9 C 129/2025 - 68

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně], se sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta], se sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného], bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení [Anonymizováno].[Anonymizováno] Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [Anonymizováno].[Anonymizováno] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 20,94 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [Anonymizováno].[Anonymizováno] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 18,69 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 20,94 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacen a úrokem ve výši 18,69 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 20,94 % ročně, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Od uzavření smlouvy do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný na předmětnou pohledávku celkem [částka]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky do data postoupení [datum]), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 20,94 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]), zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 20,94 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „úvěrová smlouva“), jejíž nedílnou součástí se staly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „podmínky“) otištěné na zadní straně úvěrové smlouvy. Na základě této úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem úvěrové smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný v úvěrové smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání úvěrové smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 18,69 % ročně, odměny za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], odměny za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistné za doplňkové pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední příslušná splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Žalovaný od uzavření úvěrové smlouvy do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem [částka]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do data postoupení [datum]), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 18,69 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]), zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 18,69 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok žalobkyně v plném rozsahu uznává a chtěl by dlužnou částku uhradit. Chtěl by se s žalobkyní dohodnout na splátkách, ale žalobkyně se k jednání nedostavila. Byl by schopen splácet cca [částka] měsíčně. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši cca [částka] měsíčně čistého, bydlí s přítelkyní v nájmu, výše nájmu je cca [částka] měsíčně. Žádné zvláštní výdaje nemá, není si vědom ani žádných dalších dluhů, kromě těch, které jsou předmětem tohoto řízení. Doplnil, že předžalobní výzva mu byla doručena. Údaje uvedené v zákaznické kartě jsou pravdivé, ten druhý příjem, byl příjem jeho přítelkyně. Důvodem, proč přestal splácet, byly osobní problémy, které nechce blíže specifikovat a neočekávané výdaje. Na adrese [adresa] se v době doručování zásilky zdržoval, zda zásilku skutečně převzal si nepamatuje. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. S ohledem na skutečnost, že z žalobních tvrzen neplyne, že by předchůdkyně žalobkyně dostatečně ověřovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, nebylo ve věci rozhodnuto rozsudkem pro uznání.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení [částka] a pojistného za doplňkové pojištění [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti ve 21měsíčních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. Měsíčním splátkovým obdobím se přitom rozumí doba jednoho měsíce, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru. První splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba činí 86 % ročně a je pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

6. Ze Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy soud z čl. 6 odst. 6.6. zjistil, že žádným ustanovením smlouvy nejsou dotčena zákonná práva předchůdkyně žalobkyně spojená s prodlením zákazníka či jiným případným porušením smlouvy zákazníkem. Těmito právy jsou zejména: a) právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), b) právo na náhradu škody podle § 2913 o. z. a c) právo na náhradu nákladů soudního řízení spojené s případným soudním vymáháním závazku podle § 142 a násl. OSŘ.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistného za doplňkové pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období. V případě hotovostního spotřebitelského úvěru s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení se měsíčním splátkovým obdobím rozumí doba jednoho měsíce, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru. První splátkové období začíná běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba činí 86 % ročně a je pevná pro celou dobu trvání úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

8. Ze Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy soud z čl. 6 odst. 6.6. zjistil, že žádným ustanovením smlouvy nejsou dotčena zákonná práva předchůdkyně žalobkyně spojená s prodlením zákazníka či jiným případným porušením smlouvy zákazníkem. Těmito právy jsou zejména: a) právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., b) právo na náhradu škody podle § 2913 o. z. a c) právo na náhradu nákladů soudního řízení spojené s případným soudním vymáháním závazku podle § 142 a násl. OSŘ.

9. Z listiny označené Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný podpisem této listiny přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum], kterou právní předchůdkyně žalobkyně sjednala jako pojistník se společností MetLife Europe d.a.c., irská společnost s reg. číslem [hodnota], podnikající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], IČO: [IČO] pro své zákazníky v rozsahu (i) životního pojištění pro případ smrti následkem úrazu nebo nemoci, (ii) neživotního pojištění pro případ zlomenin v důsledku úrazu, a pro případ pracovní neschopnosti následkem úrazu nebo nemoci.

10. Ze zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Z karty mimo jiné vyplývá, že žalovaný žije s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost k jiné osobě, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], na pracovní pozici operátor výroby. Dosahuje pravidelného čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání ve výši [částka], další čistý příjem domácnosti činí [částka], celkem [částka]. Nemá vydanou žádnou kreditní kartu, má úvěr/zápůjčku u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Běžné měsíční výdaje činí [částka], z toho částka [částka] představuje externí splátky žalovaného, částka [částka] interní splátky a částka [právnická osoba] Kč odhadované měsíční výdaje. Tyto skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit ze dvou výplatních pásek za měsíce duben a květen [Anonymizováno]. Finanční prostředky považoval žalovaný na pokrytí neočekávaných výdajů.

11. Ze zákaznické karty – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Z karty mimo jiné vyplývá, že žalovaný bydlí s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], na pracovní pozici operátor. Pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí [částka], ostatní příjmy žadatele nejsou uvedeny žádné, další čisté příjmy domácnosti činí [částka], celkem [částka]. Nemá vydanou žádnou kreditní kartu, nemá úvěr/zápůjčku u jiné společnosti a má na své jméno veden bankovní účet. Běžné měsíční výdaje činí [částka], přičemž tato částka představuje odhadované výdaje, žádné další běžné výdaje uvedeny nejsou. Tyto skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit ze dvou výplatních pásek za měsíce prosinec [Anonymizováno] a leden [Anonymizováno]. Peněžní prostředky žalovaný potřeboval z důvodu neočekávaných výdajů.

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].

13. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] celkem [částka] a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] celkem [částka]. Uvedené částky byl žalovaný povinen předchůdkyni žalobkyně zaplatit ve lhůtě deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému dne [datum] odeslán na adresu [adresa].

14. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku [částka], a to dne [datum] a dále již svoji pohledávku nesplácel. Zůstatek nesplacené jistiny úvěru tak činí [částka].

15. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaný uhradil částku [částka] prostřednictvím 4měsíčních plateb po [částka] a jedné platby ve výši [částka] zaplacené dne [datum]. Dále žalovaný na svůj dluh již nic nesplácel. Nesplacená jistina úvěru činí [částka].

16. Z výplatní pásky za měsíc prosinec [Anonymizováno] a leden [Anonymizováno] soud zjistil, že v prosinci [Anonymizováno] byla žalovanému na mzdě vyplacena částka [částka], a to hotově. V měsíci lednu [Anonymizováno] byla na bankovní účet žalovanému poukázána mzda ve výši [částka]. Žádné jiné výplatní pásky podle zákaznické karty ze dne [datum] za měsíce duben a květen [Anonymizováno] předloženy nebyly.

17. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. [hodnota] a pohledávky č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].

18. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému v prvním případě finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 21měsíční splátky. Ve druhém případě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které měl spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 21měsíční splátky. Žalovaný na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zaplatil do [datum] (poslední splátka žalovaného) částku [částka] a na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zaplatil do [datum] (poslední splátka žalovaného) celkem [částka].

23. Soud se předně zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy a úvěrové smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěry ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Ze zákaznické karty ze dne [datum] mimo jiné vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zaměstnán v zaměstnaneckém poměru na pracovní pozici operátor u společnosti [právnická osoba] a úvěruschopnost žalovaného byla předchůdkyní žalobkyně ověřena ze dvou výplatních pásek za měsíce duben a květen [Anonymizováno]. Tyto výplatní pásky však soudu předloženy nebyly. Je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně se nijak nezabývala tím, že v zákaznické kartě ze dne [datum] je v kolonce další čisté příjmy domácnosti uveden příjem ve výši [částka]. V zákaznické kartě ze dne [datum] je v kolonce další čisté příjmy domácnosti uveden příjem ve výši [částka]. Teprve z dokazování provedeného při soudním jednání vyplynulo, že se jedná o příjem přítelkyně žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání smlouvy, včetně úvěrové smlouvy, neměla informaci o povaze tohoto příjmu ani o jeho zdroji. Předchůdkyně žalobkyně vůbec nezkoumala výdaje žalovaného, když vyšla v prvním případě z částky [částka], kdy tato částka co do částky [částka] pokrývá externí a interní splátky úvěrů a ve druhém případě z částky [částka]. [adresa].[Anonymizováno] Kč a [částka] v žádném případě nemohou pokrýt výdaje žalovaného spojené se zajištěním základních potřeb žalovaného, např. zajištění výživy, oblečení, volnočasové aktivity apod. Navíc, pokud žalovaný v zákaznických kartách uvedl, že finanční prostředky potřebuje ke krytí neočekávaných výdajů, měla se předchůdkyně žalobkyně zabývat tím, o jaké výdaje se jedná, když podle zákaznické karty ze dne [datum] měla žalovanému po úhradě běžných výdajů zbývat částka přesahující [částka] měsíčně a podle zákaznické karty ze dne [datum] částka přesahující [částka] měsíčně. Žalovaný v zákaznických kartách uvedl, že má na své jméno veden bankovní účet. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně plnila povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, mohla si například od žalovaného vyžádat bankovní výpis a na jeho základě posoudit skutečné výdaje žalovaného. Toto však předchůdkyně žalobkyně neučinila. Právní předchůdkyně žalobkyně se rovněž nezabývala okolností, že žalovaný opakovaně žádá o poskytnutí dalších finančních prostředků, a to již po uplynutí tří měsíců od prvního poskytnutí peněžních prostředků. Skutečnost, že žalovaný opakovaně žádá o další úvěr v tak krátkém časovém intervalu, přitom pravděpodobně svědčí o tom, že jeho běžné výdaje převyšují jeho skutečné příjmy, což je významný indikátor nedostatečné úvěruschopnosti. Poskytovatel úvěru měl tuto skutečnost vyhodnotit a zohlednit při posuzování schopnosti žalovaného dostát svým závazkům, jak vyžaduje ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné.

24. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku [částka] a na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku [částka], nicméně již neposoudila řádně schopnost žalovaného úvěry splatit, neboť nezjišťovala další čisté příjmy domácnosti a zejména jeho skutečné výdaje. V důsledku toho jsou smlouva a úvěrová smlouva dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).

25. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o úhrady, které žalovaný předchůdkyni na svůj dluh již zaplatil. V prvním případě poskytla žalobkyně žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný uhradil [částka], takže mu zbývá k úhradě částka [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Ve druhém případě žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Žalovaný uhradil celkem [částka] a k úhradě mu tak zbývá částka [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou jistinu žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

26. Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení je nárok vzniklý z titulu bezdůvodného obohacení splatný dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Podle poštovního podacího lístku byla výzva k zaplacení dlužné částky, za kterou soud považuje Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslána dlužníku dne [datum] a třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou (§ 573 o. z.), tedy dnem [datum]. Prodlení žalovaného nastalo na základě zaslané výzvy dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tedy uplynutím lhůty 10 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Dluh měl tak žalovaný uhradit do [datum]. Od data [datum] je tedy v prodlení. Výše úroku z prodlení je nižší, než výše stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni.

27. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy a úvěrové smlouvy (úroky) jsou s ohledem na neplatnost těchto smluv nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. a IV. tohoto rozsudku zamítl.

28. Pokud jde o návrh žalovaného, aby mu bylo umožněno dlužnou částku hradit ve splátkách po [částka] měsíčně, soud této jeho žádosti nevyhověl. Zejména z toho důvodu, že žalovaný, který nárok žalobkyně nijak nezpochybňoval, sám dobrovolně svůj dluh splácet dosud ani nezačal.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně požadovala v prvním případě ke dni rozhodování soudu částku [částka], úrok ve výši 20,94 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Ve druhém případě žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka], zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 18,69 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Celkem za oba nároky [částka]. Oprávněným byl v prvním případě shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka] Ve druhém případě byl oprávněný shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Celkem přiznáno za oba nároky [Anonymizováno].[Anonymizováno],[Anonymizováno]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 45,14 % a neúspěch v rozsahu 54,86 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu by žalobkyně byla povinna nahradit žalovanému 9,72 % mu vzniklých nákladů řízení. Žalovanému však v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení