9 C 110/2017-1768

Rubrum

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Dany Reimannové a přísedících Boženy Malánové a Jany Vacovské ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro určení neplatnosti zástavní smlouvy, dohody o narovnání a rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že dohoda o narovnání uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 6.3.2017, je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že zástavní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a zažalovanou dne 6.3.2017, je neplatná, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 343 465,75 Kč, a to do patnácti (15) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 27.3.2017 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že dohoda o narovnání ze dne 6.3.2017 spolu se zástavní smlouvou z téhož dne, kterou uzavřela u žalované je neplatná. Má za to, že nezpůsobila žalované tvrzenou škodu ve výši 1 500 000 Kč, kterou se jí na základě dohody o narovnání zavázala zaplatit ve lhůtě 14 dnů. K zajištění dluhu žalobkyně ve výši 1 500 000 Kč podepsala spolu se zástavní smlouvou návrh na vklad zástavního práva do katastru. Žalobkyně má za to, že dne 6.3.2017 jí žalovaná neplatně rozvázala pracovní poměr. Pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy jako uklízečka a to od 1.11.2004. K podpisu právních jednání, a to dohody o skončení pracovního poměru, zástavní smlouvy a dohody o narovnání byla žalovanou donucena. Ta na ni měla vyvíjet psychický nátlak, žalovaná žalobkyni tvrdila, že jí způsobená škoda měla spočívat v podvodném jednání, kdy žalobkyně měla údajně podepisovat dohody o pracovních činnostech a pracovní smlouvy za reálně neexistující osoby a žalobkyně si podle tvrzení žalované měla nechat vyplácet plnění za neodvedenou práci těchto neexistujících osob přibližně ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaná tvrdí, že jí byla způsobena škoda v letech 2004 2017. Má za to, že pokud by některé nároky byly důvodné, byly z větší části promlčeny. Žalobkyně si nebyla vědoma žádného jednání, které by žalovaná, její bývalý zaměstnavatel, mohla hodnotit jako jednání podvodné. Není si vůbec vědoma toho, že by jí způsobila škodu.

2. Žalobkyně dále navrhovala vydání předběžného opatření, kdy Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 25.8.2017 pod č.j. [číslo jednací] změnil rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že žalované se nezakazuje zatížit nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně specifikované ve výroku rozsudku zástavním právem, a to bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a parcely [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec]. Usnesení Krajského soudu v Plzni nabylo právní moci dne 12.9.2017.

3. Žalovaná se ve věci vyjádřila (č.l. 40-46), kdy má za to, že tvrzení žalobkyně nejsou pravdivá. Vykonávala práci na pozici uklízečky, v rámci pracovního poměru plnila funkci jakési„ vedoucí směny“ úklidu v objektu [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec]. Žalobkyně vybírala osoby, které budou v její směně provádět úklid, kdy předkládala žalované rejstříky trestů těchto osob, kopie občanských průkazů, čísla účtu, na nichž mají být zasílány mzdy, kdy na základě tohoto jednání žalobkyně podepisovala žalovaná dokumenty zakládající pracovní poměr se třetími osobami, případně dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Činnost vykonávala žalobkyně pro žalovanou od 1.11.2004 až do 6.3.2017. Následně žalovaná zjistila, že žalobkyně za ni neoprávněně podepisovala dohody o pracovních činnostech, dohody o provedení práce a pracovní smlouvy za reálně neexistující osoby, které byly dodatečnou pracovní silou žalované. Žalobkyně si za jmenované osoby nechávala vyplácet finanční plnění (mzdy) ze strany žalované na svůj bankovní účet či účty svých příbuzných nebo třetích osob, když žalobkyně účty specifikovala, kdy na účet u [anonymizována dvě slova], č. účtu [bankovní účet], majitel účtu [celé jméno svědkyně], dcera žalobkyně byly vypláceny mzdy za osoby: [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba], když majitelem účtu byl pan [celé jméno svědka], syn žalobkyně, byly vypláceny mzdy za následující osoby: [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně]. Na účet žalobkyně vedený u [obec] [anonymizováno] č. účtu [bankovní účet] byly vypláceny mzdy za následující osoby: [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Na účet č. [bankovní účet], kdy majitel byl nezjištěn, byly vypláceny mzdy za osoby: [jméno] [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Na účet vedený u [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet] měly být vypláceny mzdy za osoby: [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Žalovaná vyčíslila škodu na částku 3 650 717 Kč a dále uvedla, že měla uzavřenou subdodavatelskou smlouvu pro provádění úklidového servisu se společností [právnická osoba], [právnická osoba] (dříve [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba]) a [právnická osoba], kdy tvrdila, že smlouvy úklidové byly pro [právnická osoba] v [obec] prováděny pouze ze strany žalované.

4. Základem pro rozhodnutí soudu je podle ust. § 153 odst. 1 o. s. ř. zjištěný skutkový stav věci, který je především výsledkem důkazní aktivity účastníků. Účastníci nesou břemeno tvrzení a břemeno důkazní a způsobem splnění svých procesních povinností zásadně předurčují skutkový závěr soudu. V dané věci bylo řízení koncentrováno podle ust. § 118b o. s. ř., soud účastníky poučil, stanovil jim přiměřenou lhůtu pro doplnění důkazních návrhů a skutkových tvrzení. Poučil žalovanou o tom, že musí tvrzenou škodu prokázat.

5. Rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 15.1.2020 č.j. [číslo jednací] ve výrocích I a II, kterým bylo určeno, že dohoda o narovnání a zástavní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, obě dne 6.3.2017, jsou neplatné, byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 3.7.2020 č.j. [číslo jednací]. Ve výroku III tom, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně a žalované dohodou je platné, je pravomocné od 18.3.2020, 6. Žalovaná podala ve věci dovolání, přičemž Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 16.9.2021 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 21.10.2021. Následně Krajský soud usnesením ze dne 20.12.2021 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, II, IV až VI zrušil a vrátil podepsanému soudu k dalšímu řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 7.2.2022.

7. Z dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky dne 6.3.207 (č.l. 10-13 spisu) soud zjistil, že žalovaná učinila prohlášení, že svým jednáním, kdy neoprávněně podepisovala dohody o pracovních činnostech a pracovní smlouvy za reálně neexistující osoby, které měly být dodatečnou pracovní silou pro zaměstnavatele, falšovala výpisy z rejstříku trestů a jakákoliv další jednání neexistujících osob, si nechávala vyplácet finanční plnění ze strany zaměstnavatele za fiktivními osobami reálně neodvedenou práci na svůj bankovní účet a účty svých příbuzných či třetích osob a způsobila zaměstnavateli škodu ve výši cca 1 500 000 Kč. Podpis žalované na této dohodě byl úředně ověřen dne 6.3.2017.

8. Soud zjistil, že téhož dne byla uzavřena mezi účastníky zástavní smlouva, kdy žalovaná jako zástavce prohlásila, že je výlučným vlastníkem nemovité věci specifikované v této zástavní smlouvě, a to bytové jednotky [číslo] v budově na adrese [adresa], bytový dům [list vlastnictví], na parcele č. St. [anonymizováno], parcele č. St. [anonymizováno], [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti [číslo], a ke garáži zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], kdy zástavní smlouva byla sepsána k zajištění pohledávky zástavního věřitele ve výši 1 500 000 Kč spolu s případným příslušenstvím. Podpis žalobkyně byl ověřen dne 6.3.2017 (č.l. 14-17 spisu).

9. Dne 6.3.2017 uzavřeli účastníci dohodu a rozvázání pracovního poměru (č.l. 18).

10. Podle ust. § 263 odst. 2 zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

11. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Podle ust. § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škoda).

13. Podle ust. § 2909 odst. 1 o.z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

14. V projednávané věci je nepochybné, že všechny dohody uvedené ve výrocích I a II tohoto rozsudku byly uzavřeny účastnicemi poté, co žalovaná zjistila, že žalobkyně za žalovanou jako její zaměstnankyně uzavírala pracovněprávní smlouvy, tj. dohody o pracovních činnostech, dohody o provedení práce a pracovní smlouvy jménem fiktivních osob (resp. osob, jejíž údaje měla z minulé doby k dispozici), aniž by tyto osoby práci skutečně vykonávaly a finanční plnění (mzdy) za tyto osoby ze strany žalované nechávala si žalobkyně vyplácet na svůj bankovní účet či účty svých příbuzných, případně dalších osob.

15. Podle ust. § 226 odst. 1 o.s.ř. bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu Odvolací soud ve svém zrušovací usnesení ze dne 20.12.2021 č.j. [číslo jednací] uvedl (bod 11 odůvodnění), že se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně o tom, že jednáním žalobkyně fakticky žalované škoda nebyla způsobena, neboť úklidové práce provedeny byly, a i když si příjemce úklidových služeb [právnická osoba] si nestěžoval; odvolací soud uvedl, že je nutno vzít v úvahu povahu pracovní činnosti prováděnou žalovanou pro smluvní stranu ([právnická osoba]), kdy na rozdíl od pracovní činnosti, jejímž výsledkem je například vytvoření konkrétních výrobků, provedení konkrétních stavebních prací, duševní činnost hmatatelným výsledkem jako je například vytvoření účetní závěrky apod., v případě úklidových prací je situace zcela jiná. u úklidových prací je zpětná kontrola jejích provedení fakticky nemožná, takže skutečnost, že příjemce úklidových služeb si na kvalitu jejich provádění neztěžoval, je nedostatečná pro závěr, že úklidové práce byly prováděny ve sjednaném rozsahu. Naopak právě ze skutečnosti, že žalobkyně uzavírala jménem žalované pracovněprávní smlouvy s fiktivními osobami a finanční plnění (mzdy) za tyto osoby si nechávala vyplácet na svůj bankovní účet či účty svých příbuzných, případně dalších třetích osob, případně existujícím zaměstnancům byla na mzdě (odměně) vyplacena jen nepatrná částka oproti částce na zaměstnance vykázané a zbytek byl zaslán na účet žalobkyně či s ní spřízněných osob (např. v případě svědkyně [celé jméno svědkyně]), svědčí pro závěr opačný, tj. že žalovanou byla na mzdách vyplacena vyšší částka, než která odpovídá skutečně vykonané práci, a s tím souvisí i žalovanou nedůvodně provedené odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v rozsahu, který odpovídá nedůvodně vyplacené mzdě. Odvolací soud po opětovném zhodnocení s ohledem na obsah„ dohody o narovnání“ ze dne 6.3.2017 bez ohledu na její označení posoudil jako smlouvu (dohodu) smíšenou, a to dohodu o způsobu náhrady škody podle § 263 odst. 2 zákoníku práce a zároveň jako dohodu o uznání dluhu podle § 2053 o.z., když žalobkyně v uzavřené dohodě uznala svůj dluh vůči žalované co do důvodu (jako škodu se současným vymezením, jakým jednáním žalobkyně byla škoda žalované způsobena) i do jeho výše, co do částky 1 500 000 Kč a zároveň se účastnice dohodly, že žalobkyně uznaný dluh uhradí žalované ve lhůtě čtrnácti dnů od podpisu dohody; zároveň se dohodly, že pohledávka žalované bude zajištěna zástavním právem k nemovité věci – bytové jednotce ve vlastnictví žalobkyně specifikované v dohodě a garáži, a v souladu s tímto ujednáním byla ve stejný den, tedy dne 6.3.2017 mezi účastnicemi uzavřena i zástavní smlouva.

16. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] (č.l. 1390 a násl.) bylo zjištěno, že práci jí zadávala žalobkyně. V [obec] pracovala pouze týden, uklízela tam tři oddělení. Od roku 2013 nepracuje, je ve starobním důchodu. Pokud bylo svědkyni předestřeno, že na její jméno bylo žalobkyní vyplaceno na účet 48 000 Kč, svědkyně uvedla, že za celou dobu dostala pouze 1 200 Kč, pak tam již nikdy nepracovala. Dohodu o pracovní činnosti s ní za zaměstnavatele podepsala paní [celé jméno žalobkyně]. Veškeré doklady jako občanský průkaz, kartičku zdravotní pojišťovny a výpis z rejstříku trestu předkládala žalobkyni.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 1391 a násl.) bylo zjištěno, že byla zaměstnána u [právnická osoba] Od konce roku 2006 měla pracovní smlouvu na dobu určitou, mzda jí byla vyplácena na účet manžela, účet mají společný. Práci jí zadávala žalobkyně, uklízela závodní jídelnu, expedici a vrátnici. Nárazově v [obec] uklízela ještě od roku 2007 až do roku 2015, na toto období neměla uzavřenou žádnou smlouvu, žádnou dohodu. Peníze, které dostala od paní [celé jméno žalobkyně], jí podepisovala na nějaký papír, bylo to v tabulce. Každý rok paní [celé jméno žalobkyně] předkládala občanský průkaz, výpis z Rejstříku trestů. Pokud byly svědkyni předestřeny dohody o provedení práce mezi ní a [právnická osoba] [anonymizováno] nebo dohody o provedení práce mezi svědkyní a [právnická osoba] nebo dohodu o odpovědnosti mezi svědkyní a [právnická osoba] ke všem podpisům svědkyně uvedla, že nejde o její podpis, listiny nepodepsala.

18. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] (č.l. 1394 a násl.) soud zjistil, že jeho starší sestra pracovala u firmy [právnická osoba], která ho doporučila k paní [celé jméno žalobkyně]. Začal tam pracovat od patnácti let asi až do roku 2015, měl uzavřenou smlouvu. Prováděl ruční úklid, zametal. Pracoval tam každé prázdniny. Peníze za práci chodily na účet k jeho mámě, předtím chodili brát peníze na účet k paní [celé jméno žalobkyně]. Účet si založil až v patnácti letech. Svědek uvedl, že od paní [celé jméno žalobkyně] dostával na ruku nějaké peníze, neví, zda jí to podepisoval, či nikoli. Pokud mu bylo předestřeno, že na 20.2.2017 na konkrétní účet byla připsána od [právnická osoba] pod jeho jménem částka 8 960 Kč, svědek k této částce uvedl, že určitě nejde o jeho výplatu. Peníze na účet jeho matky za práci tam chodí od doby, kdy tam paní [celé jméno žalobkyně] nepracuje. Doklady k uzavření smluv paní [celé jméno žalobkyně] nedával, pouze výpis z Rejstříku trestů. Nebyl schopen konkrétně se vyjádřit ke svému podpisu k dohodě o provedení práce mezi ním a [právnická osoba] od 19.9.2016 do 31.12.2016; nebyl si jist, zda jde o jeho podpis či nikoliv. K dodatku dohody o provedení práce mezi ním a [právnická osoba] za období od 1.1.2017 do 30.6.2017 uvedl, že určitě nejde o jeho podpis. Svědek byl dále dotazován na částky, které byly připsány na účet u jeho jména. K částce ze dne 20.2.2017 ve výši 8 960 Kč uvedl, že ji určitě nedostal, 18.1.2017 také nedostal 7 000 Kč, 19.12.2016 svědek uvedl:„ 7 000 Kč to tak nemůže být,“ 9 800 Kč z 18.11.2016 také nedostal a k částce 1 020 Kč ze dne 18.10.2016 si svědek nebyl jist, zda peníze v této výši obdržel či nikoliv. Když mu bylo patnáct nebo šestnáct let, byl rád, že dostal za práci nějaké peníze, dál ho to nezajímalo. Nikdy však neslyšel, že by si někdo stěžoval, že bylo neuklizeno.

19. K výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] nedošlo ze závažných zdravotních důvodů (č.l. 1409).

20. K výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] nedošlo, neboť svědkyně nebylo možno obeslat na žádné známé adrese ani prostřednictvím Policie ČR.

21. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] (č.l. 1414) soud zjistil, že na kaolince v [obec] pracovala asi před patnácti lety, nikdy nepracovala u firmy [právnická osoba] [anonymizováno], nikdy nebyla zaměstnána u firmy [právnická osoba] Na polici zopakovala totéž co u soudu, kdy uvedla, že když na kaolínce nikdy nedělala, proč by měla dostávat peníze za práci. Svědkyně se též vyjádřila k listinám, dohodě o provedení práce mezi ní a [právnická osoba] [anonymizováno], kdy uvedla (č.l. 644-646), že nejde o její podpis, vyjma listiny na č.l. 666 což byla dohoda o provedení práce ze dne 2.1.2007. U všech ostatních dokumentů svědkyně uvedla, že se nejedná o její podpis. V roce 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018 nikde nepracovala, byla na mateřské dovolené. Vůbec nevěděla, že peníze na její jméno šly na účet paní [celé jméno žalobkyně], to se dozvěděla až od policisty při výslechu. Dvojčata se jí narodila dne 25.8.2012, třetí dítě se jí narodilo 15.1.2015 a před narozením dvojčat byla dlouhou dobu v pracovní neschopnosti.

22. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] (č.l. 1426 a násl.) bylo zjištěno, že svědkyně žalobkyni zná, když pracovala v [právnická osoba] v [obec] jako uklízečka. Paní [celé jméno žalobkyně] znala jako vedoucí. Na práci měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti, pracovala tam v letech 2013 2015. Každý půlrok podepisovala dohodu o pracovní činnosti. Dohodu jí předkládala paní [celé jméno žalobkyně] a ještě jiná paní, na jejíž jméno si nevzpomíná. Svědkyně uvedla, že v době kdy již nevykonávala činnost uklízečky, jí na její účet přišla částka 7 000 Kč. Účet byl u [obec] spořitelny, přišlo jí dvakrát 7 000 Kč, které vyzvedla a předala je paní [celé jméno žalobkyně] O tom, že peníze svědkyně předala žalobkyni, byla sepsána potvrzení, která svědkyně předložila soudu v originále a soud si z nich učinil kopie (č.l. 1422, [číslo]). Peníze vracela na účet, ze kterého jí peníze přišly. Jednalo se o č. účtu: [bankovní účet]. Od paní [celé jméno žalobkyně] slyšela zdůvodnění, že šlo o omyl, svědkyně se nijak dále věcí nezaobírala. K částce 2x á 7 000 Kč sama žalobkyně uvedla, že si peníze ponechala, bylo to za práci, kterou vykonala ona sama a nadřízená [příjmení] jí řekla, že to má napsat na někoho jiného.

23. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] (č.l. 1427 a násl.) bylo zjištěno, že se se žalobkyní [celé jméno žalobkyně] zná z úklidu od [právnická osoba], nerozlišuje že firem [právnická osoba] bylo více. Pracovala jako uklízečka od roku 2007 do roku 2010, ale poté, co je v důchodu, také si přivydělávala úklidem. Peníze za její vykonanou práci šly na účet dcery [jméno] [příjmení]. Totéž co sdělila u soudu, sdělila polici. Na policii na ni vychrlili, kolik si na kom paní [celé jméno žalobkyně] vydělala. Bylo jí sděleno, že mezi jmény bylo i její jméno.

24. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] (č.l. 1429) bylo zjištěno, že asi před deseti lety uklízela na kaolínce v [obec], naposledy tam pracovala před dvaceti lety. Od té doby tam nepracovala. Svědkyně vůbec nevěděla, co je [právnická osoba] Pokud vykonávala práci jako uklízečka, peníze jí dávala paní [celé jméno žalobkyně] do ruky.

25. Z výslechu svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] (č.l. 1430 a násl.) bylo zjištěno, že žalobkyni, paní [celé jméno žalobkyně] zná od doby, kdy u ní pracovala. Jejím zaměstnavatelem byla [právnická osoba], svědkyně nerozlišovala žádné další firmy. Jako uklízečka pracovala od září 2015 až do prosince 2015. V roce 2016 tam byla zaměstnána nárazově asi dva dny. Když byla zaměstnána v [obec] jako uklízečka, peníze jí dávala paní [celé jméno žalobkyně]. V té době neměla žádný vlastní účet. Měsíčně si vydělala nejvíce 900 Kč, protože pracovala na dohodu. K předestřeným listinám týkající se její pracovní činnosti u žalované svědkyně uvedla, že se nejedná o její podpis. Pouze na listině č.l. 591 uvedla, že jde o její podpis. Nejvíce měsíčně od paní [celé jméno žalobkyně] dostala do ruky 700- 900 Kč, víc jak 900 Kč nikdy nedostala. Svědkyně dále uvedla, že název úklidové firmy vůbec nerozlišovala.

26. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] (č.l. 1435 a násl.) soud zjistil, že jako brigádnice dělala uklízečku v letech 2010 2011, asi měla uzavřenou dohodu. Mzda jí byla vyplácena na její účet. Ze začátku pracovala asi u firmy [právnická osoba], později pracovala u [právnická osoba] [právnická osoba]. V roce 2016 obdržela vyúčtování daní za předchozí rok, proto tam volala. Nevěděla, co to znamená, protože v té době už tam nepracovala, tak volala paní [příjmení]. Následně k ní domů přijela paní [příjmení], [příjmení] a ještě pan [příjmení], začali se jí ptát na různá čísla účtů a na paní [celé jméno žalobkyně]. Ptali se jí, zda jsou to její podpisy, zda je to její číslo účtu. Svědkyně si pamatovala, že šlo o [právnická osoba] [anonymizováno], svědkyně však účet u [obec] spořitelny nemá. Od roku 2014 pro [právnická osoba] [právnická osoba] nebo [právnická osoba] nikdy nepracovala. Poté co ji navštívili tři lidé z vedení, sepsali s ní jenom protokol a pak už ví, že byla na policii kvůli výpovědi. Pokud byly svědkyni předestřeny pracovněprávní listiny, uvedla, že se nejedná o její podpis.

27. Z výslechu [celé jméno svědkyně] (č.l. 1436 a násl.) bylo zjištěno, že tato svědkyně nerozlišuje firmy [právnická osoba]. Věděla, že to vedla paní [příjmení] a že chodila uklízet na brigádu k paní [celé jméno žalobkyně], bylo to asi před pěti lety a pracovala tam 7 měsíců. Mzdu dostávala vyplacenou na svůj účet u [právnická osoba], každý měsíc dostávala 5 000 Kč, částka byla vždycky stejná. Pokud pracovala u [právnická osoba], odevzdávala výpis z Rejstříku trestů paní [celé jméno žalobkyně]. Pokud vykonávala nějakou práci navíc, dostala od paní [celé jméno žalobkyně] peníze, bylo to dvakrát po 1 000 Kč. Pokud byly svědkyni předestřeny dohody o provedení práce, vyjádřila se, že všude je její podpis. Kromě toho uvedla, že za ní byla doma o víkendu paní [příjmení] s nějakými pány. Ptali se jí, proč ukončila brigádu. Tehdy jim řekla, že je zaměstnána v [obec].

28. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že paní [celé jméno žalobkyně] zná, z doby kdy uklízela na kaolínce. Pracovala tam asi před pěti lety na 5 hodin denně. Peníze dostávala na svůj účet, který měla vedený u [právnická osoba] banky, dostávala za 5 hodin tak 6 000 Kč měsíčně. Když skončila s prací jako uklízečka, 1.5.2005 šla rovnou do důchodu, je doma. Výpisy z Rejstříku trestů odevzdávala, nedávala je paní [příjmení]. Peníze za práci jí chodily od paní [příjmení].

29. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že pod paní [celé jméno žalobkyně] pracovala dva roky v [obec]. Bylo to od roku 2015 asi až do roku 2017. Nevzpomněla si, zda měla uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu. Tehdy měla účet u [právnická osoba] banky, tam jí chodily peníze. Určitě věděla, že podepisovala první smlouvu, pak už nic. Paní [celé jméno žalobkyně] jí sdělila, že se to automaticky prodlužuje. Nadřízený paní [celé jméno žalobkyně] byl pan [celé jméno svědka] z [obec], toho od vidění znala. Pokud dostala rajon navíc, paní [celé jméno žalobkyně] řekla, že jí přidá peníze. Peníze jí vždy přišly na účet. S nikým se nekamarádila, udělala si svůj rajon a pak šla domů. Lidi znala podle vidění, když fasovali čisticí prostředky. Nikdy neviděla paní [celé jméno žalobkyně] uklízet, fabrika byla obrovská. Uklízela od sedmi do deseti hodin, dostávala za to 4 000 Kč. Pokud uklízela něco navíc, dostala 1 000 Kč. Když skončila, chtěla po ní paní [celé jméno žalobkyně] výpis z Rejstříku trestů. Tehdy jí řekla, že už ho nepotřebuje, když tam nebude pracovat, ale ona jí sdělila, že ho zaměstnavatel potřebuje. Tak si výpis z rejstříku pořídila a předala jí ho. Divné jí to bylo, protože končila v práci, ale přesto jí ho dala.

30. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], matky žalobkyně bylo zjištěno, že nikdy v [obec] nepracovala. V důchodu je od roku 2000 nebo 2001, nikdy tam nevykonávala práci uklízečky. Ví, že jednou něco podepisovala, ale neví co, dala jí to podepsat dcera. Říkala, že je to proto, kdyby někdo vypadl. Pokud jí soud sdělil, že bylo zjištěno, že na její jméno byly vypláceny na účet dcery peníze od tří firem, sdělila, že jí to známo není. Pokud jí byly předestřeny listiny, aby se vyjádřila, zda jde o její podpis, k některým listinám uvedla, že jde o její podpis, u některých mlčela, u některých uvedla, že ten podpis je trošku jiný, neví. Svědkyně bydlí v [obec], což je do [obec] přes 50 km. Mezi [obec] a [obec] jezdí vlak, je tam přímé spojení. Svědkyně nikdy ranním spojem nejela, pouze jí pomáhala žalobkyni hlídat syna, když byla v práci. Nikdy od dcery žádné peníze nedostala. Následně byla svědkyně požádána, pokud soud zjišťoval finanční prostředky, které přicházely na její jméno na účet č. [bankovní účet], aby jej podepsala, což učinila (č.l. 1449).

31. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] (č.l. 1469 a násl.) soud zjistil, že byla asi dvakrát na brigádě v [obec] jako uklízečka, pracovala tam, stalo se to asi před deseti nebo devíti lety. Tehdy podepisovala nějakou smlouvu, neví, co podepisovala. Peníze za práci jí dávala paní [celé jméno žalobkyně] do obálky, neměla žádný účet, kam by jí šla mzda. Kamarádí se s [celé jméno svědkyně], dcerou paní [celé jméno žalobkyně]. Brigádu vykonávala, když jí bylo šestnáct let, tehdy dostala 2 000 Kč za práci, což pro ni znamenalo hodně peněz. Pokud byly svědkyni předestřeny listiny týkající se práce, u některých uvedla, že se nejedná o její podpis. Pouze u jedné listiny uvedla, že se jedná o její podpis. [celé jméno svědka] je její bratr, brigádně též uklízel.

32. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], dř. [celé jméno svědkyně] (č.l. 1471 a násl.) soud zjistil, že paní [celé jméno žalobkyně] zná z bývalého zaměstnání u [právnická osoba]. Tehdy pracovala jako uklízečka, dříve se firma jmenovala [právnická osoba]. Byla tam asi od roku 2004, přestala tam pracovat v roce 2009. Tehdy si vzala vnučku do pěstounské péče, proto si to pomatuje Myslí si, že podepisovala dohodu o pracovním poměru. Myslí si, že peníze šly na její účet. O paní [celé jméno žalobkyně] uvedla, že byla něco jako vedoucí. Každá uklízečka měla svůj úsek. Na brigádě byla asi před dvěma lety na 4 dny, dostala tehdy 800 Kč. Domnívá se, že žádné listiny nepodepisovala. Pokud jí byly vypláceny peníze za provedenou práci uklízečky, bylo to na její účet vedený u [obec] spořitelny, č. účtu [bankovní účet].

33. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] (č.l. 1485 a násl.) bylo zjištěno, že nikdy jako uklízečka v [obec] nepracovala. Bylo pouze zjištěno, že je skutečně pravdou, že před policií v [obec] uvedla, že půjčila paní [celé jméno žalobkyně] své doklady a pokud to uvedla, asi tomu tak je. [příjmení] [jméno], která ji k soudu dovezla, paní [celé jméno žalobkyně] hned poznala. Svědkyně nikdy v [obec] nepracovala, protože měla papír od lékaře, že může pracovat pouze 3 hodiny denně. Od snachy [jméno] ví, že ani ta v [obec] nepracovala.

34. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 1487) bylo zjištěno, že svědkyně si žalobkyni pamatuje z doby, kdy hledala brigádu na kaolínce. Paní [celé jméno žalobkyně] jí dala nějaký formulář, dohodly se na přivýdělku a pak jí bylo sděleno, že by to mohla udělat i na tchyni [celé jméno svědkyně]. Ve skutečnosti ale v [obec] nepracovala, ale vzpomíná si, že doklady její tchyně si paní [celé jméno žalobkyně] ofotila. Svědkyně dále uvedla, že nikdy žádnou listinu paní [celé jméno žalobkyně] nepodepsala a pak připustila, že č. účtu [bankovní účet] předávala paní [celé jméno žalobkyně]. Později uvedla, že si vzpomíná, že byla na mateřské a proto donesla doklady své tchyni [celé jméno svědkyně]. Žalobkyně k její výpovědi uvedla, že svědkyně [příjmení] podepsala listiny na jméno [celé jméno svědkyně], ale když měla nastoupit, přišla jí SMS zpráva, že nemůže.

35. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] (č.l. 1489 a násl.) soud zjistil, že přes kamaráda [celé jméno svědka] se dostal k brigádě na kaolínce. Pracoval tam asi 3 nebo 4 roky, uklízel. Bylo to o prázdninách, ví určitě, že v roce 2017 tam již nepracoval. Za práci dostal peníze v obálce, přinesl mu je [celé jméno svědka]. Nepodepisoval nikde nic, převzal pouze peníze. Na práci byl s [jméno]. [jméno] věděl, co mají dělat, tak chodil s ním.

36. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] (č.l. 1502 a násl.) bylo zjištěno, že je přítelem žalobkyně, žijí spolu. V době, kdy byla zaměstnána u [právnická osoba] v [obec], ještě spolu nebydleli. Svědek si pamatoval, že výpověď dostala v pondělí. Nebylo jí dobře, měli jí vyhrožovat, že půjde sedět a nevěděla, co bude s jejich synem. Na té schůzce na ni měli z firmy tlačit, aby jim podepsala papíry, jinak půjde sedět, že neuvidí syna. Jeho přítelkyně měla pod sebou lidi, kterým rozdělovala práci. Věčně nějaké lidi sháněla, bylo jich málo. Začínala pracovat v 7 nebo 8 hodin ráno a končila po obědě. O jejích dětech věděl, že ty tam chodily pomáhat. Když bylo hodně práce, vyzvedával syna ze školky místo ní. V den, kdy s ní byl ukončen pracovní poměr, byla bledá, pracovaly jí nervy, třásla se. Svědek měl také informace o tom, že peníze rozdávala brigádníkům v hotovosti. Nevěděl, zda to bylo posíláno na její účet. Neví, proč by se o to měl zajímat. Na závěr uvedl, že od své partnerky ví, že na ní tlačili, že zpronevěřila peníze a donutili ji podepsat ty listiny.

37. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (dř. [celé jméno svědkyně]) soud zjistil, že pracovala v [obec] asi 3 dny jako uklízečka. Dávala materiály k podpisu smlouvy paní [celé jméno žalobkyně], ale nakonec k podpisu pracovní smlouvy nedošlo a za 3 dny nedostala nic, protože neměla podepsanou smlouvu. Když tam pracovala pouze 3 dny, pokud neměla podepsanou pracovní smlouvu, sama si řekla, že nemá na peníze za práci nárok.

38. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] (č.l. 1508 a násl.) bylo zjištěno, že žalobkyni zná z pracovního poměru v době, kdy on sám pracoval u [právnická osoba] v [obec]. Pracoval tam od 4.8.1980 do 31.8.2018. V posledních pěti letech byl správce lokality, to znamená, že měl k dispozici kopii smlouvy mezi [právnická osoba] a [právnická osoba]. Hned na počátku, když [právnická osoba] u nich vyhrála výběrové řízení, byl seznámen s paní [celé jméno žalobkyně], kde mu bylo sděleno, že paní [celé jméno žalobkyně] bude vykonávat funkci mistrové. Pokud on sám bude mít připomínky za lokalitu [obec], že se má obracet na paní [celé jméno žalobkyně]. Firma [právnická osoba] zaměstnávala v jejich firmě řádově asi 15 lidí, každý člověk měl na starosti nějaký rajon a ten uklízel, menší rajon uklízela i paní [celé jméno žalobkyně]. Občas ze strany [právnická osoba] připomínky k úklidu byly. Není možné, aby vše bylo v pořádku. Je to o lidech, kteří tam uklízí. Občas se stalo, že nebyl vytřený prach, že někde nebyly vynesené koše nebo nevytřený roh. Tyto závady většinou byly odstraněny. V některých případech se to řešilo nikoliv s paní [celé jméno žalobkyně], ale s oblastní vedoucí [příjmení]. Došlo třeba i k výměně člověka na tom rajonu, protože ta závada nebyla odstraněna nikoliv vinou paní [celé jméno žalobkyně], ale vinou toho konkrétního člověka na úklid. Ústní domluva mezi ním a paní [celé jméno žalobkyně] byla taková, že ona tam bude k dispozici kdykoliv, minimálně od 7 do 12 hodin byla vždy k zastižení. Paní [celé jméno žalobkyně] byla ve firmě denně, pokud měla důvody, že nepřišla do práce, vždy ho informovala. Fluktuaci zaměstnanců firmy [právnická osoba] považoval za velkou, pokud ji srovnal se zaměstnanci jejich firmy. Lidé, kteří uklízeli, byli i takového typu, že prostě nepřišli do práce. Jako zástupce firmy [právnická osoba] ho nezajímalo, že někdo nepřišel do práce, jeho zajímalo to, aby tam bylo uklizeno. Kontrolou úklidu byl pověřen nejen on. Pokud byly problémy s úklidem, jeho kolegové volali jeho. Ve výjimečných případech měli kontakt na paní [celé jméno žalobkyně]. Kdo tam uklízel, věděl ze seznamu, který dostal občas od paní [celé jméno žalobkyně] nebo od paní [příjmení]. Seznam se nepravidelně aktualizoval. Nikdy ho nezajímalo, jak jsou uklízečky odměňovány.

39. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 1516 a násl.) bylo zjištěno, že v [právnická osoba] byla zaměstnána asi do roku 2008, dělala manažerku úklidu. Paní [celé jméno žalobkyně] byla styčnou osobou pro [právnická osoba], kde uklízeli. Jako manažerka byla v [právnická osoba] v [obec], kde se prováděl úklid, tak jednou za týden nebo jednou za čtrnáct dnů. Jinak měla na starosti chod zakázek úklidu v Plzeňském a Karlovarském kraji. Pokud paní [celé jméno žalobkyně] potřebovala čisticí prostředky jako toaletní papír a jiné, objednala to a nechala jí to tam dovézt. Když tam byla fyzicky, kontrolovala úklidy. Některé zaměstnance v [právnická osoba] znala jménem, ale dnes už neví, kdo tam byl. V době kdy tam pracovala, domnívá se, že občanské průkazy a výpisy z Rejstříku trestů od osob si vybírala ona sama. Jejím nadřízeným v [právnická osoba] byl pan [příjmení] a paní [příjmení] nastoupila po ní. V době kdy tam byla zaměstnána, když přijala pracovníka na hlavní pracovní poměr, ten vyplnil osobní dotazník, dodal podklady a podepsal pracovní smlouvu, která byla podepsána zřejmě panem [příjmení]. U všech dokladů se udělaly kopie, provedli jejich kontrolu a pak se to odneslo do [obec]. Za dobu kdy tam pracovala, každý věděl, co má uklízet, pracovalo se podle rajonů. Odměna každého za práci byla stanovena jinak. Nelze odpovědět tak, že uklízeč bude placen pouze podle hodin, nebo uklizené plochy. Pokud by práce nebyla provedená, tedy úklid, někdo by si z [právnická osoba] určitě stěžoval. V době kdy byli pracovníci nemocní a měli neschopenku, domluvila se s jinými ženami, že tam půjdou uklízet a dostávaly ke mzdě odměnu. Za její éry nešlo, aby ve firmě pracovala nějaká osoba bez pracovní smlouvy či dohody. Pokud byla dotazována na paní [celé jméno svědkyně], matku paní [celé jméno žalobkyně], uvedla, že neví, o koho se jedná. Pracovní výkazy ostatních jí předávala paní [celé jméno žalobkyně]. Každého, kdo podepisoval pracovní smlouvu, vždy při podpisu viděla. Veškeré ofocené doklady zůstávaly na ústředí v [obec]. Pokud se jednalo o nějakého invalidního zaměstnance, ti lidé byli zaměstnáni u firmy [právnická osoba]. Svědkyně měla povědomost také o jiných firmách jako je [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ale nic bližšího k tomu neuvedla, kromě invalidních zaměstnanců se vztahem k [právnická osoba].

40. Soud měl též k dispozici trestní spis, z něhož bylo zjištěno, že trestní stíhání žalobkyně pro pokračující zločin podvodu dle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, odst. 4 písm. d) tr zákoníku a pokračující přečin padělání a pozměňování v veřejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku, bylo pravomocně odloženo. Svědkové vyslechnutí v rámci trestního řízení, byli vyslechnuti i v tomto řízení.

41. Z výslechu [celé jméno svědka], syna žalobkyně, soud zjistil, že od patnácti do osmnácti let pracoval v halách jako brigádník úklidu, žádnou pracovní smlouvu ani dohodu neměl. Bylo s ním dohodnuto, že bude vyplácen přímo za odvedenou práci, až mu ji zkontrolují. Buď mu práci kontrolovala starší osoba se kterou pracoval, anebo přímo jeho matka. Peníze byly vypláceny přímo na jeho účet, tehdy měl účet v [právnická osoba] bance. Zrušil ho, nemá ho asi rok a půl (vyslechnut dne 11.10.2019) Věděl o tom, že na jeho účet chodí peníze, ale nevěděl, že peníze chodí též na jiná jména. Pokud byly předestřeny výpisy z jeho účtu (č.l. 261, 263, 265, 267, 269, 271, 273, 275 a násl.), uvedl, že nevěděl o dalších podobných firmách jako [právnická osoba], o ničem co mu předestřel soud, nevěděl. Uvedl, že všechny výpisy vidí u soudu poprvé. Pokud mu byly předestřeny výpisy z jeho účtu u [obec] spořitelny, o tom věděl. Zakládal jej spolu s matkou, ale dlouho jej nevyužíval a nevybavil si, zda je účet zrušený. Přístup k účtu své matce nikdy nezrušil. Aktivně využíval pouze svůj účet o [právnická osoba] banky, přičemž účet u [obec] spořitelny nevyužíval, nikdy z něj nevybíral a pokud byl dotazován na dispozice se svým účtem, domníval se, že se jej soud ptá pouze na účet u [právnická osoba] banky. Pohyby na svém účtu u [obec] spořitelny byl překvapen. Byl sice na výslechu u policie, ale odmítl vypovídat. Pracovní smlouvu neměl proto, že vedoucí jeho matky mu ji odmítla dát. Vedoucí jeho matky byla [příjmení]. Za úklid dostával v rozmezí od 3 000 do 12 000 Kč, záleželo, jak chodí. Svědek byl v šoku, pokud viděl výpisy ze svého účtu u [obec] spořitelny. Svědek též ví, že jeho matku vyšetřovali. Mělo to být kvůli nějakým podvodům, že měla snad nějaké lidi vyplácet za práci, která nebyla odvedena. Ví, že jeho matka pracovala jako vedoucí uklízeček, domů chodila kolem 13. maximálně 14. hodiny. Věděl, že po její matce vyžadovali velkou sumu peněz. Z počátku to bylo 1 500 000 Kč, později se ta suma zvýšila. Vzpomíná si, že když matka končila pracovní poměr, tehdy hlídal mladšího bráchu, měl turnusové šichty. Tehdy se matce nemohl dovolat, když mu to zvedla, nemohla s ním pořádně mluvit a když přijela kolem 15. hodiny domů, byla celá ubrečená a rozechvělá, nemohla dát dohromady souvislou větu. Pořád opakovala něco o tom, že ji chtějí zavřít, že jí vezmou malého, že už je nikdy neuvidí a že co má dělat. K práci své sestry jako uklízečky uvedl, že sestra tam pracovala víc než on sám. Babičku několikrát v [obec] viděl, ale uklízet ji neviděl. Původně se však domníval, že jeho babička je tam též na brigádě.

42. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 1331 a násl.) bylo soudem zjištěno, že je v pracovním poměru k [právnická osoba], je provozním manažerem pro západní [obec], zajišťuje zakázky včetně lidí. Jde o komplexní zajišťování zakázky úklidového servisu, práci převzala po bývalé provozní manažerce [jméno] [příjmení] v roce 2009. Paní [celé jméno žalobkyně] tam již pracovala, tu převzala. Zaměstnavatel jí sdělil, že paní [celé jméno žalobkyně] je mistrová, měla na starosti lidi v [obec], kontrolovala lidem rajony, komunikovala se zákazníkem. Byla prvotní článek, přes který se nabírali lidé. Zaměstnance, kteří podepisovali smlouvu, však neviděla všechny. Pan [příjmení] byl oprávněn za společnost podepsat pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti. Jednou se stalo, že jakési paní přišlo domů vyúčtování ročních příjmů, přiznání k dani příjmů. Volal její manžel, říkal, že u něj kdysi pracovala, ale že tam již 3 roky nedělá a co to má znamenat. Volala tedy paní [celé jméno žalobkyně] a ptala se na tu paní, kde má být v práci, a pak jí vlastně paní [celé jméno žalobkyně] sdělila, že ta žena tam zaměstnaná není. Manžel té paní volal na začátku roku 2016 a na základě jeho telefonátu začala vnitřní kontrola v [obec]. Pro kontrolu si udělali seznam a všechny lidi, kteří měli na pracovní smlouvu, objeli s panem [příjmení] a s panem [příjmení]. Objeli 20, 30 lidí a zjistili, že ne všichni u nich pracují. Zaměstnance objížděli o víkendu, v pondělí ráno jeli do [obec] do kanceláře paní [celé jméno žalobkyně] a chtěli se od ní dozvědět co a jak. Ona již byla ale přes neděli informována o tom, že žalovaná objíždí zaměstnance, věděla o tom, že se něco děje. V pondělí přijela do práce, pak ji odvezli do kanceláře v [obec] na vysvětlení. Svědkyně zůstala v [obec], u samotného jednání s žalobkyní nebyla. Na základě interního auditu zjistili, že když tam pracovala paní [celé jméno žalobkyně], že tam byl neskutečný nepořádek. Kontaktní osobou v [obec] byl [titul] [celé jméno svědka], který svědkyni tlumočil, že s prací, kterou měla na starosti mistrová [celé jméno žalobkyně], jsou spokojení. Svědkyně nevěděla, zda fiktivní osoby měly karty pro vstup do objektu, to měla zařizovat žalobkyně s panem [celé jméno svědka] [právnická osoba] se vyplácí mzda tak, že pro mzdu jsou podklady. Podklady, respektive docházkové listy jí předávala paní [celé jméno žalobkyně]. S ní se také domlouvala, kolik peněz za ten rajon budou zaměstnanci brát, takže i paní [celé jméno žalobkyně] jim počítala peníze. Některým zaměstnankyním, které byly již v důchodu, posílali peníze na složenku. Jak to bylo u zaměstnanců, kteří nebyli důchodci, nebyla schopna soudu vysvětlit. Až když se na to přišlo, začalo se zjišťovat jak to je. Tehdy zjistili, že na účet paní [celé jméno žalobkyně] je vypláceno více osob. Paní [celé jméno žalobkyně] měla svědkyni také předávat výpisy z Rejstříku trestů. Svědkyně měla dojem, že některé z nich byly i falšované, dospěla k tomu poté, co o víkendu objížděli ty lidi. Tehdy o víkendu to objížděli proto, že využili situaci, že přišlo roční vyúčtování daní, nechtěli upozorňovat na nesrovnalosti. Ze svého osobního účtu svědkyně nikdy nikoho nevyplácela. Svědkyně připustila, že jeden zaměstnanec mohl pracovat u společnosti [právnická osoba], později pracoval u [právnická osoba] [anonymizováno] nebo [právnická osoba] nebo [právnická osoba] [anonymizováno]. Pokud byli u nich zaměstnáni lidé, třetina byla na hlavní pracovní poměr a zbytek na dohodu o provedení práce. V [obec] pracovalo zhruba 18 zaměstnanců. [příjmení] to bylo ideální, mělo by tam pracovat 20 lidí. Pokud byl někdo nemocný, zástupy řešila paní [celé jméno žalobkyně], měla v tom zcela volnou ruku. Nemůže se vyjádřit k tomu, na jaké výši fungovaly mzdy v [právnická osoba] pro uklízečky v roce 2014 a 2015, zda byl zaměstnavatel v plusu nebo mínusu, protože zajišťuje provozní záležitosti nikoli ekonomické. Ty černé duše, co zajišťovala paní [celé jméno žalobkyně], nebyly každý měsíc stejné. Pokud byla dotázána, zda tam ve skutečnosti pracovala matka žalobkyně, svědkyně se vyjádřila, že doufá, že ano. Paní [celé jméno žalobkyně] měla svědkyně kontrolovat, z celé záležitosti si vyvodila pro sebe velké ponaučení, obdržela finanční postih.

43. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (č.l. 1339 a násl.) bylo zjištěno, že u [právnická osoba] pracuje asi od roku 2002 nebo 2003, je oblastním manažerem, i v době kdy končila pracovní poměr paní [celé jméno žalobkyně], byl oblastním manažerem. Když pojali podezření, že v [obec] v [právnická osoba] docházelo k fiktivnímu vykazování činnosti pracovníků, informoval vedení, které tam poslalo kontrolního manažera pana [příjmení]. Dozvěděl se to od paní [příjmení], která pojala podezření na základě telefonátu manžela údajné jejich zaměstnankyně, a stalo se to poté, co tato osoba obdržela potvrzení o zdanitelných příjmech. [příjmení] [příjmení] zjistila, že ta paní už u nich nějakou dobu nepracuje. Sám ale netuší, zda tam vůbec někdy ta osoba pracovala. S panem [příjmení] a paní [příjmení] objížděl o víkendu lidi, měli pro ně připravený dotazník. Ptali se jich, zda u nich lidi vůbec pracují, případně odkdy dokdy. Svědek netuší, kdo má zápis a seznam z toho víkendu. Po tom o tom víkendu zjistili, že někteří lidé u nich již nepracují a že tam bude nějaká chyba. V pondělí ráno jeli do [právnická osoba] a svědek si myslel, že paní [celé jméno žalobkyně] asi tuší, že se něco děje, protože někteří lidé po jejich návštěvě žalobkyni volali nebo si myslel, že jí volali. Byly připravené obě varianty, jednak zabezpečit provoz a chod celého objektu v [obec] anebo na to, že paní [celé jméno žalobkyně] nepřijde do práce. Když žalobkyně v pondělí ráno přišla, svědek tam byl s panem [příjmení]. Chtěli s ní mluvit, odvezli ji na pobočku do [obec]. S paní [celé jméno žalobkyně] mluvil pan [příjmení], svědek určitě u celého hovoru nebyl. Nepamatoval, jaké listiny žalobkyně v kanceláři u nich podepisovala, ale věděl o tom, že na [stát. instituce] s ní jeli pro ověření podpisu. Žalobkyně skončila pracovní poměr tentýž den dohodou, nikdo na ni žádný nátlak nevyvíjel, na úřad s ní jeli kolem poledne. Domnívá se ale, že po telefonickém rozhovoru nechtěla podepsat uznání škody. Neví, v jakém časovém odstupu žalobkyně listiny podepisovala. Pak ji odvezli zpátky do [obec], vzala si věci z kanceláře, ale v šuplíku ve stole zůstaly nějaké rejstříky trestů. Něco tam bylo ofocené, nastříhané, našli tam výplatnice, docházkové listy. Svědka nejvíce zarazily výpisy z Rejstříku trestů, ústřižky a doklady. V kanceláři se zdržela [číslo] minut, odnesla si několik pytlů do svého vozu, nehroutila se, nebrečela, nebyla agresivní. Má za to, že nikdo na ni nevyvíjel nátlak. Domnívá se, že seznam osob, které o víkendu objížděli, má možná ředitel [příjmení]. Vyvodili z toho závěr, že paní [příjmení] bude dělat častější kontroly, respektive budou se dělat kontroly na pracovišti fyzické, zda ty osoby tam jsou. Pokud byl dotazován na to, zda zaměstnavateli vznikla škoda, uvedl, že škoda se vyčíslila proto, že se mělo za to, že vznikla. Protože však prověřovali dlouhé období, nevzpomněl si na konkrétní stížnosti. Vedení dával zpětně podklady, jaké v [obec] byly mzdové náklady, jaká tam byla fakturace, výši škody nevyčísloval, pouze odhadoval. Nechtěl vyjadřovat sám k výši škody, protože by to byla pouze domněnka. S paní [celé jméno žalobkyně] se jednalo tak, že buď se bude chtít dohodnout na skončení pracovního poměru, nebo se na ni podá trestní oznámení. Svědek je oprávněn podepisovat za společnost pracovní smlouvy a dohody o provedení práce, byl nadřízeným paní [příjmení] a finančně byl potrestán.

44. Z výslechu žalobkyně (č.l. 466b a násl.) bylo zjištěno, že u žalované pracovala od roku 2004 na pozici uklízečka. Její nadřízenou byla paní [příjmení], ta byla její vedoucí. Jí samotné chodila odměna za práci na účet. Protože se lidé na úklid střídali, dohodli se, že některým lidem budou vypláceny peníze v hotovosti, protože mají exekuci nebo aby manžel nevěděl, kolik berou, tak se peníze třeba posílaly i na účet [příjmení]. Pokud na její účet přišla mzda třeba paní [celé jméno svědkyně] ve výši 6 314 Kč, měla seznam lidí, kterým vyplácela určité částky, seznam jí v práci sebrali. Kromě toho, že jí to lidé podepsali do jejího archu, žádné jiné zvláštní potvrzení o tom, že od ní peníze dostali, nemá. Výplatní pásky chodily i s tříměsíčním zpožděním. Když jí někdo onemocněl a potřebovala záskok, její nadřízená nebyla schopná doručit smlouvu nebo dohodu o provedení práce včas, tak si sehnala někoho jiného nebo práci rozdělila jinému. Připustila, že i mzdy pro jiné osoby než paní [celé jméno svědkyně] na její účet chodily, stejně tak tam chodily peníze i od jiných společností, např. [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno]. Na tom seznamu, jak vyplácela lidi, byla paní [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], bylo jich spousty, ale seznam nemá. Pokud byla dotazována na svoji matku [celé jméno svědkyně], uvedla, že její matka tam nikdy nepracovala. Její nadřízení jí sdělili, aby činnosti rozepsala a napsala to na někoho jiného, že to pro ně bude finančně lepší. Proto na svoji matku [celé jméno svědkyně] udělala pracovní smlouvu, její matka to podepsala, i když tam nikdy skutečně nepracovala. U [celé jméno svědkyně] to bylo něco podobného, na tuto osobu se vystavila pracovní smlouva, ale ve skutečnosti úklidové práce vykonávala žalobkyně. [příjmení] věděla, že když paní [celé jméno svědkyně] svůj úsek neuklízela, že ho uklidila žalobkyně. U [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] šlo o stejný systém, paní [příjmení] jí to tvrdila od počátku, že to tak praktikovala. Její děti [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] ve firmě pracovali, mzdy za jejich práci jim byly vypláceny na jejich účty. Ke skončení pracovního poměru dne 6.3.2017 uvedla, že v její kanceláři na ní čekala [příjmení], [příjmení] a [příjmení] a oni jí řekli, že potřebují něco vysvětlit, aby s nimi jela do [obec]. Z [obec] jí odvezli na pobočku do [obec] do [anonymizováno] ul. [jméno] se jí ptali, jak to vše bylo, ona tomu nerozuměla. Ptali se jí, jak to všechno probíhalo s těmi lidmi, co tam byli na dohodu, že mělo jít o lidi načerno. Ona jim sdělovala, že všechno musí vědět, že všechno ví paní [příjmení]. Hned na počátku jí tvrdili, že měla způsobit zaměstnavateli škodu. Ona jim naopak říkala, že všechno probírala dopředu s paní [příjmení], a že si žádné peníze vzít nemohla. Nakonec podepsala dohodu o skončení pracovního poměru, podepsala dohodu o narovnání i zástavní smlouvu. Vyhrožovali jí, že si půjde sednout a že půjde na kriminálku. Když listiny podepsala, vezli ji zpátky do [obec] do kanceláře. Nevzpomínala si, kdo tehdy otevíral šuplík od stolu, zda to byl pan [příjmení] nebo paní [příjmení]. Mohla si vzít určité své věci, veškeré listiny jak vyplácela lidi, to tam zůstalo. Doma má jenom listinu se jmény a kontakty, tzv. vyplácecí listinu má žalovaná. Pořád dokola jí měli opakovat, že dokud nepodepíše, že půjde do vězení, že neuvidí malého. Tohle vše trvalo celý den od rána od 7:30 do 15:00 hodin. Ještě ji vezli na ověření podpisu na úřad. Práce uklízečky byla fyzicky náročná, jedna osoba uklízela v průměru 800 m. Osoby, které uklízely se strojem, měly větší plochu k úklidu. Ke svým osobním poměrům žalobkyně uvedla, že je rozvedená, má přítele asi 10 let, byt nabyla asi v roce 2001, když se rozváděla. Má 3 děti, 2 jsou zletilé a nejmladší se narodilo 2011. K jednotlivým osobám se žalobkyně k jejich práci a k jejich mzdě vyjádřila tak, že skutečně mzda [příjmení], [jméno] [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], včetně některých dalších, šla na její účet, bylo to vše na seznamu, který si ponechala žalovaná. Žalobkyně dále uvedla, že pan [celé jméno svědka] tam pracoval načerno, paní [příjmení] mu nechtěla vystavit smlouvu ani dohodu. Proto se smlouva na [celé jméno svědka] napsala na paní [celé jméno svědkyně], peníze šly na účet žalobkyně a ona je dávala panu [celé jméno svědka] do ruky. S [celé jméno svědka] to bylo obdobně, on pracoval též načerno. [celé jméno svědka] byl vyplácen na účet žalobkyně, nevzpomíná si pod jakým jménem. [jméno] [příjmení] měla dohodu o provedení práce, byla vedena na úřadu práce, část její práce se napsala na jinou osobu, peníze šly na účet žalobkyně. [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně] uvedla, že ta byla vedena na úřadu práce, ale protože paní [příjmení] pro tuto osobu nestačila vypsat smlouvu, práce se napsaly na jinou osobu a peníze se poslaly na účet žalobkyně. U paní [celé jméno svědkyně] to bylo to samé, byla vedena na úřadu práce. Smlouva se asi na její jméno nevystavila, ale napsalo se to na někoho jiného. Peníze vyplácela v hotovosti. Peníze všem osobám vyplácela různě, buď někdo za ní přijel do [obec] do [právnická osoba] do kanceláře nebo jim to vyplatila třeba u nich v bydlišti, ale většinou si pro to jezdili. K zástavním smlouvám a ke smlouvě o narovnání uvedla, že neměla možnost si je prostudovat. V průběhu dne však jí nabídli čaj. Nadřízené předávala výpisy z Rejstříku trestů, občanské průkazy, dala jí podklady se jmény. Ti lidé se pod to podepsali, nejdříve tam fyzicky pracovali a později byli tzv. fiktivní. Podklady ke smlouvám jí osoby nechávaly v kanceláři. Dne 11.5.2022 uvedla (č.l. 1717 p.v.), že stále je hlášena v [obec] v bytě na adrese [adresa], který je otcem jejího třetího dítěte. V [obec] bydlí i nebydlí, někdy do [obec] jezdí na návštěvu. Od 1.5.2022 je zaměstnána u Domu dětí a mládeže [obec], v [obec] pracuje v objektu školy v přírodě. Od 1.12.2021 do konce února 2022 byla zaměstnaná v [právnická osoba] [obec], kde měla čistý příjem 18 000 Kč měsíčně, když sklad zrušili, byla na úřadu práce. Odstupné nedostala, protože ke skončení jejího pracovního poměru došlo ve zkušební době. Kromě bytu v [obec] a garáže, která je na jiném místě, než je byt, má ještě podíl z obytné chalupy a z pozemků. Dům v [obec] vlastní v podílu 1/3, některé pozemky v rozsahu 1/3 a zbylé v rozsahu 2/3. Má zletilé děti, [jméno], narozenou 11.6.1993, která je vdaná a [celé jméno svědka], [datum narození], který bydlí v bytě u své přítelkyně nebo u ní v bytě v [obec]. Po skončení rodičovské dovolené se vracela do práce. Když byla na rodičovské dovolené, do práce nechodila, ale pomáhala pouze po telefonu, když potřebovala žalovaná lidi na úklid. Tehdy jí třeba [příjmení] volala, že jí vypadly dvě ženy, které uklízely a že jsou nemocné. Tak požádala syna, který tam třeba čtrnáct dnů jezdil uklízet. Její syn žádnou smlouvu neměl, to žalovaná nechtěla. Takto pak přepisovala na ženy, které tam fyzicky nepracovaly, např. paní [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně] anebo další, jména si již nepamatuje. Peníze, které jí přišly na účet od žalované nebo přišly na účet syna, předala těm osobám. Její přítel je vlastníkem vozidla [registrační značka], je zaměstnán u Správy a údržby silnic [příjmení] kraje – [obec], jeho příjem tipuje asi 25 000 Kč čistého, přesně neví, kolik si vydělá. O rodičovské dovolené vypomáhala z dobré vůle, bylo to proto, že [příjmení] jí vyplácela odměnu za [celé jméno svědkyně].

45. Pokud jde o majetkové poměry ohledně nemovitých věcí, jejichž je žalobkyně vlastníkem, si soud vyžádal dle ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. výpisy z katastru nemovitostí (a to pro [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec], [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec], [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec], [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]), neboť soudu nebylo znám, rozsah vlastnického/spoluvlastnického práva žalobkyně. Sama se k rozsahu vyjádřila tak, že věci nabyla až v průběhu tohoto řízení podpisem darovací smlouvy ze dne 23.11.2020. Soud zjistil, že dar žalobkyni o velikosti 2/3 k celku se týká nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce].

46. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], dcery žalobkyně (č.l. 466k) bylo zjištěno, že brigádně pracovala po určitou dobu u [právnická osoba] u matky, a to od roku 2015 až do 6.3.2017. Měla jak pracovní smlouvu, tak i dohodu o provedení práce. Jednu smlouvu s ní sepisovala matka, druhou paní [příjmení]. Peníze za práci šly na její účet. Až poté, co byla její matka donucena podepsat ty smlouvy a skončila pracovní poměr, doma to probíraly s tím, že nějaké peníze chodily na účet bratra, nějaké peníze na její účet, ale nic víc. Sama podepsala 6.3.2017 dohodu o skončení pracovního poměru, dohodu jí předával pan [příjmení]. Jako uklízečka si vydělávala ze začátku 10 000 Kč, později dostávala 8 000 Kč a nakonec 24 000 Kč. Zvýšení mzdy za práci nedostávala platovým výměrem, bylo to dohodou. Neřešila to, byla ráda, že peníze dostala. Připustila, že na její účet šla mzda na jméno [celé jméno svědkyně], avšak tato osoba nikdy práci neodvedla, za ni to odpracovala svědkyně. Dále svědkyně připustila, že na její účet chodily i peníze pod jinými jmény, neměla o tom přehled. Bylo tam napsané jenom [právnická osoba] nebo [právnická osoba], žádné jméno tam neviděla. Peníze za vykonanou práci dostávala přímo od matky z ruky do ruky. Matka obdobným způsobem vyplácela jejího bratra, který tam pracoval většinou o prázdninách. Připustila, že matka na svůj účet obdržela peníze, ale bylo to pro lidi, které její matka musela vyplácet tzv. bokem. Bylo to proto, když ti lidé neměli vlastní účet nebo tam neměli smlouvu. V den kdy její matka skončila pracovní poměr u žalované, byla vystresovaná, brečela, chvíli se smála. Říkala, že jí donutili podepsat zástavu na byt. Během dne vezli ještě její matku do [obec] pro nový občanský průkaz. Její matka jí tvrdila, že její zaměstnavatelé byli neoblomní, že neposlouchali, co jim říká, nesnažili si nějak ověřit, co na to vše říká její nadřízená paní [příjmení].

47. Soud měl k dispozici výpis z účtu žalobkyně, č. účtu [bankovní účet] vedeného u [obec] spořitelny (č.l. 171-245), z něhož byly zjištěny za poslední 3 roky přijatá plnění na jména níže uvedených svědků s označením odesilatele.

48. Soud měl k dispozici výpisy z účtu [celé jméno svědka], syna žalobkyně vedeného u [obec] spořitelny, č. účtu [bankovní účet] (č.l. 246-331) z něhož byly zjištěny platby v posledních 3 letech na jména některých svědků, případně odesilatel těchto plateb (odst. tohoto rozsudku)

49. Soud považuje za nutné konstatovat, že neprováděl důkaz smlouvami subdodavatelskými s žalovanou, neboť žalovaná uzavřela s žalobkyní jednání, jímž se žalobkyně domáhala určení jejich neplatnosti, a tito subdodavatelé nebyli účastníkem řízení.

50. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne 21.10.2004 (č.l. 539-540) bylo zjištěno, že pracovní poměř byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou tři měsíce a žalobkyně vykonávala funkci uklízečka. Dne 1.10.2011 se jí dodatkem pracovní smlouvy (č.l. 541) změnila pracovní pozice na: pracovníka úklidu. Další dohodou ze dne 1.1.2012 se jí změnila pracovní doba na zkrácený úvazek 80 hodin měsíčně. Dodatkem ze dne 1.3.2014 (č.l. 544) se žalobkyni jako pracovnici úklidu změnila mzda, která byla stanovena vnitřním mzdovým předpisem. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně měla uzavřenou dohodu o provedení práce ze dne 1.7.2016 (č.l. 546) s [právnická osoba] a.s. Tato společnost s žalobkyní uzavřela dodatek k dohodě o provedení práce ze dne 1.1.2017, dohodu o provedení práce ze dne 1.7.2014, další dodatek k dohodě o provedení práce 1.1.2015. Soud dále zjistil, že žalobkyně měla uzavřenou dohodu o provedení práce ze dne 1.7.2013 (č.l. 551-552) se společností [právnická osoba] na dobu určitou od 1.7.2013 do 31.12.2013. Tato firma s ní uzavřela dodatek k dohodě o provedení práce ze dne 1.1.2014 (č.l. 553). Tatáž společnost s žalobkyní uzavřela dohodu o provedení práce ze dne 1.7.2015 na období od 1.7.2015 do 31.12.2015 (č.l. 554-555). Dále měla žalobkyně uzavřený s [právnická osoba] dodatek k dohodě o provedení práce ze dne 1.1.2016 na dobu do 30.6.2016.

51. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce uzavřenou mezi [celé jméno svědkyně] a [právnická osoba] s.r.o. (č.l. 557-558) a další pracovně-právní listiny na tuto osobu [celé jméno svědkyně] (č.l. 559-565).

52. Soud měl k dispozici dohodu o provedení práce uzavřenou mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 566-567) včetně dodatku k této dohodě o provedení práce ze dne 1.1.2017 na období od 1.1.2017 do 30.6.2016 (č.l. 568).

53. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce uzavřenou mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.11.2012 (č.l. 569-570) a další pracovně-právní listiny k této svědkyni. Tyto důkazy nebyly předloženy svědkyni, neboť tato svědkyně nebyla soudem vyslechnuta, nepodařilo se ji předvolat.

54. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2016 (č.l. 587-592).

55. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2016 (č.l. 593-594) včetně dodatků k této dohodě (č.l. 595).

56. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2016 (č.l. 596-597) včetně dodatku k této dohodě ze dne 1.1.2017, kterým byl pracovně-právní vztah prodloužen od 1.1.2017 do 30.6.2017.

57. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědka] ze dne 19.9.2016 (č.l. 599-600) včetně dodatku k této dohodě ze dne 1.1.2017 včetně výpisu z rejstříku trestů (č.l. 602-603).

58. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi B7U s.r.o. a [celé jméno svědkyně] (č.l. 604-606) včetně dohody o provedení práce a dodatků k nim. Mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] byla uzavřena dohoda o provedení práce ze dne 1.7.2016. Soud měl dále k dispozici dohodu odpovědnosti mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.1.2009 (č.l. 627-629), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2010, dále 1.5.2011, 1.5.2012 a 1.7.2013 včetně dodatku ze dne 1.1.2014 (č.l. 640), další dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2015 (č.l. 641-642) včetně dodatku ze dne 1.1.2016, kdy byla [celé jméno svědkyně] prodloužen pracovně-právní vztah od 1.1.2016 do 30.6.2016 (č.l. 643).

59. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] s.r.o. a [celé jméno svědkyně] (č.l. 644-646) ze dne 1.7.2019, další dohody o provedení práce mezi [celé jméno svědkyně] a tímto zaměstnavatelem ze dne 1.1.2010, další dohody ze dne 1.1.2011, dohody o provedení práce (č.l. 653-654) ze dne 1.11.2011 včetně dodatků k nim. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 662-663) včetně dodatku ze dne 1.1.2017 (č.l. 664). Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 2.1.2007 (č.l. 665-666) včetně podepsaného školení [celé jméno svědkyně] (č.l. 667-668), dohody o hmotné odpovědnosti mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 2.1.2007 (č.l. 669-671), dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 12.11.2007 (č.l. 672-674) včetně další dohody o odpovědnosti mezi [celé jméno svědkyně] a [právnická osoba] (č.l. 675-677), další dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 2.1.2008 (č.l. 678-680) včetně dohody o odpovědnosti (č.l. 681-683), další dohody ze dne 1.8.2008 mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 684-685 včetně č.l. 686), dohody o odpovědnosti, dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.1.2009 (č.l. 690-692), dohody o hmotné odpovědnosti včetně dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2010 (č.l. 696-698), další dohody mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.5.2011 č.l. 699-701, dohody o provedení práce mezi [celé jméno svědkyně] a [právnická osoba] ze dne 1.5.2012 (č.l. 702-703) včetně dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2013 (č.l. 704-705) a dalšího dodatku ze dne 1.1.2014 (č.l. 706), další dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2015 (č.l. 707-708).

60. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] s.r.o. a [celé jméno svědkyně] (č.l. 710-712), další dohody mezi [právnická osoba] s.r.o. a [celé jméno svědkyně] (č.l. 713-727). Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 728-730) ze dne 1.8.2007 včetně školení (č.l. 731-732), dohody o odpovědnosti mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 733-735) ze dne 1.8.2007, dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 2.1.2008 (č.l. 736-738), dohody o odpovědnosti ze dne 2.1.2008 (č.l. 739-741), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 2.1.2008 č.l. ([číslo]), dohodu o odpovědnosti mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 745-747). Dále měl k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.1.2009 (č.l. 748-750), dohodu o odpovědnosti ze dne 1.1.2009 (č.l. 751-753), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2010 (č.l. 754-756), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.5.2011 (č.l. 757-759), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.5.2012 (č.l. 760-761), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2013 (č.l. 762-763), dodatek k dohodě ze dne 1.1.2014 mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 764), další dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 765-766) ze dne 1.7.2015, k dodatku k dohodě ze dne 1.1.2016 dohodu o provedení práce. Dále měl k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2016 (č.l. 768-769) včetně dodatků [celé jméno svědkyně] s tímto zaměstnavatelem [právnická osoba], dále [právnická osoba] (č.l. 771-772) ze dne 27.8.2015 a dodatku k dohodě ze dne 1.1.2016 (č.l. 773).

61. Soud měl dále k dispozici dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] s.r.o. a [celé jméno svědkyně] (matkou žalobkyně) ze dne 1.7.2009 (č.l. 774-776), dalších dohod ze dne 1.1.2010 s touto firmou, dále ze dne 1.1.2011, další dohody o provedení práce ze dne 1.11.2011 mezi [právnická osoba] s.r.o. a [celé jméno svědkyně] (č.l. 783-784) včetně další dohody ze dne 1.11.2011 (č.l. 785-786), dodatku ze dne 1.8.2013, dalšího dodatku ze dne 1.5.2013, dohody o provedení práce ze dne 1.7.2014, dodatku k dohodě ze dne 1.1.2015 (č.l. 791). Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce uzavřenou mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2016 (č.l. 792-793), dohody o provedení práce uzavřenou mezi [celé jméno svědkyně] a [právnická osoba] ze dne 23.11.2004 (č.l. 794-795), listinu o hmotné odpovědnosti (č.l. 796) kde není uveden žádný zaměstnanec (mělo se jednat zřejmě o paní [celé jméno svědkyně]), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 30.12.2004 (č.l. 798-799), dohodu o hmotné odpovědnosti z 30.12.2004, dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 2.1.2006 (č.l. 801-802), další dohodu mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 2.1.2007 (č.l. 803-804), školení (č.l. 805-806), dohodu o hmotné odpovědnosti (č.l. 807 a násl.). Soud dále zmiňuje pouze novější dohody o provedení práce uzavřené mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.5.2011 (č.l. 839-841), další dohody mezi [právnická osoba] a touto osobou ze dne 1.5.2012 (č.l. 842-843), další dohody ze dne 1.7.2013 (č.l. 844-845) včetně dodatku ze dne 1.1.2014 (č.l. 846), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2015 (č.l. 847-848), dodatku k dohodě ze dne 1.1.2016 mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] (č.l. 849).

62. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2016 (č.l. 850-851), včetně dodatku k této dohodě ze dne 1.1.2017.

63. Soud měl dále k dispozici dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] s.r.o. a [celé jméno svědkyně] (č.l. 853-864), dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2010 (č.l. 865-867), včetně jejího sdělení zaměstnavateli kam zasílat mzdu (č.l. 868), dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.5.2011 (č.l. 869-871), další dohody o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.5.2012 (č.l. 872-873) včetně další dohody ze dne 1.7.2013 (č.l. 874-875) a dodatků ze dne 1.1.2014 (č.l. 876).

64. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] s.r.o. a [jméno] [příjmení] ze dne 1.7.2009 (č.l. 877-879), další dohody mezi [právnická osoba] s.r.o. a touto svědkyní ze dne 1.1.2010 (č.l. 880-882) včetně dalších dohod mezi touto svědkyní a [právnická osoba] s.r.o. ze dne 1.1.2011, 1.11.2012, 1.2.2013, 1.5.2013, 1.7.2014, 1.1.2015 (č.l. 883-894). Od této osoby, [jméno] [příjmení] měl soud k dispozici i dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] ze dne 1.7.2016 (č.l. 895-896), dále 1.1.2017. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] (č.l. 899-900) ze dne 1.1.2009, dohodu o odpovědnosti ze dne 1.1.2009, dohodu o provedení práce ze dne 1.7.2010, dále ze dne 1.5.2011, 1.5.2012, 1.7.2013, 1.1.2014, dále dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] ze dne 1.7.2015, dodatku ze dne 1.1.2016 (č.l. 904-917).

65. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce uzavřenou mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2015 (č.l. 918-919) včetně dodatku k této dohodě ze dne 1.1.2016 (č.l. 920), dále dohody o provedení práce mezi [celé jméno svědkyně] a [právnická osoba] (č.l. 921-922) ze dne 1.7.2016, dodatku k této ze dne 1.1.2017 (č.l. 923).

66. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce uzavřenou mezi [celé jméno svědkyně] a [právnická osoba] s.r.o., dále mezi [právnická osoba] a touto osobou (č.l. 924-938). Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.5.2011 (č.l. 939-941), dohody o provedení práce ze dne 1.5.2011 (č.l. 942-943), další dohody ze dne 1.7.2013 (č.l. 944-945), dodatku k této dohodě ze dne 1.1.2014, dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2015 (č.l. 947-948), dodatku k této dohodě ze dne 1.1.2016 (č.l. 949).

67. Soud měl dále k dispozici dohodu o provedení práce mezi [právnická osoba] a [celé jméno svědkyně] ze dne 1.7.2016 (č.l. 950-951) včetně jejího výpisu z rejstříku trestů (č.l. 952).

68. Žalovaná byla poučena soudem, že ke škodě, která jí měla vzniknout ve výši 3 650 717 Kč nechť předloží doklady o vyplacených mzdách, odvodech zdravotního i sociálního pojištění osobám, které byly v tomto řízení vyslechnuty v pozici svědků. Žalovaná zde tvrdí, že škoda jí byla způsobena minimálně tím, že vyplácela těmto osobám mzdy a platby na sociální a zdravotní pojištění, které by jinak odvádět nemusela. Předložila přehledný rozpis (č.l. 1709), z něhož soud zjistil následující platby uskutečněné žalovanou v období let 2004 až 2017 za následující fiktivně zaměstnávané osoby: a) [celé jméno svědkyně] rok 2015 – 33 005 Kč …celkem 33 005 Kč b) [celé jméno svědkyně] rok 2012 – 19 600 Kč rok 2013 – 33 080 Kč rok 2014 – 19 975 Kč rok 2015 – 42 000 Kč rok 2016 – 42 100 Kč …celkem 156 755 Kč c) [celé jméno svědkyně] rok 2016 – 40 500 Kč rok 2017 – 7 500 Kč …celkem 48 000 Kč d) [celé jméno svědkyně] rok 2015 – 22 300 Kč rok 2016 – 40 100 Kč …celkem 62 400 Kč e) [celé jméno svědka] rok 2010 – 28 405 Kč rok 2011 – 28 232 Kč rok 2012 – 28 892 Kč rok 2013 – 25 759 Kč rok 2014 – 7 590 Kč rok 2015 – 17 825 Kč rok 2016 – 13 210 Kč rok 2017 – 0 Kč (+ 3 850 Kč) …celkem 153 763 Kč f) [celé jméno svědkyně] rok 2009 – 0 Kč rok 2010 – 21 159 Kč rok 2011 – 13 626 Kč rok 2012 – 15 510 Kč rok 2013 – 31 050 Kč rok 2014 – 26 070 Kč rok 2015 – 39 100 Kč rok 2016 – 40 700 Kč …celkem 187 215 Kč g) [celé jméno svědkyně] 0 Kč …celkem 0 Kč h) [celé jméno svědkyně] rok 2011 – 26 700 Kč rok 2012 – 29 500 Kč rok 2013 – 36 670 Kč rok 2014 – 38 755 Kč rok 2015 – 38 300 Kč rok 2016 – 39 900 Kč rok 2017 – 0 Kč …celkem 209 825 Kč i) [celé jméno svědkyně] rok 2007 – 16 890 Kč rok 2008 – 4 253 Kč + 45 118 Kč = 49 371 Kč rok 2009 – 2 000 Kč + 18 400 Kč = 20 400 Kč rok 2010 – 28 550 Kč rok 2011 – 25 900 Kč rok 2012 – 29 800 Kč rok 2013 – 35 335 Kč rok 2014 – 5 750 Kč + 28 750 Kč = 34 500 Kč rok 2015 – 45 745 Kč rok 2016 – 24 800 Kč rok 2017 – 0 Kč …celkem 311 291 Kč j) [celé jméno svědkyně] rok 2004 – 5 750 Kč rok 2005 – 69 240 Kč rok 2006 – 63 066 Kč rok 2007 – 77 349 Kč rok 2008 – 74 079 Kč rok 2009 – 26 750 Kč rok 2010 – 28 750 Kč rok 2011 – 30 050 Kč rok 2012 – 30 100 Kč rok 2013 – 36 290 Kč rok 2014 – 41 640 Kč rok 2015 – 30 000 Kč rok 2016 – 30 100 Kč rok 2017 – 0 Kč …celkem 543 164 Kč k ) [celé jméno svědkyně] rok 2017 – 8 000 Kč …celkem 8 000 Kč l) [celé jméno svědkyně] rok 2015 – 14 500 Kč rok 2016 – 39 100 Kč rok 2017 – 0 Kč …celkem 53 600 Kč m) [celé jméno svědkyně] rok 2008 – 4 140 Kč rok 2009 – 17 997 Kč rok 2010 – 30 531 Kč rok 2011 – 22 827 Kč rok 2012 – 12 102 Kč rok 2013 – 21 275 Kč rok 2014 – 18 629 Kč rok 2015 – 30 475 Kč rok 2016 – 9 300 Kč rok 2017 – 0 Kč …celkem 167 276 Kč n) [celé jméno svědkyně] rok 2010 – 10 050 Kč rok 2011 – 14 350 Kč rok 2012 – 27 600 Kč rok 2013 – 13 950 Kč rok 2014 – 0 Kč rok 2015 – 0 Kč rok 2016 – 0 Kč rok 2017 – 0 Kč …celkem 65 950 Kč o) [celé jméno svědka] rok 2016 – 13 820 Kč rok 2017 – 4 960 Kč …celkem 18 780 Kč p) [celé jméno svědkyně] rok 2016 – 17 000 Kč rok 2017 – 0 Kč …celkem 17 000 Kč Soud z těchto listinných důkazů předložených žalovanou provedl k důkazu pouze částky týkající se osob ve vztahu k žalované nikoliv k ostatním zaměstnavatelům, např. [právnická osoba] či [právnická osoba], neboť tito fiktivní zaměstnavatelé nebyli účastníkem tohoto řízení, účastníkem je pouze žalovaná [právnická osoba], jež byla v těchto listinách označena zkratkou„ [právnická osoba]“. Součtem soud dospěl k částce ve výši 2 036 024 Kč.

69. Z dokladu předloženého žalobkyní (č.l. 1711 p.v.) bylo zjištěno, že od 31.7.2011 až do 28.2.2014 byla na rodičovské dovolené s třetím dítětem [celé jméno svědka], narozeným 7.3.2011.

70. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový děj: Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] pracovala jako uklízečka v [právnická osoba] od roku 2004, tehdejší její nadřízenou byla paní [jméno] [příjmení]. Ta skončila pracovní poměr v r. 2009 nebo v r. 2010, na její místo nastoupila svědkyně [příjmení]. Svědkyně [příjmení] však do [právnická osoba] v [obec], kde [právnická osoba] jako zaměstnavatel žalobkyně měla zakázku na provádění úklidových pracích, na kontrolu nejezdila tak často, proto zaměstnance měla fakticky na starosti žalobkyně. Tak od nich vybírala občanské průkazy, pořizovala si z nich fotokopie, zajišťovala výpisy z rejstříku trestů. Protože žalobkyně nebyla kontrolována nadřízenou [příjmení] tak, jak by si to situace vyžadovala, tato pro místní znalosti, když věděla, která osoba uklízí daný úsek (rajon), kolik si tato činnost vyžádá časového nasazení, postupem času zjistila, že je možno na tyto„ fiktivní“ osoby uzavírat pracovní smlouvy, jejich osobní údaje měla z jejich dřívějšího působení ve firmě. Bylo prokázáno, že od jedné svědkyně, což byla paní [celé jméno svědkyně] (bod 29) vyžadovala výpis z Rejstříku trestů i při skončení její pracovní činnosti, svědkyně jí listinu předala, postačilo jí, že jí žalobkyně sdělila, že to firma potřebuje. Na celé její počínání se přišlo až poté, co manžel paní [celé jméno svědkyně] (bod 26), bývalé zaměstnankyně volal žalované, co to znamená, protože jeho manželka obdržela za předchozí kalendářní rok vyúčtování k zúčtovatelné dani z příjmu, a naposled u žalované pracovala v roce 2011. Protože svědkyně [celé jméno svědkyně] obdržela v roce 2016 vyúčtování daní za předchozí rok, tedy za rok 2015, začalo vedení zjišťovat, jak to se zaměstnáváním osob v [právnická osoba] v [obec] vlastně je. Jednotliví svědkové vyslechnutí v průběhu řízení, kterým byly předloženy nejen pracovní smlouvy, ale i dohody o provedení práce (bod [číslo], [číslo], 39, 41 a 46), se většinou vyjádřili tak, že podpisy na těchto listinách nejsou jejich vlastnoručním podpisem, že se takto nepodepisují nebo si nebyli jisti tím, zda jde o jejich podpis či nikoli. Soud též pouhým nahlédnutím a srovnáním podpisu u téže osoby, byť je soud laikem, připustil, že podpisy nejsou u konkrétní osoby identické ani podobné. Někteří svědkové tam v průběhu tří let zpětně od podání žaloby a i před tímto datem pracovali jako uklízečky, což umožnilo žalobkyni tyto osoby vyplácet, odměna (mzda) za jejich vykonanou práci šla na její účet. Soud nedoplňoval dokazování po rozhodnutí dovolacího ani odvolacího soudu v tom směru, že by prováděl opětovný výslech svědků a dotazoval se jich na plnění přijatá od žalobkyně za dobu delší než tří let, neboť má za to, že s ohledem na běh času by svědkové neuvedli více než v předchozích výpovědích. Žalobkyně je vyplácela, buď nižší částkou nebo se jednalo o osoby, které tam ve skutečnosti vůbec neuklízely. Soud též účastníkům sdělil, že v průběhu řízení nebude provádět důkazy jednotlivými smlouvami o subdodávce úklidových prací mezi žalovanou [právnická osoba], dále [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno], neboť jde o interní záležitosti mezi těmito společnostmi, zaměstnavateli, neprovedl důkaz znaleckým posudkem týkající se charakterových vlastností žalobkyně (jde o civilní řízení nikoli trestní), byť byl návrh vznesen opětovně a zaměřil dokazování na to, zda žalobkyně způsobila žalované tvrzenou škodu, případně pokud ji způsobila, v jaké výši. Právní názor vyslovený dovolacím soudem v jeho rozsudku ze dne 16.9.2021, č.j. [číslo jednací] je závazný a dovolací soud dospěl k závěru, že dohoda o narovnání, uzavřená mezi účastníky 6.3.2027, je platná, kdy projev vůle účastníků je určitý, použité výrazy jsou dostatečně konkrétní a jasné, takže lze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Nelze v žádném případě hovořit o nesrozumitelnosti, neurčitosti. Výkladu podléhá zásadně každé právní jednání bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak již proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2021, sp. zn. 27 Cdo 3424/2019). Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§555 odst. 1 o.z.). Ust. § 555 odst. 1 o.z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování. Skutečnost, že osoba činící právní jednání je nesprávně (např. v důsledku svého mylného právního názoru) označí, nemá při výkladu právního jednání zásadně žádný význam (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017 uveřejněného pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2019). Dohoda o narovnání byla proto posouzena jako smlouva smíšená a to dohoda o způsobu náhrady škody podle § 263 odst. 2 zákoníku práce a zároveň jako dohoda o uznání dluhu podle § 2053 o.z., kdy žalobkyně v uzavřené dohodě uznala svůj dluh vůči žalované co do důvodu (jako škodu se současným vymezením, jakým jednáním žalobkyně byla škoda žalované způsobena) i do jeho výše (do částky 1 500 000 Kč) a zároveň se žalobkyně i žalovaná dohodly, že žalobkyně uznaný dluh uhradí žalované ve lhůtě čtrnácti dnů od podpisu dohody. Zároveň se dohodly, že pohledávka žalované bude zajištěna zástavním právem k nemovité věci, bytové jednotce ve vlastnictví žalobkyně specifikované v dohodě a v souladu s tímto ujednáním byla ve stejný den, tedy 6.3.2017 mezi účastnicemi uzavřena i zástavní smlouva. Obě dohody jsou platným právními jednáním. Dokazováním bylo zjištěno, že žalobkyně fakticky ovládala své dva účty u [právnická osoba] [anonymizováno] a dále účet u téže banky syna [celé jméno svědka], od něhož soud zjistil, že byl sám překvapen částkami, které byly vypláceny na jeho účet. Soud v rámci dokazování zjistil, že od žalované, tedy [právnická osoba] byla ve prospěch jména [celé jméno svědkyně] vyplacena částka 103 075 Kč. Soud u této osoby podotýká, že tuto osobu se v průběhu řízení nepodařilo vyslechnout, neboť nebyla ani za součinnosti policie zastižena na žádné sdělené adrese. Dále bylo zjištěno, že na účty žalobkyně byla na jméno [celé jméno svědkyně] žalovanou vyplacena na mzdách částka 76 400 Kč, na jméno [celé jméno svědkyně] byla vyplacena částka 48 000 Kč, na jméno [celé jméno svědkyně] částka 43 196 Kč. Na jméno [celé jméno svědka] byla vyplacena částka 38 780 Kč, na jméno [celé jméno svědkyně] byla žalovanou vyplacena částka 92 745 Kč, na [celé jméno svědkyně] byla vyplacena na její jméno částka 99 030 Kč. Na matku žalobkyně, svědkyni [celé jméno svědkyně] byla na její jméno vyplacena částka 91 650 Kč, když tato svědkyně uvedla, že fakticky úklid v [právnická osoba] nikdy nevykonávala. Někteří svědkové jako pan [celé jméno svědka] ji tam vídávali, neboť ji od vidění znali. Dokazováním bylo dále zjištěno, že od žalované, [právnická osoba] bylo na jména zaměstnankyň, které kdysi v [obec] pracovaly, prováděly úklid, vyplacena částka celkem 592 876 Kč. Tato částka byla soudem zjištěna za dobu tří let zpětně od podání žaloby, není však konečná. Je nesporné, že na účet žalobkyně přicházely mzdy i od jiných zaměstnavatelů, a to například pro svědkyni [celé jméno svědkyně] byly na účet u [obec] spořitelny č. [bankovní účet] vyplaceny mzdy i též od firmy, zaměstnavatele [právnická osoba], obdobná situace byla u svědkyně [celé jméno svědkyně], jejíž mzda na její jméno byla vyplácena na účet č. [bankovní účet] nejen od žalované, ale také v období od 18.9.2014 do 17.4.2015 od zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] v období od 18.1.2017 do 20.9.2016 od firmy [právnická osoba] U svědkyně [celé jméno svědkyně], na jejíž jméno byly zjištěny pohyby na účtu č. [bankovní účet], bylo zjištěno, že na její jméno byla připsána mzda nejen od žalované, ale též od firmy [právnická osoba] s.r.o. a to za období od 19.8.2014 do 17.7.2015, od firmy [právnická osoba] 18.9.2015 a od firmy [právnická osoba] 20.2.2017 do 19.8.2016. Na jméno svědkyně [celé jméno svědkyně] byly zjištěny pohyby na účtu č. [bankovní účet] nikoliv od žalované, ale v roce 2016 ve 4 měsících a v roce 2017 v měsících leden a únor od firmy [právnická osoba] U svědkyně [celé jméno svědkyně] byly zjištěny pohyby na účtu č. [bankovní účet] nejen od žalované za období od 19.7.2016 zpětně do 19.8.2015, ale též za 5 měsíců roku 2016 od srpna a 2 měsíce roku 2017 tam byla poukázána mzda od firmy [právnická osoba] Žalovaná tvrdila, že jí žalobkyně způsobila škodu nejméně 3 650 717 Kč, proto si soud vyžádal od žalované přehled vyplacených mezd, odvodů na zdravotní a sociální pojištění od počátku zaměstnání žalobkyně u žalované, kdy se zabýval pouze vyplacenými mzdami, odvody na zdravotní a sociální pojištění pouze ve vztahu k žalované a bylo zjištěno soudem, že za zaměstnankyni [celé jméno svědkyně] byla za rok 2015 vyplacena částka 33 005 Kč, na jméno [celé jméno svědkyně] od roku 2012 až do roku 2016 celkem 156 755 Kč, pro [celé jméno svědkyně] od roku 2016 až 2017 celkem 48 000 Kč, ve prospěch jména [celé jméno svědkyně] od roku 2015 až 2016 celkem 62 400 Kč, ve prospěch jména [celé jméno svědka] od roku 2010 až do roku 2017 celkem 153 763 Kč, ve prospěch jména [celé jméno svědkyně] od roku 2010 až do roku 2016 celkem 187 215 Kč, na jméno [celé jméno svědkyně] od roku 2011 do roku 2016 celkem 209 825 Kč, ve prospěch jména [celé jméno svědkyně] od roku 2007 až do roku 2016 celkem 311 291 Kč, ve prospěch jména [celé jméno svědkyně] (matka žalobkyně) od roku 2004 až do roku 2016 celkem 543 164 Kč, ve prospěch jména [celé jméno svědkyně] za rok 2017 celkem 8 000 Kč, ve prospěch jména [celé jméno svědkyně] od roku 2015 až do roku 2016 celkem 53 600 Kč, ve prospěch [celé jméno svědkyně] od roku 2008 až do roku 2016 celkem 167 276 Kč, ve prospěch jména [celé jméno svědkyně] od roku 2010 až do roku 2013 celkem 65 950 Kč, pro [celé jméno svědka] za rok 2016 až 2017 celkem 18 780 Kč a ve prospěch [celé jméno svědkyně] za rok 2016 až 2017 celkem 17 000 Kč, celkem tedy 2 036 024Kč. Jak již soud uvedl výše (bod 68), zabýval se pouze vyplacenými částkami na mzdy a povinné odvody týkající se žalované nikoliv jiných subjektů, např. [právnická osoba] či [právnická osoba], či [právnická osoba], neboť dohoda o narovnání a zástavní smlouva byly uzavřeny pouze mezi účastnicemi a týkají se výlučně žalované. Obě dohody, dohoda o narovnání, která byla posouzena jako smlouva smíšená a dohoda o způsobu náhrady škody podle § 263 odst. 2 zákoníku práce a zároveň jako dohoda o uznání dluhu podle § 2053 o.z., jsou platnými dohodami. Žalovaná nedůslednou kontrolou svědkyně [příjmení] umožnila žalobkyni, která působila jako jakási mistrová, že měla„ volnou ruku, co se týká přijímání a nabírání zaměstnanců“. Postupně za některé ze svědků uzavírala pracovní smlouvy či dohody o provedení práce, i když někteří z nich tam fakticky pracovali, ale jen nárazově, pokud někdo z pracovníků úklidů vypadl, vyplácela je nižší částkou. Mzdy za odvedenou práci chodily na její účet, když některé svědkyně uvedly, že paní [celé jméno žalobkyně] jim vyplácela peníze, bylo však zjištěno, že v nižší výši, konkrétní částku rozdílu soud nezjistil. Žalobkyně však uvedla, že některé věci byly se souhlasem nadřízené [příjmení], která však u samotného skončení pracovního poměru žalobkyně v [obec] nebyla, zůstala po příjezdu do [obec] v [právnická osoba]. Žalovaná byla soudem poučena o tom, že soud se bude zabývat pouze případným vznikem škody vůči její osobě, nikoliv k ostatním subdodavatelům. Soud však dále zjistil, že [titul] [celé jméno svědka], který byl osobou, která přijímala úklidové služby za [právnická osoba], nevznášel v průběhu úklidu, co jej zaštiťovala paní [celé jméno žalobkyně], výraznější námitky. [příjmení] nedostatky v úklidu se odstranily tím, že úklid provedly jiné zaměstnankyně. Z jeho výslechu soud dospěl k závěru, že úklidové práce v [právnická osoba] v [obec] byly prováděny, nikdo si na odvedenou zakázku, provedení úklidových práce nestěžoval, provádělo jej zhruba 15 – 18 osob. Jinou otázkou však bylo, zda žalobkyně žalované způsobila škodu. Soud dospěl k závěru, po přehodnocení právního názoru, že žalobkyně žalované škodu způsobila, snížila její jmění, snížil se jí zisk. Svědkyně [celé jméno svědkyně], matka žalobkyně (bod 30 a 68) nikdy u žalované nepracovala, vyplacené částky u její osoby za roky 2004 až 2016 činí celkem 543 164 Kč, což je zhruba součtu (2 036 024Kč) zjištěná dokazováním (bod 68). To, že si příjemce úklidových služeb [právnická osoba] nestěžoval je z hlediska škody irelevantní, neboť na rozdíl od pracovní činnosti, jejímž výsledkem je např. vytvoření konkrétních výrobků, provedení konkrétních stavebních prací, duševní činnost hmatatelným výsledkem jako je např. vytvoření účetní závěrky apod., kdy v případě úklidových prací je situace jiná. U úklidových prací je zpětná kontrola jejich provedení fakticky nemožná, takže skutečnost, že si příjemce úklidových služeb na kvalitu jejich provádění nestěžoval, je nedostatečná pro závěr, že úklidové práce byly prováděny ve sjednaném rozsahu. Naopak právě skutečnosti, že žalobkyně uzavírala jménem žalované pracovně-právní smlouvy s fiktivními osobami a mzdy za tyto osoby si nechávala vyplácet na svůj bankovní účet či účty příbuzných, případně dalších třetích osob, případně existujícím zaměstnancům byla na mzdě (odměně) vyplacena jen nepatrná částka oproti částce na zaměstnance vykázané a zbytek byl zaslán na účet žalobkyně či s ní spřízněných osob (např. v případě svědkyně [celé jméno svědkyně] či [celé jméno svědkyně]) svědčí pro závěr opačný, tedy že žalovanou byla na mzdách vyplacena vyšší částka, než která odpovídá skutečně vykonané práci a s tím souvisí i žalovanou nedůvodně provedené odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v rozsahu, který odpovídá nedůvodně vyplacené mzdě (bod 11 Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20.12.2021, č.j. [číslo jednací]). Základním předpokladem odpovědnosti za škodu je porušení právní povinnosti (protiprávní úkon), dále existence újmy (škody), příčinná souvislost a zavinění. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně porušovala své povinnosti, uzavírala za žalovanou pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a jiné. Na straně žalované byla zjištěna újma (škoda) od roku 2004 až do roku 2017 ve výši 2 036 024 Kč, když tuto škodu způsobila žalovaná a mezi jejím porušením právních povinností a vznikem újmy na straně žalované je příčinná souvislost. Zavinění žalobkyně je nepochybné. Na straně žalované, kdy„ vedle ušlého zisku daného rozdílem celkových výnosů z podnikání i nákladů potřených k jejich dosažení, může poškozenému, kterému škodná událost zabránila v podnikatelské činnosti, vzniknout zároveň i nárok na náhradu skutečné škody spočívající ve vynaložení zbytečných nákladů“, srov. rozsudek sp. zn. 25 Cdo 1233/2006; jde o zbytečné vynaložené náklady na mzdy, zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance, kteří u ní nikdy nepracovali, nebo pracovali pouze v omezeném rozsahu. Soudem bylo zjištěno, že míra intenzity porušení pracovní kázně žalobkyně byla závažná a zvlášť hrubým způsobem a nelze přihlédnout k tomu, že v době, kdy měla být na rodičovské dovolené, ve své činnosti nadále pokračovala, když se na ni obracela svědkyně [příjmení]. Nelze odhlédnout od toho, že po víkendu v pondělí dne 6.3.2017 žalovaná s žalobkyní rozvázala pracovní poměr dohodou právě pro toto jednání. Soud dospěl k závěru, že tvrzená újma (škoda) na straně žalované nečiní 3 650 717 Kč nýbrž 2 036 024 Kč, když jen na straně matky žalobkyně tato částka činí 543 164 Kč což je v porovnání ke zjištěné škodě více jak její 1/4 a matka žalobkyně nikdy u žalované zaměstnána nebyla. Soud závěrem odkazuje též na rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1501/2002, kdy příčinou vzniku škody spočívající v ušlém zisku není okolnost, na jejímž základě by bylo možno důvodně očekávat majetkový přínos, nýbrž jen ta okolnost, která ztrátu předpokládaného přínosu způsobila. Touto okolností je jednání žalobkyně, která uzavírala fiktivní pracovní smlouvy na osoby, které tam nepracovaly nebo pracovaly pouze po určitý čas a žalovaná za tyto osoby vyplácela plnění (mzdy) a odváděla sociální a zdravotní pojištění, když tato plnění by žalovaná nepoukazovala, kdyby se žalobkyně těchto jednání nedopouštěla. Soud zamítl návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku z oboru účetnictví, kterým by měl soud zjistit celkové mzdové náklady na všechny pracovníky, kteří u žalované v období let 2004 – 2017 pracovali a porovnat je s odměnou, jež žalovaná přijala od fi [právnická osoba] v [obec], jednak z důvodu nadbytečnosti tohoto důkazu a dále proto, že stěžejní je vyjádření vůle žalobkyně v obou dohodách (ze dne 6.3.2017), která své protiprávní jednání přiznala, podepsala, a odpovídá to výpovědi svědků. Dle byly zamítnuty jako nedůvodné návrhy žalobkyně týkající se rozpisů jednotlivých„ rajonů“ podle osob, protože ze záznamů nebylo jasně zjištěno, komu, jaké osobě byl rozpis určen, kdo konkrétně a co (chodby, dílny, místnosti, kanceláře aj.) měl uklízet a v jakém rozsahu. Soud proto žalobu žalobkyně, pokud jde o obě uzavřené dohody ze dne 6.3.2017, kdy se domáhala neplatnosti dohody o narovnání a zástavní smlouvy ze všech shora uvedených důvodů zamítl.

71. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

72. Podle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

73. Žalobkyně se domáhala jednak určení toho, že dohoda o narovnání a dohoda a zástavní smlouva, obě uzavřené dne 6.3.2017, jsou neplatné, dále že dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 6.3.2017 je neplatná. Rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 15.1.2020, č.j. [číslo jednací] nabyl právní moci ve výroku III o tom, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně a žalované dohodou je platné, právní moci dne 18.3.2020.

74. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, žalovaná by proto měla podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. zcela právo na náhradu nákladů řízení. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vzal v úvahu skutečnost, že pokud bylo soudem posouzeno, že dohoda o narovnání ze dne 6.3.2017 je platným jednáním a žalobkyně má zaplatit žalované náhradu škody ve výši 1 500 000 Kč, právě v návaznosti na náhradu nákladů řízení, jež by byla povinna nahradit žalované (plně úspěšné účastnici), by pro ni bylo zcela likvidační. Soud proto k aplikaci § 150 o.s.ř. na straně žalobkyně přistoupil pouze výjimečně, když zvážil poměry obou stran. Žalovaná je podnikatelkou, žalobkyně osobou, která pečuje o jedno nezletilé dítě, vlastní bytovou jednotku v [obec], garáž a spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech (bod 45), kdy si soud sám posoudil předběžnou otázku a to cenu bytu v [obec], jehož je žalobkyně vlastníkem, dospěl k závěru, pokud by žalobkyně realizovala jeho prodej, neboť v bytě se zdržuje pouze příležitostně a jinak bydlí v [obec a číslo] u svého přítele, když cena nemovitých věcí v posledních třech letech v souvislosti s inflací vzrostla, obdržela by nepochybně částku vyšší než je povinna zaplatit žalované podle dohody o narovnání. Soud přihlédl i k tomu, že je žalobkyně vlastníkem podílu na nemovitých věcech, zejména pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], a to v podílu 2/3 k celku a dále na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] v podílu 1/3 k celku, ale nepřihlédl k tomu, že smlouvu darovací uzavřela žalobkyně 8.7.2020 a dne 21.9.2020, tedy v průběhu tohoto řízení. Bylo pouze na žalobkyni, zda dar spočívající v darování nemovitých věcí přijme či nikoliv. Soud proto dospěl k závěru, že podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 150 o.s.ř. bude na místě uložit žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení jejich polovinu. V daném případě jde o nároky žalobkyně, které jsou penězi ocenitelné a soud tedy vycházel při stanovení odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6 této vyhlášky, přičemž odměna za jeden úkon právní služby ve věci tarifní hodnoty 1 500 000 Kč představuje za jeden úkon á 14 300 Kč. Žalované poskytl právní služby advokát, celkem jde o 37 úkonů právní služby á 14 300 Kč, dále k tomu přísluší 37 režijních paušálů á 300 Kč, což v součtu představuje částku 540 200 Kč. Náhrada za 21 % DPH z této částky činí 113 442 Kč, celkem tedy 653 642 Kč. K této částce ještě přísluší soudní poplatek ve výši 4 000 Kč (odvolání) a soudní poplatek z dovolání ve výši 14 000 Kč. Celková náhrada tak představuje částku 671 642 Kč (bez cestovného). Pokud jde o cestovné zástupce žalované, byl předložen velký technický průkaz od použitého vozidla advokáta, jehož se stal vlastníkem od 25.3.2019. Protože advokát nepředložil velký technický průkaz od použitého vozidla před tímto datem, soud mohl při přiznání cestovného uvažovat pouze s cestovným za ústní jednání v roce 2019 konané dne 27.3.2019, 17.4.2019, 5.6.2019, 3.7.2019, 31.7.2019, 21.8.2019, 25.9.2019, 14.10.2019 a 20.11.2019. V roce 2019 soud vycházel podle vyhlášky č. 338/ 2018, kde paušální náhrada za 1 km jízdy činí 4,10 Kč / 1 km a cena motorové nafty činila 33,60 Kč. Advokát ujel 145,2 km ([obec] – [obec] a zpět), když soud podle portálu [webová adresa] počítal průměr ze tří cest (62,5 km + 73,7 km + 81,6 km), průměr vychází 72,6 km × 2 cesty tam a zpět = 145,2 km jedna jízda k soudu, což při devíti cestách v roce 2019 činí 9 × 888 Kč, což představuje 7 992 Kč. V roce 2020 bylo přiznáno advokátu cestovné za účast u jednání dne 15.1.2020 a odvolací jednání 3.6.2020, když v roce 2020 za jednu jízdu při ceně motorové nafty za 1 litr 31,80 Kč a paušální náhradě 4,20 km činila jedna jízda 887 Kč a za dvě jízdy 1 774 Kč. V roce 2021 bylo přiznáno cestovné za ústní jednání konané dne 13.12.2021 a to při paušální náhradě za 1 km 4,40 Kč při ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., 1 litr/ 27,20 Kč, což představuje 876 Kč. V roce 2022 bylo přiznáno cestovné za ústní jednání konané dne 2.3.2022 a 11.5.2022, když paušální náhrada za 1 km jízdy činila 4,70 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně motorové nafty 36,10 Kč, což při dvou cestovných představuje celkem částku 1 994 Kč. Součtem cestovného soud dospěl k částce 12 636 Kč, když tato částka podléhá zdanitelnému plnění a náhrada za 21 % daň z této částky představuje po zaokrouhlení 2 653,50 Kč. Polovina z této celkové náhrady představuje částku 343 465,75 Kč, když tuto částku uložil soud žalované k náhradě k rukám advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu soud uložil zaplatit žalobkyni v prodloužené lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., protože osud dospěl k závěru, že lhůta tří dnů by pro ni byla nedostatečná.

Poučení