9 C 114/2021 - 325

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] o vyklizení nemovitých věcí a vzájemné žalobě o určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit a odevzdat žalobkyni nemovité věci, a to pozemek parc.č. [hodnota]. jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno], pozemek parc.č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. 1032, k.ú. [adresa], a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalovaný domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc.č. [hodnota]. jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno], a pozemku parc.č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. 1032, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa], pro obec a k.ú. [adresa], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému vyklidit a odevzdat jí nemovité věci, a to pozemek st.p.č. [hodnota], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno], a pozemek parc.č. [Anonymizováno], vše zapsané na LV č. 1032, k.ú. [adresa] (dále jen „Nemovité věci v [Anonymizováno]“). Tvrdila, že jí žalovaný daroval Nemovité věci v [Anonymizováno] darovací smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně tyto nemovité věci ponechala v užívání žalovanému na základě jejího souhlasu, neboť dům společně s žalovaným užívala též jeho manželka – dcera žalobkyně – a jejich děti. Žalovaný se v této rodinné domácnosti (na adrese [adresa]) téměř 6 let prakticky nezdržuje. Dojíždí na jeden den v týdnu, obvykle v pondělí. Manželství žalovaného a dcery žalobkyně již řadu let nefunguje, dcera žalobkyně má zájem na rozvodu manželství, v současné době probíhá opatrovnické řízení k určení poměrů k nezletilým dětem žalovaného a dcery žalobkyně. Dcera žalobkyně již ani nemá zájem, aby se žalovaný zdržoval v Nemovitých věcech v [Anonymizováno]. S ohledem na tuto situaci, kdy došlo k faktickému rozpadu manželství žalovaného a dcery žalobkyně, nevidí žalobkyně důvod v ochraně rodinné domácnosti. Žalovaný je spoluvlastníkem domu na adrese [adresa], [jméno FO], kde i převážně bydlí; tím má tedy zajištěnu domácnost i bydlení. Žalovaný se navíc řadu let nepodílí na údržbě Nemovitých věcí v [Anonymizováno] ani neposkytuje žalobkyni žádné plnění za jejich užívání. Žalobkyně svůj souhlas s užíváním těchto nemovitých věcí odvolala v červnu 2021. Žalovaný toto odvolání souhlasu nerespektuje a nadále užívání předmětné nemovité věci bez právního důvodu. Nemovité věci v [Anonymizováno] nevyklidil ani na základě předžalobní výzvy, kterou převzal dne [datum].

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítl, že se jedná o účelovou žalobu s cílem pomstít se žalovanému, který nesouhlasí s rozvodem manželství s dcerou žalobkyně. Výzvu k vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno] žalovaný obdržel v srpnu 2021 ihned poté, co při soudním jednání týkajícím se úpravy poměrů k nezletilým dětem jeho a jeho manželky upozorňoval na soustavné nevhodné chování žalobkyně vůči němu od května 2021, kdy jej žalobkyně soustavně negativně hodnotí před jeho dětmi, informuje je o průběhu řízení ve věcech péče o ně před soudem, jakož i je ovlivňuje; žalovaný požaduje střídavou péči, která by byla realizována v domě na adrese [adresa]. Žalovaný potvrdil, že Nemovité věci v [Anonymizováno] žalobkyni daroval; pozemek nabyl žalovaný do svého výlučného vlastnictví ze svých výlučných prostředků a následně na tomto pozemku ze svých výlučných prostředků vybudoval rodinný dům čp. [Anonymizováno], to vše ještě před uzavřením manželství s dcerou žalobkyně [jméno FO]. Žalovaný v tomto domě od jeho vybudování bydlel a bydlí dodnes. Dcera žalobkyně se do domu nastěhovala v roce 2007. Žije zde s nezletilými dětmi [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum]. O děti v tomto domě žalovaný pečuje minimálně každé pondělí v kalendářním týdnu, a to na základě vykonatelného usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Mezi žalovaným a dcerou žalobkyně dosud neproběhlo rozvodové řízení, neboť je řešena péče o nezletilé syny pro dobu po rozvodu manželství. Nedošlo tedy ani k vypořádání společného jmění manželů, kdy se na adrese [adresa], nacházejí jak věci spadající do tohoto společného jmění manželů, tak i věci ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný se z předmětného domu nikdy neodstěhoval; pokud žalovaný 4-5 dnů v týdnu vykonává své podnikání – provoz restaurace [Anonymizováno] v obci [jméno FO], neznamená to, že by na adrese [adresa] nebydlel. V roce 2020 a 2021, po dobu nařízených lockdownů, kdy žalovaný restauraci fakticky nemohl provozovat, byl v předmětném domě denně. Žalovaný se o Nemovité věci v [Anonymizováno] soustavně stará, kdy seká trávu, hradí vodu, plyn, elektřinu a internet, kdy všechny dodavatelské smlouvy jsou psány na něj. Je to naopak žalobkyně, která se o dům nestará a nikdy nezajímala. Dopisem ze dne [datum] žalovaný odstoupil od darovací smlouvy, a to z důvodu nevděku obdarovaného.

3. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] (a vedenou u nadepsaného soudu pod sp.zn. [spisová značka]) se žalovaný domáhal určení vlastnického práva k Nemovitým věcem v [Anonymizováno]. Tvrdil, že odstoupil od darovací smlouvy uzavřené dne [datum], a to písemně dopisem ze dne [datum]. Důvodem bylo zjevné porušování dobrých mravů ze strany žalobkyně, které spočívá v tom, že: (a) jej žalobkyně vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno], ačkoliv mu při jejich darování slíbila, že je může užívat až do své smrti, když to byl žalovaný, kdo tyto nemovité věci zakoupil a vybudoval ze svých výlučných prostředků a v rodinném domě vždy bydlel; (b) jej žalobkyně vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno], ačkoliv jí žalovaný daroval další nemovité věci, a to pozemek st.p.č. [Anonymizováno] a pozemek parc.č. [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota], k.ú. [jméno FO] [Anonymizováno] (dále jen „Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno]“); (c) křičí na žalovaného hrubé urážky („aby šel do hajzlu“ nebo že „je lhář, ubožák a dlužník“), a to i v přítomnosti dětí žalovaného; (d) soustavně brání žalovanému ve výkonu rodičovské péče a výchově nezletilých dětí, kdy je při pobytu žalovaného v domě v [Anonymizováno] neustále v jeho bezprostřední osobní blízkosti, účelově přes červenec a srpen 2021 strávila s nezletilými dětmi žalovaného letní prázdniny mimo dům v [Anonymizováno], čímž mu znemožnila, aby se o děti staral alespoň v pondělí, kdy v domě pobývá; (e) negativně hodnotí žalovaného před jeho dětmi; (f) jej vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno] s cílem znemožnit žalovanému dosáhnout střídavé péče o nezletilé děti žalovaného a dcery žalobkyně, o kterou v řízení ve věci péče o nezletilé vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. [spisová značka] usiluje, když výzvu k vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno] zaslala v okamžiku, kdy začal žalovaný v opatrovnickém řízení tvrdit, že střídavou péči bude vykonávat v domě v [Anonymizováno]. Nemovité věci v [Anonymizováno] daroval žalobkyni z důvodu, že se žalovaný dostal do problémů z podnikání a nemohl hradit hypotéku, kterou banka následně zesplatnila, a žalovanému hrozila dražba domu. Žalobkyně dlužnou částku ve výši [částka] spolu s náklady dražby ve výši [částka] uhradila. Hodnota předmětných nemovitých věcí v době jejich převodu darovací smlouvou činila minimálně [částka]. Žalobkyně následně požadovala, aby jí žalovaný převedl další nemovité věci, aby umořila pohledávku, kterou za žalovaného uhradila. Žalovaný tak na žalobkyni převedl Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno], jejichž hodnota byla v té době minimálně [částka]; žalobkyně Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno] následně prodala. Žalovaný pozemky Nemovité věci v [Anonymizováno] koupil, respektive vybudoval, ze svých výlučných zdrojů, a to ještě před uzavřením manželství s dcerou žalobkyně paní [jméno FO] (manželství bylo uzavřeno dne [datum]). Dcera žalobkyně se do Nemovitých věcí v [Anonymizováno] přistěhovala v roce 2007, od té doby zde spolu žijí a pečují o nezletilé děti [jméno FO] a [jméno FO], žalovaný minimálně každé pondělí. S ohledem na to, že žalobkyně jej předžalobní výzvou vyzvala k vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno], přičemž tato výzva a následně podaná žaloba je zjevně účelovou s cílem pomstít se žalovanému za jeho postoj k rozvodu manželství, odstoupil žalovaný od darovací smlouvy, kterou daroval Nemovité věci v [Anonymizováno] žalobkyni, a zároveň se domáhá určení vlastnického práva k nim.

