9 C 129/2023
Citované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 53 odst. 1 § 101 odst. 3 § 137 odst. 3 písm. a § 142 odst. 2 § 147 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 2 § 13 odst. 3 § 14 odst. 1 písm. a § 14 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1970 § 2395 § 2993
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 odst. 1 § 86 odst. 2
Rubrum
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení [Anonymizováno].[Anonymizováno] Kč s příslušenstvím, takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 44,87 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení za zmařená jednání nařízená na den [datum] a [datum] částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
V. Žalovanému se ukládá za zmařená jednání nařízená na dny [datum], [datum] a [datum] pořádková pokuta ve výši [částka], kterou je povinen zaplatit do tří dnů od doručení tohoto rozsudku, a to na účet Okresního soudu v [adresa] č. [č. účtu], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši 44,87 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní, jako věřitelkou, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále též jen „smlouva“), kterou žalovaný podepsal dne [datum] a na základě které mu byl poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet pravidelnými [Anonymizováno] splátkami po [částka], splatnými vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem duben [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru k datu [datum], neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. [hodnota] splatné dne [datum]. Podle smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, která tímto činí [částka]. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení smluvních pokut za prodlení se splátkou č. [hodnota] a č. [hodnota] po [částka] v celkové výši [částka], neboť u těchto splátek je žalovaný v prodlené o délce 30 dnů. Žalobkyni současně vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši [částka] ([částka] za prodlení s jednou splátkou). Žalovaný se mimo jiné zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Smluvní pokutu požaduje žalobkyně počínaje dnem [datum] do data vyhotovení žaloby, tj. [datum] ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % za každý den prodlení a úrok ve výši 44,87 % ročně za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a od [datum] ve výši 15 % z částky [částka], maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno fikcí do datové schránky dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, její zástupkyně se jednání zúčastnila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti žalovaného.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. [hodnota] ve znění dodatku č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru/ smlouvě o úvěru č. [hodnota], Předsmluvního formuláře a listiny označené Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru soud zjistil, že smlouva a dodatek byly uzavřeny mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem dne [datum]. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr v celkové výši [částka] se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 44,87 % ročně, sjednanou jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit [Anonymizováno] pravidelnými měsíčními splátka ve výši [částka], vždy k 15 dni každého kalendářního měsíce. Podle čl. 2 odst. 2.2 smlouvy, sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Úroky běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do Nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Poskytoval je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V čl. 6 odst. 6.1 smlouvy bylo ujednáno, že v případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši [částka], a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Poskytovatel má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku [částka] (čl. 6 odst. 6.2. smlouvy). Z čl. 6 odst. 6.3 smlouvy plyne, že jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Podle čl. 6 odst. 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klient v případě prodlení s hrazením Nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této Nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí Novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (čl. 6 odst. 6.5.).
4. Z listiny označené Hodnocení klienta soud zjistil, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí [částka], žádné jiné příjmy nemá. Výdaje jsou v celkové výši [částka], z toho částka [částka] představuje životní minimum, částka [částka] splátky úvěrů, zápůjček, leasingu, výživného, hypotéky apod., částka [částka] náklady na bydlení. Z doplňujících údajů neuvedených ve smlouvě vyplývá, že žalovaný je svobodný, nežije s partnerkou ve společné domácnosti a ke dni uzavření smlouvy byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr ve společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Bydlí u rodičů. Z analýzy celkové schopnosti splácet, rozdílu mezi příjmy a výdaji vyplývá, že volné zdroje žalovaného činí částku [částka].
5. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a se splácením úvěru se dostal do prodlení. Na svůj závazek uhradil celkem částku [částka], kterou zaplatil první splátku ve výši [částka], splatnou [datum], druhou splátku ve výši [částka], splatnou [datum] a třetí splátku ve výši [částka], splatnou [datum]. Další splátky úvěru již nehradil a od čtvrté splátky, splatné [datum] je v prodlení. Žalobkyně proto zaslanými upomínkami vyzývala žalovaného k plnění závazku.
6. Z listiny nadepsané Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) soud zjistil, že tento dokument obsahuje popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku – tzv. produkt A, který je sjednáván poradci žalobkyně, kteří s klientem komunikují telefonicky či osobně. Smluvní dokumenty klient podepisuje 10místným náhodně vygenerovaným číselným kódem a smluvní dokumenty podepisuje pomocí odpovědní SMS zprávy.
7. Z potvrzení o příchozí úhradě vydané [jméno FO] a.s. dne [datum] soud zjistil, že tato banka potvrdila, že žalovaný přijal na účet číslo [č. účtu] úhradu ve výši [částka], datum zaúčtování je uveden [datum] a ve výši [částka], datum zaúčtování [datum], kdy tyto úhrady byly poukázány z účtu číslo [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], konstantní symbol [konst. symbol], kód transakce [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. K tomuto potvrzení žalobkyně uvedla, že se domnívá, že jde o platbu ze strany zaměstnavatele žalovaného, žádný důkaz o tom, že jde skutečně o platby ze strany zaměstnavatele žalovaného nemá, pouze se domnívá.
8. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný nemá žádný záznam v tomto registru.
9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že v kolonce skóre je uvedena hodnota [hodnota]. Podle legendy, čím je hodnota skóre vyšší, tím je platební morálka v registru NRKI/BRKI lepší, resp. vyšší pravděpodobnost splácení. Žalovaný byl zařazen s hodnotou skóre [Anonymizováno] do kategorie III, jež představuje nejlepší segment klientů s nízkým rizikem.
10. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, Registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně obdržela od ČNB povolení k poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru ve výši [částka] se zápůjční úrokovou sazbou 44,87 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit v [Anonymizováno] splátkách po [částka], pak činí [částka]. Součástí oznámení o schválení úvěru byl i splátkový kalendář, ze kterého plyne, jaká částka z celkové výše splátky [částka] měla být v průběhu jednotlivých splátek započtena na splátku jistiny úvěru a splátku úroku. Žádná měsíční úhrada pojištění nebyla sjednána. Dopis ze dne [datum] si žalovaný osobně převzal dne [právnická osoba]. [Anonymizováno], jak soud zjistil z kopie poštovní doručenky.
12. Z dokladu o vyplacení úvěru - Otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně zaslala na účet žalovaného finanční částku ve výši [částka]. Platba je označena variabilním symbolem: „[Anonymizováno]“.
13. Z listiny označené Vybrané pohyby na účtu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o účet číslo [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. na jméno žalovaného. Z výpisu je patrné, že dne [datum] proběhla na tomto účtu příchozí úhrada ve výši [částka], která byla poukázána z účtu č. [č. účtu], úhrada je označena jako „pojištěná půjčka [Anonymizováno], pro poskytnutí spotřebitelského úvěru“ a byla poukázána z účtu [Anonymizováno]. [právnická osoba]., č. [hodnota], označená jako „Spisový kód, a identifikace klienta“. V poznámce je uvedeno, že se nejedná o výpis z účtu, ale o informace o pohybu na účtu na základě zadaného požadavku (filtru).
14. Z výzvy k zaplacení, Upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že se zaplacením splátky č. [hodnota], splatné dne [datum] a splátky č. [hodnota], splatné dne [datum], je v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou uvedených splátek vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, a to v celkové výši [částka] a smluvní pokutu v celkové výši [částka]. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě veškerých uvedených dlužných splátek, náhrady nákladů a smluvních pokut. Rovněž byl v dopise upozorněn na skutečnost, že pokud se ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dochází tímto dnem v souladu se smlouvou automaticky k zesplatnění celého úvěru. V případě že dojde k zesplatnění celého úvěru a celá Nová jistina úvěru nebude uhrazena nejpozději ke dni zesplatnění úvěru, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Tento dopis byl také dopisem upozorňujícím na možnost zesplatnění celého úvěru.
15. Z výzvy k zaplacení, Upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že se zaplacením splátky č. [hodnota], splatné dne [datum] a splátky č. [hodnota], splatné dne [datum] a splátky č. [hodnota] splatné [datum], je v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou uvedených splátek vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, a to v celkové výši [částka] a smluvní pokutu v celkové výši [částka]. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě veškerých uvedených dlužných splátek, náhrady nákladů a smluvních pokut. Rovněž byl v dopise upozorněn na skutečnost, že pokud se ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dochází tímto dnem v souladu se smlouvou automaticky k zesplatnění celého úvěru. V případě že dojde k zesplatnění celého úvěru a celá Nová jistina úvěru nebude uhrazena nejpozději ke dni zesplatnění úvěru, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Tento dopis byl také dopisem upozorňujícím na možnost zesplatnění celého úvěru.
16. Z listiny označené Oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, čímž došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka]. Tato částka sestává ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka], úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka]. Současně byl žalovaný informován, že pokud všechny své závazky z uzavřené smlouvy neuhradí nejpozději do 10 dnů od data odeslání Oznámení bude žalobkyně nucena vymáhat pohledávku v soudním řízení.
17. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k okamžité úhradě dluhu.
18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
21. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřˇÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
22. Podle ustanovení § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu s úrokem ve výši 44,87 % ročně vrátit v dohodnutých měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy do 15. dne každého měsíce. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku [částka]. Žalovaný neplnil řádně svou smluvní povinnost úvěr splácet, když na svůj závazek uhradil třemi splátkami částku [částka]. Ocitl se v prodlení delším než 65 dnů. Žalobkyně tedy v souladu se smlouvou úvěr dopisem ze dne [datum] zesplatnila.
24. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení § 86 SpotřÚ, a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalovaný byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány do listiny označené Hodnocení klienta. Z této listiny ovšem nevyplývá, z jakých podkladů žalobkyně vycházela při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, resp. jakým způsobem údaje uvedené v této listině ověřovala. Pokud jde o příjmy žalovaného předložila žalobkyně k jejich ověření dvě výše uvedená potvrzení, ze kterých plyne, že žalovaný obdržel na účet u [jméno FO] a.s. v prosinci [Anonymizováno] částku [částka] a v únoru [Anonymizováno] částku [částka]. Z těchto potvrzení není zřejmé, kdo je majitelem účtu, ze kterého byly platby poukázány, neprokazují tedy, že by šlo o mzdu od zaměstnavatele žalovaného. I kdyby tomu tak mělo být, tyto dvě platby neprokazují, že by žalovaný měl pravidelný příjem v této výši, když chybí platba za leden [Anonymizováno] a také není zřejmé, zda poskytnuté částky nejsou mimořádné (např. ovlivněné mimořádnými odměnami), a tedy zda lze očekávat, že žalovaný bude dosahovat takovéhoto příjmu i v budoucnosti. Soud má tedy zkoumání příjmové stránky žalovaného za nedostatečné. Skutečnosti týkající se pracovního poměru žalovaného si žalobkyně mohla ověřit telefonickým dotazem u této společnosti. Mohla také po žalovaném požadovat předložení pracovní smlouvy či výplatních pásek, z nichž by zjistila, zda žalovaný bude i v budoucnu schopen ze svého příjmu úvěr splácet. Nic z toho však žalobkyně neučinila. Pokud jde o výdajovou stránku žalovaného, vycházela žalobkyně (podle Hodnocení klienta) z toho, že žalovaný vynakládá [částka] měsíčně na bydlení, [částka] na splátky úvěrů a veškeré další výdaje žalovaného zahrnula do částky životního minima ve výši [částka]. Podle přesvědčení soudu je tato částka značně podhodnocená. Žalovaný musel hradit svoji stravu, oblečení, náklady na cestu do zaměstnání, náklady na trávení volného času apod. Tyto potřeby uvedená částka nemůže pokrýt. I kdyby však výdaje žalovaného byly takové, jak jsou uvedeny v hodnocení klienta, činí rezerva žalovaného částku [částka]. Po odečtení očekávané výše splátky úvěru od žalobkyně [částka], by rezerva žalovaného činila pouze [částka], což je podle přesvědčení soudu s ohledem na možné neočekávané výdaje žalovaného zjevně nízká částka. Navíc se žalobkyně měla zabývat i tím, proč žalovaný žádá o poskytnutí částky [částka] (finanční potřeba uvedené v Hodnocení klienta) a na co použil prostředky, které splácel splátkami ve výši [částka] měsíčně. Tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že skutečné potřeby (výdaje) žalovaného jsou větší (a to možná i výrazně) než, jak je uvedeno v Hodnocení klienta. O schopnosti žalovaného splácet vypovídá mimo jiné i skutečnost, že uhradil pouze tři výše uvedené splátky. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 SpotřÚ, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 SpotřÚ neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z. Žalovaný je povinen dlužnou jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný uhradil [částka]. Proto soud žalobkyni přiznal částku [částka].
25. Splatnost pohledávky soud odvíjí od listiny označené „Předžalobní výzva“ ze dne [datum], která byla žalovanému dne [datum] odeslána. Tento dopis byl žalovanému doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] ve smyslu ustanovení § 573 o. z. Ve výzvě ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužných částek. Splatnost pohledávky nastala dnem doručení výzvy, tedy dne [datum] (pondělí). Od data [datum] je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Ke dni [datum] činila zákonná výše úroku z prodlení 15 % ročně, soud proto přiznal žalobkyni u pohledávky zákonný úrok z prodlení v této výši. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.
26. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy o úvěru (úroky, smluvní pokuty, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], částku [částka] spolu s úrokem ve výši [Anonymizováno].[Anonymizováno],[Anonymizováno] a úrokem ve výši 15 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 57,89 % a neúspěch v rozsahu 42,11 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni 15,78 % jí vzniklých nákladů řízení. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Náklady žalobkyně sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za tři úkony právní služby, jež podle § 7 bod 5 a. t. činí [částka] za jeden úkon a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum], návrh ve věci samé a účast na jednání soudu dne [datum]) po [částka], což činí [částka], dále v jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [adresa] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě [Anonymizováno],[Anonymizováno] litrů na 100 km (spotřeba paliva upravena směrnicí Komise č. 1999/10/ES ze dne [datum]), v ceně pohonných hmot benzinu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem [částka], dále v náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [adresa] a zpět, celkem za čtyři půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), což celkem činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], jíž je plátkyní ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ. Náklady za právní zastoupení činí celkem [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně proto soud zavázal žalovaného k úhradě nákladů řízení ve výši [částka].
28. K výroku IV. tohoto rozsudku soud uvádí následující. V předmětné věci bylo nařízeno na den [datum] jednání. Žalovaný podáním doručeným soudu dne [datum] požádal o odročení jednání ze zdravotních důkazů. K žádosti doložil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenku), vystavené [tituly před jménem] [jméno FO], praktickým lékařem v [Anonymizováno]. Podle tohoto rozhodnutí byl žalovaný v období od [datum] do [datum] uznán dočasně práce neschopný. Podle tvrzení žalovaného mu byl doklad o dočasné pracovní neschopnosti vystaven lékařem až [datum], neboť do té doby čerpal při nemoci starou dovolenou. Soud tedy jednání odročil na [datum] na 10:00 hodin. V den nařízeného jednání ([datum]) v ranních hodinách v čase 6:45 hodin požádal žalovaný podruhé o odročení nařízeného jednání, z důvodu zdravotních. Přestože byl žalovaný přípisem ze dne [datum] vyzván, aby předložil lékařskou zprávu či jiný důkaz prokazující, že v uvedených dnech ([datum] a [datum]) mu zdravotní stav bránil účastnit se jednání u soudu a upozorněn, že samotné potvrzení o pracovní neschopnosti neprokazuje skutečnost, že se nemohl ze zdravotních důvodů dostavit k jednání nařízeného na [datum], neboť bylo vystavené až 6 dnů po plánovaném jednání, na výzvu nijak nereagoval a žádné důkazy nepředložil. Jednání nařízené na [datum] soud odročil na den [datum] na 10:00 hodin a o této skutečnosti emailem informoval žalobkyni. Zpráva o odročení jednání na den [datum] byla doručena zástupkyni žalobkyně na emailovou adresu dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin. Odročení jednání vzala zástupkyně žalobkyně na vědomí. Před jednáním dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin byl soudu doručen do jednací síně úřední záznam vedoucí kanceláře, kterým telefonicky omluvila přítelkyně žalovaného [jméno FO] žalovaného z účasti na jednání soudu dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin z důvodu dopravní nehody. Uvedla, že žalovaný je hospitalizován v nemocnici [adresa] a písemnou omluvu spolu s lékařskou zprávou soudu zašle. Zástupce žalobkyně se jednání konaného dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] .[Anonymizováno] zúčastnil, u jednání byl informován o odročení jednání na den [datum] z důvodu na straně žalovaného. Svými opakujícími žádostmi o odročení nařízených jednání, nepodložených žádnými lékařskými zprávami či jinými důkazy prokazujícími, že v uvedených dnech zdravotní stav neumožnil žalovanému se jednání osobně zúčastnit, zmařil jednání nařízené na dny [datum] a [datum]. Soud opakovaně výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum] vyzýval žalovaného k předložení lékařských zpráv či jiných listin, na výzvy žalovaný však nijak nereagoval. Ve výzvách byl žalovaný rovněž poučen o tom, že tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše [částka].
29. Podle § 147 odst. 1 OSŘ může soud účastníku nebo jeho zástupci uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.
30. Vzhledem ke žalovaným zmařeným jednáním nařízeným na dny [datum] a [datum] zaviněných žalovaným, rozhodl soud podle § 147 odst. 1 OSŘ o tzv. separaci nákladů řízení vzniklých žalobkyni v celkové výši [částka]. Jednání nařízené dne [datum] se nekonalo, zástupce žalobkyně byl ale v okamžiku oznámení odročení jednání již na cestě ke zdejšímu soudu k plánovanému jednání (o odročení jednání byl zástupce žalobkyně informován emailem dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, jednání bylo nařízené na [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin), a proto má právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s tímto úkonem musel vynaložil. Tyto náklady spočívají v jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [adresa] a zpět ve výši [částka], náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [adresa] a zpět, celkem za čtyři půlhodiny, tj. ve výši [částka], což celkem činí [částka] a daně z DPH v sazbě 21 %, tedy [částka], což činí [částka]. K jednání dne [datum] se zástupce žalobkyně dostavil a má tedy právo na účelně vynaložené náklady související s tímto úkonem, spočívající v odměně ve výši (analogicky dle § 11 odst. 2 písm. f a. t.) [částka], paušální náhradě hotových výdajů ve výši [částka], jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [adresa] a zpět ve výši [částka], náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [adresa] a zpět, celkem za čtyři půlhodiny, tj. ve výši [částka], a náhradě za 21 % DPH z částky [částka] ve výši [částka], což celkem činí [částka] (v podrobnostech ke způsobu výpočtu náhrad a odměn soud odkazuje na část týkající se náhrady nákladů řízení). Náklady žalobkyně za obě zmařená jednání tak činí celkem [částka].
31. Podle § 53 odst. 1 OSŘ tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše [částka]. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena. Podle odstavce 3 a 4 téhož ustanovení pořádkové pokuty připadají státu a při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu; pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.
32. Jak již bylo výše popsáno žalovaný svým jednáním zmařil jednání soudu nařízená na dny [datum], [datum] a [datum] tím, že opakovaně žádal ze zdravotních důvodů o odročení již nařízených jednání, aniž by doložil jakékoliv důkazy, z nichž by bylo zřejmé, že v uvedených dnech mu jeho zdravotní stav bránil se jednání účastnit. Tím hrubě ztěžoval postu řízení. Proto mu soud podle § 53 odst. 1 OSŘ uložil pořádkovou pokutu za každé takto zmařené jednání ve výši [právnická osoba] Kč, tedy za tři zmařená jednání v celkové výši [částka].
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.