9 C 171/2018-636

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o náhradu škody způsobené nezákonnými rozhodnutími soudů a o přiměřené zadostiučinění, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou zamítá co do částky [částka].

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žaloba se ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovanou zamítá co do částky [částka].

VII. Žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částku, [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se po žalované domáhali, aby jim k ruce společné a nerozdílné uhradila na náhradě škody částku [anonymizováno], [částka] a dále každému z žalovaných zadostiučinění za průtahy v řízení ve výši [částka]. Žalobu odůvodnili tím, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum], respektive kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené s prodávající [jméno] [příjmení] se žalobci stali s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] vlastníky nemovitostí – domu [adresa] a pozemku p. č. [rok] v [katastrální uzemí], a to za kupní cenu ve výši [částka] zaplacenou žalobci prodávající. V době uzavření výše uvedené kupní smlouvy, v době tomuto předcházející, v době vkladu vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí i v době následné nebylo v katastru nemovitostí zapsáno žádné omezení vlastnického práva, ani žádná poznámka spornosti, respektive poznámka o tom, že by nemovitosti byly předmětem nějakého soudního řízení. Vedle kupní ceny zaplatili žalobci v bezprostřední souvislosti s koupí výše označených nemovitostí jednak provizi realitní kanceláři (konkrétně Ing. [jméno] [příjmení]), jež zprostředkovala žalobcům koupi daných nemovitostí, a to ve výši [částka], a dále částku [částka] v bezprostřední souvislosti s vyřizováním hypotečního úvěru na úhradu kupní ceny (mimo jiné poplatky za posouzení a vyhotovení, poplatek za ocenění nemovitosti). Tyto poplatky jsou blíže specifikovány a důkazy k nim navrženy ve spise vedeném před Okresním soudem ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Po nabytí shora označených nemovitostí žalobci masivně investovali do jejich rekonstrukce, neboť se do domu nastěhovali a hodlali v něm dále spolu se svými dětmi dlouhodobě žít a mít zde svůj domov. Na úpravy nezbytné pro užívání daných nemovitostí žalobci vynaložili nejméně [částka] Tyto náklady jsou blíže specifikovány a dokladovány ve výše uvedeném spise vedeném u Okresního soudu ve [obec]. V průběhu léta roku [rok] se žalobci dozvěděli ze soudní obsílky, že ohledně shora označených nemovitostí je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] řízení o žalobě [jméno] [příjmení] (podané již [datum]) proti původně [právnická osoba]. [anonymizováno], spol. s r. o. o neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]. [anonymizováno], spol. s r. o. následně rozšiřované i na další účastníky na straně žalované, tj. na [jméno] [příjmení] a manžele [celé jméno žalobkyně] a následně měněnou i na určení neplatnosti dalších následných kupních smluv - ze dne [datum] uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova], spol. s r. o. a [jméno] [příjmení] a ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a manželi [příjmení], a na určení vlastnictví, tj. na určení, že vlastníkem shora označených nemovitostí je žalobkyně [jméno] [příjmení]. V katastru nemovitostí nebyla od zahájení soudního řízení do té doby (a nestalo se tak ani dlouho poté) zapsána žádná poznámka o tom, že ohledně daných nemovitostí je vedeno soudní řízení, a to dokonce přesto, že [jméno] [příjmení] podávala ve věci návrhy na nařízení předběžného opatření, jímž by bylo uloženo žalovaným nenakládat s předmětnými nemovitostmi. [název soudu], potažmo příslušný katastrální úřad i v tomto směru naprosto selhal. Po zjištění, že nezávisle na vůli žalobců probíhá soudní řízení, jehož předmětem jsou shora označené nemovitosti, respektive že žalobci jsou nedobrovolně účastníky výše uvedeného řízení, začali žalobci prostřednictvím právního zástupce aktivně hájit svá práva a zájmy v řízení. První jednání soudu ve věci samé proběhlo až [datum], tj. až téměř [anonymizováno] let od podání žaloby. K rozhodnutí ve věci samé došlo až [datum] (více než [anonymizováno] let po zahájení řízení), když Okresní soud v [obec] rozsudkem č. j. [číslo jednací] žalobu zamítl a uložil žalobkyni [jméno] [příjmení] povinnost nahradit žalovaným náklady řízení. K odvolání žalobkyně [jméno] [příjmení] [název soudu] svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], ve vztahu k žalobcům, jako žalovaným 3 a 4, zrušil zamítavý výrok rozsudku prvního stupně a změnil jej tak, že určil, že žalobkyně [jméno] [příjmení] je vlastníkem shora označených nemovitostí. [název soudu] tak tímto svým rozsudkem de facto bez náhrady vyvlastnil nemovitosti žalobců a doslova a do písmene je spolu s jejich nezletilými dětmi připravil téměř ze dne na den o střechu nad hlavou. Žalobci tak zůstali v důsledku rozsudku [název soudu] bez bydlení a bez peněz. Žalobkyně [jméno] [příjmení] (respektive za ni fakticky jednající syn [příjmení] [příjmení]) přitom moc nelenila a v návaznosti na rozsudek odvolacího soudu převedla předmětné nemovitosti v červnu [rok] bezúplatně na svoji vnučku [jméno] [příjmení] Ani tam příliš nelenila a dále na podzim roku [rok] předvedla předmětné nemovitosti – prodala je za kupní cenu [částka] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří jsou dle všeho v katastru nemovitostí dosud zapsáni jako vlastníci předmětných nemovitostí. Proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum] podali žalobci dovolání, avšak toto bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnuto. Dovolací řízení trvalo více než [anonymizováno] roky. Proti rozsudku [název soudu] a proti jemu předcházejícímu rozsudku krajského soudu podali žalobci ústavní stížnost. Nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 4684/12, byly oba napadené rozsudky zrušeny s tím, že jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo žalobců jako stěžovatelů na soudní ochranu a spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ústavně zaručené právo žalobců vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ani po shora uvedeném nálezu Ústavního soudu nebyla ústavně zaručená práva žalobců respektována. Nejenže nebyl v katastru nemovitostí obnoven stav zápisů před zrušeným rozsudkem Krajského v soudu v [obec] ze dne [datum], ale stejně tak zůstával dlouhodobě nečinným [název soudu], byť částečně kvůli