4. Žalobkyně navrhla zamítnutí žaloby na určení vlastnického práva. Potvrdila, že ji žalovaný skutečně požádal o pomoc s úhradou hypotéky váznoucí na Nemovitých věcech v [Anonymizováno]. Jeho žádosti žalobkyně vyhověla a úhradu dluhu si sama půjčila, neboť měla zájem na tom, aby rodina měla střechu nad hlavou, když žalovaný neustále vytvářel dluhy. Ze samotné žaloby je zřejmé, že žalovaný je dlužník, který raději volil cestu převodu nemovitých věcí na žalobkyni (babičku svých dětí) než by dluhy uhradil. Žalobkyně dar přijala a jako vlastník se i chovala, čímž měla zajištěno, že její dcera (manželka žalovaného) i její vnoučata mají kde bydlet. Žalobkyně dala žalovanému a jeho rodině ústní souhlas s užíváním Nemovitých věcí v [Anonymizováno]; žalovaný po celou dobu od jejich převodu na žalobkyni do předmětných nemovitých věcí nic neinvestoval a o dům řádně nepečoval. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s žádným z bodů uvedených v odstoupení od darovací smlouvy. Požadavek na opuštění nemovitých věcí, které žalovaný dlouhodobě nevyužívá, považuje žalobkyně za objektivní, racionální zcela v hranicích morálních zásad společnosti. Žalovaný v předmětném domě v zásadě 6 let nebydlí, dojíždí do něj jen na jeden den v týdnu, a to v pondělí. Žalovaný nevede se svou manželkou společnou domácnost, nepečují o společné syny, materiálně ani rodinu nezabezpečuje, naopak ji zatěžuje dluhy, což jsou skutečné důvody rozpadu manželství. Žalobkyně ani nikterak nebrání žalovanému ve výkonu jeho rodičovských práv, ani neovlivňuje nezletilé.

5. Usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud spojil řízení o určení vlastnického práva k Nemovitým věcem v [Anonymizováno] vedeným pod sp.zn. [spisová značka] s řízením o jejich vyklizení, neboť otázka posouzení vlastnického práva k Nemovitým věcem v [Anonymizováno] je otázkou předběžnou v řízení o jejich vyklizení; pokud byla podána též určovací žaloba vedle žaloby na vyklizení, jako vhodné opatření se jeví právě spojení obou řízení.

6. V průběhu řízení žalovaný doplnil svá tvrzení, že dne [datum] žalovaný odstoupil od darovací smlouvy, kterou daroval Nemovité věci v [Anonymizováno] žalobkyni z dalších důvodů, v nichž spatřuje nevděk žalobkyně, neboť žalobkyně podala dne [datum] u [právnická osoba] v [Anonymizováno] návrh na zrušení trvalého bydliště žalovaného na adrese [adresa] se lživým tvrzením, že se žalovaný na této adrese nezdržuje, nemá tam uloženy žádné osobní věci a objekt žádným způsobem neužívá, a tudíž je adresa toliko formální. Rovněž zcela nepravdivě uvedla, že žalovaný v domě čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] její dceru fyzicky napadl. To však bylo vyloučeno jak Policií ČR, tak Obecním úřadem v [Anonymizováno]. I v tomto jednání spatřuje žalovaný zjevné porušení dobrých mravů na straně žalobkyně, a proto od darovací smlouvy, kterou na žalobkyni Nemovité věci v [Anonymizováno] převedl, odstoupil. Žalobkyně sama v předmětném domě nebydlí, vlastní bytovou jednotku, kde má i své trvalé bydliště. Poté, co žalovaný v tomto řízení tvrdil, že hradí platby za služby spojené s užíváním rodinného domu v [Anonymizováno], uzavřela žalobkyně účelově nové smlouvy s dodavateli plynu a elektřiny, přičemž dodavateli ([právnická osoba].) tvrdila, že původní zákazník zemřel nebo se odstěhoval. Dále žalovaný (při jednání dne [datum]) doplnil svá tvrzení ve vztahu k důvodům převodu Nemovitých věcí v [Anonymizováno], že z důvodu hrozby jejich prodeje v nedobrovolné dražbě oslovila jeho manželka žalobkyni, aby jim půjčila peníze k úhradě dluhu. Žalobkyně peníze půjčila s tím, že úhradu dlužné částky ve výši cca 1,8 mil. Kč si podmínila tím, že na ni budou převedeny Nemovité věci v [Anonymizováno]; poté, co jí žalovaný vrátí částku, kterou za něj žalobkyně uhradila, potom na něj žalobkyně převede Nemovité věci v [Anonymizováno] zpět, případně na rodinu. K zaplacení dluhu došlo částečně převodem Nemovitých věcí v [jméno FO] [Anonymizováno], zbývající část dluhu cca 250-300 tis. Kč dosud uhrazena nebyla.

7. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že fyzickému napadení dcery žalobkyně žalovaným byl přítomen vnuk žalobkyně [jméno FO], což potvrdil i při pohovoru s nezletilým provedeným dne [datum] v rámci opatrovnického řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Byť v případě napadení manželky nebyl žalovaný shledán vinným z tohoto přestupku, byla mu za jiný přestupek spáchaný vůči jeho manželce (slovní napadení) uložena pokuta. Pokud jde o převod Nemovitých věcí v [Anonymizováno], žalovaný měl možnost uhradit dluh, pro který hrozil jejich prodej nedobrovolné dražbě, neboť žalovaný vlastnil Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno], které následně daroval žalobkyni. Popřela, že by v souvislosti s úhradou hypotečního úvěru požadovala převod Nemovitých věcí v [Anonymizováno] na ni. Ve správním řízení ve věci zrušení trvalého pobytu v domě čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] výslovně tvrdil, že Nemovité věci v [Anonymizováno] na žalobkyni převedl dobrovolně bez nátlaku a při plném vědomí toho, jakou mají hodnotu. Vědomě ani neuzavřel s žalobkyní nájemní smlouvu ani nezřídil věcné břemeno užívání svědčící v jeho prospěch a prospěch jeho rodiny; neučinila tak ani jeho manželka, dcera žalobkyně. Žalovaný nikterak nepřispívá na služby spojené s užíváním Nemovitých věcí v [Anonymizováno]; v době, kdy měl uzavřené smlouvy s dodavateli služeb, zálohy nehradil a na službách vznikl dluh. Žalobkyně skutečně uzavřela dne [datum] nové smlouvy o na dodávku elektřiny č. [tel. číslo] a na dodávku plynu č. [tel. číslo]. V žádosti neuvedla ničeho o tom, že by se žalovaný odstěhoval či zemřel. Dodavatel elektřiny k její výhradě v tomto směru vznesené písemně dne [datum] sdělil, že původní zákazník (tj. žalovaný) neposkytl součinnost pro obnovu smlouvy o dodávce elektřiny, a elektřina bude zajišťována žalobkyni dle uzavřené smlouvy. Žalobkyně řádně hradí předepsané zálohy na dodávky plynu i elektřiny. Vyjma služby za připojení internetu se žalovaný na zálohách nepodílí a další platby spojené s domem jej nezajímají. Žalobkyně rovněž uzavřela smlouvu na dodávku vody a odvádění odpadních vod; její žádosti na řízení nové služby se společností O2 na zajištění připojení k internetu nebylo vyhověno z důvodu stávající služby uzavřené s žalovaným. Pokud žalovaný tvrdí, že jeho právo k užívání Nemovitých věcí v [Anonymizováno] je odvozeno od práva bydlení jeho manželky (dcery žalobkyně), žalobkyně tvrdila, že souhlas s užíváním předmětných nemovitých věcí byl dán žalovanému, nikoliv jeho manželce; naopak ta své právo užívání Nemovitých věcí v [Anonymizováno] odvozovala od práva žalovaného. Odvoláním souhlasu tak zaniklo právo k užívání též manželce žalovaného a aktuálně tedy užívá předmětné nemovité věci bez právního důvodu. Navíc je třeba zdůraznit, že základní podmínkou trvání práva bydlení za trvání manželství je existence rodinné domácnosti v předmětném domě. Žalovaný však se svoji manželkou společně nehospodaří a společnou domácnost spolu nevedou. Manželka žalovaného nemá právo s Nemovitými věcmi v [Anonymizováno] nijak nakládat, v domě čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] se nenachází rodinná domácnost manželů a žalovaný realizuje svoji potřebu bydlení dlouhodobě v [jméno FO] [Anonymizováno]. Nejsou tak splněny podmínky pro ochranu bydlení předvídané § 744 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8. Rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému vyklidit a odevzdat Nemovité věci v [Anonymizováno] žalobkyni, zamítnuta, a zároveň bylo určeno, že vlastníkem Nemovitých věcí v [Anonymizováno] je žalovaný. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že vůlí účastníků nebylo bezúplatné převedení předmětných nemovitých věcí, ale za poskytnutí protiplnění v podobě současné úhrady dluhů žalobkyní za žalovaného, tedy že uzavřená darovací smlouva (pojmově bezúplatná) zastírá jiné právní jednání, které je však pro nedostatek písemné formy i obsahu, tedy vyjádření vůle stran týkající se převodu vlastnického práva ať už za úplatu, nebo k zajištění úhrady dluhu, neplatné.

9. K podanému odvolání Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uzavřel po doplněném dokazování, že darovací smlouva, kterou byly Nemovité věci v [Anonymizováno] převedeny do vlastnictví žalobkyně, byla platným právním jednáním. Žalovaný darování Nemovitých věcí v [Anonymizováno] žalobkyni nikdy nezpochybňoval, podstatné pro něj bylo ujištění žalobkyně, že předmětné Nemovité věci v [Anonymizováno] může dále užívat. Skutečnost, že žalobkyně za žalovaného zaplatila závazek žalovaného vůči hypoteční bance ve výši [částka], na tomto závěru nic nemění, neboť tato úhrada nikterak nesouvisí s darováním Nemovitých věcí v [Anonymizováno], nejednalo se o reciprocitu plnění, protože žalovaný žalobkyni takto poskytnuté plnění částečně vrátil darováním nemovitých věcí v [jméno FO] [Anonymizováno], a část dluhu zůstala neuhrazena, přičemž žalovaný si je vědom povinnosti tuto částku vrátit. S ohledem na to, že darovací smlouva ze dne [datum] je platným právním jednáním, uložil odvolací soud zabývat se důvody, pro které žalovaný svůj dar odvolal.

10. Skutková zjištění 11. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný jako dárce daroval žalobkyni jako obdarované Nemovité věci v [Anonymizováno].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník Nemovitých věcí v [Anonymizováno] s účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum].

13. Z předžalobní výzvy adresované žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno], které žalovaný v současné době užívá bez právního titulu.

14. Z odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný od předmětné darovací smlouvy výslovně odstoupil pro nevděk, a to z důvodu, že žalobkyně zjevně porušuje dobré mravy tím, že (a) jej žalobkyně vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno], ačkoliv mu při jejich darování slíbila, že je může užívat až do své smrti, když to byl žalovaný, kdo tyto nemovité věci zakoupil a vybudoval ze svých výlučných prostředků a v rodinném domě vždy bydlel; (b) jej žalobkyně vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno], ačkoliv jí žalovaný daroval další nemovité věci, a to Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno]; (c) křičí na žalovaného hrubé urážky („aby šel do hajzlu“ nebo že „je lhář, ubožák a dlužník“), a to i v přítomnosti dětí žalovaného; (d) soustavně brání žalovanému ve výkonu rodičovské péče a výchově nezletilých dětí, kdy je při pobytu žalovaného v domě v [Anonymizováno] neustále v jeho bezprostřední osobní blízkosti, účelově přes červenec a srpen 2021 strávila s nezletilými dětmi žalovaného letní prázdniny mimo dům v [Anonymizováno], čímž mu znemožnila, aby se o děti staral alespoň v pondělí, kdy v domě pobývá; (e) negativně hodnotí žalovaného před jeho dětmi; (f) jej vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno] s cílem znemožnit žalovanému dosáhnout střídavé péče o nezletilé děti žalovaného a dcery žalobkyně, o kterou v řízení ve věci péče o nezletilé vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. [spisová značka] usiluje, když výzvu k vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno] zaslala v okamžiku, kdy začal žalovaný v opatrovnickém řízení tvrdit, že střídavou péči bude vykonávat v domě v [Anonymizováno]. Jak potvrzuje poštovní podací lístek, odstoupení od darovací smlouvy bylo zasláno žalobkyni dne [datum].

15. Z vyjádření žalobkyně k odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odmítla, že by jakkoliv bránila žalovanému ve výkonu jeho rodičovských práv či ovlivňovala nezletilé syny žalovaného. Požadavek na opuštění nemovité věci, kterou žalovaný dlouhodobě neužívá je zcela objektivní, racionální a v mezích morálních zásad společnosti.

16. Z odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný odstoupil od darovací smlouvy pro nevděk z důvodu, že žalobkyně dne [datum] podala u [právnická osoba] v [Anonymizováno] návrh na zrušení trvalého bydliště žalovaného na adrese [adresa], se lživým tvrzením, že se žalovaný v tomto bydlišti dlouhodobě nezdržuje, nemá na uvedené adrese žádné osobní věci, a objekt žádným způsobem neužívá; uvedená adrese je tak čistě formální. Dále pak žalobkyně lživě uvedla, že žalovaný měl v domě čp. [Anonymizováno] napadnout svoji manželku – dceru žalobkyně. V tomto jednání spatřuje žalovaný porušení dobrých mravů, které odůvodňuje odstoupení od darovací smlouvy. Z podacího poštovního lístku bylo zjištěno, že odstoupení od darovací smlouvy bylo odesláno žalobkyni poštou dne [datum].

17. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný jako dárce daroval žalobkyni jako obdarované Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno]. Vkladové řízení bylo vedeno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj katastrální pracoviště [adresa] pod [Anonymizováno].

18. Z návrhu na zrušení údaje o místu trvalého pobytu bylo zjištěno, že žalobkyně podala návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalovaného na adrese [adresa]. V předtištěném formuláři je uvedeno, že žalobkyně čestně prohlašuje, že bydliště žalovaného na uvedené adrese je zcela formální, na této adrese se dlouhodobě nezdržuje, nemá na uvedené adrese žádné své osobní věci a objekt žádným způsobem neužívá. Ručně pak žalobkyně na formulář dopsala, že žalovaný bydlí 6 dnů v týdnu 6 let na adrese [adresa], [jméno FO] [Anonymizováno].

19. Z protokolu sepsaného Obecním úřadem [adresa] s částí [adresa] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že ve věci návrhu žalobkyně na zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalovaného bylo zjištěno, že při jednání dne [datum] byli jako svědci vyslechnuti žalovaný i žalobkyně. Žalobkyně svoji svědeckou výpověď doplnila, že na začátku manželství žalovaného a její dcery byl dům čp. [Anonymizováno], [adresa], v rozestavěném stavu, chyběla podlaha, dveře, sanitární zařízení, byl zatížen hypotékou. Manželé dům společně vybavili; část zařízení a hypotéky uhradila žalobkyně mj. z důvodu, že na dům byla uvalena nedobrovolná dražba z důvodu nehrazení hypotéky. Uvedla další důvod zrušení trvalého pobytu žalovaného, a sice, že žalovaný v místě jeho trvalého bydliště fyzicky napadl dceru žalobkyně před nezletilými dětmi; incident byl na místě řešen policií. Žalovaný uvedl, že dům čp. [Anonymizováno] pořizoval ještě před uzavřením manželství s [jméno FO], veškeré vybavení domu pořizoval on. Pracuje mimo Prahu, proto v domě pobývá jenom v pondělí. V domě má svoje veškeré osobní věci včetně vybavení a zařízení domu.

20. Z rozhodnutí [právnická osoba] v [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že z rozhodnutí jmenovaného obecního úřadu byl zrušen údaj o trvalém pobytu žalovaného na adrese [adresa]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že ve věci byli jako svědci slyšeni oba účastníci řízení; žalobkyně 21. Z rozhodnutí [adresa], komise pro projednávání přestupků ze dne [datum] č.j. [adresa]. bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že dne [datum] v blíže nezjištěné době ve večerních hodinách v domě čp. [Anonymizováno], [adresa], ublížil na cti hrubou urážkou své manželce [jméno FO], za což mu byla uložena pokuta ve výši [částka]. Naproti tomu řízení ohledně možného přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že úmyslně v domě čp. [Anonymizováno], [adresa], napadl svoji manželku [jméno FO] a srazil ji na zem, bylo řízení zastaveno, neboť skutek nebyl obviněnému prokázán.

22. Z úředního záznamu ze dne [datum] sepsaného PČR, Krajské ředitelství pro Středočeský kraj, územní odbor [adresa], obvodní oddělení [adresa], bylo zjištěno, že uvedeného dne byla vyslána policejní hlídka do domu čp. [Anonymizováno], [adresa], z důvodu oznámení [jméno FO] o jejím napadení ze strany žalovaného, a to nejprve slovního hrubými urážkami, následně mělo dojít k tomu, že do manželky strčil, až upadla na pohovku; incidentu byl přítomen nezletilý syn žalovaného a jeho manželky [jméno FO].

23. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] sepsaného PČR, obvodním oddělením [adresa] č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný podával vysvětlení k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestných činů či přestupků ve věci trestního oznámení manželky žalovaného ohledně občanského soužití a vyhrožování, k němuž mělo dojít dne [datum]. Žalovaný připustil, že některá slova mohl v afektu a rozčilení vyřknout, nicméně vážně je nemyslel.

24. Z fotografií předložených žalovaným a pořízeným v domě čp. [Anonymizováno], [adresa], bylo zjištěno, že v domě má žalovaný uloženo oblečení (v šatně), v garáži své lyže a kola, rovněž sekačku na trávu, křovinořez. Dále je na fotografiích zdokumentováno vybavení jídelny, obývacího pokoje, kuchyně a koupelny.

25. Ze spisu ve věci péče o nezletilé děti žalovaného a jeho manželky vedeného u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne [datum] byl veden s nezletilým [jméno FO] a nezletilým [jméno FO] pohovor pracovnicí OSPOD [adresa] – [jméno FO]. Oba nezletilí potvrdili, že žalovaný jezdí domů vždy v neděli večer, přespí u nich, je s nimi celý den v pondělí a v pondělí večer odjíždí. Rodiče se spolu často hádají o peníze. Ze sdělení otce adresované soudu ze dne [datum], protokolu z jednání před OSPOD [adresa] – [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný soudu i pracovnicí příslušného OSPOD sděloval, že jeho manželka znemožňuje žalovanému pobývat s oběma nezletilými syny o samotě. Z návrhu žalovaného na střídavou péči o nezletilé ze dne [datum] a protokolu z jednání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný i nadále poukazoval na to, že manželka žalovaného dlouhodobě brání žalovanému styku s nezletilými dětmi, a proto žalovaný navrhuje střídavou péči o ně. Poukázal rovněž na to, že prázdniny 2021 byly naplánovány tak, aby se s dětmi nemohl vidět, je upřednostňován jejich styk s žalobkyní. Z návrhu žalovaného na vydání předběžného opatření ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný, s ohledem na to, že je mu dle jeho vyjádření bráněno ve styku s nezletilými dětmi, se domáhal zatímní úpravy poměrů tak, aby s nimi měl kontakt poslední týden v srpnu a dále od [datum] vždy dva dny v týdnu, a zároveň, aby s nimi mohl být o samotě. Usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soud zatímně upravil poměry tak, že žalovanému má být jeho manželkou umožněno stýkat se s nezletilými dětmi každé pondělí od 7hod do 19hod v místě bydliště matky. K návrhu žalovaného ze dne [datum] bylo usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] nové předběžné opatření, kterým byl (mimo jiné) určen styk žalovaného s nezletilými dětmi každé pondělí od 7hod do úterý do 19hod s tím, že soud stanovil, že styk bude probíhat bez přítomnosti žalobkyně či manželky žalovaného; z odůvodnění vyplývá, že soud shledal důvody k tomu, aby po dobu styku žalovaného s nezletilými vyloučil přítomnost manželky žalovaného a také žalobkyně, když jejich přítomnost vnímá jako překážku svého styku s nezletilými. K podanému odvolání Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] změnil rozhodnutí zdejšího soudu tak, že návrh na vydání předběžného opatření zamítl, neboť s ohledem na vyhrocené vztahy mezi rodiči není v zájmu nezletilých rozšiřovat stávající styk. Z protokolu z jednání před Okresním soudem Praha-východ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že nezletilí sami při prvním pohovoru u OSPOD uváděli, že by s ním chtěli být více, nyní jsou odtažití, zmanipulovaní. Toto své stanovisko rovněž žalovaný potvrdil v podání soudu ze dne [datum] a ze dne [datum]. Z pohovoru s nezletilými provedeného před soudem dne [datum] bylo zjištěno, že oba nezletilí nemají zájem na střídavé péči žalovaného, chtěli by žít u jejich matky, kterou vnímají zcela pozitivně, žalovaného zcela negativně. Poukázali na to, že se jim nevěnuje, často spí, často je kritizuje, raději by jej neviděli vůbec. Potvrdili vzájemné hádky rodičů. Z protokolu o jednání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný poukazoval na to, že mu žalobkyně opětovně bránila ve styku s dětmi, kdy děti měly být doma, ale byly u žalobkyně a žalobkyně mu odmítla umožnit, aby s dětmi mluvil, neboť měly údajně spát, což však nebyla pravda.

26. Z výslechu svědkyně [jméno FO], [Anonymizováno], bylo zjištěno, že žalovaného navštěvovala v domě v [Anonymizováno] do podzimu 2018. V té době při návštěvě se odehrál incident, kdy žalobkyně i manželka žalovaného jej před svědkyní a její maminkou osočovaly, že je dlužník, lhář, že se nestará o děti, nestará se o rodinu a stále jenom spí. Svědkyni to velmi urazilo, neboť ví, že žalovaný musel hodně pracovat, aby uživil rodinu, zatímco jeho manželka nepracovala, ze svých prostředků pořídil dům. Od té doby byla v domě dvakrát. Jednou na Vánoce, kdy byl žalovaný doma sám, ač tam měly být děti. Podruhé v červenci 2022, kdy společně se svoji dcerou a žalovaným přijeli do domu v [Anonymizováno], primárně navštívit děti žalovaného, které však v domě nebyly. [Anonymizováno] je zahlédla manželka žalovaného a reagovala tím, že zavřela dveře na terasu a zamkla vchodové dveře a nechtěla je otevřít. Žalovaný proto zavolal polici, která všechny krátce vyslechla a následně po telefonátu s žalobkyní sdělili svědkyni a její dceři, že žalobkyně si jejich přítomnost v domě nepřeje, a proto musely odjet. Dále uvedla, že podobným setkáním, kdy se řešila finanční situace žalovaného, byla v domě přítomna vícekrát, jednou u toho byl i tatínek svědkyně. Vždy, když navštívili žalovaného v domě v [Anonymizováno], tak se manželka žalovaného i žalobkyně snažily děti žalovaného od rodiny žalovaného ( tedy i svědkyně) separovat; na svědkyni to dělalo ten dojem, že nechtějí, aby si k nim vytvořily bližší vztah. Proto se žalobkyni a manželce žalovaného nelíbilo, když žalovaný po dobu tzv. lockdownů, kdy nemohl provozovat restauraci, pobýval doma, patrně se obávaly, že by se žalovaný mohl s dětmi sblížit. Vztahy s dětmi svědkyně popsala jako aktuálně špatné, neboť žalovaný pobývá s dětmi jeden den v týdnu, přičemž je vždy přítomna manželka, vstupuje do aktivit, a tudíž nemůže být s dětmi sám. Dále svědkyně uvedla, že dům v [Anonymizováno] vybudoval a vybavil žalovaný; žalobkyně půjčila žalovanému peníze na vybavení dětského pokojíčku, které jí žalovaný splácel. Když splácet nemohl, kontaktovala žalobkyně matku žalovaného a žádali ji, aby to splácela namísto žalovaného. Žalovaný bydlí a má svůj domov v [Anonymizováno], má tam své osobní věci. Svědkyně uvedla, že od žalovaného ví, že žalobkyně i manželka žalovaného se snaží žalovaného z domu vyhodit, říkají mu, že mu tam nic nepatří, že vše koupila žalobkyně, ať z domu „vypadne“, a to i před dětmi. Svědkyně dále sdělila, že skutečnost, že dům v [Anonymizováno] žalovaný přepsal na žalobkyni, se dozvěděla až v roce 2020; zároveň jí žalovaný sdělil, že žalobkyně mu slíbila, že se bát nemusí, že o dům nepřijde. Důvod, proč k tomu došlo, byl požadavek žalobkyně, která za žalovaného zaplatila dluh, pro který hrozila nedobrovolná dražba Nemovitých věcí v [Anonymizováno]. Svědkyně potvrdila, že sama žalovanému půjčila peníze, jednak 200 000 Kč na kuchyň (v roce 2006) a dále pak na sebe vzala úvěr, ze kterého se pořídilo vybavení restaurace v [jméno FO] [Anonymizováno]; úvěr jí žalovaný splácí. Špatnou finanční situaci žalovaného spatřuje svědkyně v tom, že v době, kdy se žalovaný poznal se svoji současnou manželkou, vydělával slušné peníze, nicméně poté, se situace změnila, v pohostinství už takové zisky nebyly, navíc finanční požadavky žalobkyně byly vysoké.

27. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO], [Anonymizováno], bylo zjištěno, že pokud jde o užívání domu v [Anonymizováno], žalovaný tam jezdí posledních 7 let v neděli večer a v pondělí večer odjíždí. I když aktuálně bylo rozhodnuto, že žalovaný má děti vidět v sobotu a v neděli, jezdí do domu i tak v pondělí si vyprat a udělat svoje věci. Poplatky za energie od minulého roku platí žalobkyně; žalovaný je platil v dřívější době, ale platil je až poté, co přijeli vymahači; občas se i[Anonymizováno]stalo, že je odpojili od elektřiny. K převodu Nemovitých věcí v [Anonymizováno] došlo z důvodu, že žalovaný dlouhodobě neplatil hypotéku, s bankou nekomunikoval, a tudíž hrozila dražba domu. Svědkyně i žalovaný se dohodli s žalobkyní, že to za ně zaplatí; z vděčnosti na ni pak tyto nemovité věci převedli. Nikdy zde nebyla vidina toho, že žalobkyně dům žalovanému vrátí, ani nechtěla vracet peníze. Dohoda s žalobkyní byla taková, že svědkyně i žalovaný mohou dům užívat, bydlet v něm, svědkyně že bude platit energie. Svědkyně uvedla, že nikdy nebyla přítomna tomu, že žalobkyně bránila žalovanému ve styku s dětmi, či se o žalovaném hrubě vyjadřovala před dětmi. Děti mají s žalobkyní hezký vztah, neboť se o ně od mala starala. Pokud jde o výdělečnou činnost, po narození dětí svědkyně potvrdila, že nepracovala, neboť děti byly hodně nemocné, pouze na přechodnou dobu provozovala e-shop; nyní si přivydělává brigádně. Potvrdila, že prodala byt v [adresa] za částku cca 1 mil Kč., tu na přání žalovaného na umoření hypotéky nepoužila. Ty peníze pak používala na provoz domácnosti, na kroužky pro děti, neboť bylo období 4 let, kdy jí žalovaný žádné peníze na domácnost nedával. Svědkyně potvrdila, že má žalovaný v domě v [Anonymizováno] uloženy své věci včetně kola, bruslí, lyží apod.; dle jejího přesvědčení se jedná spíše o sezónní věci, které žalovaný aktuálně nepotřebuje; účetní dokumenty má v [jméno FO] [Anonymizováno]. V [jméno FO] [Anonymizováno] je nad restaurací apartmán, který žalovaný užívá.

28. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že poté, co došlo k zesplatnění hypotéky, hrozila dražba domu v [Anonymizováno]. Žalovanému se nepodařilo nalézt možnost uhrazení hypotéky. Jeho manželka oslovila žalobkyni, která přislíbila, že si vezmu půjčku, ale trvala na to, že na ni Nemovité věci v [Anonymizováno] budou převedeny. Žalovaný s tímto vyslovil souhlas, měl k žalobkyni úplnou důvěru. Žalobkyně dříve pracovala v [Anonymizováno], takže se v těchto záležitostech vyznala, vzala si půjčku od bratrance a své kamarádky, musela zastavit svoji nemovitost. Žalovaný uvedl, že převod Nemovitých věcí v [Anonymizováno] chápal tak, aby měla žalobkyně jistotu, když za něj hypotéku uhradila. Uvedl dále, že má v úmyslu žalobkyni dluh uhradit, částečně tak učinil již výtěžkem z prodeje Nemovitých věcí v [jméno FO] [Anonymizováno], které na žalobkyni převedl, jak žalobkyně požadovala, a které ona následně prodala za částku [částka]. Celková výše hypotéky, která byla zajištěna Nemovitými věcmi v [Anonymizováno], byla na částku [částka] v roce 2004, splátka včetně pojištění činila cca [částka] měsíčně. Jednání týkající se darování Nemovitých věcí v [Anonymizováno] byla přítomna manželka žalovaného. Všechny dokumenty měl žalovaný uloženy v domě v [Anonymizováno], avšak nyní zjistil, že podstatné dokumenty zmizely. Na Nemovitých věcech v [jméno FO] [Anonymizováno] je nyní postaven luxusní bytový komplex. Od darování předmětných Nemovitých věcí v [Anonymizováno] se zásadně změnilo chování žalobkyně i jeho manželky k němu. K zřízení zástavního práva na Nemovitých věcech v [Anonymizováno] ve prospěch žalobkyně nepřistoupili, neboť situaci potřebovali řešit rychle; vše zařizovala žalobkyně, neboť žalovaný na to neměl čas, musel být v práci.

29. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že manželství žalovaného a [jméno FO], bylo rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

30. Pokud jde o skutková zjištění ohledně časové posloupnosti úhrady dluhu za žalovaného, tyto byly provedeny za účelem zjištění skutkového stavu, zda s darováním Nemovitých věcí v [Anonymizováno] bylo spojeno jakékoliv protiplnění. S ohledem na skutečnost, že odvolací soud zavázal soud prvního stupně právním názorem, že darovací smlouva je platná, neboť s darováním Nemovitých věcí v [Anonymizováno] žádné protiplnění spojeno nebylo, soud ohledně těchto skutkových zjištění vyšel ze závěrů, jak je učinil Krajský soud v Praze ve svém usnesení ze dne [datum] č.j. [spisová značka] (bod 9- a 10., 13 a dále 27), zejména ve vztahu ke skutečnosti, že fakticky žalobkyně uhradila dluh dne [datum] složením do advokátní úschovy, z úschovy byly finanční prostředky uvolněny a úvěr splacen [datum].

31. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

32. Žalovaný jako vlastník Nemovitých věci v [Anonymizováno] daroval tyto Nemovité věci žalobkyni, a to darovací smlouvou ze dne [datum]. Bylo prokázáno, že k darovaní předmětných Nemovitých věcí došlo poté, co žalobkyně uhradila za žalovaného pohledávku z hypotečního úvěru v celkové výši [částka] a náklady dražby na částku [částka], neboť hrozila nedobrovolná dražba Nemovitých věcí v [Anonymizováno]. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná a byla prokázána též výslechem svědkyně [jméno FO] i účastnickým výslechem žalovaného. K faktické úhradě pohledávky na hypotéku došlo k [datum]. Vlastníkem Nemovitých věcí v [Anonymizováno] dle zápisu v katastru nemovitostí žalobkyně. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne [datum] žalovaný žalobkyni daroval další nemovité věci, a to Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno], a to příslušnou darovací smlouvou. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně následně tyto Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno] prodala. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného, aby Nemovité věci v [Anonymizováno] vyklidil, neboť je užívá bez právního důvodu. Dále bylo prokázáno, že žalovaný od darovací smlouvy, kterou došlo k darování Nemovitých věcí v [Anonymizováno], odstoupil, a to dopisem ze dne [datum]. Důvodem byl nevděk žalobkyně, který měl spočívat v tom, že žalobkyně jej vyhání z Nemovitých věci v [Anonymizováno], ačkoliv je vždy financoval, bydlí v nich, žalobkyně mu slíbila, že v nich bude moci do smrti bydlet; dále že jej vulgárně uráží též před dětmi, soustavně mu brání ve výkonu rodičovské péče o děti, přičemž i to, že jej vyhání z domu, má znemožnit alespoň minimální styk s dětmi. Dále pak žalovaný znovu odstoupil od darovací smlouvy dopisem ze dne [datum] pro nevděk, který spatřoval v tom, že žalobkyně podala žádost o zrušení trvalého pobytu žalovaného na adrese [adresa], tedy v Nemovitých věcech v [Anonymizováno], kdy lživě uvedla, že zde již nebydlí, a dále že lživě uvedla, že žalovaný fyzicky napadl její dceru v domě v [Anonymizováno].

33. Pokud jde o jednotlivé důvody, v kterých žalovaný spatřuje nevděk žalobkyně, bylo v řízení prokázáno, že manželství žalovaného a jeho manželky – svědkyně [jméno FO] – bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Rozvodu předcházelo řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilým dětem žalovaného a svědkyně [jméno FO]. Z opatrovnického spisu vedeného ve věci nezletilých dětí žalovaného a jeho manželky (sp.zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že vztahy mezi žalovaným a jeho (nyní již bývalou) manželkou jsou velmi vyhrocené, přičemž je zjevné, že v průběhu trvání tohoto řízení došlo ke zhoršení postojů nezletilých dětí k žalovanému jako jejich otci. Pokud žalovaný tvrdil, že k tomu došlo jednáním žalobkyně, která jej osočuje před nezletilými dětmi, a zabraňuje byť minimálnímu styku žalovaného s nimi, soud toto tvrzení nemá za prokázané. Z opatrovnického spisu bylo zjištěno, že žalovaný na takové jednání žalobkyně, ale zejména své (nyní již bývalé) manželky, toliko poukazuje. Po poučení soudem podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. žalovaný navrhl doplnění dokazování svou účastnickou výpovědí a výslechem své sestry svědkyně [jméno FO]. Ani tato svědecká výpověď však tvrzení žalovaného neprokázala, neboť svědkyně byla v domě za přítomnosti i žalobkyně v roce 2018, a události z poslední doby zná toliko z vyprávění od žalovaného. Stejně tak toto tvrzení nemá soud za prokázané ani z účastnického výslechu žalovaného, když v rámci něj žalovaný zopakoval svá tvrzení uvedená v žalobě (na určení vlastnického práva). Soud musí účastnický výslech jako důkaz vždy hodnotit zdrženlivě; účastnický výslech žalovaného není podpořen jiným důkazem, když jak ve spise vedeném ve věci péče o nezletilé děti žalovaného a jeho manželky, tak i ve svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO] byly toliko interpretovány informace žalovaného. V tomto směru tedy žalovaný neunesl své důkazní břemeno.

34. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že se jej žalobkyně snaží vyhnat z Nemovitých věcí v [Anonymizováno] a dále podala návrh na zrušení jeho trvalého bydliště, když ve správním řízení rovněž (a dle žalovaného lživě) uvedla, že žalovaný fyzicky napadl její dceru, v řízení bylo prokázáno (a žalobkyně ani nikterak nepopírala), že žalobkyně vyzvala dopisem žalovaného k vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno], a následně podala žalobu na vyklizení, kterou bylo zahájeno toto řízení. Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně u příslušného obecního úřadu podala žádost (dne [datum]) na zrušení údaje o místu trvalého bydliště žalovaného na adrese [adresa], kdy do formuláře s předtištěným údajem o tom, že pobyt žalovaného je na této adrese zcela formální, nezdržuje se na ni, nemá tam své osobní věci ani ji jinak neužívá, ručně dopsala, že 6 let vždy 6 dnů v týdnu pobývá na adrese v [jméno FO] [Anonymizováno] (prokázáno příslušným formulářem). Dále bylo prokázáno, a to příslušným protokolem o výslechu svědků ve věci správního řízení o zrušení údaje o trvalém pobytu ze dne [datum], že žalobkyně uvedla, že žalovaný fyzicky napadl její dceru v přítomnosti nezletilého syna žalovaného a jeho manželky [jméno FO]. Bylo prokázáno, a to rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] s částí [adresa] ze dne [datum], že údaj o místu trvalého pobytu žalovaného na adrese [adresa], byl zrušen, kdy správní orgán dospěl k závěru, že podmínka neužívání objektu je splněna. Dále bylo prokázáno, že bylo vedeno přestupkové řízení před komisí k projednání přestupků [adresa], kdy rozhodnutím ze dne [datum] byl žalovaný shledán vinným na přestupek proti občanskému soužití spočívající ublížení na cti [jméno FO] hrubou urážkou, k čemuž mělo dojít dne [datum], a dále že bylo zastaveno přestupkové řízení s žalovaným ohledně přestupku proti občanskému soužití spočívající v údajném napadení manželky žalovaného [jméno FO] dne [datum], neboť tento skutek nebyl žalovanému prokázán. Skutečnost, že žalovaný strčil do své manželky [jméno FO], až upadla, popsal též syn žalovaného [jméno FO], a to jak před policejní hlídkou (prokázáno úředním záznamem PČR, obvodní odd. [adresa] ze dne [datum]), tak i v rámci opatrovnického řízení (prokázáno protokolem o pohovoru s nezletilými ze dne [datum] ze shora uvedeného spisu vedeného ve věci péče o nezletilé děti žalovaného a jeho manželky).

35. V řízení však nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že mu při darování Nemovitých věcí v [Anonymizováno] žalobkyně slíbila, že jej zde nechá bydlet až do smrti. Žalobkyně sama tuto skutečnost popřela, popřela ji též svědkyně [jméno FO], dcera žalobkyně a (nyní již bývalá) manželka žalovaného. Žalovaný toto tvrzení potvrdil ve své účastnické výpovědi, potvrdila ho též svědkyně [jméno FO], která však uvedla, že jí tuto informaci sdělil žalovaný. Žalovaný i přes poučení soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhl žádné další důkazy k prokázání tohoto tvrzení s odkazem na to, že je tuto skutečnost těžké prokázat. Žalobkyně v průběhu řízení opakovaně uvedla, že chtěla pomoci rodině žalovaného, když se na ni dcera obrátila, že hrozí prodej předmětných Nemovitých věcí v [Anonymizováno] v nedobrovolné dražbě. Jejím cílem bylo zajistit bydlení pro rodinu žalovaného, tedy i pro svou dceru a jejich děti. Proto za žalovaného uhradila dluhy; jako projev vděčnosti pak od žalovaného přijala darem Nemovité věci v [Anonymizováno]. Za této situace se jeví Lze tak přisvědčit tvrzení žalobkyně, že souhlasila s tím, aby žalovaný s rodinou v Nemovitých věcech v [Anonymizováno] bydlel, aniž by byl dán časový rámec. Jako nepravděpodobné se jeví, že by žalobkyně přislíbila žalovanému, že může doživotně užívat Nemovité věci v [Anonymizováno]. Nenapovídá tomu, ani samotné ujednání v darovací smlouvě ze dne [datum], v níž je uvedeno, že žalovaný jako dárce bude platit náklady vzniklé na Nemovitých věcech v [Anonymizováno] po celou dobu, co je bude užívat, aniž by zde bylo uvedeno, že taková doba bude až do smrti žalovaného. V tomto směru tedy žalovaný důkazní břemeno neunesl.

36. Soud zamítl doplnění dokazování důkazy navrženými žalovaným při jednání dne [datum], a to záznam o průběhu styku s nezletilými dětmi ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], stejně tak i komunikaci svědkyně [jméno FO] s Policií ČR, který se týkal incidentu z léta 2022, který svědkyně popsala při své svědecké výpovědi. Prokázání těchto tvrzení je pro posouzení žalovaného nároku nerozhodné, neboť se soud zabývá skutečnostmi, pro které žalovaný odstoupil od darovací smlouvy, které uvedl v dopise ze dne [datum] a ze dne [datum]; k dalšímu negativnímu chování nelze přihlédnout, ledaže by byly uvedeny v novém odstoupení od smlouvy (viz rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka]). Pokud žalovaný navrhoval doplnění dokazování zprostředkovatelskou smlouvou uzavřenou mezi [jméno FO], žalovaným a realitní kanceláří [jméno FO] z [datum] týkající se převodu Nemovitých věcí v [jméno FO] [Anonymizováno] k prokázání tvrzení, že se žalovaný pokoušel o převod těchto nemovitých věcí, soud neshledává toto tvrzení za podstatné pro řízení. Dále soud neprovedl důkaz listinou označenou jako znalecký posudek [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota] k ocenění Nemovitých věci v [jméno FO] [Anonymizováno], neboť stanovení hodnoty těchto nemovitých věcí, která byla mezi účastníky sporná (žalovaný tvrdil nejméně [částka], žalobkyně pak max. 1,3 mil.), není pro rozhodnutí ve věci rozhodné. Provedení dalších důkazy účastníků vztahující se prokázání toho, kdo hradil náklady za elektřinu, vodu, internet v Nemovitých věcech v [Anonymizováno] soud jako nadbytečné zamítl, neboť směřovaly k prokázání skutečností o užívání těchto Nemovitých věcí, které pro posouzení uplatněných nároků nejsou podstatné (viz níže).

37. Právní hodnocení:

38. Předmětem řízení jsou dva nároky, které byly uplatněny ve dvou samostatných řízení a z důvodu hospodárnosti řízení byly spojeny. Jednak žaloba na vyklizení, kterou se žalobkyně jako tvrzený vlastník Nemovitých věcí v [Anonymizováno] domáhá po žalovaném jejich vyklizení s tvrzením, že mu nesvědčí žádný užívací titul. Druhou žalobou se pak žalovaný (v procesním postavení žalobce) domáhá určení, že je vlastníkem Nemovitých věcí v [Anonymizováno], neboť od darovací smlouvy, kterou tyto převedl na žalobkyni, odstoupil pro nevděk. Soud posoudil, že žalovanému svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva dle § 80 o.s.ř., neboť tvrdí, že je vlastníkem Nemovitých věcí v [Anonymizováno], ačkoliv stav zápisu v katastru nemovitostí svědčí žalobkyni, přičemž i případný úspěch žalovaného, pokud by byla zamítnuta žaloba na vyklizení, kde by se jako otázka předběžná řešilo právě vlastnické právo k Nemovitým věcem v [Anonymizováno], by nemohl být podkladem k provedení zápisu do katastru nemovitostí; tím je právě rozsudek ve věci určení vlastnického práva.

39. Dle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.z.“ darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

40. Dle § 2072 o.z. 1)Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. (2) Odůvodňují-li to [datum] a okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

41. Dle § 770 o.z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.

42. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako dárce uzavřel dne [datum] s žalobkyní jako obdarovanou darovací smlouvu ve smyslu § 2055 odst. 1 o.z., kterou daroval Nemovité věci v [Anonymizováno] žalobkyni. Darovací smlouva byla uzavřena jako platné právní jednání (viz závěry uvedené v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kterými je soud - neboť se skutkový stav nezměnil - vázán).

43. Žalovaný tvrdil, že platně odstoupil od darovací smlouvy, neboť žalobkyně jako obdarovaná vůči němu projevila nevděk, jak uvedl ve svém odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] a následně pak ještě ze dne [datum].

44. Dle komentářové literatury „…Zákonodárce pro posouzení nevděku vychází z kombinace měřítka objektivního závadového jednání obdarovaného, které vykazuje určitou vážnost (zjevné porušení dobrých mravů), a měřítka subjektivního (ublížení dárci)...Vděk je pocit uznání za projevení dobrého skutku (Klang 948 1). Nevděk v pojetí ObčZ sestává ze zjevného porušení dobrých mravů (objektivní hledisko) a ublížení dárce (subjektivní hledisko). Zjevné porušení dobrých mravů nevyjadřuje intenzitu porušení: zjevnost ve smyslu zřejmosti/jednoznačnosti jednání, které je na první pohled patrné (k pojmu i Leges I 580 5–13). Nadále proto není udržitelná judikatura (k § 630 ObčZ 1964) vyžadující hrubé porušení dobrých mravů (např. NS 33 Cdo 2425/98, 33 Odo 137/2002, 33 Odo 98/2006, 33 Odo 113/2006, 33 Cdo 2248/2011). Podle stávající právní úpravy postačí prosté porušení dobrých mravů (srov. i 588 8). Samotné porušení dobrých mravů nevede ke vzniku práva dárce odvolat dar, pokud mu subjektivně neublížilo. Dárce musí jednání obdarovaného osobně jako újmu pociťovat (potomek neprojevující zájem o nemocného dárce, který jeho pozornost nevyžaduje, není nevděčný). Pro posouzení, zda v konkrétním případě jde o nevděk, je nezbytné hodnotit ve vzájemném vztahu motiv dárce a rozsah darování (méně hodnotné dary vyžadují zpravidla i nižší stupeň vděčnosti) na straně jedné a pohnutku pro nevděk obdarovaného na straně druhé. Nevděčné jednání obdarovaného může spočívat v konání/nekonání; nekonání může nabýt charakter omisivního deliktu tam, kde existuje etická (morální) povinnost ke konání. Nevděk může být vyjádřen jedním jednáním, může tvořit i komplexní jednání složené z jednotlivých (dílčích) skutků. Objektivní protiprávnost se nevyžaduje, postačí provinění na úrovni morální. Nevyžaduje se ani bezprostřední věcná a časová souvislost mezi darováním a nevděkem (s výhradou § 2075).“ (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k § 2072).

45. Shodně s právní teorií rovněž judikatura uzavřela, že „…..podle § 2072 odst. 1 o. z. platí, že nevděkem již není jen chování v rozporu s dobrými mravy, tak jak to vyžadovala předchozí úprava, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Do posuzování, zda došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru tak vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci (srov. Hulmák a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 21–24). Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je proto třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem „hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat (srov. též komentář k § 2072 o. z. v ASPI). Zodpovězeni otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2023 sp.zn. 33 Cdo 1792/2023).

46. Je tedy zřejmé, že pro posouzení naplnění skutkové podstaty nevděku dle § 2072 o.z. jsou podstatné dva znaky, tedy jednání úmyslné nebo v hrubé nedbalosti, které dárci ublíží (subjektivní měřítko), a dále objektivně závadové jednání, které má určitou vážnost, zjevné porušení dobrých mravů, kterým se chápe jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji zkoumat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2023 sp.zn. 33 Cdo 1792/2023).

47. Žalovaný odstoupil od darovací smlouvy dne [datum] z důvodu, že (a) jej žalobkyně vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno], ačkoliv mu při jejich darování slíbila, že je může užívat až do své smrti, když to byl žalovaný, kdo tyto nemovité věci zakoupil a vybudoval ze svých výlučných prostředků a v rodinném domě vždy bydlel; (b) jej žalobkyně vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno], ačkoliv jí žalovaný daroval další nemovité věci, a to Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno]; (c) křičí na žalovaného hrubé urážky („aby šel do hajzlu“ nebo že „je lhář, ubožák a dlužník“), a to i v přítomnosti dětí žalovaného; (d) soustavně brání žalovanému ve výkonu rodičovské péče a výchově nezletilých dětí, kdy je při pobytu žalovaného v domě v [Anonymizováno] neustále v jeho bezprostřední osobní blízkosti, účelově přes červenec a srpen 2021 strávila s nezletilými dětmi žalovaného letní prázdniny mimo dům v [Anonymizováno], čímž mu znemožnila, aby se o děti staral alespoň v pondělí, kdy v domě pobývá; (e) negativně hodnotí žalovaného před jeho dětmi; (f) jej vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno] s cílem znemožnit žalovanému dosáhnout střídavé péče o nezletilé děti žalovaného a dcery žalobkyně, o kterou v řízení ve věci péče o nezletilé vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. [spisová značka] usiluje, když výzvu k vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno] zaslala v okamžiku, kdy začal žalovaný v opatrovnickém řízení tvrdit, že střídavou péči bude vykonávat v domě v [Anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] pak žalovaný jako další důvody odstoupení od darovací smlouvy spatřuje v tom, že (g) žalobkyně dne [datum] podala u [právnická osoba] v [Anonymizováno] návrh na zrušení trvalého bydliště žalovaného na adrese [adresa], se lživým tvrzením, že se žalovaný v tomto bydlišti dlouhodobě nezdržuje, nemá na uvedené adrese žádné osobní věci, a objekt žádným způsobem neužívá; uvedená adrese je tak čistě formální. Dále pak (h) žalobkyně lživě uvedla, že žalovaný měl v domě čp. [Anonymizováno] napadnout svoji manželku – dceru žalobkyně.

48. Soud se zabýval důvody uvedenými v obou dopisech, v nichž žalovaný sdělil žalobkyni, že od smlouvy odstupuje, a tedy všemi důvody, které jako nevděk zde byly uvedeny (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.3.2003 sp.zn. 57 Co 25/2003, dostupný na www.beck-online.cz).

49. Pokud žalovaný jako nevděk spatřuje to, že jej žalobkyně vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno], ačkoliv mu slíbila, že jej v nich nechá do smrti bydlet, tyto nemovité věci sám vybudoval a vždy v nich bydlel; ačkoliv jí daroval Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno] a dále s cílem znemožnit žalovanému dosáhnout střídavé péče o nezletilé děti žalovaného a dcery žalobkyně, o kterou v řízení ve věci péče o nezletilé vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. [spisová značka] usiluje [tedy důvody uvedené shora v bodě 47 pod písmeny a), b) a f)], soud v tomto jednání nevděk neshledal. V řízení je nesporné, že se žalobkyně vyklizení žalovaného z předmětných Nemovitých věcí v [Anonymizováno] domáhá, neboť je to nárok uplatněný žalobou. Rovněž je nesporné, že Nemovité věci v [jméno FO] [Anonymizováno] žalovaný žalobkyni daroval, ale jak již bylo prokázáno, učinil tak za účelem částečné úhrady dluhu, který za něj vůči bance uhradila žalobkyně (viz bod 27 odůvodnění zrušujícího usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka]). Tedy požadavek na vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno] za této situace není ze strany žalobkyně objektivně (zjevně) závadovým, a nemůže ani žalovanému ublížit, neboť žalovaný dalším darováním toliko plnil na svůj dluh k žalobkyni. Soud rovněž nespatřuje nevděk ve smyslu § 2072 o.z. v tom, že jej žalobkyně vyhání z Nemovitých věcí v [Anonymizováno], které sám vybudoval, bydlel v nich a žalobkyně mu slíbila v nich i nadále bydlet až do smrti. Je nesporné, že Nemovité věci v [Anonymizováno] vystavěl žalovaný a v době jejich darování žalobkyni byl jejich výlučným vlastníkem, dům považuje za svůj domov. S tímto vědomím je ale žalobkyni daroval jako projev vděčnosti, že zabránila jejich prodeji v nedobrovolné dražbě. Zároveň však soud nemá za prokázané, že žalobkyně žalovanému slíbila, že může v domě v [Anonymizováno] bydlet až do své smrti (viz shora bod 34). V době, kdy došlo k předmětnému darování, bylo snahou žalobkyně pomoci rodině žalovaného, aby měli kde bydlet. Jestliže došlo k faktickému rozpadu manželství žalovaného a dcery žalobkyně, nejedná žalobkyně ve zjevném rozporu s dobrými mravy, pokud odvolala souhlas s dalším setrváním žalovaného v domě, kde (se souhlasem žalobkyně) bydlí dcera žalobkyně, s níž se žalovaný v době odstoupení od darovací smlouvy rozváděl, přičemž, jak prokazuje spis vedený u zdejšího soudu ve věci péče o nezletilé děti žalovaného a dcery žalobkyně, byly vzájemné vztahy značně napjaté. Je nepochybné, že žalovaný subjektivně pociťuje velmi bolestivě to, že by měl Nemovité věci v [Anonymizováno], jichž byl vlastníkem, opustit. Nicméně je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně Nemovité věci v [Anonymizováno] jako dar přijala od žalovaného jako projev vděčnosti za to, že úhradou dluhu za žalovaného zabránila prodeji Nemovitých věcí v [Anonymizováno] v nedobrovolné dražbě tak, aby zajistila bydlení pro rodinu. Pokud se rodina žalovaného rozpadá, mezi dcerou žalobkyně a žalovaným jsou značné konflikty, v jejichž středu se nacházejí nezletilé děti, nelze skutečnost, že se žalobkyně domáhá, aby žalovaný předmětné Nemovité věci v [Anonymizováno] vyklidil, považovat objektivně za jednání zjevně se příčící dobrým mravům. Nelze přehlédnout, že v době darování nic nebránilo žalovanému si upravit otázku užívání předmětných Nemovitých věcí v [Anonymizováno]. Nelze přisvědčit tomu, že žalovaný k tomu nepřistoupil, protože byl v té době pod velkým stresem. Bylo prokázáno, že při uzavření darovací smlouvy na převod Nemovitých věcí v [Anonymizováno] již byl uhrazen dluh, pro jehož úhradu hrozila nedobrovolná dražba; žalovaný tedy měl dostatečný prostor si vše promyslet. Pokud se rozhodl, že věc nebude dále řešit, potom postupoval v rozporu se zásadou vigilantibus iura.

50. Pokud žalovaný jako důvod pro odstoupení od darovací smlouvy uvedl nevděk spočívající v urážkách a v tom, že žalobkyně brání jeho styku s dětmi [tedy důvody uvedené shora v bodě 43 pod písmeny c) až e), případně f)], soud z provedeného dokazování nemá za prokázané, ani že by žalobkyně žalovaného urážela, ani to, že by mu ona sama bránila ve styku s dětmi (viz shora skutková zjištění). V řízení bylo prokázáno, že došlo k vyhrocení vztahů mezi žalovaným a jeho (nyní již bývalou) manželkou v souvislosti s jejich partnerským rozchodem, který je pro jejich děti velmi stresový. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu ve věci péče o nezletilé děti žalovaného a svědkyně [jméno FO] jednoznačně vyplynulo, že jako rodiče nejsou spolu schopni komunikovat a svým chováním významně přispívají ke stresu dětí, které se dostaly do fáze, že styk s žalovaným odmítají. Z toho nelze učinit závěr, že by to byla žalobkyně, která brání kontaktu žalovaného s dětmi. Stejně tak, pokud žalovaný tvrdí, že motivem pro to, aby se žalovaný z Nemovitých věcí v [Anonymizováno] vystěhoval, je zabránění minimálního styku s nezletilými dětmi, potom je třeba zdůraznit, že styk se svými dětmi může žalovaný realizovat kdekoliv; podstatné je narovnání vztahů s dětmi, které se zjevně narušily. Ve vztahu k urážkám toliko svědkyně [jméno FO] vypověděla, že byla na podzim 2018 přítomna tomu, že před ní hovořila žalobkyně o žalovaném urážlivě. Soud v tomto směru nemá svědkyni za věrohodnou, neboť jako sestra žalovaného měla vypovídat v jeho prospěch. Nicméně bez ohledu na to, i kdyby tedy bylo prokázáno, že takto žalobkyně o žalovaného hovořila, pokud žalovaný na to nikterak nereagoval a věc začal řešit až s tříletým odstupem, potom má soud za to, že takové jednání zjevně nenaplnilo subjektivní stránku nevděku (tedy že by žalovanému ublížilo). Pokud by toto již tehdy vnímal úkorně, jistě by již dříve přistoupil k odstoupení od darovací smlouvy. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že sám žalovaný se dopouští urážek své (nyní již bývalé) manželky, za což byl shledán vinným v přestupkovém řízení. Pokud sám žalovaný se dopouští urážek osoby blízké - bývalé manželky, potom nelze posuzovat to, že osoba blízká jeho manželce - žalobkyně - by se případně dopouštěla urážek vůči němu, jako jednání, které zjevně (očividně) porušuje dobré mravy, neboť se jedná o reciproční jednání.

51. Za nevděk ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z. nelze ani považovat uvedení údajů ve formuláři vyplněném žalobkyní v žádosti o zrušení trvalého bydliště ze dne [datum], který žalobkyně podala u [právnická osoba] v [Anonymizováno] [viz důvody pod písmeny g) a h) v bodě 47 tohoto rozsudku]. Z žádosti je zřejmé, že se jedná o formulář, kde jsou slova „čestně prohlašuji, že trvalé bydliště ….. na uvedené adrese je zcela formální, na této adrese se dlouhodobě nezdržuje, nemá na uvedené adrese žádné své osobní věci a objekt žádným způsobem neužívá“ předtištěna. Rukou je pak na žádost dopsáno, že žalovaný bydlí 6 dnů v týdnu 6 let na adrese [adresa], [jméno FO] [Anonymizováno], což je ostatně také uvedeno v rozhodnutí [právnická osoba] v [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]. Žalovaný toto ani při své účastnické výpovědi nesporoval; není rozhodné, že se tak děje z důvodu výkonu jeho podnikatelské činnosti. Podstatné je, že žalobkyně na žádosti neuvedla žádné nepravdivé údaje, kdy na formuláři předtištěné údaje doplnila svým vyjádřením, kterým popsala stav věci. Stejně tak, pokud v průběhu vedení správního řízení žalobkyně ještě doplnila svoji žádost o další důvod, a tedy napadení svědkyně [jméno FO] žalovaným, ani v tomto nelze spatřovat lživé údaje, neboť v tomto směru při prošetřování vedeného ze strany PČR vypovídal též jeden ze synů žalovaného a svědkyně.

52. Soud tedy dospěl k závěru, že skutky popsané v odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] a [datum] nenaplňují nevděk ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z., který by odstoupení od darovací smlouvy odůvodňoval. Odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a [datum] proto shledal neplatným. Vlastnické právo k Nemovitým věcem v [Anonymizováno] tak nadále svědčí žalobkyni, a proto soud žalobu na určení, že vlastníkem těchto Nemovitých věcí v [Anonymizováno] je žalovaný, jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

53. Pokud se žalobkyně domáhala vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno], dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem Nemovitých věcí v [Anonymizováno], které nabyla darováním od žalovaného; odstoupení od darovací smlouvy ze strany žalovaného soud posoudil jako neplatné. Žalovaný namítal, že mu pro užívání Nemovitých věcí v [Anonymizováno] svědčí právo bydlení odvozené od své (nyní již bývalé) manželky, v těchto Nemovitých věcech vedou společnou domácnost a dále vždy zde platil spotřebu energií, o tyto Nemovité věci se stará. Žalobkyně toto popírala, když tvrdila, že souhlas s užíváním Nemovitých věcí v [Anonymizováno] dala žalovanému; s její dcerou již žalovaný nevede společnou domácnost, neboť jsou v rozvodovém řízení. V řízení bylo prokázáno, že manželství žalovaného a dcery žalobkyně bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu, který nabyl právní moci dne [datum]. Bylo prokázáno, že žalobkyně souhlasila, aby žalovaný a jeho rodina (tedy dcera žalobkyně a dvě jejich děti) Nemovité věci v [Anonymizováno], po jejich darování žalobkyni, i nadále užívali. Sám žalovaný tvrdil, že mu žalobkyně umožnila užívat tyto Nemovité věci; v řízení nebylo (pouze) prokázáno, že mu slíbila, že je to „až do smrti žalovaného“. Je tedy zřejmé, že žalovanému svědčilo právo bydlení v Nemovitých věcech v [Anonymizováno] – jako právo nikoliv závazkové ani věcné, od nějž se odvozovalo právo bydlení dcery žalobkyně (bývalé manželky žalovaného), o čemž svědčí též smluvní ujednání v darovací smlouvě v článku 5.3., v níž se žalovaný zavázal platit náklady spojené s užíváním Nemovitých věcí v [Anonymizováno] po celou dobu, co je bude užívat. Byť dle § 744 o.z. v takovém případě má žalobkyně jako osoba, které svědčí vlastnické právo k nemovitým věcem, nárok domáhat se vyklizení po tom z (bývalých) manželů, který měl právo bydlet odvozeno od práva druhého z (bývalých) manželů, nic nebrání žalobkyni, aby se domáhala vyklizení po žalovaném, ačkoliv mu svědčí silnější právo bydlení (viz Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 474-475). Stejný závěr by bylo třeba učinit i tehdy, pokud by soud po právní stránce posoudil jako právní důvod užívání předmětných Nemovitých věcí v [Anonymizováno] žalovaným nikoliv jako „prosté“ právo bydlení (tedy ani závazkové právo ani právo věcné), ale jako výprosu ve smyslu § 2189 a násl. o.z. I v takovém případě byla žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno], čímž uplatnila právo dle § 2190 o.z. kdykoliv dle libosti požadovat věc zpět. Pokud tak učinila v době, kdy došlo k faktickému rozpadu manželství žalovaného a její dcery, nelze v takovém jednání spatřovat zneužití práva ve smyslu § 8 o.z., neboť tak jednala s cílem co možná nejvíce stabilizovat rodinné prostředí dětí účastníků, které byly vystaveny konfliktu žalovaného a jeho (nyní již bývalé) manželky. Skutečnost, že žalovaný má v Nemovitých věcech v [Anonymizováno] uloženy své osobní věci, není rozhodná s ohledem na to, že právo, na základě kterého užíval Nemovité věci v [Anonymizováno], zaniklo. Stejně tak není rozhodné, že platil po dobu užívání Nemovitých věcí v [Anonymizováno] energie, neboť k tomu se zavázal darovací smlouvou, ani to, že se o Nemovité věci staral (ve smyslu údržby), neboť je užíval.

54. Jestliže tedy žalobkyně odvolala svůj souhlas s časově neomezeným užíváním Nemovitých věcí v [Anonymizováno], žalovanému nesvědčí jiné právo pro užívání Nemovitých věcí v [Anonymizováno], je nárok žalobkyně na jejich vyklizení v souladu s právem ochrany vlastnického práva dle § 1040 o.z. Soud proto žalobě na vyklizení Nemovitých věcí v [Anonymizováno] vyhověl (výrok I.). Pokud jde o lhůtu, soud ji stanovil v délce 3 měsíce, neboť zhodnotil, že má žalovaný v Nemovité věci uloženy své osobní věci, přičemž v této lhůtě je reálné si zařídit jejich odvoz.

55. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni, která byla úspěšná jak v řízení o žalobě na vyklizení, tak i v řízení na určení vlastnického práva. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu na vyklizení a za odvolání ve věci ve výši 10 000 Kč. Dále žalobkyni přísluší náhrada za odměnu advokáta, a to jednak za úkony v řízení o vyklizení (před rozhodnutím o spojení řízení), kdy výše odměny je stanovena z tarifní hodnoty 10 000 Kč (dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu), a výše odměny činí dle § 7 advokátního tarifu částku 1 500 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále odměna ve výši za účast na jednání soudu dne [datum] ve věci žaloby na vyklizení, neboť jednání nebylo zahajováno s ohledem na podání žaloby na určení vlastnického práva – dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu per analogiam, tedy odměna ve výši 750 Kč; dále za úkony v řízení o žalobě na určení vlastnického práva (před rozhodnutím o spojení řízení), kdy výše odměny je stanovena z tarifní hodnoty 35 000 Kč (dle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“), a činí dle § 7 advokátního tarifu částku 2 500 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě); dále za úkony v řízení poté, co soud usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] rozhodl o spojení řízení o vyklizení nemovitých věcí a určení vlastnického práva, kdy výše odměny je stanovena ze součtu tarifní hodnoty obou řízení (tj. 35 000 Kč a 10 000 Kč), tedy 45 000 Kč, výše odměny tak dle § 7 advokátního tarifu činí 2 900 Kč za každý z 12ti úkonů právní služby [dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu: účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] – bráno jako 2 úkony, neboť jednání trvalo 3 hodiny 7 min, účast na jednání soudu dne [datum] – bráno jako 2 úkony, neboť jednání trvalo 3hod 9min, [datum] - bráno jako dva úkony, neboť jednání trvalo 2 hod 9 min, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]; vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: ze dne [datum], odvolání ze dne [datum]], dále odměnu ve výši jedné poloviny z tarifní hodnoty spojených řízení (tj. tarifní hodnota ve výši [částka]), tedy ve výši 1 450 Kč za 2 úkony právní služby - za účast na jednání dne [datum] a dne [datum], kdy došlo k vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu; dále paušální náhrada hotových výdajů za každý z 20ti shora uvedených úkonů právní služby ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celková výše náhrady nákladů řízení činí 63 950 Kč. Pokud jde o tarifní hodnotu, soud vyšel vždy z ustanovení § 9 odst. 3 advokátního tarifu, neboť hodnota nemovitých věcí není známa. Soudu sice byla předložena listina označená jako znalecký posudek, nicméně ten stanovil obvyklou hodnotu Nemovitých věcí v [Anonymizováno] v roce 2019, z čehož, s ohledem na turbulentní vývoj na realitním trhu, nelze v roce 2024 vycházet; zároveň je zcela v rozporu s hospodárností řízení provádět dokazování ke zjištění hodnoty nemovitých věcí ryze pro účely vyčíslení odměny advokáta v řízení.

56. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. na zákonné platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení