9 C 159/2017-1108

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyní: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa] obě zastoupeny advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi tuto smlouvu o převodu pozemků: Česká republika – [název žalované] [IČO] se sídlem [adresa žalované], [PSČ] (dále jen„ převodkyně“) a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] [rodné číslo] bytem [adresa žalobkyně], [PSČ] a [celé jméno žalobkyně] [rodné číslo] bytem [adresa], [PSČ] (dále jen„ nabyvatelky“) uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: Česká republika – [název žalované] spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“): - [parcelní číslo] a [parcelní číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], - [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], - část pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], obec [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to: část o výměře 528 m2 oddělenou geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] -) část pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to: část o výměře 16.172 m2 oddělenou geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] -) část pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to: část o výměře 15.000 m2 oddělenou geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] -) část pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to: část o výměře 751 m2 oddělenou geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] - část pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to: část o výměře 2.599 m2 oddělenou geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod [parcelní číslo]. Uvedené geometrické plány tvoří nedílnou součást této smlouvy. Nabyvatelkám vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelek podle § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [anonymizována dvě slova], ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum] a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum], byl oceněn [anonymizováno] – Státním pozemkovým úřadem v souhrnné výši 6.507.312,53 Kč (slovy: šest milionů pět set sedm tisíc tři sta dvanáct korun českých padesát tři haléřů) a jeho dosud nevypořádaná část činí v souhrnu 579.607,78 Kč (slovy: pět set sedmdesát devět tisíc šest set sedm korun českých sedmdesát osm haléřů), přičemž [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] se na něm podílem ve výši 289.803,89 Kč (slovy: dvě stě osmdesát devět tisíc osm set tři korun českých osmdesát devět haléřů) a [celé jméno žalobkyně] podílem ve výši 289.803,89 Kč (slovy: dvě stě osmdesát devět tisíc osm set tři korun českých osmdesát devět haléřů). Na uspokojení nároku nabyvatelek dle čl. II. této smlouvy převodkyně převádí do vlastnictví nabyvatelek pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelky je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to každá v podílu id. k celku pozemků. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatelky vkladem do katastru nemovitostí. Převodkyně: Nabyvatelky: Česká republika - [název žalované] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalobkyně]

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení ve výši 645.345,27 Kč k rukám zástupce žalobkyní do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhají uložení povinnosti žalované uzavřít smlouvu o převodu pozemků. Žalobkyně jsou právními nástupkyněmi původní oprávněné osoby ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb., paní [příjmení] [příjmení]. Původní oprávněná uplatnila v zákonem stanovených lhůtách u [stát. instituce] – [pozemkový úřad], nárok na vrácení nemovitého majetku (restituční nárok) o kterém bylo rozhodnuto a následně převedla restituční nárok smlouvou o bezúplatném převodu ze dne [datum] na žalobkyně, osoby blízké. Žalobkyním tak náleží dle ustanovení § 4 zákona o půdě náhrada dle ustanovení § 11 a § 11a uvedeného zákona O převodu restitučního nároku původní oprávněná informovala žalovanou dne [datum]. V souladu se zákonem č. 503/2012 Sb. se žalovaná stala právním nástupcem Pozemkového fondu České republiky příslušným k výkonu jeho práv a povinností. Jelikož právní předchůdce žalované postupoval ve věci žalobkyní svévolně a liknavě, domáhají se žalobkyně vypořádání soudní cestou a žádají vydání náhradních pozemků specifikovaných v žalobě. Žalobkyně proti žalované vedly, či stále vedou, pokud jde o totožný restituční nárok, množství dalších sporů, přičemž ve všech případech soudy shledaly na straně žalované svévoli a liknavost.

2. Žalobkyně jsou držitelkami restitučního nároku týkajícího se v minulosti odňatých pozemků, které nebyly vydány, a o kterém bylo v souladu se zákonem o půdě rozhodnuto: rozhodnutím [stát. instituce] – [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem ideální [číslo] v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v katastrálním území [část obce], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Kobylisy a [část obce], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí], rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí]. Právo oprávněných osob na náhradní pozemky za pozemky nevydané pozemkový úřad v souladu se zákonem o půdě potvrdil. Restituční nárok žalobkyní plynoucí z výše uvedených rozhodnutí byl žalovanou původně vyčíslen na 199 954,51 Kč; žalobkyně s takto stanovenou výší restitučního nároku nesouhlasily.

3. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná postupovala při uspokojování nároků žalobkyní a jejich předchůdkyně svévolně a liknavě, když restituční nárok stále není vypořádán. Dlouhodobé prodlení žalované s vypořádáním restitučního nároku žalobkyní je patrné i ze sdělení žalované, která uvedla, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou do úplného vypořádání nároků činí 10 let. Bez významu nemůže zůstat ani skutečnost, že žalovaná se s restituční žádostí uplatněnou právní předchůdkyní žalobkyní vypořádala až během roku 2016, přičemž neoznámila ocenění všech nevydaných pozemků a nestanovila s konečnou platností výši restitučního nároku. Žalobkyně si jsou vědomy možnosti domoci se náhradních pozemků podáním žádosti o vydání pozemků z tzv. veřejné nabídky. Plnohodnotnou účast na veřejných nabídkách však žalobkyním komplikovalo nesprávné ocenění restitučního nároku. Nadto veřejné nabídky nemají takové kvalitativně kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v nejkratší době co nejširšímu okruhu oprávněných.

4. Podáním z [datum] žalobkyně navrhly rozšíření žaloby s tím, že nad rámec původně požadovaného pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú [anonymizováno], [územní celek], nově požadují též nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o převodu pozemků p. [číslo] na [list vlastnictví] [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], p. [číslo] na [list vlastnictví] [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], p. [číslo] na [list vlastnictví] [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek] a p. č. st. [anonymizováno] a p. [číslo] na [list vlastnictví] [anonymizováno] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek]. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne [datum].

5. Podáním z [datum] žalobkyně následně vzaly žalobu částečně zpět, pokud jde o pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], p. [číslo] v k. ú. [obec], p. [číslo] v k. ú. [obec] a p. [číslo] v k. ú. [obec]. Soud řízení dle návrhu žalobkyní a ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. usnesením č. j. [číslo jednací] částečně zastavil.

6. Žalobkyně následně vzaly částečně zpět svou žalobu i podáním z [datum] ve vztahu k pozemkům p. [číslo] v k. ú. [obec] a p. [číslo] v k. ú. [obec]. Soud řízení dle návrhu žalobkyní a ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. usnesením č. j. [číslo jednací] částečně zastavil.

7. Podáním z [datum] žalobkyně navrhly další změnu, pokud jde o pozemky [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], když nově požadovaly pouze jejich geometrickými plány oddělené části. Odpovídající změnu žaloby soud usnesením č. j. [číslo jednací] připustil.

8. U jednání [datum] vzaly žalobkyně žalobu zpět, pokud jde o pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], neboť vlastnické právo k uvedenému pozemku bylo v mezičase žalovanou převedeno na [územní celek]. Soud řízení dle návrhu žalobkyní a ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. usnesením č. j. [číslo jednací] částečně zastavil.

9. Podáním z [datum] žalobkyně navrhly další změnu žaloby s tím, že se z označených pozemků v k. ú. [obec] u [obec] domáhají pouze jejich nově vzniklých částí oddělených geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum]. Pokud jde o náhradní pozemek p. [číslo] pak se nově domáhají vydání části o výměře 528 m2, kdy tato bude podle nového stavu vedena pod [parcelní číslo]. Dále se žalobkyně domáhají vydání pouze nově vzniklé části náhradního pozemku p. [číslo] to části o výměře 16.172 m2, kdy tato bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo]. Žalobkyně se domáhají rovněž vydání nově vzniklé části náhradního pozemku p. [číslo] to části o výměře 15.000 m2, kdy tato bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo]. Dále se žalobkyně domáhají vydání nově vzniklé části náhradního pozemku p. [číslo] to části o výměře 751 m2, kdy tato bude podle nového stavu vedena pod [parcelní číslo]. Žalobkyně se domáhají vydání též nově vzniklé části náhradního pozemku p. [číslo] to části o výměře 2.599 m2, kdy tato bude podle nového stavu vedena pod [parcelní číslo]. Geometrický plán [číslo] ze dne [datum] odsouhlasený [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], je součástí žaloby. Odpovídající změnu žaloby soud usnesením na č. l. 981 a 996 připustil.

10. Podáním z [datum] žalobkyně dále, s ohledem na aktuální výši jejich restitučního nároku, s přihlédnutím k vývoji v dalších paralelních řízeních a v zájmu hospodárnosti řízení a procesní ekonomie, vzaly žalobu částečně zpět, a to co do pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], části o výměře 22.286 m2 oddělené geometrickým plánem [číslo] kdy tato část měla být podle nového stavu vedena pod p. [číslo]. Usnesením č. j. 9 C 159/2017-982 soud řízení částečně zastavil.

11. V podání z [datum] žalobkyně navrhly změnu žaloby. Uvedly, že jim náleží též restituční nároky z dalších (starších) rozhodnutí v tomto řízení původně neuplatňovaných, a to z: rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Jejich dosud nevypořádaný restituční nárok vyplývající z výše uvedených rozhodnutí činí po započtení všech dosud pravomocných plnění, u každé z žalobkyní 273.873,20 Kč. Žalobkyně proto konstatují, že jejich celkový dosud nevypořádaný restituční nárok, po zohlednění všech dosud pravomocných plnění, činí celkem částku ve výši 1.127.354,18 Kč, na které se podílí žalobkyně každá jednou polovinou. Výše restitučního nároku z těchto rozhodnutí je mezi účastníky řízení nesporná, neboť žalovaná na základě pravomocných rozhodnutí obecných soudů v průběhu nadepsaného řízení přecenila restituční nárok žalobkyní na správnou výši. Z procesní opatrnosti žalobkyně přistoupily k rozšíření žaloby o výše uvedená rozhodnutí PÚ s ohledem na skutečnost, že v rámci paralelního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k podstatnému uspokojení jejich dosud nevypořádaného restitučního nároku náležejícího jim z rozhodnutí uplatňovaných v tomto řízení. Žalobkyně mají zájem dosáhnout vypořádaní všech svých dosud nevypořádaných restitučních nároků v přiměřeném čase.

12. Žalovaná s návrhem na změnu žaloby nesouhlasila. Tvrdila, že postup žalované v návaznosti na doplněná (starší) rozhodnutí pozemkového úřadu nemůže být automaticky shledáván jako liknavý a svévolný. Poukazuje na to, že žalobkyně se uspokojení restitučních nároků plynoucích z doplněných rozhodnutí pozemkového úřadu domáhají v jiných řízeních.

13. Usnesením vyhlášeným u jednání dne [datum] soud změnu žaloby nepřipustil s ohledem na celkovou délku řízení, když věc dospěla již do finální fáze a důvodem pro odročení posledního jednání bylo pouze doručení závěrečných řečí, přičemž výsledky dosavadního řízení nemohou být podkladem pro řízení o změněném (rozšířeném) návrhu.

14. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nerozporuje existenci nevypořádaných restitučních nároků žalobkyní, ale zdůrazňuje, že jediným zákonem definovaným způsobem uspokojování nároků oprávněných je využití veřejné nabídky pozemků dle zákona o půdě, což žalobkyně nečinily a nadále nečiní. [příjmení] veřejnou nabídku se lze domáhat vydání konkrétních pozemků pouze za splnění specifických podmínek, mezi které patří prokázaná liknavost nebo svévole či diskriminační postup žalované v případě konkrétní oprávněné osoby. Žalovaná připomíná, že ústava ani jiný právní předpis nevyžadují, aby byl majetek vrácen nebo za něj byla poskytnuta náhrada (Pl. ÚS-st. [číslo]). Vráceno má být pouze to, co bylo odňato, ale jen v rozsahu, v jakém to zákon o půdě stanoví (II. ÚS. [číslo]). Žalovaná tvrdí, že rozsah veřejných nabídek byl dostatečný jak po stránce kvantitativní, tak po stránce kvalitativní.

15. Pokud jde o žalobkyněmi původně požadované pozemky [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a p. č. st. 26 a p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], žalovaná nevznesla žádnou námitku proti jejich převoditelnosti. Částečným rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum], soud žalované uložil povinnost uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o převodu označených pozemků v hodnotě celkem 153 171,76 Kč.

16. Ve věci zbývá rozhodnout o uložení povinnosti žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o převodu pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], části pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], o výměře 528 m2 oddělené geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] části pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], o výměře 16.172 m2 oddělené geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] části pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], o výměře 15.000 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], o výměře 751 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], o výměře 2.599 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato bude podle nového stavu vedena pod [parcelní číslo]. Všechny pozemky jsou zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce].

17. Ohledně zbývajících pozemků, jejichž vydání se žalobkyně domáhají, žalovaná tvrdí, že jsou z převodu vyloučeny. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]

18. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] žalovaná namítla, že je z převodu vyloučen, protože je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], takže k němu není k němu přístup z veřejné komunikace. [ulice] nemovitosti ve vlastnictví [právnická osoba] spolu s požadovaným pozemkem tvoří funkční celek. Požadovaný pozemek je společnosti [právnická osoba] dlouhodobě pronajat na základě nájemní smlouvy č. [číslo]; společnost jej využívá jako kontejnerovnu školkařských výpěstků a částečně pro šlechtění. [právnická osoba] požádala o převod pozemku do svého vlastnictví, a to na základě § 10 odst. 3 písm. b) zákona o SPÚ.

19. Dle žalobkyní je požadovaný pozemek pronajat k zemědělské činnosti a je tedy (evidentně) zemědělsky obhospodařovatelný. Jediným sousedním pozemkem je pozemek p. [číslo] na kterém se nenachází žádná stavba; samotná územní blízkost či sousední poloha pozemků nezakládá jejich funkční souvislost (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 176/2019). Předmětný pozemek proto nesplňuje zákonné podmínky pro převod [právnická osoba], o který společnost požádala. Absence přístupu z veřejné cesty pak nezakládá překážku převoditelnosti náhradního pozemku (srov. sp. zn. 28 Cdo 1275/2019). K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]

20. Žalovaná uvedla, že pozemek je vyloučen z převodu, neboť je potřebný pro pozemkové úpravy a není zemědělsky využitelný. Na pozemku je plánována realizace protipovodňových opatření. Žalobkyně upozornily na to, že v katastru nemovitostí není u tohoto pozemku vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav. Realizace protipovodňových opatření nebude zahájena dříve než v roce 2026. Pozemek je součástí zemědělského půdního fondu, evidovaný jako trvalý travní porost a je tedy zemědělsky obhospodařovatelný. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec]

21. Žalovaná uvedla, že pozemek je využíván jako travní porost a zčásti jako parkoviště. Na pozemku se nachází nadzemní elektrické vedení ve vlastnictví cizího subjektu. Na pozemku je zřízeno věcné břemeno. Pozemek je v platném územním plánu veden v plochách„ OM – komerční zařízení malé a střední“. Žalobkyně tvrdí, že pozemek není z převodu vyloučen. K části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] o výměře 528 m2 oddělené geometrickým plánem [číslo] která bude podle nového stavu vedena pod [parcelní číslo]

22. Žalovaná uvedla, že navrhovaný oddělený pozemek [parcelní číslo] je z převodu vyloučen, jelikož je zastaven dopravní infrastrukturou – parkovištěm (zpevněnou plochou). Předmětný pozemek je územním plánem vymezen jako plocha zastavitelná [anonymizována dvě slova] s funkčním využitím plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM), kde hlavní využití je určeno pro občanské vybavení komerčního charakteru (prodej, obchod, ubytování), přípustné využití umožňuje též technickou dopravní infrastrukturu související s hlavním využitím, včetně zeleně a veřejného prostranství. Pokud by pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] byl dělen na pozemky o výměře menší než [číslo] m, byl by záměr určený územním plánem těžko realizovatelný z důvodu účelného využití plochy i z hlediska prostorového uspořádání. Pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] žalovaná považuje za nevhodné z důvodu jejich zatížení právy třetích osob. V daném případě se jedná o věcná břemena.

23. Žalobkyně uvádí, že existence věcného břemene k předmětným pozemkům nezakládá překážku pro jejich převod. Žalovaná běžně zařazuje do veřejných nabídek pozemky dotčené věcnými břemeny, pozemky jsou tudíž vhodné pro převod (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1607/2020, sp. zn. 28 Cdo 4325/2018, sp. zn. 28 Cdo 170/2019). Pokud žalovaná dále tvrdí, že pozemky nejsou vhodné k převodu, neboť se na nich nachází komunikace a parkoviště, žalobkyně uvádí, že z ortofotomapy pozemků a z místního šetření vyplývá, že se na pozemcích nenachází žádná pozemní komunikace. Pozemky nejsou zastavěny stavbou dopravní infrastruktury. Ve vztahu k námitce žalované stran údajné existence parkoviště žalobkyně uvádí, že se jedná toliko o uježděnou odstavnou plochu, jež je užívána bez právního důvodu. Z ortofoto mapy je zřejmé, že pozemky lze hospodářsky obhospodařovat. Pokud žalovaná uvádí, že navrhované dělení pozemku není v souladu se záměrem určeným územním plánem, neboť pozemek je určen k zastavění občanským vybavením, žalobkyně uvádí, že územně plánovací dokumentace nemá žádný vliv na zemědělské obhospodařování náhradních pozemků (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 887/2019). V daném případě pozemky nejsou určeny k zastavění veřejně prospěšnými stavbami či stavbami dopravní infrastruktury. Pozemky rovněž nejsou ani těmito stavbami zastavěny. Pozemky proto nejsou vyloučeny z převodu. Územně plánovací dokumentace představuje pouze maximální možné stavební využití pozemku, přičemž územně plánovací dokumentace nemá žádný vliv na zemědělské obhospodařování náhradních pozemků. Subjektem, který rozhoduje (s přihlédnutím k veřejnoprávním omezením) o způsobu využití pozemku, je vlastník, a nikoliv obec prostřednictvím územního plánu, neboť ten slouží toliko k základnímu prostorovému uspořádání území obce. K pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]

24. Žalovaná uvádí, že v platném územním plánu je pozemek veden jako plocha změn„ OM – komerční zařízení malé a střední“. Žalobkyně uvádějí, že pozemek není z převodu vyloučen. K pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]

25. Žalovaná uvádí, že je v platném územním plánu veden v plochách„ NZ – plochy zemědělské“. Pozemek není k převodu vhodný, když je plně obklopen pozemky, které nejsou k převodu vhodné a v případě vydání by tak postrádal přístup. Žalobkyně reagují tvrzením, že absence přístupu na pozemek z veřejně přístupné cesty nepředstavuje překážku vydání takového pozemku, ať již ve smyslu § 6 zákona o SPÚ či § 11 zákona o půdě (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 1275/2019). Žalovanou zmiňovaný nedostatek napojení pozemků na veřejnou cestu pak nebrání právním dispozicím s ním (pozemek lze prodat či pronajmout, eventuálně zjednat přístup k němu právním jednáním s vlastníky či uživateli okolních pozemků) a ani tato okolnost tedy nepředstavuje žádnou další zákonem předpokládanou či judikatorně odvozenou překážku vydání pozemku oprávněné osobě jako náhradního. K části pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] o výměře 16.172 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] která bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] k části pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] o výměře 15.000 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] která bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo]

26. K pozemkům p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] žalovaná uvedla, že se jedná se o pozemky evidované jako trvalý travní porost využívaný pro zemědělskou prvovýrobu. Podle územního plánu pro [územní celek] je pozemek p. [číslo] umístěn ve dvou územích, a to krajní část jako komerční zařízení malá a střední a ostatní plocha jako plochy zemědělské. Pozemek p. [číslo] v podobě navrženého oddělení je z převodu vyloučen. Na jeho části se nachází zpevněná plocha – parkoviště pro vozidla. Na pozemcích p. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] jsou vymezeny zastavitelné plochy [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] a plocha přestavby [anonymizována dvě slova], všechny s funkčním využitím plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední. K části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] o výměře 751 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] která bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], o výměře 2.599 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] která bude podle nového stavu vedena pod [parcelní číslo]

27. Žalovaná namítla, že se jedná o pozemky, které jsou užívány pro veřejné účely, konkrétně pro umístění informačních tabulí a dětského hřiště a z toho důvodu nejsou vhodné k převodu. Žalobkyně tvrdí, že umístění informačních tabulí, jakož i dětského hřiště, nepředstavuje překážku převoditelnosti pozemků, ať již dle § 6 zákona o SPÚ či dle § 11 zákona o půdě. Navíc, z ortofotomapy jednoznačně vyplývá, že dětské hřiště se nachází na pozemku p. [číslo] nikoli na pozemku p. č [číslo]. Z následujících důkazů soud učinil skutková zjištění 28. Z rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyní [příjmení] [příjmení] jako oprávněná osoba dle § 4 odst. 4 zákona o půdě není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí]. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského Pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem ideální [číslo] v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí]. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí]. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v katastrálním území [část obce]. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí]. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí] a [část obce]. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí]. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v [katastrální uzemí].

29. Ze zprávy Institutu plánování a rozvoje [územní celek] bylo zjištěno, že v roce [rok], kdy došlo k přechodu pozemků na stát, byly pozemky [číslo] v [katastrální uzemí] podle podrobného územního plánu [datum] součástí intravilánu obce, tedy šlo o pozemky, které tvoří plochu k zastavění nebo plochu se zastavěným územím tvořící 1 funkční celek, šlo o pozemky určené k výstavbě sídlišť [část obce] a [část obce]. Pozemky p. [číslo] v katastrálním území [část obce] byly ke dni přechodu na stát rovněž v intravilánu obce, určené ke stavbám občanské vybavenosti, pozemek [číslo] byly již částečně zastavěn a pozemek [anonymizováno] je v území automobilové komunikace. Pozemky [číslo] v [katastrální uzemí] byly ke dni přechodu na stát v extravilánu obce a nebyly určeny k zástavbě, pozemek [číslo] byl určen plánem jako součást komunikace.

30. Dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] původní oprávněná uplatnila právo na zemědělský majetek podle zákona č. 229/1991 Sb. a na převedení jiných pozemků bezúplatně do vlastnictví, popřípadě poskytnutí finanční náhrady za pozemky, které nelze vydat.

31. Smlouvou ze dne [datum] [příjmení] [příjmení] (původní oprávněná) bezplatně převedla restituční nárok osob blízkých na nabyvatelky (žalobkyně). Předmětem smlouvy byl převod nároku dle zákona č. 229/1991 Sb. za nevydané pozemky v [katastrální uzemí], [část obce] a [část obce], plynoucí z rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Tuto skutečnost zástupce žalobkyní žalované oznámil dopisem ze dne [datum].

32. Z veřejné nabídky pozemků, vyhlašované žalovanou od roku 2006, bylo zjištěno, že tyto byly postupně vyhlašovány v hlavním městě [obec]. Z důvodové zprávy k novele zákona [číslo] 2016 o Statním pozemkovém úřadu však bylo zjištěno, že úspěšnost restituční nabídky pozemků vyjádřená jejich převodem do vlastnictví restituentů je 18 %.

33. Z přehledu nároků a plnění oprávněné osoby dle § 11 původní oprávněné soud zjistil, že hodnota plnění původní oprávněné (částky odpovídající jednotlivým rozhodnutím státního Pozemkového úřadu) byla vyčíslena částkou 199 954,51 Kč.

34. Ze znaleckého posudku [anonymizováno]. [příjmení] ze dne [datum], [číslo] vyplývá, že na celkové zjištěné ceně nemovitostí dle rozhodnutí PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo] a PÚ [číslo] se původní oprávněná podílí celkovou výši 6 507 312,53 Kč.

35. Po odečtení částečných uspokojení v dříve skončených řízeních vedených mezi účastníky činil ke dni [datum] zůstatek restitučního nároku 289.803,89 Kč pro každou z obou žalobkyní.

36. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že znalec ocenil nově vzniklý pozemek p. [číslo] částkou 73 502,40 Kč, pozemek [číslo] částkou 63 418,15 Kč, pozemek [parcelní číslo] částkou 15 020 Kč a pozemek [parcelní číslo] částkou 51 980 Kč. V případě pozemku [číslo] znalec uplatnil srážky 20 % na 1m2 z důvodu, že v místě není možnost napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost je více než 200m (8 %), negativních účinků okolí (škodlivé exhalace, hluk, otřesy, prach aj.) (7 %) a svažitosti pozemku orientovaného na SV, S, SZ (4 %). Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [anonymizována dvě slova], předloženého žalovanou, je přitom zřejmé, že znalec ve vztahu k pozemku p. [číslo] ze kterého byla oddělena část označená jako [číslo], použil srážky ve výši 22 % (v místě není možnost napojení na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci, obchod s potravinami, v místě není národní výbor ani základní škola). Na výzvu soudu znalec [příjmení] [příjmení] svůj posudek upravil s tím, že se jedná o srážky 5 % za absenci napojení na vodovod, 7 % za absenci napojení na veřejnou kanalizaci a 8 % za vzdálenost rozvodu elektřiny více než 200 m. Znalec uvedl, že při aplikaci srážek vycházel z podkladů dodaných objednatelem. Pokud jde o první dvě srážky, znalec [anonymizováno] [příjmení] se shodnul se znalcem žalované [příjmení] [příjmení]. Pokud jde o poslední srážku, vzhledem k místnímu šetření soud o aplikaci uvedené srážky nemá pochybnosti.

37. Z geometrického plánu [číslo] soud zjistil, že jím byla z požadovaných pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] oddělena přístupová komunikace ke [anonymizována tři slova]. Předmětem geometrického plánu je též pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], nově označený jako pozemek p. [číslo] který byl rozdělen předchozím geometrickým plánem [číslo] z důvodu nového rozdělení dalších čtyř uvedených náhradních pozemků za účelem lepší přehlednosti.

38. Z dopisu starosty [územní celek] z [datum] soud zejména zjistil, že na části pozemku [parcelní číslo] k. ú. [obec] u [obec], který vznikl oddělením geometrickým plánem [číslo] se nachází zpevněná odstavná plocha – parkoviště, které bylo vybudováno před rokem [rok]. Na celém pozemku [parcelní číslo] k. ú. [obec] u [obec] se nachází zpevněná odstavná plocha – parkoviště vybudované před rokem [rok]. Informační tabule a převážná část dětského hřiště je postavena na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno].

39. Z výpisů z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaná je evidována jako vlastník pozemků v k. ú. [obec] p. [číslo] pozemků v k. ú. [obec] u [obec] p. [číslo].

40. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], z listiny označené jako informace o pozemku, soud zjistil, že je součástí zemědělského půdního fondu. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno] z [datum] se podává, že pozemek je evidován jako zahrada. Pozemek byl znalcem oceněn částkou 28 308 Kč. Z dopisu předsedy představenstva společnosti [právnická osoba] z [datum] soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] žalovaná pronajala [právnická osoba] k zemědělské činnosti, která se provádí ve šlechtitelské stanici [obec] (zejména šlechtění drobného ovoce). Pozemek je intenzivně využíván zčásti jako kontejnerovna školkařských výpěstků a zčásti ke šlechtitelské činnosti. Pozemek je součástí areálu šlechtitelské stanice [právnická osoba], je obklopen pozemky ve vlastnictví [právnická osoba] a není k němu přístup z veřejné komunikace.

41. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] z listiny označené jako informace o pozemku soud zjistil, že se jedná se o zemědělský půdní fond. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizována dvě slova], x [právnická osoba], soud zjistil, že pozemek je evidován jako trvalý travní porost a je tímto způsobem i využíván. Jedná se o nezastavěný pozemek v zástavbě. Pozemek je platným územním plánem veden jako plochy smíšené obytné. Na pozemku se nachází nadzemní elektrické vedení. Pozemek byl znalcem oceněn částkou 46 580 Kč. Z dopisu Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkové úřadu pro [územní celek], pobočka [obec] z [datum] soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] je potřebný pro pozemkové úpravy.

42. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] soud zjistil, že je evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha - jiná plocha. Pozemek je využíván jako travní porost a zčásti jako parkoviště. Na pozemku se nachází nadzemní elektrické vedení ve vlastnictví cizího subjektu. Na pozemku je zřízeno věcné břemeno. Pozemek je v platném územním plánu veden v plochách„ OM – komerční zařízení malé a střední“. Pozemek byl znalcem oceněn částkou 2 105,74 Kč. Při místním šetření dne [datum] soud zjistil, že část pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] pouze okrajovou částí zasahuje do plochy užívané jako parkoviště, kdy se jedná o travnatou plochu s trochou zbytkového štěrku, a to v míře, která užívání parkoviště neomezí.

43. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] z listiny označené jako informace o pozemku soud zjistil, že na pozemku je evidováno věcné břemeno zřizování a provozování vedení. [územní celek] uvedla, že navrhovaný oddělený pozemek [parcelní číslo] je z převodu vyloučen, jelikož je zastaven dopravní infrastrukturou – parkovištěm. Dle znaleckého posudku [anonymizována tři slova] je pozemek využíván jako travní porost a částečně jako parkoviště. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum] soud zjistil, že se jedná o pozemek evidovaný jako ostatní plocha – volná plocha. Podle platného územního plánu pro [územní celek] se předmětný pozemek nachází v území určeném pro komerční zařízení malá a velká. Pozemek [parcelní číslo] znalec ocenil částkou 5 765,76 Kč. Ze zprávy [stát. instituce], odboru strategického rozvoje územního plánování a investic z [datum] soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] k. ú. [obec] u [obec] je územním plánem vymezen jako plocha zastavitelná [anonymizována dvě slova] s funkčním využitím plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM), kde hlavní využití je určeno pro občanské vybavení komerčního charakteru (prodej, obchod, ubytování), přípustné využití umožňuje též technickou dopravní infrastrukturu související s hlavním využitím, včetně zeleně a veřejného prostranství. Pokud by pozemek [parcelní číslo] byl dělen na pozemky o výměře menší než k [číslo] m, byl by záměr určený územním plánem těžko realizovatelný z důvodu účelného využití plochy i z hlediska prostorového uspořádání. Z místního šetření a ortofota (č. l. 938) soud zjistil, že na odděleném pozemku [parcelní číslo] se parkoviště nenachází.

44. K pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizována tři slova] soud zjistil, že pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a je tímto způsobem též využíván. V platném územním plánu je pozemek veden jako plocha změn„ OM – komerční zařízení malé a střední“. Pozemek byl znalcem oceněn částkou 6 592,16 Kč.

45. K pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizována tři slova] soud zjistil, že pozemek je evidován v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost a je tímto způsobem též využíván. Pozemek je v platném územním plánu veden v plochách„ NZ – plochy zemědělské“. Pozemek byl znalcem oceněn částkou 811,13 Kč.

46. K pozemkům p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] z listiny označené jako informace o pozemku soud zjistil, že se jedná se o zemědělský půdní fond. Dle znaleckého posudku [anonymizována tři slova] jsou pozemky p. [číslo] vedeny jako plochy zemědělské. Jedná se o pozemky evidované jako trvalý travní porost využívaný pro zemědělskou prvovýrobu. Podle územního plánu pro [územní celek] je pozemek p. [číslo] umístěn ve dvou územích, a to krajní část jako komerční zařízení malá a střední a ostatní plocha jako plochy zemědělské. Oddělenou část pozemku p. [číslo] (nově vzniklý pozemek p. [číslo] o výměře 16.516 m2) znalec [příjmení] [příjmení] ocenil částkou 73.502,40 Kč. Oddělenou část pozemku p. [číslo] (nově vzniklý pozemek p. [číslo] o výměře 15 000 m2) znalec [příjmení] [příjmení] ocenil částkou 63.418,15 Kč. Ze zprávy [územní celek] adresované žalované ze [datum] soud zjistil, že na části pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] se nachází parkoviště. Ze zprávy [stát. instituce], odboru strategického rozvoje územního plánování a investic z [datum] soud zjistil, že na pozemcích p. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] jsou vymezeny zastavitelné plochy [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] a plocha přestavby [anonymizována dvě slova], všechny s funkčním využitím plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední. Dle ortofoto snímku (č. l. 938) a místního šetření se na pozemku p. [číslo] parkoviště nenachází.

47. K pozemku [parcelní číslo] ze znaleckého posudku [číslo] znaleckého ústavu [anonymizována tři slova], soud zjistil, že pozemek je evidován v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost a je tímto způsobem i využíván. Pozemek je územním plánem veden v plochách změn„ OM – komerční zařízení malé a střední“. [ulice] část pozemku o výměře 751 m2 byla znalcem [příjmení] [příjmení] oceněna částkou 15 020 Kč.

48. K pozemku [parcelní číslo] ze znaleckého posudku [číslo] znaleckého ústavu [anonymizována tři slova], soud zjistil, že pozemek je evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha – manipulační plocha. Dle skutečného stavu je pozemek zemědělsky obhospodařován. Platným územním plánem je pozemek veden v plochách změn jako„ OM – komerční zařízení malé a střední“. [ulice] část pozemku o výměře 2 599 m2 byla znalcem [příjmení] [příjmení] oceněna částkou 51 980 Kč.

49. Celková hodnota pozemků, o kterých dosud nebylo rozhodnuto, je 294 083,34 Kč.

50. Z dalších provedených důkazů soud pro nadbytečnost neučinil žádné závěry o skutkovém stavu věci.

51. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřících k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

52. Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb., oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.

53. Podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., zákon o půdě, pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejném pohřebište, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před [datum], část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada, nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, za f) nelze-li provést identifikaci z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu [číslo] Sb., dekretu [číslo] Sb., zákona č. 142/z 1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

54. Podle ustanovení § 6 zákona č. 503/2012 Sb., zákon o státním pozemkovém úřadu, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

55. Žalovaná nezpochybnila, že žalobkyně jsou právními nástupkyněmi osoby oprávněné ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona o půdě, ani to, že mají nárok na vydání náhradních pozemků. Sporné mezi stranami bylo, zda postup žalované je liknavý a svévolný ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, zda žalobkyně mohou žádat o nahrazení projevu vůle s převodem pozemků mimo veřejnou dražbu za situace, kdy se neúčastnily veřejných nabídek na náhradní pozemky a zda pozemky žalobkyněmi požadované jsou způsobilé k převodu jako pozemky náhradní. Soud je přesvědčen, že skutečnost, kdy pozemky byly zastavěny sídlištěm a komunikacemi a žalovaná o nevydání pozemků rozhodla až v letech 2014 až 2016, tedy 22 - 24 let po podání restitučního návrhu, svědčí o liknavosti žalované. Žalovaná dlouhodobě zpochybňovala výši restitučního nároku žalobkyní, i poté co tato výše byla uznána pravomocným rozhodnutím soudu ve věci žalobkyní a jejich spoluvlastníků. Toto jednání soud považuje za svévolné, neboť tím byla zmařena možnost žalobkyní ucházet se o náhradní pozemky ve správné hodnotě v nabídkových řízeních. Soud má za prokázané, že postup žalované byl liknavý a svévolný (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 3767/2009, 28 Cdo 316/2020, 28 Cdo 536/2022). Soud připomíná četná rozhodnutí v jiných řízeních totožných účastníků o témže restitučním nároku, v nichž se žalovaná brání stejnými námitkami, opětovně je však poukazováno na stejná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a žalobám žalobkyní je vyhovováno.

56. Dalším předpokladem úspěšnosti žaloby je, aby vybraný náhradní pozemek, který má být převeden, byl k převodu vhodný. Ani oprávněná osoba, vůči níž bylo postupováno liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem, se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku ve vlastnictví státu. Vždy je třeba hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, a v § 6 zákona č. 503/212 Sb., o státním pozemkovém úřadu, či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (sp. zn. 28 Cdo 99/2010), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně za nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (sp. zn. 28 Cdo 2364/2017). Je vždy na soudu, aby v každé jednotlivé věci s ohledem na konkrétní okolnosti případu posoudil, zda pozemky vybrané oprávněnou osobou jako náhradní, jsou pro uspokojení jejího restitučního nároku vhodné, a to ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí.

57. Vycházeje z výše uvedených předpokladů, dospěl soud k závěru, že pozemky, o nichž v řízení ve věci 9 C 159/2017 dosud nebylo rozhodnuto, nejsou z převodu ze zákona vyloučeny a jsou k převodu vhodné.

58. Pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] není z převodu vyloučen neboť provedenými důkazy existence překážek nebyla prokázána. Pozemek je zemědělsky obhospodařovatelný, přičemž se nejedná o funkční celek, když jediným sousedním pozemkem je pozemek p. [číslo] na kterém se nenachází žádná stavba; samotná územní blízkost či sousední poloha pozemků nezakládá jejich funkční souvislost (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 176/2019). Absence přístupu z veřejné cesty pak překážku převoditelnosti náhradního pozemku nezakládá (sp. zn. 28 Cdo 1275/2019).

59. Pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] není dle ust. § 6 odst. 1 písm. c) zákona o SPÚ z převodu vyloučen, když v katastru nemovitostí není vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 10. 2020, č. j. 28 Cdo 2958/2020-786, je institut překážek bránících vydání nemovitosti třeba vykládat spíše zužujícím než rozšiřujícím způsobem (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 176/03). 60. [ulice] část pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], nově označená jako p. [číslo] není z převodu vyloučena, když existence zákonné překážky vydání pozemku nebyla prokázána. Existence věcného břemene k pozemku nezakládá překážku pro jejich převod (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1607/2020, sp. zn. 28 Cdo 4325/2018, 28 Cdo 170/2019). Pokud žalovaná dále tvrdí, že pozemky nejsou vhodné k převodu, neboť se na nich nachází komunikace a parkoviště, pak z ortofotomapy pozemků a z místního šetření vyplývá, že se na pozemcích pozemní komunikace ani parkoviště nenachází. Pozemky tedy nejsou zastavěny stavbou dopravní infrastruktury ani veřejně prospěšnými stavbami ani nejsou určeny k zastavění veřejně prospěšnými stavbami či stavbami dopravní infrastruktury, proto nejsou zatíženy překážkou převoditelnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ.

61. Pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] není z převodu vyloučen, když není zastavěn stavbou dopravní infrastruktury ani veřejně prospěšnou stavbou ani není určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou či stavbou dopravní infrastruktury; překážka převoditelnosti nebyla prokázána.

62. Pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] není z převodu vyloučen, když nedostatek přístupu ke komunikaci, jak bylo uvedeno výše, není zákonným důvodem pro vyloučení z převodu.

63. Pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] není z převodu vyloučen, když není zastavěn veřejně prospěšnou stavbou či stavbou dopravní infrastruktury, překážka převoditelnosti tak nebyla prokázána.

64. Pokud jde o části pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], poté co žalovaná nechala vypracovat geometrický plán [číslo] nově požaduje části pozemků mimo přístupovou cestu ke [anonymizována tři slova], nejsou tyto z převodu vyloučeny. Zastavěnost veřejně prospěšnou stavbou či stavbou dopravní infrastruktury ani jiná překážka převoditelnosti nebyla prokázána.

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyním, jenž byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 645.345,27 Kč včetně DPH.

66. Pokud jde o řízení před soudem prvého stupně do vydání částečného rozsudku dne [datum], soud vychází z tarifní hodnoty 153.171,76 Kč (hodnota žalobkyním vydaných pozemků), kdy sazba za jeden úkon právní služby činí 7.260 Kč a s ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 AT pak u žalobkyně 1) 5.808 Kč a u žalobkyně 2) 5.808 Kč. Žalobkyním se přiznává náhrada nákladů právního zastoupení za tyto úkony právní služby: 1) převzetí věci a příprava zastoupení; 2) sepis žaloby o nahrazení projevu vůle ze dne [datum]; 3) návrh na vydání předběžného opatření ze dne [datum] (1/2 úkonu); 4) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 5) účast na soudním jednání dne [datum]; 6) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 7) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 8) účast na soudním jednání dne [datum]; 9) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 10) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 11) odvolání žalobkyň ze dne [datum] proti usnesení o přerušení řízení (1/2 úkonu); 12) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 13) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 14) účast na soudním jednání dne [datum]; 15) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 16) písemný podání žalobkyň ze dne [datum]; 17) účast na soudním jednání dne [datum]; 18) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 19) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 20) účast na soudním jednání dne [datum]; 21) písemné podání žalobkyň ze dne [datum], tj. celkem 19 úkonů a 2 půl úkony právní služby u každého z žalobkyň a 21 režijních paušálů podle § 13 AT po 300 Kč.

67. Žalobkyním se dále přiznává náhrada cestovních výdajů a ztráty času za 5 cest na jednání ze sídla advokátní kanceláře k Okresnímu soudu v Šumperku a zpět, a to v souvislosti s jednáním konaným dne [datum] za ujetých 235 km při průměrné spotřebě benzínu 8l [číslo] km a při průměrné ztrátě času 7 půlhodin za jednu cestu, celkem cestovné 3.171,50 Kč a náhrada za ztrátu času 1.400 Kč. V souvislosti s jednáním konaným dne [datum] za ujetých 235 km při průměrné spotřebě benzínu 8l [číslo] km a při průměrné ztrátě času 7 půlhodin za jednu cestu celkem cestovné 3.171,50 Kč a náhrada za ztrátu času 1.400 Kč. V souvislosti s jednáním konaným dne [datum] za jízdenku vlakem 265 Kč ([obec] – [obec]) a 309 Kč ([obec] – [obec] na [anonymizováno] – [obec]); kdy celková doba jízdy tam a zpět trvala 4 hodiny a 18 minut, tj. 9 půl hodin ve smyslu § 14 odst. 3 AT Celkem náhrada za cestovné činí 574 Kč a náhrada za ztrátu času 900 Kč. V souvislosti s jednáním konaným dne [datum] za jízdenku vlakem 265 Kč ([obec] – [obec]) a 349 Kč ([obec] – [obec] na [anonymizováno] – [obec]), kdy celková doba jízdy tam a zpět trvala 4 hodiny a 20 minut, tj. 9 půl hodin ve smyslu § 14 odst. 3 AT Celkem náklady na cestovné činí 614 Kč a náhrada za ztrátu času 900 Kč. V souvislosti s jednáním konaným dne [datum] cena vlakové jízdenky [obec] – [obec] činila 339 Kč, cena vlakové jízdenky [obec] – [obec] na [anonymizováno] – [obec] činila 370 Kč; celková doba jízdy tam a zpět trvala 3 hodiny a 53 minut, tj. 8 půl hodin ve smyslu § 14 odst. 3 AT Celkem náhrada na cestovné činí 709 Kč a náhrada za ztrátu času 800 Kč Celkem náhrada nákladů na cestovné za účelem účasti na jednání před soudem (do vydání částečného rozsudku) činí částku ve výši 8.240 Kč, náhrada za ztrátu času činí částku ve výši 5.400 Kč Celkem za tuto fázi řízení (do vydání částečného rozsudku) činí náklady žalobkyň částku 305.234,60 Kč včetně DPH (19 x 5.808 Kč + 2 x 2.904 Kč = 116.160 Kč a 19 x 5.808 Kč + 2 x 2.904 Kč = 116.160 Kč jako odměna podle AT, 21 x režijní paušál po 300 Kč = 6.300 Kč, cestovné a náhrada ZTČ = 13.640 Kč, DPH ve výši 21 % = 52.974,60 Kč).

68. Po vydání částečného rozsudku zůstaly předmětem řízení pozemky v hodnotě 454.422,53 Kč. Vycházeje z tarifní hodnoty 454.422,53 Kč sazba za jeden úkon právní služby činí 10.140 Kč a s ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 AT pak u žalobkyně 1) 8.112 Kč a u žalobkyně 2) 8.112 Kč. Žalobkyním se přiznává náhrada nákladů právního zastoupení za tyto úkony právní služby: 1) písemné podání žalobkyň ze dne [datum] a 2) účast na soudním jednání dne [datum]; tj. celkem 2 úkony právní služby u každé z žalobkyň a 2 režijní paušály podle § 13 AT po 300 Kč.

69. Žalobkyním se dále přiznává náhrada cestovních výdajů a ztráty času za cestu na jednání ze sídla advokátní kanceláře k Okresnímu soudu v Šumperku a zpět, a to v souvislosti s jednáním konaným dne [datum] 509 Kč (cena vlakové jízdenky [obec] – [obec] na [anonymizováno]) a 439 Kč (cena vlakové jízdenky [obec] na [anonymizováno] – [obec]), doba jízdy tam a zpět trvala 4 hodiny a 13 minut, tj. 9 půl hodin ve smyslu § 14 odst. 3 AT Celkem náklady na cestovné činí 948 Kč a náhrada za ztrátu času činí 900 Kč Celkem za tuto fázi řízení (po vydání částečného rozsudku) činí náklady žalobkyň částku 42.224,16 Kč včetně DPH (2 x 8.112 Kč = 16.224 Kč a 2 x 8.112 Kč = 16.224 Kč jako odměna podle AT, 2 x režijní paušál po 300 Kč = 600 Kč, cestovné a náhrada ZTČ = 1.848 Kč, DPH ve výši 21 % = 7.328,16 Kč).

70. Při určení výše nákladů řízení před odvolacím soudem bylo vycházeno z tarifní hodnoty 454.422,53 Kč (hodnota náhradních pozemků, jež byly předmětem odvolacího řízení), kdy sazba za jeden úkon právní služby činí 10.140 Kč a s ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 AT pak u žalobkyně 1) 8.112 Kč a u žalobkyně 2) 8.112 Kč. Žalobkyním byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení před odvolacím soudem za tyto úkony právní služby: 1) odvolání žalobkyň ze dne [datum] proti rozsudku ze dne 9. 6. 2021, č. j. 9 C 159/2017-652; 2) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 3) účast na soudním jednání dne [datum]; tj. celkem 3 úkony právní služby a 3 režijní paušály podle § 13 AT po 300 Kč.

71. Žalobkyním byla v souvislosti s jednáním konaným dne [datum] přiznána náhrada cestovních výdajů a ztráty času za cestu na jednání ze sídla advokátní kanceláře ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci a zpět, a to 299 Kč (cena jedné vlakové jízdenky [obec] – [obec]) a 490 Kč (cena jedné vlakové jízdenky [obec] – [obec]). Doba jízdy tam a zpět trvala 5 hodin, tj. 10 půl hodin ve smyslu § 14 odst. 3 AT Celkem náklady na cestovné činí 789 Kč a náhrada za ztrátu času tak činí 1.000 Kč Celkem za řízení před odvolacím soudem činí náklady žalobkyň částku 62.146,81 Kč včetně DPH (3 x 8.112 Kč = 24.336 Kč a 3 x 8.112 Kč = 24.336 Kč jako odměna podle AT, 3 x režijní paušál po 300 Kč = 900 Kč, cestovné a náhrada ZTČ = 1.789 Kč, DPH ve výši 21 % = 10.785,81 Kč).

72. Při určení výše nákladů řízení před soudem prvého stupně po vrácení věci odvolacím soudem vycházeje z tarifní hodnoty 294.083,34 Kč (hodnota převáděných náhradních pozemků) sazba za jeden úkon právní služby činí 9.500 Kč a s ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 AT pak u žalobkyně 1) 7.600 Kč a u žalobkyně 2) 7.600 Kč. Žalobkyním byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení za tyto úkony právní služby: 1) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 2) účast na soudním jednání dne [datum]; 3) účast na soudním jednání dne [datum]; 4) účast na místním šetření dne [datum]; 5) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 6) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 7) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 8) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 9) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 10) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; 11) účast na soudním jednání dne [datum]; 12) písemné podání žalobkyň ze dne [datum]; tj. celkem 12 úkonů právní služby a 12 režijních paušálů podle § 13 AT po 300 Kč.

73. Žalobkyním byla dále přiznána náhrada cestovních výdajů a ztráty času za 3 cesty na jednání ze sídla advokátní kanceláře k Okresnímu soudu v Šumperku a zpět. V souvislosti s jednáním konaným dne [datum] 441 Kč (cena jedné vlakové jízdenky [obec] – [obec]) a 409 Kč (cena jedné vlakové jízdenky [obec] – [obec] na [anonymizováno] – [obec]), doba jízdy tam a zpět trvala 5 hodin a 1 minuta, tj. 11 půl hodin ve smyslu § 14 odst. 3 AT Celkem náklady na cestovné činí 850 Kč a náhrada za ztrátu času 1.100 Kč. V souvislosti s jednáním konaným dne [datum] cena vlakové jízdenky [obec] – [obec] činila 441 Kč a cena vlakové jízdenky [obec] – [obec] činila celkem 253 Kč, když celková doba jízdy tam a zpět trvala 4 hodiny a 26 minut, tj. 9 půl hodin ve smyslu § 14 odst. 3 AT Celkem náklady na cestovné činí 694 Kč a náhrada za ztrátu času 900 Kč. V souvislosti s jednáním konaným dne [datum] cesta (tam) činila zaokrouhleně 235 km při průměrné spotřebě benzínu 8l [číslo] km a při průměrné ztrátě času 7 půlhodin za jednu cestu. Celkem náklady na cestovné činí 3.882,20 Kč a náhrada za ztrátu času 1.400 Kč Celkem tedy náklady na cestovné za účelem účasti na jednání před nadepsaným soudem (po vrácení věci odvolacím soudem) činí částku ve výši 5.426,20 Kč a náhrada za ztrátu času 3.400 Kč Celkem za tuto fázi řízení činí náklady žalobkyň částku 235.739,70 Kč včetně DPH (12 x 7.600 Kč = 91.200 Kč + 12 x 7.600 Kč = 91.200 Kč jako odměna podle AT, 12 x režijní paušál po 300 Kč = 3.600 Kč, cestovné a náhrada ZTČ = 8.826,20 Kč, DPH ve výši 21 % = 40.913,50 Kč). V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo rozhodnuto o placení nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyní.

74. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem, o.s.ř.