9 C 126/2023-75

Rubrum

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] proti 1. žalovaným: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] 2. ; [celé jméno žalovaného], [IČO] sídlem [adresa žalovaného] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení nepřípustnosti prodeje zástavy – pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], katastrální území Svitavy – předměstí - ve veřejné dražbě provedené prostřednictvím 2. žalovaného jako dražebníka na návrh 1. žalované, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit 1. žalované k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 12 039,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit 2. žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 8 651,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8. 6. 2023 se žalobkyně domáhala toho, aby soud vyslovil, že prodej pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], katastrální území Svitavy – předměstí (dále jen„ Zástava“), ve veřejné dražbě provedené prostřednictvím 2. žalovaného jako dražebníka na návrh 1. žalované, je nepřípustný. Žalobu zdůvodnila tím, že k zástavě je dle evidence katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo ve prospěch 1. žalované, a to k zajištění dluhu ve výši 2 200 000 Kč s příslušenstvím vzniklého z titulu smlouvy o úvěru [číslo], budoucích dluhů a budoucího dluhu z bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že uvedené zajištění nebylo platně sjednáno, výše dluhu, který má být tímto zajištěním uspokojen, je navíc podle ní sporná a pochybná. Žalobkyně při všech svých jednáních s 1. žalovanou jakožto zástavním věřitelem vystupovala z pozice slabší smluvní strany jako spotřebitel, zatímco právní předchůdce 1. žalované jako podnikatel, a tedy silnější smluvní strana. Za neplnění dluhu, jehož úhradu má žalobkyně zajišťovat svým majetkem, byly sjednány drakonické smluvní sankce, jejichž úhrady se 1. žalovaná chce domoci z předmětného zajištění. Samotná zajištěná pohledávka s příslušenstvím nebyla uplatněna v rámci soudního řízení, nýbrž byla vtělena pouze do pochybného notářského zápisu. Z pohledu žalobkyně by měla být oprávněnost této pohledávky přezkoumána soudem ještě předtím, než dojde k jejímu uspokojení prodejem zástavy v dražbě, která je svěřena soukromé osobě a kde v celém procesu chybí přezkum nezávislým orgánem veřejné moci. Přezkum by měl být zaměřen zejména na zneužívající ujednání obsažené ve spotřebitelské smlouvě. Vymáhaná pohledávka má podle názoru žalobkyně charakter lichvy, kdy právní předchůdce 1. žalované jako profesionál zneužil tísně a nezkušenosti žalované a nijak nezkoumal její úvěruschopnost. Žalobkyně rovněž tvrdila, že žalobu podala v otevřené lhůtě, neboť oznámení o dražbě jí doposud nebylo doručeno. 1. žalovaná se podle ní údajně měla dohodnout na provedení nedobrovolné dražby podle zákona o veřejných dražbách s 2. žalovaným jako dražebníkem, proto byl žalován i on. 2. 1. žalovaná podanou žalobu zcela odmítla s odůvodněním, že žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť důvody, které v žalobě označila, nepředstavují zákonné důvody. 1. žalovaná může realizovat své zástavní právo zákonnými prostředky a neexistuje důvod jí v tom bránit. Z žaloby nevyplývá, že by se 1. žalovaná měla chovat nezákonně. Dne 27. 4. 2022 uzavřela žalobkyně, její manžel [jméno] [jméno] a 1. žalovaná dohodu o narovnání, kterou zrušili práva a povinnosti dlužníků z úvěrové smlouvy uzavřené [jméno] [jméno] jakožto podnikatelem se společností [právnická osoba] Žalobkyně přistoupila k dluhu svého manžela z této úvěrové smlouvy, přičemž na přistupitele se nevztahují omezení související se spotřebitelskými smlouvami. Předmětný úvěr byl přitom sjednán jako podnikatelský. Narovnáním zanikl závazek vzniklý z předmětné úvěrové smlouvy a vznikl nový solidární závazek žalobkyně a jejího manžela uhradit 1. žalované částku ve výši 4 550 000 Kč v dohodnutých splátkách. Ze strany [jméno] [jméno] následně na tento závazek bylo plněno, čímž došlo k dalšímu důvodu zakládajícímu uznání dluhu, a to mimo rámec uznání obsaženého v dohodě o narovnání a v notářském zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti, který byl sepsán mezi 1. žalovanou a [jméno] [jméno]. V insolvenčním řízení vedeném na majetek [jméno] [jméno], které probíhá u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], byl nárok 1. žalované, pokud jde o jistinu, uznán jak dlužníkem, tak i insolvenčním správcem, s tím, že ve vztahu k úroku z prodlení nebyl popřen dlužníkem, ale byl popřen insolvenčním správcem, v důsledku čehož je veden incidenční spor. Žalobkyně nadto účelově podává na svou osobu insolvenční návrhy jen proto, aby zabránila dražbě, přičemž je podává úmyslně s takovými chybami, aby následně nemohl být zjištěn její úpadek, a na výzvy insolvenčního soudu k opravám svých návrhů náležitým způsobem nereaguje. V tomto řízení podaná žaloba je dle přesvědčení 1. žalované jen dalším nástrojem k oddálení povinnosti žalobkyně splnit svůj nesporný dluh. Navíc byla podána v situaci, kdy není vydána žádná dražební vyhláška, což je další důvod pro zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu.

3. Ani 2. žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. I on poukázal na nedostatek naléhavého právního zájmu na straně žalobkyně k podání žaloby a uvedl, že si není vědom toho, že by 1. žalovaná uplatňovala své zástavní právo nezákonnými prostředky. Z jeho pohledu je to naopak žalobkyně, kdo porušuje zákony, když zcela evidentně na sebe podává spekulativní insolvenční návrhy, jejichž jediným účelem je vyhnout se splnění její povinnosti vůči 1. žalovanému. Stejný účel má i toto řízení. Doposud navíc nebyla podepsána žádná dražební vyhláška týkající se dražby Zástavy.

4. Soud nařídil ve věci jednání na den 4. 10. 2023. Žalobkyně byla k tomuto jednání řádně a s dostatečným předstihem předvolána, bez omluvy se však nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal v její nepřítomnosti. Zástupce obou žalovaných, který se k jednání dostavil, zopakoval, že dle žalovaných nesvědčí žalobkyni naléhavý právní zájem na požadovaném určení nepřípustnosti prodeje Zástavy ve veřejné dražbě, a to jednak proto, že doposud nebyla dražebníkem vydána žádná dražební vyhláška, na jejímž základě by mělo dojít k prodeji Zástavy, především však z toho důvodu, že v mezidobí byla Zástava postižena v rámci exekučního řízení, kdy byl ve vztahu k ní vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí, což vyplývá z aktuálního stavu zápisu v katastru nemovitostí. Tato skutečnost přitom sama o sobě brání tomu, aby byla provedena nedobrovolná dražba podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v účinném znění (dále jen„ ZVD“). Zástupce žalovaných dále poukázal na to, že žalobní petit je ve své současné podobě příliš obecný a že pokud by bylo žalobě v této podobě vyhověno, prakticky by do budoucna byla zcela vyloučena jakákoliv možnost 1. žalované jakožto zástavní věřitelky uspokojit svou pohledávku prodejem zástavy ve veřejné dražbě. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že pokud se žalobkyně bez náležité omluvy nedostavila k nařízenému prvnímu jednání ve věci, mělo by být řízení zastaveno. Z žaloby nelze podle něho dovozovat jakékoliv konkrétní námitky žalobkyně ve vztahu k případné neplatnosti úvěrové smlouvy, která byla prvotním právním titulem vzniku pohledávky, jejíhož uspokojení se 1. žalovaná snaží domoci.

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 19. 1. 2021 mezi [právnická osoba] jakožto úvěrujícím, [jméno] [jméno], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], jako úvěrovaným, a žalobkyní jako přistupitelem bylo zjištěno, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout [jméno] [jméno] podnikatelský úvěr ve výši 2 200 000 Kč, který byl určen k naplnění aktuálních provozních potřeb jeho podnikání, případně k refinancování jeho dříve sjednaných podnikatelských závazků. Ve smlouvě sjednaná zápůjční úroková sazba činila 14 % ročně. Úvěr měl být splacen ve 180 měsíčních splátkách po 29 298 Kč, celková splatná částka činila dle smlouvy 5 273 695,90 Kč. Žalobkyně se jakožto přistupitel k dané smlouvě zavázala, že společně s [jméno] [jméno] uhradí jeho dluh z předmětné úvěrové smlouvy. Povinnost k úhradě dluhu z předmětné smlouvy měla být zajištěna zástavním právem k Zástavě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků [jméno] [jméno] byl sjednán závazek k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, o který byla dle smlouvy ponížena částka fakticky vyplacená [jméno] [jméno] z titulu předmětné úvěrové smlouvy. [jméno] [jméno] fakticky obdržel pouze 2 000 000 Kč, neboť dalších 100 000 Kč, které měly představovat provizi za zprostředkování poskytnutí úvěru [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO], bylo poukázáno na účet zmíněného zprostředkovatele. [jméno] [jméno] se v úvěrové smlouvě zavázal nejpozději do 60 dnů od jejího uzavření zajistit výmaz zástavních práv smluvních a věcného práva zákazu zcizení zřízených ve prospěch [právnická osoba], k Zástavě z katastru nemovitostí. Pro případ nesplnění uvedené povinnosti byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z jistiny úvěru. Smlouva obsahovala množství dalších smluvních pokut. Pro případ, že se [jméno] [jméno] dostane do prodlení se zaplacením kterékoliv měsíční splátky nebo její části delšího než tři dny, byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 0,25 % z jistiny úvěru (5 500 Kč). V případě, že se ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části delším než 15 dnů, byl [jméno] [jméno] povinen zaplatit další smluvní pokutu ve výši 0,5 % z jistiny úvěru (11 000 Kč). V případě, že [jméno] [jméno] dlužnou splátku neuhradí do data splatnosti následující pravidelné splátky úvěru, byla [právnická osoba] oprávněna úvěr zesplatnit. Totéž právo jí dle smlouvy náleželo v případě, že se [jméno] [jméno] dostane do prodlení s úhradou dluhu ze smlouvy, jehož výše bude odpovídat dvojnásobku měsíční splátky. V případě zesplatnění úvěru měl být [jméno] [jméno] povinen k zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 % ze stávajícího nesplaceného zůstatku jistiny úvěru. Pokud by pak [jméno] [jméno] neuhradil celý svůj zesplatněný dluh včetně smluvních pokut ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o zesplatnění úvěru, vznikala mu dle smlouvy povinnost mimo jiné k úhradě další jednorázové smluvní pokuty ve výši 10 % z celkové dlužné částky vyúčtované poskytovatelem úvěru, a dále smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z celkové dlužné částky vyúčtované poskytovatelem úvěru, kterou měl [jméno] [jméno] hradit až do úplného zaplacení svého dluhu.

6. Ze zástavní smlouvy uzavřené dne 19. 1. 2021 mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalobkyní jako zástavcem bylo zjištěno, že k zajištění veškerých pohledávek [právnická osoba] z úvěrové smlouvy uvedené v předchozím odstavci žalobkyně ve prospěch uvedené společnosti zřídila zástavní právo k Zástavě a současně též věcné právo zákazu zcizení a zatížení Zástavy, závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého, a to po dobu trvání zástavního práva zřízeného dle uvedené smlouvy.

7. Z dohody o oprávnění a způsobu vyplnění blankosměnky uzavřené mezi [právnická osoba] jako směnečným věřitelem, [jméno] [jméno] jako směnečným výstavcem a žalobkyní jako směnečným rukojmím dne 19. 1. 2021 bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] k zajištění dluhu ze shora uvedené úvěrové smlouvy vystavil blankosměnku vlastní, kterou žalobkyně avalovala.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi [právnická osoba] a 1. žalovanou bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila na 1. žalovanou svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy uzavřené dne 19. 1. 2021, a to včetně veškerého jejího příslušenství i zástavního práva zřízeného k Zástavě.

9. Z listiny označené jako Uznání dluhu z 14. 1. 2022 soud zjistil, že v rámci uvedené listiny [jméno] [jméno] písemně prohlásil, že uznává svůj dluh vůči 1. žalované vzniklý z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru v celkové výši 3 889 159,68 Kč, který měl ke zmíněnému datu sestávat z jistiny ve výši 2 185 217 Kč, neuhrazené části měsíční splátky ve výši 22 000 Kč, neuhrazené měsíční splátky ve výši 29 298 Kč, smluvní pokuty za neodstranění zástavního práva ze zajištěných nemovitostí ve výši 220 000 Kč, smluvní pokuty za zesplatnění úvěru ve výši 218 522 Kč, smluvního úroku přirostlého za dobu od 12. 7. 2021 ve výši 125 126,12 Kč, zákonného úroku z prodlení přirostlého za dobu od 12. 7. 2021 ve výši 116 492,36 Kč, smluvní pokuty za neuhrazení dluhu po zesplatnění úvěru ve výši 267 503,70 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou dluhu po jeho zesplatnění přirostlé za období od 12. 7. 2021 ve výši 621 946,10 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 83 054,40 Kč.

10. Z dohody o narovnání uzavřené dne 27. 4. 2022 soud zjistil, že 1. žalovaná se s [jméno] [jméno] a žalobkyní s ohledem na to, že mezi nimi mělo dojít ke sporu ohledně splatnosti a výše pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 19. 1. 2021, dohodli na tom, že v rámci narovnání dojde ke zrušení závazků žalobkyně a [jméno] [jméno] z předmětné úvěrové smlouvy a tyto závazky budou nahrazeny solidárním závazkem žalobkyně a [jméno] [jméno] k úhradě částky 4 550 000 Kč, kdy uvedená částka měla být uhrazena ve čtyřech splátkách tak, že k datu 30. 4. 2022 byla splatná částka ve výši 35 000 Kč, k datu 30. 5. 2022 částka ve výši 35 000 Kč, k datu 30. 6. 2022 částka ve výši 35 000 Kč a k datu 30. 7. 2022 částka ve výši 4 445 000 Kč. V dohodě o narovnání bylo dále sjednáno, že v případě prodlení se splacením kterékoliv z uvedených splátek se v den následující po dni splatnosti příslušné splátky stává automaticky splatnou celá zbývající do té doby neuhrazená část dluhu. Zároveň byl pro takový případ sjednán závazek žalobkyně a [jméno] [jméno] k úhradě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % z aktuálně splatné jistiny dluhu za každý i započatý den prodlení.

11. Z notářského zápisu sepsaného dne 27. 4. 2022 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [anonymizováno], bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] uznal svůj dluh vůči 1. žalované vzniklý z titulu dohody o narovnání ve výši 4 550 000 Kč co do důvodu a výše a současně se zavázal jej uhradit ve splátkách tak, jak byly tyto sjednány v dohodě o narovnání. Současně pro případ, že tak neučiní a svůj dluh neuhradí řádně a včas, svolil k tomu, aby byl dle zmíněného notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí, vedena exekuce či nedobrovolná dražba dle ZVD ohledně jím uznaného dluhu.

12. Z přihlášky pohledávky 1. žalované do insolvenčního řízení vedeného na majetek [jméno] [jméno] Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že 1. žalovaná se v rámci zmíněného insolvenčního řízení domáhá zaplacení jistiny ve výši 4 515 000 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 1 445 990 Kč, který má odpovídat sazbě sjednané v dohodě o narovnání ve výši 0,2 % denně z částky 4 550 000 Kč za dobu od 2. 5. 2022 do 12. 10. 2022. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná (s odkazem na notářský zápis uvedený v odstavci 11 tohoto odůvodnění) a zajištěná mimo jiné zástavním právem váznoucím na Zástavě.

13. Z protokolu o přezkumném jednání schůze věřitelů konaného 16. 3. 2023, jakož i z žaloby ze dne 3. 4. 2023 bylo zjištěno, že insolvenční správce [jméno] [jméno] uznal do insolvenčního řízení přihlášenou pohledávku 1. žalované co do částky 4 515 000 Kč, popřel ji pak co do pravosti co do částky 1 445 990 Kč, přičemž následně podal vůči 1. žalované žalobu, jejímž prostřednictvím se domáhal určení, že pohledávka 1. žalované není co do částky 1 445 990 Kč přihlášena po právu.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], prokazujícího stav evidovaný k datu 4. 10. 2023, soud zjistil, že na Zástavě vázne mimo jiné zástavní právo smluvní ve prospěch 1. žalované zřízené na základě zástavní smlouvy z 19. 1. 2021 k zajištění dluhů vzniklých na základě smlouvy o úvěru z 19. 1. 2021. Zástava je mimo jiné dále zatížena exekučním příkazem k prodeji nemovitých věcí vydaným soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], dne 19. 7. 2023 pod č.j. [číslo jednací]. Předmětný list vlastnictví dále obsahuje poznámku o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, a to na základě oznámení ze dne 3. 8. 2023.

15. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: [právnická osoba] a [jméno] [jméno] byla dne 19. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl [jméno] [jméno] poskytnut podnikatelský úvěr. Žalobkyně přistoupila k závazku [jméno] [jméno] z předmětné úvěrové smlouvy a zavázala se společně a nerozdílně s ním tento závazek splnit. Současně s úvěrovou smlouvou byla uzavřena též zástavní smlouva, jejímž prostřednictvím zřídila žalobkyně k zajištění závazku z úvěrové smlouvy ve prospěch [právnická osoba] zástavní právo k Zástavě. Dále byla k zajištění závazku z úvěrové smlouvy [jméno] [jméno] vystavena dne 19. 1. 2021 blankosměnka, kterou žalobkyně avalovala. [právnická osoba] následně postoupila svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy s veškerým příslušenstvím (včetně zástavního práva k Zástavě) na 1. žalovanou, a to smlouvou uzavřenou dne 19. 11. 2021. [jméno] [jméno] nejprve dne 14. 1. 2022 písemně prohlásil, že uznává svůj dluh vůči 1. žalované vzniklý z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve výši 3 889 159,68 Kč, následně pak byla mezi ním, 1. žalovanou a žalobkyní dne 27. 4. 2022 uzavřena dohoda o narovnání, v níž se smluvní strany s ohledem na to, že mezi nimi mělo dojít ke sporu ohledně splatnosti a výše pohledávek vyplývajících z předmětné úvěrové smlouvy, dohodly na tom, že závazek [jméno] [jméno] a žalobkyně z úvěrové smlouvy bude zrušen a namísto něj vznikne jejich nový solidární závazek k úhradě částky 4 550 000 Kč, kterou se oba dlužníci zavázali uhradit ve čtyřech splátkách tak, že k datu 30. 4. 2022 byla splatná částka ve výši 35 000 Kč, k datu 30. 5. 2022 částka ve výši 35 000 Kč, k datu 30. 6. 2022 částka ve výši 35 000 Kč a k datu 30. 7. 2022 částka ve výši 4 445 000 Kč. V dohodě o narovnání současně bylo sjednáno právo 1. žalované na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně z aktuálně splatné jistiny dluhu za každý i započatý den případného prodlení s úhradou dluhu a současně byla ujednána ztráta výhody splátek pro případ prodlení se zaplacením byť jen jediné z nich. Téhož dne, kdy byla uzavřena dohoda o narovnání, pak byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [anonymizováno], sepsán notářský zápis, v jehož rámci [jméno] [jméno] uznal svůj dluh vůči 1. žalované vzniklý z titulu dohody o narovnání ve výši 4 550 000 Kč co do důvodu a výše a současně se zavázal jej uhradit ve splátkách tak, jak byly tyto sjednány v dohodě o narovnání. Současně pro případ, že tak neučiní a svůj dluh neuhradí řádně a včas, svolil k tomu, aby byl dle zmíněného notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí, vedena exekuce či nedobrovolná dražba dle ZVD ohledně jím uznaného dluhu. Následně bylo na majetek [jméno] [jméno] zahájeno insolvenční řízení, které je vedeno Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] 1. žalovaná do tohoto řízení přihlásila svou pohledávku v celkové výši 5 960 990 Kč s odkazem na uzavřenou dohodu o narovnání, přičemž v rámci přezkumného jednání byla tato pohledávka insolvenčním správcem uznána co do částky 4 515 000 Kč, ohledně zbývající části pohledávky byl na základě žaloby podané insolvenčním správcem [jméno] [jméno] zahájen incidenční spor. Zástava je aktuálně postižena v rámci exekučního řízení, když je zatížena exekučním příkazem k prodeji nemovitých věcí vydaným soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 19. 7. 2023 pod č.j. [číslo jednací]. Do katastru nemovitostí byla zároveň u Zástavy zapsána poznámka o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné.

16. Podle § 36 odst. 1 ZVD je dražba nedobrovolná prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem (§71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů), anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazu nedoplatků.

17. Podle § 71b odst. 1 notářského řádu notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Dle odstavce 2 písm. f) citovaného paragrafu musí dohoda účastníků obsahovat mimo jiné prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

18. Podle § 46b odst. 1 ZVD platí, že pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná.

19. Podle § 46b odst. 3 ZVD lze žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby.

20. Podle § 40 odst. 1 ZVD dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení dražby písemné oznámení o dražbě zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům.

21. Podle § 41 odst. 1 ZVD, je-li předmětem dražby nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník oznámení o dražbě s úředně ověřeným podpisem dražebníka příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o podaném návrhu na provedení nedobrovolné dražby nemovitosti do katastru nemovitostí současně s odesláním oznámení o dražbě vlastníkovi, zástavci, dlužníkovi a zástavním věřitelům.

22. Podle § 46 odst. 1 písm. g) ZVD dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení, byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; to neplatí v případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný notářský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby.

23. Podle § 48 odst. 3 věty prvé ZVD každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby.

24. Soud nejprve považuje za vhodné vyjádřit se k námitce zástupce žalovaných, podle níž by mělo být řízení v situaci, kdy se žalobkyně bez omluvy nedostavila k nařízenému prvnímu jednání ve věci, zastaveno. Takový procesní postup nemá oporu v žádném zákonném ustanovení, zástupce žalovaného pravděpodobně uvedenou námitku vznesl s poukazem na § 114c odst. 7 o. s. ř., který skutečně spojuje nedostavení se řádně a včas předvolaného žalobce k jednání s následkem spočívajícím v zastavení řízení, nicméně zmíněné ustanovení dopadá toliko na přípravné jednání, nikoliv už na jednání nařízené k projednání věci ve smyslu § 115 o. s. ř. V daném případě tedy nebylo namístě, aby soud neomluvenou absenci žalobkyně u jednání„ sankcionoval“ rozhodnutím o zastavení řízení, na danou situaci naopak dopadlo ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., podle něhož se soud řídil a dle kterého věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.

25. Řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě je řízením sporným, které se zahajuje podáním určovací žaloby. V obecné rovině přitom platí, že pokud se žalobce domáhá určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, musí prokázat, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem (srov. § 80 o. s. ř.). Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 8. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1012/2004). Zmíněné obecné zásady vztahující se k určovacím žalobám však v případě žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě neplatí bezvýhradně. Samozřejmě i u tohoto typu žaloby, kterou lze označit za určovací žalobu svého druhu, výslovně upravenou zvláštním zákonným předpisem (nejedná se o žalobu podle § 80 o. s. ř.), musí mít žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Na rozdíl od obecné určovací žaloby podle § 80 o. s. ř. jej však v řízení nemusí prokazovat, neboť tento naléhavý právní zájem vyplývá již z textu samotného zákona (konkrétně z § 46b ZVD). Typickým tvrzením žalobce uvedeným v žalobě pak musí být některý z důvodů pro upuštění od dražby nebo pro neplatnost dražby (srov. komentář k § 46b ZVD in Rakovský, Adam. Zákon o veřejných dražbách: komentář. Beckova edice komentované zákony. Praha: C.H. Beck, 2019, str. 501-506). Lhůta k podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě počíná běžet ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě a končí buď uplynutím 1 měsíce od jejího počátku, nebo 7 dní před zahájením veřejné dražby (viz § 46 odst. 3 ZVD nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1163/2018).

26. S ohledem na shora uvedené lze sice uzavřít, že žalobkyně svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení nepřípustnosti prodeje Zástavy ve veřejné dražbě v řízení nemusela prokazovat, neboť by jej za normálních okolností bylo možno bez dalšího dovodit přímo z textu ustanovení § 46b odst. 1 ZVD, v daném případě však soud i přesto nemohl dospět k jinému závěru, než že jí naléhavý právní zájem na požadovaném určení aktuálně nesvědčí. V průběhu řízení (tedy až po podání žaloby) totiž došlo k tomu, že v rámci exekučního řízení vedeného na majetek žalobkyně soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka], byl vydán exekuční příkaz k prodeji Zástavy, o čemž svědčí aktuální stav zápisu v katastru nemovitostí. Tato skutečnost přitom ve smyslu § 46 odst. 1 písm. g) ZVD představuje zákonný důvod, pro který je dražebník povinen upustit od dražby, a bez dalšího tedy brání tomu, aby mohlo dojít k realizaci prodeje Zástavy ve veřejné dražbě. Za současné situace tedy nelze konstatovat, že by právo žalobkyně bylo bez požadovaného určení ohroženo, respektive že by se její právní postavení stalo nejistým, neboť případné rozhodnutí, jímž by soud určil nepřípustnost prodeje Zástavy ve veřejné dražbě, postavení žalobkyně nemůže nijak zlepšit – prodej Zástavy ve veřejné dražbě je i bez vydání takového rozhodnutí v současnosti nepřípustný. Není tedy splněn základní předpoklad pro to, aby žalobkyně mohla být s podanou žalobou úspěšná.

27. Pomíjet nelze ani další důvody, pro které by žalobě v její stávající podobě (při stávajícím žalobním petitu) nebylo možné vyhovět. Celá koncepce žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě je totiž podle § 46b ZVD vystavěna na předpokladu, že zmíněnou žalobu oprávněný subjekt podá teprve ve chvíli, kdy se zákonem předepsaným způsobem dozví o tom, že se bude konat veřejná dražba, v jejímž rámci bude dražena věc zatížená zástavním právem, tedy ve chvíli, kdy mu bude doručeno oznámení o veřejné dražbě. Právě tímto okamžikem (doručením oznámení o dražbě) počíná běžet měsíční lhůta k podání žaloby (viz § 46b odst. 3 ZVD). Sama žalobkyně přitom v žalobě uvedla, že jí ke dni podání žaloby oznámení o veřejné dražbě dosud doručeno nebylo, a na tomto tvrzení nic nezměnila ani v průběhu řízení. Za takových okolností by však bylo podle názoru soudu možné dospět k závěru, že žaloba byla podána předčasně, s čímž se nadto pojí další problém, kterým je zřejmý nedostatek žaloby spočívající v jejím velmi neurčitě formulovaném petitu.

28. Žalobkyně se totiž domáhala určení nepřípustnosti prodeje Zástavy ve veřejné dražbě s tím, že tuto dražbu v petitu žaloby vymezila pouze zcela obecně tak, že se jedná o dražbu Zástavy konanou na návrh 1. žalované prostřednictvím 2. žalovaného jako dražebníka. Pro závěr o tom, že ze strany žalobkyně byl dodržen zákonný postup uvedený v § 46b ZVD, respektive že podaná žaloba je důvodná, však takto formulovaný petit není dostatečně určitý, neboť pokud by soud žalobě v této její podobě vyhověl, v podstatě by to znamenalo, že by do budoucna byla zcela vyloučena jakákoliv možnost 1. žalované domáhat se realizace zástavního práva k Zástavě jejím prodejem ve veřejné dražbě prováděné 2. žalovaným jako dražebníkem. Takový následek však právní úprava obsažená v § 46b ZVD nepředpokládá. Z toho, jak jsou nastaveny podmínky, při jejichž splnění se může oprávněný subjekt domáhat určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě, lze jednoznačně dovodit, že účelem podání žaloby podle § 46b ZVD je zamezit prodeji zástavy v již naplánované konkrétní dražbě prováděné dle ZVD. Právě proto zákon váže počátek běhu prekluzivní lhůty k podání žaloby na okamžik doručení oznámení o veřejné dražbě. Na základě informací obsažených v tomto oznámení (nezbytné náležitosti oznámení jsou uvedeny v § 40 odst. 2 ZVD) by pak oprávněná osoba měla konkretizovat petit žaloby podle § 46b ZVD tak, aby z něho bylo zřejmé, jaká konkrétní dražba je podle ní nepřípustná (dražbu lze konkrétně specifikovat např. uvedením data, kdy se má konat, případně označením příslušné dražební vyhlášky, na jejímž podkladě je dražba vyhlášena, označením zástavním právem zajištěné pohledávky, apod…). To však žalobkyně neučinila, přičemž vzhledem k tomu, že se bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání ve věci, jí soud nemohl poskytnout příslušné procesní poučení za účelem odstranění nedostatků v aktuálním znění žalobního petitu. Proto by podané žalobě v její aktuální podobě nebylo možné vyhovět, ani kdyby žalobkyni svědčil naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

29. Ze shora popsaných důvodů tak soudu nezbylo, než podanou žalobu zamítnout, neboť za stávající situace není důvodná.

30. V řízení měli plný procesní úspěch oba žalovaní, neboť žaloba byla zamítnuta. Svědčí jim proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšné žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady tvoří u 1. žalované v prvé řadě mimosmluvní odměna jejího zástupce ve výši 7 000 Kč za tři úkony právní služby učiněné ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě a účast zástupce u jednání dne 4. 10. 2023, kdy při výpočtu výše mimosmluvní odměny je třeba v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) AT vycházet z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, přičemž sazba odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty činí dle § 7 bodu 5 AT 2 500 Kč. Tuto sazbu je u jednoho úkonu, který zástupce žalovaných učinil při společném zastupování žalovaných (účast u jednání 4. 10. 2023), v souladu s § 12 odst. 4 AT třeba ponížit o 20 % na částku 2 000 Kč, pokud jde o zbývající úkony (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření 1. žalované k žalobě), tyto se vztahují toliko k zastupování 1. žalované a náleží tedy za ně odměna v nekrácené výši 2 500 Kč. Celkem tak ve vztahu k 1. žalované činí mimosmluvní odměna zástupce žalovaných 7 000 Kč (2 500 Kč + 2 500 Kč + 2 000 Kč). Náklady řízení 1. žalované dále tvoří tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (tj. celkem částka ve výši 900 Kč) podle § 13 odst. 4 AT, náhrada za promeškaný čas zástupce žalovaných cestou k jednání soudu dne 4. 10. 2023 ve výši 600 Kč podle § 14 odst. 3 AT (zástupce žalovaných strávil na cestě celkem 12 započatých půlhodin, náleží mu tedy náhrada za promeškaný čas v celkové výši 1 200 Kč, neboť podle § 14 odst. 3 AT činí náhrada za každou započatou půlhodinu 100 Kč, vzhledem k tomu, že zastupoval dva žalované, činí výše náhrady ve vztahu k 1. žalované polovinu celkové náhrady, tedy 600 Kč), náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání soudu dne 4. 10. 2023 uskutečněnou osobním vozem tov. zn. Tesla Motors 002 s průměrnou spotřebou elektřiny 0,208 WH/km jízdy (při výpočtu výše cestovních výdajů soud vycházel z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb. v aktuálním znění, podle níž činí sazba základní náhrady za použití vozidla 5,20 Kč/km a průměrná cena elektřiny 8,20 Kč za 1 kWH, přičemž zástupce žalovaných cestou k jednání na trase [obec] – [obec] a zpět ujel celkem 420 km) ve výši 1 450,17 Kč (1/2 z celkových cestovních výdajů ve výši 2 900,35 Kč) a náhrada za 21% DPH ze shora uvedených položek (tj. z částky 9 950,17 Kč) ve výši 2 089,54 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Soud tak uložil žalobkyni povinnost nahradit 1. žalované náklady řízení v celkové výši 12 039,71 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

31. Při výpočtu výše nákladů řízení 2. žalovaného vycházel soud ze stejných zákonných ustanovení jako u 1. žalované. Zohlednil fakt, že při zastupování 2. žalovaného jeho zástupce vykonal pouze dva úkony právní služby, přičemž u jednoho z nich (účast u jednání 4. 10. 2023) bylo třeba rovněž ponížit výši mimosmluvní odměny podle § 12 odst. 4 AT o 20 % Náklady řízení 2. žalovaného tedy tvořila mimosmluvní odměna zástupce v celkové výši 4 500 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení a účast u jednání – 2 500 Kč + 2 000 Kč), dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (tedy celkem 600 Kč) za zmíněné úkony, polovina celkové náhrady za promeškaný čas zástupce cestou k jednání ve výši 600 Kč, polovina cestovních výdajů za tuto cestu ve výši 1 450,17 Kč a náhrada za 21% z uvedených položek (tj. z částky 7 150,17 Kč) ve výši 1 501,54 Kč. Soud tak uložil žalobkyni povinnost nahradit 2. žalovanému náklady řízení v celkové výši 8 651,71 Kč, a to opět k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení