komín a nebyla fasáda. Dům byl pasivní a některé stavební konstrukce se upřesňovaly v průběhu výstavby. Společnost svědka stavbu opouštěla v prosinci 2020. To byla stavba dokončena s nedodělky, které následně odstraňovali, a to zkraje roku 2021, kdy docházelo k oživování domu. V prvním pololetí roku 2021 se na stavbu vrátili za účelem dodělání svodu a komínu a na konci léta 2021 přišel do styku s žalobkyní, neboť se zjistilo, že střešní okna nejsou napojena na chytrý systém. Problém s okny se vyřešil natažením přívodní kabeláže přes střechu, to bylo přibližně v srpnu – září 2021. Ode dne, kdy byl zjištěn problém s okny, do odstranění tohoto problému uplynulo cca pět měsíců. Jejich společnost eviduje dluh za žalovanou, a to cca 100 000 Kč, které žalovaná odmítla uhradit s poukazem na reklamované vady díla.

27. Z výslechu svědka [jméno FO], elektromechanika zaměstnaného žalobkyní, bylo zjištěno, že již od počátku byla stavba žalované ve skluzu, a posouval se proto termín jimi dodávaných prací. Po dokončení hrubé instalace pracovali na instalaci chytrého domu, což trvalo přibližně 8 měsíců. Když opouštěli stavbu v polovině roku 2021, chyběla pouze vjezdová brána a garáž, ty však nebylo možné zapojit a zprovoznit, neboť nebyly v době provádění prací postaveny, resp. fyzicky umístěny. Z jeho pohledu tak bylo vše dokončeno a předáno. Jednateli žalované a vyúčtování předával a řešil pan [jméno FO], kdy takto činil po převedení funkčnosti předávaných částí díla. Jednatel žalované měl ke způsobu provádění díla pouze dílčí připomínky, které byly postupně odstraňovány. Nejzávažnějším problémem byl nevytaženým kabelem na střešních oknech, který byl na přání jednatele žalované dodělán.

28. Z výslechu svědka [jméno FO], jednatele společnosti [právnická osoba]., bylo zjištěno, že v lednu roku 2022 byl svědek kontaktován jednatelem žalované, doktorem [jméno FO], který poptával službu pro servis Loxone s tím, že nebyla dokončena jeho instalace, dům mu přestal fungovat a neměl přístup k ovládání systému. Svědek proto kontaktoval pana [jméno FO], který mu sdělil, že instalace nebyla dokončena a předána, a to z důvodu, že žalovaná nedoplatila sjednanou cenu. Svědek proto vyslal na místo technika, pana [jméno FO], který dokončil konfiguraci systému tak, aby se dal používat. Kromě konfigurace prováděli pouze servis a další hardwarové dovybavení. Systém byl funkční, neví, jaký byl původní rozsah instalace, ovšem v instalaci, kterou konfigurovali, nebyly vysloveně nefunkční prvky. Hardwarové prvky i instalace byly funkční, nevybavuje si, že by mělo dojít k výměně nějakých komponentů, šlo jen o nedotaženou konfiguraci. Na kontrole v místě samém svědek nebyl, vystavoval však faktury, a měl proto přehled o tom, co se fakturovalo, žalovaná faktury hradila včas. Práce společnosti probíhaly po dobu celého roku 2022, v lednu byla provedena konfigurace systému a nadále byl systém pouze spravován.

29. Z výslechu svědka [jméno FO], technika společnosti [právnická osoba]., bylo zjištěno, že společnost oslovil v lednu 2022 jednatel žalované pan [jméno FO] kvůli zprovoznění automatizace domu po neshodách s předchozím dodavatelem. Po prvním dnu byl systém zprovozněn, následně probíhala finální konfigurace. Když přijeli, nefungovalo nic, neměli dokumentaci, a v první řadě šlo tedy o konfiguraci, poté zapojovali prvky systému, které byly integrovány v částech stavby, jež nebyly v době příchodu na místo ještě hotové. Z hlediska dokončení stavby, se dělaly venkovní práce a co se týče vnitřních prostor, tak nebylo zapojeno tepelné čerpadlo a senzory vlhkosti, jinak bylo vše hotovo. Z hlediska konfigurace byl problém s alarmem, pak se resetovaly nějaké komponenty sítě LAN, měnily se kamery, dělaly se střešní rolety pro střešní okna, u těch se měnilo zapojení, to bylo k výslovnému požadavku investora, aby se každé okno dalo stahovat samostatně, protože chtěl doplňovat stínění. Hardware tam byl, prováděli pouze konfiguraci, hardware se měnil jen co do alarmu a kamery, ty se měnily kvůli požadavku investora, neboť kamery, které tam byly, standardně neumožňovaly komunikaci se systémem Loxone. Systém Loxone není primárně stavem pro ovládání kamer. K alarmu neměli přístup, takže se ústředna alarmu musela nahradit. Pokud jde o konfiguraci systému, který byl na místě samém po jejich příchodu, tu zprovozňovali zhruba jeden den. Navazující konfigurace byly dlouhodobější záležitost, šlo o konfiguraci na míru na základě požadavku žalované. Kdyby měli záložní konfiguraci a mohli ji nahrát, bylo by to záležitostí zhruba 10 minut. V domě fungovalo pouze to, co nebylo napojeno na systém Loxone, to co na systém Loxone bylo napojeno, nefungovalo. Systém pravděpodobně fungoval v nějakém ustáleném stavu. Po jeho příjezdu na místo musel znovu vytvořit konfiguraci. Původně ji chtěl od pana [jméno FO], ten byl ale přesvědčen, že původní konfigurace byla smazaná. Kdo systém konfiguruje, tak má vždy i k dispozici i zálohu, proto se snažil vyřešit to nejprve touto cestou. Ověřil, že žádná konfigurace tam v době jeho příjezdu na místo nebyla. Pokud by byla SD karta obsahující konfiguraci poškozena, systém by hlásil chybu, to se však v daném případě nestalo. To, že byl systém původně funkční, usuzuje z toho, že se ustálil na nějakých provozních hodnotách. V položkovém rozpočtu dle smlouvy o dílo, který mu byl předestřen soudem, nejsou uvedeny žádné položky nasvědčující komunikaci oken a kamer se systémem Loxone. Napamatuje si, že by vyměňoval části hardwaru, ale pamatuje si, že měnili meteostanici, která byla původně funkční, instalovali Intercom na branku, zapojovali tepelné čerpadlo a senzory vlhkosti, dále přidávali do bazénu technologie pro ovládání bazénu, záplavové čidlo a ovládání filtrace bazénu a alarm nahradili Loxone komponentem. Dále nefungovala zcela správně rekuperace a nebyl správně nastaven funkční kabel, který vedl k siréně.

30. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly podstatné pro rozhodnutí ve věci.

31. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

32. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu, ve které se žalobkyně zavázala žalované dodat a nainstalovat systém domácí automatizace zn. LOXONE pro rodinný dům a žalovaná se zavázala uhradit smluvní cenu. Současně smlouva o dílo předvídala provádění dodatečný prací nepředvídaných smluvními stranami, s tím, že o tyto dodatečné práce bude navýšena cena díla. Cenu díla žalovaná hradila vždy tak, že zaměstnanec žalobkyně hotové části díla jednateli žalované [tituly před jménem] [jméno FO] na místě předvedl a následně zaslal vyúčtování a fakturu, aby v případě souhlasu s účtovanými pracemi, byla faktura rovnou uhrazena. Žalovaná výše popsaným způsobem uhradila vyúčtování celkem pětkrát. Spor nastal až ohledně faktury č. 21010048 ze dne 13. 5. 2021, u níž žalovaná odmítla její úhradu do doby, než bude zprovozněn systém rolet střešních oken. Účastníci se následně domluvili na tom, že žalovaná uhradí z faktury částku 271 290 Kč a částka 100 000 Kč bude žalovanou uhrazena až poté, co bude odstraněna závada rolet střešních oken. Žalovaná částku 271 290 Kč uhradila. Žalobkyně závadu žaluzií posléze odstranila, ale žalovaná zbylou fakturovanou částku do výše 100 000 Kč neuhradila. Žalovaná neuhradila ani další fakturu vystavenou žalobkyní na částku 85 885 Kč, jež byla vystavena na základě soupisu prací včetně jejich nacenění, se jejichž provedením byl jednatel žalované seznámen a vyslovil s nimi souhlas včetně jejich vyúčtování, jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO]. Žalovaná odmítla poskytnuté plnění uhradit s odkazem na to, že dílo má dle ní vady a byla překročena jeho celková cena. Žalobkyně dne 25. 10. 2021 oznámila žalované, že přerušuje práce na díle, a to s ohledem na skutečnost, že přestože žalovaná přistoupila na řešení, v rámci kterého měla částku 100 000 Kč z faktury č. 21010048 uhradit ihned po zapojení a zprovoznění žaluzií, k čemuž došlo dne 15. 9. 2021, doposud se tak nestalo. Žalovaná téhož dne od smlouvy odstoupila s tím, že dílo nebylo předáno ani v dodatečné lhůtě 6 měsíců, nebyla vyřízena reklamace ve lhůtě 30 dnů a žalobkyně neposkytla součinnost při zapojení elektra v plotu, o které byla v dostatečném předstihu informována. Žalovaná současně uvedla, že si nepřeje být v této věci dále kontaktována. Žalovaná následně dne 13. 1. 2022 poptala konfiguraci a dokončení nastavení u společnosti mycomfort, která nastavení konfigurace systému provedla. Pokud tato společnost zasahovala do hardwaru tvořícího dílo provedené žalobkyní, bylo to jen na výslovné přání žalované, hardwarově byl systém ustálen a fungoval, dokončit bylo potřeba jen konfiguraci. Za práce provedené společností mycomfort žalovaná zaplatila celkem částku 274 875 Kč. Konfigurace systému Loxone provedená žalobkyní byla nahrána a uložena na SD kartě, avšak byla smazána. Žalovaná podala dne 28. 1. 2022 trestní oznámení na neznámého pachatele, neboť byla dle jejího tvrzení nedovoleně smazána data z paměti domácího serveru LOXONE, skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání se však nepodařilo prokázat, a proto byla věc odložena.

33. Soud se nejprve zabýval obranou žalované, která spočívala v tvrzení, že žalobkyně sama porušila smlouvu o dílo, zejména tím, že se dostala do prodlení s předáním díla, které mělo být dle smlouvy dokončeno a předáno do 29. 1. 2021. V této souvislosti je třeba uvést, že sama žalovaná připouští, že stavební připravenost, která byla podle smlouvy podmínkou pro dodání díla k uvedenému datu, nebyla včas zajištěna. Z výpovědí všech svědků, kteří se v dané době na stavbě pohybovali (zejména svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], jejichž výpověď soud hodnotí jako zásadně věrohodnou), vyplývá, že stavba měla výrazné zpoždění, a plnění poskytovaná žalobkyní musela být odložena do doby dokončení příslušných částí stavby. Například garáž či oplocení pozemku měly být součástí systému Loxone, avšak nebylo možné je k systému připojit, protože v době působení žalobkyně na stavbě ještě nebyly postaveny. Za těchto okolností nelze hovořit o prodlení žalobkyně se zhotovením a předáním díla, když je zřejmé, že termín byl opakovaně posouván právě kvůli nezajištění stavební připravenosti ze strany žalované. Pokud žalovaná odmítla hradit faktury a odstoupila od smlouvy s odvoláním na údajné prodlení žalobkyně, nelze takové odstoupení považovat za odstoupení po právu. Mimo to, ještě po tomto odstoupení žalovaná vyzývala žalobkyni k dokončení díla, jak vyplynulo z komunikace účastníků. Neplatnost odstoupení od smlouvy provedeného jejím jednatelem ostatně připustila i sama žalovaná.

34. Možnost žalobkyně nepokračovat v provádění díla v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jednotlivých dílčích faktur, byla výslovně sjednána ve smlouvě o dílo. Žalobkyně se tedy ani při následném přerušení prací (v důsledku neuhrazených faktur) nedostala do prodlení, neboť využila svého smluveného práva. Ani v tomto případě tak nelze hovořit o porušení povinností ze strany žalobkyně. Soud se dále zabýval námitkou žalované, že žalobkyně sice měla oprávnění vystavovat dílčí faktury v průběhu zhotovování díla, avšak povinnost žalované k jejich úhradě měla vzniknout až po řádném dokončení a předání celého díla. Tento výklad smlouvy postrádá logiku, neboť by činil oprávnění žalobkyně vystavovat faktury bez reálného dopadu na poměry účastníků, takový výklad je nelogický i v kontextu práva žalobkyně na přerušení prací na díle v případě nezaplacení dílčí faktury. Navíc tomuto výkladu neodpovídá ani dosavadní praxe účastníků do května 2021, kdy žalovaná opakovaně hradila dílčí faktury vystavené žalobkyní. Z provedeného dokazování (zejména výslechů svědků [jméno FO] a [jméno FO] a emailové komunikace mezi účastníky) vyplývá, že mezi účastníky se ustálila praxe, kdy zaměstnanec žalobkyně [jméno FO] nejprve předjednal s [tituly před jménem] [jméno FO] řešení neobsažená ve smlouvě, jejich cenu, následně práce žalobkyně provedla, byly předvedeny [tituly před jménem] [jméno FO], a následně bylo zasláno vyúčtování a faktura k úhradě. Tento postup žalovaná až do vzniku sporu nijak nerozporovala, a její tvrzení o neoprávněnosti fakturace se jeví jako čistě účelové.

35. Co se týče argumentu žalované, že dílo žalobkyně vykazovalo mnoho vad, tak v řízení bylo prokázáno, že se na částečném plnění díla fakturovaném dne 13. 5. 2021 vyskytla závada ve fungování rolet střešních oken, což ostatně ani žalobkyně sama nepopírá. Nicméně z provedených důkazů, především výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO], vzal soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že závada rolet střešních oken byla nejpozději v září 2021 odstraněna (svědek [adresa] uvádí, že se tak stalo v srpnu nebo v září 2021). Oba svědci se na této skutečnosti shodují, přičemž soud neměl důvod jejich výpovědím nevěřit – ani jeden z nich nemá aktuální vztah k žalobkyni. Svědek [jméno FO] sice dříve pro žalobkyni pracoval, ale od roku 2021 je zaměstnán jinde a vypovídal po poučení podle § 126 o.s.ř. o trestněprávních následcích křivé výpovědi; svědek [adresa] pracuje pro třetí subjekt. Tvrzení o zprovoznění rolet je dále prokázáno i screenshoty z aplikace Loxone, na nichž jsou zobrazeny okna a rolety v aktuálním stavu (okna zavřená) bez chybových hlášení. Žalovaná přitom neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že nefunkčnost rolet přetrvávala i po září 2021. Přesto žalovaná odmítla uhradit zbývající část faktury ve výši 100 000 Kč. Je třeba dodat, že podle dohody účastníků byla splatnost faktury odložena do doby odstranění závady. Jelikož soud má za prokázané, že k odstranění došlo nejpozději v září 2021, je žalovaná od té doby v prodlení s úhradou této částky.

36. V řízení nebylo prokázáno ani další tvrzení žalované, že by plnění dodané žalobkyní vykazovalo jiné vady. Je sice pravdou, že z komunikace účastníků vyplynulo, že žalovaná vytýkala nefunkčnost i jiných prvků systému, ovšem s ohledem na zvolený procesní postup žalované, která v okamžiku vzniku rozporů se žalobkyní vpustila na stavbu nového dodavatele za účelem dokončení díla, se žalovaná svým vlastním jednáním dostala do důkazní nouze ohledně stavu díla dodaného žalobkyní. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nezajistila dokumentaci týkající se stavu dokončenosti díla a jeho případných vad před jeho dokončením třetí osobou (např. prostřednictvím znaleckého posudku, neboť důkazní břemeno ohledně existence vad leží nesporně na straně žalované), nemohla v řízení prokázat existenci dalších tvrzených vad díla. Soud má z řízení za prokázanou pouze existenci vad rolet střešních oken, která však, jak bylo popsáno výše, byla žalobkyní v září 2021 opravena. Současně z výpovědi svědků působících v rámci spol. [právnická osoba], která dílo dokončovala, vyplynulo, že hardwarově bylo dílo v pořádku, chyběla jen konfigurace systému, která byla smazána z SD karty, na níž musela být původně konfigurace nahrána.

37. Nelze přisvědčit ani další námitce žalované, že žalobkyně vymazala konfiguraci systému, neboť nic takového z provedeného dokazování nevyplývá. Naopak, na základě trestního oznámení podaného žalovanou na neznámého pachatele nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by zakládaly důvodné podezření, že konkrétní osoba spáchala trestný čin. Výmaz konfigurace systému s ohledem na vyhrocené vztahy mezi účastníky na přelomu roku 2020-2021 tak mohl provést kdokoliv.

38. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyní fakturované práce byly provedeny v rozsahu předložených vyúčtování a byly jednatelem žalované [tituly za jménem] [jméno FO] schváleny a odsouhlaseny. Z provedeného dokazování, zejména výslechu svědka [jméno FO], který soud hodnotí jako naprosto věrohodný, neboť jak již bylo výše uvedeno, se jedná o člověka bez jakýchkoliv aktuálních vazeb na žalobkyni, se podává, že fakturované práce byly provedeny, odzkoušeny a předvedeny [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž jejich ceny, resp. vyúčtování, vycházejí buď přímo ze smlouvy o dílo, případně u víceprací byly dopředu odsouhlaseny panem [jméno FO] a následně schváleny. Jelikož soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti svědka, nemá ani důvod pochybovat o oprávněnosti fakturových částek.

39. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

40. Podle § 2586 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

41. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

42. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

43. Podle § 2606 o.z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

44. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

45. Podle § 2615 odst. 2 o.z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

46. Podle § 2617 o.z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

47. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

48. Podle § 2006 o.z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

49. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

50. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

51. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je z podstatné části důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle ustanovení § 2586 a násl. občanského zákoníku, přičemž žalobkyně jako zhotovitel díla byla oprávněna fakturovat cenu díla po částech, a to v rozsahu provedených částí díla. Úhradami faktur pak lze s ohledem na ujednání smlouvy o dílo a ustálenou praxi mezi účastníky dovodit souhlas žalované s rozsahem provedeného díla dle soupisů prací a jejich vyúčtování, které byly přílohou fakturace. Tak tomu bylo i v případě sporné faktury na částku 371 290 Kč, z níž žalovaná neuhradila toliko 100 000 Kč a tuto pozastavila do opravy rolet na střešních oknech. Jakkoliv si účastníci ve smlouvě o dílo sjednali, že platby dílčích faktur nenahrazují převzetí fakturovaných prací (převzetí části díla), pročež nelze dospět k právnímu závěru, že bylo sjednáno předávání (resp. přejímání) díla po částech ve smyslu ust. § 2606 o.z. a nemohlo tak vzniknout právo na zaplacení předané části díla podle § 2610 o.z., je tato skutečnost co do práva žalobkyně na zaplacení ceny skutečně provedeného rozsahu díla nerozhodná za situace, kdy závazek ze smlouvy o dílo následně zanikl v důsledku nemožnosti plnění a žalobkyni svědčí právo na úhradu ceny díla s ohledem na rozsah skutečně realizovaného díla dle ujednání smlouvy o dílo, a to bez ohledu na to, zda dílo bylo dokončeno a předáno. Dokončení a předání díla totiž zmařila žalovaná svým svévolným postupem, kdy, aniž by zachytila rozsah a stav díla provedeného žalobkyní, který zpochybňuje, k jeho dokončení povolala jiného dodavatele za situace, kdy žalobkyně provádění prací oprávněně a dle smlouvy o dílo přerušila dle ujednání smlouvy o dílo, neboť žalovaná byla nedůvodně v prodlení s úhradou dílčích faktur, na jejichž vystavení a úhradu měla žalobkyně právo podle smlouvy o dílo.

52. Vzhledem ke skutečnosti, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně odstranila vadu spočívající v nefunkčních roletách, což bylo sjednanou podmínkou úhrady doplatku faktury na částku 371 290 Kč, přiznal jí soud nárok na výplatu sjednaného zádržného ve výši 100 000 Kč. Jelikož však podle dohody účastníků vznikl nárok na zaplacení této části ceny díla až okamžikem odstranění vytýkané vady, soud žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty za období před odstraněním vady (tj. do 15. 9. 2021), zamítl. (K právní povaze zádržného viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5403/2017 ze dne 9. 10. 2019 a rozsudek sp. zn. 32 Cdo 2076/2007 ze dne 22. 6. 2004). Shodně tak soud přiznal nárok na zaplacení faktury na částku 85 885 Kč, když i v takto účtovaném rozsahu bylo dílo provedeno a vyúčtování na tuto částku odsouhlaseno jednatelem žalované.

53. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobkyně neporušila žádné smluvní ani zákonné povinnosti. Odstoupení žalované ze dne 21. 10. 2021 proto nelze považovat za odstoupení po právu, a práva a povinnosti ze smlouvy účastníků zanikly skutečně až v okamžiku, kdy žalovaná povolala třetí osobu k dokončení díla, a to z důvodu nemožnosti plnění ve smyslu § 2006 o.z., neboť takovým okamžikem zanikla povinnost žalobkyně dílo dokončit v důsledku zásahu do díla ze strany třetí osoby na pokyn žalované. Důsledkem nemožnosti plnění je zánik příslušné části závazku, případně závazku jako celku, pokud zbývající část není samostatně udržitelná. Tak tomu v posuzované věci nebylo, neboť z dokazování vyplynulo, že hardwarově byl systém v pořádku, jak potvrdili svědci od nového zhotovitele, bylo potřeba jej akorát nakonfigurovat, protože původní konfigurace byla smazána z SD karty. Odpovědnost konkrétní osoby za smazání konfigurace nebyla zjištěna ani orgány činnými v trestním řízení, proto jí nelze přičítat žalobkyni, jak se toho domáhala žalovaná. V tomto případě tedy došlo k zániku závazku pouze v rozsahu, který žalobkyně neprovedla a nevyfakturovala, neboť již provedené, dodané a fakturované plnění lze od zbytku závazku jasně oddělit a je pro žalovanou využitelné. Zánik práv a povinností nastává při zániku závazku dle § 2006 o.z. ex nunc, tedy k okamžiku, kdy nesplnitelnost nastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 33 Cdo 3069/2014). K uvedenému okamžiku pak vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla dle zaniklé smlouvy o dílo, popř. dle dodatečných ujednání účastníků smluvního vztahu ze smlouvy o dílo nad rámec původně vymezeného rozsahu díla. Nesplnitelnost závazku se tedy týkala pouze té části závazku, kterou dokončila třetí osoba, nikoliv částí provedených a vyfakturovaných žalobkyní.

54. Soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný co do částky 185 885 Kč z titulu doplatku ceny díla dle první a druhé faktury, jakož i příslušného zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty, se shora uvedenou výhradou týkající se částky 100 000 Kč, jejíž splatnost byla ujednáním účastníků odložena do doby odstranění vady v ovládání střešních rolet. V této části úroku z prodlení proto soud žalobu zamítl a úrok přiznal až od okamžiku, kdy vady v provedení střešních rolet byly odstraněny (k tomu viz. shora), přičemž právo žalobkyně na úrok z prodlení vychází z ust. § 1968 a 1970 o.z. Shodně tak soud přiznal žalobkyni uplatněné právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty, na níž má žalobkyně nárok podle § 2048 a 2049 o.z.

55. Co se týče vzájemného návrhu žalované, zde soud vycházel z provedeného dokazování, kdy v řízení nebylo prokázáno porušení žádných zákonných ani smluvních povinností žalobkyně, a tomuto vzájemnému návrhu žalované nevyhověl, neboť pro přiznání nároku na náhradu škody, úhradu smluvní pokuty a na slevu z ceny díla neshledal soud žádné opodstatnění za situace, kdy nárok žalobkyně shledal důvodným a vyhověl mu co do jistiny zcela a co do úroku z prodlení a smluvní pokuty z podstatné části.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení o podané žalobě převážně úspěšná s tím, že její neúspěch spočíval pouze v nepatrné části předmětu řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 172 312 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 185 885 Kč sestávající z částky 8 540 Kč za každý z 15 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby, porada žalobkyně dne 27. 3. 2023, účast při jednání dne 13. 5. 2024 - celkem 2 úkony (14:00-16:02), porada žalobkyně dne 29. 5. 2024, podání označující důkazní návrhy žalobkyně ze dne 31. 5. 2024 na výzvu soudu, účast při jednání dne 29. 7. 2024, porada dne 14. 8. 2024, účast při jednání dne 2. 10. 2024, účast při jednání dne 6. 1. 2025, účast při jednání dne 2. 4. 2025, účast při jednání dne 12. 5. 2025, účast při jednání dne 11. 8. 2025), včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a 4 paušálních náhrad po 450 Kč za úkony učiněné po 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 4 a. t. a včetně náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 133 200 Kč ve výši 27 972 Kč. Celkem tedy advokátu náleží částka 161 172 Kč (po započtení soudního poplatku uhrazeného žalobkyní celkem 172 312 Kč).

57. Co se týče nákladů řízení o vzájemném návrhu, zde soud přiznal žalobkyni, která byla v daném řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 141 570 Kč, které tvoří náklady na zastoupení advokátem, odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 751 909 Kč sestávající z částky 11 340 Kč za každý z 10 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t., (sepsání vyjádření ke vzájemnému návrhu, účast při jednání dne 13. 5. 2024 - celkem 2 úkony 14:00-16:02, účast při jednání dne 29. 7. 2024, repliku žalobkyně na změnu vzájemného návrhu ze dne 5. 8. 2024, účast při jednání dne 2. 10. 2024, účast při jednání dne 6. 1. 2025, účast při jednání dne 2. 4. 2025, účast při jednání dne 12. 5. 2025 a účast při soudním jednání dne 11. 8. 2025) včetně 6 paušálních náhrad po 300 Kč (úkony do 31. 12. 2024) a 4 paušálních náhrad po 450 Kč (úkony od 1. 1. 2025) náhrady za DPH ve výši 0,21 % z částky 117 000 Kč ve výši 24 570 Kč. Celkem tedy advokátu náleží za řízení o vzájemném návrhu odměna ve výši 141 570 Kč.

58. Oproti vyúčtování žalobkyně však soud neshledal účelným úkon upřesnění žalobního návrhu ze dne 28. 6. 2022, který byť učiněn na výzvu soudu, by nebyl třeba, měla-li by žalobkyně dostatečně určitě vymezenou smluvní pokutu již v žalobním návrhu. Dále soud nepřisvědčil návrhu na přiznání odměny za vyjádření k osobě mediátora a sdělení výsledků mediace, jelikož se jednalo o jednoduchá procesní sdělení, které se netýkají věci samé a nelze je považovat za právní úkony ve smyslu § 11 advokátního tarifu. Soud rovněž nepřiznal odměnu za sepsání replik žalobkyně k podáním žalované ze dne 6. 11. 2024 a 29. 9. 2022, neboť tato podání byla žalobkyni zaslána pouze na vědomí a její repliky neměly pro řízení zásadní význam. Za neúčelnou soud označil také poradu s právním zástupcem dne 3. 4. 2023, která se konala pouhých pět dní po předchozí poradě dne 28. 3. 2023, přičemž v mezidobí nedošlo k žádným podstatným změnám ve věci, jež by odůvodňovaly další konzultaci. Dále soud nepřiznal odměnu za účast právního zástupce na mediačním jednání, neboť účast na setkání s mediátorem je osobní povinností účastníka řízení, a přítomnost právního zástupce je dobrovolná (obdobně též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17). Zároveň nebyla přiznána ani odměna za nahlížení do spisu dne 7. 8. 2024, jelikož veškeré podstatné písemnosti byly právnímu zástupci zasílány, a soud neshledal žádné zvláštní důvody, které by činily nahlížení účelným. Závěrem soud nepřiznal odměnu za tři právní úkony spočívající v písemných vyjádřeních k výslechům svědků, neboť žalobkyně měla možnost se k těmto výslechům vyjádřit přímo v rámci soudního jednání, a zasílání následných písemných vyjádření nebylo nezbytné ani účelné.

59. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů řízení pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení