9 C 164/2019-133

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] negatorní sousedská žaloba takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zdržet se pěstování živých plotů rostoucích na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], a to nad výšku 150 cm ve vzdálenosti 200 cm od společné hranice s pozemkem parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] oba v k. ú. a obci [obec], vyjma stávajících stromů švestek na pozemku parc. [číslo] u hranice s pozemkem parc. [číslo] oba v k. ú. a obci [obec], které je oprávněn pěstovat do výšky 3 m.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zdržet se pěstování živých plotů rostoucích na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], a to nad výšku 150 cm ve vzdálenosti 201 cm až 300 cm od společné hranice s pozemkem parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], žalovaný byl povinen zdržet se pěstování stromů a keřů, které netvoří živý plot, nad výšku 150 cm, které rostou na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti do 3 m od společné hranice s pozemkem parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], žalovaný byl povinen zdržet se pěstování živého plotu, stromů a keřů nad výšku 150 cm, které rostou na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti do 3 m od společné hranice s pozemkem parc. [číslo] vyjma vzrostlých stromů s průměrem kmene ve výšce 130 cm, přesahujícím 50 cm v k. ú. a obci [obec], aby žalovaný byl povinen zdržet se toho, aby svým živým plotem, keři či stromy na pozemcích parc. [číslo] působil jakékoliv imise spadem větviček, jehličí, listí a plodů na pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec] a aby žalovaný byl povinen zdržet se vnikání keřů, živého plotu a vnikání kořenů stromů, jakož i přesahu větví stromů, a to vše z pozemků parc. [číslo] na pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], zamítá.

III. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalovanému 85,18 % náhrady nákladů řízení, to je částku 15 071 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou ve znění její změny, která byla soudem připuštěna, domáhali po žalovaném (řízení proti žalované bylo zastaveno a původní žalovaný daroval pozemky aktuálnímu žalovanému), aby se zdržel zásahů do jejich vlastnického práva, které spočívaly v prorůstání živého plotu, spadu listí, větviček, jehličí a plodů ze stromů na pozemek žalobců, jakož i pěstování stromů, živého plotu a keřů nad určitou výšku ve vzdálenosti od společné hranice pozemků. Žalobu odůvodnili žalobci tím, že na jejich pozemky jednak padá nadměrné množství jehličí, listí a plodů ze stromů na pozemku žalovaného, jakož i na pozemek dopadá stín způsobený stromy a keři vysázenými na pozemcích žalobce, přičemž tento stín způsobuje jednak zastínění jejich chaty, tak růst mechu na jejich pozemcích. Žalobci pozemky využívají k rekreaci, ve středu pozemku parc. [číslo] je umístěn rekreační objekt, dále je zde parkovací plocha a zahrada, pozemky parc. [číslo] jsou využívány jako zahrada. Porosty žalovaného značným způsobem omezují aktivity žalobců, jako je rekreace, pěstováni květin a keřů, protože k tomu všemu je potřeba slunce, dále jsou žalobci omezeni tím, že musí uklízet listí, plody a větvičky a nemohou se věnovat jiným aktivitám. Na pozemku parc. [číslo] rovněž zůstává dlouho sníh kvůli zastínění, pozemek je následně podmáčený a zabahněný. Vnikání větví působí to, že žalobci nemohou část pozemku užívat, pokud se nechtějí prodírat až 2 m větvemi, navíc větve stíní trávě a daří se naopak plevelům, které taktéž musí odstraňovat. Švestky na pozemku žalovaného ční nad hřeben střechy, tedy do výšky cca 6 m, navíc žalovaný v loňském roce u hranic opět nasadil jeden strom ořechu vysoký asi 1 m a dále řadu malých smrčků. Poměry v okolí jsou takové, že jsou zde pozemky využívané převážně k trvalému bydlení, jde o převážně travní plochy a zahrady, na kterých se vyskytují stromy, sporadicky keře. V lokalitě je běžné, že hranice mezi pozemky jsou takové, že pohledově nezamezují výhledu, jsou vzdušné a bez bariér.

2. U prvního jednání žalobce a) doplnil, že živý plot u pozemku [číslo] je zkracován na cca 150 cm. Na pozemku [číslo] není větších problémů, občas tam spadne ze stromu švestka, nicméně na horním okraji pozemku má žalovaný vysázené nové stromy, které budou mít velkou korunu. Švestky byly vysázeny někdy v letech [rok], nebo [rok] s tím, že soused mu k tomu řekl, že se stromy případně zkrátí. Dnes stromy výšky úrovně střechy chaty, některé jsou i vyšší. Když vyhlédne z chaty, tak před okny vidí tyto švestky, což jej omezuje. Dále přibližně půl na půl na hranici pozemku [číslo] a [číslo] jsou na pozemku žalovaného vysázeny smrky v počtu 5 kusů, které jsou blízko sebe, jejich větve prorůstají. Za těmito smrky jsou další stromy, mezi nimi i stromy listnaté. Na pozemku [číslo] má žalovaný vysázeny vrostlé smrky, když na ně v zimě nasněží, tak jejich větve klesnou a po mém pozemku se pak nedá projít. Z tohoto pozemku rovněž na jejich pozemek spadl velký strom a poškodil plot, v místě spadlého stromu jsou nyní vysázené nové stromky, o kterých má za to, že zhruba polovinou koruny budou zasahovat na jejich pozemek. Les za chatou se nachází až za silnicí. Žalobce má za to, že dominantní zátěž listí a větví, které musí sbírat, pochází z pozemku žalovaného. Vzhledem ke směru větru v lokalitě na jaře a v létě, padá listí větve apod. z lesa směrem do lesa a v zimě směrem na pozemek [číslo]. Největší spad listí pochází z buku, který se nachází na pozemku žalovaného. Dále pokud se týká zásahů na pozemek [číslo], tak živý plot, který má u sebe žalovaný, je dosazovaný, plus tam jsou i starší stromy. V horní části u hranice s pozemkem [číslo] je pak živý plot doplněn keři nebo stromy, které přesahují plot nad 150 cm. V rámci živého plotu jsou vysázeny jehličnaté stromky, které se rychle rozrůstají. V okolí plotu se vytváří část pozemku, která je neustále mokrá, a proto na ní roste plno mechu apod. Tuto situaci zkoušel řešit postřikem ze skalice modré, což ale nepomohlo. Žalobou se chtějí vyhnout tomu, aby museli odstraňovat následky chování, resp. nechování žalovaného. Celkově je všechny tyto věci omezují tím, že musí uklízet listí, větve a mají vlhký pozemek. Dále je omezují přerůstající větve, zejména na pozemek [číslo] dále jako problém spatřují to, že, když soused upravuje živý plot, tak neposbírá veškerý odpad, který padá mezi živý plot a klasický plot, čímž dochází k tomu, že tyto zbytky zakoření a prorůstají nám na pozemek. V plánku (č. l. 59) jsou označeny modrou barvou stromy, které jsou již odstraněné, červenou barvou jsou označeny stromy, které zasahují na jejich pozemky a které činí problémy, a žlutou čárou je vyznačen živý plot.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, protože podle něj nedochází a nedocházelo k omezení vlastnických práv žalobců nadměrnými imisemi. Není pravdou, že by v posledních několika letech opět vysázel stromy a keře, protože od [datum] ničeho nezasadil, pozemek je lesní a pokud se tam nacházejí nálety, tak toto neovlivní. Není ani pravdou, že by pozemky žalobců byly zastíněny z 90 %, na pozemku žalovaného se takto vysoké stromy nenacházejí a dle jeho informací žalobci nabyli předmětné nemovitostí až po právních předchůdcích žalovaného a proto věděli, že se jedná o„ úzkou nudli“ mezi pozemky sousedů, tj. může zde docházet k zastínění. Sníh rovněž není způsobem zastíněním, ale důvodem je nadmořská výška. Všechny stromy švestek byly vysázeny před [datum] ve značné vzdálenosti od hranic a jejich výsadba je přiměřená místním poměrům. Jeho živý plot není nad výšku 150 cm a kolem plotu seká, není tedy možné, že by na pozemky žalobců vnikal plevel, naopak žalobci mají u plotu vysázeny asi ostružiny, které jdou na pozemek žalovaného. Při pohledu z okna chaty dochází na tomto místě k západu slunce, tudíž je přirozené, že sluneční svit zde spíše nedopadá. Na pozemky žalobců žádné plody nepadají, když stromy vč. větví na jejich pozemky nezasahují. Žalobci navíc chatu užívají k rekreaci, na pozemku [číslo] parkují auto. Žalobci nabyli pozemek vedle lesa, tedy byl zde předpoklad, že zde bude stínit. Pozemky žalobců jsou sice dlouhé, avšak úzké, z čehož vyplývá, že jakýkoliv strom, pokud bude vysazen na jakémkoliv okolním pozemku, a to i v dostatečné vzdálenosti, může vzhledem k úzkosti pozemku žalobců, stínit. Soud by měl vzít v úvahu, že žalovaného je lesní pozemek a výsadba stromů na tomto pozemku probíhá v souladu s lesním zákonem., stejně tak možnost ořezu a kácení těchto stromů. Přesto vše žalovaný v rámci dobrých sousedských vztahů vyhověl požadavkům žalobců. Soud by měl brát v úvahu, že žalovaný nabyl předmětné pozemky až v průběhu soudního řízení a až u prvního jednání se dozvěděl o konkrétních požadavcích žalobců. Dále má žalovaný za to, že i v rámci místního šetření bylo prokázáno, že umístěnými švestkami na pozemku žalovaného nedochází k významnému stínění na pozemek žalobců, když v místě švestek se slunce nachází až na samém sklonku dne. Pozemky účastníků se nacházejí v podhůří Beskyd a jsou ve vysoké nadmořské výšce. Žalovaný nadto navrhnul separaci nákladů ve vztahu k poslednímu jednání, protože mezi odročenými jednání jej žalobci nekontaktovali.

4. Mezi účastníky nebyly od počátku sporné vlastnické poměry ani způsoby využití pozemků, jak jsou zapsány v katastru nemovitostí.

5. Soud ve věci nařídil jednání a místní ohledání, kterých se neúčastnila žalobkyně b), jejíž neúčast zástupce žalobců řádně omluvil a souhlasil s jednáními v její nepřítomnosti. V rámci nařízených jednání soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

6. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 10. 2002, č. j. 18 C 255/2001-36, (č. l. 3) bylo zjištěno, že žalobce a [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. [rok] spolu s [celé jméno žalované] (rodiče žalovaného) uzavřeli smír, jehož obsahem byl závazek manželů [příjmení] odstranit z pozemku žalobce par. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] svůj plot složený z ocelových trubek s lany, dále se zavázali zdržet se pěstování živého plotu nacházejícího se v hranicích mezi pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a [číslo] pozemku parc. [číslo] ve stejném katastrálním území, a to nad výšku 150 cm v rozsahu koruny živého plotu přesahující hranice pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a [číslo].

7. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla dle podacích lístků oběma původním žalovaným (rodiče a právní předchůdci žalovaného) zaslána dne [datum] (č. l. 4-5), vyzval zástupce žalobců původní žalované, aby napravili závadový stav spočívající v tom, že v blízkosti hranic pozemků byly v průběhu několika let na pozemcích žalovaného vysázeny stromy a keře (smrky, švestky, další listnaté stromy a keře), které obtěžují žalobce imisemi, a to spadem větví, listí, plodů a přesahem a prorůstáním větví, zastíněním a v neposlední řadě rizikem pádů stromů na majetek žalobců.

