9 C 144/2020

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Stejskalové a přísedících Ing. Jitky Homoláčové a Mgr. Martiny Kotalíkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 121 247 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 121 247 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 53 530 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 10.3.2020 domáhala zaplacení částky 121 247 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaná na základě pracovní smlouvy ze dne 3.3.2018 vykonávala pro žalobkyni práci na pozici asistentka prodeje na adrese [adresa]. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 12.4.2018 dohodu o hmotné odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování, kterou žalovaná převzala hmotnou odpovědnost za hotovost v pokladně. Žalobkyně jako zaměstnavatel provedla ke dni 31.12.2019 inventarizaci majetku a na pokladně žalované zjistila schodek ve výši 121 247 Kč, který byl zaviněn žalovanou. V té době vedly pokladnu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť žalovaná měla v období od 30.12 – 31.12.2019 dovolenou. Rozdíl ve faktickém stavu finančních prostředků na pokladně a stavem dle účetního programu Pohoda byl na pokladně žalované zjištěn již v období od 2.9.2019 do 31.12.2019, kdy byla provedena inventarizace majetku. Žalovaná vždy odlišný stav pokladny stvrdila svým podpisem. Uvedené manko žalované kolísalo i po 28.1.2020, kdy byla pro žalovanou zřízena nová pokladna, a již po třech dnech užívání na ní žalované vzniklo manko ve výši 4 893 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jí zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou či zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, žalobkyně s ní rozvázala pracovní poměr okamžitým zrušením, a to ke dni 17.2.2000. V okamžitém zrušení pracovního poměru žalobkyně upozornila žalovanou na konkrétní výši škody a na její povinnost k její úhradě. Žalovaná s okamžitým zrušením pracovního poměru souhlasila a podepsala jej; vyčíslenou škodu však odmítla uhradit.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že u žalobkyně pracovala jako asistentka prodeje, nejdříve na [anonymizováno] v [obec a číslo], posléze v [část obce]. Své povinnosti z pracovního poměru plnila žalovaná vždy svědomitě a zodpovědně; jinak by jí žalobkyně neprodloužila pracovní smlouvu. Rozdíly v pokladně vznikaly, tyto se vždy dohledaly a nebyly způsobeny nedbalostí žalované. Dohodu o hmotné odpovědnosti žalovaná uzavřela 12. 4. 2018. Poté nebyla žalované pokladna předána, nebyla provedena inventarizace. Ta neprobíhala ani při příchodu či odchodu dalších zaměstnanců ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], slečna [příjmení], pan [příjmení]). Na pokladně pracovaly původně tři pracovnice, od května 2019 pracovala na pokladně žalovaná sama. V dohodě o hmotné odpovědnosti bylo uvedeno, že klíče od pokladny jsou umístěny v kanceláři na stanoveném místě a že do kanceláře nemají mimo pracovní dobu přístup žádné nepovolané osoby. To však neodpovídalo realitě. Klíče byly ukládány do volně přístupného šuplíku pod pokladnou, a to jak na původním pracovišti, tak na pracovišti novém, o čemž zřejmě věděli všichni zaměstnanci. Pokud jde o inventuru provedenou ve dnech 30.12.2019 – 31.12.2019, žalovaná namítla, že jí nebyla přítomna, ani o ní nebyla předem informována. O výsledku inventury se dozvěděla až na začátku února, dva týdny před okamžitým zrušením pracovního poměru, kdy jí bylo přikázáno doklady ke schodku dohledat nebo schodek zaplatit. Doklady mohla dohledat jen za součinnosti jednatelky žalobkyně [jméno] [příjmení], která však se žalovanou nespolupracovala, neboť řešila kontrolu ze strany finančního úřadu. Totéž platí o inventuře, která dle textu okamžitého zrušení pracovního poměru měla proběhnout dne 11. 2. 2020. V době této kontroly chodila žalovaná do zaměstnání, avšak o inventuře nebyla informována. Žalovaná dále namítala, že listina označená jako„ stav pokladny“ neprokazuje výši schodku. Pokladna byla účtována v účetním systému Pohoda tak, že žalovaná zaúčtovala přijatou hotovost za prodané zboží v obchodě, dále zaúčtovala fakturu za zboží předané k rozvozu firemnímu řidiči, které však dosud nebylo uhrazeno, a to jako minus; po odvozu zákazníkovi převzala žalovaná od řidiče hotovost uhrazenou zákazníkem, kterou zaúčtovala jako plus. Do účetního systému pokladny účtovala jednatelka žalobkyně též hotovost předanou žalovanou do trezoru, do kterého žalovaná přístup neměla. Peníze jednatelům do trezoru předávala oproti podpisu. Kontrolu trezoru dělala jednatelka žalobkyně cca 1x za 14 dnů; pokud zjistila, že je tam méně peněz, původní částku uvedenou v archu (převzatou od žalované) přeškrtla a napsala novou (nižší) částku. Řidičům se dále vydávala hotovost buď z pokladny nebo trezoru k placení zboží ve firmě, kde přijímali jen hotovostní platby; poté ani nebylo zřejmé, kam zaúčtovat vratky (zda do pokladny nebo do trezoru). Žalovaná dále vystavovala faktury za zboží a zálohové faktury, jinak do účetního systému přístup neměla. Žalovaná nesouhlasila s okamžitým zrušením pracovního poměru, ale tento dopis musela podepsat; zároveň dolů připsala, že s mankem nesouhlasí.

3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svá tvrzení (podáním ze dne 2.8.2021), že klíče od pokladny žalované byly skutečně uloženy v šuplíku ve stole pod pokladnou, který nebyl uzamčen, nicméně je vysoce nepravděpodobné, aby třetí osoba klíče každý den vzala a hotovost z pokladny odcizila, neboť z přehledu je zřejmé, že stav pokladny kolísal žalované prakticky každý den. Navíc šuplík pod pokladnou je pod dohledem kamer 24 hodin denně; mimo pracovní dobu je budova střežena alarmem. Schodek na svěřených hodnotách na pokladně žalované ve výši 121 247 Kč byl dne 31.12.2019 zjištěn náhodou, neboť v době dovolené žalované pokladnu přebrala [jméno] [příjmení], která na rozdíl od žalované plnila své povinnosti dle směrnice [číslo] a na konci dne spočítala řádně hotovost v pokladně, která měla korespondovat s účetním systémem Pohoda. Schodek zjištěný toho dne byl o 45 066 Kč vyšší než při posledním přepočítání pokladny žalovanou před jejím nástupcem na dovolenou. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by žalovaná neměla přístup do všech agend spojených s pokladnou; měla přístup do účetního systému s výjimkou mzdové agendy a agendy banky. Jednou týdně se u žalobkyně prováděla kontrola hlavního trezoru oproti odevzdaným hotovostem, kterou žalobkyně pokladním odepisovala, a pokud byla zjištěna chyba v podepisovaných odvodech oproti hlavnímu trezoru, byla vždy dohledána a napravena. Chyba mohla vzniknout pouze v případě, že se v soupisu stavu trezoru neodečetl odvod do banky nebo platba dodavateli. Jednatelka žalobkyně paní [příjmení] byla připravena být žalované nápomocna s dohledáváním dokladů, žalovaná ji však nikterak nekontaktovala. Pokud jde o účtování faktur za rozvoz splatných v hotovosti, tak tyto platby se automaticky zaúčtovávaly jako příjem, příjmový doklad měl být 3x vytištěn, 2 kopii se předaly řidiči, jednu si ponechala pokladní, aby hlídala převzetí hotovosti od řidiče. Hotovost do trezoru se odevzdávala jednatelům oproti podpisu. Zůstatky z nákupu se vždy odevzdávaly do pokladny. Žalovaná nikdy neupozornila na rozdíly v pokladně a v rozporu se směrnicí denně podepisovala výkaz o stavu pokladny, ačkoliv v ní kolísaly částky v řádech tisíců, a tento rozpor nikdy neohlásila. Na pokladně se dříve střídalo vícero pracovníků, nicméně minimálně od 2.9.2019 vedla žalovaná pokladnu sama. Pracovní povinnosti žalované pro práci s pokladnou byly stanoveny směrnicí [číslo] se kterou byla seznámena při nástupu do zaměstnání a která jí byla dále vysvětlena její nadřízenou [jméno] [příjmení]. Žalovaná dle této směrnice měla na konci dne řádně spočítat hotovost v pokladně, která měla odpovídat stavu pokladny v účetním systému Pohoda. Jakýkoliv rozdíl měla nejpozději do následujícího dne do 8hod nahlásit své nadřízené paní [jméno] [příjmení] anebo [jméno] [příjmení]. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhá náhrady škody spočívající ve schodku zjištěném při náhodné kontrole ke dni 31.12.2019.

4. Při jednání dne 5.8.2021 žalobkyně doplnila svá tvrzení, že v pokladně, kterou vedla žalovaná, se účetně evidoval stav pokladny, peníze z rozvozu, platby od dodavatelů a trezor. K trezoru měli přístup pouze oba jednatelé; peníze do trezoru předávala pokladní jednatelům zpravidla na konci dne oproti podpisu. Z trezoru se odváděly peníze do banky, jednatelka napsala žalované (či jiné pokladní) e-mail, jaká částka do banky odešla. Hotovostní platby od dodavatelů šly přes pokladnu, větší částka přes trezor. Přehled dodávek odběratelům byl veden v tabulce v počítači, k níž měli zaměstnanci žalobkyně přístup.

5. Usnesením ze dne 30.9.2020 č.j. 126C 11/2020-40 vyslovil Okresní soud v Ostravě místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu.

6. Soud ve věci provedl důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti:

7. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 3. 4. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalovaná u žalobkyně pracovala na pozici asistentka prodeje. Pracovní smlouvy byla uzavřena na dobu určitou do 2. 4. 2019. Z dodatku [číslo] k této pracovní smlouvě uzavřeného dne 28. 3. 2019 vyplývá, že pracovní smlouva byla prodloužena do 31. 3. 2020.

8. Ze mzdového výměru žalované z 3. 4. 2018 byla zjištěna měsíční mzda žalované ve výši 19 000 Kč a pohyblivá část mzdy ve výši 5 000 Kč. Pohyblivá část mzdy byla odůvodněna splněním všech úkolů souvisejících s pracovním zařazením žalované a úkolů stanovených nadřízeným.

9. Z dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování uzavřené dne 12. 4. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná převzala veškerou odpovědnost v pokladně za nákup zákazníků žalobkyně a za výdej a příjem hotovosti určené pro nákup zboží a spotřebního materiálu a pohonných hmot s tím, že odpovídá za schodek na hotovosti v pokladně. Vyúčtování pokladny mělo dle dohody probíhat každý den na konci pracovní doby. Nesrovnalosti byla žalovaná povinna hlásit nadřízeným. Klíče od pokladny měly být umístěny na stanoveném místě v kanceláři, pod nepřetržitým dohledem kamer.

10. Z tabulky označené jako„ stav pokladny“ (čl. 5) bylo zjištěno, že jde o tabulku, do níž se uvádělo datum, hotovost zjištěná v pokladně žalované, hotovost, která měla být v pokladně dle účetního systému Pohoda, a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami, a to za období od 2.9. 2019 do 20.1.2020 Na konci každého řádku je podpis žalované. V každém řádku je uveden rozdíl mezi zjištěným stavem pokladny a stavem účetním, přičemž tento rozdíl dosahoval řádu jednotek či nižších desítek tisíc korun, a to jak do plusu, tak i do minusu (pokud jde o hotovost na pokladně). Ke dni 27.12 bylo evidováno manko ve výši 76 181 Kč, ke dni 31.12 pak manko ve výši 121 247 Kč.

11. Z okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalobkyní dne 17. 2. 2020 žalované bylo zjištěno, že důvodem okamžitého zrušení měl být schodek na svěřených hodnotách. Tento měl být zjištěn inventarizací majetku dne 11. 2. 2020 a měl dosahovat výše 100 005 Kč. Tato listina, předložená žalobkyní, nebyla žádným z účastníků podepsána, byla též barevně označena a chyběl v ní (byl vytečkován) údaj o bankovním spojení žalobkyně. Okamžité zrušení pracovního poměru v listinné podobě předložila též žalované, přičemž toto vyhotovení bylo podepsáno jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení] a žalovanou, rukou zde bylo dopsán„ nesouhlasím s uvedeným mankem“. Pokud jde o výši schodku, bylo zde uvedeno, že byl zjištěn ke dni 11.2.2020 při inventarizaci ve výši 104 980 Kč.

12. Z dokumentu nadepsaného Stav pokladen (k datu) 31.12.2019 (čl. 87) soud zjistil, že se jedná p výpis z účetního systému ohledně účetního stavu pokladen, kdy stav pokladny prodejna činil 194 936,52 Kč, stav pokladny (bez bližšího označení) činil 309 205 Kč, stav pokladny prodejna 2 činil částku ve výši 16 282 Kč; dále zde byla uvedena pokladna – trezor, pokladna prodejna 1 a trezor kancl s nulovým stavem. Rukou je na sjetině dopsáno„ Kontrola HP 31. 12. 2019, fyzický stav: 73.689“. Poznámka doplněna podpisem jednatelky žalobkyně [příjmení] a svědkyně [příjmení].

