9 C 120/2020

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 3. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem plk. [příjmení] [číslo], [PSČ] [anonymizována dvě slova] [příjmení] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], k.ú. [obec], je [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], in eventum, aby soud uložil žalovaným 1), 2) a 3) povinnost převést pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec], které nabyly na základě kupní smlouvy ze dne 25. 4. 2016, a to oproti vrácení kupní ceny uvedené v kupní smlouvě ze dne 25. 4. 2016 žalobkyni, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení ve výši 15 550 Kč k rukám zástupce žalovaného 1) do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení ve výši 16 940 Kč k rukám zástupce žalovaného 2) do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 3) náhradu nákladů řízení ve výši 15 597,05 Kč k rukám zástupce žalovaného 3) do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 16.10.2020 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], k.ú. [obec] (dále jen„ nemovité věci“). Tvrdila, že dne 25.4.2016 byla mezi žalobkyní jako prodávajícím a žalovanými jako kupujícími uzavřena kupní smlouva na převodu výše uvedených nemovitých věcí, na nichž měl každý z žalovaných získat spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3. Žalovaní jakožto kupující jsou společníky společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného] (dále jen„ [anonymizováno]“). Smluvní strany si v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy dohodly, že oproti převodu nemovitých věcí na žalované bude poskytnuta sleva z ceny díla dle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelem a [anonymizováno] jako zhotovitelem, jejímž předmětem bylo zhotovení díla s názvem [obec] I. a II. etapa – inženýrské sítě, kanalizace splašková a tlaková a vodovod podle příslušné projektové dokumentace. Smlouva však dosud nebyla naplněna, ačkoliv tato povinnost byla [anonymizováno] uložena rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 30.5.2019 č.j. 19C 205/2017-101 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13.8.2020 č.j. 27Co 210/2019-238. To potvrdil žalovaný 3) při svém účastnickém výslechu při jednání dne 17.1.2019 ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. 19C 205/2017 s tím, že na první etapu uvedeného díla měla být poskytnuta sleva ve výši 2 118 200 Kč z důvodu poskytnutého protiplnění mimo předmět díla, kterým byly právě převedené nemovité věci. V případě kupní smlouvy se tak jedná o simulované právní jednání, neboť se nejednalo v právním slova smyslu o kupní smlouvu, ale o alternativní způsob úhrady ceny za shora uvedené dílo, které dosud nebylo provedeno. Z tohoto důvodu vyzvala žalobkyně žalované dopisem ze dne 26.5.2020 k neprodlenému vydání nemovitých věcí, neboť na straně žalovaných došlo k závažnému porušení smluvních ujednání, v důsledku kterých žalobkyně rovněž z obezřetnosti a z důvodu právní jistoty odstoupila. Kupní smlouvu shledává žalobkyně nicotným právním jednáním, které nevyvolává zamýšlené právní následky. Protože stav zápisu v katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitých věcí neodpovídá skutečnému právnímu vztahu, podala žalobkyně předmětnou žalobu, neboť při nedostatku součinnosti žalovaných nemůže docílit vyznačení změny v zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí v souladu se skutečným právním vztahem jinak než soudním rozhodnutím o určení vlastnictví. V tom pak spatřuje svůj naléhavý právní zájem na tomto určení, když tímto rozhodnutím bude odstraněna nejistota v právním vztahu a bude postavena najisto otázka vlastnického práva k nemovitým věcem.

2. Žalovaný 1) navrhl žalobu zamítnout. Zdůraznil, že mu není nic známo o dohodě o slevě z ceny díla dle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizováno] dne 25.4.2016. Navíc není a v rozhodné době nebyl statutárním zástupcem [anonymizováno], takže ji nepochybně nemohl zavazovat k plnění závazku takového druhu. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 30.5.2019 č.j. 19C 205/2017-101, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13.8.2020 č.j. 27Co 210/2019-238 ani z protokolu z jednání ze dne 17.1.2019 ostatně nevyplývá, že by se žalovaný 1) k něčemu takovému zavázal. Žalovaný 1) spolu s oběma dalšími žalovanými řádně a včas uhradil kupní cenu za předmětné nemovité věci dle kupní smlouvy. Odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobce považuje žalovaný 1) za neplatný a neúčinný právní úkon, neboť tento úkon učinila osoba, která k tomu nebyla řádně zmocněna, a dále nedošlo k porušení předmětné kupní smlouvy podstatným způsobem.

3. Žalovaný 2) rovněž navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným, že dne 25.4.2016 byla mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanými jako kupujícími uzavřena kupní smlouva na předmětné nemovité věci. Žalovaní sjednanou kupní cenu zaplatili společně a nerozdílně. Podpisy na kupní smlouvě byly ověřeny a kupní smlouva byla předložena příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení vkladu; tento vklad byl proveden 26.5.2016. Účastníci kupní smlouvy se zcela svobodně dohodli na obsahu kupní smlouvy, ten je jednoznačný a srozumitelný, své jednání projevili vážně, určitě a v písemné formě zcela v souladu se zákonem. Žalovaný 2) dále uvedl, že žádnou smlouvu o dílo neuzavíral, neuzavíral ani žádnou dohodu o slevě z ceny díla, jak tvrdí žalobkyně, když o citované smlouvě o dílo ani nevěděl. Odstoupení od smlouvy, které učinila žalobkyně, je dle přesvědčení žalovaného 2) neplatné, neboť žalovaný 2) neměl žádnou povědomost o tom, že by [právnická osoba] nesplnila své povinnosti ze smlouvy o dílo. I pokud by tomu tak bylo, potom nesplnění smluvních ujednání ze strany [anonymizováno] nemůže mít žádný dopad pro žalovaného 2) ve vztahu k předmětným nemovitým věcem, neboť se nejedná o smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným 2). Odstoupení od smlouvy je navíc neplatným právním jednáním i z toho důvodu, že jej učinila za žalobkyni osoba, která k takovému jednání nebyla zmocněna.

4. Žalovaný 3) také navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný 3) učinil nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva ohledně převodu předmětných nemovitých věcí. Žalovaní jako kupující uhradili žalobkyni společně dohodnutou kupní cenu, a to třemi splátkami (1.4.2016, 15.4.2016 a 25.4.2016) před podpisem kupní smlouvy, což vyplývá z kupní smlouvy samotné, jakož i pokladních dokladů. Podpis žalobkyně na kupní smlouvě byl úředně ověřen a s jejím souhlasem byl podán návrh na vklad vlastnického práva žalovaných k předmětným nemovitým věcem. Žalovaný 3) nesouhlasí s tím, že by předmětná kupní smlouva byla simulovaným právním jednáním, představující alternativní způsob zaplacení ceny díla, které bylo předmětem smlouvy o dílo uzavřené dne 25.4.2016 mezi žalobkyní a [anonymizováno], jejímiž jednateli jsou žalovaný 2) a 3). O právní jednání se nejedná tehdy, pokud nebyla zjevně projevena vážná vůle. Z postupu účastníků ohledně prodeje předmětných nemovitých věcí však lze učinit závěr o opaku, tedy že projevená vůle účastníků koresponduje s jejich vůlí předmětné nemovité věci prodat a koupit, když žalobkyně jako prodávající předmětnou kupní smlouvu, pokladní doklady i návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitých věcí podepsala, kupní cenu přijala, a to více jak před čtyřmi lety. Žalobkyně ani nemohla platně odstoupit od kupní smlouvy, neboť kupní smlouva nebyla žádnou ze smluvních stran porušena. Pokud žalobkyně opírá odstoupení od smlouvy o porušení povinnosti ze strany [anonymizováno], která neměla dokončit dílo dle smlouvy o dílo, potom tento důvod nemůže obstát, neboť [anonymizováno] není smluvní stranou předmětné kupní smlouvy. Účastníci kupní smlouvy se zcela svobodně dohodli na obsahu této smlouvy, svobodně si vybrali smluvní partnery. Svým jednáním projevili zcela vážně a určitě svoji vůli a důkaz tohoto jednání všichni účastníci předmětnou kupní smlouvu opatřili svými podpisy. Jednání účastníků tak lze označit za v souladu se zásadou autonomie vůle, jednou ze zásad soukromého práva vůbec.

5. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila svá tvrzení, že mezi žalobkyní a [anonymizováno] byla uzavřena smlouva o dílo a jednalo se o snížení ceny díla. Sleva z ceny díla byla sjednána ve výši 2 118 200 Kč, která byla realizována oproti uzavření kupní smlouvy na předmětné nemovité věci. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že se převádí za částku 600 000 Kč, což bylo uvedeno pouze k zastření skutečné dohody, a sice, že k převodu nemovitých věcí dochází oproti poskytnutí shora uvedené slevy z ceny díla. Vůlí účastníků bylo převést vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem, ovšem za těchto podmínek. Tyto podmínky byly sjednány mezi jednateli žalobkyně a jednatelem [anonymizováno] (žalovaným 3), která ale není nikde písemně zachycena. Převod vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem měl být realizován za výhodu, že žalovaní použijí svého vlivu ve [právnická osoba] a zajistí poskytnutí slevy z ceny díla pro žalobkyni dle smlouvy o dílo mezi žalobkyní a [anonymizováno]. Sleva sjednána byla, ale dílo nebylo dokončeno, a tudíž nebyla sleva v plné výši využita. Na celý vztah je třeba se dívat jako na komplex dvou dohod, které dohromady tvoří pětistrannou dohodu; skutečnou vůlí účastníků bylo, že dojde k převodu předmětných nemovitých věcí z žalobkyně na žalované, neboť žalobkyně neměla v té době hotovostní peníze, ale měla celou řadu nemovitých věcí, a tím dojde k poskytnutí slevy z ceny díla ze strany [anonymizováno]. Pokud zde nebyla vážná vůle na straně žalovaného 3), potom se jedná o podvodné jednání, tedy o jednání nicotné. Pokud zde vážná vůle byla, potom zde pětistranný právní vztah nebyl naplněn, neboť sleva z ceny díla nemohla být čerpána, když dílo nebylo dokončeno. Dále po poučení soudem podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. (při jednání konaném dne 14.12.2021) smlouva o dílo uzavřená mezi žalobkyní a [anonymizováno] i nadále trvá a je podle ní částečně plněno.

6. K návrhu žalobkyně předneseného při jednání dne 29.6.2021 ve spojení s doplněním podáním ze dne 6.8.2021 byla usnesením ze dne 6.10.2021 č.j. 9C 120/2020-112 připuštěna změna žaloby tak, že se žalobkyně domáhá určení, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], k.ú. [obec], je [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], in eventum, aby soud uložil žalovaným 1), 2) a 3) povinnost převést pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec], které nabyly na základě kupní smlouvy ze dne 25. 4. 2016, žalobkyni, a to oproti vrácení kupní ceny uvedené v kupní smlouvě ze dne 25. 4. 2016.

7. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 12.10.2020 bylo zjištěno, že předmětem činnosti této společnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jednatel společnosti je od 27.8.2016 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] ze dne 12.10.2020 bylo zjištěno, že jednateli této společnosti jsou žalovaný 3) (od 1.12.2008) a žalovaný 2) (od 31.8.2013), kteří jsou zároveň společníky této společnosti. Společníkem této společnosti je též žalovaný 1), který je vedoucím odštěpného závodu.

10. Z kupní smlouvy ze dne 25.4.2016 bylo zjištěno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala prodat předmětné nemovité věci žalovaným, a to jako podílovým spoluvlastníkům, každému s výší spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech o velikosti 1/3, a to za cenu 605 200 Kč. Tato kupní cena byla zaplacena v hotovosti dne 1.4.2016 ve výši 250 000 Kč, dne 15.4.2016 ve výši 250 000 Kč a bezprostředně před podpisem smlouvy byla uhrazena splátka ve výši 105 200 Kč, což smluvní strany stvrdili podpisem předmětné smlouvy. Podpisy všech smluvních stran byly úředně ověřeny.

11. Jak prokazuje návrh na vklad vlastnického práva ze dne 21.4.2016, účastníci podali společně návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaných k předmětným nemovitým věcem. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že tento vklad byl učiněn dne 26.5.2016, a to s právními účinky ke dni 4.5.2016.

12. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 1.4.2016 bylo zjištěno, že žalovaní zaplatili společně žalobkyni na kupní cenu částku 250 000 Kč. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 15.4.2016 bylo zjištěno, že žalovaní zaplatili společně žalobkyni na kupní cenu částku 250 000 Kč.

13. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 25.4.2016 mezi žalobkyní jako objednatelem a [anonymizováno] jako zhotovitelem bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo zhotovení díla„ [obec] I. a II. etapa – plocha Z1 a Z3 – inženýrské sítě, kanalizace splašková tlaková a vodovod“. Dle článku 4.1 této smlouvy byla dohodnuta cena, a to v celkové částce 3 648 774 Kč včetně DPH za obě etapy. Dle článku 4.5 měla být cena díla hrazena na základě měsíčních dílčích faktur a konečné faktury, která měla být vystavena do 10ti dnů od předání a převzetí díla (článek 4.6 smlouvy). Před zahájením stavby měla být poskytnuta záloha ve výši 500 000 Kč.

14. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 30.5.2019 č.j. 19C 205/2017-101 bylo zjištěno, že v tomto řízení se žalobkyně domáhala po [právnická osoba] uložení povinnosti provést dílo dle smlouvy o dílo, uzavřené mezi těmito účastnicemi dne 25.4.2016. Soud prvního stupně žalobě částečně vyhověl (dodání a montáž 43 kusů kanalizačních šachet, provedení výstavby zbývajících 17 vodovodních a splaškových přípojek); ve zbývající části bylo řízení (z důvodu částečného zpětvzetí žaloby) zastaveno. Soud dospěl k závěru, že v tomto rozsahu nebylo dílo splněno, ačkoliv se k této realizaci [anonymizováno] zavázal, a tudíž povinnost k dokončení díla uložil. K podanému odvolání Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 13.8.2020 č.j. 27 Co 210/2019-238 rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil, kdy neshledal oprávněným nárok žalobkyně na dokončení díla, pokud jde o dodání a montáž 43 kusů kanalizačních šachet, jinak rozsudek prvoinstančního soudu potvrdil.

15. Z protokolu o jednání před Okresním soudem Praha-východ ze dne 17.1.2019 ve věci sp.zn. 19C 205/2017 bylo zjištěno, že při tomto jednání byl vyslýchán jako účastník žalovaný 3). Ten při tomto účastnickém výslechu uvedl, že na první etapu realizace díla byla poskytnuta sleva ve výši 2 118 200 Kč s tím, že za tuto slevu byla poskytnuta sleva mimo předmět tohoto díla, nijak nesouviselo se vztahem mezi žalobkyní a [anonymizováno]. Uvedl, že dle jeho názoru nikterak nesouvisí smlouva o dílo s tím, že si tři jednatelé [anonymizováno] koupili od žalobkyně pozemky v dané lokalitě.

16. Z předžalobních výzev ze dne 26.5.2016 bylo zjištěno, že žalobkyně každému z žalovaných sdělila, že v souvislosti s uzavřením předmětné kupní smlouvy na převod předmětných nemovitých věcí dohodli o poskytnutí slevy z ceny díla (dle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizováno]) oproti převodu předmětných nemovitých věcí. Smlouva o dílo nebyla dosud splněna, a tudíž protiplnění za převod pozemků nebylo realizováno. Protože se v případě kupní smlouvy jednalo o simulované právní jednání zastírající alternativní způsob úhrady ceny díla, je kupní smlouva nicotným jednáním, které nevyvolává zamýšlené právní následky, a tudíž stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá stavu skutečnému. Rovněž lze na výše uvedené pohlížet jako na závažné porušení smluvních ujednání, v důsledku čehož žalobkyně od kupní smlouvy odstupuje. Žalobkyně (v zastoupení svého advokáta) vyzvala žalované k vydání předmětných nemovitých věcí. Jak prokazují podací poštovní lístky, byla tato výzva spolu s odstoupením od smlouvy odeslána všem žalovaným dne 26.5.2020.

17. Dle ustanovení § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) (1) právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. (2) Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

18. Dle ustanovení § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

19. Dle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

20. Dle ustanovení § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

21. Dle ustanovení § 2002 o.z. (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

22. Žalobkyně se v řízení domáhala (v primárním petitu) určení vlastnického práva z důvodu, že (1) kupní smlouva, kterou došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem, je nicotným právním jednáním, neboť se nejednalo o převodní smlouvu, ale o zastřenou dohodu o slevě z ceny díla sjednanou ve smlouvě o dílo mezi žalobkyní jako objednatelem a [anonymizováno] jako zhotovitelem, když žalovaní jsou statutárními orgány, respektive společníky [anonymizováno]; (2) případně tvrdila, že od kupní smlouvy platně odstoupila, neboť žalovaní porušili sjednanou povinnost zajistit poskytnutí slevy z ceny díla dle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizováno]. Jedná se tedy o žalobu na určení vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř., kdy na tomto určení má žalobkyně nepochybně naléhavý právní zájem, neboť vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem dle zápisu v katastru nemovitostí svědčí žalovaným, a případné rozhodnutí ve prospěch žalobkyně by vedlo k záznamu vlastnického práva do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.5.2011 sp.zn. 22 Cdo 2053/2009).

23. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že kupní smlouva zastírala pouze dohodu o alternativním plnění ceny díla sjednané ve smlouvě o dílo mezi žalobkyní a [anonymizováno], soud uvážil takto: Jak vyplývá z ustanovení § 556 odst. 1 o.z. došlo, pokud jde o výklad právních jednání, k opuštění teorie projevu vůle, jak byla formulována v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen„ obč.zák.“, tedy důraz na formální hledisko projevu, a základním hlediskem pro výklad právního jednání je nadále úmysl jednajícího, pokud byl takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.4.2017 sp.zn. 21 Cdo 5281/2016). Jak tvrdili žalovaní a potvrdila žalobkyně (při jednání dne 29.6.2021), vůlí účastníků předmětné kupní smlouvy bylo převést vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na žalované. Pokud dále žalobkyně tvrdí, že k tomuto převodu mělo dojít za poskytnutí výhody v podobě zajištění slevy z ceny díla, jednalo by se o další smluvní ujednání, které však nic nemění na tom, že vůle smluvních stran jednoznačně směřovala k tomu, aby došlo k převodu předmětných nemovitých věcí do podílového spoluvlastnictví žalovaných, a tudíž lze výkladem vůle dospět k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva na převod nemovitých věcí ve smyslu ustanovení § 2 079 a násl. o.z. Jinými slovy, nejednalo se o žádné právní jednání, které by mělo zastírat jiné právní jednání (dle § 555 odst. 2 o.z.), a tudíž vyvolalo zamýšlené následky, tedy převod vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem ve prospěch žalovaných jako podílových spoluvlastníků.

24. Dále se soud zabýval tím, zda mohlo dojít platně k odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobkyně, jak učinila dopisem zaslaným všem žalovaným ze dne 26.5.2020. Dle ustanovení 2001 o.z. lze obecně od uzavřené smlouvy odstoupit tehdy, pokud je toto mezi účastníky sjednáno, anebo z důvodů stanovených zákonem. V kupní smlouvě ze dne 25.4.2016 však nebylo sjednáno, za jakých podmínek lze od této smlouvy odstoupit, a tudíž je třeba oprávněnost tohoto nároku zkoumat dle zákonných ustanovení. Obecně dle § 2002 odst. 1 o.z. lze od smlouvy odstoupit tehdy, pokud jedna smluvní strana poruší smlouvu podstatným způsobem, tedy způsobem, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Žalobkyně tvrdí, že žalovaní porušili kupní smlouvu tím, že nebyla poskytnuta sleva z ceny díla sjednaná ve smlouvě o dílo ze dne 25.4.2016. V řízení bylo prokázáno, že tato smlouva o dílo byla uzavřena mezi žalobkyní jako objednatelem a [anonymizováno] jako zhotovitelem, tedy mezi jinými subjekty. Je pravdou, že žalovaní jsou spojeni se [právnická osoba], neboť jsou společníky této společnosti, žalovaný 2) a žalovaný 3) též jednateli, žalovaný 1) pak vedoucím odštěpného závodu. Provázanost těchto smluv, tedy to, že cena díla byla sjednána nižší kvůli tomu, že žalobkyně jako zhotovitel na žalované převedla předmětné pozemky, však nevyplývá ani z této smlouvy o dílo, ani ze smlouvy kupní. Tedy z těchto listinných důkazů nelze dospět k závěru, že by žalovaní porušili jakoukoliv povinnost, která jim vyplývá z kupní smlouvy, když řádně zaplatili kupní cenu (bylo prokázáno výdajovými pokladními doklady i kupní smlouvou), řádně poskytli součinnosti k podání návrhu na vklad nemovitých věcí do katastru nemovitostí.

25. Na provázanost smlouvy o dílo a smlouvy kupní by bylo lze usoudit z protokolu z jednání ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. 19C 205/2017 (protokol ze dne 17.1.2019), kde připustil žalovaný 3) při účastnickém výslechu, že [anonymizováno] poskytl žalobkyni slevu z ceny díla s tím, že tam bylo určité protiplnění z jiného titulu mimo vztah žalobkyně a [anonymizováno], což následně popřel. Nicméně bez ohledu na to, zda skutečně byla dohodnuta v souvislosti s převodem předmětných nemovitých věcí sleva z ceny díla, je pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku podstatné, zda došlo k porušení této povinnosti. Žalobkyně tvrdí, že cena díla sjednaná ve smlouvě o dílo odpovídá dohodnuté slevě z ceny díla; rovněž tvrdila (na výzvu soudu dle § 118a odst. 1 os.ř. při jednání dne 14.12.2021), že smlouva o dílo stále trvá a je dle ní částečně plněno, což ostatně prokazují též rozhodnutí ve věci uložení povinnosti [anonymizováno] k provedení díla dle smlouvy o dílo (rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 30.5.2019 č.j. 19C 205/2017-101 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13.8.2020 č.j. 27Co 210/2019-238). Tedy pokud sama žalobkyně tvrdí, že sleva z ceny díla byla ve smlouvě o dílo poskytnuta, přičemž tato smlouva i nadále trvá a žalobkyně se jí cítí vázána, potom je vyloučeno, aby došlo k porušení této povinnosti (tedy povinnosti poskytnout slevu z ceny díla). Protože nebylo tvrzeno, že by žalovaní porušili jakoukoliv povinnost sjednanou v kupní smlouvě, přičemž tvrzení o porušení povinnosti poskytnutí slevy z ceny díla bylo vyvráceno již tím, že sleva dle tvrzení samotné žalobkyně poskytnuta byla a tento stav nadále trvá, soud se již dále nezabýval tím, zda dohoda o poskytnutí slevy z ceny díla byla uzavřena s žalovanými (jak tvrdí, žalobkyně, avšak toto neprokázala), a uzavřel, že ze strany žalovaných nedošlo k tvrzenému porušení smluvních ujednání, které by odůvodňovalo odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy.

26. Z výše uvedených důvodů soud tedy shledal žalobu na určení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem nedůvodnou.

27. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva s tím, že změnou žalobu připuštěnou usnesením ze dne 6.10.2021 č.j. 9C 120/2020-112 požadovala in eventum uložení povinnosti žalovaným převést předmětné nemovité věci na žalobkyni, Protože soud nevyhověl primárnímu žalobní petitu, zabýval se tímto eventuálním petitem.

28. Žalobkyně nárok na uložení povinnosti vrátit předmětné nemovité věci odůvodnila tím (po poučení soudem podle § 118 odst. 1 o.s.ř. při jednání dne 14.12.2021), že pokud by dospěl soud k závěru, že se nejedná, v případě kupní smlouvy, o nicotné právní jednání, ale že toto jednání má právní vady, pak z důvodu procení opatrnosti navrhla vrácení těchto nemovitých věcí. Je zjevné, že z těchto tvrzení nikterak nevyplývá právo žalobkyně na vrácení předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně toliko na základě stejných tvrzení požaduje namísto určení, že jí svědčí vlastnické právo, uložení povinnosti k plnění. Jestliže soud shledal nedůvodnou žalobu na určení vlastnického práva žalobkyně, neboť shledal kupní smlouvu jako platné právní jednání, jakož i to, že žalobkyně platně neodstoupila od kupní smlouvy, potom se nelze ani platně domáhat vrácení těchto nemovitých věcí.

29. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. Soud dále dodává, že neshledal nicotnou kupní smlouvu ani z důvodu, že není určitě v její písemné podobě uvedena kupní cena zvlášť pro každého z podílových spoluvlastníků, ale toliko souhrnně v částce 605 200 Kč. V poměrech obč.zák. judikatura dovodila neplatnost taková kupní smlouvy, pokud z ní není dovoditelná kupní cena za jednotlivé spoluvlastnické podíly, a to dle § 37 obč.zák (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.3.2013 sp.zn. 30 Cdo 543/2013). Nicméně s ohledem na změnu výkladu právních jednání, který preferuje vůli jednajícího před jejím objektivním projevem, je třeba určitost ujednání o kupní ceně posuzovat dle vůle smluvních stran. Účastníci shodně uvedli (při jednání dne 14.12.2021), že vůlí bylo převést nemovité věci na žalované jako podílové spoluvlastníky, a to na každého za cenu ve výši 1/3 celkové částky, a tudíž nelze považovat ujednání o kupní ceně za neurčité.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalovaným, kteří byli ve věci úspěšní, přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

32. Náklady žalovaného 1) se sestávají z odměny advokáta ve výši 2 500 Kč (dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu) za každý z 5ti úkonů právní služby (převzatí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 14.12.2020, vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti vznesené žalobkyní ze dne 22.3.2021, účast na jednání soudu dne 29.6.2021 a 14.12.2021), a dále odměny advokáta ve výši 1 250 Kč (dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu) a paušální náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby (účast na vyhlášení rozsudku dne 17.12.2021), celkem 15 550 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon právní služby – první porada s klientem, neboť tato právní služba je již zahrnuta v úkonu„ převzetí a příprava zastoupení“, pokud jde o zastupování účastníka na základě udělené plné moci.

33. Náklady žalovaného 2) se sestávají z odměny advokáta ve výši 2 500 Kč (dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu) za každý z 5ti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 21.12.2020, vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti ze dne 19.3.2021, účast na jednání soudu dne 29.6.2021 a dne 14.12.2021), 21% DPH z uvedených částek ve výši 2 940 Kč, celkem 16 940 Kč. Soud nepřiznal odměnu ani paušální náhradu hotových výdajů za nahlížení do spisu dne 21.12.2020, 11.3.2021 a dne 23.6.2021. V případě prvního nahlížení do spisu je tento úkon právní služby zahrnut již v úkonu„ příprava a převzetí právního zastoupení“, zbylé dvě nahlížení pak soud nepovažuje za účelné, neboť nebyly vyvolány ani doplněním důkazů, se kterým by bylo třeba se seznámit, ani výzvou soudu. Ostatně v prvém případě nahlížení trvalo 3 minuty (viz čl. 67) a ve druhém případě pak 7 minut, což svědčí o nadbytečnosti tohoto nahlížení.

34. Náklady žalovaného 3) se sestávají z odměny advokáta ve výši 2 500 Kč (dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu) za každý z 5ti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, vyjádření k žalobě ze dne 16.12.2020, vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti, účast na jednání soudu dne 29.6.2021 a 14.12.2021); dále cestovné za dvě cesty advokáta k jednání ze sídla advokáta ([obec]) do sídla soudu ([obec]) a zpět, jedna cesta tam a zpět celkem 62 km (dle www.mapy.cz), advokát cestoval vozidlem Ford, spz: [anonymizováno] [číslo], s průměrnou spotřebou 6l /100 km, průměrná cena pohonných hmot (BA) ve výši 33,8 Kč, sazba základní náhrady 4,4 Kč/km, celkem cestovné za jednu cestu 398, 53 Kč, cestovné za obě cesty 797,06Kč; dále náhrada za promeškaný čas za cestu strávenou ze sídla advokáta do sídla soudu, jedna cesta tam 37 minut, což odpovídá dvěma započatým půlhodinám, celkem tedy jedna cesta tam a zpět odpovídá 4 započatým půlhodinám, dvě cesty k jednání soudu tedy odpovídají 8mi započatým půlhodinám, náhrada za promeškaný čas tak činí 800 Kč (náhrada za jednu půlhodinu ve výši 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu) Celkem tak náklady činí 15 597,05 Kč. Soud nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkon právní služby – další porada s klientem 25.6.2021, neboť tento úkon nebyl vyvolán ani doplněním důkazů ani doplněním tvrzení ze strany ostatních účastníků, tedy odpovídal stavu, který zde byl v době podání vyjádření dne 16.12.2020.

35. Odměna advokáta byla stanovena z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, neboť soudu není známa hodnota spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitých věcech každého z žalovaných, když nelze vyjít z kupní smlouvy uzavřené před téměř 6ti lety za situace, kdy soudu ani není znám stav těchto nemovitých věcí. Stanovení hodnoty spoluvlastnických podílů by vyžadoval znalecké ocenění, tedy tarifní hodnoty je tak spojeno s nepoměrnými obtížemi (neboť by bylo třeba provést znalecké oceněn), a proto soud postupoval při stanovení odměny analogicky dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (viz nález Ústavního soudu ze dne 19.12.2017 sp.zn. IV. ÚS 2688/15).

36. Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení