9 C 168/2024 - 67

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]., [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky ve výši 51 890,71 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 700,63 Kč s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 17 700,63 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 17 700,63 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 337,42 Kč, částku ve výši 28 966,30 Kč s úrokem ve výši 17,90 % ročně z částky 28 966,30 Kč od 12. 3. 2024 do 14. 4. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 28 966,30 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 28 966,30 Kč od 15. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 241,26 Kč, částku ve výši 3 858,78 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 3 858,78 Kč od 12. 3. 2024 do 1. 5. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 3 858,78 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 3 858,78 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 218,57 Kč, a dále částku ve výši 1 365 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 676 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 51 890,71 Kč s příslušenstvím a nahrazení nákladů řízení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne 1. 8. 2019 uzavřela[Anonymizováno]s žalovaným v souladu s Obchodními podmínkami [Anonymizováno] Rámcovou smlouvu č. [hodnota] (dále „jen Rámcová smlouva“), na základě které, byl žalovanému aktivován u žalobkyně běžný účet č. [č. účtu] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 12. 2. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 3 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 45 000 Kč; došlo k uzavření Smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno]. V době poskytnutí úvěru žalobkyně řádně zjistila úvěruschopnost žalovaného, a protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru společnosti [Anonymizováno], byl žalovanému úvěr č. [Anonymizováno] schválen a dne 12. 2. 2020 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 11,9 % p. a., splatných vždy ke každému 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 3. 2020. Předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 14. 4. 2022. Žalovaný si požádal o odklad splácení úvěru č. [Anonymizováno] (COVID odklad) za období od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 (dále jen „ochranná doba“). S ohledem na ustanovení zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 v případě úvěru číslo [Anonymizováno] byla úroková sazba v ochranné době od 1. 5. 2020 do 10. 5. 2020 ve výši 9,0 % ročně a od 11. 5. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 8,25 % ročně, přičemž splatnost úroku nastala ukončením splátkového kalendáře, o úrok se navýšila celková částka k doplacení a stal se tak součástí kapitalizovaného úroku. Splátky od 14. 3. 2020 do 11. 12. 2023 byly splaceny, avšak počínaje splátkou ke dni 11. 1. 2024 splátky ze strany žalovaného uhrazeny nebyly. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky, přistoupila žalobkyně dne 12. 3. 2024 k zesplatnění úvěru. Zesplatnění oznámila žalovanému zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2024, zprávami na emailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 17 700,63 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 337,42 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 5. 2020 do 10. 5. 2020 ve výši 9,0 % z nesplacené jistiny ve výši 43 454,81 Kč, dále pak od 11. 5. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 8,25 % z nesplacené jistiny ve výši 43 454,81 Kč, dále pak od 11. 12. 2023 do 10. 1. 2024 ve výši 11,90 % z nesplacené jistiny ve výši 17 700,63 Kč, dále pak od 11. 1. 2024 do 10. 2. 2024 ve výši 11,90 % z nesplacené jistiny ve výši 17 379,53 Kč, dále pak od 11. 2. 2024 do 10. 3. 2024 ve výši 11,90 % z nesplacené jistiny ve výši 17 055,18 Kč a dále pak od 11. 3. 2024 do 11. 3. 2024 ve výši 11,90 % z nesplacené jistiny ve výši 16 716,43 Kč. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 17 700,63 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 2 337,42 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 11. 3. 2024. Na předžalobní výzvu nebylo žalovaným reagováno. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] ke dni podání žaloby činil na jistině částku ve výši 17 700,63 Kč, spolu se smluvním úrokem 11,90 % ročně z částky 17 700,63 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 700,63 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, přičemž žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení až od 22. 3. 2024, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobce žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu, a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 337,42 Kč. Dne 17. 8. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 9 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 40 000 Kč; Smlouva o úvěru č. [Anonymizováno]. V době poskytnutí úvěru žalobkyně řádně zjistila úvěruschopnost žalovaného, a protože žalovaný opět splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru společnosti [Anonymizováno] a.s., byl mu úvěr č. [Anonymizováno] schválen a dne 17. 8. 2021 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 990 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p. a., splatných vždy ke každému 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 9. 2021. Doba splácení úvěru byla stanovena k datu 14. 11. 2026. Splátky od 14. 9. 2021 do 14. 12. 2023 byly splaceny, avšak počínaje splátkou ke dni 14. 1. 2024 splátky ze strany žalovaného uhrazeny nebyly. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky, přistoupila žalobkyně dne 12. 3. 2024 k zesplatnění úvěru. Toto oznámila žalovanému zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2024, zprávami na emailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 28 966,30 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 241,26 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 14. 12. 2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 11. 3. 2024, přičemž žalobkyně požaduje po žalovaném, v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, také smluvní úrok 14,75 % ročně, a to od 15. 4. 2024. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou ve výši 28 966,30 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 241,26 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 11. 3. 2024. Na předžalobní výzvu nebylo žalovaným reagováno. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] ke dni podání žaloby činil na jistině částku ve výši 28 966,30 Kč, spolu se smluvním úrokem 17,90 % ročně z částky 28 966,30 Kč od 12. 3. 2024 do 14. 4. 2024, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 966,30 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 14,75 % ročně z částky 28 966,30 Kč od 15. 4. 2024 do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 22. 3.2024, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobce žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 241,26 Kč. Dne 1. 8. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 2 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč; došlo k uzavření Smlouvy o poskytnutí kontokorentu. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a jelikož žalovaný splnil všechny smluví předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 1. 8. 2019 schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [č. účtu]. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky, přistoupila žalobkyně dne 12. 3. 2024 k zesplatnění kontokorentu. Toto oznámila žalovanému zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2024, zprávami na emailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 3 858,78 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 218,57 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 1. 12. 2023 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 11. 3. 2024, přičemž žalobkyně požaduje po žalovaném, v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, také smluví úrok 14,75 % ročně, a to od 2. 5. 2024. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 3 858,78 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 218,57 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 11.03.2024. Celkový dluh vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 3 858,78 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 3 858,78 Kč od 12.03.2024 do 01.05.2024 spolu se smluvním úrokem 14,75 % ročně z částky 3 858,78 Kč od 02.05.2024 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 3 858,78 Kč od 22.03.2024 do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 22. 3. 2024, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobce žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 218,57 Kč za období ode dne 01.12.2023 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do 11. 3. 2024 a také, v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, žalobkyně požaduje po žalovaném smluvní úrok 14,75 % ročně, a to od 2. 5. 2024. K odůvodnění žaloby žalobkyně také uvedla, že smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Žalovaný se také zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Navzdory uvedenému se však žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 365 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 22. 7. 2024.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 7. 2024 č.j. 9 C 168/2024-65 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou spolu s žalobou dne 22. 7. 2024 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 OSŘ. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila souhlas již dříve. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

4. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně soudem zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena dne 1. 8. 2019 v souladu s Obchodními podmínkami [Anonymizováno] a.s. Rámcová smlouva č. [hodnota]. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován u žalobkyně běžný účet č. [č. účtu] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 12. 2. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 3 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 45 000 Kč, když došlo k uzavření Smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno]. Dodatek č. 3 k Rámcové smlouvě byl žalovaným podepsán v mobilní aplikaci zadáním vstupního hesla. Součástí byly i podmínky pro používání úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehled cen pojištění, sazebník poplatků a přehled plateb. V době poskytnutí úvěru žalobkyně řádně zjistila úvěruschopnost žalovaného s tím, že úvěr byl řádně schválen dne 12. 2. 2020 a také poskytnut formou bezhotovostního převodu uvedené částky na účet žalovaného, jak soud mohl zjistit z transakční historie – mimořádného výpisu z účtu žalovaného ze dne 6. 5. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 11,90 % p. a., splatných vždy ke každému 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 3. 2020, přičemž předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 14. 4. 2022. Žalovaný úvěr splácel řádně od 14. 3. 2020 do 11. 12. 2023, avšak počínaje splátkou ke dni 11. 1. 2024 splátky ze strany žalovaného uhrazeny nebyly, což soud opět bezpečně zjistil z transakční historie – splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky, přistoupila žalobkyně dne 12. 3. 2024 k zesplatnění úvěru, což oznámila žalovanému výzvou ze dne 12. 3. 2024, která měla zároveň povahu předžalobní výzvy. Ke dnu zesplatnění tak žalovaný dlužil ze Smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] částku ve výši 20 038,05 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Dne 17. 8. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 9 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 40 000 Kč, když došlo k uzavření Smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno]. Dodatek č. 9 k Rámcové smlouvě byl žalovaným podepsán v mobilní aplikaci zadáním identifikačních údajů. Součástí byly i podmínky pro používání úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehled cen pojištění, sazebník poplatků a přehled plateb. V době poskytnutí úvěru žalobkyně řádně zjistila úvěruschopnost žalovaného s tím, že úvěr byl řádně schválen dne 17. 8. 2021 a také poskytnut formou bezhotovostního převodu uvedené částky na účet žalovaného, jak soud mohl zjistit z transakční historie – mimořádného výpisu z účtu žalovaného ze dne 6. 5. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 990 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,90 % p. a., splatných vždy ke každému 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 9. 2021, přičemž doba splacení úvěru byla stanovena k datu 14. 11. 2026. Žalovaný úvěr splácel řádně od 14. 9. 2021 do 14. 12. 2023, avšak počínaje splátkou ke dni 14. 1. 2024 splátky ze strany žalovaného uhrazeny nebyly, což soud opět bezpečně zjistil z transakční historie – splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky, přistoupila žalobkyně dne 12. 3. 2024 k zesplatnění úvěru, což oznámila žalovanému výzvou ze dne 12. 3. 2024, která měla zároveň povahu předžalobní výzvy. Ke dnu zesplatnění tak žalovaný dlužil ze Smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] částku ve výši 30 207,56 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Dne 1. 8. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 2 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru s možností přečerpání, takzvaný kontokorent ve výši 5 000 Kč (dále jen “Smlouva o kontokorentu“). Dodatek č. 2 k Rámcové smlouvě byl žalovaným podepsán vlastnoručním podpisem. Součástí byly i podmínky pro používání kontokorentu a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a jelikož žalovaný splnil všechny smluví předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 1. 8. 2019 schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [č. účtu], jak soud mohl zjistit z přehledu čerpání a splácení kontokorentu a z transakční historie – mimořádného výpisu z účtu žalovaného ze dne 6. 5. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky, přistoupila žalobkyně dne 12. 3. 2024 k zesplatnění také kontokorentu, což oznámila žalovanému výzvou ze dne 12. 3. 2024, která měla zároveň povahu předžalobní výzvy. Ke dnu zesplatnění tak žalovaný dlužil ze Smlouvy o kontokorentu 4 077,35 Kč. Obchodními podmínkami [Anonymizováno] to konkrétně čl. „Nakládání s účtem a zřízení dispozičního práva k účtu“ bylo také doloženo, že se účet žalovaného neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku), přesto se však žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 365 Kč, jak bylo soudem zjištěno z mimořádného výpisu z účtu žalovaného ze dne 6. 5. 2024.

5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil, přičemž tato skutková tvrzení byla jednoznačně provedeným dokazováním osvědčena.

6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, kdy z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. V řízení bylo bezpečně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena Rámcová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému aktivován u žalobkyně běžný účet č. [č. účtu], který žalovaný mohl plně využívat. Následně byly mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřeny také smlouvy o úvěru, a to formou dodatků k Rámcové smlouvě. Na základě uzavřených smluv o úvěru čerpal žalovaný úvěr ve výši 45 000 Kč a ve úvěr ve výši 40 000 Kč, který mu byl poskytnut žalobkyní na jeho běžný účet vedený žalobkyní. Žalovaný se zavázal poskytnuté úvěry vrátit v pravidelných splátkách. Úvěr č. [Anonymizováno] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 11,90 % p. a., splatných vždy ke každému 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 3. 2020, přičemž předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 14. 4. 2022. Žalovaný si požádal o odklad splácení úvěru č. [Anonymizováno] (COVID odklad) za období od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020, přičemž s ohledem na ustanovení zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 v případě úvěru číslo [Anonymizováno] byla úroková sazba v ochranné době od 1. 5. 2020 do 10. 5. 2020 ve výši 9,0% ročně a od 11. 5. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 8,25% ročně a splatnost úroku nastala ukončením splátkového kalendáře, o úrok se navýšila celková částka k doplacení a stal se tak součástí kapitalizovaného úroku. Úvěr č. [Anonymizováno] se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 990 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,90 % p. a., splatných vždy ke každému 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 9. 2021, přičemž doba splacení úvěru byla stanovena k datu 14. 11. 2026. Úvěr č. [Anonymizováno] žalovaný splácel řádně od 14. 3. 2020 do 11. 12. 2023, avšak počínaje splátkou ke dni 11. 1. 2024 žalovaný již žádnou úhradu splátky neprovedl. Úvěr č. [Anonymizováno] žalovaný splácel řádně od 14. 9. 2021 do 14. 12. 2023, avšak počínaje splátkou ke dni 14. 1. 2024 žalovaný již žádnou úhradu splátky neprovedl. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky, neuhrazoval řádně sjednané splátky na čerpané úvěry, žalobkyně celý dluh prohlásila za splatný k datu 12. 3. 2024. Bylo také bezpečně prokázáno, že žalobkyně schválila žalovanému také poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, kdy žalobkyně umožnila žalovanému jeho čerpání na běžném účtu žalovaného vedeném žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky, přistoupila žalobkyně dne 12. 3. 2024 k zesplatnění kontokorentu. Bezpečně bylo také prokázáno, že žalovaný se na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 365 Kč, přestože dle obchodních podmínek [Anonymizováno]., které byly nedílnou součástí Rámcové smlouvy, se žalovaný neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). K předčasnému uhrazení všech dluhů žalovaného, tedy částky v celkové výši 20 038,05 Kč z úvěru č. [Anonymizováno], částky v celkové výši 30 207,56 Kč z úvěru č. [Anonymizováno], částky v celkové výši 4 077,35 Kč z kontokorentu a částky v celkové výši 1 365 Kč z nepovoleného debetu na účtu žalovaného č. [č. účtu], vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 12. 3. 2024, která měla zároveň povahu předžalobní výzvy. K 12. 3. 2024 pak žalovaný dlužil celkově částku ve výši 55 687,96 Kč, kterou byl povinen uhradit do 21. 3. 2024. Ani přes žalobní výzvu žalovaný však ničeho neuhradil.

7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby (bankovní) poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele.

9. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

10. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl žalobkyní řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude veden č. [č. účtu], za jakých podmínek mu budou poskytnuty úvěry ve výši 45 000 Kč a 40 000 Kč i za jakých podmínek mu bude poskytnut kontokorent ve výši 5 000 Kč. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a žalobkyně mohla spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že částky úvěru, které byly žalovanému poskytnuty, stejně jako částka poskytnutého kontokorentu jí budou na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vráceny. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že žalovaný dodrží Obchodní podmínky [Anonymizováno]., které upravují nakládání s účtem a zařízení dispozičního práva k účtu.

11. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřené Smlouvy pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.

12. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovaným řádně uzavřel Smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] a Smlouvu o poskytnutí kontokorentu a dostatečným způsobem žalovanému v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace.

13. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

15. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

16. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

17. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

18. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalovaného, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Ve vztahu k požadovaným částkám soud tyto posuzoval mj. podle § 122 odst. 1 ZSÚ, kdy podle uvedeného ustanovení platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

20. Podle § 122 odst. 2 ZSÚ pak uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

21. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ pak souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

22. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

23. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena Rámcová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému aktivován u žalobkyně běžný účet č. [č. účtu] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. V souzené věci bylo také jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byly platně uzavřeny dvě Smlouvy o úvěru a Smlouva o poskytnutí kontokorentu ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky smluv a žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu s příslušenstvím, stejně jako nepovolený debet, do kterého se žalovaný na svém účtu s rozporu s obchodními podmínkami [Anonymizováno], dostal. Žalovaný ani přes žalobní výzvu žalovaný však ničeho neuhradil. S ohledem k uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žalobkyní uplatněné nároky ve výši 17 700,63 Kč s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 17 700,63 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 17 700,63 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 337,42 Kč, to vše z úvěru č. [Anonymizováno]; ve výši 28 966,30 Kč s úrokem ve výši 17,90 % ročně z částky 28 966,30 Kč od 12. 3. 2024 do 14. 4. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 28 966,30 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 28 966,30 Kč od 15. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 241,26 Kč, to vše z úvěru č. [Anonymizováno]; ve výši 3 858,78 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 3 858,78 Kč od 12. 3. 2024 do 1. 5. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 3 858,78 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 3 858,78 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 218,57 Kč, to vše z kontokorentu; a v neposlední řadě také částka ve výši 1 365 Kč z nepovoleného debetu na účtu žalovaného č. [č. účtu]; jsou zcela oprávněné, žalobě tak vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost žalobkyni jí uplatněné nároky uhradit. (výrok I.)

24. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 2 076 Kč, a dále v nákladech nezastoupeného účastníka řízení za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 4 vyhláškou MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne 7. 10. 2014 sp.zn. Pl.ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za předžalobní upomínku, přípravu a podání žaloby tedy v celkové výši 600 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 2 676 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ. (výrok II.)

Poučení