8. Z fotografií (č. l. 57-61, 64-68, 72-73 a 76-79, přílohový obal) soud zjistil, že se jedná o fotografie různého data. Na některých fotkách jsou vidět zbytky sněhu. Na fotografiích je patrný stín dopadající na pozemky žalobců, dále jsou zde vidět stromy a keře (listnatý porost a jehličnatý porost) prorůstající na pozemek žalobců, jakož i hranice pozemků žalobců se sousedem na druhé straně. Z fotografií je také patrné, že porost v blízkosti hranic přesahoval výšku pletivového plotu a zasahoval do pozemku žalobců zejména větvemi. Konkrétně na fotografii na č. l. 68 jsou vidět švestky stojící u hranice pozemků účastníků. Dále je na fotografiích, které jsou popsány rokem [rok], vidět spadlý strom na pletivovém plotě, o kterém mluvil žalobce a).

9. Z plánku (č. l. 59) soud zjistil, které konkrétní stromy a porosty jsou pro žalobce spornými a které se vyskytují u hranic mezi pozemky. Jak žalobce uvedl, červenou jsou označeny problematické porosty, modrou pak odstraněné porosty a žlutou čárou vyznačil živý plot.

10. Ze snímku lokality z katastru nemovitostí (č. l. 118) soud zjistil v širším měřítku a z ptačí perspektivy poměry v lokalitě kolem pozemků obou účastníků. Pozemky žalovaného se prakticky nacházejí v lese. Šířkové poměry pozemků žalovaných jsou ve srovnání s jinými okolními pozemky výrazně nepříznivé, navíc se nad jejich pozemky rozkládá velký les, množství stromů lze pozorovat i na pozemku parc. [číslo].

11. Za účelem posouzení aktuálního stavu na pozemcích účastníků, jakož i v dané lokalitě, soud provedl ohledání na místě (č. l. 110-115) za přítomnosti obou stran a jejich zástupců. Na místě soud prošel hranice mezi pozemky účastníků a obhlédl stromy a živé ploty, které jsou předmětem sporu. Zásadním pro závěr soudu se jevilo i zachycení množství spadaného listí na pozemky žalobců, protože žalobce a) k němu uvedl, že listí letos neuklízel. Na pozemku žalobce [číslo] byl vysazen jeden listnatý strom. Soud se dále přesvědčil o aktuálním stavu živých plotů vysázených při hranicích pozemků účastníků a zjistil, že jsou ořezány na výšku stávajícího pletivového plotu a nezasahují do pozemků žalobců. V případě jehličnanů vyrůstajících na lesním pozemku soud zjistil, že větve dvou jehličnanů aktuálně zasahují do pozemku žalobců. Pozemky žalobců byly skutečně porostlé mechem. Soud na místě rovněž zhlédl okolní pozemky a přesvědčil se o situaci v místě pozemků obou účastníků. Bylo zjištěno, že i na okolních pozemcích je zem porostlá mechem, bez ohledu na zastínění pozemků, a to i v případě velmi širokých pozemků. Jelikož okolní pozemky jsou širší než pozemky žalobců, je logické, že nebudou zastíněny takovým způsobem, ostatní pozemky také nesousedí s lesním pozemkem po dvou stranách, ale pouze v jejich vrchní části. Soud dále zjistil, že i na jiných pozemcích jsou v blízkosti hranic vysázené stromy, a to i na pozemku, se kterým sousedí pozemek žalobce na druhé straně. Nad horní částí pozemků se nacházel vzrostlý les. Na místě se nenacházely živé ploty.

12. V poslední řadě soud provedl navržený účastnický výslech žalobce a) z jehož výpovědi zjistil následující. Jedním z problémů jsou švestky u hranice pozemku [číslo], v průběhu let totiž první řada švestek vyrostla do výšky, která je vyšší než hřeben střechy chaty, navíc rozsah korun těchto stromů je značný a v minulosti přesahoval přes hranici. Tyto švestky jsou vzdálené 2 metry od hranice, za nimi je další 2 metry druhá řada švestek, které byly vysazeny tak, že kořeny byly v mezerách první řady, tudíž vzrostlá část švestek tvořila téměř neprostupnou hranici co do pohledu a docházelo ke značnému zastínění, jde totiž o jižní stranu. Žalovaný v nedávné době provedl ořez větví stromů, a to tak, aby nepřesahovaly přes hranici. Co se týká spadu, tak padaly švestky a na podzim listí, ale to předmětem zásadního sporu nebylo, úklid listí v dnešní době není nijak nutný, v té části je to ořezáno. První řadu švestek nyní soused zkrátil na výšku okolo 2 metrů, což ho v pozitivním smyslu překvapilo, došlo tím také k výrazné změně v jasové pohodě. V řadě jako je první řada švestek je ještě jeden malý stromek, asi nějaký buk, neví, zda ho soused odstranil (pozn. soudu: malý stromek na fotografii č. 4 na č. l. 111). Další vzrostlý strom (ořech) naproti pozemku [číslo], ze kterého byl velký spad listí a stínil jeho pozemek, již byl odstraněn. V místě mezi hranicemi pozemku [číslo] a [číslo], koncem dřevěného plotu, žalovaný také provedl ořez tak, že je nyní porost na výšku plotu, což je asi 2 metry. S touto úpravou je také pozitivně překvapen a kvituje to. Žalovaný rovněž provádí pravidelně údržbu mezi živým plotem a oplocením, což zabraňuje tomu, aby měli větve přes plot a museli je ošetřovat. Poslední věc v horní části pozemku [číslo], kde se stýká s lesním pozemkem, se žalovaný snaží odstranit nálety a předpokládá, že pokud dojde k přiměřené úpravě, nebude to předmětem sporu. Přibližně uprostřed živého plotu u pozemku [číslo] byly před časem dva stromy, jeden jehličnatý a jeden listnatý, ty už tam nejsou, a předpokládá, že se soused bude nadále o plot starat přiměřeným způsobem. U pozemku [číslo] vadí, že nejnižší dvě patra smrku, které jsou nejblíže k oplocení, v případě sněhového zatížení klesají až k zemi a jsou opřené o plot. V roce [rok] tam byl rovněž vyvrácený strom z důvodu kalamitní situace. Chtěl by, aby takovým situacím bylo zabráněno. Ani ne metr od hranice jsou mladší stromy, neví, jak se tam dostaly, ale pokud nedojde k jejich úpravě, tak tam bude velká spad listí, konkrétně jde o tři stromy u spodní části pozemku [číslo] a [číslo]. Dominantním ve spadu listí je velký vzrostlý strom, jsou tam listy a bukvice, které musí hrabat, což by do budoucna mohl být problém. U jiných sousedních pozemků tyto problémy nemají. V celém průběhu hranice mezi ostatními pozemky problém není, sami tam žádné stromy keře nebo vyšší rostliny nemají. V minulosti došlo k výsadbě nějakých mladých listnatých stromků na pozemku [číslo] ale ten je až přes komunikaci, je to lesní pozemek. V okolí nejsou stromy typu jako u žalovaného, tam ani zastínění nebo něco takového není. U sousedů, kde je pan [příjmení], mají ovocné stromy, ale jakým způsobem to řeší, neví, občas se tam pase stádo ovcí. Ani jinde si nevšiml, že by to někde takovým způsobem bylo, ale konfliktní situace jako u nich nikde není, prostě zahrada a vedle les. Chatu v místě postavili jeho rodiče, výstavba byla provedena na malém pozemku, jednalo se o pozemek [číslo]. Pozemek je široký 11 m a dlouhý 40 m, v okolí tehdy byly všude lesy, které ale před desítkami let neměly takovou výšku. Nejbližší okolí, kde byly lesní pozemky, byl pozemek [číslo]. U žalovaného, předtím pana [příjmení], byl les, který je tam dnes, ale s tím, že se tam občas přiměřeným způsobem kácelo a nebyly tam listnaté stromy. Samozřejmě stromy a vegetace nebyly tak velké. Jinak si ale myslí, že ten pozemek nebyl osázený tolik jehličnatými stromy. Dále uvedl, že pozemek [číslo] koupili od rodičů žalovaného v roce [rok] nebo [rok].

13. Soud se pokusil o smír mezi účastníky, když bylo patrné, že žalovaný je ochoten požadavkům žalobce z větší části vyhovět, což se nakonec i stalo, a to až do té míry, že žalovaný zkrátil a ořezal živé ploty u hranic pozemků a zkrátil první řadu švestek na výšku 2 m, která stojí naproti stavbě na pozemku žalobce a). Naopak žalobce a) oceňoval snahu žalovaného. I přesto však strany nedosáhly smíru, neboť i když byl proveden ořez, má žalobce špatné zkušenosti se stromy na pozemcích žalovaného, a soud musel tedy autoritativně rozhodnout.

14. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

15. Žalobce a) je vlastníkem pozemků parc. [číslo] spolu se žalobkyní b) mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] vše v k. ú a obci [obec]. Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú a obci [obec]. Pozemek žalovaného parc. [číslo] je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa. Žalobci pozemky využívají k rekreaci, žalovaný na pozemcích trvale bydlí. O vlastnických poměrech v místě nebylo mezi účastníky sporu. Na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], který je obklopen pozemkem parc. [číslo] se nachází chata, kterou využívají žalobci k rekreaci. Chatu stavěli rodiče žalobce a), v té době byly v okolí lesy, ale nebyly tolik vzrostlé. Pozemek parc. [číslo] je žalobci využíván jako zahrada a místo k parkování. Pozemek parc. [číslo] sousedí s pozemkem žalovaného parc [číslo] na kterém má žalovaný ve vzdálenosti 2 m od společné hranice vysázenou tzv. první řadu švestek a za ní ve vzdálenosti dalších 2 m tzv. druhou řadu švestek, které zde byly vysázeny v letech [rok] nebo [rok]. V době rozhodnutí soudu byla první řada švestek zkrácena na výšku 2 m, což výrazně zlepšilo světelné podmínky na pozemku parc [číslo] v konečném důsledku i v chatě využívané žalobci. Obě řady švestek navíc působí to, že z chaty žalobců je vidět do jejich větví. V minulosti první řada švestek dorůstala do výšky takové, že přesahovala hřeben střechy chaty žalobců a na pozemek parc. [číslo] dopadaly švestky. Na pozemku žalovaného [číslo] se rovněž nachází živý plot, který je vysázen v blízkosti hranic s pozemky žalobce a) parc [číslo]. V době rozhodování soudu byly živé ploty skládající se jak z listnatých, tak jehličnatých dřevin, zkráceny na výšku 150 cm a nezasahovaly do pozemků žalobce. V minulosti však docházelo k prorůstání větví skrze pletivový plot. V místě u železného plotu na pozemku parc. [číslo] se nachází mladý listnatý stromek, nejspíše nálet. Živý plot se rovněž částečně nachází i na pozemku žalovaného parc. [číslo] tudíž u hranic s pozemkem žalobců parc. [číslo]. Na tento zmíněný pozemek žalobců zasahují větve dvou jehličnanů z pozemku žalovaného. Na lesním pozemku žalovaného je vysázen vzrostlý strom buku, ze kterého dopadá listí na pozemky žalobců, které musejí uklízet. Množství spadaného listí se však nevymyká tomu, kolik listí dopadne na pozemek, který je obklopen stromy. Sami žalobci mají na pozemku parc. [číslo] zasazen jeden listnatý strom, jehož listí logicky rovněž na tento pozemek padá. Rovněž není možné nikdy s jistotou zjisti, že listí pochází převážně z jednoho stromu, když lokalita je obklopena lesem.

16. Pozemky obou účastníků se nacházejí v podhůří Beskyd, což je o obci [obec] obecně známo, tedy ve vyšší nadmořské výšce. Na okolních pozemcích se nacházejí stavby a zahrady. Je typické, že se na okolních pozemcích nacházejí stromy, a to i v blízkosti sousedících hranic, ostatně tak tomu je i v případě pozemku parc [číslo] který sousedí s pozemky žalobce a). Nad pozemky účastníků, a i v jejich okolí se nacházejí lesy. Okolní pozemky jsou porostlé mechem, a to i v případě, že jde o pozemky mnohonásobně širší a tím pádem i lépe osvětlené než pozemky žalobců. Pro blízkou oblast však není typické, že se v místě hranic pozemků nacházejí souvislé živé ploty.

17. Podle § 1013 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

18. Podle § 1016 odst. 1 věty první o. z. plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.

19. Podle § 1016 odst. 2 o. z. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

20. Podle § 1016 odst. 3 o. z. části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

21. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

22. Podle § 1017 odst. 2 o. z. ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

23. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

24. Negatorní nárok podle § 1013 o. z. je dán v případě, že imise vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a současně podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Pokud soud hodlá vyhovět takové žalobě, musí zkoumat a odůvodnit existenci obou uvedených předpokladů. Je třeba především zjistit, jaká je míra imisí v dané věci, a poté zvážit, jaká je v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám přiměřená míra konkrétních imisí. Soud se v řízení o imisích musí zejména zabývat mírou přiměřenou místním poměrům, aby mohl stanovit, jaké obtěžování je již nad míru takovým poměrům a právě takovým, aby poskytl případnou ochranu. Pravidlo slouží k tomu, aby nebyla poskytována ochrana proti nepodstatným zásahům, které jsou sousedé povinní trpět, protože jsou spojeny s obvyklým užíváním nemovitosti. Poměry musí být zkoumány jak místní (jiné poměry budou na vesnici a jiné ve městě, jiné na horách a jiné v nížinách), tak druhové (jiné poměry budou u domu k bydlení a jiné u domu pro rekreaci). Obtěžování je pak třeba chápat objektivně, z hlediska obvyklých společenských názorů. Soud musí v každém jednotlivém případě zvážit, kdy účinky působení věci je druhá osoba povinna snášet, byť se může jednat o důsledky obtěžující a negativní. Stanovení takové míry je věcí soudcovského uvážení s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem konkrétní věci. K tomu dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014, ve kterém se soud zabýval prosluněním pozemku s chatou.

25. Na úvod je ještě potřeba konstatovat, že o nároku žalobců je sice rozhodováno podle o. z., nicméně v případě vzdálenosti stromů žalovaného od společné hranice s pozemky žalobců se neuplatní ustanovení § 1017 odst. 1 o. z., neboť stromy byly vysázeny před účinností o. z. (dle žalobních tvrzení, která nebyla rozporována, byly švestky vysázeny v letech [rok], [rok]), přičemž předchozí právní úprava (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ obč. zák.)) neupravovala žádný takový regulativ vzdálenosti. Podle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. 22 Cdo 5259/2015) vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před [datum] tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují, účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby dle § 1013 odst. 1 o. z., v případě jejíhož úspěchu může v konečném důsledku odstranění stromu dosáhnout, byť ne přímým žalobním požadavkem na jeho odstranění. Vyhovuje-li soud žalobě na ochranu před imisemi stíněním stromy, může i ve výroku rozhodnutí uvést, jakou výšku stromu v určité vzdálenosti od hranice mezi pozemky účastníků, je z hlediska imise stíněním ještě přípustná, tedy vymezí přípustnou míru zastínění. Vysázení rostlin, tedy i stromů, při hranici pozemku a jejich následný vzrůst s možným přesahem na sousední pozemek sám o sobě bez dalšího však není imisí ve smyslu § 1013 o. z., neboť citované ustanovení obsahuje zvláštní formu svépomoci, jíž se dotčený vlastník může domáhat ochrany před kořeny a větvemi přesahujícími na jeho pozemek. Tato svépomoc je však pouze právem a nevylučuje, aby se dotčený vlastník cestou negatorní žaloby dle § 1042 o. z. domáhal aby bylo sousedovi uloženo odstranit převisy a podrosty rostlin jimiž do jeho vlastnického práva zasahuje a s odkazem na § 1016 o. z. i případně toho, aby se soused obecně do budoucna zdržel zásahů do vlastnického práva. Soud musí ale zvážit i zda žalobcům je působena škoda nebo jiné obtíže v takové míře, že převyšují zájem na nedotčeném zachování stromu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2573/2019).

26. Dokazováním bylo zjištěno, že v místě hranic pozemků žalobců a pozemků žalovaného se nachází porosty, a to jak dřeviny vysázené do tzv. živého plotu, tak jednotlivé stromy, konkrétně na pozemku parc. [číslo] se jedná o první řadu stromů švestky (druhá řada je v dostatečné vzdálenosti od hranice pozemků a jako taková tedy nepůsobí nepřiměřené imise, byť může na pozemek žalobce a) vrhat více stínu, ale to je způsobeno právě a jen šíří pozemků žalobce, nikoliv vzdáleností této druhé řady), jeden malý listnatý strom a na pozemku parc. [číslo] o vzrostlý buk, z nějž padá listí a bukvice, a dále jehličnaté stromy, jejichž větve zasahují do pozemku žalobců parc. [číslo] v zimě působí sněhová zátěž jejich pokles až k zemi. Je důležité uvést, že žalobci neužívají pozemky a chatu k trvalému bydlení, ale pouze k rekreaci.

27. Nejprve soud přistoupil k hodnocení první řady švestek, kterou má žalovaný vysázenou na pozemku parc. [číslo] který má hranici s pozemkem žalobce a) parc. [číslo]. Toto stromořadí se nachází v místě 2 metry od společné hranice pozemků účastníků a vzhledem k umístění chaty na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] působí, že chata je zastíněna více, než by tomu bylo v případě, kdy by stromy byly vysázeny dále od hranice. O tomto svědčí i výpověď žalobce a), který uvedl, že poté, co žalovaný ořezal první řadu švestek do výšky 2 m, výrazně se zlepšil světelný komfort na jeho pozemcích. Soud v tomto případě zvážil jednak stáří stromů, jejich vzdálenost od hranice pozemků, jakož i rozměry pozemků žalobce a dospěl k závěru, že je namístě žalobě částečně vyhovět. Soud přihlédl k aktuálnímu znění § 1017 odst. 1 o. z., protože vzdálenost a výška stromů zde uvedená vychází z dosavadní judikatury. Ukládat žalovanému, aby se zdržel pěstování stromů do vzdálenosti 3 m od společné hranice se však soudu s ohledem na absenci této právní úpravy v době výsadby stromů a vzhledem k rozměrům pozemku žalobce, jevilo jako nepřiměřeně přísné. Jelikož stromy švestek zde stojí minimálně od roku [rok] a navíc umístění ovocných stromů u hranic pozemku není v lokalitě pozemků účastníků neobvyklé, má soud za to, že zde převažuje zájem na zachování stromů, byť se jedná o strom dorůstající nad výšku 3 m umístěný ve vzdálenosti menší než 3 m od společné hranice. Nelze totiž odhlédnout od toho, že žalobce, případně jeho předchůdci, si museli být vědomi, že pozemek parc. [číslo] (resp. uvnitř umístěný pozemek parc. č. st. [anonymizováno]), na kterém ve své podstatě stavějí chatu, je co do rozměrů velice úzkým pozemkem a dalo se očekávat, že bude mít menší světelný a prostorový komfort než pozemek, který je větších rozměrů, a tudíž případná výsadba stromů, byť ve vzdálenosti 3 m od společné hranice, bude působit mnohem větší zastínění než v případě pozemku širšího. Žalovaný sám přistoupil po jednání soudu a apelu, aby švestky v první řadě zkusil ořezat na možné a pro švestky vyhovující minimum, k ořezu této první řady na výšku 2 m, která podle výpovědi žalobce výrazně přispěla světelnému komfortu. S ohledem na uvedené měl soud proto za to, že rozměr švestek do výšky 3 m bude přiměřeným zásahem, který je žalobce povinen snést, protože je to v místě obvyklé a snížení osvětlení pozemku stromy této výšky nebude žalobce nikterak omezovat v užívání pozemku a chaty. Proto vyhověl žalobě v této části a stanovil žalovanému povinnost zdržet se pěstování švestek. v první řadě nad výšku 3 m, neboť se v době rozhodnutí soudu nacházely v období vegetačního klidu, neměly listy a lze tudíž předpokládat, aby bylo předejito sporům stran, že v případě růstu přes vegetační období dosáhnou takto ostříhané švestky maximální výšky 3 m. Soud dále zdůrazňuje, že se nejedná o jakékoliv švestky nebo nové stromy, ale výslovně o stávající švestky, které se aktuálně na pozemku parc. [číslo] nacházejí. Při výsadbě nových stromů se žalovaný musí řídit aktuálními ustanovení zákonných předpisů. Druhou řadou švestek se soud dále nezabýval, jelikož tato se nachází v dostatečné vzdálenosti od hranice pozemků a není tak možné říct, že působí jakékoliv nepřiměřené imise na pozemku žalobce a), které by jej omezovaly nad míru přiměřenou místním poměrům. Tuto druhou řadu je tedy žalobce povinen strpět.

28. K živým plotům nacházejícím se u hranic mezi pozemky parc. [číslo] hranic mezi pozemky [číslo] a [číslo] bylo prokázáno, že v místě není obvyklé, že u hranic pozemků mají sousedé vysázeny živé ploty. Imise, které tyto živé ploty působí (prorůstání, spad, stín) jsou tedy nad míru přiměřenou místním poměrům. Rovněž tyto imise žalobce omezují podstatným způsobem, a to jak pokud jde o výhled, tak stínění v blízkosti hranice pozemků. Nelze opomenout ani podrosty a převisy, které z takových porostů hrozí a v minulosti zde také byly, jak bylo prokázáno fotografiemi. Jelikož v době rozhodnutí soudu a v době ohledání na místě byly živé ploty na pozemku parc. [číslo] zkráceny do výšky pletivového plotu mezi pozemky účastníků a rovněž zde nebyl patrný nepřiměřený převis nebo podrost, soud vyhověl žalobě v tom směru, že uložil žalovanému, aby se zdržel pěstování takových živých plotů ve vzdálenosti 2 m od hranice pozemku nad výšku 150 cm, a to aby bylo zabráněno stavu, který byl zachycen na fotografiích, které do spisu založil žalobce a jejichž míra rozhodně v té době přesahovala míru, kterou by byl žalobce povinen snášet. Vzdálenost a výška živého plotu zajistí, aby nedocházelo k nepřiměřeným převisům na pozemek žalobce i v případě, kdy by ze strany žalovaného nebyl živý plot udržován. Uvedené také zajistí, že blízké okolí plotu nebude zastíněno nepřiměřeným způsobem.

29. Pokud se týká zastínění, které má způsobovat mechový porost na pozemcích parc. [číslo] pak má soud za to, že mechový porost zeminy není způsoben primárně zastíněním pozemku porostem vysázeným na pozemcích žalovaného, ale polohou pozemků žalobců, a to jak polohou vedle lesa, tak nadmořskou výškou, ve které se nacházejí. Stejný mech byl totiž pozorován i na širokém a„ osvětlenějším“ pozemku, který je umístěn v jedné řadě s pozemkem účastníků. Rovněž oba pozemky žalobců jsou poměrně úzké a jsou snáž náchylné k zastínění, když zejména v zimních měsících je slunce níže, což způsobuje, že v konečném důsledku pozemky stíní stromy umístěné dále od hranic, např. i na pozemku parc. [číslo]. Toto zastínění tedy není primárně způsobeno živým stromy nebo keři na pozemcích žalovaného (pokud odhlédneme od zastínění ihned vedle plotu). Soud proto neměl za to, že je třeba do živé plotu na pozemku parc. [číslo] v místech, kde sousedí s pozemky parc. [číslo] zasahovat více, než bylo shora uvedeno. Jiné stromy a keře zasahující svými imisemi na pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] zjištěny nebyly a žalobce a) ani o jiných nemluvil, případně se zde problematické stromy v době rozhodnutí soudu již nenacházely a nebylo prokázáno, že by žalovaný v poslední době prováděl v takové blízkosti výsadbu novou. S ohledem na uvedené proto soud zbytku nároku označeného I. A) a B) v podání žalobců ze dne [datum] (č. l. 10) nevyhověl.

30. Dalším problémem byly stromy vzrostlé na pozemku parc. [číslo] který je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa, je tudíž lesem a neuplatní se zde ani pro stromy vysázené po [datum] úprava stanovená v § 1017 odst. 1 o. z. Jak bylo v průběhu jednání zjištěno, lesy zde byly i v době, kdy žalobci kupovali pozemek parc. [číslo] od předchůdců žalovaného. Soud tedy zcela zamítl žalobu i v té části týkající se porostů na pozemku parc. [číslo] jelikož se jedná o pozemek k plnění funkcí lesa. Je potřeba v prvé řadě upozornit na znění § 22 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, který poskytuje vlastníkovi pozemku jistou formu svépomoci v případech, ve kterých z lesních pozemků zasahují i větve těchto stromů na jeho pozemek. Jestliže aktuálně na pozemek žalobců zasahují větve dvou jehličnanů, které v zimě působí žalobcům obtíže, pak opět takový zásah nelze považovat za zásah, který je nad míru přiměřenou místním poměrům, neboť pozemek žalovaného, ze kterého strom vyrůstá je lesním pozemkem, navíc pozemek žalobců se nachází v sousedství dalších lesních pozemků a je proto třeba předpokládat, že větve z lesů zde budou zasahovat ve větší míře, než by tomu bylo u pozemků, které jsou např. zahradami. Žalobci pozemek parc. [číslo] užívají k rekreaci a chtěli by jej užívat k pěstování, zásadní problémy však nastávají v zimním období, kdy pěstování na pozemcích není z logiky věci možné, pro rekreaci pak žalobci mají dostatek prostoru na jiných částech pozemku nebo na pozemku parc. [číslo].

31. Soud rovněž neměl za to, že by spad listí a bukvic ze vzrostlého buku na pozemku parc. [číslo] působil spad listí a plodů na pozemky žalobců nad míru přiměřenou místním poměrům a že by tento spad podstatně omezoval žalobce. Na místě samém se soud přesvědčil o množství listí spadaného na podzim na pozemky žalobců a neměl za to, že by se jednalo o množství, které zásadně překračuje listí spadané na ostatních pozemcích. Spad listí a plodů je přirozeným fyziologickým projevem dřeviny a v místě, kde jsou lesy od doby, co pozemky žalobci a jejich předchůdci nabyli, je vždy potřeba počítat s tím, že na pozemek bude dopadat více listí, jehličí i plodů. Lze předpokládat, že i na pozemky v okolí dopadá z lesa větší množství listí, jehličí a plodů. Pokud žalobci nabyli pozemky v blízkosti zalesněného území, musí se smířit s tím, že na pozemky bude dopadat jednak více stínu a jednak také ve vyšší míře padat listí, jehličí a plody. Toto nepohodlí je však vyváženo lokalitou, ve které se pozemky nacházejí a její menší zástavbou. Spad, který se na pozemcích žalobců nacházel v době ohledání, soud navíc nepovažoval za nepřiměřený, a proto považoval za nedůvodný aplikovat na něj úpravu obsaženou v § 1013 o. z., ať už se týká o jakéhokoliv z pozemků žalobců. Rovněž o spadu švestek na pozemek parc. [číslo] sám žalobce a) prohlásil, že není výrazně zatěžující. Ochranu proti takovému spadu také poskytuje vyhovující výrok žaloby, tedy povinnost ořezu švestek do určité výšky, která taktéž zajistí, aby se první řada švestek nerozrostla do té míry, aby větve přesahovaly na parc. [číslo] aby z nich tím pádem plody na tento pozemek padaly.

32. Pokud se týká vnikání větví, kořenů a plodů obecně (požadavek III. z podání ze dne [datum]), pak na takové situace pamatuje zákon tím, že dává žalobcům oprávnění tyto převisy a podrosty odstranit. Soud aktuálně na pozemcích žalobců neviděl nadměrné podrosty či převisy, navíc sami účastníci se shodli, že žalovaný stávající porost osekává, jak má a provádí pravidelnou údržbu. Obranu proti podrostům a převisům pak zabezpečuje i vyhovující výrok rozsudku, když jediné porosty, které se aktuálně nacházejí nejblíže hranicím pozemků, jsou, vyjma švestek, právě živé ploty.

33. Na závěr je vhodné dodat, že žalobci svou nepříznivou situaci, která je způsobena, jednak polohou pozemku, co se týká nadmořské výšky, jeho svažitostí, tak okolním prostředím (lesy) a zejména také rozměry pozemku, nemohou řešit výlučně prostřednictvím žaloby, podle které by snad sousedi neměli na svých pozemcích pěstovat nic, aby jim na pozemky nestínili, nebo jim nebránili ve výhledu. Soud ovšem pozitivně hodnotí zájem obou stran vyřešit svůj spor, a to ať už se jedná o žalobce, kteří sporné problémy v průběhu řízení limitovali na zásadní problémy, tak o žalovaného, který provádí údržbu porostů na svých pozemcích a dobrovolně přistoupil ke zkrácení první řady švestek, díky čemuž se podstatně zlepšily světelné podmínky na pozemku parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno]. Pouze nad rámec odůvodnění soud dodává, že v této věci neshledal překážku věci rozhodnuté, jelikož usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se sice týkalo obdobných imisí, nicméně k povinnosti se zavázali rodiče žalovaného, nikoliv žalovaný.

34. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měl žalovaný částečný úspěch. Při posuzování procesního úspěchu soud přihlédl k průběhu celého řízení, jakož i k závěrečným návrhům stran. Žalobci se od počátku tohoto řízení, a to i v závěrečném návrhu, domáhali zdržení se všech imisí, a to i přesto, že v průběhu jednání vyšlo najevo, že žalovaný aktuálně udržuje minimálně živé ploty v přiměřené výši a do pozemku již jejich přerostly, nezasahují, navíc, že jeden z pozemků žalovaného je lesem. Oběma účastníkům navíc soud sdělil svůj předběžný právní názor na věc, zejména pokud se týká spadu listí, jehličí a porostů na pozemku žalovaného parc. [číslo]. Přesto žalobci jako páni sporu žádným způsobem s žalobou nedisponovali, pročež došlo k jejímu částečnému zamítnutí. Pro účely hodnocení úspěchu a neúspěchu soud uvažoval, že 1/3 předmětu řízení tvoří každý nárok uvedený v petitu žaloby (č. l. 10) a navíc nárok pod I. byl rozdělen na další 3 dílčí nároky dle jednotlivých pozemků a zde také na další 3 požadavky – stromy, keře, živý plot. Pokud bylo vyhověno žalobě, jen pokud se týká nároku pod I. a jen, co do živého plotu a první řady švestek, byl žalovaný úspěšný v rozsahu 25/27, tj. 92,59 % a neúspěšný v rozsahu 2/27, tj. 7,41 %. Po odečtení neúspěchu od úspěchu soud dospěl k závěru, že žalovaný má proti žalobcům nárok na úhradu 85,18 % účelně vynaložených nákladů řízení.

35. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 17 693 Kč a jsou představovány zaprvé náklady právního zastoupení žalovaného tvořené odměnou advokáta dle § 9 odst. 1 a § 7 AT ve výši 9 000 Kč za 6 úkonů právní služby učiněných zástupcem žalovaného (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření z [datum], účast u jednání dne [datum] v době od 12:30 do 14:00, účast u ohledání na místě dne [datum] v době od 12:30 do 13:07, účast u jednání dne [datum] v době od 8:30 do 9:17 a účast u jednání dne [datum] v době od 8:30 do 10:18) po 1 500 Kč, dále částkou 1 800 Kč jako 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, a dále cestovným zástupce žalovaného z [obec] do [obec] / k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a zpět osobním vozidlem s průměrnou spotřebou 6,9 l [číslo] km motorové nafty a náhradou za promeškaný čas - každá započatá půlhodina po 100 Kč dle následující tabulky. Jako důvodným soud shledal nárok na cestovné k úkonu příprava a převzetí zastoupení, neboť soud má za to, že bylo potřeba, aby se zástupce žalovaného seznámil s okolím a mohl tak ve věci poskytnout relevantní rady a vyjádření.

36. Z těchto částek náleží rovněž náhrada za 21% DPH (vyjma částky za spotřebu paliva, která je již s DPH), tj. částka ve výši 2 880 Kč (počítáno z částky 13 711 Kč), protože zástupce žalovaného prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Soud žalovanému nepřiznal náhradu za úkon právní služby v podobě vyjádření ze dne [datum], které považoval za natolik banální (odpověď na to, zda došlo k dohodě mezi účastníky), že jej nebylo možné podřadit pod žádný úkon stanovený v § 11 AT.

37. Náklady řízení žalovaného zadruhé tvoří cestovné za cesty žalovaného z [obec] k jednáním soudu osobním vozidlem s průměrnou spotřebou 5 l /100 km motorové nafty dle následující tabulky, celkem 366 Kč.

38. Soud neměl za to, že je třeba přistoupit k separaci nákladů řízení za poslední jednání soudu, neboť je podle názoru soudu vždy lepší, pokud se účastníci o smír pokusí, pokud jediným důvodem pro neuzavření smíru byla jistota žalobce, pak nelze než věc projednat a nepřipisovat žalobcům vinu na tom, že se dohodnout nechtěli. Celkem tedy účelně vynaložené náklady žalovaného činí 17 693 Kč. Právo na náhradu nákladů řízení má žalovaný však pouze v rozsahu 85,18 % z celku, tj. ve výši 15 071 Kč Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.

Poučení