probíhajícímu řízením o pozůstalosti v důsledku úmrtí původní žalobkyně [jméno] [příjmení]. A že rozsudkem ze dne [datum] [název soudu] (téměř [anonymizováno] roky po vydání nálezu Ústavního soudu) jako soud odvolací ve věci znovu pravomocně rozhodl, a to ve vztahu k žalobcům, jako žalovaným 3 a 4, tak, že výrok I rozsudku soudu prvního stupně přiměřeně změnil tak, že žalobu (v daný moment již jako nástupce původní žalobkyně vystupoval její syn [jméno] [příjmení]) vůči žalobcům zamítl. To však pochopitelně samo o sobě nemění nic na tom, že v katastru nemovitostí zůstávají nadále jako vlastníci předmětných nemovitostí zapsáni manželé [příjmení] a že žalobcům nikdo nevrátil kupní cenu nemovitostí, ani jim nenahradil vzniklé škody. Vedle škod, respektive nákladů marně vynaložených ze strany žalobců, uvedených výše žalobci vynaložili značné sumy na úhradu nákladů všech níže uvedených řízení a další, bohužel vynakládají, neboť ne všechna soudní řízení jsou dosud skončena, konkrétně jde o nejméně o následující náklady řízení: náklady řízení vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ([celé jméno žalobce] x Ing. [jméno] [příjmení]) ve výši [částka], náklady řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] (manželé [anonymizováno] x [jméno] [příjmení]) minimálně soudní poplatek za žalobu ve výši [částka], a náklady řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] nejméně ve výši [částka]. Celkem tak žalobci uplatňují náhradu škody ve výši [částka] a dále pak náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka] pro každého z žalobců. K náhradě nemajetkové újmy žalobci uvedli, že jsou přesvědčeni, že jsou splněny zákonné podmínky, když výše uvedená rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu České republiky byly zrušeny Ústavním soudem pro porušení ústavně zaručených práv žalobců na soudní ochranu a spravedlivý proces a ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Dále uvádějí, že Okresní soud v Břeclavi, potažmo katastrální úřad v [obec] se dopustili nesprávného úředního postupu, když dlouhodobě nečinili nic proto, aby byla v katastru nemovitostí vyznačena poznámka či jiný zápis, z něhož by bylo zřejmé, že předmětné nemovitosti, respektive vlastnické právo k nim je předmětem soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] Soudní soustava rozhodovala o výše popsané věci celkem [anonymizováno] let od zahájení řízení, aniž by došlo k obstrukcím ze strany žalobců nebo k bezdůvodnému přerušování řízení z jejich strany, kdy především nejprve soud prvního stupně nečinil po dobu cirka [anonymizováno] let od podání žaloby jakékoliv meritorní úkony, které by vedly k projednání věci, následně soud prvního stupně více než [anonymizováno] roky o věci rozhodoval, více než rok se věc držela poprvé u odvolacího soudu, následovaly více než [anonymizováno] roky u soudu dovolacího, [anonymizováno] rok u Ústavního soudu a dále další téměř [anonymizováno] roky znovu u soudu odvolacího. Žalobci podali u ministerstva spravedlnosti žádost o přiznání nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení ze dne [datum]. Podali také žádost o přiznání nároku na náhradu škody za vzniklou majetkovou újmu v souvislosti s nezákonným rozhodováním nebo nesprávným úředním postupem ze dne [datum]. V těchto věcech se do doby podání žaloby ministerstvo spravedlnosti nijak meritorně nevyjádřilo, a proto žalobci podali tuto žalobu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobci uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že žalobci u ní dne [datum] (žádostí ze dne [datum]) uplatnili z důvodů v žalobě popsaných nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] a dále nárok na náhradu škody ve výši [částka] ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., z titulu náhrady škody za nezákonné rozhodnutí a z titulu nemajetkové újmy za průtahy v řízení vedeném před Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná věc projednala dne [datum rozhodnutí] svým stanoviskem [číslo jednací] s tím, že stran nesprávného úředního postupu shledala existenci takového postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení a přiznal každému z žalobců částku ve výši [částka]. Požadavek na náhradu škody byl shledán nedůvodným. Dále žalobci uplatnili dne [datum] z důvodů v žalobě popsaných nároků na přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] pro každého z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného před Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná věc projednala dne [datum rozhodnutí] svým stanoviskem č. j. [jednací číslo MSP] s tím, že shledala existenci nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení a přiznala každému z žalobců částku [částka]. Dále žalobci žádostí ze dne [datum] doplněnou dne [datum] uplatnili z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody v celkové výši [částka] spočívající v náhradě škody ve výši [částka] představující kupní cenu nemovitosti, dále náhradě škody ve výši [částka] spočívající v provizi realitní kanceláři, náhradu škody ve výši [částka] spočívající v poplatcích v souvislosti s vysíláním hypotečního úvěru, náhradě škody ve výši [částka] spočívající ve zhodnocení předmětných nemovitostí, náhradě nákladů ve výši [částka] v řízení vedeném před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka], dále náhradě nákladů řízení ve výši [částka] v řízení vedeném u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [číslo], náhradu nákladů řízení ve výši [částka] v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], to vše z titulu tvrzeného nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a dále z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Břeclavi a Katastrálního úřadu v [obec] spočívající v tom, že nic neučinili proto, aby byla v katastru nemovitostí na příslušném LV vyznačena poznámka Číny zápis, z něhož by bylo zřejmé, že předmětné nemovitosti jsou předmětem soudního řízení vedeného u okresního soudu [obec] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. K projednání žádosti žalobců stran náhrady majetkové škody došlo dne [datum], žalovaná namítla překážku věci rozhodnuté, neboť věc byla již pravomocně rozhodnuta v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [anonymizováno] [rok]. Stran tvrzeného titulu – nezákonného rozhodnutí – žalovaná konstatovala existenci zákon nezákonných rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovanou škodu však neshledala důvod. K jednotlivým důvodům žaloby uvedla žalovaná následující.

3. Pokud jde o nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, žalovaná uvedla, že ze spisového materiálu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno [datum] žalobou podanou paní [jméno] [příjmení] proti [právnická osoba] [anonymizována tři slova] spol. s r. o. na určení neplatnosti kupní smlouvy ohledně nemovitosti, kterou se žalovanou uzavřela jen za předpokladu, že nebude plnit své povinnosti ze smlouvy o půjčce, kterou uzavřela se žalovanou a předmětná nemovitost dále sloužila jako zástava k ručení za dluh. Spolu s žalobou žalobkyně podala návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud žalované zakázal nakládat s nemovitostí, zejména zcizovat či zatížit jakýmikoliv právy třetích osob. Dne [datum] byla soudu doručena kupní smlouva mezi původní žalovanou a [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] soud připustil vstup [jméno] [příjmení] do řízení na místo původní žalované, přičemž toto usnesení nabylo právní moci až dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně podala návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo [jméno] [příjmení] zakázáno zcizovat nemovitost a zatěžovat ji věcnými právy. Dne [datum] [jméno] [příjmení] uzavřela kupní smlouvu o prodeji nemovitosti s dnešními žalobci - manželi [příjmení] - za částku [částka]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o přistoupení dnešních žalobců jako dalších účastníků na straně žalované. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí, kterým byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně podala dne [datum] proti rozhodnutí odvolání. Dne [datum] rozhodl Krajský soud v Brně o tom, že rozsudek soudu prvního stupně se zčásti potvrzuje a zčásti mění. Právní moci nabylo rozhodnutí dne [datum]. Proti rozsudku podali dnešní žalobci a dále [jméno] [příjmení] dovolání k Nejvyššímu soudu ČR Nejvyšší soud ČR rozhodl dne [datum] o odmítnutí dovolání paní [příjmení] a zamítnutí dovolání dnešních žalobců. Dne [datum] byl spis vrácen zpět soudu prvního stupně. Dnešní žalobci a paní [příjmení] dále podali ústavní stížnost. Dne [datum] Ústavní soud ČR žádá o zapůjčení spisu. Nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 4684/12 ze dne [datum] byly zrušeny rozsudky dovolacího a odvolacího soudu a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení, jinak ústavní stížnost paní [příjmení] samotné odmítl Ústavní soud jako zjevně neopodstatněnou, když vůči ní byla žaloba zamítnuta. Dne [datum] je soudu oznámeno úmrtí žalobkyně, ke kterému došlo [datum]. Dědické řízení probíhalo pod spisovou sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] soud učinil dotaz na příslušného soudního komisaře ohledně stavu dědického řízení a dne [datum] další dotaz na stav dědického řízení. Dne [datum] soudní komisař sděluje, že dědické řízení dosud neskončilo dne. Dne [datum] soudní komisař sděluje, že dědické řízení nemůže být skončeno, dokud neskončí jiné související lidské řízení a dále sděluje osobu jediného potencionálního dědice. Dne [datum] soud činí další dotaz na soudního komisaře. Dne [datum] současní žalobci podali vzájemný návrh proti žalobě, tedy na určení svého vlastnického práva a navrhují přistoupení dalších účastníků řízení, a to manželů [příjmení], dalších nabyvatelů nemovitostí. Dne [datum] a dne [datum] soudní komisař sděluje soudu, že dědické řízení po žalobkyni dosud neskončilo. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v Brně přerušil odvolací řízení do doby pravomocného skončení dědického řízení po zemřelé původní žalobkyně. Dne [datum] soudní komisař oznamuje skončení dědického řízení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum] v řízení pokračováno namísto původní žalobkyně s jejím dědicem a synem [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek soudu prvního stupně, pokud šlo o určení neplatnosti smluv, zrušen a řízení zastaveno, potvrzen, pokud šlo o určení neplatnosti kupních smluv uzavřených s paní [příjmení], změněn tak, že žaloba na určení dědictví nemovitostí žalobci se zamítá. Právní moci rozhodnutí nabylo dne [datum]. Současně žalobci podali dne [datum] dovolání. Vedlejší účastníci, manželé [příjmení] podali ústavní stížnost. Dne [datum] Ústavní soud žádá o zapůjčení spisu. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalované současné žalobce k doplnění dovolání. Dne [datum] tito doplňují. Dne [datum] soud vypravuje dovolání ostatním účastníkům. Dne [datum] Ústavní soud žádá alespoň o zaslání textu dovolání. Dne [datum] byl spis přidělen jiné soudkyni. Usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 222/18 ze dne [datum] byla odložena vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti a řízení o ústavní stížnosti bylo přerušeno do skončení dovolacího řízení. Dne [datum] bylo rozhodnuto o podaném dovolání odmítnutím. Dále žalovaná cituje zákon a odkazuje na judikaturu ohledně otázky přiměřenosti délky řízení. Žalovaná ve svém vyjádření uvádí, že řízení před třemi stupni soudní soustavy a dále i před Ústavním soudem ČR probíhá v celkové délce [anonymizováno] let [anonymizováno] měsíců vzhledem ke vstupu žalobců do řízení. Podle žalované nepřiměřená délka soudního řízení působí účastníku pocit nejistoty, ve kterém je udržován zasahuje tak do jeho psychické sféry. Podmínkou tedy je, aby účastník o tomto řízení věděl. Ve věci bylo soudy rozhodováno vícekrát 1× soudem prvního stupně 2× odvolacím soudem 2× dovolacím soudem 2× o Ústavním soudem, bylo také třeba většího počtu procesních rozhodnutí, kdy o návrzích původní žalobkyně na předběžné opatření rozhodovaly soud prvního stupně 3×, odvolací soud 2×, o návrzích žalobkyně na záměnu účastníků na straně žalované, rozhodoval soud prvního stupně 2×, odvolací soud také 2×. Řízení bylo dále komplikováno úmrtím původní žalobkyně a nutností rozhodnout o procesním nástupnictví na straně žalující, když samo dědické řízení bylo komplikováno nutností nejprve řešit jiné dědické řízení mu předcházející. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze tedy celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Při posouzení je třeba poukázat na právní, skutkovou a procesní složitost, když předmětem řízení je vzhledem k žalobním petitu nejen určení vlastnictví nemovitosti, ale také určení neplatnosti všech kupních smluv ohledně nemovitosti v celé historické řadě jejích jednotlivých nabyvatelů. Sama žalující strana měla problémy se specifikací a ujasnění si svého žalobního petitu musela být opakovaně vyzývána k odstranění vad podané žaloby, k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů. Byla též v prodlení s úhradou soudního poplatku za podanou žalobu. Současní žalobci se na celkové délce řízení nijak významně nepodíleli, pouze podávali opravné prostředky a stížnosti na průtahy v řízení. Současným žalobcům tak nemůže být vytýkáno uplatňování procesních prostředků, které jim k ochraně jejích práv poskytuje právní řád, ale zároveň stát nemůže být odpovědný za průtahy, které v důsledku nutnosti vypořádat s těmito návrhy vznikly. Pokud jde o význam řízení pro žalobce z hlediska judikatury Evropského soudu pro lidská práva patří k obecně významným řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, věcech osobního stavu či věcech týkajících se života nebo zdraví. Projednávanou věc nelze podřadit pod výčet věcí, které mají zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní či mimořádnou péči. Význam řízení je naopak snížen z důvodu dvou figurujících účastníků, neboť jejich újma je do jisté míry sdílena, což judikatura jak Evropského soudu pro lidská práva, tak i vnitrostátní (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]) považuje za důvod pro snížení výše vyplaceného zadostiučinění. Podle žalované neexistuje standardnější případ sdílení nemajetkové újmy, než společné účastenství v rámci řízení o společné nemovitosti. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou právní domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma. V daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá takovou domněnku vyvrátit, a proto je třeba mít za to, že u současných žalobců ke vzniku nemajetkové újmy došlo. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná v rámci předběžného projednání žádosti k závěru, že žalobci mají nárok na zadostiučinění ve výši [částka] pro každého. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve v základní částce [částka] s tím, že za jeden rok řízení náleží částka [částka], přičemž první [anonymizováno] roky náleží částka v poloviční výši. Tato částka pak byla snížena o 20 % na složitosti řízení, o 20 % na stupních soudní soustavy a o 10 % na významu řízení pro žadatele s ohledem na sdílenost újmy. Žalobci však již dříve u žalované uplatnili nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku předmětného řízení, kdy jim byla vyplacena částka [částka] pro každého, je tedy namístě tuto částku odečíst od nyní přiznané částky. Po zhodnocení všech okolností případu tedy žalovaná dospěla na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií k závěru, že žalobci mají nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] do každého. Tato částka byla žalobcům poukázána na jimi sdělený účet.

4. Pokud jde o důvod žaloby spočívající v nesprávném úředním postupu Okresního soudu v [obec] a Katastrálního úřadu v [obec] spočívající v tom, že nic neučinili proto, aby byla v katastru nemovitostí na příslušném LV vyznačena poznámka či jiný zápis, z něhož by bylo zřejmé, že předmětné nemovitosti jsou předmětem soudního řízení vedeného u Okresního soudu [obec] pod sp. zn. [spisová značka], žalovaná uvedla, že ve vztahu k tomuto titulu namítá překážku věci rozhodnuté, neboť předmětný odpovědnostní titul byl již předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] Okresní soud v Břeclav, ale ani odvolací Krajský soud v Brně v namítaném postupu neshledaly nesprávný úřední postup dle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Předmětné řízení bylo pravomocně skončeno [datum]. Žalovaná navrhuje nechť si soud připojí k důkazu výše uváděný spisový materiál.

5. Pokud jde o důvod žaloby spočívající v nezákonném rozhodnutí žalovaná, dospěla k závěru, že v této věci lze tento odpovědnostní titul shledat. Pokud jde o další předpoklady odpovědnosti tedy existenci škody a příčinnou souvislost, ani u jedné z podmínek žalovaná neshledává splnění. Pokud jde o kupní cenu ve výši [částka], tato škoda žalobcům ani nevznikla, neboť je vedeno řízení u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], kde je [jméno] [příjmení] žalovaná žalobci o vrácení kupní ceny, neboť to s ní byla uzavřena kupní smlouva. Toto řízení není dosud skončeno. Není tedy znám výsledek řízení ani to, zda úhrada kupní ceny nebude uložena žalované k zaplacení. Pokud jde o provizi realitní kanceláři ve výši [částka], byla vedena žaloba u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] proti Ing. [jméno] [příjmení], přičemž toto řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Žalovaná neshledává příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem. Pokud jde o poplatky v souvislosti s vyřizováním hypotéky ve výši [částka], žalovaná zde rovněž neshledává příčinnou souvislost. Tato škoda by bývala žalobcům vznikla, i kdyby si nekupovali předmětné nemovitosti, ale nemovitosti jiné. Pokud jde o zhodnocení nemovitosti ve výši [částka], v tomto případě se jedná o zhodnocení nemovitosti ze strany žalobců. Tato pohledávka by měla jít za osobou, která předmětnou nemovitost nabyla. Pokud jde o náklady řízení vedeného u Městského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka], o těchto nákladech již bylo pravomocně rozhodnuto v řízení výše uvedeném, přičemž došlo ke zrušení rozhodnutí, nelze tak zasahovat do nezávislosti rozhodování soudů. Příčinnou souvislost zde rovněž není možné shledat. Pokud jde o náklady řízení Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka] za soudní poplatek, toto řízení není do dnešního dne skončeno. O tvrzené škodě bude ještě soudem rozhodováno při skončení řízení. Škoda tak ještě nevznikla. Navíc platí totéž co uvedeno ve vztahu k řízení u Městského soudu v Brně. Pokud jde o náklady k řízení u Okresního soudu v [obec] ve věci sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka], toto řízení již pravomocně skončeno, o těchto nákladech bylo rozhodnuto v rámci rozhodnutí ze dne [datum], když žalobci jako úspěšná strana a žaloba na určení vlastnického práva byla zamítnuta. Škoda tedy žalobcům nevznikla. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

6. Ze spisu [spisová značka] soud zjistil, že žaloba v této věci byla doručena soudu [datum]. Žalobkyně [jméno] [příjmení] se touto žalobou domáhala vůči žalované [příjmení]. [anonymizováno] spol. s r.o. určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené [datum]. Současně podala návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by žalované bylo uloženo nenakládat s nemovitostmi, a to domem [adresa] a pozemkem pč. [rok] k.ú. [obec] (dále jen“ nemovitosti”). Návrh na nařízení předběžného opatření byl zamítnut usnesením ze dne [datum]. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí se [jméno] [příjmení], podáním došlým soudu [datum], odvolala, následně usnesením ze dne [datum] byla vyzývána k odstranění nedostatků podaného odvolání a usnesením Krajského soudu v Brně [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno. Podáním došlým soudu [datum] změnila [jméno] [příjmení] žalobu tak, že požadovala, aby bylo určeno, že je vlastníkem výše uvedených nemovitostí a navrhla záměnu účastníků tak, aby na místo [právnická osoba]. [anonymizováno] spol. s r.o. vstoupila do řízení na straně žalované [jméno] [příjmení], v té době jako vlastník nemovitostí. Do spisu je zároveň založena kupní smlouva ze dne [datum], kterou [právnická osoba]. [anonymizováno] spol. s r.o. převedla výše uvedené nemovitosti na [jméno] [příjmení], tedy přibližně 2 týdny před podáním určovací žaloby. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], byl připuštěn vstup [jméno] [příjmení] do řízení na místo dosavadního účastníka [příjmení]. [anonymizováno] spol. s r.o. Podáním došlým soudu [datum] podala [jméno] [příjmení] proti [jméno] [příjmení] návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by jí bylo zakázáno s výše uvedenými nemovitostmi nakládat, v té době podle kupní smlouvy ze dne [datum] již došlo k převodu vlastnického práva na žalobce. Usnesením ze dne [datum] byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut. Až dne [datum] bylo [jméno] [příjmení] doručeno usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, usnesení o záměně účastníků a opis žaloby. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum] a dne [datum] sdělila [jméno] [příjmení] soudu, že nemovitosti již vlastní současní žalobci. Dne [datum] podala [jméno] [příjmení] návrh na rozšíření okruhu účastníků i o žalobce, navrhla úpravu petitu žaloby, kdy žalovala jednak o určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi ní a [anonymizována dvě slova] spol. s r.o., dále určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. a [jméno] [příjmení], dále o určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a manželi [příjmení] a o určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, a nařízení předběžného opatření. V té době podle výpisu z listu vlastnictví vlastnili nemovitosti současní žalobci (manželé [anonymizováno]). Dne [datum] byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření. Následně byl [datum] (resp. [datum]) manželům [celé jméno žalobce] doručen návrh na nařízení posledně zmiňovaného předběžného opatření a usnesení ze dne [datum] o jeho zamítnutí. Proti usnesení o zamítnutí návrh na nařízení předběžného opatření se [jméno] [příjmení] odvolala dne [datum], dne [datum] byla vyzvána k doplnění odvolání a usnesením ze dne [datum] Krajský soud v Brně zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Dne [datum] bylo do katastru nemovitostí zapsáno oznámení o řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byl usnesením zdejšího soudu připuštěn vstup současných žalobců (manželů [anonymizováno]) do řízení, přičemž dne [datum] jim byla doručena žaloba a další listiny týkající se tohoto řízení. K odvolání současných žalobců dne [datum] Krajský soud v Brně rozhodnutí soudu I. stupně o připuštění přistoupení zrušil s tím, že není zřejmé, ve vztahu k jakému požadavku, je ten který žalovaný žalován, takže dne [datum] byla [jméno] [příjmení] vyzvána k doplnění a opravě návrhu. Usnesením ze dne [datum] zdejší soud připustil změnu žaloby ze dne [datum] a vstup současných žalobců do řízení na straně žalované. Usnesením Krajského soudu ze dne [datum] bylo usnesením Krajského soudu v Brně potvrzeno připuštění vstupu manželů [příjmení] do řízení.

7. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], byla v plném rozsahu zamítnuta žaloba [jméno] [příjmení] vůči žalovaným 1) [jméno] [příjmení] 2) [anonymizována dvě slova], spol. s r.o., 3) [celé jméno žalobce] a 4) [celé jméno žalobkyně], kterou se žalobkyně domáhala jednak určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní (jako prodávající) a žalovanou 2 (jako kupující), dále neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou 2 (jako prodávající) a žalovanou 1 (jako kupující), dále kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou 1 (jako prodávající) a žalovaným 3 a 4 (jako kupujícími), kterými mělo dojí k převodu předmětných nemovitostí a konečně také určení, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí těchto nemovitostí. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se konstatuje, že podle výpisu z katastru nemovitostí byla uvedena poznámka o podaném žalobním návrhu na určení práva vlastnictví [datum]. Soud I. stupně nepovažoval kupní smlouvu ze dne [datum] za neplatnou s tím, že [jméno] [příjmení] ji uzavřela s tím, že tímto způsobem budou splněny její závazky ze smlouvy o půjčce. Přípisem z [datum] byl Katastrální úřad v [obec] upozorněn na vedení řízení o určení vlastnického práva k vyznačení poznámky.

8. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen, pokud šlo o zamítnutí žaloby co do určení neplatnosti kupních smluv ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] a dále potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud šlo o zamítnutí žaloby o určení vlastnictví [jméno] [příjmení], ve vztahu k [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. Pokud šlo o určení vlastnického práva žalobkyně ve vztahu k manželům [celé jméno žalobce], tak rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že určil [jméno] [příjmení] vlastnicí předmětných nemovitostí. Odvolací soud posoudil kupní smlouvu ze dne [datum] za neplatnou z důvodu absence vážnosti vůle účastníků i pro obcházení zákona. O případ tzv. propadné zástavy se v daném případě nejednalo. Úmyslem stran kupní smlouvy však nebylo uzavřít ji bez dalšího, nýbrž sjednat zajištění splnění dluhů [jméno] [příjmení] ze smlouvy o půjčce. Pokud by zde byla vůle uzavřít platně kupní smlouvu bez další návaznosti na plnění ze smlouvy o půjčce, nemohla by být uzavřena platná zástavní smlouva k nemovitostem, které už měly přejít do vlastnictví [právnická osoba]. [anonymizováno] spol. s r.o. V rozporu s ujednáním o zaplacení kupní smlouvy poskytovala [jméno] [příjmení] uvedené společnosti nadále finanční plnění, které bylo od ní přijímáno, což by se nemohlo stát, pokud by se účastníci smlouvy řídili ujednáním o způsobu zaplacení kupní ceny v kupní smlouvě, která předpokládala pouze vrácení částky [částka] bez dalších finančních plnění, tedy zejména půjčovního úroku a smluvní pokuty s tím, že pokud by vážnou vůli těchto účastníků bylo uzavřít kupní smlouvu včetně ujednání o kupní ceně, nebyla by [právnická osoba]. [anonymizováno] spol. s r.o. oprávněna přijímat od [jméno] [příjmení] platby půjčovního úroku a smluvní pokuty za nevrácení půjčené částky a ani by jí nebylo sdělováno, že bude učiněno opatření k účinnosti převodu vlastnického práva ke sporným nemovitostem vzhledem k tomu, že závazky ze smlouvy o půjčce nebyly splněny. Kupní smlouva ze dne [datum] byla podle odvolacího soudu neplatná i pro obcházení zákona, neboť tak bylo znemožněno dosažení výsledku jednání předvídaného institutem zajišťovacího převodu práva, který účastníci smlouvy obešli, tedy zpětného převodu vlastnického práva na [jméno] [příjmení]. K nabytí vlastnického práva v dobré víře poukázal odvolací soud na to, že žalobci uplatněné Nálezy Ústavního soudu nejsou srovnatelné se situací, kdy určitá osoba nabývá věc na základě neplatného právního úkonu v dobré víře od osoby, která není vlastníkem převáděné věci. V Nálezech Ústavního soudu oproti tomu jde o odstoupení od smlouvy nebo zrušení smlouvy dříve platné a účinné. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

9. K dovolání žalované 1) [jméno] [příjmení] a žalovaných 3) a 4) manželů [příjmení] Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání [jméno] [příjmení] odmítnutl a dovolání manželů [příjmení] zamítl. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval posouzením institutu zajišťovacího převodu práva podle § 553 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a hodnotil i námitku manželů [příjmení], že při nabývání nemovitostí jednali v dobré víře. Odkázal na své rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle něhož Ústavní soud sice judikoval, že obecné soudy musí v důsledku dlouhodobé nečinnosti zákonodárce poskytovat ochranu vlastnickému právu v dobré víře jednajícím osobám, avšak nosné důvody, z nichž by bylo možno dovozovat relevantní argumentaci, vytěsňující dosud ustálený právní názor, že vlastnické právo nelze nabýt od nevlastníka, byť by nabyvatel byl v dobré víře, odůvodnění tohoto nálezu neobsahuje. Závěr o možnosti nabytí vlastnického práva od nevlastníka s ohledem na dobrou víru nabyvatele, tedy mimo zákonný rozsah institutu vydržení, ponechává zcela stranou institut družby a za absence řešení zásadní hmotněprávních otázek nelze bez dalšího uzavřít, že ten kdo, jednal v dobré víře, může nabýt vlastnické právo od nevlastníka. Rovněž v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud hodnotil Nález Ústavního soudu II. ÚS 165/2011 jako odklon od dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu, jež vycházela z premisy, že případ právní úpravy výslovně umožňuje nabytí věci od nevlastníka, zasahují významným způsobem do Ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a upřednostňují před ním dobrou víru a jistotu účastníků právních vztahů. Jde o omezení jednoho z nejpodstatnějších základních práv a svobod, dávající přednost dobré víře nabyvatele před ochranou vlastnického práva původního vlastníka. Ani v Nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3061/11 se neuvádí žádné nosné důvody, z nichž by bylo možno dovozovat relevantní argumentaci vytěsňující dosud ustálený právní názor o nemožnosti nabytí vlastnického práva od nevlastníka.

10. Proti posledně uvedenému rozsudku Nejvyššího podala žalovaná 1) [jméno] [příjmení] a žalovaní 3) a 4) manželé [příjmení] ústavní stížnosti. Ústavní soud o nich rozhodl nálezem ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 4684/12, kterým zrušil rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pro porušení ústavně zaručeného práva manželů [příjmení] na soudní ochranu a spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ústavně zaručeného práva vlastnit majetek podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost [jméno] [příjmení] byla odmítnuta. V odůvodnění Nálezu Ústavního soudu se uvádí, že obecné soudy jsou povinny zabývat se otázkou dobré víry [jméno] [příjmení] v případě, že by dospěly k závěru, že navrhovatelé nebyli oprávněnými nabyvateli. Rozhodnutí Krajského soudu a Nejvyššího soudu byla opřena o právní názor, podle něhož byla eventuelní dobrá víra žalobců při uzavírání kupní smlouvy bez významu vzhledem k zásadě, že nikdo nemůže na druhého převést více práv než sám má. Uvádí odkaz na Nálezy Ústavního soudu, jimiž byl tento výklad překonán, uvedl, že nemíní předvídat konečné rozhodnutí obecných soudů, bude-li shledána existence dobré víry a bude-li uzavřeno, že určovací žaloba [jméno] [příjmení] nebyla podána důvodně a nebude-li možné žalobci, ať opětovně nabyli vlastnické právo, bude plně založen nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které [jméno] [příjmení], případně další osoby, na jejich úkor získali. Otázku vlastnického práva není možno zodpovědět bez posouzení dobré víry ostatních nabyvatelů, zejména [jméno] [příjmení]. [příjmení] závěr, že žalobci nebyli v dobré víře, by pro konstatování existence vlastnického práva [jméno] [příjmení] nepostačoval. I kdyby poslední nabyvatel nebyl v dobré víře, ještě to neznamená, že tato podmínka nebyla splněna u některého z předchozích nabyvatelů.

11. Dále soud z obsahu spisu zjistil, že dne [datum] původní žalobkyně [jméno] [příjmení] zemřela. Dne [datum] bylo rozhodnuto o pozůstalosti. Dne [datum] bylo Krajským soudem v Brně rozhodnuto o procesním nástupnictví po [jméno] [příjmení], resp. o pokračování v řízení na straně žalující s [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl podán návrh na vstup manželů [příjmení], jako vedlejších účastníků do řízení, neboť tito koupili předmětné nemovitosti od [jméno] [příjmení], která tyto nemovitosti dostala darem od původní žalobkyně. O připuštění vstupu manželů [příjmení] do řízení jako vedlejších účastníků bylo rozhodnuto [datum].

12. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Krajský soud v Brně rozhodl znovu o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Břeclav ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], tak že jej v části výroku I o zamítnutí žaloby o určení neplatnosti kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] a o zamítnutí žaloby o určení vlastnictví ve vztahu k žalované 2) [anonymizována dvě slova] spol. s r.o., zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil. Dále rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v části výroku I o zamítnutí žaloby o určení neplatnosti kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dále jej ve zbývající části výroku I změnil tak, že zamítl žalobu na určení vlastnictví původní žalobkyně [jméno] [příjmení] k předmětným pozemkům vůči žalované 1) [jméno] [příjmení] a vůči žalovaným 3) a 4) manželům [celé jméno žalobce]. Zároveň změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o nákladech řízení tak, že žalobce (nyní už právní nástupce původní žalobkyně [příjmení] [příjmení]) a vedlejší účastníci na straně žalobce (manželé [anonymizováno]) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 1) částku [částka] a každému z žalovaných 3) a 4) částku [částka]. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejšími účastníky na straně žalobce na straně jedné a žalovanou 2) na straně druhé rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech odvolacího a dovolacího řízení rozhodl tak, že žalobce a vedlejší účastníci na straně žalobce jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1) částku [částka] a žalovaným 3) a 4) každému částku [částka]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

13. Dne [datum] podali manželé [příjmení] proti posledně uvedenému rozsudku Krajského soudu v [obec] odvolání. Dne [datum] byla Ústavnímu soudu ČR doručena ústavní stížnost manželů [příjmení], kteří brojili proti jim uložené povinnosti hradit náklady řízení. Usnesením ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 222/18, Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti a zároveň řízení přerušil.

14. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Nejvyšší soud ČR dovolání žalovaných 3) a 4) manželů [příjmení] odmítl a rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

15. Nálezem ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 222/18, Ústavní soud ČR konstatoval, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výrokem I písm. d) a výrokem III (výroky o nákladech řízení týkající se stěžovatelů manželů [příjmení]) bylo porušeno základní právo stěžovatelů na soudní a jinou právní ochranu, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a tento rozsudek v uvedeném rozsahu zrušil.

16. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Krajský soud v Brně rozhodl nově o nákladech řízení mezi vedlejšími účastníky na straně žalobce (manželi [anonymizováno]) a žalovanými (tedy i manžely [příjmení] jako žalovanými 3 a 4) tak, že žalovaným ve vztahu k vedlejším účastníkům právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně nepřiznal, a na nákladech odvolacího a dovolacího řízení přiznal manželům [celé jméno žalobce] vůči vedlejším účastníkům právo na náhradu ve výši [částka] pro každého z nich. Toto usnesení nabylo právní moci [datum].

17. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že manželé [příjmení] se žalobou doručenou soudu [datum] v tomto řízení domáhají po žalované [jméno] [příjmení] zaplacení částky [částka], která je tvořena zaplacenou kupní cenou na základě smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka], náklady v souvislosti s vyřizováním úvěru ve výši [částka], náklady na úpravy domu ve výši [částka] a provizí realitní kanceláři ve výši [částka]. Žalobu odůvodnili tím, že s ohledem na možné rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka], kdy by mohlo být určeno, že vlastníkem předmětných nemovitostí nejsou manželé [příjmení], ale [jméno] [příjmení], by zaplacená částka [částka] nemohla být považována za kupní cenu, ale za bezdůvodné obohacení na straně žalované a ostatní částky by představovaly škodu. Porušení právní povinnosti ze strany žalované manželé [příjmení] spatřují v tom, že je při uzavírání shora uvedené kupní smlouvy neinformovala, o probíhajícím řízení u Okresního soudu v Břeclavi. Dále soud z obsahu spisu zjistil z kupní smlouvy ze dne [datum], že touto smlouvou prodávající [jméno] [příjmení] prodala předmětné nemovitosti manželům [celé jméno žalobce] do jejich společného jmění za kupní cenu [částka]. Ve smlouvě je uvedeno, že prodávající nemovitosti nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum], že na prodávané nemovitosti neváznou žádná věcná břemena nebo práva třetích osob. Z pokladních dokladů ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že MVDr. [celé jméno žalobce] uhradil [jméno] [příjmení] nejprve částku [částka] a následně [částka] na úhradu kupní ceny. Ze smlouvy o zprostředkování koupě uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že předmětem zprostředkování jsou předmětné nemovitosti a dále že v případě uzavření smlouvy činí provize 5 % z kupní ceny. Z příjmového dokladu pak soud zjistil, že MVDr. [celé jméno žalobce] uhradil dne [datum] Ing. [anonymizováno] provizi ve výši [částka]. Z účtenek a faktur soud zjistil, že manželé [příjmení] vynaložili na úpravu předmětných nemovitostí částku [částka]. Pokud jde o náklady na získání úvěru, z příjmového dokladu Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že MVDr. [celé jméno žalobce] dne [datum] uhradil za ocenění předmětných nemovitostí částku [částka], z dokladu o hotovostní pokladní operaci soud zjistil, že manželé [příjmení] uhradili na poplatcích a provizi za úvěr FO HYPO dne [datum] částku [částka]. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a manžely [příjmení] za účelem zpětného proplacení úvěru na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] a kupní smlouvy o prodeji nemovitostí ze dne [datum] týkající se předmětných nemovitostí. Výše úvěru činila částku [částka]. Ze smlouvy o půjčce za dne [datum] uzavřené mezi Doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., jako věřitelem, a [celé jméno žalobce], jako dlužníkem, soud zjistil, že na základě této smlouvy poskytl věřitel dlužníkovi při podpisu smlouvy částku [částka]. Půjčka byla splatná ve dvou splátkách, s tím, že zcela splacena měla být do [datum]. Mezi stranami byl sjednán úrok z půjčky ve výši [částka]. Z dohody o vypořádání vzájemných vztahů ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v této dohodě je konstatováno, že [příjmení] [příjmení] ke dni dohody užívá předmětné nemovitosti na základě nájemní smlouvy uzavřené [datum] s tehdejším vlastníkem [jméno] [příjmení]. Dále je v dohodě konstatováno, že [jméno] [příjmení] poddala dne [datum] k Okresnímu soudu v Břeclavi žalobu o určení jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem, kdy o této žalobě nebylo dosud rozhodnuto. [příjmení] [příjmení] se zavázal, že do [datum] vyklidí předmětné nemovitosti a do stejného data předá [jméno] [příjmení] opis podání s razítkem Okresního soudu v Břeclavi, kterým bude provedeno zpětvzetí žaloby. [jméno] [příjmení] pak v případě dodržení výše uvedeného ujednání promíjí [jméno] [příjmení] dluh, který mu vznikl v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí. Řízení bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přerušeno do pravomocného skončení věci vedené u Okresního soudu v Břeclav sp. zn. [spisová značka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Ze záznamu o složení soud zjistil, že žalobci zaplatili soudní poplatek za žalobu ve výši [částka].

18. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [celé jméno žalobce] se žalobou doručenou soudu [datum] domáhá po žalovaném [příjmení] [jméno] [příjmení] zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že s ohledem na možné rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka], kdy by mohlo být určeno, že vlastníkem předmětných nemovitostí nejsou manželé [příjmení], ale [jméno] [příjmení], by žalovanému zaplacená částka [částka], jako provize za zprostředkování koupě předmětné nemovitosti, byla bezdůvodným obohacením žalovaného, případně škodou. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta a žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka]. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku [částka]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Zároveň soud zjistil, že soudní poplatek za žalobu činil [částka] (záznam o složení ze dne [datum]) a za odvolání stejnou částku.

19. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že manželé [příjmení] se žalobou ze dne [datum] domáhají vůči žalovaným - manželům [příjmení] určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Z oznámení o podané žalobě k zápisu poznámky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto podáním adresovaným Katastrálnímu úřadu Jihomoravského kraje, Katastrálnímu pracovišti Břeclav, [jméno] [příjmení] prostřednictvím svého zástupce oznamuje katastru, že v souvislosti s rozšířením žalobního petitu návrhem ze dne [datum], kdy se žalobkyně nově domáhá určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, jde nyní o žalobu o určení vlastnického práva k nemovitosti, a proto žádá o zápis příslušné poznámky. K oznámení bylo připojeno podání [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Z oznámení změny vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí soud zjistil, že tímto podáním [jméno] [příjmení] oznámila Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálnímu pracovišti Brno-venkov, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl změněn rozsudek Okresního soudu v Břeclav ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], tak, že bylo určeno, že vlastníkem předmětných nemovitostí je [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] požádala o výmaz poznámky o podané žalobě, neboť řízení je již pravomocně ukončeno.

20. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že manželé [příjmení] se žalobou doručenou soudu [datum] domáhali po České republice zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezákonného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a/nebo z titulu nesprávného úředního postupu buď Okresního soudu v [obec] nebo Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Břeclav, neboť v době uzavření kupní smlouvy ze den [datum], kterou žalobci koupili předmětné nemovitosti, nebylo v katastru zapsáno žádné omezení ani plomba s ohledem na probíhající řízení u Okresního soudu v Břeclav sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Okresní soud v Břeclav žalobu v plném rozsahu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Prvním důvodem byla předčasnost žaloby titulu nezákonného rozhodnutí (rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum]), kdy jejímu podání nepředcházelo předběžné projednání nároku u žalované. Důvodem pro zamítnutí žaloby z titulu nesprávného úředního postupu byl závěr soudu, že Okresní soud se nedopustil nesprávného úředního postupu, když mu povinnost informovat katastr nemovitostí o řízení [spisová značka] nevznikla. K odvolání žalobců Krajský soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně, že nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem je nedůvodný, neboť Katastrální úřad v [obec] ani Okresní soud v Břeclavi se nedopustili nesprávného úředního postupu, pokud nevyznačili do katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem tzv. plombu vzhledem k zahájenému řízení o určovací žalobě, kterou dne [datum] podala k Okresnímu soudu v Břeclavi [jméno] [příjmení] a řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud jde o nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím, také odvolací soud shledal žalobu předčasnou. Rozsudek odvolacího soudu a s ním i rozsudek soudu prvního stupně nabyly právní moci dne [datum].

21. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále též jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Podle ustanovení § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

23. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

24. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odstavce 2 téhož ustanovení byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle odstavce 3 téhož ustanovení nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

25. Podle ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

26. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odstavce 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle odstavce 4 téhož ustanovení poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

27. Podle ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

28. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], není-li podle skutkového vylíčení v žalobě uplatněn vůči státu nárok na náhradu za ztrátu pohledávky pro pochybení orgánu státu, nýbrž nárok na náhradu škody, kterou žalobci způsobila třetí osoba v důsledku pochybení orgánu státu, nelze žalobu zamítnout s odůvodněním, že i kdyby byla tvrzení žalobce prokázána, povinnost státu by nastoupila až subsidiárně, pokud by se žalobce nedomohl její náhrady na primárním škůdci.

29. Po posouzení skutečností zjištěných provedeným dokazováním podle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Pokud jde o nárok na přiměřené zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], je nárok žalobců z části důvodným. Předmětné řízení toto bylo zahájeno [datum] a definitivně skončilo rozhodnutím o nákladech řízení právní mocí usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], která nastala dne [datum]. Ve vztahu k žalobcům však nelze zohlednit celou délku řízení, ale pouze tu část, po kterou byli účastníky řízení. Za počátek této doby považuje soud připuštění jejich vstupu do řízení, resp. doručení tohoto usnesení žalobcům společně s žalobou a dalšími listinami, ke kterému došlo dne [datum] (listiny doručeny zástupci žalobců). Konec je pak, vymezen právní mocí posledního usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení, kdy bylo rozhodováno o nároku na náhradu nákladů řízení mezi vedlejšími účastníky manželi [příjmení] a mimo jiné i manželi [příjmení]. Z uvedeného vyplývá, že řízení za účasti žalobců trvalo [anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíců. Ze shora pospaného vývoje řízení i z celkové délky řízení je podle soudu zřejmé, že délka tohoto řízení je nepřiměřená. Pokud jde o výši zadostiučinění, vycházel soud ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], Cpjn 206/2010, podle kterého je pro přiměřené, pokud se základní částka, z níž se při určování výše zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí od [částka] do [částka] za jeden rok řízení. V tomto konkrétním případě soud zejména s ohledem na extrémní délku řízení vycházel ze základní částky ve výši [částka] za jeden rok řízení. S ohledem na kritéria uvedená v ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk přihlédl soud ke konkrétním okolnostem případu, a základní částku modifikoval tak, že za složitost řízení, kdy soudy musely rozhodovat opakovaně o mnoha návrzích (změny žaloby, přistoupení účastníků, procesní nástupnictví) základní sazbu snížil o 20 %, pokud jde o jednání poškozených (žalobců), zde soud neshledal žádný důvod k modifikaci základní částky, neboť žalobci nijak nepřispěli k průtahům řízení, pokud jde o postup orgánů veřejné moci během řízení, zde soud s ohledem na liknavý přístup soudů při rozhodování věci ([anonymizováno] let od podání žaloby do prvního rozhodnutí ve věci samé) základní sazbu zvýšil o 10 %, a pokud je o význam předmětu řízení pro účastníky, v tomto případě základní sazbu zvýšil o 10 %.

30. Soudu je sice známo, že za obecně významnější jsou řízení např. vazební, rodinně právní, věci osobního stavu, ochrany osobnosti, náhrada újmy na zdraví, apod. Předmětné řízení takovým obecně významným není. Nicméně kromě obecného významu řízení je třeba zohlednit i specifické dopady řízení do poměrů účastníků. V tomto případě, kdy si žalobci pořídili rodinný dům, který si začali upravovat podle svých potřeb, kde plánovali, jako rodina žít, kdy s ohledem na rozhodnutí soudů v předmětné věci o tento dům přišli a po celou dobu řízení byli v nejistotě ohledně tak základní věci, jako je otázka bydlení, je podle přesvědčení soudu třeba přiznat řízení zvýšený význam. A to i s přihlédnutím k tomu, že újma byla v případě účastníků sdílena.

31. Po zohlednění uvedených modifikací (zvýšení o 20 % a s nížení 2 x o 10 %), je tak podle přesvědčení soudu třeba při stanovení výše zadostiučinění vycházet z částky [částka] za 1 rok. Za první dva roky soud v souladu s judikaturou přiznal náhradu v poloviční výši, tedy 2 x [částka], za následujících [anonymizováno] let [částka] x [částka] a za [anonymizováno] měsíců [částka] x [částka] Celkem tak jde u každého z žalobců o částku [částka]. S ohledem na nespornou skutečnost, že každém z nich již bylo ze strany žalované vyplaceno [částka], přiznal soud každému z žalobců z titulu zadostiučinění částku [částka]. Ve zbývající části, tedy u každého z žalobců co do částky [částka] žalobu z tohoto titulu zamítl.

32. Pokud jde o náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Břeclavi a Katastrálního úřadu, který měl spočívat v tom, že neučinili nic pro to, aby na příslušném listu vlastnictví byla vyznačena poznámka či jiný zápis, z něhož by bylo zřejmé, že předmětné nemovitosti jsou předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], soud v této části řízení shledává překážku věci rozhodnuté, neboť o nároku na náhradu škody z tohoto titulu již soudy pravomocně rozhodly a to rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum]. Soud se tedy tímto tvrzeným titulem zabývat nemohl. I pokud by tomu tak nebylo, soud by se zcela ztotožnil s argumentací soudů v obou výše uvedených rozhodnutích.

33. Pokud jde o další žalobou uplatněné nároky na náhradu škody z titulu z titulu nezákonného rozhodnutí, tento titul je dán, neboť nálezem Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 4684/12, byly zrušeny rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pro porušení ústavně zaručeného práva manželů [příjmení] na soudní ochranu a spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ústavně zaručeného práva vlastnit majetek podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalobci tedy jako účastníci řízení, kteří využili všech procesních prostředků k ochraně jejich práva, mají právo na náhradu škody ve smyslu § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a 3 OdpŠk. Škoda v projednávané věci byla způsobena tím, že na základě nezákonného rozhodnutí došlo v průběhu řízení opětovnému zápisu [jméno] [příjmení] do katastru nemovitostí jako výlučného vlastníka předmětných nemovitostí (viz výše uvedené ohlášení změny vlastníka), čímž bylo umožněno, aby došlo k následným výše uvedeným převodům předmětných nemovitostí (na [jméno] [příjmení] a následně na manžele [příjmení]). Žalobci tak byli prakticky zbaveni svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Z uplatněných nároků na náhradu škody soud shledal příčinnou souvislost s nezákonným rozhodnutím v případě škody představované uhrazenou kupní cenou nemovitosti ve výši [částka] (prokázáno kupní smlouvou a příjmovými doklady), uhrazenou provizí realitní kanceláři Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] (prokázáno smlouvou o zprostředkování a příjmovým dokladem), náklady na vyřízení úvěru představovanými poplatkem bance ve výši [částka] a náklady na ocenění nemovitosti provedeným Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] (prokázáno znaleckým posudkem a příjmovými doklady) a náklady na rekonstrukci domu ve výši [částka] (prokázáno účtenkami a fakturami předloženými žalobci). Nad rámec uvedeného nebyly nároky na náklady související s poskytnutím úvěru (co do částky [částka]) a náklady na rekonstrukci domu (co do částky [částka]) prokázány.

34. Pokud jde o zbývající část škody představovanou náklady soudních řízení před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka], před Okresním soudem ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], náklady tvrzené v žalobě byly sice v řízení prokázány, avšak soud zde neshledává soud souvislost mezi vzniklými náklady a výše uvedeným nezákonným rozhodnutím. Z dikce ustanovení § 31 OdpŠk vyplývá, že nárok na náhradu nákladů se týká pouze řízení či jeho části, ve kterém došlo k nezákonnému rozhodnutí. Navíc o nákladech řízení bylo či bude rozhodnuto o ve výše uvedených řízeních, a soud nemá možnost do rozhodování soudů v těchto věcech zasahovat. Pokud jde o náklady řízení ve věci [spisová značka], v tomto řízení žalobci měli možnost své náklady uplatnit (§ 31 odst. 2 OdpŠk), což také učinili a o nákladech řízení bylo rozhodnuto. V této části, co do škody představované náklady výše uvedených řízení, tedy soud žalobu také zamítl.

35. Zbývá se vypořádat s argumentací žalované, že pokud je zde vedle státu další osoba, vůči které se může žalobce teoreticky domoci svého nároku ([jméno] [anonymizováno] v řízení vedeném u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] či manželé [příjmení] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]), uplatní se princip státu jako posledního dlužníka, a tedy dokud není zřejmé, zda se žalobci mohou uspokojit na této osobě, není zde nárok vůči státu. V této souvislosti soud dospěl k závěru, že v projednávané věci ze žalobních tvrzení vyplývá, že stát je v projednávané věci za tvrzenou škodu spoluodpovědný (pokud by zde nebylo předmětné nesprávné rozhodnutí, nemohla by být [jméno] [příjmení] zapsána do Katastru nemovitostí jako vlastník, a nedošlo by tak k tomu, že žalobci pozbyli vlastnické právo k předmětným nemovitostem), a tudíž se princip státu jako posledního dlužníka neuplatní. Podle žalobních tvrzení v této věci nejde o ztrátu pohledávky v důsledku pochybení státu (ve smyslu výše uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), ale o to, že škoda v důsledku pochybení státu (jako jednoho ze škůdců) vůbec vznikla. Proto stát v tomto případě vystupuje nikoli jako poslední dlužní, ale jako dlužník solidární. Navíc by i z hlediska obecné spravedlnosti bylo v projednávané věci nemístné požadovat po žalovaných, aby svůj nárok nejprve uplatnili u výše uvedených osob a až po letech případných neúspěšných sporů by se obrátili na stát. Proto soud žalobě ve výše uvedeném rozsahu vyhověl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalované v rozsahu 24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] (2 x [částka]) za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (2 x [částka]) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (4 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (2 x [částka]) za podání, které není podáním ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. (per analogiím) ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t., z částky [částka] (2 x [částka]) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] (včetně doplnění ze dne [datum]) s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t. včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 120 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,20 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 120 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,20 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 120 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 120 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

37. S ohledem na skutečnost, že žalobci mají v řízení postavení samostatných společníků, uložil soud žalované povinnost uhradit každému z žalobců z žalobcům přiznané náhrady, tedy každému z nich částku [částka].

38. Oproti požadavku žalobců na náhradu nákladů řízení obsaženému v podání ze dne [datum] jim soud nepřiznal náhradu představovanou odměnou za doplnění žaloby ze dne [datum], neboť toto podání bylo vyvoláno nejasností žaloby a údaje v tomto doplňujícím podání měly být jasně obsaženy již v žalobě. Zároveň soud snížil na polovinu odměnu za návrh na určení lhůty ze dne [datum] (jak je uvedeno již výše), neboť nešlo o podání ve věci samé, a soud tedy podle ustanovení § 11 odst. 3 a. t. tento návrh posuzoval obdobně jako by šlo o úkon dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t.