9 C 113/2017 - 590

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [Anonymizováno] advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že [jméno FO], narozená dne [datum], byla ke dni svého úmrtí dne [datum] výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č.[Anonymizováno] pozemku parc. č. [hodnota], kdy k bytové jednotce náleží podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] plnou náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], domáhal určení, že [jméno FO], narozená dne [datum], byla ke dni svého úmrtí dne [datum] výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno][Anonymizováno], nacházející se v budově č. p[Anonymizováno] pozemku parc č. [hodnota], kdy k bytové jednotce náleží podíl o velikosti [Anonymizováno] na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a podíl o velikosti [Anonymizováno] pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa] (dále též jen „Jednotka“) a úhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že žalobce a žalovaný jsou synové a dědicové [jméno FO], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum] (dále též jen „Zůstavitelka“), která vlastnila předmětnou Jednotku. [jméno FO] počátku roku 2016 však zjistila, že není v katastru nemovitostí zapsána jako její vlastník, přičemž jako vlastník je zapsán žalovaný. K převodu Jednotky na žalovaného mělo dojít na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Zůstavitelka neměla nikdy v úmyslu předmětnou Jednotku na žalovaného převést a nebyla si ani vědoma toho, že by tak kdy učinila. Zůstavitelka se již v roce 2015 nacházela ve zdravotním stavu, který v kombinaci s jejím pokročilým věkem vylučoval její způsobilost darovací smlouvu uzavřít. Z lékařských zpráv z roku 2015 vyplývá, že Zůstavitelka měla výrazný kognitivní deficit a byla dlouhodobě zmatená. Naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnického práva k Jednotce je dán, neboť jen rozhodnutí soudu o tomto nároku může zvrátit současný faktický stav zápisu v katastru nemovitostí. Určení skutečnosti, že Zůstavitelka byla ke dni své smrti vlastníkem Jednotky, je důležité z hlediska dodatečného projednání dědictví, které podle žalobce zahrnuje i Jednotku.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí. Uvedl, že žalobce se opakovaně dožaduje uznání neplatnosti darovací smlouvy, na základě které žalovaný platně nabyl Jednotku do svého vlastnictví od Zůstavitelky, když této žalobě předcházela již žaloba ze dne [datum], kterou žalobce neváhal jménem Zůstavitelky podat. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo dané řízení zastaveno z toho důvodu, že Zůstavitelka v jeho průběhu zemřela. Žalovaný se o Zůstavitelku v posledních třech letech jejího života osobně velmi intenzivně staral, kdy jí denně vařil, vozil k lékaři a na vyšetření do nemocnice, nakupoval pro ni léky a zdravotní potřeby a kompletně pro ni zajišťoval péči. Byl to právě žalovaný, kdo Zůstavitelku v den jejího úrazu stehenní kosti, při kterém došlo ke komplikované zlomenině nohy v krčku, kdy neschopna pohybu ležela ve svém obývacím pokoji na zemi, nalezl, ošetřil a přivolal záchrannou službu. Žalovaný důrazně rozporuje tvrzení, že svéprávnost Zůstavitelky v době podpisu darovací smlouvy byla narušena a tato nevěděla, co činí. Zůstavitelka byla až do posledních chvil svého života plně svéprávná a naprosto při smyslech, kdy si velmi dobře uvědomovala důsledky svého jednání. Daná darovací smlouva byla za účasti svědka [jméno FO] Zůstavitelkou podepsána při jejím plném vědomí a s jasně deklarovaným úmyslem Jednotku žalovanému darovat poté, kdy jeho sourozenci již byli obdarováni v minulosti.

3. Žalobce v replice doručené dne [datum] žalobce uvedl, že měl s matkou velmi těsný vztah a trávil s ní čas především o víkendech na své chatě mimo Prahu, nesl veškeré náklady spojené s jejím pobytem tam a pomáhal jí dle jejích tehdejších potřeb. Péče o Zůstavitelkou byla poskytována ze strany všech tří sourozenců – žalobce, žalovaného a jejich sestry [jméno FO]. Všichni tři sourozenci trávili se svou matkou intenzivně její poslední tři roky života, přičemž matka žalobce byla dezorientována často v čase, prostoru i skutečnostech. U matky žalobce se poslední tři roky jejího života projevovaly i lucidní stavy, které však není možno srovnávat s plnou svéprávností. Matka žalobce nebyla schopná se o sebe sama nejméně poslední tři roky postarat a byla plně závislá především na péči svých dětí, které si péči o svou matku rozdělily tak, že alespoň jeden z nich byl u matky ráno, odpoledne nebo večer. Dle žalobce se matka nikdy nevyjadřovala tak, že by chtěla někdy darovat byt, byť i jen některému ze svých dětí. V době, kdy ještě byla matka žalobce v pořádku (před tím, než pozbyla soběstačnosti) výslovně uvedla, že si nepřeje, aby žalovaný z jejího majetku získal jakoukoli podstatnou část, jelikož si to nezaslouží, protože ji nenavštěvuje, v zásadě o ni neprojevuje zájem a má u ní „velký škraloup“ z minulosti. Matka žalobce se již v roce 2015 nacházela ve zdravotním stavu, který v kombinaci s jejím pokročilým věkem vylučoval její způsobilosti uzavřít darovací smlouvu, jejímž předmětem plnění byla nemovitá věc. To, jak probíhala péče o Zůstavitelku, pak vyplývá z kalendáře 2016, ve kterém bylo vždy v rozlišení – snídaně, oběd a večeře uvedeno, kdo se o matku žalobce staral. V kalendáři je uvedeno MA – jako [Jméno zainteresované osoby 0/0], [jméno FO] – jako [Jméno zainteresované osoby 1/0] a [jméno FO] – jako [jméno FO]. Žalobce uvádí, že v létě roku 2015, tedy v době, kdy byla podepsána darovací smlouva, se rapidně zhoršil zdravotní stav matky žalobce, kdy tato byla několikrát hospitalizována. Žalobce má za to, že právě toto bylo důvodem konání žalovaného, kdy žalovaný tento stav zneužil. Žalobce uvádí, že v době roku 2015, kdy nebylo mezi ním a žalovaným žádného sporu a nikdo z rodiny nepředpokládal, že by došlo k jakékoli darovací smlouvě, je v rámci lékařských zpráv objektivně zachycena skutečnost, že matka žalobce měla kognitivní problémy. Jedná se tedy o zprávy, ve kterých je objektivně zachycen stav matky žalobce, a to ať na základě přímého vnímání ošetřujícího lékaře či na základě sdělení osoby, která doprovázela matku žalobce do nemocnice. Žalobce ve svém podání zároveň za účelem posouzení stavu matky navrhl vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

4. Ve věci byl dne [datum] vyhlášen soudem I. stupně rozsudek, kterým soud žalobu na určení, že [jméno FO], narozená dne [datum], byla ke dni svého úmrtí dne [datum] výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc č. [hodnota], kdy k bytové jednotce náleží podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], zamítl ( výrok I); žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta ( výrok II); a pod výrokem III byla žalobci uložena povinnost zaplatit ČR na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů částkou [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku. [právnická osoba] odvolání žalobce byl rozsudek soudu I. stupně usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], pod č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení, když odvolací soud uzavřel, že závěr soudu prvního stupně o tom, že paní [jméno FO] byla schopna v době uzavření předmětné darovací smlouvy právně jednat, zatím nemá oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud vyhodnotil napadený rozsudek jako nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů a současně měl za to, že je třeba ke zjištění skutkového stavu věci provést další účastníky navržené důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení. Soudu I. stupně uložil, aby za účelem řádného zjištění skutkového stavu věci doplnil dokazování revizním znaleckým posudkem, případně dalšími účastníky navrženými důkazy a provedené důkazy zhodnotil v souladu s ust. § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédne ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a své úvahy pak vyjádří v odůvodnění rozsudku postupem dle ust. § 157 odst. 2 a 3 o.s.ř..

6. V souladu s pokynem odvolacího soudu byl ve věci zadán revizní znalecký posudek, kdy usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byl ve věci ustanoven znalecký ústav – [Anonymizováno] [podezřelý výraz], IČO: [IČO], obor zdravotnictví, specializace gerontopsychiatrie. Revizní znalecký posudek [Anonymizováno] dne [datum] byl doručen soudu dne [datum]. V rámci ústního jednání dne [datum] žalobce zpochybnil závěry revizního znaleckého posudku, kdy navrhl výslech zpracovatele revizního znaleckého posudku.

7. Při ústním jednání dne [datum] byl slyšen vedoucí katedry posudkového lékařství znaleckého ústavu, [tituly před jménem] [jméno FO], který byl členem znaleckého kolektivu, který revizní znalecký posudek zpracoval.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

9. Mezi účastníky bylo nespornou skutečností, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] situované v budově č. p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], zapsané na [Anonymizováno], (Nahlížením do katastru nemovitostí ze dne [datum], shodnými tvrzeními účastníků).

10. Z kopie Darovací smlouvy sepsané dne [datum], s vlastnoručními podpisy [jméno FO], jakožto dárce a žalovaného, jakožto obdarovaného, podepsané za účasti svědka [jméno FO], soud zjistil, že [jméno FO] darovala žalovanému bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], přičemž k bytové jednotce náleží podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa] a žalovaný ji do svého výlučného vlastnictví přijal. Z listiny Prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem ze dne [datum] soud zjistil, že darovací smlouva byla podepsána před [tituly před jménem] Čálkem. K ověření podpisů došlo v bydlišti Zůstavitelky (Darovací smlouvou ze dne [datum], Prohlášením o pravosti podpisu listiny nesepsané advokátem ze dne [datum]).

11. Z Výpisu ze zdravotní dokumentace [jméno FO], vedené její obvodní lékařkou [tituly před jménem] [jméno FO], soud ze záznamu ze dne [datum], zjistil mimo jiné následující: O pacientku vzorně pečuje syn (…) snaží se číst časopis, ale neví, co čte, nají se obtížně lžící připravený pokrm, ale často nedonese, ven nelze, jen po chvilkách po bytě. následují ručně psané záznamy ze dne [datum], [datum], [datum]. Ze záznamu z [datum] vyplývá, že rodina si požádala o příspěvek na péči (Výpisem ze zdravotní dokumentace od [tituly před jménem] [jméno FO] – zejména záznamem ze dne [datum]).

12. Z Lékařské zprávy vydané [podezřelý výraz] [adresa] ze dne [datum] soud zjistil ošetření [jméno FO] pro dušnost a kašel, v úvodu uvedeno, že dle rodiny asi 3 – 4 dny hůře dýchala, měla chrčivý kašel…dle rodiny dlouhodobě zmatená, od pacientky nelze více pro zmatenost…(…)… po podání infuzní terapie a inhalací zlepšení poslechového nálezu i subjektivní ústup dušnosti, …(…)….nebyla indikována hospitalizace, stav uzavřen jako spastická bronchitida…(…). …Pacientka dimitovaná v [Anonymizováno] , normosaturovaná, bez dušnosti v doprovodu rodiny do domácího ošetření. Pacientka i rodina s postupem souhlasí. V úvodu zprávy je uvedeno, že pacientka je dle rodiny dlouhodobě zmatená, od pacientky nelze více pro zmatenost (Lékařskou zprávou ze dne [datum] [Anonymizováno]).

13. Z Propouštěcí zprávy vydané dne [datum] [podezřelý výraz] [adresa] soud zjistil hospitalizaci [jméno FO] v období od [datum] 11:16 hodin do [datum] 14:00, tj. v délce 8 dnů. Pacientka byla přivezena RZS pro celkové zhoršení stavu, dušnost a kašel….Z druhého odstavce zprávy soud zjistil, že pacientka uvedla, že se jí dýchá lépe, neguje veškeré bolesti včetně bolesti na hrudi, doma prý chodila, více pro kognitivní deficit nelze, dle starší dokumentace pacientka dlouhodobě zmatená. Dle vnučky pacientka od pondělí více spává, hodně kašlala, pořád chtěla spát a málo jedla a pila. …Pacientka bydlí sama, rodina několikrát denně dochází, pacientka byla schopna i krátké samostatné chůze po bytě. Zpráva zachycuje výsledky laboratorních vyšetření, k průběhu hospitalizace je uvedeno: Pacientka byla přijata pro respirační infekt s nastupující pneumonií v terenu dehydratace. Po zahájení antibiotické, inhalační a rehydratační terapie postupné zlepšení klinického stavu. Zahájena rehabilitace, pacientka dále čilá, spolupracující a aktivní na lůžku. Pacientka po dohodě s rodinou propuštěna do domácí a ambulantní péče (Propouštěcí zprávou ze dne [datum]).

14. Z Propouštěcí zprávy vydané dne [datum] [podezřelý výraz] [adresa] soud zjistil hospitalizaci [jméno FO] v období od [datum] 12:00 hodin do [datum] 15:56 hodin, tj. v délce 6 dnů, pacientka přivezena RZS pro dušnost, má několik dní kašel, dnes byla slabá, nebyla schopna vstát. Pacientka slovně komunikuje velice omezeně, anamnéza: dle starší dokumentace, od pacientky nelze; následují laboratorní výsledky; průběh hospitalizace: 96 letá pacientka s anamnézou arteriální hypertenze, sideropenické anémie a dalších komorbidit byla hospitalizována pro několik dní trvající dušnost, slabost, vlhký kašel. …. T.č. pacientka velmi omezeně komunikující, ležící, nesoběstačná, afebrilní, normotenzní, spontánně normosaturovaná, kardiopulmonálně kompenzovaná. Pacientku propouštíme do péče ambulantních specialistů. (Propouštěcí zprávou ze dne [datum] [podezřelý výraz] [adresa]).

15. Z Propouštěcí zprávy Ortopedicko-traumatologické kliniky [podezřelý výraz] soud zjistil hospitalizaci [jméno FO] v období od [datum] 21:35 hodin do [datum] 8:20 hodin, tj. 18 dnů. Pacientka dnes doma upadla a poranila si levou kyčel, jiné zranění pacientka ani rodina neudává. Přivezena RZS, diagnostikována petrochanterická zlomenina, přijata k dovyšetření a operačnímu řešení, při vědomí, částečně orientována, spolupracující…. cítí se dobře, bolesti LDK, jiné bolesti nemá, dýchá se dobře, trochu pokašlává. Ohledně průběhu hospitalizace soud zjistil, že pacientka operována, pooperačně na JIP, s přiměřenými bolestmi, jinak bez výraznějších obtíží, spolupracující….další péče na standardním oddělení, zde afibrilní, orientována, převazy…Pacientka s dopomocí vertikalizována do berlí s nášlapem na operovanou končetinu. Dnes v celkově dobrém stavu překládána do LDN [jméno FO] (Propouštěcí zprávou ze dne [datum] [Anonymizováno]-[Anonymizováno]

16. Z Lékařské zprávy vydané Klinikou na [jméno FO] dne [datum] byla zjištěna hospitalizace [jméno FO] v období od [datum] do [datum], přijata k rehabilitaci po osteosyntese zlomeniny pravého femuru…. závěr fyzikálního nálezu: při vědomí, částečně orientována, snaží se spolupracovat….hydratace snížena…laboratorní vyšetření….průběh hospitalizace: pacientka přichází k rehabilitaci po osteosyntese zlomeniny pravého femuru, nastaven RHB program, který pro nespolupráci pacientky z důvodu kognitivního deficitu splněn jen parciálně. Občas stavy zmatenosti a agresivity. Subjektivně klidná, bolest neguje, komunikuje. Objektivně: při vědomí, částečně orientována, snaží se spolupracovat, pospává, bledší kolorit kůže, hydratace hraniční (Lékařskou zprávou ze dne [datum] Kliniky [jméno FO]).

17. Z Propouštěcí zprávy z [právnická osoba]. vyhotovené dne [datum] soud zjistil hospitalizaci [jméno FO] v období od [datum] 9:50 do [datum] 21:30, tj. data úmrtí, kdy přijata k zajištění péče z domova, po OS řešené petroch. fraktuře vlevo [datum], na úraz si nepamatuje, datum kontroly nezná, neví, že má být kontrolována. Při příjmu ležící, stoje neschopna…Udává poruchu paměti…inkontinence moči i stolice…je zde, protože je slabá a nezvládá chodit. Při přijetí: při vědomí, klidná spolupracuje dle možností, orientována, vybavuje s obtížemi…kachektická, …hydratace hraniční. Různé: během vyšetření neudrží pozornost, přestává spolupracovat, všímá si podnětů z místnosti…laboratorní výsledky….Průběh hospitalizace: Od počátku zcela závislá na péči 2. osoby, plně inkontinentní, doporučená RHB zkoušena, ale vzhledem k nespolupráci při těžkém kognitivním deficitu prakticky nebylo možno realizovat…..Prognóza od počátku špatná….kognitivní deficit stř. těžký až těžký (Propouštěcí zprávou ze dne [datum]).

18. Z Úmrtního listu vydaného dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] soud zjistil, že [jméno FO] zemřela dne [datum] (Úmrtním listem ze dne [datum]).

19. Řízení o pozůstalosti paní [jméno FO], je vedeno u Obvodního soudu pro [adresa], pod sp. zn. [spisová značka]. Ve spise je založen LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], na němž je zapsáno vlastnické právo žalovaného k předmětné bytové jednotce Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti. Účastnící se vzdali práva na odvolání. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Ve spise je protokol o jednání před soudním komisařem ze dne [datum], jehož se účastnili žalobce, žalovaný a paní [jméno FO] (spisem Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], LV č. [hodnota], usnesením ze dne [datum], protokolem o jednání ze dne [datum]).

20. Z Týdenního plánovacího kalendáře za rok 2016, se podává rozvržení návštěv dětí Zůstavitelky za účelem péče o ní. [jméno FO] znamenají označení sestry účastníků řízení, [jméno FO]. [jméno FO] označují žalovaného a písmena MA označují žalobce. Uvedení těchto písmen znamená u jednotlivých dnů záznam o tom, že se Zůstavitelkou byla ten který konkrétní den určitá osoba a případně událost toho kterého dne. Zápisky jsou psány jednou tužkou (týdenním plánovacím kalendářem za rok 2016).

21. Z ofocených jednotlivých listů týdenního plánovacího kalendáře za rok 2015, se podává rozvržení návštěv dětí Zůstavitelky za účelem péče o ní. [jméno FO] znamenají označení sestry účastníků řízení, [jméno FO]. [jméno FO] označují žalovaného a písmena MA označují žalobce. Uvedení těchto písmen znamená u jednotlivých dnů záznam o tom, že se Zůstavitelkou byla ten který konkrétní den určitá osoba, a případně událost toho kterého dne. (kopie týdenního plánovacího kalendáře za rok 2015).

22. Fotografie založené žalobcem do spisu s podáním ze dne [datum] zachycují Zůstavitelku v letech 2013 až 2016 (fotografiemi Zůstavitelky, založenými v přílohové obálce označené velkým „A“).

23. Ze Sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem vkladní knížky č. [č. účtu] byla [jméno FO], narozená dne [datum], do [datum]. [jméno FO], narozená dne [datum] byla majitelem vkladní knížky č. [č. účtu] od [datum] (sdělením [právnická osoba] ze dne [datum]). 24. [podezřelý výraz] s poukazem na zákonnou povinností mlčenlivosti, neposkytla na žádost soudu informace o ošetření Zůstavitelky (sdělením [podezřelý výraz] ze dne [datum]).

25. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil že zůstavitelka dne [datum] podala žalobu na určení vlastnického práva, kterou se domáhala určení, že je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], přičemž k bytové jednotce náleží podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa]. Žalovaným ve věci je [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Ve spise je založena plná moc paní [jméno FO], udělená [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále Usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], a kterým bylo z důvodu úmrtí žalobkyně řízení zastaveno (spisem Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], žaloba, plná moc, usnesení o zastavení řízení).

26. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu žalobce uvedl, že počínaje rokem 2013, vyžadovala jeho matka každodenní péči, neboť nebyla soběstačná. Bylo nutné zajistit jí hygienu, jídlo, vyprat, a z tohoto důvodu si po dohodě sourozenci rozdělili služby. Ráno k matce chodil žalovaný, sestra účastníků přišla v poledne a žalobce pak měl služby zejména večer. O víkendech chodil žalobce a sestra, žalovaný pouze sporadicky. Žalobce chodil po práci, kolem 17:30 hodin, odcházel kolem osmé hodiny večerní. Návštěva začínala tak, že bylo nutno provést hygienu, následně bylo třeba matce zajistit jídlo. Podle kondice jedla matka sama, někdy ji bylo potřeba nakrmit, uložit, uklidit a případně zapnout pračku a poté žalobce odcházel. Někdy žalobci pomáhala dcera, dostavovala se tak jednou do týdne. Večeři připravovala žalobcova žena, neboť s ohledem na nutnou péči nebylo možné v bytě ještě vařit, proto večeři vždy přinášel připravenou. Matka jedla velice málo, a proto bylo nezbytné ji povzbuzovat, aby vůbec něco snědla. Následně se napila a poté jí žalobce podal léky, které měl připravené podle rozpisu. Léky zajišťoval žalovaný. Práce pečovatelky nebylo potřeba, neboť se rodina dokázala postarat sama. Ohledně rodinných vztahů žalobce uvedl, že se s žalovaným stýkal občas, se sestrou více. Od března do konce září bývala matka u žalobce na chatě, jejíž polovinu mu darovala v roce [Anonymizováno], [Anonymizováno] koupil od bratra, čímž se stal vlastníkem celé chaty, kdy původně vlastnil její [Anonymizováno]. Od bratra tuto část odkoupil, neboť do chaty investoval prostředky za účelem jejího zkomfortnění. Jednou za tři týdny si matku brala sestra, která vlastní stavení, a to ve čtvrtek, kdy měla volno, do pondělí. Za bratrem matka chodila, když byla v [Anonymizováno], navštěvovala jej v práci. Počínaje rokem 2013 začala být nesoběstačnou. K průběhům návštěv žalobce uvedl, že každý ze sourozenců měl svůj klíč, neboť matka i špatně slyšela. Když žalobce přišel, matka většinou spala. Snažil se ji probudit, tato se však vzpouzela. Někdy ji musel přinutit jít na WC a do koupelny, když ještě byla s to chodit.. Žalobce dále uvedl, že matka někdy nevěděla, co je za den, popř. jaký jeho časový úsek a stále dokola se ptala, kolik je jí let, komunikace byla náročná. Matka v předmětném bytě bydlela od roku [Anonymizováno], tj. [Anonymizováno] let a byla v tomto prostoru zvyklá. Žalobce se s ní o četbě nebavil, neboť sestra jí nosila časopisy typu Blesk či Rytmus života. Matka oslovovala bratra někdy jako [Anonymizováno], jelikož měla bratra [Anonymizováno], dceru žalobce nepoznávala, vnuky však ano. Žalobce se v bytě občas potkal s [jméno FO], dcerou bratra, a to většinou o víkendu, když se špatně dohodli. [jméno FO] Vánoce jezdila matka k sestře, která vlastní velký byt, poslední Vánoce však již trávila doma. Vánoce roku 2014 se konaly u sestry, kde měla matka svůj vlastní pokoj. Po deseti dnech intenzivní péče o matku byla sestra „na prášky“. Matka reagovala na rodinnou sešlost vždycky velice dobře, asi věděla, že jsou Vánoce. K průběhu zdravotní péče o matku, žalobce uvedl, že pro léky chodil žalovaný, jelikož žalobce pracoval za [Anonymizováno], nemohl se k lékařům dopoledne dostávat. Žalovaný měl za toto volné víkendy. Pokud se přihodilo něco nepředvídatelného, řešila to osoba, která u matky byla. Jelikož se to stávalo většinou přes noc, řešil takové situace žalovaný, tedy ráno, když přinesl snídani a učinil ranní péči. V roce 2013 byl žalobce asi dvakrát se sestrou u lékaře v situaci, kdy byla matka schopna převozu autem, k lékaři chodila i sestra. O uzavření darovací smlouvy se žalobce dozvěděl náhodou, když se jeho dcera, která je advokátkou, podívala po [Anonymizováno]-[podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] v roce 2015 do katastru nemovitostí. Žalobce byl překvapen., neboť je názoru, že člověk, který není zcela v kondici, a to jak v tělesné, tak i duševní, by taková rozhodnutí dělat neměl. Matka podle žalobce nevěděla, co dělá. Dcera žalobce se jí snažila vysvětlit důsledky, že již nemá právo k bytu a že je teoreticky bezdomovcem. Zůstavitelka na to reagovala tak, že nevěděla, že byt darovala a že žila v tom, že je byt její a stále opakovala, že je vlastníkem bytu. Zůstavitelka nikdy nebyla vyšetřena psychiatricky, žalobce takové vyšetření neinicioval, neboť k němu nebyl důvod. Žalobce věděl o tom, že matka podala žalobu, a to v situaci, kdy jí sdělil, že byt již dala žalovanému. Žalobce se matky ptal, zda jej chtěla bratrovi dát a ta odpověděla, že si není vědoma, že by něco dala. Nikdy žalobci neřekla, že by chtěla byt dát bratrovi. Po dobu Zůstavitelčina života sourozenci neřešili, co s bytem bude. Žalobce omezení svéprávnosti matky nikdy nenavrhoval, neboť neměl potřebu starou osobu vystavovat nějakým takovým řízením (výslechem žalobce).

27. K okolnostem uzavření darovací smlouvy žalovaný sdělil, že si matka přála, aby byl byt žalovaného. Tento postup považovala matka za správný, a to v situaci, kdy žalobce předtím dostal chalupu, sestra finanční prostředky na vkladní knížce. K přípravě darovací smlouvy, uvedl, že na doporučení se o prázdninách obrátil na [tituly před jménem] [Anonymizováno], který mu nabídl termín 27. srpna. Darovací smlouva byla podepsána v bytě matky za účasti svědka, což žalovaný považoval za rozumné i s ohledem na to, že žalobcova dcera je advokátka. Žalovaný se na ni neobrátil, neboť se neznají. Nepovažoval za nutné věc řešit s žalobcem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] mu byl doporučen. Podpisu smlouvy byl svědkem pan [jméno FO], známý žalovaného, který byl jeho bývalým pravidelným zákazníkem, neboť žalovaný pracoval v období let 1991 až březen 2016 v prodejně potravin, provozovnu měl v [Anonymizováno] ulici v [adresa]. S panem [jméno FO] se seznámili, když se dali do řeči a řešili sport. [jméno FO] byl obeznámen se skutečností, že žalovaný pečuje o svou matku, a svolil, když byl žalovaným požádán, aby se podpisu darovací smlouvy zúčastnil jako svědek. U podpisu byla dále přítomna nejstarší dcera žalovaného, dcera [jméno FO], která k Zůstavitelce docházela pravidelně. V darovací smlouvě však uvedena není, neboť s ohledem na příbuzenský vztah nepovažovali toto za nutné a účelné. Při podpisu darovací smlouvy byl přítomen [tituly před jménem] [Anonymizováno], pan [jméno FO], dcera [jméno FO] a sám žalovaný. Sešli se u Zůstavitelky v bytě. Žalovaný čekal před domem na [tituly před jménem] [Anonymizováno] a pana [jméno FO]. Dcera [jméno FO] byla se Zůstavitelkou v bytě. Nejdříve [tituly před jménem] [Anonymizováno] ověřoval podpisy, Zůstavitelka byla seznámena se zněním darovací smlouvy. [tituly před jménem] [Anonymizováno] se ubezpečoval, že Zůstavitelka ví, co dokument obnáší, že chce byt darovat. Opakoval, vysvětloval, dotazoval se, zda má či nemá připomínky. Zůstavitelka námitek neměla, seděla v křesle, nebo u stolu. Žalovaný uvedl, že Zůstavitelka byla schopna číst, četla a následně text podepsala, podepsal pan [jméno FO], podepsal žalovaný, ověřil [tituly před jménem] [Anonymizováno][Anonymizováno]a tito odešli. Žalovaný zůstal v bytě s dcerou. Ještě za přítomnosti všech měla Zůstavitelka uvést, že bude žalovanému říkat pane domácí, všichni se tomu zasmáli. Podpis darovací smlouvy proběhl v dopoledních hodinách. Žalovaný dále uvedl, že Zůstavitelka k němu do provozovny potravin docházela před rokem 2013 pravidelně, když byla v [Anonymizováno], léto trávila na chatě. Pravidelně se na provozovně scházeli první, nebo druhý vánoční svátek, naposledy se Zůstavitelkou v roce 2013. Žalobce nikdy na setkání nepřišel. Přišly dcery žalovaného a sestra, a dále snoubenka zemřelého syna žalovaného. K otázce rodinných vztahů žalovaný uvedl, že byl od patnácti let na internátu. Po návratu ze školy rovnou obdržel byt a začal žít rodinný život. Žalobce vyrůstal s rodiči v [Anonymizováno]. V období let cca 1988 – 1990 pracoval žalobce u žalovaného v prodejně [Anonymizováno]. Po privatizaci si založili firmu: oba bratři + dva další společníci, avšak následně došlo k rozkolu, žalovaný z firmy odešel. Žalovaný uvedl, že si Zůstavitelka přála, aby ani žalobci, ani sestře neříkal, že má v úmyslu jemu byt darovat, jelikož chtěla mít klid. Když byla Zůstavitelka s žalobcem na chatě, žalovaný uvedl, že si následně stěžovala, že jí přestavěli pokoj. V situaci, kdy žalobce neřekl žalovanému, že dostal chatu, nepovažoval ani žalovaný za důležité, žalobci říci, že on dostal byt. K péči o Zůstavitelku žalovaný uvedl, že na systému se všichni sourozenci dohodli. K péči samé uvádí, že dle žalovaného byla úměrná věku Zůstavitelky. Žalovaný měl služby ráno, v poledne. V úterý a ve čtvrtek chodila sestra, neboť v tu dobu dováží žalovaný syna na fotbalové tréninky. Žalovaný nemůže říci, že by nebyla soběstačná. Někdy použila pleny, někdy došla na toaletu. Toto se střídalo, několikrát si sama udělala i snídani. Ne každý den vždy jen ležela, měla pohyb, v bytě se pohybovala, byly jí přistavovány záchytné body, o které by se mohla opřít. Zůstavitelka byla v bytě takto spokojená. V situaci, kdy si Zůstavitelka zlomila nohu, uklouzla na předložce na koberci, což se stalo 26. března, objevil ji v bytě po této nehodě žalovaný, když se večer u ní ještě stavoval z tréninku syna a volal záchranku. K žalobě matky, žalovaný uvedl, že obdržel dopis od [tituly před jménem] [jméno FO] a následně se ptal matky, o co se jedná. Ta mu sdělila, že za ní přišel žalobce s dcerou, poté co zjistili, že je byt převeden na žalovaného. Měli jí sdělit, že je bezdomovec, že ji žalovaný může vystěhovat. Dali jí podepsat plnou moc pro [tituly před jménem] [jméno FO]. Zůstavitelka žalovanému řekla, že toto nechtěla. S žalobcem žalovaný nikdy o těchto záležitostech nemluvil, s bratrem se navzájem nemusí, nejedná se o ideální vztah. Dle obvodní lékařky [tituly před jménem] [jméno FO] byl zdravotní stav Zůstavitelky úměrný jejímu věku. Postupy obvodní lékařky konzultoval žalovaný se snoubenkou zemřelého syna, paní [jméno FO], která více jak 20 let pracuje na pozici [Anonymizováno] [jméno FO] [adresa], tedy s osobou odborně způsobilou. [jméno FO] několikrát maminku viděla. Matka nikdy nebyla podrobena psychiatrickému vyšetření, jak by tomu u osoby, která by měla být nesvéprávná, mělo být. Zůstavitelka trpěla na zápal plic, kdy po infuzní léčbě se vždy dostala do dobré kondice v brzkém časovém horizontu. Změnu zdravotního stavu matky žalovaný zaznamenal koncem roku 2015, kdy se podle jeho názoru mírně zhoršil. V období jara 2016, po operaci podstoupené v důsledku pádu, byla matka veselá, uvědomovala si, co se stalo. Když za ní přišla dcera žalovaného, která žije střídavě v [Anonymizováno] s přítelem, hovořila s ním německy. Zůstavitelku nejčastěji navštěvovala dcera [jméno FO], dcera [jméno FO], když byla v Čechách, méně dcera [jméno FO], která studovala VŠ. Zůstavitelka byla srozuměna s tím, že žalovaný přenechá nejmladší dceři [Anonymizováno] byt, ve kterém sám bydlí a bude užívat byt Zůstavitelky. Zůstavitelka nikdy nehovořila s žalovaným o tom, že ji navštěvuje dcera žalobce. Zůstavitelka luštila křížovky, četla týdeníky a dívala se na TV. Jejím oblíbeným seriálem byl Komisař Rex, Pevnost Boyard. Byla schopna skládat Rubikovu kostku, a to v roce 2014, 2015. Žalovaný dále uvedl, že na jaře 2015 si vypůjčil vozík a vzal matku na chatu. Zůstavitelka užívala léky předepsané její obvodní lékařkou, kdy s ohledem na nedostatek železa užívala přípravek aktiferrin, sestra matce kupovala doplněk na povzbuzení imunity. Žalovaný žádné známky dezorientace či zmatenosti u matky nezpozoroval. Není pravdou, že by jej matka oslovovala Honzo, jak tvrdil žalobce. Je pravdou, že se v 16 letech starala o své 3 bratry, a to [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno],[Anonymizováno]avšak žalovanému vždy říkala jeho jménem – [Anonymizováno], po darovací smlouvě pane domácí. Žalovaný uvedl, že s ním matka hovořila o práci, o tom, co dělala, ráda si prohlížela fotky, rovnala prádlo, počítala peníze. Měla krabičku, kam od roku 2013 ušetřila více jak [částka]. Určitý obnos stál pobyt [jméno FO], asi [částka], dále byl z této částky uhrazen pohřeb, zbytek byl u sestry. Ohledně denního režimu zůstavitelky byl ke kalendářům veden i sešit, do kterého se dělaly zápisky, v jakém stavu se Zůstavitelka nacházela v situaci, kdy přišel jeden ze sourozenců, např. zda byla suchá, pokaděná, zda jedla sama. Některé zápisky z určitých dnů vykazují její naprostou soběstačnost. Žalovaný neví, proč nebyl sešit ke kalendářům připojen. Zůstavitelka měla ráda kávu, žalovaný jí kupoval zákusky, někdy si dala „štamprdli“ becherovky. Odcházel kolem 10 hodiny na nákup do práce, tedy do obchodu, kde i vařil a následně šel za matkou. Ráno docházel mezi 7:30 až 08:00 hodin, v poledne mezi 12:30 až 13:00 hodin. Žalovaný se někdy zastavil u matky i večer, když se vracel se synem z tréninku, tj. po osmé, někdy až k deváté hodině. Syn bydlí naproti přes ulici, ten šel domů. Žalovaný označil rok 2013 jako zlomový, jelikož Zůstavitelka počínaje tímto rokem vycházela ven pouze v doprovodu, neboť byt se nachází v suterénu a jsou tam schody. Měli obavy z jejího pádu. Ohledně doprovodu Zůstavitelky k lékaři žalovaný uvedl, že v roce 2013 byla přítomna návštěvě praktické lékařky i sestra. Mezi lety 2013-2015 viděla Zůstavitelku de facto asi 4x, když v ordinaci asi 1 až 2x, následně přijela na domácí ošetření za ní domů. Zdravotní sestra chodila odebírat Zůstavitelce krev. K ošetření mimo praktickou lékařku, v nemocnici, došlo tehdy, když byla volána záchranka a Zůstavitelka byla odvezena do nemocnice. Zdravotní dokumentaci Zůstavitelky nikdy nepotřeboval, až v souvislosti s tímto soudním řízením si nechal u praktické lékařky vyhotovit kopii zdravotnické dokumentace. Přes [jméno FO] získal žalovaný umístění matky v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalovaný uvedl, že po úmrtí matky, když se se sestrou bavili ohledně vypořádání, sestra uvedla, že by bylo nejlepší byt prodat (výslechem žalovaného).

28. Svědkyně [jméno FO], dcera žalobce, ohledně rodinných vazeb uvedla, že žalobce je v kontaktu se svou sestrou. Svědkyně uvedla, že babička na sklonku svého života nebyla soběstačná, postupně přestala jezdit na chatu u [Anonymizováno], kam jezdila asi do roku 2013, kde trávila čas od dubna do října. Chata je v [Anonymizováno] u [Anonymizováno], v současné době jí vlastní svědkyně, předtím jí vlastnil od 90. let její otec, a to z částečného dědictví po dědečkovi a polovinu mu darovala babička, jeho matka, zbylou část koupil od žalovaného. Do bytu ve [Anonymizováno] docházela na návštěvu cca jedenkrát týdně či jednou za 14 dní ve většině případů se svým otcem. Byt se nachází v přízemí bytového domu, je situován vedle sklepa, musí se sejít dolů po schodech. Jedná se o dva pokoje, malou kuchyňku, předsíňku, koupelnu s toaletou, okna jsou situována na dvorek. Svědkyně za babičkou docházela, když měla čas, společně slavili vánoce, narozeniny, avšak ke konci života babičky slavila každá z rodin samostatně. Od roku 2013, kdy se její zdravotní stav změnil, docházel k ní žalobce za účelem péče vždy večer plus o víkendech. Sourozenci se v poskytování péče střídali, a byli schopni se dohodnout na službách. Žalobce toto bral jako samozřejmost, připravoval večeři, vařil doma, u babičky jídlo ohříval, staral se též o údržbu bytu. Babička ráda četla, luštila křížovky, dívala se na seriály, měla ráda kávu, ráda si prohlížela fotky pravnoučat. Svědkyně uvedla, že v situaci, kdy babička jezdila na chatu, vyjádřila v běžném hovoru se svědkyní své přání, aby žalovaný neměl zásadní podíl na jejím majetku. Jednalo se asi o období roku 2010 Svědkyně babičce doporučila notáře, neboť se cítila ve věci býti zaujatou. Věc však následně řešena nebyla, „usnula“. Svědkyně dodala, že má za to, že se babička zlobila na žalovaného, protože o ní nemá dostatečný zájem, nevěnuje se jí, takto se babička měla vyjádřit. Svědkyni překvapilo, že se sourozenci byli s to dohodnout na zajištění každodenní péče. Babička se neorientovala v čase, prostoru, v lidech. Občas pronášela tvrzení, že někdo přišel a svědkyně ani žalobce nebyli s to rozpoznat, o kom babička mluví. V nějakém rozhovoru babička zmínila, že tam bude někdo bydlet, což svědkyni zaujalo, zpozorněla a podívala se proto do katastru nemovitostí, kde zjistila, že jako majitel bytu figuruje žalovaný. S ohledem na znalosti svědkyně ohledně babiččiny vůle si svědkyně řekla, že toto babička určitě nechtěla. Svědkyni bylo divné, že by babička takto radikálně změnila názor, oproti tomu, co sdělila svědkyni několik let nazpátek. Následně si vytáhla z katastru nemovitostí nabývací titul, darovací smlouvu a zjistila, že pro babičku nebylo ani zřízeno věcné břemeno k užívání bytu. V darovací smlouvě týkající se chaty u Berouna, si babička vymínila zřízení věcného břemene doživotního užívání. Svědkyně informovala žalobce a tetu, že si myslí, že se stalo něco, co by babička opravdu nechtěla. Jednalo se o období přelomu roku 2015 - 2016. Trvalo do února, počátek roku 2016, než se všichni domluvili na návštěvě u babičky, které se zeptali, zda si je vědoma úkonu, zda to udělala a zda to chtěla. Hovor byl náročný, bylo velice těžké vše babičce vysvětlit. Z hovoru vyplynulo, že babička nerozuměla, co se stalo, uváděla, že je byt přece její. Svědkyně doporučila advokáta a následně byla podána žaloba a byla vedena komunikace přes právní zástupce. Svědkyně nebyla přítomna žádnému lékařskému úkonu či zákroku ve vztahu k babičce. Babička byla ve svém prostředí, což bylo dle svědkyně pro ni to nejlepší. Při hospitalizacích babičku navštěvovala, na [Anonymizováno] [jméno FO] či [Anonymizováno] [Anonymizováno] a přitom byla svědkem běžné pečovatelské péče. Svědkyně uvedla, že babička tvrdila, že v minulosti došlo ze strany žalovaného k jednání, v jehož důsledku byla babička trestně stíhána, mělo jít o majetkový delikt, cca 40 let nazpět, kdy spolu pracovali na jednom pracovišti. Svědkyně neví, co se ve skutečnosti stalo. Svědkyně uvedla, že babičku neviděla skládat Rubikovu kostku. V situaci po roce 2013, kdy byla babička již doma, seděla většinou na židličce nebo v posteli a povídaly si o všem možném a zároveň o ničem. Ohledně babiččiny orientace v čase, prostoru a lidech, svědkyně uvedla, že vznikaly úsměvné situace, kdy přišla s otcem na návštěvu a babička se ptala, kde je otec? Svědkyně jí musela říkat, že tady spolu s ní. Když byla na návštěvě s otcem a se svými dětmi, babička nevěděla, kam svědkyni zařadit. Svědkyně uvedla, že nebyl důvod řešit svéprávnost či nesvéprávnost babičky, o kterou bylo postaráno, byla v teple, měla co jíst, platilo se inkaso a nebylo proč situaci řešit. Svědkyně, která je advokátkou dále uvedla, že bez dobrozdání lékaře by měla velké pochybnosti a k ověření podpisu babičky by nepřistoupila. V situaci, kdy jí vysvětlovali, že existuje darovací smlouva, nebyla babička schopna se k tomu adekvátně vyjádřit, nevěděla, o co se jedná. V období mezi lety 2014 a 2016, svědkyně babičku navštěvovala 1x až 2x za 2 týdny, návštěva trvala asi tak hodinu. Někdy ji doprovázely děti, asi tak 1x měsíčně, většinou starší syn. K dotazu, z čeho svědkyně dovodila že v případě podpisu plné moci babičkou, že babička ohledně tohoto právního úkonu věděla, co činí, svědkyně uvedla, že skutečnost babičce podrobně vysvětlili. Dále uvedla, že babička měla i světlé chvilky a tato právě nastala v ten moment, když jí bylo vysvětleno, co se stalo, a babička uvedla, že byt je její a že toto chce napravit. (výslechem svědkyně [jméno FO]).

29. Svědek [jméno FO], zeť žalobce, manžel [jméno FO], uvedl, že babičku znal, vídali se často, a to buď na chatě, nebo u ní doma, byla hodná a vstřícná. Asi tak poslední tři roky nazpět se jí zhoršilo zdraví - špatně chodila, špatně viděla a měla problém rozpoznávat lidi. Babička se svědkovi nikdy nesvěřila ohledně toho, co by následně chtěla udělat se svým bytem. O babičku pečovala manželka, jeho tchán, teta [jméno FO], o nikom jiném svědek neví. Manželka svědkovi sdělila, že s předmětným bytem bylo nakládáno. Ohledně komunikace v posledním období svědek uvedl, že neodpovídala na otázky, na které se člověk ptal, komunikace vázla, byla těžká. Ještě v roce 2011 jezdila v rámci [Anonymizováno] za manželkou a svědkem na návštěvu metrem a autobusem. Dle svědka změna přišla v roce 2012, kdy již nemohla jezdit sama. Ohledně průběhu návštěv svědek uvedl, že se babičce přineslo jídlo, v případě potřeby jí byla poskytnuta hygiena, došlo k převlečení postele. Svědek se činností nezúčastňoval, byl spíše v pozici pozorovatele a měl na starost dohled nad dětmi (výslechem svědka [jméno FO]).

30. Z výslechu svědkyně, [jméno FO], soud zjistil, že svědkyně zná žalovaného, jedná se o dědečka dcery svědkyně. Svědkyně pracuje na pozici staniční sestry akutního příjmu Interní ambulance [podezřelý výraz] [adresa]. Svědkyně uvedla, že se se Zůstavitelkou stýkala o svátcích a na Vánoce, většinou v práci u žalovaného, v bistru na [Anonymizováno] ulici. Naposledy viděla Zůstavitelku o Velikonocích roku 2015, na chatě žalovaného v [Anonymizováno] u [adresa], kde byla i se svou dcerou, dále byly přítomny dcery pana [jméno FO] a jeho syn a vnuk. Se Zůstavitelkou hovořila, a na to, kolik jí bylo let, působila velice dobře, byla orientovaná, vzpomněla si, že dcera svědkyně se věnuje mažoretkám, dcery svědkyně se na toto vyptávala. Hovor měl hlavu a patu. [jméno FO] téma bytu svědkyně se Zůstavitelkou nehovořila. Svědkyně byla v bytě u Zůstavitelky, avšak již s delším časovým odstupem. Žalovaný se se svědkyní radil a konzultoval zdravotní situaci Zůstavitelky. Kdykoli šel žalovaný k lékařce, která mu předepsala léky pro Zůstavitelku, nebo v případě hospitalizace, volal svědkyni, konzultoval s ní předepsané léky a uvedené postupy zdravotníků, a svědkyně to následně konzultovala s lékaři „našimi“ tzn. z [adresa], zda je toto dle jejich názoru v pořádku. Tedy o zdravotním stavu byla informována. Svědkyně uvedla, že v rámci jejího zaměstnání, interní příjem, se provádí při příjmu test orientace, na orientaci co do místa, času a osoby. V případě, že je potřeba hospitalizace, kladou se různé dotazy, odpovědi se následně vyhodnocují. Pokud pacient není s to dát informovaný souhlas se svým umístěním, je zahajováno detenční řízení. S ohledem na pracovní zařazení a kliniku, kde se svědkyně nachází, toto jest častým jevem. Svědkyně doplnila, že má za to, že o Velikonocích 2015 Zůstavitelka orientována byla (výslechem svědkyně [jméno FO]).

31. Z výslechu svědkyně [jméno FO], dcery žalovaného, soud zjistil, že babička byla v dobré kondici s přihlédnutím k dosaženému věku. Svědkyně je zaměstnána jako letuška, když má volno, přijíždí do [Anonymizováno]. Pokud byla babička naživu, vždy se s ní setkala, a to i se sestrami, braly to jako příležitost pro setkání všech v situaci, kdy se svědkyně dostala na pár dnů domů do Čech. V letech 2007 - 2013 svědkyně žila v [Anonymizováno], její návštěvy nebyly tak časté. V červnu roku 2013 dala výpověď a do ledna 2014 byla v Čechách, kdy za babičkou pravidelně docházela. Od ledna 2014 žije v [Anonymizováno], její návštěvy jsou méně časté. Svědkyně si ohledně zdravotního stavu babičky nevšimla žádné výrazné změny. Přelom směřuje k roku 2012, kdy do této doby jezdila babička sama po [Anonymizováno], byla zcela soběstačná. Od roku 2012 se postupně snižovala její mobilita, zejména po fyzické stránce. Následná péče o babičku rodinné příslušníky stmelila, chtěli a museli se starat. Svědkyně, když měla 6 měsíční volno, chodila na snídaně k babičce, pomáhala svému otci, nakoupila snídani, dopoledne trávila s babičkou. Následně otec přinesl oběd. Svědkyně dělala babičce manikúru i pedikúru. Svědkyně ví o domluvě mezi otcem, jeho bratrem a sestrou, kdo, kdy zajistí péči v průběhu dne. Svědkyně uvedla, že když přišla ráno na onu snídani, mnohdy babička ještě spala, ráda zůstávala v posteli do 9:00 hodin. Svědkyně mnohokrát měla při sobě psy, které si vzala na vyvenčení. Psi babičku probudili, ta šla na toaletu, učesala se, byla ráda upravená. U babičky si dávala svědkyně sraz i se svojí sestrou, případně sestrami, byla to příležitost se všichni dohromady vidět. Babička svědkyni poznávala, věděla, kdo je, a to i v situaci, kdy návštěvy nebyly tak časté a byly delší rozestupy, a to i na sklonku jejího života. Babička se vyptávala svědkyně na události, vždy se ptala na kamaráda svědkyně [Anonymizováno], kamaráda svědkyně z [Anonymizováno]. Zajímala se, kde je a pro koho létá. Vedly normální hovory, svědkyně vyprávěla o [Anonymizováno], o nové práci. Co se týče roku 2015, svědkyně ví, že přes noc měla babička plenu, někdy svědkyně přišla a našla plenu v koupelně, kdy si babička sama vzala suchou, sama si jí vyměnila. U babičky kromě své rodiny svědkyně potkala párkrát tetu a strýce. Svědkyně ví, že babičku mrzelo, že strýc předělal v roce 2015 její pokoj na chatě na pokoj [právnická osoba]. Svědkyně ví o tom, že existuje darovací smlouva, u jejího podpisu nebyla. Babička v žertu hovořila o otci svědkyně jako o panu domácím. V situaci, kdy si v roce 2016 babička zlomila nohu, navštívila jí svědkyně v nemocnici, když přijela se svým přítelem z [Anonymizováno], aby jej představila rodině. Babička s ním navázala hovor v němčině, což svědkyni překvapilo. Svědkyně se nikdy u babičky nepotkala se sestřenicí, dcerou žalobce. Dle názoru svědkyně babička chtěla darovat byt otci - to vyplynulo z okolností. Svědkyně se nerada s kýmkoli baví o finančních věcech, poukázala, že vše začalo chatou. Svědkyně nabyla dojem, že v situaci, kdy otec svědkyně se o babičku staral nejvíc, a toto si myslí i svědkyně, to přišlo babičce jako správné. K aktivitám babičky v letech 2015 – 2016 svědkyně uvedla luštění křížovek, luštily spolu za pomocí slovníku či chytrého telefonu, na podzim 2015. Ví od starší sestry, že s ní a s jejími dětmi hrála Rubikovu kostku. Svědkyně uvedla, že asi dvacet let nazpět, v období kolem sňatku otce svědkyně s jeho třetí ženou, se její otec s babičkou, nestýkal. Babička si nikdy nestěžovala, že o ní otec svědkyně nejeví zájem. K babiččině bytu měla svědkyně v roce 2015 klíč od svého otce. V tomto období se babička pohybovala pomalu a opatrně. Dokázala se sama zvednout, dojít na WC, vykonat hygienu, následně se vrátila a mezitím svědkyně uvařila kávu a tuto spolu vypily. Když byla svědkyně přítomna, vždy si babička došla sama na WC, kde se vyprázdnila, utřela. (výslechem svědkyně [jméno FO]).

32. Svědek [jméno FO] zná žalovaného, žalobce nikoliv. Od žalovaného ví, že předmětem sporu je darovací smlouva. S žalovaným se zná z jeho práce, kdy jej navštěvoval v [Anonymizováno]. Svědek měl podnik vedle přes ulici, komunikovali spolu a vztah přešel v přátelství. Ohledně darovací smlouvy uvedl, že byl žalovaným přizván jakožto svědek k podpisu. Taková situace se svědkovi nestává často. Od žalovaného se dozvěděl, že jeho maminka se chystá žalovanému darovat byt, a proto se jej žalovaný zeptal, zda by byl ochoten přijít jakožto svědek. Souhlasil a dostavil se do předmětného bytu, asi dva roky nazpět, v létě. K domu přišel sám, žalovaným mu přišel otevřít. Šli dolů po schodech do bytu, kde byla Zůstavitelka, dále dcera pana [jméno FO] - [jméno FO] a advokát, jehož jméno svědek nezná. Zůstavitelka seděla v křesle naproti svědkovi, který seděl u stolu. Následovalo přečtení smlouvy Zůstavitelce, tato byla poučována, jestli rozumí, co se daným úkonem stane, tato jej odsouhlasila. Následovaly podpisy a poté jejich ověření v knize. Za tímto účelem dával svědek svůj občanský průkaz a následně odešel. Víc o předmětné věci neví. Zůstavitelka se svědkovi jevila jako starší paní, hovořila se svědkem, téma hovoru si již svědek nevybavil. S ohledem na skutečnost, že se svědek přestěhoval, prodal svůj podnik, již není v tak častém kontaktu s žalovaným. K tomu, zda Zůstavitelka projevila při podpisu darovací smlouvy ještě dalším způsobem svou vůli předmětný být žalovanému darovat, svědek uvedl, že žertem prohodila, že bude žalovanému říkat pane domácí. Svědek si při podpisu darovací smlouvy nevšiml zvláštního chování Zůstavitelky, při hovoru s ní nezvyšoval hlas (výslechem svědka [jméno FO]).

33. Z výslechu svědkyně [jméno FO], sestry účastníků, soud zjistil, že je vystudovanou psycholožkou. Svědkyně uvedla, že matka pracovala asi do svých 74 let, její zdravotní stav, kondička, byla dobrá, byla pohyblivá. Zlom nastal kolem roku 2012/2013, kdy se na jaře 2013 její zdravotní stav začal zhoršovat. Do té doby jezdila matka s žalobcem na chatu na [Anonymizováno], jejíž část žalobci darovala, kde trávila léto. V roce 2014 svědkyně naposledy brala matku na svoji chalupu. To již však bylo náročné, neboť v tomto čase byla již špatně pohyblivá. V roce 2014 ještě chodila s dopomocí. Svědkyně uvedla, že matka chodila tzv. o široké bázi, což dle svědkyně svědčí na poruchu v mozkové části. Matce se začal zhoršovat zrak a zejména sluch, což bylo obtížné, nešlo se již matce dovolat, neboť neslyšela telefon a následně si nebyla schopna dát mobilní telefon k uchu. Zůstavitelka se musela začít víc kontrolovat, přestávala býti soběstačnou, přestávala chodit, přidržovala se nábytku. Žalovaný zapůjčil chodítko, ale Zůstavitelka s ním nezvládla zacházet. Svědkyně uvedla, že v roce 2014 nastala situace, kdy Zůstavitelka nebyla schopna sama bez opory rovně sedět, svažovala se, kácela se na stranu. V tomto období začala spíše jíst vleže. Služby si sourozenci rozdělili tak, že žalobce obstarával pátky večer, víkendy. Druhý víkend v tomto rozsahu obstarávala svědkyně. Přes týden ráno a 2x až 3x v poledne obstarával služby žalovaný. Okolo poledne se ve službě střídal se svědkyní. Žalobce měl službu večer a o víkendech. Služby vyplynuly ze situace každého jednotlivého sourozence, tak jak mohl být k dispozici. Žalovaný měl malého syna, který měl o víkendech turnaje, proto se o víkendech nemohl účastnit. Sourozenci byli schopni se dohodnout. Svědkyně uvedla, že někdy, když přinesla oběd, čekala například až do třetí hodiny, než Zůstavitelka vůbec něco snědla a mnohdy nebyla dojedena snídaně, kterou připravil žalovaný. Matka měla ráda chléb s máslem, který jí žalovaný připravil na malé kousky, které pojídala s bílou kávou. Ke konci matka hodně spala a chtěla spát. K tomu, zda za těchto okolností bylo vhodné Zůstavitelku ponechávat v bytě bez dozoru v situacích třech návštěv přes den, zda toto bylo bezpečné a dostačující, svědkyně uvedla, že v situaci, kdy přinášela oběd, se zdržela v bytě mnohdy třeba do 16:30 hodin a v 19:00 hodin již přicházel žalobce. Má za to, že péče byla dostačující, vykryla potřeby, a nechtěli Zůstavitelku vytrhovat z domácího prostředí. Do roku 2014 si Zůstavitelku brávala svědkyně k sobě na víkendy. Zůstavitelka byla schopna se sama postavit do počátku roku 2014. Následně byla potřeba užívání plenkových kalhotek. Při návštěvách se svědkyně někdy v bytě při střídání potkávala s žalovaným, někdy s žalobcem, asi jednou potkala švagrovou, bývalou manželku žalovaného. Někdy za Zůstavitelkou místo žalovaného chodila jeho dcera [Anonymizováno], jeho dcera [Anonymizováno] žila v té době mimo ČR, jednou jí potkala v nemocnici s jejím přítelem. I v nemocnici se všichni střídali. V situaci, kdy byly Zůstavitelce nasazeny antibiotika, rychle se její stav zlepšil. Chtěla jít brzo domů, chtěla do své postele. Do roku 2013 trochu něco četla, svědkyně jí kupovala časopisy s lehčí tématikou. Následně však přestávala mít o toto zájem, přečetla si nadpis a dále o časopis zájem nejevila. Většinou ležela, nebyla schopna se přesunout ani z postele na křeslo. Do přelomu roku 2013/2014 byla schopná vstát sama, následně jen s dopomocí. Když svědkyně přišla na návštěvu, nejprve zkontrolovala, zda je Zůstavitelka suchá, případně vyměnila pleny, poté umyla nádobí po snídani, zkontrolovala, zda má čerstvé tekutiny, případně tyto připravila. Následně připravila oběd a pokusila se Zůstavitelku přimět, aby něco snědla. Svědkyně se od žalobce, za života matky, dozvěděla, že mu matka darovala chatu a má za to, že žalovaný toto věděl. Zůstavitelka se tolik s žalovaným před tím nevídala, žalovaný se s žalobcem tzv. nemuseli. Jednalo se o nějaký problém z minulosti, toto svědkyně, sestra obou zmíněných, nějak více neřešila. Snažila se stýkat s oběma bratry, ale více se stýkala se žalobcem. Měl více matku u sebe, a proto byli ve větším kontaktu. Žalovaný má také chalupu, kde Zůstavitelka několikrát byla, a to i se svědkyní. Zůstavitelka, jež nebyla moc nemocná, byla v péči [tituly před jménem] [jméno FO]. Moc léků nebrala, měla cévní potíže, léky na povzbuzení činnosti mozku a něco na štítnou žlázu. Pro recepty chodil žalovaný, protože bydlel nejblíž. Že byt měla Zůstavitelka darovat žalovanému, se svědkyně dozvěděla od žalobce na jaře buď roku 2015, nebo 2016. [adresa] to svědkyni překvapilo, matka se nikdy nezmiňovala, jakým způsobem by záležitosti ohledně bytu chtěla do budoucna řešit. Svědkyně uvedla, že si všechno spojila, že na podzim 2015 v situaci, kdy matka již hodně spala, probudila se, vyprávěla to, co se jí zdálo. Asi 2x svědkyni uvedla, že měla hrozný sen, že se po bytě procházejí páni v černém, hrozně se bála. Svědkyně si toto vyslechla, věděla však, že se Zůstavitelka pohybovat nemůže, nemohla tedy nikomu odemknout. Matkou zamykali, nikdo se tam tak nemohl dostat. Až v této souvislosti, kdy se dozvěděla o okolnostech darování, si toto svědkyně dává do spojitosti s darováním bytu. Zůstavitelka nikdy neřešila, co s bytem bude v budoucnu. Svědkyně uvedla, že nebyla přítomna při darování bytu, neví, co se odehrálo, žalovaný to nikomu neřekl. V létě 2015 byla Zůstavitelka v nemocnici se zápalem plic, po antibioticích zánět rychle ustupoval, Zůstavitelka již nechtěla být v nemocnici, začala říkat, že chce zemřít ve své posteli. Svědkyně dále uvedla, že ji Zůstavitelka vždy poznávala. [jméno FO] jaře 2016, si Zůstavitelka pochroumala nohu. Po pobytu v nemocnici FNKV jí chtěli propustit do domácího ošetřování, nohu však Zůstavitelka neměla v pořádku, alespoň měsíc chtěli, aby rehabilitovala, vyjednali pobyt [jméno FO], Zůstavitelce byly předepsány rehabilitace, avšak nespolupracovala a asi po měsíci jí propustili domů. Projednali pobyt v [Anonymizováno], kde byl dojednán nástup koncem května. Mezi umístněním v [jméno FO] a v [Anonymizováno] se o péči o Zůstavitelku střídali všichni. Svědkyně ví, že matka podávala žalobu, neboť nechápala dosah daru, nevěděla, o co se jedná. Říkala, že byt je její, že tam bydlí 40 let. Nikdy neřešili se sourozenci dohromady, jak matka sourozence podělí. Zůstavitelka měla vkladní knížku, na kterou nastřádala [částka]. V roce 2014 matka chtěla, aby byly na knížku připsány úroky, proto s žalovaným a matkou jeli do [právnická osoba], a tehdy matka přepsala vkladní knížku na svědkyni, což vyplynulo ze situace na místě samém, jednalo se o léto 2014. Dle svědkyně byl žalovaný vyplacen v souvislosti s darováním chalupy žalobci, detaily nezná, ale matka se jí zmínila, že žalovanému nějaké peníze dala, svědkyně se domnívá, že v řádu několika set tisíců korun. Jí se vypořádání netýkalo, neboť je nevlastní sestrou obou bratrů. Svědkyně dostala příspěvek na pořízení automobilu v řádu [částka]. Ohledně toho, jak probíhaly rozhovory se Zůstavitelkou v období 2013 až 2016, svědkyně uvedla, že zprvu se matka ráda dívala na televizi, sledovala pořad Pevnost Boyard, měla ráda Komisaře Rexe, měla ráda psa. Následně však nebyla schopna sledovat děj. V období 2014-2015 matku televize už nezajímala, což platí i o časopisech a křížovkách. Zlom nastal dle svědkyně v roce 2013 a progres v dalších letech. Poté, co byla svědkyni přečtena výpověď žalovaného učiněná při jednání soudu, kdy žalovaný uvedl, že v roce 2014/2015 byla Zůstavitelka schopna složit Rubikovu kostku, svědkyně uvedla, že se nedomnívá, že by se matka někdy skládání Rubikovy kostky věnovala, o jejím složení nelze hovořit. Ohledně luštění křížovek - zprvu Zůstavitelka luštila křížovky často, velmi ráda, následně i s ohledem na ztrátu schopnosti číst, její zájem o luštění ustával, neboť se jí nedařilo již křížovky úspěšně luštit a od tohoto koníčku také ustoupila. Ohledně hovoru v německém jazyce při setkání v nemocnici s neteří [Anonymizováno] a jejím přítelem, svědkyně uvedla, že je možné, že spolu mohli hovořit německým jazykem, avšak tomu nebyla přítomna, kdy za její přítomnosti neteř se svým přítelem hovořila v [Anonymizováno] jazyce. Svědkyně byla se Zůstavitelkou u 2x až 3x u paní doktorky [jméno FO], snažila se, aby matka šla na ušní oddělení, což však nechtěla, odmítala nosit naslouchátko. Svědkyně zabezpečovala praktickou stránku věci týkající se hospitalizace. Přímo u vyšetření svědkyně nebyla. Po vyšetření si svědkyni zavolali, aby jim sdělila základní údaje, avšak svědkyně nesdělovala žádné anamnézy, neovlivňovala, co mají lékaři do zápisu zapsat. Svědkyně nebyla přítomna rozhovoru, kdy by Zůstavitelka hovořila o žalovaném jako o panu domácím, stávalo se, že v situaci, kdy byl u matky žalovaný, sdělila že tu byl [Anonymizováno] (bratr Zůstavitelky, který zemřel před 20 až 30 lety). Svědkyně dále uvedla, že má za to, že se u Zůstavitelky vyskytla demence. Toto má projev co do motoriky a k tomuto svědkyně uvedla, že poslední rok, rok a půl se toto výrazně projevilo. Svědkyně navštěvovala Zůstavitelku průměrně 2x týdně v poledne a každých 14 dní pátek večer, sobota a neděle. Nebyl důvod iniciovat psychologické či psychiatrické vyšetření Zůstavitelky (výslechem svědkyně [jméno FO]).

34. Z výslechu svědkyně [jméno FO], dcery žalovaného, se podává, že zná předmět řízení od svého otce, neboť v rodině jsou problémy ohledně darovací smlouvy. Žalobce zná svědkyně z dětství, kdy se rodiny vídaly častěji, nyní se nevídají. Babička byla od jara do podzimu na chatě u žalobce v [Anonymizováno]. O Zůstavitelku se společně všichni starali od roku 2013 nebo 2014, vyvstala potřeba péče. Babička bydlela v suterénním bytě, musela zdolat dvě patra po schodech, měli tak strach, aby nespadla. Sama si byla schopná ohřát jídlo, uvařit čaj, kávu, připravit si snídani. Když měl otec svědkyně službu, vzájemně si v rámci rodiny vypomáhali tak, že někdy šel za Zůstavitelkou otec, někdy svědkyně. Když byla přítomna v ČR sestra, šla sestra nebo šly společně. Když svědkyně odvedla dcery do školy, přicházela za babičkou, která až do doby úrazu nohy měla mnohdy již připravenou snídani. Hovořila se svědkyní o jejích dětech, o sestrách, kdy jedna ze sester cestuje, hovořily o jejích cestách, také o práci svědkyně. Babička luštila křížovky, dívala se na televizi. Svědkyně mnohdy brala s sebou děti, neboť to bylo jisté oživení návštěv a babička měla hned lepší náladu. Babička jednoho dne přišla s tím, že chce, aby sourozenci byli spravedlivě poděleni. Projevila přání, aby byt dostal otec svědkyně, tj. žalovaný, za to, jak se o babičku stará. Babička tetě dala peníze na opravu auta. Babička přímo svědkyni sdělila, že když přijde žalobce, tak spíše dělá, že spí, aby rychleji odešel. Toto se událo v situaci, kdy si prohlížely fotky, svědkyně neví, jak se na otázku bytu dostaly. Jednalo se o jaro 2015. Babička byla v tomto období smutná, neboť žalobce předělal na chatě její pokojík, což jí velmi mrzelo. Uváděla, že kdyby věděla, že to žalobce udělá, tak by mu chatu nikdy nedala. Vůli darovat byt otci svědkyně, sdělila babička několikrát i před žalovaným. Chtěla, aby respektovali její přání, dokud je živa. Zůstavitelka vyjádřila přání, že chce situaci řešit tímto způsobem. Darovací smlouva byla podepsána u Zůstavitelky doma za přítomnosti svědkyně, což bylo přání zůstavitelky, dále byla přítomna sama Zůstavitelka, žalovaný, právník, svědek [jméno FO], kamarád otce, který si jeho přítomnost přál. Babička seděla v křesle, kam si sama přešla z postele, byly jí předčítány části smlouvy, zjišťovalo se, zda rozumí, co podepisuje. Vše odsouhlasila, ověřily se podpisy, byla schopna se sama podepsat. Listiny podepisovala na konferenčním stolku v blízkosti křesla, následně pánové odešli a babička si dělala srandu, že otec svědkyně je pan domácí, že už sama nemusí uklízet. Toto byl následně takový její šprým. Nic se nezměnilo, péče o Zůstavitelku probíhala dále dle rozpisu. Asi na počátku roku 2016 při návštěvě Zůstavitelka plakala, že byl u ní strýc se sestřenicí, že jí říkali, že z ní otec svědkyně chce udělat bezdomovce. Následně přišel otci svědkyně dopis od právníka strýce. Svědkyně neví, zda babička někomu řekla, že hodlá darovat otci byt. Svědkyně uvedla, že se babička nezmiňovala, že by za ní chodila nějaká sestřenice. K týdennímu plánovacímu kalendáři za rok 2015 a za rok 2016, svědkyně uvedla, že [jméno FO] znamená [Anonymizováno], jako [Anonymizováno]. [jméno FO] znamená [Anonymizováno] [jméno FO] a [Anonymizováno] jako [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO] řádku 3 údaje znamenají – snídaně, oběd, večeře. Podle toho, jaká zkratka je uvedena, tak ten člověk tam byl a obstarával potřeby Zůstavitelky. Svědkyně si s babičkou prohlížela fotografie, babička poznávala osoby, vyprávěly si. Rubikovu kostku našly při návštěvě děti svědkyně, přinesly jí babičce a ta jim ukázala, jak se kostka skládá, naučila je skládat jednu barvu. Ke zdravotnímu stavu babičky svědkyně uvedla, že trpěla na kašel, dávali jí kapky. Babička velice málo pila, v důsledku čehož byla zahleněná. Po infúzích při hospitalizacích se babička dostala zpět do kondice a byla propuštěna. Toto byly zdravotní problémy Zůstavitelky do úrazu nohy, který se stal o Velikonocích roku 2016. Babička neztratila smysl pro humor, ale co se zdravotního stavu týká, tento úraz nohy byl zásadním. Dle svědkyně si Zůstavitelka nikdy nestěžovala, že by otec svědkyně o ni neprojevoval zájem, nezamlouvala se jí situace, kdy si otec svědkyně bral svoji [Anonymizováno] manželku, a to v roce 2000. V období let 2013 a 2016 se svědkyně v bytě babičky vyskytovala jedenkrát týdně. Babička používala pomůcky, a to pleny, navlékací kalhotky, absorpční podložky, nosila brýle, při hovoru nebylo potřeba křičet. Svědkyně nosila uvařené jídlo, které následně ohřívala (výslechem svědkyně [jméno FO]).

35. Ze Znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se podává závěr: Posuzovaná zemřela ve věku 97 let. Jednalo se o polymorbidní pacientku, která se léčila s interními chorobami (arterální hypertenze, hypofunkce štítné žlázy, sideropenická anémie, opakované respirační infekty). Zejména pro záněty dýchacích cest byla pacientka opakovaně hospitalizována v nemocnici. Během jejích pobytů v nemocnici u ní byla hodnocena zhoršená orientace a kognitivní deficit, ale ani jednou nebyl k pacientce přivolán konziliární psychiatr. Ani její praktická lékařka jí nikdy neodeslala na psychiatrické vyšetření, v dokumentaci praktické lékařky není zmínka o demenci. V případě, že by u pacientky byly nalezeny známky demence, byla by jistě některým z ošetřujících lékařů odeslána na psychiatrické vyšetření. Posuzovaná v rozhodném období, tedy [datum], nejevila známky demence, byla tedy schopná posoudit smysl a následky darování předmětného bytu, byla schopná podepsat darovací smlouvu s vědomím následků tohoto jednání. Posuzovaná netrpěla duševní chorobou ke dni [datum], kdy měla podepsat darovací smlouvu, kterou darovala byt, ve kterém bydlela. Byla schopna posoudit smysl a následky darování předmětného bytu, byla schopna posoudit s ohledem na svůj zdravotní stav následky tohoto jednání, pochopit obsah předmětné darovací smlouvy a tuto podepsat. Stav psychomotorických schopností byl u posuzované přiměřený věku. U posuzované nebyla diagnostikována žádná duševní porucha, která by jí znemožnila posoudit a podepsat darovací smlouvu. Znalec jiné skutečnosti nenalezl. U osoby zemřelé znalec posuzoval zdravotní stav na základě dostupné zdravotnické dokumentace a informací ze spisu. Duševní choroby mají jasně definované příznaky, které odlišují starého duševně zdravého člověka od nemocného. Nelze určit časový interval pro zhodnocení svéprávnosti. Časový interval lze vztáhnout pouze k délce trvání příznaků a intenzitě eventuálního duševního onemocnění. Pro posouzení duševního stavu je rozhodující stanovisko specialisty – tedy psychiatra nebo neurologa ke stanovení případné demence. Dokumentace praktického lékaře bývá zdrojem informací pro znalce při hodnocení duševního stavu posuzovaného, jak žijícího, tak zemřelého. [právnická osoba] odesílá pacienta na vyšetření k odbornému lékaři, aby byla stanovena diagnóza duševního onemocnění. [právnická osoba] sám většinou nenavrhuje místně příslušnému soudu omezení svéprávnosti pacienta, tak obvykle činí příbuzní pacienta (přikládají zprávu odborného lékaře k návrhu), odborný lékař nebo event. např. sociální odbor městské části. [právnická osoba] může podat podnět k omezení svéprávnosti. V Praze tak obvykle činí [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa] během hospitalizace pacienta s duševním onemocněním, kde lze předpokládat, že pacient v rámci svého duševního onemocnění potřebuje ochranu vlastních zájmů. Posuzovaná přicházela k hospitalizaci dobrovolně a pomoc od zdravotníků očekávala. Nebylo tedy potřeba uvažovat o detenčním řízení. Znalec nevidí žádnou souvislost mezi testem orientace a event. zahájením detenčního řízení. (znaleckým posudkem ze dne [datum], vypracovaným znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]).

36. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], v rámci svého výslechu uvedla, že při vypracování znaleckého posudku vycházela ze zdravotnické dokumentace a z obsahu spisu, shromážděné podklady jsou dostačující. Znalkyně hodnotila obsah zdravotnické dokumentace, kdy nebyla diagnostikována žádná duševní porucha, která by u posuzované vylučovala, že by nebyla s to dokument podepsat. U posuzované by bylo možné uvažovat na 2 psychické poruchy, které by se v tomto věku mohly uvažovat, že by mohly způsobit, že by člověk tohoto věku nebyl s to podepsat dokument, a to 1) bludná porucha nebo 2) demence. Ohledně bludné poruchy není v dokumentaci ani výpovědích náznak, že by mohla touto duševní poruchou trpět. Pacient s touto poruchou je paranoidní vůči příbuzným, má za to, že by mu mohli ublížit, okrást, že jsou vysílány paprsky, někdo na ně působí přes stěnu. Znalkyně nenašla sebemenší zmínku, že by mohla uvažovat o této poruše. Ohledně demence uvedla, že pacientka nebyla ani jednou vyšetřena psychiatrem ani neurologem, a to ani ambulantně ani během hospitalizace, ani po operačním výkonu. Ze zpráv nevyplývá, že by došlo k stavu neklidu nebo deliriu, což by mohlo být známkou křehkosti mozku, avšak ničeho takového ve zdravotnické dokumentaci nenalezla.. Znalkyně by očekávala, že pokud dojde k hospitalizaci u dementní pacientky, která by zcela jistě reagovala na změnu prostředí, a to stavy neklidu, toto by bylo jistě zaneseno v lékařské dokumentaci, avšak v této žádné takovéto poznatky nejsou. Také záleží na tíži demence, kdy lehký stav demence nezbavuje člověka možnosti provést právní úkon. Toto se vyskytuje až od středního stupně demence, kdy pacient není schopen posoudit následky svého jednání. Ohledně hodnocení listin a zápisů ze soudních jednání znalkyně uvedla, že se seznámila jak s účastnickými výpověďmi, tak se svědeckými. Má za to, že tyto nelze považovat za zcela objektivní. Obvyklou situací je, že žalobce tvrdí, že osoba nebyla způsobilá k právnímu úkonu a navrhuje svědky k tomuto prokázání. Naopak strana žalovaná tvrdí, že způsobilá byla a svědci vypovídají v tomto kontextu. Dle znalkyně jsou proto fakta pouze v lékařských dokumentech, pro znalkyni není argumentace skutečností získaných od svědků stěžejní pro závěry znaleckého posudku, protože v tomto případě jsou výpovědi svědků rozporuplné. Z obsahu lékařských zpráv má za to, že u posuzované ženy byl její tělesný stav horší než stav duševní. Co do způsobu hodnocení zjištěných skutečností znalkyně uvedla, že vždy hledá v dokumentaci známky duševní choroby, která by mohla narušit schopnost vyhodnotit a podepsat dokument, který je v řízení napadán. Znalkyně v tomto případě hledala důkazy pro to, že byla posuzovaná osoba dementní a nebyla schopna posoudit následky svého jednání, tyto však v listinách nenašla. Znalkyně uvedla, že pracovala i v domově důchodců, provozuje ambulantní praxi, do vypracování znaleckého posudku vkládá své klinicky zkušenosti s osobami podobné kategorie. Znaleckou praxi vykonává od roku 2016, vypracovala 90 znaleckých posudků ve specializaci gerontopsychiatrie, žádné jiné psychiatrické posudky nezpracovává, má 3 atestace, 1. atestaci v roce 1999 - první stupeň psychiatrie, druhou atestaci v roce [Anonymizováno] – [Anonymizováno]. stupeň psychiatrie a třetí atestaci v roce [Anonymizováno] – specializace gerontopsychiatrie. Ohledně obecných průvodních jevů demence znalkyně uvedla, že předstupeň demence je mírná kognitivní porucha, může se projevovat v narušení běžných denních aktivit, kdy mírná kognitivní porucha má pouze poruchu paměti. Lehká demence je již v narušení běžných denních aktivit, například vyřizování složenek, příspěvků na péči, náhled na potíže se náhle vytrácí, je obsažena i porucha paměti. Následuje středně těžká demence, kdy osoby trpící touto poruchou již potřebují pomoc, dohled další osoby. U středního stupně porucha pohybu není v žádném případě znak demence, nemá nic společného s demencí. Ke konkrétním okolnostem posledních let života posuzované, znalkyně uvedla, že posuzovaná měla 3 děti, poslední tři roky před smrtí vyžadovala pomocnou asistenci od blízkých osob, dle rozpisu služeb v kalendáři. Osobu posuzované charakterizuje jakožto křehký geront. S ohledem na tělesný stav, kdy u posuzované byl zhoršující se pohyb, vyžadovala pomoc od osob. Prakticky se jednalo o ležícího pacienta, neměla dekubity, péče o ležící pacientku řádná, nosila pleny. Posuzovaná pacientka byla křehký geront, u něhož fungovala ošetřovatelská péče, která nemá s demencí nic společného. K tomu, jak znalkyně vysvětluje, že v lékařských zprávách je zachycen pojem demence, znalkyně uvedla, že tuto skutečnost v listinách nenašla. K propouštěcí zprávě LDN ze dne [datum] znalkyně uvedla, že se jedná o zprávu rok po podpisu darovací smlouvy. Ke zprávě [Anonymizováno] ze dne [datum] znalkyně uvedla, že pacientka byla přijata v těžkém tělesném stavu. Ke zprávě [Anonymizováno] ze dne [datum] znalkyně uvedla, že se jedná o dobu roku po podpisu darovací smlouvy. K tomu, co znamená částečně orientovaná ve vztahu k demenci, znalkyně uvedla, že tento stav může být při lehké i mírné demenci, avšak k diagnostice demence potřebuje další závažné skutečnosti, tyto z lékařských zpráv nevyplývají. Ke zprávě z FNKV z [datum] znalkyně uvedla, že není známka o demenci, což by vedlo k domněnce, že by bylo potřeba se stavem posuzované pacientky něčeho více dělat. Z lékařské zprávy nevyplývá, že by nemocnice něčeho více k pacientce po psychiatrické stránce činila. Kdyby stav pacientky byl alarmující, jistě by jí zaslali na specializované vyšetření, tomu tak se nestalo. [jméno FO] otázku, zda všichni pacienti, kteří trpí demencí, umírají diagnostikováni, znalkyně uvedla, že zcela určitě ne. Uvedla ale, že když jde člověk na operaci, středně těžký typ demence, lékaři se znalkyně v případě, že se jedná o její pacienty, dotazují, zda je pacient schopen operace, jaké riziko pro pacienta z operace vyplývá. Ohledně hodnocení svědeckých výpovědí znalkyní, zda znalkyně v případě, že by se odklonila od hodnocení, zda svědkové vypovídají ve prospěch žalobce či žalovaného, byly by její závěry jiné, znalkyně předně uvedla, že ve znaleckém posudku ani jinak neoperuje s pojmy důvěryhodný či nedůvěryhodný svědek a uzavřela, že výpovědi obsažené ve spise si protiřečí, jsou rozporuplné. Znalkyně hodnotila pouze závěry lékařských zpráv, ničeho by na závěrech neměnila. Znalkyně zná jméno [tituly před jménem] [jméno FO], jedná se o primáře [Anonymizováno] nemocnice, který vystupuje i v pozici znalce, osobně jej nezná. K tomu, jakým způsobem by znalkyně popsala rozdíl mezi běžným psychiatrem a gerontopsychiatrem, znalkyně uvedla, že gerontopsychiatr je vyšším stupněm vzdělání, má hlubší znalost předmětné problematiky. Jedná se o specializaci v oboru, avšak běžný psychiatr by také měl být s to diagnostikovat demenci. Po předložení znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně sdělila, že jí není zřejmé, z jakých údajů [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k opačnému závěru než ona, neboť znalkyně hledala pro svůj závěr vždy podklad ve zdravotnické dokumentaci a tento v ní nenašla, aby uzavřela, že paní nebyla s to darovací smlouvu podepsat. Znalkyni nebylo zřejmé, proč a jaké důvody [tituly před jménem] [jméno FO] k těmto svým závěrům v totožné zdravotní dokumentaci našel, neb vychází ze stejných zdrojů a závěr je jiný (výslechem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]).

37. Z Dodatku ke znaleckému posudku č. [hodnota], vyhotoveného dne [datum] znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], se podává závěr: Posuzovaná se celoživotně léčila se záněty průdušek, které lze dát do souvislosti s tím, že byla kuřačka. Ve věku 71 let začala mít výraznější potíže s krční páteří a od 78 let věku potíže s točením hlavy, které se výrazně zhoršily v 85 letech. Do 78 let pracovala. Od 89 let posuzována pravidelně z důvodu točení hlavy užívala léky na prokrvení. Od 94 let věku lze již u ní nalézt známky stařecké vetchosti, křehkosti a nestability. V 95 letech přepsala vkladní knížku na svoji dceru, v 96 letech dne [datum] podepsala darovací smlouvu na byt pro svého syna. Krátce před tímto rozhodným obdobím byla hospitalizována v nemocnici pro respirační infekt, na příjmu zmíněn kognitivní deficit, při propouštění posuzovaná již popisována jako část spolupracující, aktivní v lůžku. V tomto období nelze prokazatelně hovořit o tom, že posuzovaná byla dementní. V prosinci 2015 byla posuzovaná hospitalizována pro dušnost, zde již kognitivní deficit, tedy demence, popisována po celou dobu hospitalizace. Dalším období až do smrti posuzované v červnu 2016 - celkový stav se nadále zhoršoval, došlo ke zlomenině krčku kosti stehenní. Posuzovaná nikdy sama nevyhledala psychiatrickou péči. Její příbuzní, přestože byli v úzkém kontaktu s praktickou lékařkou, nikdy o psychiatrické vyšetření nepožádali. Během četných hospitalizací, které pacientka absolvovala, nikdy nebyla vyšetřena psychiatrem pro stav neklidu, nespolupráce, výskytu deliriu atd., co by se dalo očekávat u pacienta se závažnější demencí. Jednání posuzované v rozhodném období jeví znaky logického rozdělení majetku mezi 3 děti a tím zachovaného úsudku. [Anonymizováno], nyní žalující, dostal v minulosti chatu posuzované, dcera dostala vkladní knížku a druhý [Anonymizováno], nyní žalovaný, dostal byt posuzované. U posuzované v rozhodném období nelze s jistotou prokázat demenci. Lze uvažovat o tom, že se u ní v rozhodném období mohlo jednat o lehký kognitivní deficit nebo jinak řečeno, lehkou demenci, což ji ale nezbavuje způsobilosti k právním úkonům, posuzovaná tedy byla schopna porozumět obsahu darovací smlouvy a s vědomím důsledků ji i podepsat (dodatkem ke znaleckému posudku č. [hodnota], vyhotoveným dne [datum] znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]).

38. Ze Znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], předloženého žalobcem, soud zjistil závěr znalce, že posuzovaná v předmětné době, a to dne [datum], kdy podepsala darovací smlouvu, trpěla závažnou duševní poruchou, a to demencí středního stupně vzniklé na základě organického psychosyndromu vaskulární a senilní etiologie, kdy zde došlo v rámci této choroby k závažné deterioraci intelektu, kognitivních funkcí a paměti. K předmětnému dni [datum] byly intelekt, kognitivní funkce, paměť, psychomotorické schopnosti, emocionální funkce a volní schopnosti posuzované závažným podstatným způsobem sníženy. Posuzovaná trpěla v období předcházejícím [datum] vaskulární a senilní demencí s kognitivním a motorickým deficitem. Vlivem výše uvedená demence byla schopnost posuzované posoudit následky svého jednání podstatným způsobem snížena. Posuzovaná nebyla schopna vzhledem ke své demenci kvalifikovaně posoudit důsledky podpisu darovací smlouvy v době předcházející a ke dni [datum] a nebyla schopna posoudit důsledky vyplývající z takového jednání, posuzovaná byla také vzhledem ke svému organickému postižení centrální nervové soustavy zvýšeně manipulovatelná a ovlivnitelná ze strany osob, kterým důvěřovala. Ovládací a rozpoznávací schopnosti posuzované v době předcházející a ke dni [datum] byly podstatným způsobem sníženy (znaleckým posudkem ze dne [datum], vypracovaným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]).

39. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že znalec v tomto konkrétním případě vycházel ze zdravotnické dokumentace předložené žalobcem a záznamů z jednání před zdejším soudem, dostal zformulované otázky. Znalec uvedl, že na prvém místě je jeho profesionalita a odborná zkušenost, pak vychází z jednotlivých lékařských zpráv. V těchto zprávách porovnává příznaky a konfrontuje je se svoji klinickou zkušeností. K tomu, jaké konkrétní údaje, které jsou obsahem lékařských zpráv, byly pro znalce určující co do závěru, že paní [jméno FO] k [datum] trpěla dušení poruchou, znalec uvedl zprávy chronologicky, vysvětlil, že pro vlastní demenci jsou určujícím změny jednak v kortikální části mozku a co do pohybové demence subkortikální části mozku. Subkortikální postižení mozku se týká pohybové složky, kortikální psychické složky. Co se týká těchto změn na mozku, tyto jsou znatelné z učiněné magnetické rezonance či vyšetření CT, avšak v tomto případě nejsou výsledky těchto vyšetření známy. Znalec měl k dispozici celou lékařskou dokumentaci od praktičky [tituly před jménem] [jméno FO], která mu byla předložena žalobcem, na jednotlivé návštěvy zachycené v této dokumentaci, v posudku odkazuje. Závěry z návštěvy [datum] jsou zachyceny na čl. 6 znaleckého posudku v dolním odstavci a následuje návštěva z [datum] na čl. 7 znaleckého posudku, kdy je správně z výrazněna část: Snaží se číst časopis, ale neví, co čte, nají se obtížně lžící. Připravený pokrm ale často nedonese. Ven nelze, jen po chvilkách po bytě. V kontextu všech údajů dle znalce toto svědčí, že u posuzované jsou postiženy jak kortikální, tak subkortikální části mozku. Ohledně zprávy praktické lékařky znalec uvedl, že na duševní poruchu svědčí záznam o obtížné komunikaci pro sníženou schopnost slyšet, až hluchotu. Dále poznámka, že se snaží číst časopis, ale následně není s to vysvětlit, co je obsahem. Dále, že se obtížně nají. Znalec poukázal na další text, že připravený pokrm často nedonese, toto svědčí o postižené psychomotorice. K tomu, co by mělo uhodit do očí, aby bylo jasné, že z toho vyplývá duševní porucha posuzované, znalec uvedl, že poznámka na sešlost, vyhublost, ztrátu energie, neustálé ležení v posteli, nekoordinovanost pohybů, poznámka, že když čte, neví co, není s to vysvětlit obsah, časté pospávání, sama se nepostaví, neposadí, záškuby. K tomu, co jsou to záškuby, znalec uvedl, že se jedná o tik, kdy toto svědčí o narušení psychomotoriky. Dále poukázal na poznámku, že se rodina stará, pečuje a posuzovaná je vyhublá, bez zájmů. K tomu, zda znalec u jiných starých lidí reflektuje často ubývání chutě k jídlu, uvedl, že toto bývá, avšak ne vždy často, ne tedy vždy. K závěru o duševní poruše znalce vedl celistvý pohled na zdravotnickou dokumentaci v kontextu s výpověďmi svědků v řízení slyšených. K tomu, co svědčí pro závěr o duševní poruše posuzované ze zprávy I. interní kliniky, centrální příjem ze dne [datum], znalec poukázal na záznam, dle rodiny pacientka dlouhodobě zmatená. Od pacientky nelze více pro zmatenost. Poté, co je konstatováno, že pacientce bylo v tu dobu 96 let, znalec poukázal, že je záznam při vědomí, dezorientována. Poukázal na důležitost záznamu o teplotě 36,6 °C, což je normální teplotou, tedy zmatenost nelze připsat vysoké teplotě. K tomu, zda by bylo možno tuto zmatenost přičítat situaci, kdy je pacientka převážena do neznámého prostředí se zdravotním problémem, znalec uvedl, že normálně na centrální příjem jsou přiváženi pacienti ve špatném zdravotním stavu, kdy záznam o zmatenosti je již vyplněn rychlou záchrannou službou buďto při ošetření na místě samém nebo v průběhu převozu. Většinou tyto osoby mají záznam o zmatenosti. Posuzovaná byla přivážena pro respirační infekt, kdy ve všech souvislostech tento infekt mohl vyvolat tento zmatečný stav, byl spouštěcím momentem. Mohla k tomu přispět i dehydratace. Dle praxe znalce po podání infuzního roztoku se pacienti s tímto stavem dají někdy, velmi záhy do orientovaného stavu. Ohledně zprávy II. interní kliniky z hospitalizace od [datum] do [datum] znalec uvedl, že poukazuje na uvedené: více pro kognitivní deficit nelze, dle starší dokumentace pacientka dlouhodobě zmatená. Ohledně poznámky o kognitivním deficitu, znalec uvedl, že toto značí o změnách v oblasti psychiky. Když znalec přijímá na příjmu pacienty, dotazuje se jich na anamnestické údaje. V případě, když je udají, má za to pozitivní situaci, že jejich stav je dobrý. Dále poukázal na propouštěcí zprávu, kde je uvedeno, že pacientka je dlouhodobě zmatená, málo jedla, dezorientovaná, při vědomí, spavá. Dále poukázal v závěru zprávy na lék Enelbin, že byl paní medikován. Jedná se o lék, který zlepšuje prokrvení mozku, zlepšuje přechod živin do mozku. Dále poukázal na lék Anopyrin, který je důležitý při arteroskleróze. O léku Enelbin je zmínka i ve zprávě praktické lékařky, kterou měl znalec k dispozici. Pokud jde o záznam z I. interny z [datum], z hospitalizace od [datum] do [datum] znalec poukázal na dynamiku progresu vývoje organického psychosyndromu, kdy toto ze své praxe ví a má tuto zkušenost, že má progres v čase a je nutno sledovat pacienty v průběhu let, tato onemocnění se vytváří v průběhu celé řady let. S ohledem na tuto skutečnost znalec sleduje zdravotní stav před i po rozhodném období s ohledem na to, že darovací smlouva byla uzavřena [datum]. Má ve zvyku zkoumat celkový klinický obraz, většinou po delší dobu. Dále znalec poukázal na zmínku v nálezu o sideropenické anémii, kdy toto svědčí k omezenému okysličování mozku. Znalec uvedl, že posuzovaná byla ve stejném roce 1x vyšetřena a 2x hospitalizována, byla vždy zaléčena a následně propuštěna do domácího ošetřování. Znalec vyzdvihl, že rodina se o posuzovanou vzorně a dlouhodobě starala. Znalec poukázal na poznámky, že subjektivně nemůže popsat svůj zdravotní stav, nekomunikuje, vyšetření se brání. K tomuto znalec doplnil, že v předchozích zprávách není toto zmíněno, tam bylo uvedeno, že spolupracovala, nebyla negativistická, tento posun svědčí dle znalce pro duševní poruchu. Při propouštění je uvedeno, že leží, nekomunikuje, je nesoběstačnou. Z tohoto znalec dovozuje, že duševní porucha pokročila. Ohledně toho, kdy ve zprávě není zmínka o psychiatrickém konziliu, znalec uvedl, že toto jest velkým problémem, jedná se vždy o zcela individuální postoj jednotlivých lékařů. Má za to, že v tomto nemusí být dokumentace zcela úplná. Po nahlédnutí do propouštěcí zprávy ze dne [datum] znalec uvedl, že z této vyplývá, že toto nebylo provedeno. Ohledně zprávy Ortopedicko-traumatologické kliniky FNKV z [datum] znalec uvedl, že problémem u těchto oddělení, například chirurgické kliniky, je ne zcela úplně popsaný celkový psychický stav posuzovaných, kdy tito specialisté se soustředí na somatický stav a na trauma, které je předmětem jejich specializace. Co se týká této zprávy ve vztahu svědčící k duševní poruše, uvedl zmínku o částečné orientaci. Dle znalce duševní poruchu svědčí charakter zranění, pád posuzované, který svědčí o narušené psychomotorice. Znalec uvedl, že po ošetření a výkonu byla pacientka pravděpodobně po medikaci a hydrataci stabilizována. Co se týče zprávy Kliniky [jméno FO] ze dne [datum], znalec k této uvedl, že je lépe vedena, je vidět, že tuto psal internista. Poukázal na zmínku o kognitivním deficitu, kdy průběh rehabilitace, kdy byl nastaven rehabilitační program, který z důvodu pro nespolupráci pacientky pro kognitivní deficit byl splněn jen částečně, občas stavy zmatenosti a agresivity. Částečně orientována, snaží se spolupracovat, pospává, hydratace hraniční. Dále zmínka o reakci s latencí, kdy k dotazu soudu znalec vysvětlil, že je položena otázka a následuje reakce až po delším časovém úseku. Ohledně propouštěcí zprávy [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum] znalec poukázal na zmínku u nynějších onemocnění – na úraz si nepamatuje, datum kontroly nezná, ani neví, kdy má být kontrolována. Při příjmu je paní ležící, stoje neschopna. Udává poruchu paměti. Inkontinence moči i stolice, bolesti, na cílený dotaz celé tělo, vlastně jen o těle ví, nohy nebolí, ani kyčle. Je zde, protože je slabá a nezvládá chodit. Vybavuje si s obtížemi, katechtická (k vysvětlení slabá, vyhublá), hydratace hraniční. Během vyšetření neudrží pozornost, přestává spolupracovat, všímá si podnětů z místnosti. Znalec poukázal na zmínku z průběhu hospitalizace: pacientka se na lůžku velmi živě pohybovala, odstraňovala polohovací pomůcky, snažila se sedřít obvaz z nohy, křížila nárty přes sebe, vysvětlení nechápala. Podíl činnosti pacientky na vzniku defektu nártu. Dále znalec vysvětlil, že nebyla s to si nechat v souvislosti s typem ošetření nasadit brýle, aby bylo použito moderní hojení. Prognóza od počátku špatná. Kognitivní deficit středně těžký až těžký. Dále poukázal na poznámku v závěru AS univerzális, což znamená povšechná arteroskleróza, kdy se jedná o zhoršení neprůchodnosti cév, včetně mozku a čímž dochází k zhoršení výživy mozku. Znalec uzavřel, že k datu podpisu darovací smlouvy se u pacientky vyskytovala středně těžká demence vaskulární a stařecké etiologie, kdy se zmenšuje počet mozkových buněk a stoupá množství mezibuněčné hmoty, čímž se zhoršuje psychický stav postižených, kdy z materiálů je zřejmý progres choroby. Znalec například zmínil zprávu z [datum] o vyšetření posuzované, která uvádí, že je dezorientovaná, dlouhodobě zmatená, nelze odebrat identifikační údaje a anamnézu od pacientky pro zmatenost. Ohledně situace u posuzované ve vztahu k roku 2014, znalec uvedl, že zápisy ve zdravotnické dokumentaci [tituly před jménem] [jméno FO] jsou z roku 2013. Co se týká progresu, tak jak je následně zachycen za období roku 2015 a 2016. Pravděpodobně v roce 2014 její schopnost nakládat s penězi byla snížena již podstatně. Znalec uvedl, že organický psychosyndrom nevzniká ze dne na den. Co se týká roku 2015, je dostatek zdravotnické dokumentace, ze které se zjišťuje, že tedy již byla hybnost omezena, byla převážena pouze k ošetřování. Znalec poukázal na to, že rodina se o paní starala vzorově, bylo o ni velmi dobře postaráno. Pokud by tomu tak nebylo, jistě by přišly na řadu různá šetření sociálního charakteru a následná psychiatrická vyšetření. Ohledně tvrzení svědkyně paní [jméno FO], že v roce 2014 chtěla maminka, aby byly na knížku připsány úroky, zda bylo reálným, aby v roce 2014 posuzovaná pojala tento úmysl, znalec uvedl, že v této době již bylo její chápání v tomto směru omezeno. Znalec poukazuje na hledisko emocionality a ovlivnitelnosti u takto starých lidí, kteří udělají to, co se jim řekne, aby měli klid. Ohledně toho, zda znalec zná podmínky podpisu darovací smlouvy, tento uvedl, že z výpovědí učiněných u jednání, tedy z obsahu protokolů ve spise, ví, že při podpisu byla paní posuzovaná, notář, paní z příbuzenstva a znalec předpokládá, že žalovaný. Usuzuje, že pravděpodobně místo podpisu byl byt, ale toto si domýšlí s ohledem na okolnosti. Dále, že četli paní to, co je napsáno, a ptali se, zda rozumí. K tomu, co z hlediska odbornosti znalce znamená asymetrická sociální interakce, znalec uvedl, že se jedná spíše o otázku pro psychologa. Situace, kdy je přítomno více osob v plné síle s dominantnějším postavením a proti těmto osobám je člověk oslabený a čelí jejich přesile, a taková osoba se snaží udělat to, co chce přesila. Jakým způsobem mohla dle názoru znalce posuzovaná situaci při podpisu darovací smlouvy [datum] vnímat, znalec uvedl, že dle jeho názoru byl narušen stereotyp života v předmětném bytě, a to s ohledem na přítomnost dvou neznámých osob, kdy byly narušeny zvyklosti posuzované. Negativně působilo, že byla dělána nová věc, která nespadala do stereotypu, byl čten text, byla tázána, zda porozuměla, mohla být stresována. Jedná o odborný, šroubovitý, právnický formulovaný text, orientace pro posuzovanou byla velmi obtížná a náročná, poukázal na zvýšenou psychickou unavitelnost, kdy by posuzovaná nemusela udržet pozornost po celou dobu. Znalec se psychiatrii věnuje od poloviny osmdesátých let, kdy od roku 1990 nastoupil do [Anonymizováno], a to na pozici sekundárního lékaře, ze které se vypracoval až na pozici primáře. S gerontopsychiatrickými pacienty se setkává v rámci ambulance, lůžkové části, konziliární služby a pohotovosti. [jméno FO] gerontopsychiatrii nebyl nikdy specializován, avšak odvolává se na svoji praxi. S žalobcem se seznámil při zadání posudku. Znalecké posudky vypracovává od roku 1996, v současné době s ohledem na počátek číslování z roku 1996 je na číslu buďto 540 až 550. Znalec má dvě atestace čistá psychiatrie prvého a druhého stupně a nástavbová z oblasti psychoterapie. Dle názoru znalce zdravotní stav posuzované šel lineárně dle jeho klinické zkušenosti, jak to u takto postižených lidí chodí. Co se týká skutečností, že jedna část svědků uvádí, že paní trpěla duševní poruchou a druhá, že nikoliv, má znalec takovou zkušenost, že každá strana říká svůj pohled na věc. Snaží se zachytit názory obou dvou stran, tak jak je uvedeno, že tedy vycházel, jak je uvedeno v posudku, že zohlednil obě dvě tvrzení. Co se týká závěrů a promítnutí těchto zjištěních, dle znalce musí být závěr složen z komplexního pohledu, musí se poskládat do sebe jednotlivé střípky. Hodnotil obsahy svědeckých výpovědí. Dle názoru znalce závěry obsažené v lékařských zprávách spíše konvenují k závěrům a názoru žalobce. Poukázal na tvrzení ohledně skládání Rubikovy kostky, kdy ani osoba po psychické stránce komponována, nemusí během života nikdy Rubikovu kostku složit. Spíše než z údajů ze zdravotnické dokumentace, se spíše znalec kloní k závěru tvrzení žalobce. Má za to, že neobstojí tvrzení ohledně některých aktivit, které měla posuzovaná dělat ve vztahu k obsahu zdravotnické dokumentace a lékařských zpráv. Znalec uvedl, že s velkou pravděpodobností blížící se jistotě může uvést, že posuzovaná trpěla středně těžkou demencí v rozhodné době. Pro tento jeho závěr svědčí poznatky z lékařských zpráv. Skutečnost že posuzovaná nebyla praktikem poslána na psychiatrické vyšetření, si znalec vysvětluje tím, že ze své praxe ví, že praktici toho mají hodně. V nezahájení detenčního řízení v situaci, kdy z údajů o vstupním přijetí vyplývá dezorientovanost a neschopnost zadat základní údaje, znalec shledává pochybení. K tomu, jak si znalec vysvětluje situaci, kdy jsou předloženy znalcům skoro stejné listiny obsahující totožné informace a znalci dojdou k tak zcela rozdílnému závěru, znalec uvedl, že má za to, že v současné době znalci nejsou školeni a dostatečně připravováni k výkonu této profese a následně se vyjádřil k přípravě znalců z oboru psychiatrie. Ohledně oboru gerontopsychiatrie se znalec nevyjádřil, neboť tuto zkouší [tituly za jménem] Navrátil. Znalec zná [tituly před jménem] [jméno FO] podle jména, k jejím závěrům se nebude vyjadřovat. Poukázal na svůj závěr, který je výsledkem jeho znalecké činnosti a jeho znalecké praxe (výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO]).

40. Z posudkového spisu [Anonymizováno] vedeného na zůstavitelku paní [jméno FO] se podává, že spis obsahuje Žádost o sociální příspěvek na péči – Úřadu práce doručena [datum] – podepsáno paní [jméno FO] [datum], dále plnou moc od paní [jméno FO] pro [jméno FO] (Žádostí, plnou mocí), dále lékařské nálezy pro posouzení zdravotního stavu, a to od [tituly před jménem] [jméno FO], z [datum], kdy tento nález byl vydán pro stanovení stupně závislosti pro účely sociálních služeb, kdy je uvedena rodinná a sociální anamnéza, subjektivní potíže; soběstačnost a sebeobsluha; potřeba pomoci nebo dohledu: pacientka upoutána na lůžko, vše vzorně zajišťuje rodina, syn, který s ní bydlí a obstarává péči; potřeba pomoci: mytí, oblékání - zajišťuje syn, občas se nají sama připraveného pokrmu, často musí být krmena, rodina vzorně pečuje; psychický stav a duševní schopnosti: stařecká sešlost, kachexie, paměť: narušená, stařecká demence; intelekt: normální; řeč: obtížně se vyjadřuje, spíše jednoslovně. diagnostický souhrn, shrnutí funkčního postižení zdravotního stavu (Lékařským nálezem pro posouzení zdravotního stavu vydaným [tituly před jménem] [jméno FO] [datum]); Záznamem o jednání – Posouzení zdravotního stavu z [datum] – posouzení proběhlo v nepřítomnosti na základě dostačující dokumentace, žádost uplatněna [datum], postupná ztráta soběstačnosti, kachexie, výrazná anémie, nedoslýchavost – [tituly před jménem] [Anonymizováno], včetně Posudku o zdravotním stavu z [datum], datum aprobace posudku [datum] – [tituly před jménem] [Anonymizováno]; Žádost z [datum] o posouzení stupně závislosti pro paní [jméno FO], včetně popisu situace žadatele, schopnosti péče o svou osobu, rodinné vztahy; šetření provedla [jméno FO] [datum]. (Žádostí vč. Záznamu o šetření ze dne [datum] [jméno FO], sociální pracovnicí). Dále jsou založeny laboratorní výsledky, propouštěcí zprávy z [Anonymizováno] [podezřelý výraz] ze dne [datum], a ze dne [datum], zpráva [tituly před jménem] [Anonymizováno] z [datum] z [Anonymizováno]. Žádost o posouzení zdravotního stavu z [datum] Úřadem práce – PSSZ doručeno [datum], Žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ze [datum], Záznamem o ošetření z [datum] z [podezřelý výraz] [adresa]. Záznamem o jednání – Posouzení zdravotního stavu z [datum] – posouzení proběhlo v nepřítomnosti na základě dostačující dokumentace, žádost uplatněna [datum], postupná ztráta soběstačnosti, kachexie, výrazná anémie, nedoslýchavost, demence těžká – [tituly před jménem] [Anonymizováno], včetně Posudku o zdravotním stavu z [datum], datum aprobace posudku [datum], [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu vydaný opět [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum], kdy je uvedena rodinná anamnéza, nynější onemocnění (…demence, kachexie, několik let již upoutána na lůžko, vyžaduje 24 hod péči, inkontinence…), subjektivní potíže (pro pokroč. M. Alzheimeri nelze s pac adekvátně komunikovat, pac ležící, pohyb na lůžku pouze s pomocí, inkontinentní, zvýšená potřeba spánku…); psychický stav a duševní schopnosti: pokroč. M Alzheimeri vč. praktické hluchoty, Celkový interní nález: pac ležící kachektická, desorientovaná, vše s pomocí, imobilní...)( Lékařským nálezem pro posouzení zdravotního stavu vydaným [tituly před jménem] [jméno FO] [datum])(Posudkovým spisem na [jméno FO] PSSZ pro účely přiznání příspěvku na péči, stanovení stupně závislosti, průkaz OZP).

41. Z ústavního znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [podezřelý výraz], se podává závěr, že posuzovaná ke dni [datum], kdy měla podepsat darovací smlouvu, kterou darovala byt, netrpěla duševní poruchou. K tomu dni byla schopna posoudit smysl a následky darování předmětného bytu, byla schopna posoudit s ohledem na svůj zdravotní stav následky tohoto jednání, pochopit obsah předmětné darovací smlouvy a tuto podepsat. Stav psychomotorických schopností byl u posuzované přiměřený věku, nebyla diagnostikována žádná duševní porucha, která by jí znemožnila posoudit a podepsat darovací smlouvu. Ohledně správnosti závěru znaleckých posudků vypracovaných ve věci, a to jednak k posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] uvedl, že se domnívá, že není v jeho kompetenci hodnotit správnost závěrů vypracovaných posudků. Z hlediska obsahového souhlasí se závěry znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], které odpovídají údajům v dostupné zdravotnické dokumentaci a jsou i v souladu s posouzením v rámci žádosti o příspěvek na péči v roce 2013, které je uvedeno v předchozí části našeho posudku. Závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], že posuzovaná v inkriminovaném období trpěla vaskulární a senilní demencí s kognitivním a motorickým deficitem, nejsou doloženy žádným odborným zjištěním. Další jiné poznatky ústav nesdělil. V posudkové části revizního znaleckého posudku (str. 13) znalecký ústav uvedl, že vzhledem k úmrtí posuzované, je možné posudek vypracovat pouze na základě údajů v dostupné dokumentaci. Dle propouštěcí zprávy časově nejbližší k posuzovanému datu, byla hospitalizována na II. interní klinice [Anonymizováno] [Anonymizováno] od [datum] do [datum] pro celkové zhoršení stavu, dušnost a kašel, málo jedla a pila. Při příjmu je popsána dezorientace, spavost, respirační infekt…po léčbě postupné zlepšení, pacientka čilá, spolupracuje, aktivní na lůžku, schopna propuštění do domácí péče. Je zdůrazněno, že ani v diagnostickém souhrnu není uvedena žádná psychiatrická diagnóza, šlo o zhoršení psychických funkcí při zhoršení somatického stavu u polymorbidní pacientky. Dále bylo poukázáno na fakt, že v roce 2013 byl zdravotní stav posuzován v souvislosti s ˇ6ádostí o příspěvek na péči druhou osobou, bylo provedeno sociální šetření v domácím prostředí, kdy byla posuzovaná uznána osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III ( těžká závislost), kdy jako nezvládnuté jsou známky základní životní potřeby vyžadující zejména tělesné schopnosti, pacientka zvládala orientaci, komunikaci a osobní aktivity, psychické funkce nebyly významně postiženy. [jméno FO] základě těchto zjištění dospěl znalecký kolektiv k závěru, že ke zhoršení zdravotního stavu u posuzované došlo až v prosinci 2015, kdy je kognitivní deficit popisován po celou dobu hospitalizace. darovací smlouva byla podepsána dne [datum], z dostupné lékařské dokumentace ani z údajů ze spisu nelze prokazatelně doložit, že by v tomto období byla dementní. Posudek je datován [datum], a podepsán [tituly před jménem] [jméno FO] Boháčem, vedoucím katedry posudkového lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (revizním ústavním znaleckým posudkem č. 423/56/2020, vypracovaným znaleckým kolektivem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [podezřelý výraz]).

42. Zástupce znaleckého ústavu [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci výslechu stvrdil závěry písemně provedeného revizního znaleckého posudku, na kterých setrval. Co se týká posudkového spisu o uznání příspěvku na péči III. stupně, vycházeli v rámci revizního znaleckého zkoumání ze sociálního šetření provedeného sociální pracovnicí, což je v takovýchto otázkách povinným podkladem pro vydání posudku o příspěvku na péči. Dále vycházeli ze dvou lékařských zpráv, pracovali z uvedených údajů, zejména v situaci, kdy v října 2013 byla zůstavitelka schopna žádost podepsat. Dále z toho sociálního šetření, kdy je uvedeno, že byla orientovaná, komunikovala a dále z lékařských zpráv z roku 2015, kdy proběhlo vyšetření na interní klinice a interním příjmu v Královských [adresa], kdy po zaléčení, se psychický stav zlepšil, v červenci, kdy měl být náběh na zápal plic – po zaléčení je uvedeno, že paní byla čilá a spolupracuje. Co se týká v rámci uvedených lékařských zpráv, nebyl najit záznam, který by potvrzoval nebo vyvracel diagnózu demence. Pojem senilní demence, se kterým pracuje [tituly před jménem] [jméno FO], tento se běžně nevyskytuje, nepoužívá – buďto se užívá demence jakožto choroba, ovšem toto je nutno odlišit od stáří jako fyziologického stavu. Zůstavitelka byla polymorbidní pacientkou s řadou interních chorob, avšak žádný z ošetřujících lékařů nepodnikl ničeho v tom smyslu, že její stav by vyžadoval intervenci psychiatra nebo nějakou ústavní péči. K písemným dotazům žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že [tituly před jménem] Svobodová vystupovala jako posudková lékařka, zaměstnankyně České správy sociálního zabezpečení, která je jedinou organizací, která může vystavovat posudky. K dotazu na její aprobaci, neměla atestaci z posudkového lékařství, avšak posudkový lékař nestanovuje diagnózu, pouze přebírá závěry lékařů a činí z nich posudkové závěry, a to jak ve vztahu vystavování invalidity, pracovní neschopnosti či příspěvku na péči. Co se týká aprobující lékařky [tituly před jménem] Kulhánkové, ta má potřebnou atestaci z posudkového lékařství, nebývá tento aprobující lékař přítomen, avšak aprobuje na základě podkladových dokumentů. Posouzení bylo realizováno v řízení o vydání posudku o stupni závislosti. Základním podkladem jsou materiály, tedy zdravotní zprávy a nezbytné je sociální šetření, které provádí sociální pracovnice úřadu práce, žádný předpis nenařizuje, že by posuzovaný musel být přítomen. Co se týká posouzení, toto nemá vliv na stanovení diagnózy. Výsledek posouzení je odrazem doloženého zdravotního stavu a výsledku sociálního šetření. K dotazu soudu, zda závěry posudkového spisu jsou schopny otřást závěry revizního znaleckého posudku, znalec uvedl, že co se týká posudkového spisu, vycházeli ze sociálního šetření provedeného odbornicí, tedy sociální pracovnicí, kdy vychází ze zápisu u psychických funkcích, kde je uvedeno, že paní komunikovala krátkými větami, musí býti tedy bráno do úvahy, že špatně slyšela, je uvedeno, že ke konci byla unavená. Z tohoto je dle zástupce znaleckého kolektivu zřejmé, že pochopila otázky a reagovala krátkými větami. Co se týká únavy, toto v souladu se závěrem [tituly před jménem] [jméno FO], znalec zařazuje k fyziologickým projevům pokročilého věku. Dále byla orientována časem, věděla, kdy se narodila, nebyla schopna uvést adresu. Dále je poznámka, že občas nepozná příbuzné, když je unavená. Co se týká přiznání příspěvku III. stupně, znalec uvádí, že posudková lékařka ji uznala schopnou vykonávat tři základní životní potřeby – orientace, komunikace, osobní aktivity a pokud by tohoto nebyla schopna, byl by jí přiznán příspěvek ve IV. stupni, k čemuž však nedošlo. K dotazu soudu ohledně progrese zdravotního stavu zůstavitelky, z jakých skutečností a zpráv v rámci revizního znaleckého šetření je možno tedy uzavřít, že v době podpisu darovací smlouvy netrpěla duševní poruchou, znalec uvedl, že v situaci, kdy ze zprávy z července 2015 vyplývá, že není porucha psychických funkcí trvalá, tzv. kognitivní deficit, ale že psychika se zlepší v návaznosti na zlepšení fyzického stavu, kdy paní po zaléčení dosahovala - opět je ve zprávě popsáno, psychické zlepšení. Dále nebylo žádným způsobem u paní použito diagnostických kritérií, vypracování testů prokazujících demenci - toto nebylo nikým v rámci hospitalizací použito. Je pravdou, že stav byl kolísavý a ke zhoršení duševního stavu docházelo v souvislosti se zhoršením fyzického stavu. Trvalost zhoršení stavu lze zařadit až do prosince 2015, jak vyplývá ze zpráv o rehabilitacích a z ortopedie. Tedy lze uzavřít, že se v srpnu 2015 nejednalo o demenci, trvalou poruchu kognitivních funkcí, tj. o diagnózu demence. V situaci, kdy v létě roku 2014 měla dle svědeckých výpovědí zůstavitelka požadovat návštěvu banky za účelem připsání úroků na vkladní knížku, o čem by tato situace a jednání zůstavitelky svědčilo, znalec uvedl: Nejednalo by se o diagnózu demence, která je poruchou funkcí kognitivních, intelektových, paměťových a motivačních a dále poruchou funkcí exekutivních, tedy výkonových, kdy toto svědčí, že nebyla porucha v motivaci ani v intelektu, když si byla schopna uvědomit, že peníze spravují bankovní úřady. Toto tedy svědčí proti diagnóze demence. Ohledně vazby mezi stářím a chorobou demence je pravdou, že s věkem stoupá možnost onemocnění touto chorobou, ale lze ji mít i v mladém věku, avšak demence je choroba a stáří fyziologický stav. K závěrům vysloveným znalcem [jméno FO], znalec [jméno FO] odkázal na stranu 14 revizního posudku ve spojení se stranou 10 a 11. Co se týká jeho závěru o senilní demenci, opakuje, že tuto kategorii psychiatrie nezná, takovýto pojem senilní demence, neuznává. V situaci, kdy opakovaně byla hospitalizována na interních odděleních, nebylo žádným vyšetřením postižení mozku prokázáno. Co se týká možné ischemické demence, tato má rychlý nástup – v tomto konkrétním případě se o tento případ nejedná. Závěru o vaskulární demenci neodpovídá, nesvědčí, žádné odborné vyšetření, o jejichž provedení měli zprávy znalci k dispozici. Co se týká kognitivního deficitu, je pravdou, že demence je postižení mozku, kdy s pohybovým deficitem toto nesouvisí. Tedy motorický deficit nepatří do obrazu demence. Revizní znalecký ústav se neztotožňuje s diagnózou uvedenou [tituly před jménem] [jméno FO] - vaskulární a senilní demence s kognitivním a motorickým deficitem – o takovouto diagnózu se u posuzované nejednalo a s tímto závěrem revizní znalecký ústav nesouhlasí. [jméno FO] dotaz právního zástupce žalobce, ohledně posudkového závěru [tituly před jménem] Svobodové a [tituly před jménem] Kulhánkové, že se vyskytuje u paní [jméno FO] demence, jak k tomuto závěru dospěly? Znalec uvedl, že evidentně k tomu závěru nedošly při hodnocení funkčního postižení, protože ty tři základní životní potřeby, které se týkají psychiky, jí uznaly jako zvládnutelné. závěr o demenci přebraly z podkladové dokumentace praktické lékařky [tituly před jménem] [jméno FO]. Ta ho ale nijak podrobněji nepopisuje, ani nedefinuje, ani neuvádí, jak k tomu závěru došla. Znalec zdůraznil, že motorické příznaky nepatří k obrazu demence, kontakt mohl být obtížný po zhoršení tělesného stavu, což několikrát uvedl. Šlo o křehkého geriatrického pacienta. Pokud použila [tituly před jménem] [jméno FO] stejnou diagnózu jako pan primář [jméno FO] – senilní demence – to je pojem, kterým praktický lékař označuje nějaký současný stav, ale žádný jiný důvod nebo diagnostický příznak, který by svědčil pro demenci, tam uveden není. Je tam povšechná arterioskleróza mozkových cév, ta se dá v tomto věku předpokládat u všech pacientů. Ale není tam žádné diagnostické kritérium, které by svědčilo pro poruchu těch poznávacích kognitivních funkcí. Dále k dotazu právního zástupce žalobce, proč na konci roku 2015 – je už paní [jméno FO] dementní. Kde je tam provedeno jakékoliv šetření v tomto směru? Znalec uvedl, že byla přijata do nemocnice, je napsáno, že kognitivní deficit je trvalý. Takže to považuji za výsledek vyšetření lékaře, který k tomu závěru došel. Následně právní zástupce žalobce konfrontoval zástupce znaleckého kolektivu s obsahem zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], která udává, že paní [jméno FO] nevěděla věc, která se udála ve velice krátkém časovém sledu. Znalec kontroval, že je ve zprávě uvedeno, že po tom krátkém hovoru došlo k únavě a ke ztrátě koncentrace, což považovali k tomuto věku za normu, že se pacient rychle unaví a ztrácí pozornost. Dále právní zástupce žalobce požadoval vysvětlení, poznámky v oddíle Domácnost: Důchod chodí na účet – mince/bankovky nepozná - hodnotu peněz nezná. [jméno FO] má v šuplíku několik bankovek, tendence prohlížet a rovnat, v lepším případě počítat“, o čem tyto poznámky svědčí, jak korespondují se závěry ústavního znaleckého posudku? Znalec uvedl, že to svědčí o tom, že zná význam peněz, chce je mít nablízku. [jméno FO] to právní zástupce žalobce namítl, že je uvedeno – „nepozná, hodnotu peněz nezná“. [jméno FO] to znalec uvedl: Hodnotu bankovek, ale význam … proč by si to jinak schovávala do šuplíku a přepočítávala, kdyby nevěděla, o co se jedná? Dále právní zástupce žalobce zdůrazňoval opakující se pojem „demence“, „diagnóza demence“ v Posudku ze dne [datum] a vznesl dotaz, zda znalec ví, kde se sebrala diagnóza demence? Znalec odpověděl, že v lékařské zprávě paní [tituly před jménem] [jméno FO], neví ale, jak se dostala do té její zprávy. Posudek byl dělán na příspěvek na mobilitu, kde se vůbec psychický stav nezkoumá. Tam se zkoumá schopnost pohyblivosti a nutnosti doprovodu a příspěvku na mobilitu. Tam to nijak nesouvisí s diagnózou demence ani s psychickými funkcemi. Znalec uvedl, že je uveden Diagnostický souhrn, který nikdy nikdo jiný nepoužil – to je Alzheimerova choroba, což je diagnóza sama o sobě. Není zřejmé, jak přišla paní doktorka na závěr „hypoperfuse mozková“ - pro to by se muselo dělat nějaké vyšetření průtoku mozkových tepen. Takže opět je tu uvedena diagnóza Alzheimerovy choroby, bez dalšího odůvodnění, není tam nic, co by svědčilo pro tuto diagnózu. K dotazu právního zástupce žalobce, co ze zprávy I. Interny [Anonymizováno] z prosince 2015 svědčí, že u posuzované nastala demence – kdy nastal okamžik, kdy už můžete prostě říct „[jméno FO] je dementní“? Znalec odkázal na stranu 5-6 revizního posudku. Nejsou žádné pochybnosti, že v prosinci 2015 měla demenci, v tom se všichni shodují. Nejedná se o okamžik, ale o interval, od prosince 2015 už byly rezervy vyčerpány a ani léčba somatických potíží nevedla k zlepšení psychického stavu. V závislosti na tělesném stavu se už psychika nelepšila. A ani v těch následujících pobytech už nedošlo ani k náznaku zlepšení psychiky, tam už pak se hovoří o vážném kognitivním deficitu. Znalec stvrdil, že z jedné konkrétní zprávy nelze učinit závěr, že od toho a tohoto data už je kognitivní deficit, avšak v intervalu to učinit lze. V prosinci 2015 už byly prostě rezervy vyčerpány a psychika už se nezlepšila, taky bylo daleko těžší to tělesné onemocnění – měla zánět ledvinné pánvičky, což je teda jednak choroba, která je závažná i pro daleko mladší pacienty a zejména už ani v těch dalších zprávách tam není ani náznak toho, že by se ta psychika nějakým způsobem lepšila. Pak už to pokračovalo jenom ke zhoršení a až k tomu konci. [jméno FO] dotaz, z čeho lze usuzovat, že počátkem prosince 2015 již byla paní dementní. Znalec uvedl, že po seznámení se ze zprávou [Anonymizováno] 2015, může dojít jedině ke stejnému závěru, k jakému došli, když zprávu studovali při tvorbě toho znaleckého posudku, a to je v tom závěru „ … velmi omezeně komunikující, ležíci, nesoběstačná, afibrilní a propouštíme ji do ambulantních specialistů …“. Není nic o tom, že by byla čilá, že by byla zlepšená, že by to bylo prostě tak, jako to bylo v tom červenci. Proč říkáme v prosinci? Protože žádná jiná zpráva mezitím červencem 2015 a prosincem 2015 není k dispozici. Kdyby byla, tak bychom se zase řídili tou jinou zprávou. Ale tady už evidentně k tomu projasnění mysli nedošlo. A navazuje na to potom i to další vyšetření a ty další lékařské zprávy, které jsou zase v tom posudku uvedeny, kde už se hovoří o výrazném kognitivním deficitu.Žádné odpovídající vyšetření nebylo konáno, nedělala jej ani [tituly před jménem] [jméno FO], ačkoliv diagnózou laboruje. Čili nikdo jiný kromě ní, k té diagnóze nedospěl a vidělo ji minimálně 10 lékařů na interních příjmech, neurologiích a podobných oddělení teda fakultní nemocnice. [jméno FO] jedné straně je diagnóza paní [tituly před jménem] [jméno FO] a na druhé straně jsou vyšetření jiných lékařů v té věci nezúčastněných, kteří ten diagnostický závěr neučinili. A pokud tedy paní [tituly před jménem] [jméno FO] měla nějaké informace o tom, že se jedná o demenci, tak je do té zprávy mohla použít, nějak to zdůvodnit. Že je kachetická, spící, pospává –bylo jí 95 let. Ale to nic o funkcích psychických nevypovídá (výslechem zástupce znaleckého kolektivu [tituly před jménem] [jméno FO] Boháče).

43. Z Vyjádření realitního makléře k ceně nemovitosti k březnu 2017 ze dne [datum], vyhotoveného [jméno FO], soud zjistil, že odhadovaná tržní cena bytové jednotky č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], nacházející se v suterénu (-1.NP) bytového domu č. [Anonymizováno] adrese [adresa], postaveného na pozemku parc. č. [hodnota], včetně příslušného podílu na společných částech výše uvedeného domu a pozemku, jak je zapsáno na LV č. [hodnota] a č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] k datu březen 2017 je [částka] (vyjádřením realitního makléře ze dne [datum]).

44. Soud provedl v řízení veškeré účastníky navržené důkazy, které spočívaly jednak v účastnických a svědeckých výpovědích, kdy v situaci, ke naproti sobě vystupují rodinní příslušníci, a předmětem řízení je majetek, který by mohl spadat do dědického řízení, jsou zjištění učiněná z provedených výslechů značně rozporuplná. Jsou zde dvě skupiny pohledů na zdravotní stav zůstavitelky, kdy jedna skupina líčí zůstavitelku jako osobu, která od roku 2013 nebyla s to obstarat si své záležitosti jednak pro fyzickou kondici, ale i z důvodu omezené komunikace, orientace v osobách, čase prostoru, kdy svědkové popisují, že zůstavitelka obtížně komunikovala, neudržela pozornost, nepoznávala dospělé osoby (svědecké výpovědi [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a žalobce) a naproti tomu je druhá skupina svědků, kteří zůstavitelku líčí jako osobu komunikativní, čilou, mající zájem o televizní seriály, luštění křížovek, prohlížející rodinné fotografie a mající zájem o své blízké, kdy s dopomocí s ohledem na fyzický stav, si byla schopna obstarat hygienu, najíst se (svědecké výpovědi dcer žalovaného – [jméno FO], [jméno FO] a žalovaného). Tyto osoby mají zájem na výsledku sporu ( potomci účastníků, sestra účastníků, která uvedla, že by byt chtěla prodat a obnos rozdělit), avšak shodně líčí, jakým způsobem byli s to pokrýt potřebnou péči o zůstavitelku, byli s to se o zůstavitelku postarat v situaci, kdy zůstavitelka s ohledem na pokročilý věk, zdravotní stav vyžadovala dohled a péči, kdy rodina nechtěla zatěžovat zůstavitelku změnami, a proto se snažila zajistit maximální péči v bytě zůstavitelky, kde byla zůstavitelka zvyklá, a byla ve svém známém prostředí. Rodina potřeby zůstavitelky pokryla dle jejích aktuálních potřeb, zajistila lékařský dohled a řešila potřeby akutní lékařské péče (podpořeno zápisky v plánovacím týdenním kalendáři pro rok 2016, 2015, svědecké výpovědi [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], lékařskou dokumentací [tituly před jménem] [jméno FO], lékařskými zprávami [Anonymizováno] [adresa], Klinika [jméno FO]).

45. Výpověď svědka [jméno FO], který popsal průběh podpisu darovací smlouvy dne [datum] shledal soud jako hodnověrnou, kdy tato koresponduje se sdělením dcery žalovaného [jméno FO], která byla podpisu darovací smlouvy také přítomna, kdy oba líčí průběh seznámení zůstavitelky s obsahem darovací smlouvy, kdy jí byl obsah předčítán, zůstavitelka byla dotazována, zda textu porozuměla a následně jej podepsala, včetně žalovaného a svědka [jméno FO], jak vyplývá z darovací smlouvy samé. Jiné relevantní skutečnosti soud z výslechu svědka [jméno FO] nezjistil, neboť svědek se se zůstavitelkou více neviděl. Svědeckou výpověď [jméno FO], matky vnučky žalovaného, soud shledává jako přínosnou, když svědkyně, která je staniční sestrou akutního příjmu Interní [podezřelý výraz] [adresa], uvedla, že žalovaný se svědkyní konzultoval medikaci zůstavitelky od praktické lékařky, a postupy zdravotníků, které svědkyně konzultovala s lékaři z [adresa]. Svědkyně zůstavitelku znala, naposledy se viděly o Velikonocích 2015 na chatě u žalovaného, a zůstavitelka byla dle svědkyně orientována, komunikovaly spolu, působila dobře. O Velikonocích 2015 tak zůstavitelka byla mimo byt, na chatě u žalovaného, a byla s to komunikovat i s ne zcela blízkými příbuznými.

46. Skutečnost, že potřeba péče o zůstavitelku započala od roku 2013, nebyla mezi účastníky sporná, a o tomto roce hovořili i ostatní v řízení slyšení svědci. Svědci i účastníci se však rozcházejí v důvodech, pro které byla péče třeba, kdy žalobce, dcera žalobce a jeho zeť, a sestra uvádějí, že zůstavitelka nebyla již orientována co do času, místa a osob, tak žalovaný, jeho dcery uvádějí, že péče byla potřeba s ohledem na omezenou mobilitu zůstavitelky, která byla s ohledem na tělesný stav, ubývající síly, spíše ležící osobou, vyžadující pomoci v úkonech běžné denní péče, ale osobou orientovanou co do místa, času, komunikující a mající zájem (četba časopisů, luštění křížovek), což je potvrzováno závěry znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a revizním znaleckým posudkem. Žalobce namítal, že zůstavitelka podepsala darovací smlouvu, kdy neměla duševní potenciál takovou věc udělat, nevěděla, že darovací smlouvu podepsala, žalobce od matky nevěděl, že by takovou věc zamýšlela udělat (vyvráceno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], revizním znaleckým posudkem). Žalovaný uváděl, že matka přistoupila k podpisu darovací smlouvy ohledně bytu, který darovala žalovanému, který o ní nejvíce pečoval, když žalobci darovala část chaty a sestře finanční prostředky na vkladní knížce a na pořízení auta. Chtěla sourozence spravedlivě podělit. Výpovědi se tak rozcházejí ohledně vůle zůstavitelky darovat byt, zda byla schopna posoudit s ohledem na svůj zdravotní stav důsledek takového jednání. Rozhodným obdobím, k němuž je vedeno dokazování, bylo datum podpisu darovací smlouvy, tj. [datum]. K zodpovězení otázky, zda zůstavitelka byla schopná posoudit smysl a následky darování předmětného bytu, následky tohoto právního úkonu, který učinila dne [datum], soud zadal znalecké zkoumání, kdy ve věci ustanovil znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO], z oboru gerontopsychiatrie. Znalkyně podala znalecký posudek včetně Dodatku, kdy závěry stvrdila v rámci svého výslechu a soud její závěry shledává za zcela přesvědčivé a přezkoumatelné, kdy znalkyně uvedla postupy a vyhodnocení, které učinila z listin, které měla pro své zkoumání k dispozici (zdravotní dokumentaci praktické lékařky [tituly před jménem] [jméno FO], propouštěcí zprávy z hospitalizací zůstavitelky ve [Anonymizováno] [Anonymizováno], či ambulantní zprávy, zprávy [Anonymizováno] [adresa]) a soudu podrobně vysvětlila, jaké důvody jí vedly k závěru, že zůstavitelka měla v rozhodném období způsobilost k právním úkonům, když u její osoby nelze s jistotou prokázat demenci. Znalkyně popsala, že pro svůj závěr hledá podklad ve zdravotnické dokumentaci, kdy v předložených dokumentech nenašla ničeho, aby mohla uzavřít, že posuzovaná nebyla schopna darovací smlouvu podepsat. Znalkyně vycházela z lékařských zpráv, k obsahu spisu a svědeckým výpovědím uvedla, že výpovědi svědků si protiřečí, se závěry svědků ve znaleckém posudku neoperuje. Znalkyně ve znaleckém posudku ze dne [datum] uzavřela, že zůstavitelka ke dni [datum] netrpěla duševní poruchou, k tomuto dni byla schopná posoudit smysl a následky darování předmětného bytu, byla schopná posoudit s ohledem na svůj zdravotní stav následky tohoto jednání, pochopit obsah předmětné darovací smlouvy a tuto podepsat. Stav psychomotorických schopností byl u posuzované přiměřený věku, nebyla u ní diagnostikována žádná duševní porucha, která by jí znemožnila posoudit a podepsat darovací smlouvu. Uvedla, že podklady, které měla k dispozici, a soud jimi provedl důkaz, jsou pro její zjištění dostačující.

47. Žalovaný předložil znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], obsahující znaleckou doložkou dle § 127a o.s.ř., který dospěl na základě totožných podkladů k zcela opačnému závěru, že posuzovaná v předmětné době a to dne [datum], kdy sepsala darovací smlouvu, trpěla závažnou duševní poruchou a to demencí středního stupně vzniklé na základě organického psychosyndromu vaskulární a senilní etiologie, kdy zde došlo v rámci této choroby k závažné deterioraci intelektu, kognitivních funkcí a paměti. Soud provedl výslech znalce, kdy znalec stvrdil závěry znaleckého posudku u jednání soudu, kdy se soud dotazoval na postupy znaleckého zkoumání a objasnění skutečností, z nichž znalec vyvodil mimo jiné shora uvedený závěr. Znalec uvedl, že vycházel ze zdravotnické dokumentace a záznamů jednání před soudem, zdůraznil svou profesionalitu a následně porovnával obsah lékařských zpráv a konfrontoval je se svou klinickou zkušeností, když se soud znalce dotazoval ve vztahu ke každé jednotlivé lékařské zprávě, jaké údaje jsou pro znalce určující pro závěr, že zůstavitelka k [datum] trpěla duševní poruchou. Soud po výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že znalec nepřesvědčil soud o závěru svého znaleckého zkoumání, když dle názoru soudu vytrhával z celého kontextu úseky zpráv, které svým charakterem znalec s ohledem na praxi zařadí do skupiny příznaků svědčících pro duševní poruchu, aniž zohlední celkový kontext – za jakých okolností s přihlédnutím k věku a neznámému prostředí, se zůstavitelka v péči lékařů ocitla, dále poukazuje na užívání medikamentů, avšak již jejich užívání nedává do kontextu s celkovým zdravotním stavem zůstavitelky, tedy jak znalec uvedl, dává dohromady střípky, avšak tyto musí být dle názoru soudu citlivě a pečlivě skládány do mozaiky při respektování i dalších skutečností. Toto dle názoru soudu znalec při svém hodnocení nerespektuje, a konkrétní situace hodnotí z pozice své klinické praxe bez ohledu na potřeby vyhodnocení v konkrétním případě osoby zůstavitelky v konkrétním místě a čase při specifické situaci (příjem při úraze nohy, situace při akutní dušnosti a dehydrataci, kdy dle názoru soudu jistě hraje věk, nepohoda, neznalost prostředí velmi vážnou, možná i rozhodující roli v tom, že člověk je neklidný, podrážděný, neorientovaný a nespolupracující). Sám znalec potvrdil, že v dokumentaci není zmínka o psychiatrickém vyšetření zůstavitelky, a to ani při hospitalizaci, kdy jsou ve zprávách uváděny údaje o zmatenosti ( I. interní klinika ze dne [datum],), kognitivním deficitu (II. Interní klinika [datum] -[datum]), kdy dle znalce změny postižení mozku jsou znatelné z magnetické rezonance či vyšetření CT, kdy však výsledky těchto vyšetření nejsou u zůstavitelky známy. Následné záznamy z Ortopedicko – traumatologické kliniky [Anonymizováno] z [datum], kdy znalec o demenci usuzuje z charakteru zranění, pádu, soud má za to, že pád není bez dalšího projevem demence, když není záznam o psychiatrickém vyšetření, pokud by bylo v tomto smyslu pojato zdravotníky podezření a následná zpráva LDN o průběhu rehabilitace, kdy zůstavitelka byla po operačním zákroku, který je jistě bolestivý, nepodrobila se dobrovolně rehabilitaci, nelze z tohoto usuzovat pro duševní poruchu. Tyto zprávy jsou současně staršího data než rozhodné období srpen 2015, kdy byla podepsána darovací smlouva. Soud se po vyhodnocení způsobu argumentace znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v kontextu s vyhodnocením postupu [tituly před jménem] [jméno FO] přiklonil k závěru znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], tj. vzal za stěžejní její zjištění ve znaleckém posudku a jeho Doplnění, ze dne [datum], když znalkyně upřesnila svůj postup, kdy v dokumentaci hledá zmínku o vyšetření neurologem, či psychiatrem, , nebo že by byla zůstavitelka na takové vyšetření odkázána, což znalkyně v dokumentaci nedohledala. Znalkyně svůj závěr soudu přesvědčivě vysvětlila, a to oproti závěrům znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který své závěry obhajoval s odkazem na svoji klinickou praxi, obdobné situace, kdy poukazoval na pojmy uvedené v dokumentaci ( kognitivní deficit, částečně orientována, poruchy paměti , neudrží pozornost během vyšetření, přestává spolupracovat….) soud postrádal bližší zdůvodnění ve vztahu k posuzované, kdy znalec [tituly před jménem] [jméno FO] poukazoval na indicie, pro které lze usuzovat na demenci, avšak pro tyto závěry nejsou žádné odborné podklady ( absentují příslušná odpovídající vyšetření, pojmy jsou používány v určitých situacích, aniž je však použil specialista na základě objektivních kritérií), což činí jeho závěr nepřezkoumatelným. Přístup znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud shledal proto odpovídající, kdy nenašla pro závěr o kognitivním deficitu posuzované v datu podpisu darovací smlouvy v lékařské dokumentaci podklady. Znalkyně současně vyzdvihla důležitou okolnost, a to syndrom stařecké křehkosti (prakticky celodenně na lůžku, pospává, inkontinentní, kachetická), kdy dle znalkyně posuzovaná od roku 2013 jevila známky stařecké křehkosti, s tím, že v pokročilé fázi geriatrické křehkosti je obvykle přítomna imobilita na lůžku či jen minimální pohyb kolem lůžka, závažná inkontinence, zhoršování nutričního stavu, pokles zájmu o okolí. Veškeré popisované poruchy hybnosti (poruchy chůze, svalové záškuby) lze přičítat syndromu stařecké křehkosti a nejedná se o znak demence. Demence nemá ani v jednom diagnostickém kritériu zmiňovanou poruchu pohybu či hybnosti, neboť to k této diagnoze nepatří.

48. Revizní znalecký posudek vypracovaný znaleckým [podezřelý výraz], který z hlediska obsahového souhlasí se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], zcela jasně uzavřel, že posuzovaná ke dni podpisu darovací smlouvy dne [datum] netrpěla duševní poruchou, byla k tomuto dni posoudit smysl a následky darování předmětného bytu, byla schopna posoudit s ohledem na svůj zdravotní stav následky tohoto jednání, obsah předmětné darovací smlouvy a tuto podepsat, stav psychomotorických schopností byl přiměřený věku, nebyla diagnostikována žádná duševní porucha, která by jí znemožnila posoudit a podepsat darovací smlouvu. Znalecký ústav uvedl podklady, které měl k dispozici, kdy si vyžádal i posudkový spis OSSZ , kdy bylo žádáno o příspěvek na péči druhou osobou v roce 2013 a v roce 2015 bylo žádáno o průkaz osoby se zdravotním postižením, kdy posudkový spis mimo jiné obsahoval záznam o sociálním šetření a lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu od praktické lékařky [tituly před jménem] [jméno FO]. Revizní znalecký posudek shrnul obsahy dostupné lékařské dokumentace, včetně posudkového spisu OSSZ, kdy uzavřel, že ke zhoršení psychického stavu posuzované došlo až v prosinci 2015, kdy je kognitivní deficit popsán po celou dobu její hospitalizace, Darovací smlouvu podepsala dne [datum], z dostupné lékařské dokumentace ani z údajů ve spisu nelze prokazatelně doložit, že by byla v tomto období dementní. Závěry revizního znaleckého posudku stvrdil zástupce znaleckého kolektivu [tituly před jménem] [jméno FO] při výslechu, kdy čelil dotazům právního zástupce žalobce, na základě jaké lékařské zprávy, jakého údaje dospěl znalecký kolektiv k závěru, že kognitivní deficit , zhoršení psychického stavu zůstavitelky došlo až v prosinci 2015, a nikoliv dříve. [jméno FO] toto zástupce znaleckého kolektivu zcela přesvědčivě odpověděl s poukazem zejména na Lékařskou zprávu I. interny z prosince 2015 ( I. Interní klinika FN KV ze dne [datum]), kdy zpráva neobsahuje žádný údaj o zlepšení zdravotního stavu po zaléčení, jako tomu bylo v červenci 2015 ( [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum]). Žádná jiná zpráva mezitím červencem 2015 a prosincem 2015 není k dispozici, pokud by byla, tak by se znalci řídili jinou zprávou, ale není. V prosinci 2015 už evidentně k projasnění mysli nedošlo, na tento stav navazuje i další vyšetření a další lékařské zprávy, které jsou v revizním posudku uvedeny, kde se už hovoří o výrazném kognitivním deficitu. Ohledně termínu demence, M Alzheimeri, se kterými opakuje [tituly před jménem] [jméno FO], měla tato nějaké informace o tom, že se jedná o demenci, tak je do té zprávy mohla použít, zdůvodnit, což neučinila a činí to tak její závěr nepodloženým, nepřezkoumatelným. Žalobci se dle názoru soudu nepodařilo žádným způsobem otřást závěry revizního znaleckého posudku, kdy zástupce znaleckého ústavu zcela přesvědčivě uvedl, na základě jakých skutečností, na základě dostupných lékařských zpráv, které jsou pečlivě vyhodnoceny, dospěl znalecký kolektiv (složený ze dvou zástupců katedry posudkového lékařství a jedné zástupkyně katedry psychiatrie) k závěru, že ke dni podpisu darovací smlouvy [datum] posuzovaná netrpěla duševní poruchou a byla s to posoudit své jednání a jeho důsledky a darovací smlouvu podepsat. Tento závěr je zcela ve shodě se závěry znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], a soud má tyto dva znalecké posudky za stěžejní důkazy, kterými za nastalé důkazní situace vyvrací tvrzení žalobce, že zůstavitelka nebyla s to posoudit obsah darovací smlouvy, nevěděla, co podpis darovací smlouvy bude mít za následek a takový úkon ve vztahu k žalovanému učinit nechtěla.

49. Z lékařských zpráv, zpráv o hospitalizaci či ambulantním ošetření soud zjistil, že zůstavitelka se těmto ošetřením podrobila, byla operována, trpěla nálezy na průduškách a dušností, o čemž svědčí tyto záznamy, kdy v těchto zprávách jsou záznamy o nálezech, chování zůstavitelky, medikaci, způsobu a průběhu léčby, a doporučeních, či spolupráci zůstavitelky při léčbě či rehabilitaci a tyto byly podkladem pro znalecká zkoumání, kdy soud zjištění z nich učiněná více nehodnotí, když odborné závěry nich učinili znalci (lékařskými zprávami, dokumentací praktické lékařky, posudkovým spisem OSSZ). Další v řízení provedené důkazy (fotografie, sdělení VZP) nezjistil soud rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, skutečnost, že zůstavitelka byla slabé fyzické konstrukce, nebyla spornou, byla odkázána na pomoc druhé osoby, a proto je v písemném vyhotovení rozhodnutí nehodnotí.

50. Soud ve věci zamítl návrh žalobce na provedení nového revizního znaleckého posudku, když revizní znalecký posudek vypracovaný [podezřelý výraz] má soud za řádný, přezkoumatelný, kdy zástupce znaleckého kolektivu zcela přesvědčivě vysvětlil jakým způsobem bylo přistoupeno na základě jakých podkladů k zodpovězení znaleckého úkolu, a důvody, proč se ústav přiklonil k závěrům znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Skutečnost, že závěr znaleckého zkoumání není v souladu se zájmem žalobce, není způsobilým důvodem pro zadávání nového znaleckého zkoumání, když revizní znalecký posudek byl podán řádně a jeho závěry jsou přezkoumatelné a přesvědčivé. Z těchto důvodů zamítl návrh žalobce na nový revizní znalecký posudek. Závěry svědeckých výpovědí dcery žalobce [jméno FO], zetě žalobce, sestry žalobce [jméno FO] tak ve světle závěrů revizního znaleckého posudku co do orientace zůstavitelky v období let 2013 – 07/2015 neobstojí, když jejich tvrzení o dezorientaci, zmatenosti zůstavitelky znalecký kolektiv například v období roku 2014 vyvrací, když z úmyslu zůstavitelky jet do banky za účelem připsání úroků na knížce, je dle znalce známkou o schopnosti úvahy o významu peněz, kde peníze jsou, a žen se přičítají úroky. Žalovaný v průběhu řízení již na výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], vyžádání dokumentace zubařky, a výslechu svědkyně [jméno FO] netrval. 51. [jméno FO] základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Zůstavitelka, matka účastníků, vlastnila bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v budově čp. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], ve které bydlela. Od roku 2013, kdy se zhoršil její zdravotní stav, neboť s ohledem na svůj věk začala postupně pozbývat na soběstačnosti a mobilitě, dohodli se žalobce, žalovaný a jejich sestra, [jméno FO], na systému celodenní péče o matku v rámci rodiny, a to tak, že si sourozenci domlouvali po celý týden služby – ráno, oběd, večer, kdy se střídali v bytě u matky a zajišťovali péči, spočívající v hygieně, obstarání stravy, údržby domácnosti, a to dle rozpisu, který zachytili v týdenním plánovacím kalendáři v letech 2015 a 2016. Rodina byla schopna tímto způsobem zajišťovat potřeby zůstavitelky, zajišťovat lékařskou péči a nahodilé situace. Rodina nežádala pro zůstavitelku psychiatrické vyšetření a tyto nepodstoupila ani v rámci hospitalizacích, které podstoupila v důsledku dušnosti, respiračních infektů, dehydrataci. Zůstavitelka darovala část chaty v [Anonymizováno] žalobci, který následně získal celou nemovitost do svého vlastnictví, dceři [jméno FO] poskytla příspěvek na zakoupení automobilu a v roce 2014 převedla na dceru vkladní knížku s částkou [částka]. Dne [datum] v bytě zůstavitelky z přítomnosti advokáta, svědka [jméno FO], známého žalovaného, [jméno FO], dcery žalovaného a žalovaného podepsala zůstavitelka darovací smlouvu, kterou darovala předmětnou bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/2[Anonymizováno] žalovanému, v tomto období netrpěla duševní poruchou, uvědomovala si následky svého jednání. Dne [datum] podala zůstavitelka žalobu na neplatnost darovací smlouvy, kdy řízení bylo vedeno pod sp.zn. [spisová značka]. Dne [datum] zůstavitelka zemřela. Obvodní soud pro [adresa] schválil usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti. Žalovaný je uveden na LV č. [hodnota], vedený u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] jako vlastník jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] situované v budově č.[Anonymizováno]. [Anonymizováno], k.ú. [adresa].

52. Soud dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

53. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto:

54. Dle § 80 o.s.ř., rčení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

55. Dle § 581 věta druhá o.z. neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

56. Dle § 15 odst. 1 občanského zákoníku, v platném znění, právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Dle odst. 2 cit. zákonného ustanovení, svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

57. Soud s ohledem na shora popsaný způsob hodnocení provedených důkazů, na jehož základě dospěl k závěru, že žalobce (jemuž svědčí naléhavý právní zájem na určení, jehož se žalobou domáhal) neprokázal, že darovací smlouva ze dne [datum] je neplatným právním úkonem, když zůstavitelka ke dni [datum] dle závěru revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno], vypracovaným znaleckým [Anonymizováno] [podezřelý výraz], ve spojení se závěrem znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], vč. Dodatku, netrpěla duševní poruchou, byla tedy k tomuto dni schopna právně jednat, a byla schopna posoudit následky svého jednání, a proto shledal darovací smlouvu, kterou darovala předmětnou bytovou jednotku žalovanému platným právním úkonem, který založil vlastnické právo k jednotce žalovanému, což vylo v souladu s vůlí zůstavitelky, a proto soud žalobu zamítl.

58. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2688/15, ze dne [datum], kde je zakotveno: „Pojem „nepoměrné“ obtíže ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu implicitně předpokládá proporcionální poměřování mezi úsilím vynaloženým na zjištění hodnoty předmětu sporu a významem, který takové zjištění pro průběh sporu má. Jinými slovy řečeno, čím větší je disproporce mezi odměnou určenou dle § 8 advokátního tarifu, ve srovnání s odměnou dle § 9 téhož předpisu, tím spíše lze tolerovat jisté časové a finanční náklady vynaložené na ocenění předmětu sporu. Znalecký posudek představuje v tomto směru nepochybně nejpřesnější způsob stanovení hodnoty předmětu sporu, nejedná se však o způsob jediný. Soud může, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, vycházet i z jiných důkazů, shledá-li je hodnověrnými. Není tedy vyloučeno, aby soud pro účely ocenění sporem dotčených nemovitostí využil například účastníkem předložené stanovisko realitní kanceláře, a to zejména za situace, kdy ostatní účastníci řízení obsah tohoto stanoviska nerozporují. Obecným soudům nic nebrání ani v tom, aby případně na základě vlastní úvahy údaj uváděný účastníkem dále korigovaly. K právu vítězného účastníka na náhradu nákladů řízení je totiž i významně podhodnocený odhad ceny nemovitosti mnohem šetrnější, než když soud na určení ceny zcela rezignuje.“ 59. Soud tak vycházel při stanovení výše odměny z žalovaným založeného vyjádření k ceně nemovitosti k březnu 2017, vydaným společností [právnická osoba], které má soud za odborné vyjádření k obecné tržní ceně bytové jednotky č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno], na adrese [adresa], kdy je uvedena odhadovaná tržní cena ve výši [částka], ke dni podání žaloby (březen 2017).

60. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšnému žalovanému náleží proti žalobci plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného představují náklady právního zastoupení ve výši [částka] sestávající z odměny za 22 úkonů právní služby ( 21 + 2 x ) (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření k žalobě ze dne [datum]; účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 do 11:41 hod. – 2 úkony; účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 do 14:36 hod. – 3 úkony; účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 do 13:41 hod. – 3 úkony; písemné podání ze dne [datum]; účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 do 10:54 hod. – 1 úkon; účast u jednání soudu dne [datum] od 13:00 do 14:49 hod. – 1 úkon; účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 do 11:28 hod. – 2 úkony; písemné vyjádření k odvolání ze dne [datum] ve výši dle § 11 odst. 2 písm. c) a.t.; účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 do 9:35 hod. – 1 úkon; účast u vyhlášení rozsudku dne [datum] ve výši hodnoty odměny dle § 11 odst. 2 písm. f) a.t.; vyjádření k odvolání ze dne [datum]; vyjádření k doplnění odvolání ze dne [datum]; účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]; ústní jednání dne [datum] od 9:00 do 9:57 hod. – 1 úkon; ústní jednání dne [datum] od 13:00 do 15:16 hod. – 2 úkony) po [částka] dle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a) a d),g) a odst. 2 písm. c), f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 23 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. též částka ve výši [částka] odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalovaného povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; tj. náklady řízení žalovaného celkem činí částku [částka]. Lhůta k plnění uvedená ve výroku soudu vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., místo k plnění soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud nepřiznal žalovanému odměnu z podáních typu vzdání se práva na odvolání, žádost o nařízení ústního jednání a námitky k protokolaci, když má za to, že se nejedná o účelně vynaložené náklady.

61. Neúspěšný žalobce má povinnost ve smyslu § 148 o.s.ř. nahradit státu náklady řízení, které stát vynaložil v souvislosti s vyplaceným znalečným. V situaci, kdy výše znalečného není doposud pravomocně přiznána, vyhradil soud stanovení výše náhrady nákladů státu do samostatného usnesení (výrok III).

Poučení