13. Z výslechu [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně a sestry jednatelky žalobkyně, soud zjistil, že v době, kdy žalovaná u žalobkyně pracovala, zařizovala svědkyně e-shop a pomáhala též žalované. Žalovaná pracovala na pokladně, měla na starosti osobní odběry, e-maily a telefony. Svědkyně jí pomáhala, protože žalovaná nestíhala. Žalovaná měla povinnost vést pokladnu řádně, pokud by měla nějakou nesrovnalost, měla přijít, avšak svědkyni nikdy nekontaktovala. Na to, že je v pokladně problém, přišla svědkyně a paní [příjmení] až v roce 2019. Tehdy stav pokladny kolísal oběma směry o 30 000 Kč. Dne 30. 12. 2019, kdy měla žalovaná dovolenou, zjistily schodek 70 000 Kč. Ještě týž den se obě snažily dohledat doklady, ale nebyl na to čas, protože se musel vyřešit nefungující e-shop. Řešily to tedy následující den, kdy kontrolovaly pokladnu, trezor, rozvozy, drobné nákupy, archy od řidičů; zjistily, že v systému byly zaúčtovány rozvozy, které už měly být zpátky. Řešily to též s IT specialistou na systém Pohoda. Nakonec dohledaly asi 20 000 Kč. To, že inventuru prováděly v době dovolené žalované, vyplynulo z toho, že tehdy na té pokladně za ni pracovaly, měly tak za peníze odpovědnost. Musely tedy stav pokladny zkontrolovat. Dne 27. 12 2019 bylo manko 72 181 Kč a dne 31. 12. 2019 bylo 121 247 Kč, což bylo právě tím, že se zjistily vrácené rozvozy. Kvůli tomu se manko navýšilo. Dne 9. 1. 2020 byl zjištěn kladný zůstatek na pokladně ve výši 23 679 Kč, což si svědkyně nedokáže vysvětlit. Na konci ledna 2020 dali žalované novou pokladnu, která byla na začátku přepočítaná, aby žalovaná dokázala, že umí hospodařit se svěřenými penězi. Už za 3-4 dny ale byl v pokladně schodek 1 000 Kč, který žalovaná nahlásila, když odcházela domů. Svědkyně s jednatelkou žalobkyně se na to podívaly druhý den, 7. 2. 2020, zjistily, že byl zaúčtován i rozvoz, který již měl být proplacen, ale fyzicky peníze v pokladně nebyly. Schodek se proto zvýšil na 4 000 Kč. Tehdy žalované zakázali pracovat s penězi. Žalovaná pak stále byla na pokladně, ale odpovídala na e-maily a telefony, odbavovala zákazníky, starala se o nové kolegyně. Co se týče pravidel nakládání s penězi, hotovost nad 10 000 Kč se ukládala do trezoru. Částka, která se ukládala, se zapsala na arch, některý z jednatelů to potvrdil. Když se peníze odvezly z trezoru do banky, dostala pokladní tuto informaci, aby si peníze odepsala. Dále se vedla tabulka, kam se zapisovaly drobné nákupy pro zaměstnavatele (káva, mléko). Pokud jde o evidenci hotovostních plateb zákazníků, kterým řidiči zboží rozváželi, pokladní vytiskla třikrát příjmový doklad, dva výtisky dostal řidič, jeden si ponechala pokladní. Částka se již přiúčtovala a pokladní tak musela kontrolovat, že jí peníze řidič odevzdal spolu s příjmovým dokladem podepsaným od zákazníka Zároveň pokladní musela řidiči potvrdit odevzdání peněz do písemného archu, který si vedl řidič. Rozvozů bylo v té době málo, cca 10 denně. Přehled rozvozů byl veden v tabulce přístupné všem zaměstnancům, a to patrně od druhé poloviny roku 2019. Svědkyně dále uvedla, že žalovaná byla zaškolena k nakládání s penězi, a to paní [příjmení], která dříve na pokladně pracovala, a jednatelkou žalobkyně. Pro nakládání s penězi na pokladně existuje i písemná směrnice, tato byla žalované předána. Svědkyně potvrdila, že po odchodu žalované ze společnosti byla přijata nová opatření pro nakládání s penězi, kdy si pokladní (které jsou nyní tři) vedou inventurní archy, inventura pokladny se provádí každý den, archy pak podepisuje svědkyně, i řidiči si vedou archy rozvozů, které odevzdávají jednatelce; při odevzdání peněz do trezoru se peníze účetně z pokladny rovnou odepíší; klíče od pokladny se pokladní nosí domů, 14. Svědek [jméno] [příjmení], obchodní ředitel u žalobkyně, při svědecké výpovědi uvedl, že byl přítomen jednání s žalovanou při rozvázání pracovního poměru. O účast jej (jako svědka) požádal jednatel žalované, neboť očekával, že by to mohlo být problémové a žalovaná by mohla odmítnout převzít výpověď. Žalované bylo při tomto jednání sděleno, že v pokladně byl zjištěn schodek přes 100 000 Kč a že proto s ní žalobkyně dále nechce pokračovat. Žalovaná v reakci uvedla, že chápe, že pokud jí v pokladně schází přes 100 000 Kč, nechce s ní žalobkyně dále spolupracovat, s výpovědí souhlasí, ale nesouhlasí s tím, že by ty peníze odcizila. Jednatel žalobkyně se žalované ptal, proč to neřešila, žalovaná odpověděla, že to řešila s jednatelkou, ale ta neměla čas. Byla také dotázána, zda ví, kde jsou ty peníze, žalovaná na to odpověděla, že neví, ale že si je neodnesla. Žalovaná následně podepsala rozvázání pracovního poměru s tím, že tam dopsala, že nesouhlasí s tou chybějící částkou. K podpisu nebyla nijak nucena. Pak schůzka skončila. Situaci kolem schodku svědek neřešil, bylo to mimo jeho kompetence.

15. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bývalé zaměstnankyně žalobkyně na pozici obchodního zástupce v době od 5/ 2019 do 5/ 2020 bylo zjištěno, že se jí žalovaná při cestách do zaměstnání a z něj žalovaná svěřila s tím, že v pokladně, kterou měla na starosti, nebyl pořádek, neudělala se tam inventura, a že by chtěla, aby se to dalo do pořádku. Dále svědkyně uvedla, že byla přítomna tomu, kdy v prosinci 2019 došla žalovaná za jednatelkou žalobkyně a za svědkyní [příjmení] s tím, že by chtěla, aby se ta pokladna dala dohromady. Jednatelka tehdy řekla, že se na to podívá. Svědkyně příležitostně rovněž rozvážela zboží zákazníkům, pokud s nimi měla i obchodní jednání. V takovém případě jí žalovaná dávala dvě faktury a podklady, na základě kterých si svědkyně zboží vyzvedla ve skladu. Zboží se platilo v hotovosti, a to jen cca do 10 000 Kč nebo na fakturu. Zákazník potvrzoval převzetí a platbu na dodací list. Pokud se platilo v hotovosti, peníze po návratu dávala pokladní, té pak svědkyně vracela také jednu fakturu, druhou si nechával zákazník. Kolik faktur se celkem vydávalo, svědkyně neví. Pokladní u žalobkyně v té době pracovaly dvě, peníze pak svědkyně dala té, která tam zrovna byla. Zaměstnanci na pokladně se hodně střídaly, protože v zimě byla v provozovně zima. Svědkyně si nevybavuje, jestli se někdy stalo, že by na pokladně nikdo nebyl. Pokud by se tak stalo, odnesla by peníze jednatelce paní [příjmení] nebo paní [příjmení], nechtěla by si je nechávat. Ze začátku jejího pracovního poměru nijak nepotvrzovala, že peníze od pokladní převzala. Až později se začalo evidovat, jestli si řidiči nenechávají peníze. Měli proto nějaké sešity nebo archy a pokladní jim převzetí peněz potvrzovaly. Svědkyně si přesně nevybavuje, jak tento sešit nebo arch vypadal, ale nebyl to pokladní doklad. O existenci tabulky dodávek zboží odběratelům svědkyně ničeho nevěděla. [příjmení] od pokladny byly v zásuvce kontejneru, který měly pokladní mezi sebou. O tom svědkyně věděla, neboť viděla žalovanou klíč do kontejneru ukládat, když na ni po práci čekala. Bylo to v době, kdy už v práci nikdo další kromě ní, žalované a jednatelů nebyl. Svědkyně subjektivně hodnotila žalovaná jako svědomitou, do práce chodila první a odcházela jako poslední, kromě pokladny také zajišťovala půjčovnu čisticích strojů. Svědkyně dále uvedla, že zaměstnavatel na ni působil jako rodinná firma, kde byly dobré vztahy, všichni si navzájem věřili, a proto se asi peníze tak nehlídaly. Toto je její dojem, který vychází z jejích zkušeností od jiných zaměstnavatelů, kde se peníze mnohem více hlídaly, vše se evidovalo. Jak se evidoval stav pokladny u žalobkyně, svědkyně nevěděla. Naproti tomu jí bylo známo, že žalovaná nosila peníze do patra k jednatelům.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně na pozici řidič, dispečer a skladník u žalobkyně, bylo zjštěno, že s žalovanou pracovně přicházel do kontaktu při rozvozu zboží. Na sklad přišla faktura, z níž zjistil, jaké zboží a komu se má doručit, zda se bude platit převodem nebo na dobírku. Pokud mělo být hrazeno dobírkou, domluvilo se se zákazníkem, jestli to bude v hotovosti nebo kartou. Pokud to bylo placeno v hotovosti, převzal hotovost, zákazník si to nechal podepsat. Fakturu s hotovostí pak předal žalované nebo jiné pokladní. Co se tam potom dělo, svědek neví. Když byla provozovna na [anonymizováno], nic se nepodepisovalo, tedy nepotvrzovalo se, že hotovost pokladní skutečně předal. Kolik faktur se celkem vydávalo, neví, toto neřešil. On sám dostal faktury dvě, jednu pro zákazníka, na druhou si nechal potvrdit převzetí a vracel ji na pokladnu. Na [anonymizováno] byla jen jedna pokladna, na fakturu se nepsalo, která pokladní fakturu vydala. Nyní se to tam již píše a svědek odevzdává fakturu té pokladní, která fakturu vydala, pokud zrovna na pokladně je. V době, kdy u žalobkyně pracovala žalovaná, byly tak 3-4 dodávky denně, občas i méně. Nyní si svědek vede tabulku, kam si píše, jaké má dodat zboží, kolik má vybrat na hotovosti. Pokud je faktura hrazena převodem, napíše si tam, že má vybrat 0 Kč. Toto mu pak pokladní podepisuje. Tuto tabulku si vede sám, z vlastní iniciativy. Viděl u pokladních, že si vedly podobnou tabulku, kde měly zapsáno, kolik jim má svědek dát, pak si to odepisovaly. Tabulku si vedou i jiní řidiči. Takové tabulky se začaly vést, dle jeho názoru později než na konci roku 2019, neboť v té době probíhalo stěhování provozovny z [anonymizováno] do [část obce]. Nebylo mu nic známo o existenci tabulky dodávek. Svědek dále uvedl, že také realizoval nákup zboží. To probíhalo tak, že vyzvedl na pokladně nebo z trezoru peníze proti podpisu. Následně nakoupil zboží a to i s fakturou odevzdal do skladu. Ve skladu se zboží zkontrolovalo, faktura a případná zbývající hotovost se odevzdaly do pokladny. Svědek neví, jak probíhalo předávání peněz z pokladny do trezoru, tomu nebyl přítomen. Ví, že si občas žalovaná stěžovala, že jí na pokladně chybí nebo přebývají peníze. To bylo, když přišel pro peníze na nákup a potřeboval větší částku. Žalovaná občas tolik peněz neměla, dala mu tedy jen část a pro zbytek ho poslala za paní [příjmení]. Fakturu pak odevzdával na pokladnu, neví, jak to mezi sebou žalovaná a paní [příjmení] řešily. Společnost nejdříve sídlila v [obec] na [anonymizováno] ulici, tam byla jedna pokladna, na ní se střídaly dvě pokladní. Svědek nevěděl, jak si pokladnu předávaly. Nyní jsou ve společnosti tři pokladní, každá má svou pokladnu.

17. Z výše uvedených důkazů soud neměl za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že na pokladně žalované vznikl schodek na svěřených hodnotách. K poučení soudu k povinnosti navrhnout důkazy k prokázání tohoto tvrzení žalobkyně předložila níže uvedené důkazy, z nichž soud zjistil následující skutečnosti.

18. Z dokumentu nadepsaného Inventurní soupis o provedení inventury peněžních prostředků v pokladně dne 31. 12. 2019 soud zjistil, že byla provedena kontrola stavu pokladny žalované, z důvodu dovolené v její nepřítomnosti. Uveden stav zjištěný fyzickou inventarizací 73 689 Kč, dále účetní stav ke dni inventarizace 194 936 Kč, schodek - 121 247 Kč. Inventurní soupis podepsala [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

19. Z dokumentu nadepsaného Inventurní soupis o provedení inventury peněžních prostředků v pokladně dne 7. 2. 2020, 7:30 hod., soud zjistil, že byla provedena kontrola stavu pokladny žalované, z důvodu dovolené v její nepřítomnosti. Uveden stav zjištěný fyzickou inventarizací 14 851 Kč, dále účetní stav ke dni inventarizace 19 744 Kč, schodek - 4 893 Kč. Inventurní soupis podepsala [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

20. Z dokumentu nadepsaného Stav pokladen (k datu) 20.12.2019 soud zjistil, že se jedná o výpis z účetního systému, kde u položky„ pokladna prodejna“ je uveden stav 428 961,52 Kč. Rukou dopsáno, že jde o konečný stav pokladny k 20. 12. 2019 a zároveň počáteční stav pokladny pro následující pracovní den, tj. 23. 12. 2019.

21. Z výpisu z účetního systému ohledně pokladní knihy žalobkyně ke dni 23. 12. 2019 soud zjistil, že je uveden výdej hotovosti 501 Kč, 220 000 Kč (s ručně psanou poznámkou„ trezor“) a 499 Kč, dále příjem 4 192 Kč a 15 783 Kč. Celkový stav - 201 025 Kč, kdy jde o rozdíl mezi příjmy a výdaji. Ručně je dopsáno, že počáteční stav pokladny byl 428 961 Kč, pohyby na pokladně činily 201 025 Kč, výsledek je 227 936 Kč, jde o koncový stav pokladny. Dále dopsáno, že žalovaná uvádí a podepisuje se pod fyzický stav 198 286 Kč, což znamená manko pro daný den 29 650 Kč. Na dokument je připojena kopie části z tabulky uvedené shora pod bodem 9.

22. Z příjmového dokladu ČSOB č. ČSOB9630001 bylo zjištěno, že dne 23. 12. 2019 bylo žalobkyní uloženo do banky 200 000 Kč. Rukou dopsáno, že jde o odvod tržby do banky na účet.

23. Z dokumentu Stav pokladen (k datu) 27.12.2019 soud zjistil, že se jedná o výpis z účetního systému žalobkyně a je zde uveden stav pokladny prodejna 209 256,52 Kč. Ručně dopsáno, že jde o koncový účetní stav dne 27. 12. 2019 a zároveň o počáteční stav pro den 31. 12. 2019.

24. Z výpisu z účetního systému žalobkyně ohledně pokladní knihy ke dni 27. 12. 2019 soud zjistil, že jsou zde uvedeny příjem ve výši 10 862 Kč, výdaj 4 542 Kč a hotovostní výdej (rukou dopsáno„ trezor“) ve výši 25 000 Kč. Celkový stav - 18 680 Kč. Rukou dopsáno, že počáteční stav pokladny byl 227 936 Kč, pohyb v pokladně - 18 680 Kč, koncový účetní stav 209 256 Kč. Dále ručně bylo dopsáno, že žalovaná uvádí fyzický stav pokladny 133 075 Kč, čímž je v daný den dáno manko 76 181 Kč, a tedy že oproti fyzickému stavu ke dni 23. 12. 2019 žalovaná uvádí rozdíl ve fyzickém stavu - 65 211 Kč, kdy však měla mít tento den fyzický stav o 18 680 Kč nižší než předešlý den. Na dokument dokopírována část tabulky uvedené v bodě 9 shora.

25. Z dokumentu Stav pokladen (k datu) 31.12.2019 soud zjistil, že se jedná o výpis z účetního systému a je zde uveden stav pokladny prodejna 194 935,52 Kč.

26. Z výpisu z účetního systému žalobkyně ohledně pokladní knihy ke dni 31. 12. 20219 soud zjistil, že jsou zde uvedeny tří příjmy a dva výdeje, celkový stav - 14 320 Kč. K tomu je rukou dopsáno, že počáteční stav pokladny činil 209 256 Kč, pohyby na pokladně činily - 14 320 Kč, koncový účetní stav 194 936 Kč. Dále je dopsáno, že daný den byla provedena inventura pokladny, kdy byly zjištěny nedostatky oproti dni 27. 12. 2019, kdy žalovaná uvedla manko 76 181 Kč. Dále je uvedeno, že navýšení manka bylo způsobeno nepečlivostí žalované a započítávání do fyzického stavu částky z rozvozů i přesto, že hotovosti již měla v pokladně, tedy do fyzického stavu započítávala hotovost z jednoho rozvozu dvakrát. Dále dokopírována část tabulky uvedené shora pod bodem 9.

27. Z listiny označené jako stav pokladen (k datu) 4.2.2020, pokladní kniha ze dne 5.2.2020, stav pokladen k datu 5.2.2020, pokladní kniha ze dne 6.2.2020, stav pokladen k (datu) 6.2.2020 a pokladní kniha za období od 28.1.2020 do 6.2.2020 nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení, neboť žalobkyně tvrdí, že škoda spočívající ve schodku na svěřených hodnotách byla zjištěna ke dni 31.12.2019, přičemž tyto listiny se vztahují k datu pozdějšímu.

28. Soud neprovedl jako důkaz listiny označené jako výpis z pokladní knihy [jméno] [příjmení] výpis z účetního systému pohoda ze dne 16.12.2019, výpis z pokladní knihy žalované za období od 29.1.2020 do 7.2.2020 (čl. 83), jakož ani přehled rozvozů za období od 28.1.2020 do 30.1.2020, neboť tyto důkazy se nikterak nevztahují k prokázání sporných tvrzení v tomto řízení, a to, že na pokladně žalované byl ke dni 31.12.2019 zjištěn schodek na hodnotách žalované svěřených k vyúčtování.

29. Na základě shora uvedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná pracovala u žalobkyně od 3. 4. 2018 do 17. 2. 2020 jako asistentka prodeje. S žalovanou byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti (dne 12.4.2018), kterou byla žalované zřízena odpovědnost za veškerou hotovost v pokladně za nákup zákazníků, za výdej, příjem hotovosti určené pro nákup zboží, spotřebního materiálu a pohonných hmot. Dle této dohody mělo vyúčtování pokladny probíhat denně na konci pracovního dne, případné nesrovnalosti pak měla žalovaná hlásit nadřízenému. Pracovní poměr byl s žalovanou rozvázán okamžitým zrušením pracovního poměru ke dni 17.2.2020, a to z důvodu porušení povinnosti řádně hospodařit se svěřenými prostředky, když při inventarizaci provedené ke dni 11.2.2020 byl zjištěn schodek na svěřených hodnotách ve výši 104 980 Kč. Bylo prokázáno (výslechy svědků [příjmení], [anonymizováno] i [příjmení]), že žalovaná skutečně na pokladně s hotovostí pracovala a jednotlivé transakce – výdej a příjem hotovosti od zákazníků/řidičů provádějící rozvozy pro zákazníky – účtovala do účetního systému. Tato tvrzení nebyla sporná.

30. Rovněž bylo prokázáno, že ke dni 31.12.2019 byl zjištěn stav hotovosti na pokladně žalované zůstatek ve výši 73 689 Kč (prokázáno příslušným inventurním soupisem provedeným ke dni 31.12.2019).

31. Sporné bylo, zda na svěřených hodnotách – tedy na hotovosti v pokladně - vznikl schodek, o němž žalobkyně tvrdí, že jej zjistila ke dni 31.12.2019 ve výši 121 247 Kč.

32. Žalobkyně tvrdila, že schodek byl zjištěn ke dni 31.12.2019, kdy jednatelka žalobkyně [jméno] [příjmení] a další zaměstnankyně [jméno] [příjmení] provedly invetarizaci pokladny žalované, při které byl zjištěn stav pokladny žalované fyzickou inventarizací ve výši 73 689 Kč; dle účetního stavu měl tento stav být 194 936 Kč.

33. Kontrola, kterou se zjišťuje úplnost hodnot svěřených zaměstnanci, se provádí vyúčtováním, tj. srovnáním účetního stavu se skutečným stavem. Schodek ve smyslu ustanovení § 252 odst. 1 zák. práce, zjištěný touto kontrolou, pak vyjadřuje skutečnost, že chybí hodnoty, které se odpovědný zaměstnanec zavázal vyúčtovat. Rozumí se jím rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a mezi údaji účetní evidence, o který je skutečný stav nižší než účetní stav, nevyjímaje ani schodky na finančních prostředcích (srov. Stanovisko k uplatňování ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, uveřejněné pod č. 12 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1976). Schodek bývá zpravidla zjišťován inventarizací (fyzickou inventurou u majetku hmotné povahy, popřípadě nehmotné povahy, nebo dokladovou inventurou u závazků a u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést inventuru fyzickou) jako inventarizační rozdíl mezi stavem majetku a závazků v účetnictví a skutečným (nižším) stavem majetku a závazků (srov. § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Není-li schodek zjištěn (prokázán) inventarizací, neznamená to bez dalšího, že by zaměstnavatel neměl proti odpovědnému zaměstnanci nárok na náhradu škody podle ustanovení § 252 zák. práce; zaměstnavatel však musí, má-li být jeho žaloba úspěšná, jinými důkazními prostředky prokázat stav hodnot, které zaměstnanec převzal k vyúčtování, a skutečnost, že došlo ke škodě (schodku) na svěřených hodnotách (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.3.2019 sp.zn. 21Cdo 4711/2017).

34. Inventarizace (jak uvádí shora citované rozhodnutí) je definována v ustanovení § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen „zákon o účetnictví“).

35. Dle § 30 odst. 1 zákona o účetnictví účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují a) fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo b) dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Dle ustanovení § 30 odst. 7 zákona o účetnictví inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit, b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury, c) způsob zjišťování skutečných stavů, d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila, e) ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila, f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, g) rozhodný den pokud jej účetní jednotka stanovila, h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

36. Žalobkyně tvrdila, že schodek byl zjištěn při inventarizaci provedené ke dni 31.12.2019, přičemž výstupem z této inventarizace byla pokladní kniha (důkaz založený na čl. 5); následně doplnila výpis stavu pokladny ze dne 31.12.2019 (důkaz založený na čl. 87) a inventurní soupis provedený ke dni 31.12.2019 Ani pokladní kniha, ani výpis ze stavu pokladny nesplňují náležitosti inventurního soupisu v souladu s ustanovením § 30 odst. 7 zákona o účetnictví, když listina označená jako pokladní kniha (čl. 5) stanoví přehled zjištěného účetního stavu pokladny a fyzického stavu pokladny za období od 2.9.2019 do 20.1.2020, listina označená jako stav pokladen (k datu) 31.12.2019 (čl. 87) je prostým výpisem z účetního systému. Předložený inventurní soupis hotovosti na pokladně ke dni 31.12.2019 sice obsahuje náležitosti dle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví, nicméně prokazuje toliko stav pokladny ke dni 31.12.2019 bez odpovídajícího inventurního soupisu dokladů pro porovnání se stavem účetním, když žalobkyně vyšla (patrně) z toho, že údaje v účetním systému jsou správné a úplné.

37. Žalobkyně tak neprokázala vznik schodku na hodnotách svěřených žalované k vyúčtování inventurními soupisy, kdy absentoval průkazný soupis dokladů, na základě kterých došlo k zaúčtování jednotlivých pohybů na pokladně žalované. Za této situace mohla toto své tvrzení prokázat též jinými důkazními prostředky (viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.3.2019 sp.zn. 21Cdo 4711/2017). Po poučení soudem dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyně navrhla provést důkaz výpisy z účetního systému o stavu pokladen u žalobkyně spolu s výpisem z účetního systému ohledně zůstatku na pokladně žalované včetně zaúčtovaných finančních transakcí, a to ze dne 20.12.2019, 23.12.2019, 27.12.2019 a 31.12.2019. Po zhodnocení těchto důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti s jinými důkazy (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že jimi schodek na pokladně žalované prokázán není, a to z následujících důvodů:

38. Předně soud uvádí, že co se týče uvedených důkazů, vycházel jen ze samotného pokladního deníku a stavu pokladny. Poznámky, které byly na daný výtisk ručně doplněny a různé dílčí kopie jiných dokumentů, které na něj byly dokopírovány, jsou jen vyjádřením žalobkyně k danému důkazu, nikoliv důkazem samým. Jako k takovým k nim soud přistupoval.

39. Žalobkyně zjištění schodku vysvětluje tím, že vezme-li se účetní stav pokladny za předchozí den, výsledek peněžního deníku (tedy částka, o kolik se snížil či zvýšil stav pokladny během dne) a stav pokladny za daný den, je možné zjistit, o kolik se skutečný stav od stavu účetního liší. Hodnoceny samostatně sice tyto důkazy o schodku svědčí, v souvislosti s ostatními provedenými důkazy však neobstojí.

40. Z předložených výpisů z účetního systému ohledně pokladen nelze předně zjistit, z jakého výchozího stavu byl zjištován stav pokladny, jaké transakce (příjmy a výdaje) byly v tomto období zaúčtovány, a na základě jakých dokladů, které nebyly ani přiloženy. Bez tohoto přehledu jsou tyto údaje zcela neprůkazné. Pochybnosti a správnosti a průkaznosti vyplývají již ze samotných tvrzení žalobkyně ohledně způsobu účtování o pohybech v pokladně. Žalobkyně tvrdila (a potvrdily též svědkyně [příjmení] a [anonymizováno]), že z pokladny žalované byly odnášeny finanční prostředky do trezoru k jednatelům, kteří s nimi dále sami nakládali; účetně byly tyto finanční prostředky i nadále vedeny v pokladně. Poté, co byly odneseny do banky, žalovaná dostala pouze pokyn k tomu, aby si peněžní prostředky ve výši, kterou jí sdělila jednatelka žalobkyně, z účetního systému odepsala; případně tak učinila jednatelka sama. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že dne 23.12.2019 došlo k převodu částky 200 000 Kč z pokladny na účet žalobkyně vedený u peněžního ústavu; z účetního záznamu v pokladní knize však bylo zjištěno, že ten došlo k účetnímu odpisu hotovosti z pokladny v částce 220 000 Kč, tedy o 20 000 Kč vyšší, než skutečně do banky odesláno bylo. Byla to jednatelka žalobkyně (což potvrdila při jednání dne 22.1.2022), která v účetní systému zadala výši částky jako výdej do banky, přesto nebyla schopna tento rozpor nikterak vysvětlit.

41. Pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů v účetním systému vzbuzuje též praxe zavedená při přijímání hotovostních plateb od zákazníků. Žalobkyně sama tvrdila a rovněž potvrdili svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení], že v případě odvozu zboží pro zákazníka, který měl platit hotově, vystavila žalovaná pokladní příjmový doklad, který jako příjem rovnou zaúčtovala; platba od zákazníka jí pak mohla být řidičem vrácena i několikadenním zpožděním. Soud má za vyvrácené tvrzení žalobkyně, že ohledně vydaných příjmových dokladů byla vedena tabulka dostupná všem zaměstnancům, jakož i záznamové archy každého řidiče, neboť svědek [příjmení] potvrdil, že takové dokumenty vznikly až poté, co byl (údajný) schodek na pokladně žalované zjištěn. Jinými slovy, to, že stav pokladny (fyzický) neodpovídal stavu účetnímu, bez dalšího neznamenal schodek, neboť tento rozdíl mohl představovat již zaúčtovaný příjem od zákazníka, který však byl fyzicky do pokladny dodán až s několikadenním zpožděním. Právě absence přehledu dokladů, které by tento pohyb na pokladně mapovaly, vede soud k závěru o neprůkaznosti předložených výpisů z účetnictví.

42. Ostatně i přehled záznamů v pokladní knize, jak jí předložila žalobkyně (důkaz založený ve spise na čl.5) potvrzuje pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů v účetnictví žalobkyně, když rozdíl mezi faktickým stavem v pokladně a stavem zaznamenám v účetnictví osciloval do kladného i záporného rozdílu, a žalobkyně připustila, že nedokáže vysvětlit, jak rozdíl mohl být k 31.12.2019 záporný (manko) ve výši 121 247 Kč, přičemž ke dni 9.1.2020 již byl rozdíl kladný, tedy na pokladně bylo o částku 23 679 Kč více než dle účetnictví býti mělo.

43. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, že na hodnotách svěřených žalované k vyúčtování vznikl schodek, neboť se jí nepodařilo prokázat existenci rozdílu mezi stavem skutečným (hotovosti v pokladně), kterou soud má za prokázanou, a účetním stavem pokladny, kdy předložené důkazy má soud za neprůkazné.

44. Žalobkyně sice k prokázání schodku navrhla výslech jednatelky žalobkyně, soud jej však neprovedl veden následující úvahou. Podle § 131 odst. 1 o. s. ř. může k výslechu účastníka soud přistoupit jen tehdy, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak. Jednatelka žalobkyně, jakožto členka statutárního orgánu žalobkyně, může být v řízení vyslechnuta jen za podmínek § 131 o. s. ř. (§ 126 odst. 4 o. s. ř.). Skutečnosti, které žalobkyně tvrdila, však jinak prokázány být mohou, a to zejména listinnými důkazy, které by prokázaly, co bylo do pokladny žalované účtováno, a na základě jakých podkladů. Účastnický výslech by v tomto případě jen opakoval skutková tvrzení, které ostatně jednatelka žalobkyně sama uvedla při jednání ve věci konaných. Podmínky dané účastnický výslech jednatelky žalobkyně tak dle ustanovení § 131 odst. 1 a § 126 odst. 4 o. s. ř. nebyly splněny a soud tento návrh zamítl.

45. Žalobkyně byla při jednání soudu dne 7. 10. 2021 řádně v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena, že soud nemá za prokázaný vznik schodku, a byla vyzvána, aby učinila důkazní návrhy. Zároveň byla poučena, že v případě, že této výzvě nevyhoví, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci v důsledku neunesení břemena důkazního. Žalobkyně na základě této výzvy návrhy na doplnění dokazování doplnila, přičemž i s těmito důkazy se soud shora vypořádal. Jak bylo blíže rozvedeno shora, ani po doplnění dokazování nemá soud vznik schodku za prokázaný. K opakovanému poučení o neunesení důkazního břemene soud nepřistoupil. Byť judikatura Nejvyššího soudu opakované poučení připouští (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2604/2009), mělo by však jít o postup výjimečný. Samo opakované poučení totiž popírá princip koncentrace řízení, kdy důkazy mají být označeny nejpozději na prvním či přípravném jednání či v dodatečně poskytnuté lhůtě (§ 118b odst. 1, § 114c odst. 5 o. s. ř.) Nejvyšší soud připouští opakované poučení účastníka pouze v případě, kdy by účastník v době prvního poučení nemohl předpokládat, že jím na základě poučení označené důkazní prostředky soud nepovedou k nepochybnému závěru, že sporná skutečnost je jejich prostřednictvím prokázána. V projednávané věci však soudu nejsou známy žádné okolnosti, které by k takovému závěru mohly vést (když nadto jakékoliv výjimky je z principu třeba vykládat restriktivně).

46. Podle § 252 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v účinném znění (dále jen „zák. práce“), byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se ve považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.

47. Odpovědnost zaměstnance podle ustanovení § 252 odst. 1 zák. práce za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, patří ke zvláštnímu druhu pracovněprávní odpovědnosti za škodu, která se vyznačuje zpřísněnými podmínkami ve vztahu k odpovídajícímu subjektu, tj. zaměstnanci. Odpovědnost za tuto škodu vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o„ hmotné“ odpovědnosti, a že na hotovosti, ceninách, zboží, zásobách materiálu nebo jiných hodnotách (dále jen„ hodnotách“), které zaměstnanci svěřil k vyúčtování, vznikl schodek. U tohoto druhu odpovědnosti zaměstnavatel není povinen zavinění zaměstnance prokazovat (srov. § 250 odst. 3 zák. práce). Zavinění zaměstnance na vzniku škody se předpokládá, takže zaměstnanec se odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostí zcela, popř. částečně, jen jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (§ 252 odst. 5 zák. práce) (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.7.2019 sp.zn. 21 Cdo 492/2019).

48. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovanou uzavřela platnou (písemnou) dohodu o odpovědnosti za hotovost na pokladně, která byla žalované svěřena k vyúčtování. V řízení však neunesla důkazní břemeno, pokud jde o prokázání schodku na těchto svěřených hodnotách, neboť nebyla v tom směru učiněna inventarizace ve smyslu § 29 a § 30 zákona o účetnictví, a žalobkyně navrženými důkazy existenci tohoto schodku neprokázala. S ohledem na to, že prokázání schodku je nezbytným předpokladem pro vznik odpovědnosti žalované ve smyslu ustanovení § 252 odst. 1 zák. práce, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Z tohoto důvodu se již nezabýval tvrzeními žalované, že jí nebyly vytvořeny podmínky pro péči o svěřené hodnoty (na pokladně pracovalo vícero pokladních, klíče od pokladny byly dostupné všem zaměstnancům), neboť tato tvrzení směřují ke zproštění odpovědnosti žalované; soud však dospěl k závěru, že v daném případě ke vzniku její odpovědnosti nedošlo.

49. Nad rámec soud uvádí, že nedůvodné byly shledány námitky žalované, že nebyla provedena inventarizace pokladny před či při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, neboť provedení takové inventarizace není podmínkou platnosti takové dohody (viz Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 komentář k § 252, dostupný na www.beck-online.cz). Rovněž tak nelze přisvědčit námitce žalované, že měla být přítomna provádění inventurního soupisu na pokladně dne 31.12.2019. Z žádného zákonného ustanovení neplyne, že by fyzické inventuře (provádění inventurních soupisů) musel být obligatorně přítomen hmotně odpovědný zaměstnanec, nepřítomnost hmotně odpovědného zaměstnance při zjišťování skutečných stavů majetku a závazků může mít s ohledem na okolnosti případu význam z hlediska hodnocení průkaznosti a věrohodnosti inventurních soupisů jako důkazu ve smyslu § 132 OSŘ, tato nepřítomnost sama o sobě však nečiní fyzickou inventuru ani inventarizaci neprůkaznou) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2942/2000). Vzhledem k tomu, že soud hodnotil předložené listinné důkazy, že s výjimkou inventurního soupisu hotovosti na pokladně nebyla inventura ve smyslu ustanovení § 29 a § 30 zákona o účetnictví provedena, tím spíše nepřítomnost žalované na pracovišti ke dni 31.12.2019 nemá žádný vliv na hodnocení předložených důkazů.

50. Pokud jde o žalobkyní tvrzení skutečnosti týkající se údajného vzniku schodku na jiné pokladně žalované po 1.1.2020, soud se těmito tvrzeními a důkazy nezabýval, neboť předmětem řízení byla odpovědnost za tvrzenými schodek, zjištěný ke dni 31.12.2019.

51. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady se sestávají z odměny za zastupování advokátem, odměny za jeden úkon právní služby činí při tarifní hodnotě 121 247 Kč (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen„ AT“) částku 5 980 Kč (§ 7 bod 5 AT). Soud přiznal žalované náhradu za zastupování 8 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), vyjádření k žalobě ze dne 16. 5. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání soudu dne 18. 5. 2021 v délce trvání 47 minut (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), účast na jednání soudu dne 5. 8. 2021 v délce trvání 2:22 hod. (dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) AT), účast na jednání soudu dne 7. 10. 2021 v délce trvání 1:31 hod. (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), nahlížení do spisu dne 10. 11. 2021 (§ 11 odst. 3, odst. 1 písm. f) AT), účast na jednání soudu dne 20. 1. 2022 v délce trvání 1:17 hod. (§ 11 odst. 1 písm. g) AT); za účast na vyhlášení rozsudku dne 25. 1. 2022 soud přiznal odměnu ve výši jedné poloviny vypočtené mimosmluvní odměny, tj. ve výši 2 990 Kč (dle § 11 odst. 2 písm. f) AT); odměna tedy celkem 50 830 Kč. Dále soud přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 AT) za každý z 9ti shora uvedených úkonů právní služby, tedy v celkové výši 2 700 Kč. Celková výše nákladů řízení tak činí 53 530 Kč. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

52. Žalovaná se domáhala též náhrady za nahlížení do spisu dne 12. 1. 2021, náhradu za tento úkon jí však soud nepřiznal. Tím, za jakých podmínek může být odměna právnímu zástupci za nahlížení do spisu v občanskoprávním řízení přiznána, se zabýval např. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015. V něm dospěl k závěru, že za nahlížení do spisu lze, za použití § 11 odst. 3 AT, přiznat právnímu zástupci odměnu, avšak toliko ve výjimečných případech. Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétní situaci a posuzovat, zda jsou takové náklady vynaloženy účelně. Jako příklad, kdy je možno za nahlížení do spisu právnímu zástupci přiznat odměnu dle AT, uvedl Nejvyšší soud situaci, kdy protistrana krátce před jednáním založí do spisu objemné přílohy, s nimiž nemá právní zástupce jinou možnost se seznámit, než nahlížením do spisu. Naopak nemůže být přiznána odměna za nahlížení do spisu v případě, že toto následuje převzetí věci právním zástupcem, neboť v takovém případě jde o součást převzetí a přípravy zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo b) AT. Těmto požadavkům plně vyhovuje nahlížení do spisu dne 10. 11. 2021. Jde o nahlížení do spisu po jednání, na němž byla žalobkyně poučena soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a vyzvána k doplnění dokazování. Je tedy zřejmé, že k řádné přípravě zastoupení žalované na dalším jednání soudu bylo nahlížení spisu třeba. Nahlížení dne 12. 1. 2021 však těmto požadavkům neobstojí, neboť jde o první nahlížení do spisu a je tak součástí převzetí a přípravy zastoupení.

Poučení